Václav Moravec moderátor

Martin Klepetko

Rostoucí počet únosů a zhoršující se bezpečnostní situace vedou k doporučením většiny vlád zemí západní Evropy, aby jejich občané opustili Irák. Podobnou radu dal i českým občanům po zmizení tří novinářů v Iráku vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda:

Cyril SVOBODA (zvukový záznam): Vyzvali jsme všechny občany, kteří žijí v Bagdádu, aby se vrátili na území České republiky a aby se pohybovali pokud možno v bezpečnostních oblastech, pokud musí setrvat na území Iráku.

Úterní slova vicepremiéra, ministra zahraničí Cyrila Svobody pronesená v Poslanecké sněmovně. Nejen o bezpečnostní situaci v Iráku bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes velvyslanec České republiky v Iráku Martin Klepetko. Přeji vám hezký dobrý den do Bagdádu.

Dobrý den.

Co vám, pane velvyslanče, problesklo hlavou, když vám reportér České televize Michal Kubal oznámil, že se svými kolegy se vydává na tisíc kilometrů dlouhou cestu z Bagdádu do jordánského Ammánu?

No, on mi to až takhle neoznámil. Pan Kubal s kolegou Klímou tady byli hned vlastně první den jejich cesty po Iráku, to už je několik dní zpátky, přesně si teď nepamatuji, kdy to bylo. Tehdy jsme tady natočili nějaké krátké interview, on mě informoval o tom, že se bude pohybovat po různých částech Iráku, mluvili jsme o bezpečnostní situaci. Taky to tehdy ještě nebylo tak vyhrocené, jako se to stalo právě za několik dní. Mluvili jsme o tom, že je skutečně velice nebezpečno cestovat kdekoliv po zemi, ovšem s tím, že vím už velice dobře, že novináři si nedají radit, pokud se jedná o doporučení cestování a tak dále, ani nemáme právo jim nějak bránit v těch cestách. Takže jsem pouze doporučil, ať si na sebe v každém případě dají pozor.

Tedy jste přesvědčen o tom, že jste dostatečně varoval tři české novináře a upozornil je na rizika spojená s onou dlouhou cestou z Bagdádu do jordánského Ammánu?

Jak říkám, nemluvili jsme konkrétně o cestě z Bagdádu do Jordánska, protože jsme byli domluveni o tom, že se tady ještě zastaví, než budou odjíždět, to se už nestalo, takže jsme mluvili pouze o těch cestách tady v rámci Iráku. A myslím si, že jsme dostatečně mluvili o všech rizicích.

Když srovnáte, máte-li vůbec šanci srovnávat české novináře a novináře v zahraniční, kteří pracují v Bagdádu, jste přesvědčen o tom, že čeští novináři neberou bezpečnostní situaci v Bagdádu na lehkou váhu?

Já bych nijak z toho nevyčleňoval české novináře. On, když máme porady s kolegy z Evropské unie, což jsme v posledních dnech měli několikrát, tak v podstatě ty stížnosti nebo nářky všech mých kolegů jsou úplně stejné, všichni si stěžují na to, že novináři jsou tou nejméně disciplinovanou skupinou, kteří prostě nedbají žádných bezpečnostních opatření a prostě si cestují, kde chtějí, že se pak bohužel stanou věci, jako se staly našim třem kolegům, to je smutný důsledek toho, že se tak bohužel děje.

Když tvrdíte, že jste upozornil české novináře před bezpečnostními riziky jejich pobytu v Bagdádu, máte vůbec jako velvyslanec možnost případně pomoci žurnalistům zajistit bezpečnostní doprovod?

Ne, samozřejmě, že nemám, protože my máme přesně rozpočítanou ochrannou jednotku, která je určená jak pro ambasádu, tak pro náš tým v koaliční správě a tato ochranná jednotka, Policie České republiky, nemá ani mandát ani fyzické síly na to, aby doprovázela kohokoliv jiného mimo tuto skupinu.

Dovolte teď soukromější otázku, byť jste už mnohé naznačil. Jaká bezpečnostní opatření doprovázejí život českých diplomatů v Iráku, zkrátka, jak je postaráno o vaši bezpečnost?

No, tak ta naše bezpečnostní opatření jsou velice přísná a v těch posledních dnech se ještě dále zpřísnila. My všechno koordinujeme v co nejširší skupině zemí, abychom se nějak nevyčleňovali, nedělali buď zbytečně veliké bezpečnostní opatření, anebo naopak nebyli příliš lehkovážní, ale v těch posledních dnech skutečně se situace zhoršila natolik, že všeobecné doporučení bylo, pokud možno, vůbec nevyjíždět ani v rámci Bagdádu a když, tak jenom na nezbytně nutné cesty a vždy s ozbrojeným doprovodem.

Vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda v úterý v Poslanecké sněmovně poskytl poslancům informace o únosu tří českých novinářů v Iráku, krom jiného v této souvislosti doslova řekl:

Cyril SVOBODA (zvukový záznam): Ministerstvo zahraničních věcí dostalo tuto zprávu původně z České televize v pondělí 12. dubna v dopoledních hodinách, ale v tu dobu ještě ta úplně první zpráva mluvila o tom, že došlo ke zdržení, že naši novináři nedorazili do Ammánu na letiště, kam plánovali dorazit, a tak se nevědělo, jestli náhodou nejde ještě o poruchu na automobilu nebo něco podobného. Brzo se zjistilo, že došlo k tomu, že automobil, ve kterém jeli, byl zastaven skupinou ozbrojených mužů a že došlo k tomu, že naši občané byli přinuceni z tohoto auta vystoupit a jak promluvil řidič toho taxíku nakonec, že došlo k únosu těchto tří osob.

Ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal se v rozhovoru pro BBC podivil nad skutečností, že zahraniční novináři se o Čechy zajímali dřív, než čeští diplomaté. Teď cituji Zdeňka Šámala doslova: "Bylo mi divné, že například italští a francouzští novináři byli schopni se spojit s taxislužbou, zatímco diplomaté na místě to neučinili." Konec citátu. Je český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko ochoten připustit, že on a jeho kolegové na zprávu o zmizení tří Čechů nereagovali dostatečně pružně?

V tomto smyslu nejsem, rozhodně. My se nemůžeme srovnávat s novináři, co se týče rychlosti zpráv. Ostatně novináři jsou tu od toho, aby byli první z těch, kteří přinášejí zprávy a diplomaté jsou většinou právě uživatelem těchto zpráv. To, že se to dozvěděli citovaní italští a francouzští novináři, tady se jednalo o manželský pár, paní Gruberová, která čistě náhodou přišla do agentury, která pronajímá taxíky prakticky pro všechny zahraniční novináře a další účastníky, další cizince, tak se tam dozvěděla, že se něco podobného stalo českým novinářům a její manžel je dopisovatelem pro agenturu AFP, takže takto vznikla ta kombinace, že se novináři dozvěděli o této zprávě dřív, než my. Ale na tom není vůbec nic nenormálního, že novináři mají informace dřív, než diplomaté.

V každém případě vy tvrdíte, že jste udělali maximum pro to, a pokud možno v co nejrychlejší době, abyste vyhlásili misi pátrání po třech ztracených Češích?

Já nemohu říct, že jsme vyhlásili misi pátrání, to zní trochu nadneseně, protože musíme vycházet z toho, co skutečně jsme schopní udělat. My jsme, jakmile jsme se dozvěděli tu informaci, že skutečně naši novináři byli zajmuti, tak jsme začali obtelefonovávat všechny naše známé, kteří by mohli nějakým způsobem pomoci. Ale tohle právě přišlo už ve večerních hodinách. Já vím, že jsem pak byl panem kolegou Šámalem obviněn z toho, že jsme nebyli schopný něco podnikat v době, kdy tady už byl skutečně večer, byla tma a jak to cestování po Iráku a Bagdádu je nebezpečné i za světla, tak za tmy nevyjíždí nikdo a to včetně místních lidí.

Vy tedy odmítáte kritiku, odmítáte kritiku ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala, která přišla na vaši adresu?

Rozhodně.

Vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda v úterý v Poslanecké sněmovně popsal, co čeští diplomaté podnikli poté, co se o údajném únosu dozvěděli.

Cyril SVOBODA (zvukový záznam): Náš velvyslanec v Bagdádu kontaktoval iráckého ministra informatiky a kultury pana Džazajrího, který přislíbil okamžitou pomoc a doporučil, aby občané České republiky neopouštěli místa svého pobytu v Bagdádu a že ministerstvo informatiky a kultury provede šetření na místě samotném.

Řekl v úterý v Poslanecké sněmovně vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Může český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko prozradit, kolik lidí se zapojilo do akce na záchranu, zkrátka do té akce hledání tří pravděpodobně unesených českých novinářů?

Já bych tohleto nechtěl moc komentovat. Vzhledem k tomu, že ta akce stále probíhá a já pevně věřím, že se naše tři novináře podaří nakonec v pořádku zachránit. A právě proto, abych tuto akci nepřekazil a neohrozil jejich bezpečnost, tak bych nechtěl prozrazovat nic z toho, co se tady právě teď podniká.

Dá se ale odhadnout v řádu kolika dní by mohlo dojít, pokud možno k dobré zprávě, že se podaří ony tři zadržené, s největší pravděpodobností zadržené novináře osvobodit?

Já doufám v to a pevně tomu věřím, že tuto zprávu obdržíme třeba během dnešní noci nebo zítra, ale to je skutečně ...

To už jste tak daleko, to už jste tak daleko s vyjednáváním, pane velvyslanče?

Já s nikým nevyjednávám, bohužel, nebo nevyjednáváme přímo s nikým, protože žádný subjekt neexistuje. Ta situace tady je velice složitá a to nejenom v případě našich novinářů. My vůbec netušíme, kdo je zadržel, s kým máme jednat, a proto všechna ta vyjednávání jsou velice improvizovaná přes různé privátní kanály a nic se nedá předpovídat.

Z čeho ale tedy vychází váš optimismus, že během dneška či zítřka byste měli přinést dobrou zprávu, že tři unesení čeští novináři jsou na svobodě?

Jak říkám, je to výrazem mého optimistického přístupu k věci a mé víry, protože nemohu skutečně říct nic konkrétního a nemám informace o tom, jak daleko by ta jednání byla, pokud to můžeme nazvat jednáními. Já vycházím taky z precedentu, jak tomu bylo v uplynulých případech, protože převážná většina těch předchozích únosů se vyřešila tím, že zadržení byli po několika hodinách nebo, v nejhorších případech, dnech propuštěni. Jeden jediný případ, kdy tomu tak nebylo, jsou zatím ti tři nešťastní Japonci.

Buďme teď tedy konkrétní. Irácký ministr kultury, v prozatímní vládě Mufíd Džazajrí řekl před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC, že únos tří Čechů má politické důvody. Ministr Džazajrí k vyjednávání a osudu zadržovaných Čechů v rozhovoru pro BBC ještě říká:

Mufid DŽAZAJRÍ (zvukový záznam): Máme informace, že jsou živí a zdraví a že je s nima dobře zacházeno. To jsme zjistili dneska kolem poledne od lidí, kteří jsou blízcí těm kruhům, ze kterých pochází únosci. Zdá se, že to je politická záležitost, žádní lupiči to nejsou. Je to součást, snaha těch skupin, které se snaží využít možnost zatknout nějaký cizince, aby dosáhly jisté politické cíle.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr kultury v prozatímní irácké vládě Mufíd Džazajrí. Můžete tuto informaci potvrdit, že jde o politický únos?

Já mohu potvrdit to, co říká, že to, co říká pan ministr Džazajrí, je tatáž informace, kterou jsem dostal já. A jestli je pravdivá nebo jestli je to pouze domněnka, to skutečně nemohu posoudit.

Dostali jste jako české velvyslanectví v Iráku nějaké podrobnější informace, čeho konkrétně se politické motivy únosu tří Čechů mají týkat?

Ne, nedostali. Jak už jsem řekl, my vůbec nevíme, kdo je únoscem, jaké jsou jeho motivy. Zatím jediný případ, kdy nějaké požadavky byly vzneseny, tak je skutečně případ těch Japonců a i tam ta komunikace probíhá přes média, konkrétně přes satelitní stanici Al-Džazíra. Takže přímý kontakt s únosci nebyl zatím nikdy navázán.

A domníváte se, že tomu nebude ani v onom českém případě s největší pravděpodobností?

Nemám moc důvodů se domnívat, proč by právě v našem případě tomu mělo být jinak.

Abyste to posluchačům ještě víc přiblížil. Ono vyjednávání tedy spočívá v tom, že známí a přátelé ministra Džazajrího, jeho týmu, případně českých diplomatů, jednají s prostředníky, kteří jednají s únosci a únosci zůstávají v anonymitě, je to tak?

Ano, přesně tak.

Mluvčí koaličních sil v Iráku zhruba před hodinou oznámil, že iráčtí ozbrojenci v současnosti zadržují na čtyřicet cizinců z dvanácti zemí světa. Jaké informace máte vy přímo v Bagdádu, jde o nějakou větší koordinovanou, rozsáhlou akci nebo jsou to skupinky únosců, kteří nejsou koordinováni?

Podle toho, co říkají mezinárodní představitelé v koaliční správě, já jsem před chvilkou, právě jsem se vrátil ze CPA a právě ten názor současný je, že to je pravděpodobně série nejrůznějších ohnisek, nejrůznějších skupinek, které pravděpodobně nijak provázány nejsou.

Když jste se vrátil před okamžikem z jednání, můžete sdělit, jak bude postupovat koaliční správa proti těmto únosům, kterých přibývá?

Bohužel ty zprávy nejsou nijak optimistické. Žádný konkrétní postup není plánován a to právě z toho jednoho a hlavního důvodu, že nikdo neví, proti komu má zasahovat. Ten únosce je skutečně anonymní a to ve všech případech.

A nedá se jim ani nějak, pane velvyslanče, předcházet, o tom jste se nebavili na koaliční správě?

Ano, předcházet se jim dá a to je právě opatrnost při cestování. Proto my všichni doporučujeme, aby se tady čeští občané nepohybovali volně po Iráku, aby sem, pokud možno, vůbec nejezdili, protože to je skutečně jediná prevence dnes.

Připomínám, že hostem Interview BBC je dnes velvyslanec České republiky v Iráku Martin Klepetko. Další téma, bezpečnostní situace v Iráku. Francouzská vláda v úterý doporučila svým občanům, kteří jsou v Iráku, aby tuto zemi opustili. Podobné doporučení učinila i vláda česká. Tady jsou slova vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody:

Cyril SVOBODA (zvukový záznam): Vyzvali jsme všechny občany, kteří žijí v Bagdádu, aby se vrátili na území České republiky a aby se pohybovali pokud možno v bezpečnostních oblastech, pokud musí setrvat na území Iráku.

Úterní slova vicepremiéra, ministra zahraničí Cyrila Svobody pronesená v Poslanecké sněmovně. Dají se, pane velvyslanče, citovaná slova vykládat i tak, že začínáte, řekněme, s nějakou organizovanější evakuací českých občanů z Iráku?

Ne, to snad ne. My žádnou evakuaci zatím přímo neplánujeme, to ovšem neznamená, že na ní nebudeme připraveni. My musíme být připraveni na eventualitu, že tady dojde k radikálnímu zhoršení situace, a pak samozřejmě musíme být schopni co nejrychleji všechny naše občany dopravit zpět bezpečně do vlasti.

Promiňte, čemu říkáte radikální zhoršení bezpečnostní situace, to únosy a výbuchy nejsou dostatečně radikální zhoršení bezpečnostní situace?

No, ne až tak, protože ta situace tady je od začátku velice napjatá, k útokům proti koaličním vojskům i proti civilním cílům ať již mezinárodním nebo iráckým dochází denně ...

Promiňte, ale jejich míra, promiňte, ale jejich míra v současnosti je zatím nejvyšší od ukončení bojů, alespoň podle pozorovatelů a bezpečnostních odborníků.

Ano, je to tak. Zrovna tak k navýšení došlo v listopadu, kdy ten počet, statistický počet útoků denně se vyhoupl na dvojnásobek i víc toho, co bylo předtím. A pak to zase všechno spadlo zpátky a zase se situace uklidnila. Všichni i v koalici předpokládají, že toto je jenom další vlna a že dojde k opětovnému zklidnění situace.

Není tedy zapotřebí organizovat nějakou hromadnější evakuaci, pouze je zde doporučení, aby lidé, kteří v Iráku nyní jsou, čeští občané, aby jej opustili?

Ano, pokud já vím, tak tady se moc lidí teď momentálně nepohybuje, jsou tady vlastně jenom lidé, kteří jsou na ambasádě, odborníci, kteří působí v koaliční správě, jsou momentálně prakticky všichni doma, kromě dvou odborníků, které máme v Basře. A těm, co jsou teď doma, jsme doporučili, aby vyčkali s návratem až právě do toho očekávaného zklidnění situace. O dalších lidech v Iráku tady nevíme.

Můžete tedy řádově říci, kolik českých občanů v Iráku v současnosti je, protože pokud se podívám do archivních zpráv, tak například firemní zastoupení v Iráku mělo podle ministerstva průmyslu a obchodu ke konci ledna asi deset českých firem.

Ta firemní zastoupení většinou spočívají v tom, že firmy tady mají svého zástupce Iráčana. Čeští občané tady ve většině případů nejsou. Výjimkou byli technici, kteří pracovali pro chemoprojekt v rafinérii v Bajdží, to je ten případ, který se stal nedávno a tito už jsou zpátky všichni doma.

Tedy můžete říci řádově do deseti je českých občanů včetně vás jako velvyslance a vašich lidí, zhruba do deseti je českých občanů v Iráku?

Zhruba kolem deseti civilistů, nepočítáme-li samozřejmě naší vojenskou jednotku a nepočítáme-li ochranku.

Kontaktoval vás někdo od pondělního večera či pondělního odpoledne, že má zájem z těch deseti lidí Irák opustit?

Nikdo nechce z vlastní iniciativy zatím Irák opouštět, ale to neznamená, že nebudeme nuceni aspoň některé z těchto lidí, aspoň dočasně odsunout třeba do sousedních zemí a to čistě z toho důvodu, že případná evakuace by byla velice stížená, pokud bychom měli evakuovat všechny najednou.

Vy o tom uvažujete, že byste některé pracovníky, řekněme, ne odsunuli, ale vyslali do sousedních zemí?

Uvažujeme o tom a je to možné, že to na nějakou krátkou dobu uděláme, skutečně na tu dobu, kterou předpokládáme, že by se tady situace měla vyjasnit. Buď se potvrdí, že bude zhoršena, v tom případě by odjeli na dlouhodobě, anebo by se zhoršila skutečně jenom přechodně, a pak by se vrátili.

Kdy by k tomu mohlo dojít?

Myslíte k jejich odchodu nebo ...?

Ano, k jejich odchodu, k přesunutí, zda je to otázka nejbližších hodin?

Otázka přesunutí do sousedních zemí je především otázka dopravní. My jsme odkázáni na leteckou dopravu a musíme vyčkat nejbližšího volného spoje a to je v této situaci otázka i několika dnů.

Tedy přímého leteckého spoje mezi Bagdádem a sousední zemí, nikoliv, že by ti lidé cestovali stejnou cestou, rozumějme automobilem jako cestovali tři čeští novináři, kteří s největší pravděpodobností byli uneseni?

Ta cesta po silnici je v současných podmínkách naprosto vyloučena a v žádném případě bych s ní nemohl souhlasit.

Měl bych ještě pro úplnost připomenout, že v současnosti působí v jižním Iráku osmdesát českých vojenských policistů. Jaká je situace v koaliční správě, jejíž jednání se vy jako velvyslanec účastňujete, je zde například požadavek na koaliční síly, na koaliční země, které jsou v koalici, aby posílily například svoji vojenskou účast v Iráku?

Takováto jednání tady neprobíhají. Tato jednání, pokud vůbec někde probíhají, tak jsou pravděpodobně vedená ve Spojených státech, ale zde, pokud se scházíme s našimi koaličními partnery, tak jsou to spíš jenom informační schůzky o tom, co se momentálně děje v rámci koalice a neřešíme otázky posílení bojových misí nebo podobně.

Oněch osmdesát českých vojenských policistů, ti jsou v pořádku a neuvažuje se o tom, že pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, že by byli z Iráku staženi?

Já nemám úplně nejčerstvější informace. My jsme byli s velitelstvím našeho kontingentu vojenské policie ve styku asi před dvěma dny a podle jejich vyjádření situace v jejich oblasti je klidná. Nicméně i britské jednotky v podstatě neopouštějí vojenské základny a drží takový ten, jak se říká, co nejnižší profil.

Pane velvyslanče, krvavé střety mezi sunnitskými a šíitskými bojovníky na jedné straně a koaličními silami na straně druhé podle ekonomických odborníků činí rychlou obnovu ekonomiky v Iráku stále méně pravděpodobnou. Můžete říci svůj názor, co vy si myslíte o červnu, jako o předání moci z koaličních rukou do rukou iráckých, nakolik to vidíte za pravděpodobné?

Já už jsem několikrát říkal při podobných příležitostech, že to datum bude pravděpodobně dodrženo. Nevím, jestli v posledních hodinách v souvislosti s tou skutečně zhoršenou situací došlo k nějakému posunu, ale já myslím, že americká administrativa bude jednoznačně tlačit na dodržení termínu. Otázkou zůstává do jaké míry bude to předání realizováno. Nemůže to být nikdy předání kompletní a nemůžeme hovořit o tom, že tady bude ze dne na den zcela suverénní irácký stát, který bude rozhodovat o všech svých pravomocech, to prostě není možné a koalice si musí zachovat velké pravomoci zejména ve všech silových resortech.

Můžete naznačit ještě víc, jak pravděpodobně v té první fázi ono předání moci, i když jen omezené předání moci bude vypadat? Mnohé jste už naznačil v té předchozí odpovědi, můžete to rozvinout?

Tak k tomu předávání prakticky už dochází, už několik ministerstev bylo skutečně předáno Iráčanům. To neznamená, že si tam koalice nezachovává určitý vliv prostřednictvím svých odborníků, poradců a tak dále, ale ta ministerstva jsou již řízená přímo iráckými ministry. Tím tento proces bude pokračovat v průběhu následujících dvou měsíců, takže na tu půlnoc symbolickou z 30. června na 1. července už moc těch kroků konkrétních nezbude a bude vlastně slavnostně ohlášeno, že předání bylo ukončeno. Ale třeba velení nad ozbrojenými jednotkami je zcela jasné již dneska, že nadále bude americké.

Na jak dlouhou dobu?

Tohle nebylo nikde definováno a samotní Američané se vyjadřují v tom smyslu, že dokud nebude v Iráku panovat takový stav, taková demokracie, která bude samoudržitelná, že není pravděpodobný jejich odchod.

Promiňte, když to vezmu do důsledku, na jedné straně tvrdíte, že už k postupnému předávání moci u jednotlivých ministerstev dochází do rukou Iráčanů, nicméně bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje. Tedy neukazuje se jasně, že předávání moci nemá vliv na bezpečnostní situaci v Iráku?

No, je to velice těžká otázka, protože nikdo neví, co vlastně to předání moci způsobí. Nejdřív byly názory takové nejrozšířenější, že je nutno předat hodně rychle všechno a že potom budou Iráčané spokojení, protože si budou vládnout sami, budou moci z chyb obviňovat sami sebe, za úspěchy chválit sami sebe. Teď je jasné, že ty kruhy, které nemají zájem na tom, aby to fungovalo, tak ty nebudou mít zájem na fungování ani po tom předání. To znamená teď je trošku, řekl bych, že panují pochyby o tom, jestli to předání vlastně bude znamenat něco radikálně nového, pravděpodobně asi ne.

Znamená to tedy nebo jinak položím otázku, co by podle vás a podle těch informací, které vy jako český velvyslanec v Iráku máte k dispozici, co by mohlo znamenat zlepšení bezpečnostní situace, ukazuje-li se v uplynulých týdnech, že to pravděpodobně zatím předávání moci do rukou Iráčanů není?

Iráčané musí především sami převzít nějak, řekl bych, mentální zodpovědnost za stav ve svém státě. Zatím tady bohužel existuje taková nálada, že za bezpečnost je zodpovědna okupační velmoc a tím pádem Iráčané dávají od všeho ruce pryč a ze všeho, co je špatně, viní zejména Američany. A tohle se musí změnit, Iráčané musí pochopit, že je to především na nich, kdo se musí starat o bezpečnost, zejména policie, irácká policie je již vytvořena z velké části, není důvodů, proč by nemohla fungovat, ale jsou tam překážky, které jsou někde v psychice lidí, prostě nelze vygumovat těch pětatřicet let režimu Saddáma Husajna. A bohužel i právě proto se stává to, že při prvním nebezpečí třeba policie obrací a staví se na stranu útočníků proti koalici.

Konstatuje velvyslanec České republiky v Iráku Martin Klepetko, který byl třicet minut po telefonních linkách hostem Interview BBC. Přeji vám vše dobré do Iráku, je-li to možné, a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Irácký ministr: Unesení novináři snad budou ve středu propuštěni

PRAHA 13. dubna (ČTK) - Tři čeští novináři, kteří byli uneseni v Iráku, by mohli být ve středu propuštěni. České televizi to dnes řekl irácký ministr kultury Mufíd Muhammad Džavád Džazajrí. Únos má podle něj na svědomí jedna ze skupin, které tak protestují proti přítomnosti cizích koaličních vojsk v zemi a soupeří mezi sebou v tom, kdo unese víc cizinců.

Irácký ministr uvedl, že podle jeho informací jsou "mládenci" v pořádku, zdraví a dobře se s nimi zachází. "nemáme mít strach a máme být trpěliví. Zítra snad budou propuštěni," řekl Džazajrí. Podle něj jsou únosy cizinců prostředkem nátlaku na stažení cizích vojsk z Iráku a slouží k propagandě a mediální válce.

Také český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko vyjádřil dnes v rozhovoru pro BBC naději, že během dnešní noci nebo ve středu přijde zpráva, že zadržení novináři jsou na svobodě. Připustil, že jde pouze o jeho odhad, především s ohledem na zkušenosti s jinými únosy cizinců, kteří byli brzy propuštěni. Upozornil, že únosci jsou nadále neznámí a že se s nimi přímo nevyjednává. Informace o stavu rukojmích a o možnostech jejich propuštění prý přicházejí improvizovaně a přes soukromé kanály.

Unesenými novináři jsou zpravodaj České televize Michal Kubal, jeho kameraman Petr Klíma a redaktor Českého rozhlasu Vít Pohanka. Jeli z Bagdádu do jordánského Ammánu taxíkem bez jakéhokoli zajištění po silnici, kterou americká armáda před několika dny nedoporučila používat. Podle informací od taxikáře, který je vezl, trojici unesli neznámí ozbrojenci.

O vývoji kolem únosu bude ve středu informována česká vláda, řekl po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu ministr vnitra Stanislav Gross. Ministr zahraničí Cyril Svoboda s odvoláním na neoficiální zdroje uvedl, novináři jsou zřejmě naživu. "zatím tomu všechno nasvědčuje, ... ale ... máme informace jen neoficiální," prohlásil Svoboda.

V irácké Fallúdži byl v pondělí navíc zraněn český novinář Tomáš Etzler, pracující pro televizní stanici CNN. Uvedla to dnes Česká televize v pořadu Události, komentáře. Při výbuchu v budově školy, ve které Etzler pobýval s jednotkou americké námořní pěchoty, jej zasáhly čtyři šrapnely do zad, hlavy a ruky. Dva vojáci při útoku minometem nebo raketou zahynuli, dalších osm bylo těžce zraněno, popsal incident.

Čeští zaměstnanci na velvyslanectví v Bagdádu se podle Svobody stěhují na bezpečné místo, policejní jednotka na místě jim má poskytnout větší ochranu. Velvyslanec Klepetko v BBC uvedl, že velvyslanectví uvažuje v případě dalšího zhoršení bezpečnostní situace v Iráku o vyslání části personálu ambasády do okolních zemí. Upozornil, že by personál opustil Irák pouze letecky, protože po silnici je to při současných bezpečnostních podmínkách zcela vyloučené.

Většina českých expertů v irácké prozatímní koaliční správě je podle Svobody v současnosti na českém území a bylo jim doporučeno, aby do Iráku zatím nejezdili. V souvislosti se špatnou bezpečnostní situací se evakuuje z jižního Iráku I humanitární organizace Člověk v tísni. U Basry nadále pracují čeští vojenští policisté, kteří školí lokální iráckou policii.

O případném jednání české speciální jednotky na záchranu novinářů podle Svobody bezpečnostní rada nejednala. Mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha dnes dokonce požádal redakce českých médií, aby "citlivě vážily" informace, které zveřejňují. Nepravdivé zprávy o údajném vyslání jednotek či "komand" mohou totiž podle něj situaci trojice novinářů velmi zkomplikovat.

Ministr obrany Miroslav Kostelka ráno připustil, že Česko má jednotky vycvičené na záchranu rukojmích. Specialisté Vojenské policie se podle informací ČTK připravují na možný odjezd už od prvních informací od únosu, ale nikdo žádný podobný rozkaz nevydal.

Únosem trojice českých novinářů se bude zabývat i vláda

PRAHA 13. dubna (ČTK) - Česká vláda bude ve středu informována o vývoji okolo únosu tří českých novinářů v Iráku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Ministr zahraničí Cyril Svoboda s odvoláním na neoficiální zdroje uvedl, novináři jsou zřejmě naživu.

"Zatím tomu všechno nasvědčuje, jsme velmi rádi, že tomu tak je, ale opakuji máme informace jen neoficiální, já doufám, že se to ověří," prohlásil Svoboda. Podle něj se s největší pravděpodobností jedná o únos, zjištění jeho motivů a cílů Je však otázkou "dalšího vývoje".

Ministr vnitra Gross poznamenal, že je zapotřebí respektovat určité profesionální postupy. "Sledujeme spíše cíl, nežli nějaké velké public relations," řekl. Podle něj je zapotřebí nechat pracovat odborníky a spolehnout se také na prozatímní iráckou vládu. "Doufejme, že nám budou tito lidé nápomocni," dodal.

Premiér Vladimír Špidla se k tomuto tématu nechtěl vyjadřovat. "Na správném řešení jsou celkem jasně závislé životy lidí," podotkl pouze. Bezpečnostní rada státu dnes jednala o české reakci na hrozbu mezinárodního terorismu.

Český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko vyjádřil dnes v rozhovoru pro BBC naději, že během dnešní noci nebo ve středu přijde zpráva, že zadržení novináři jsou na svobodě. P?ipustil, že jde pouze o jeho odhad především s ohledem na zkušenosti s jinými únosy cizinců, kteří byli brzy opět propuštěni.

Upozornil, že únosci jsou nadále neznámí a že se s nimi přímo nevyjednává. Informace o stavu rukojmích a o možnostech jejich propuštění prý přicházejí improvizovaně a přes soukromé kanály.

Řekl, že má stejné informace jako irácký ministr kultury Mufíd Muhammad Džavád Džazajrí, který sdělil rozhlasu, že únos měl pravděpodobně politické pozadí a že únosci nejsou žádní lupiči.

Ministr zahraničí prohlásil, že čeští zaměstnanci na velvyslanectví v Bagdádu se stěhují do bezpečného místa, policejní jednotka na místě jim má poskytnout větší ochranu.

Velvyslanec Klepetko v BBC uvedl, že velvyslanectví uvažuje v případě dalšího zhoršení bezpečnostní situace v Iráku o vyslání části personálu ambasády do okolních zemí. Upozornil, že by personál opustil Irák pouze letecky, protože po silnici je to při současných bezpečnostních podmínkách zcela vyloučené.

Sdělil také, že pracovníci ambasády již řadu dní dodržují doporučení se nepohybovat mimo Bagdád a v případě výjezdů Vždy využít služeb ochranky.

Většina českých expertů v irácké prozatímní koaliční správě je podle Svobody v současnosti na českém území a bylo jim doporučeno, aby do Iráku zatím nejezdili. Totéž ministerstvo zahraničí doporučuje všem českým občanům.

V souvislosti se špatnou bezpečnostní situací evakuuje v těchto dnech z jižního Iráku i humanitární organizace Člověk v tísni. U Basry nadále pracují čeští vojenští policisté, kteří školí lokální iráckou policii.

O případném jednání české speciální jednotky na záchranu novinářů podle Svobody Bezpečnostní rada nejednala. Mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha dnes dokonce požádal redakce českých médií, aby "citlivě vážily" informace, které zveřejňují. Nepravdivé zprávy o údajném vyslání jednotek či "komand" mohou totiž podle něj situaci trojice novinářů velmi zkomplikovat.

Ministr obrany Miroslav Kostelka dnes ráno připustil, že Česko má jednotky vycvičené na záchranu rukojmích, specialisté Vojenské policie se podle informací ČTK připravují na možnost odjezdu už od prvních informací od únosu, nikdo ale žádný podobný rozkaz nevydal.

Zpravodaj České televize Michal Kubal, jeho kameraman Petr Klíma a redaktor Českého rozhlasu Vít Pohanka jeli z Bagdádu do jordánského Ammánu taxíkem bez jakéhokoli zajištění po silnici, kterou americká armáda před několika dny nedoporučila používat. Podle informací od taxikáře, který je vezl, trojici unesli neznámí ozbrojenci.