Václav Moravec moderátor

Milan Štěch ve studiu BBC

Evropská komise doporučuje České republice, aby řešila problém zaměstnanosti a zajistila pokles příspěvků na sociální zabezpečení. Premiér Vladimír Špidla na březnovém ekonomickém fóru v Praze připustil, že míra nezaměstnanosti je jedním z největších problémů České republiky.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Hovořil jsem o nezaměstnanosti a to je skutečně problém, který je zásadní, protože pokud nebude zvládnuta nezaměstnanost, nikdo nebude naplno chápat Českou republiku jako prosperující zemi.

Konstatuje premiér Vladimír Špidla. Nejen o míře nezaměstnanosti v České republice bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. U mikrofonu je Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor Milan Štěch. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila návrh nového zákona o zaměstnanosti. Jaké znamínko by dal této zprávě Milan Štěch?

Dal bych mu takové mírné plus.

Proč mírné?

Tak, protože samozřejmě ne každý zákon je vždycky úplně ideální z pohledu té či oné strany a my samozřejmě jsme měli některé námitky, kterým nebylo úplně vyhověno.

Jako například, co vám v tom zákoně o zaměstnanosti chybí?

My jsme například chtěli, aby opatření, které vylučuje absolventy škol z možnosti podpor v nezaměstnanosti, bylo uplatněno až tehdy, když ten zmiňovaný žadatel o práci odmítne práci, která je mu z pohledu zdravotního a fyzického a duševního jeho stavu jaksi nabízena a je pro něj vhodná.

Chcete tím říci, že mírné plus dáváte zákonu, protože je příliš přísný?

Tak dá se říct, že je do určité míry přísný, ale beru to, že se do určité míry musí ve společnosti dělat kompromisy a já se přiznám, že v tomto zákoně převažují pozitiva pro vylepšení zaměstnanosti České republiky. Proto jsem řekl i to plus a ...

I když jste to zjemnil slovem mírné.

Mírné, takže možná, že to mírné může být i velice, velice jaksi slabě řečeno.

Takže teď už odstupujete i od slova mírné?

Ne, ne, ne, ne, tím jsem chtěl říci, že bych viděl v tom zákoně z pohledu samozřejmě zaměstnanců, které já zastupuji, lepší řešení, ale uznávám, že je to určitý kompromis, který se narodil i ve složitých jednáních mezi námi a zaměstnavateli, tak proto tento návrh podporuji a budu pro něj i v Senátu hlasovat.

K tomu se dostaneme. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach při odůvodňování nového zákona o zaměstnanosti v Poslanecké sněmovně doslova řekl:

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Určitě v době, kdy nezaměstnanost přesahuje deset procent, je nezbytně nutné znovelizovat podmínky k tomu, abychom měli nástroje k boji právě s nezaměstnaností a tento zákon by k tomu měl přispět.

Odůvodnil nový zákon o zaměstnanosti v Poslanecké sněmovně ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Stručně řečeno návrh nového zákona o zaměstnanosti má umožnit státu, aby účinně postupoval proti lidem, kteří jsou nezaměstnaní a dostatečně nespolupracují s úřady práce. Na druhé straně chce nezaměstnaným umožnit přivydělat si určitou částku, aniž by ztratili nárok na podporu. Považuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch nový zákon o zaměstnanosti, řekněme, za hlavní nástroj boje proti nezaměstnanosti v zemi?

Je to jeden z důležitých nástrojů, to znamená vymezení právního prostředí, to znamená pravidel hry, je důležitý, ale ještě důležitější je, aby ty pravidla se dodržovaly, protože právě vědomí lidí nejvíce škodí to, když to, co je v zákonech psáno, není v praxi dodržováno. Takže ...

Z toho, jak ten návrh zákona znáte, jste přesvědčen o tom, že tam jsou dostatečné sankce?

Jsou tam větší nebo silnější mechanismy k tomu, aby kompetentní kontrolní orgány, to znamená úřady práce, případně i finanční úřady mohly, bych řekl, efektivněji dohlížet na to, zdali jsou pravidla dodržovány. Samozřejmě počkáme si, jaká bude realita, jaká bude praxe.

Vy se obáváte té reality a praxe?

No, doposud si myslím, že nejenom v oblasti zaměstnanosti, ale v celé řadě dalších oblastí ať už je to páchání trestné činnosti nebo omezování dalších nešvarů, ne vždy dokážou kompetentní instituce nebo, pardon, kompetentní povolané instituce nebo zodpovědné instituce a orgány literu zákona využít.

Promiňte, když mluvíte o konkrétních dokonce i trestních kauzách, můžete být ještě konkrétnější?

Tak helejte se, to byste se asi mohl dostat do problémů, ale víme ...

Vy jste si začal, pane předsedo.

Já vám taky k tomu řeknu. Víte, že právě sedmá velmoc, novináři často jak na televizních obrazovkách, tak v rozhlase připomínají kauzy, které se léta táhnou a není v nich závěr, viz například lehké topné oleje a podobně. Takže ...

Jak to souvisí s nezaměstnaností, prosím pěkně?

No, já jsem jenom, já jsem od tý zaměstnanosti popošel, že to není jenom případ nezaměstnanosti, ale jsou to i další obory nebo činnosti ...

My se tady ale bavíme, promiňte, bavíme se o nezaměstnanosti, tak uveďte ty konkrétní případy, o kterých víte.

Tak největší problém je například nebo velký problém je Schwarz systém. Schwarz systém, to je systém, který je založen na ekonomické nerovnosti, to znamená, že určitá skupina občanů má pro svojí pracovní činnost vytvořeny jiné podmínky, které jsou právě výhodné v oblasti nižšího odvodu pojištění a nižší možnosti nebo snazší možnosti neplatit daně a ...

Ale je to systém legální.

Legální není, pozor, podnikání formou živnostenského listu je legální, ale není legální, když tyto osoby jsou zaměstnávány u zaměstnavatelů, kteří mají jako hlavní předmět činnosti právě činnosti, které oni vykonávají a mají to zaměstnávat podle platného zákona o zaměstnanosti právě svými zaměstnanci. A pokud oni to nezajišťují svými zaměstnanci a nabírají si živnostníky, OSVČ, tak porušují platné zákony a víme, že ...

A chcete tím tedy říci, že úřady práce ne dostatečně toto kontrolují?

Ano, ano, ano.

Takže to je věc úřadů, úřadů práce?

Je to do značné míry věc úřadů a ony se vymlouvaly na to, že zákon ne úplně jasně formuluje, kde je to rozmezí, kdy už to je nelegální a kdy ještě to je určitá výpomoc a podobně.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC odhadl, že nový zákon o zaměstnanosti, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna, může snížit nezaměstnanost v zemi až o jedno procento.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Dá se reálně předpokládat, že pokud se nezmění nic na tom ekonomickém prostředí, které existuje a které, má to významný vliv, tak ty prvky, které byly vlastně zavedeny do systému, tak by měly vést k větší flexibilitě na trhu práce, k větším možnostem i hledání i krátkodobých zaměstnání, která dneska byla výrazně omezena, takže by mělo dojít ke snížení nezaměstnanosti. Předpokládáme, že by to mohlo být někde v rámci jednoho až jednoho a půlprocentního bodu při stávající nezaměstnanosti.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Jen pro úplnost, současná nezaměstnanost se pohybuje kolem jedenácti procent. Co říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch tomuto odhadu, jedno až jedno a půl procenta?

Nemám žádné podklady k tomu, abych mohl názor pana ministra Škromacha zpochybňovat. Na druhé straně nemám žádné propočty, argumenty k tomu, abych ho mohl potvrdit, je potřeba se zeptat pana ministra.

Vy nemáte jako Českomoravská konfederace odborových svazů, která se často chlubí tím, že má dobré makroekonomy, tak nemáte spočítány dopady nového zákona o zaměstnanosti, který, pokud schválí Senát a podepíše prezident a vstoupí v platnost ...

Tak samozřejmě, že teprve zákon jde do Poslanecké sněmovny, tam většinou je rozšířen nebo zúžen o několik desítek pozměňovacích návrhů, takže nikdy se neví, co z té sněmovny vyjde, to je jedna věc. A druhá věc, my jsme spíše si ekonomicky podložili ty názory, které prezentujeme jako možná opatření, které nám ještě v systému zaměstnanosti chybí a s kterými jdeme na jednání tripartity, které se bude konat 13. dubna právě k zaměstnanosti.

Dovolíte, když vám tady vstoupím do řeči, to rozebereme záhy ve druhé části Interview BBC. Stínová ministryně práce a sociálních věcí, poslankyně ODS Alena Páralová míní, že návrh nového zákona o zaměstnanosti nezaměstnanost v zemi prohloubí, cituji doslova: "To není cesta k vytváření nových míst, ale je to cesta do pekel dlážděná socialistickými dobrými úmysly." Konec citátu. Jsou na místě takové obavy, ano nebo ne?

Tak ona říká socialistickými dobrými úmysly, takže buď je tam rozpor, anebo uznává, že to je dobré řešení, já jsem to taky četl tento záznam stenografický. Jinak myslím si, že to bojové heslo ODS "Nepodpoříme nic" odpovídá i tomu názoru pani Páralový. Já chápu, že dělají svoji opoziční práci, akorát si myslím, že by jí neměli dělat za každou cenu. Problematika zaměstnanosti je tak vážná věc, že by přece jenom politici se měli povznést nad své krátkozraké nebo krátkodobé politické zájmy.

Nový zákon o zaměstnanosti, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna, také počítá s tím, že když dlouhodobě nezaměstnaný člověk, který bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce, může přijít o státní sociální dávky. Slovo má opět ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Jedná se hlavně o otázku možnosti krátkodobého zaměstnání pro obce, stejně jako veřejně prospěšných prací, což by mělo vytvořit určité podmínky k zefektivnění trhu práce. Myslím, že tak, jak je tato úprava provedena, bude dostatečnej prostor po případném zpřesnění v prováděcích předpisech, které jsou v kompetenci ministerstva vlády, upřesnit tak, aby tyto metody byly úspěšně realizovány.

Odůvodnil ve středu návrh ve sněmovně ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Jste přesvědčen o tom, že tato část je dobrá, veřejně prospěšné práce?

My jsme tuto část velice diskutovali na náš návrh, tam byly doplněny ustanovení týkající se dostupnosti té práce, třeba s ohledem na dojezd do zaměstnání a je to jeden z nástrojů, který by mohl část lidí, právě takových, který se těžko uplatňují na trhu práce, motivovat nebo tlačit do určité míry k tomu, aby se zapojili do pracovního dění. My nikdy jsme nebránili a nechceme bránit lidi, kteří nechtějí pracovat, přitom pracovat mohou. A veřejně prospěšné práce, to jsou často práce, které zlepšují životní prostředí. A myslím si, že když vidíme stav některých našich obcí a měst, tak, že je na místě, aby ty mechanismy byly o něco, bych řekl, silnější pro podporu.

Ještě jeden moment z onoho zákona si rozeberme a to, že zaměstnanci pravděpodobně budou muset od příštího roku, pokud tento zákon vstoupí v platnost, vyčerpat všechnu svoji dovolenou a už nebudou moci dělat to, co je možné nyní, to znamená dovolenou si nevybrat a místo toho si jí nechat proplatit. Považujete tento návrh za dobrý, když část zaměstnanců si tak mohla zvyšovat svoji mzdu, že si nechávala dovolenou, nevybranou dovolenou proplácet?

To je to, že vstup do Evropské unie přináší řadu pozitiv a přináší také mírná zhoršení možná v našich krátkozrakých, krátkodobých zájmech a ...

Toto považujete za zhoršení?

Toto považuji za mírné zhoršení, protože naši kolegové, zaměstnanci preferují možnost zajistit rodinu, vydělat si, získat peníze, i když účelem dovolené především je samozřejmě to, aby se renovovala pracovní síla, to znamená, aby si člověk odpočinul a mohl zase podat pracovní výkon. Takže zejména by to měl být zájem zaměstnavatelů, aby ten pracovník skutečně dovolenou včas vyčerpal.

Ale to, že to nyní umožňovala ona právní předloha, která nyní platí a že to bude zpřísněno, to považujete za příliš rigidní z vašeho pohledu?

Ne, ne, ne, to jsem takhle neřekl. Je to některými zaměstnanci a některými odborovými svazy chápáno jako určité mírné zhoršení na současné podmínky, i když s určitým nadhledem chápeme, že to je řešení správným směrem a to prostě tak v životě chodí, ne, že vždycky všechno mi úplně vyhovuje a někdy pro ty dlouhodobější zájmy je potřeba obětovat ty krátkodobý. Kdyby u nás byla vyšší výdělková úroveň, nebyl by to vůbec problém. Vzhledem na tom, že řada rodin má existenční problémy, tak směrem k těmto rodinám to problém je a budou muset samozřejmě tyto lidé se snažit to řešit drobet jiným způsobem. To znamená, pokud to jde, zvyšovat si kvalifikaci, hledat třeba jiné zaměstnání nebo jednat se zaměstnavatelem, podpořit svou odborovou organizaci, aby se vyjednaly vyšší mzdy.

Jak už bylo několikrát řečeno, zákon o zaměstnanosti, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna, putuje z dolní komory do komory horní, vy jste senátorem, jak již také bylo řečeno, řekl jste, že návrh podpoříte. Nebudete k němu chtít mít v Senátu nějaké výhrady a dát jej do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy?

Já si ho samozřejmě ještě detailně prostuduji nebo respektive moji spolupracovníci, především teda z řad odborů prostudují tento materiál jak právníci, tak ekonomové a pokud tam neshledáme vážné problémy, tak není nějaký vážný důvod, abysme navrhovali zamítnutí nebo vrácení. Pokud by tam byly nějaké nesrovnalosti ať už z pohledu ústavy, anebo věcné, tak je možné v Senátu zákon upravit a ...

Z toho, co zatím o tom návrhu víte, je to asi nepravděpodobné?

Zatím se mi to tak nejeví.

Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, že veřejnost považuje za nejnaléhavější problém České republiky právě nezaměstnanost. Premiér Vladimír Špidla v polovině března přiznal, že nezaměstnanost se stává prioritou vlády a dodal:

Vladimír ŠPIDLA zvukový záznam): Ty cesty jsou podle mého názoru zřejmé, přizpůsobení se vzdělávacího systému, větší motivační charakter sociálního systému, otevření prostoru pro větší prostorovou a sociální mobilitu, otevření prostoru pro celoživotní vzdělávání. Je to dlouhodobý proces a nemyslím si, že se ji podaří zvládnout příliš rychle, ale přesto jsem přesvědčen o tom, že zvládnutelný je.

Řekl v polovině března na ekonomickém fóru na pražském Žofíně ministerský předseda, předseda ČSSD Vladimír Špidla. Českomoravská konfederace odborových svazů, jak už bylo také řečeno, předloží své recepty na snížení nezaměstnanosti v úterý na zasedání tripartity. Pane předsedo, jaký výsledek budete považovat za minimum, aby jste odcházeli z jednání tripartity jako odboráři spokojeni?

Tak docela dobrý počinek by byl, kdyby ty naše náměty byly přijaty a ...

Jako celek?

Ministerstvo práce se zavázalo nebo přislíbilo, že o těchto námětech bude jednáno, budou rozpracovány a samozřejmě, pokud se v té analýze a diskusi ukáže, že by to nebyl efektivní krok, tak to uznáme, ale pokud se prokáže, že to je krok správným směrem a my jsme přesvědčeni, že ano, protože už jsme určité vlastně analýzy k tomu dělali, tak bysme byli rádi, aby se dostaly do toho praktického života.

Když mluvíte o analýzách, které máte k dispozici, byť si jednotlivé návrhy rozebereme, ale některé jsme už rozebírali při vaší poslední návštěvě, když jste tady byl v Interview BBC začátkem roku, jako například přitvrzení kontrol a postizích nelegálního zaměstnávání cizinců. Pokud by byl přijat váš návrh jako celek, všechny vaše body, se kterými jdete na jednání tripartity, o kolik by se v průměru snížila nezaměstnanost v zemi?

Tak číslo není možný jasně říci, protože v tom denním životě vám přibydou zase nové faktory, kdy se zase naučí ty, kteří dneska třeba podvádějí a zvykli si podvádět, se naučí nějaké nové finty, ale i ekonomové, kteří nejsou z řad odborů, prohlásili několikráte, že v oblasti nelegálního zaměstnávání ...

Ano, to jsou tři procenta, to víme, ale balík jako celek. Vy tam nemluvíte v těch návrzích jenom o zaměstnávání cizinců. Tudíž k těm třem procentům byste přidal jaké další procenta?

Pokud by se všechny naše návrhy realizovaly, včetně těch opatření, který teďko jsou obsaženy v zákoně o zaměstnanosti a pokud nedojde k nějakému hospodářskému propadu, bude hospodářský růst přes tři procenta, tak si myslím, že by se mohla nezaměstnanost dostat pod těch deset procent a že by mohla směrovat k tomu stavu, který by přece jenom byl lepší, to je nějakých sedm procent, ale je to samozřejmě také závislé, znova to zvýrazňuju, od toho, že ta hospodářská výkonnost naše, Český republiky, se nebude zhoršovat, ale mírně, mírně poroste.

Což předpokládají všechny makroekonomické odhady. Pojďme si tedy rozebrat plán odborů na snížení nezaměstnanosti na sedm procent. Například navrhujete, aby část peněz na podpory v nezaměstnanosti a aktivní politice zaměstnanosti šla na příspěvky na dopravu a bydlení. Můžete říci velmi stručně, jak velkou část máte na mysli?

Tak to je samozřejmě potřeba propočítat tak, aby ten člověk, který bude dojíždět a záleží to na tom taky, jestli by to byla doprava zaměstnanců například z Mostu nebo by to bylo ze severní Moravy do středních Čech nebo do oblasti Brna, tak kolik budou ty náklady a musí to být tak, aby se to těm zaměstnancům, kteří by takovouto práci přijali, vyplatilo a bylo to zajímavé i pro stát.

To zatím nemáte tak propočítané?

My máme udělaný zevrubný propočty, muselo by to být alespoň, aby ty náklady na ubytování byly pokryty z padesáti až sedmdesáti procent. Pochopitelně, pokud by to vycházelo a mohly se ty náklady na ubytování pokrýt ještě vyšším procentem, tak by to bylo ještě výhodnější. Uvědomme si na tu stranu, že ten člověk by pracoval, to znamená, že by ze svý mzdy odváděl sociální, zdravotní pojištění a platil by také daň, i když by to většinou asi byla ta minimální, minimální daň. Takže ten stát by příliš škodný nebyl a co je důležitý, že ten člověk by si udržoval v každém případě své pracovní návyky a myslím si, že by často docházelo i k tomu, pokud by to byli mladí lidé, že by třeba v tom regionu zakotvili a zůstali tam pracovat natrvalo.

Když zmíním číslo, Česko na politiku zaměstnanosti věnuje jedenáct miliard korun ročně zhruba, do aktivní politiky z toho plynou víc než tři miliardy, tři celé tři desetiny miliardy korun. Můžete tu částku říci, kolik si představujete, přeci jenom řádově, kolik by šlo na příspěvky na bydlení a dopravu?

My jsme na tiskové konferenci v pondělí hovořili o tom, že nejsme zastánci nějakého převratného zvyšování této částky jenom proto, abysme se přiblížili Evropské unii, protože Evropská unie, členské státy Evropské unie vynakládají na aktivní politiku zaměstnanosti jedno až jedno a půl procenta z HDP, ale právě například na ten příspěvek na dopravu, na takovéto nebo na takovouto formu, jakou jsem tady uváděl, by to bylo vhodný. A protože není možné v tuto chvíli říci, kolik zaměstnanců by se přesně toho mohlo účastnit, tak asi není na místě, abych tady odhadoval nebo pouštěl do veřejnosti částku, kolik by to mělo stát. Ale my si myslíme, že by postupně se měla ta částka na aktivní politiku zaměstnanosti během ještě funkčního období této vlády minimálně zdvojnásobit.

Promiňte, to říkáte s vědomím toho, o čem víte, že Evropská komise zveřejnila právě ve středu zprávu, ve které doporučuje jednotlivým členským zemím, co mají dělat, včetně České republiky jako nového členského státu Evropské unie a v té zprávě Evropské komise se píše, že má Česká republika zesílit podněty pro zaměstnanost. A cituji doslova: "Zajistit pokles příspěvků na sociální zabezpečení." To znamená, že je možné i tu zprávu interpretovat tak, že odvody například na sociální zabezpečení jsou příliš vysoké pro zaměstnavatele.

Určitě ne, určitě ne a já vám to dokážu. Česká republika má k porovnání k evropské patnáctce, ale i k dalším zemím, které budou vstupovat do Evropské unie, velice nízké vedlejší náklady práce, i když má velký pojištění. To pojištění na celkových těch vedlejších nákladech práce dělá asi osmdesát osm procent, ale celkově vedlejší náklady práce, kde teda sociální pojištění je jednou ze součástí, máme velice nízké, takže ...

Tak jak byste se vypořádal s tím receptem Evropské komise zajistit pokles příspěvků na sociální zabezpečení?

Ne, já si myslím, že v tomto Evropská komise se mýlí, že vzala jenom to sociální pojištění a je to proto, že my všechno máme dělaný přes stát. V řadě zemí je to dělaný přes nestátní instituce a zaměstnavatelé výrazně přispívají na závazky, které jsou obsažený v kolektivních smlouvách. Takže ty vedlejší náklady, řekněme, personální náklady zaměstnavatelů, jsou podstatně vyšší, než jsou v České republice. My jsme pořád, i při tom růstu reálných mezd, velice lacinou a tím pádem pro investory zajímavou zemí. A pokud chceme snižovat nezaměstnanost, tak musí růst kupní síla, já už jsem to několikráte říkal i tady, a z té kupní síly, zejména v těch firmách se zahraniční účastí, je možný odvodit i větší rozmach v oblasti služeb a tam zvýšit zaměstnanost.

Tuto výtku Evropské komise tedy rozhodně odmítáte?

Toto si myslím, že je vytržená ze souvislosti, anebo nemá Evropská komise v tomto úplně pravdu, protože sociální pojištění je jenom jednou z částí, i když podstatnou, nemzdových nákladů práce.

Další návrh, se kterým jdete v úterý na zasedání tripartity, podle Českomoravské konfederace odborových svazů by se měli rekvalifikovat téměř všichni nezaměstnaní, aby neztráceli pracovní návyky. Ministerstvo práce a sociálních věcí by letos rádo dosáhlo toho, aby se pětina dlouhodobě nezaměstnaných rekvalifikovala. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k návrhu odborům v rozhovoru pro BBC říká:

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Ale já myslím, že ten problém spíš je v tom, co si představit pod rekvalifikací, protože na druhé straně zase jsou země, kde doba rekvalifikace, po dobu rekvalifikace se nezapočítávají lidé třeba do nezaměstnanosti a podobně, čili tím bysme měli nulovou nezaměstnanost, kdybychom všechny rekvalifikovali, ale to je samozřejmě nesmysl. Takže z toho hlediska je to potřeba zesouladit, různé aktivační kurzy podle toho, jak je kdo dlouho nezaměstnaný, protože většinou rekvalifikační kurzy pomáhají těm lidem, kteří jsou spíš krátkodobě nezaměstnaní a během krátké doby se dokáží přeorientovat na jinou profesi nebo si zlepšit pracovní schopnosti k tomu, aby získali novou práci. U dlouhodobě nezaměstnaných tam je potřeba využívat i dalších prostředků.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Jak konkrétně si svůj návrh změnou rekvalifikací představujete?

To číslo jedna pětina nebo dvacet procent ze všech nezaměstnaných, který prochází rekvalifikací, se týká dlouhodobě nezaměstnaných, to znamená ty, kteří jsou déle, než rok. Z nich teda pouze jedna pětina prochází tou rekvalifikací. To jsou lidé, kteří už ztrácí ty základní návyky. A my si myslíme, že by to mělo bejt podstatně větší číslo, jako je praxe v zemích západní Evropy, protože, pokud tyto lidé ztratí ty návyky, tak už se do toho pracovního procesu velice těžce vrací. A ...

To znamená, že chcete téměř stoprocentní rekvalifikaci u lidí, kteří jsou vedeni jako nezaměstnaní déle, než rok?

Ne, to jsme neřekli, my jsme chtěli to číslo, aby se zvýšilo, to znamená, aby na ty lidi, když to řeknu, minimálně za dva, za tři roky přišla určitým způsobem řada, že budou nuceni si další návyky osvojit a je to nejenom, že půjdou se učit třeba jiný řemeslo, ale že budou zařazeni do systému celoživotního vzdělávání, že se budou učit zvyšovat počítačovou gramotnost, prostě celá ta škála, která se dá říci, že to je osvojování nových pracovních návyků, to znamená nejenom taková ta klasická rekvalifikace, jak to možná někteří chápou. Takže my chceme, aby ti lidé byli více aktivní, aby byl na ně vytvářen určitým způsobem tlak, aby se zajímali, osvojovali si nové návyky a aby byli tím pádem uplatnitelnější na trhu.

Vy také budete chtít, nemýlím-li se, na tripartitě v úterý diskutovat o vyhodnocení, kolik nových míst přinesly investiční pobídky v České republice. Když toto budete chtít vyhodnocovat, znamená to, že jako odboráři nejste zcela přesvědčeni o tom, že systém investičních pobídek pro tvorbu nových pracovních příležitostí je výhodný?

Ne, pane redaktore, já bych nerad, to nikde tam zpochybňování v tom obsažený není, ale my jsme ze zkušeností z některých zemí, například z Finska, dali k úvaze a budeme to znova prezentovat na jednání tripartity, zda by se stát neměl přece jenom do budoucna více zaměřit na podporu nových progresivnějších technologií ...

Jako například?

Například Finsko, buďme konkrétní. Po těch vážných problémech, který měli s pádem těch východních trhů bývalýho Sovětskýho svazu, tak začali více spoléhat na svoji surovinovou základnu, přijali program, který bych nazval pracovně dřevo nebo i oni ho snad měli pojmenovaný a podporovali výzkum a vývoj technologií, které vedou k většímu využití hmoty, která nebo prvotní suroviny, která je obnovitelným zdrojem, to znamená dřeva, aby teda nevyváželi jenom surovinu, ale pokud možno zpracovali dřevo tak, že tam bude více přidaný hodnoty a prostě vyváželi i více lidské práce. Já si myslím, že Česká republika právě i v oblasti dřeva, vidíme, kolik suroviny s malou přidanou hodnotou od nás proudí z naší země a zrovna tak je to i oblast zemědělství pro průmyslové účely, kde také jsou některé náměty a jistě by stálo za to zvážit i s ohledem na vývoj světových cen ropy a určitou soběstačnost a stabilitu do budoucna, zda bysme i tohoto obnovitelného zdroje neměli více využít a jistě by ten výzkum a podpora technologií v této oblasti byly na místě.

Velmi stručně ještě dvě otázky, abych se vrátil ke zprávě Evropské komise, která hodnotí stav ekonomiky v členských zemí i nově přistupujících zemí Evropské unie. V té zprávě si Evropská komise všímá i slabého vlivu odborů na tvorbu mezd a mizivé koordinace mezi podniky a sektory ve mzdové politice. Co říkáte tomuto postřehu?

To je de facto část zprávy, která je z našich podkladů, domnívám se aspoň, protože my jsme upozorňovali, že u nás se málo vyjednává na úrovni odvětví, neuzavírají se vyšší kolektivní smlouvy. Zaměstnavatelé se málo sdružují do odvětvových sdružení a odmítají někteří z nich vyjednávat vyšší kolektivní smlouvy, což je nástroj, který je v západní Evropě velice rozšířen a zamezuje taky určitému dumpingu mezi firmami. Takže v tomto má Evropská komise jistě pravdu. Jinak zase vyjednávání na podnikové úrovni má u nás docela, bych řekl, slušnou úroveň a i vývoj mezd, ale v průměru to potvrzuje, i když znova říkám, jsou velké rozdíly v odměňování mezi jednotlivými firmami a profesemi ...

Poslední stručná otázka. Lékařské odbory se připojí ke stávce, kterou vyhlásili lidé, odbory ze státních orgánů a organizací. Vy jako Českomoravská konfederace tuto stávku podporujete, ...

Ano.

... onu hodinovou stávku. Předpokládáte, že v případě, že opět bude váznout vyjednávání o platech v příštím roce, že by se konaly ještě před volbami do Evropského parlamentu demonstrace?

I to nemůžu vyloučit, ale víte, že o čtrnáctém platu se bude jednat teďko v nadcházejícím období a začne se jednat i o platech pro rok 2005, 2006.

Ale bude to v dubnu, tedy před volbami. V případě, že by se nedohodli, tak nevylučujete demonstraci před volbami?

Já to vyloučit nemůžu a samozřejmě to záleží na svazech rozpočtové, příspěvkové sféry, protože u nich je to určitá náhrada právě toho kolektivního vyjednávání, který mají podniky a svazy výrobní.

Milan Štěch, děkuji za vašich třicet minut, děkuji za rozhovor pro BBC. Někdy příště na hledanou.

Taky děkuju, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.