Václav Moravec moderátor

Pavel Dostál ve studiu BBC

Podle předsedy poslanecké frakce lidovců Jaromíra Talíře už koaliční církevní komise dospěla k první shodě ohledně sporu státu a církve o majetek. Záměr je takový, že si stát sporný majetek ponechá, ale církvím za něj vyplatí náhradu, konstatuje předseda lidovecké frakce Jaromír Talíř.

Jaromír TALÍŘ, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL (zvukový záznam): Na této, na této tezi jsme se v této podobě, v jaké jsem jim řekl, dohodli s tím, že nyní musíme ji rozpracovat, musíme teda si sednout a začít ji víceméně realizovat, abychom zjistili, má-li nějaká úskalí nebo zda je možné, nenarazíme-li na nějaké jiné potíže, ale ideově tato shoda byla.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. Hodnotu sporného majetku přitom odhaduje na sto miliard korun českých. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr kultury České republiky Pavel Dostál, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý podvečer.

Tři sta milionů korun ročně, o takové peníze se nyní hraje v souvislosti s financováním českého filmu, apropó, kolik českých filmů v posledním roce Pavel Dostál viděl?

Já myslím, že jsem viděl ty filmy, který jsem chtěl vidět, respektive filmy, o kterých jsem si myslel, že bych je viděti měl.

Jako například?

Takže jsem samozřejmě viděl Nudu v Brně, viděl jsem Jedna ruka netleská, viděl jsem, teď nedávno jsem viděl Bolero, kolem kterého jsou takové diskuse, a to je v poslední době, v posledních dvou měsících vše vlastně.

Začněme citátem z programového prohlášení vlády premiéra Vladimíra Špidly, ve kterém se kabinet zavázal a teď cituji doslova: "Připravit právní úpravu podporující českou kinematografii vycházející z analogických úprav členských států Evropské unie." Konec citátu. Vy jste předložil na vládu takovou předlohu. Jakou má šanci na úspěch, pane ministře?

Tak, zaprvé bych chtěl zdůraznit, pane redaktore, že předloha, kterou předložím vládě, protože ta je zatím v připomínkovém řízení, vyhodnocení připomínkového řízení, vychází z tohoto programového prohlášení. Zvláště, že se jedná o právní úpravu, která je analogická s právními úpravami týkajících se národních kinematografií v Evropské unii. Evropská unie i jednotlivé státy se o národní kinematografii starají finančně tak, že buď je ta kinematografie hrazena ze státního rozpočtu, anebo poplatky z různých činností, které profitují na kinematografii. Ty činnosti jsou následující. Je to samotná existence distribuce filmů a kin, za druhé, je to výroba a půjčování vizuálních, audiovizuálních nosičů a za třetí, je to televizní reklama, která bez kinematografického díla vlastně by neměla v televizi smysl, čili zpoplatněním, v Evropě je to různou výškou, dochází k tomu, že tyto peníze, které se získají, jsou používány na národní kinematografii členských států EU.

Když byl před třemi měsíci hostem Interview BBC filmový producent a režisér Želar Ondřej Trojan, krom jiného na financování českého filmu řekl.

Ondřej TROJAN (zvukový záznam): Já si myslím, že dokavaď ten film vlastně českej je a točí se a dokavaď prostě na něj chodej lidi a dokavaď vlastně funguje, tak absurdně sám sobě jakoby hází klacky pod nohy, protože ti politici mají pocit, že vlastně žádnej problém není, že není nic, co by bylo potřeba řešit teď, že je lepší to znovu odsunout o další rok, takže podobně jako teď, dokavaď nedojde k takový krizi, v jaký je teď Česká televize, tak je možný, že třeba ta vůle opravdu řešit ten problém, který je velmi jaksi palčivej, že ta politická vůle tady může se stát, že nebude, ale já věřím pevně tomu, že jo a věřím pevně tomu i, že pan ministr kultury Dostál opravdu cítí vůči nám filmařům jako velkej rest to, že za těch vlastně šest let, co už je ve vládě, se nepodařilo tuhle novelu prosadit, že za tu novelu bude bojovat.

Řekl v lednu v rozhovoru pro BBC filmový režisér, krom jiného režisér Želar, producent Ondřej Trojan. Má ministr kultury Pavel Dostál i v rámci toho připomínkového řízení zatím podporu u svých kolegů ve vládě?

Abych byl upřímnej, nevypadá to. Rozhodující ministerstvo, tj. ministerstvo financí, ačkoliv jsem dbal na to, aby zástupci tohoto ministerstva byli v pracovní skupině, která zpracovávala tuto novelu, tak ministerstvo financí najednou k mému překvapení vydalo stanovisko, které není pozitivní vůči tomuto zákonu.

To znamená, abyste ho vůbec do vlády nepředkládal?

Ve své podstatě by to mohlo znamenat, abych ho nepředkládal, neboť stanovisko ministra financí je velice, velice důležité, ale já jsem rozhodnut s tímto rozporem do vlády jíti, neboť není jiné cesty. Podívejte se, myslím si, že se nesmíme jako stát zříkat za odpovědnost, pokud se týče národní kinematografie a neexistuje jiná cesta. Pokud mi pan ministr financí samozřejmě dá ze státního rozpočtu tři sta milionů korun, aby bylo natočeno těch deset až patnáct filmů, pak samozřejmě nebudu tento návrh prosazovat, ale ...

Jaké jsou výhrady ministerstva financí, pane ministře?

Pan ministr se domnívá, velice to zjednoduším, že jde vlastně o jakousi novou daň a že daň je už ze zisku placená.

A vy jste přišel s tím návrhem: "Fajn, tak já žádnou daň zavádět nebudu, dejte mi tři sta milionů ze státního rozpočtu na financování českého filmu."

Já vím, že to zní hezky teďko, abych říkal, přišel jsem s tímto návrhem, myslím si, novinářsky by to bylo krásné téma, zatím jsem nepřišel, protože s tímto přijdu, až bude návrh předložen na vládě, až vláda bude jednat, až se budu snažit získat podporu ostatních ministrů, tak budu argumentovat i takto, jak říkáte.

Tedy i přes odpor ministerstva financí chcete, aby váš materiál, tedy novela zákona o Státním fondu české kinematografie, šel do vlády?

Já bych řekl přes nesouhlas ministerstva financí, odpor je takové škaredé slovo.

Novela zákona o Státním fondu kinematografie počítá, alespoň podle vašich slov a už jste to naznačil v úvodním expozé a také v Lidových novinách 31. března, se třemi zdroji příjmů financování českého filmu, cituji doslova: "Navrhujeme zavést poplatky z audiovizuální produkce - tři procenta ze vstupného, poplatky z rozmnoženin audiovizuálních děl, to jsou tři procenta z ceny rozmnoženiny a konečně také ve prospěch české kinematografie zpoplatnit televizní vysílání reklamy a teleshoppingu zvláštním poplatkem ve výši tří procent." To je citát z Lidových novin. Existují, pane ministře, ještě nějaké jiné zdroje, které v souvislosti s financováním českého filmu vidíte a které byste, o kterých byste začal uvažovat v případě, že byste neuspěl?

Kromě státního rozpočtu, o kterém jsme mluvili, neexistují v této chvíli relevantní zdroje, protože já se, já dokážu argumentovat, že tyto zdroje jsou relevantní, protože bez, ty tři zdroje, protože bez filmu by v podstatě nemohli existovat ti, kteří žijí z existence kinematografických děl.

Vy jste už dal k dispozici svoji funkci, obrazně řečeno, v souvislosti se změnami daně z přidané hodnoty, je ...

To nebylo tak, já jsem nedával, to bylo, to je vulgarizace toho, to udělali novináři. Já jsem jen řekl, že pokud, protože tam bylo rozhodnutí vlády, to bylo jenom koaliční jednání a já jsem řekl, že pokud by vláda tak rozhodla, tak já bych musel vystoupit v parlamentu proti tomu návrhu a pak samozřejmě bych musel počítat s tím, že by předseda vlády vyvodil z toho důsledky. Vláda naštěstí tak nerozhodla, když jsme to ve vládě probírali, tak vláda dala za pravdu mně a pan předseda vlády byl bez problémů, pokud se týče mé osoby.

Nakolik principiální je pro vás novela tohoto zákona, tedy novela zákona o Státním fondu kinematografie?

Nemyslím si, že bych vám mohl říci, nakolik je principiální, protože česká kultura má spoustu podobných problémů s financováním, leč je velice důležitá, protože konečně řeší situaci českého filmu, která nastala po jeho odstátnění. České vlády způsobily, předešlé české vlády způsobily, že to odstátnění dopadlo, teda bylo provedeno velice špatně, velice nekvalitně, bez jakékoliv vize, česká kinematografie tedy nikoliv svojí vinou podle mého názoru se ocitla v situaci, že každý začal počítat s tím, že film si na sebe musí vydělat sám, takže je to pro mě otázka zcela zásadní v tom smyslu, že pokud nebude tato situace vyřešena s financováním české kinematografie, tak ona opravdu zmizí, alespoň v té své kvalitní části, protože se nutně bude muset komercializovat a budou se točit pouze Kameňáky.

Po zveřejnění vašeho návrhu se ozvaly, jak jinak, argumenty proti. Například bývalý poradce Václava Klause a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Žantovský v Lidových novinách 1. dubna kritizoval zvýšení odvodů ze vstupného a nosičů audiovizuálních děl slovy, cituji: "Čili půjde o jakousi sekundární polodaň, v jejímž důsledku můžeme očekávat další pokles zájmu o film, tedy i o film umělecký, tedy pokles sumy vybraných poplatků." Konec citátu. Jste ochoten jako ministr kultury připustit, že zvýšení odvodu může vést k poklesu zájmu o český, především pak umělecký film, jak naznačuje Žantovský?

Já nemůžu na tyto argumenty, nemohu na tyto argumenty vůbec přistoupit, pane redaktore, z jednoho prostého důvodu, že zdůrazňuji, že nebudeme objevovat Ameriku, v Evropě se běžně toto děje, nikdo nepodal zprávy nebo svědectví o tom, že v důsledku zavedení tohoto poplatku, který je například ve Francii ještě o dvě a půl procenta větší, by způsobilo to, že se bude točit sice více filmů, ale nikdo na ně nebude chodit, není to tak.

Už jednou citovaný Petr Žantovský ještě v tom svém textu v Lidových novinách kritizuje způsob rozdělování peněz prostřednictvím Státního fondu kinematografie, ještě jednou doslovný citát: "Rozdělování peněz fondu rozhoduje, o rozdělování peněz fondu rozhoduje orgán složený namnoze z umělců samotných. Nedávná kauza s přidělením financí projektu předsedy rady Jiřího Stránského, kvůli níž na protest odstoupil režisér Jiří Svoboda, ukázala, jaké nebezpečí hrozí, když o přidělování financí rozhodují ti samí, kteří se o ně svými projekty ucházejí." Konec citátu. Počítá vaše novela zákona o Státní fondu na podporu kinematografie se změnou přidělování a strukturou Státního fondu kinematografie jako takového?

Ano, počítá se zpřísněním pravidel v okamžiku, kdy tvůrce je nějak zapojen do projektu a přitom tento tvůrce sedí v radě. Na straně druhé tomu nemůžete zamezit, je tomu tak ve všech grantových komisích, protože jsme v maličké zemi a my chceme, aby v té komisi grantové seděli lidé, kteří skutečně dovedou rozpoznat kvalitní scénář, kvalitní film, takže se hledají těžko ty duše, které by řekly: "My teďko tři roky nebudeme točit film, nebudeme psát film, nebudeme shánět producenty, protože sedíme zde zadarmo v této komisi."

Jaké zpřísnění očekáváte?

Zpřísnění je, aby konflikt zájmů byl minimalizován, neříkám odstraněn, prosím, to říkám zcela upřímně, aby byl minimalizován tak v případě, že tvůrce, byť se bude podílet na tom filmu, tedy člen komise, který je tvůrcem, byť jako třeba ve čtvrté osobě, to znamená, že je třeba scénáristou a nežádá o ten grant, přesto by se neměl zúčastnit grantového řízení, které se bude tímto projektem zabývat, neměl by se ho vůbec zúčastnit.

Komerční televize kritizují ten návrh na tříprocentní zpoplatnění reklamy a teleshoppingu a zároveň vlastně argumentují tak, že ony nemají pak šanci ty filmy vysílat, které namnoze vysílá Česká televize jako jeden z producentů. Očekáváte, že tlak ze strany soukromých vysílatelů bude největší v souvislosti s touto novelou, kterou chcete předložit do sněmovny?

Pokud se týká tlaku lobbyistického, tak ten se bude rozdělovat do dvou skupin. Jednak jsou to ti lidé, kteří vyrábějí a prodávají kazety a obrazové nosiče a samozřejmě i zadavatelé reklam a pak samotné televize. Ano, ten tlak bude obrovský, bude veliký, je vždycky veliký v parlamentu tlak, když jde o spor, kde na jedné straně je zájem co největšího zisku a na druhé straně je kulturní zájem třeba tento zisk omezit ...

Máte podporu, ano, máte podporu ve sněmovně pro ten váš návrh, už vyjednáváte, byť jste ještě nepředložil onu novelu do vlády ...

Pane redaktore, já vycházím z toho, že vládní prohlášení je závazné pro všechny koaliční strany, i když je to trošku iluzorní, to bych připomněl zákon o České televizi, možná se k němu dostaneme. Ale, jak jste citoval, vládní prohlášení říká, že vláda má řešit věc tak, jak je řešena v Evropské unii. Já prostě v této chvíli předpokládám, že získám hlasy všech koaličních klubů.

Další téma, vztah státu a církví. Před více než týdnem předseda lidovecké frakce v Poslanecké sněmovně Jaromír Talíř oznámil, že koaliční církevní komise dospěla k první shodě ohledně sporu státu a církví, především katolické církve, o majetek. Myšlenka je podle Talíře následující. Stát sporný majetek si ponechá a církvím za něj vyplatí náhradu. Otázkou pro další jednání je podle Talíře, zda stát majetek církvím vyplatí, nebo jim bude dlouhodobě vyplácet jakousi rentu.

Jaromír TALÍŘ (zvukový záznam): Podívejte, to bude záležet velmi na tom, jak se dohodneme na výši té renty, na tom, jestli to bude například kapitalizováním tohoto majetku, definováním jeho výnosu v nějaké obvyklé míře. Já jenom mohu říct, že dnes stát vydává na potřebu církví zhruba miliardu korun ročně, což odpovídá tedy jednomu procentu a že by tato renta měla odpovídat této částce, ale není to ještě věc, která je dohodnutá.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. Je opravdu, pane ministře, dohoda tak daleko?

Nejde o dohodu. Ta koaliční komise, která se skládá ovšem ze tří lidí, nahlas přemýšlí o tom, jak by bylo nejlépe zajistit financování církví. Jelikož zde existuje řešení, že věc nejde řešit, neboť malé církve, malé církve mají i jiné představy o svém financování než velké církve, tak se hledá takové nějaké řešení, které by bylo řešením pro všechny.

Je možné vůbec takové řešení najít?

No, jediné řešení je, aby církve dostávaly peníze, aby církve získávaly své financování sice nezávisle na státu, ale aby ty prostředky šly ze státního rozpočtu. Ono to teď trošku vypadá jako ...

To je takové oblečená - neoblečená, dárek - nedárek a ...

Ano, ano, ale zde musíte vzít v úvahu skutečnost, že všechny církve za minulých padesát let před rokem 89 byly perzekuovány. Že je to jistá renta nejen za majetek, ale také za velikou perzekuci těchto církví. Že je to vlastně dluh demokratického státu, aby vyřídil ty křivdy z minulosti. Ano, ty peníze půjdou ze státního rozpočtu, ale uvědomte si, že do státního rozpočtu vám půjdou kapitalizované výnosy z toho majetku, který stát církvím nevydá, ale ponechá si ho.

Kolik ty výnosy dělají zhruba odhadem?

To nikdo zatím nespočítal, dokonce ani nemyslím si, že panu Talíři někdo spočítal těch sto miliard. Já se domnívám ...

Ano, to jsem vám teď chtěl pustit záznam, protože předseda lidovecké frakce odhadl církevní majetek restitucím právě na sto miliard, poslechněme si jeho slova.

Jaromír TALÍŘ (zvukový záznam): Kdybychom měli tento majetek pečlivě mapovat a ohodnocovat, tak strávíme hrozně času, bude to stát poměrně velké náklady, například s oceňováním, proto budeme muset přistoupit k nějakému odhadu, který bude všeobecně akceptovatelný. Já pro svoji potřebu a pro ty prvotní materiály mám odhadnuto zhruba hodnotu, která se pohybuje kolem sto miliard.

Doslova řekl Jaromír Talíř v rozhovoru pro BBC s tím, že jde o odhady majetku, ať už movitého, nemovitého, dále pak lesy, louky, pole, lány a podobně. To znamená, že skutečně ani na ministerstvu kultury ve vaší gesci neexistuje nějaký seriózní odhad, kolik činí církevní majetek v této zemi?

Já bych se k tomu vrátil, ale dovolte, abychom se trošku u tohoto zastavili, aby nevznikly mediální šumy. Já bych chtěl jen dokončit to své vysvětlování, že tento návrh financování existuje jako jedna teze, že je to prostě způsob, který by vyhovoval všem církvím. Může se stát a třeba se i stane, že ale nebude vyhovovat jedné politické straně v tom uskupení, a to je sociální demokracie a pak samozřejmě bude muset zase ta koaliční skupina naše hledat jiné řešení.

Zatím máte mandát a vyhovuje toto možné řešení jako renta, které se ukazuje jako jedno z řešení?

Já nemám mandát k tomu, abych uzavíral dohody. Já mám mandát na to, abych se dozvěděl, jak si to představují koaliční spojenci a vydal své doporučení. Já v této chvíli, ač to zní neuvěřitelně, se domnívám, že toto by bylo nejlepší řešení, ale nesmělo by to být chápáno, jakože český stát dává církvím rentu ...

Rentu jednu miliardu ročně.

Musíme si uvědomit, že financování církví musí být nějakým způsobem zajištěno, a to buď, to buď tedy, že se církve budou starat samy o sebe, leč to je schopna jedině ta veliká katolická církev a ty malinké církve jaksi nemohou žít jenom ze svých církevních, případných církevních daní a musíte si uvědomit, že početnost církví je důležitá, strašně důležitá a my prostě nesmíme připustit, aby došlo v důsledku tohoto k nějakému úkazu nebo k situaci, že by církve mizely, takže je to jedna z tezí, to, co jsme s panem Talířem a s panem zástupcem Demokratické unie Karáskem dohodli. Na vaši další otázku ...

Velmi stručná otázka týkající se těch sto miliard?

Neexistuje, neboť když jsme v loňském období chtěli řešit otázku, nazvěme to restitucí, i když se to nerado slyší, otázku tohoto vydávání majetku ze strany státu na církve výčtovým zákonem, tak vlastně katolická církev nikdy nebyla schopná dodat jaksi přesvědčující materiály o tom, že všechno, co požaduje, tak na všechno, že má nárok, takže se to ani mnohdy nepočítalo. Nehledě k tomu, že celá otázka týkající se lesů, vod a strání, jak já říkám, je na úplně jiném ministerstvu. Důležité pak je ještě, prosím vás, v této situaci říct, pokud se týká těch sto miliard, ještě jednu věc, samozřejmě, že z této částky musí být podle mého názoru odečteno to, co stát za padesát roků prostřednictvím státního rozpočtu už církvím dal.

To znamená, že to za padesát roků, je-li ta částka nyní miliarda zhruba ročně ...

No, to je nyní, to je nyní, to se zvedalo, já, když jsem nastoupil na ministerstvo kultury v 98 roce, tak bylo šest set tisíc.

Máte propočet, kolik to tedy dělá?

Nemám ten propočet.

A to by se odečetlo z těch zhruba sto miliard, považujete to číslo jako vhodné do diskuse, sto miliard nebo je to na ...

Já považuji za vhodné do diskuse, aby číslo, které dají církve, bylo nějak zdůvodněno tak, jak by mělo být zdůvodněno, co od toho se má odečíst, ale jako bez hněvu, bez hádek, prostě je to věc k diskusi a k přemýšlení, zda je to vůbec možné.

Dokdy budete chtít seznamy církví, kolik podle jejich doložených materiálů čítá jejich majetek, je takový termín?

My jsme si termín nedali, protože v této chvíli spíš je pro nás důležitější, aby ta koaliční skupina se dohodla na tom, co bude dál se zákonem o církvích a náboženských společnostech, který má být novelizován, nad tím sedíme. Předpokládám ale, že tento rok bude zcela rozhodující pro konečné rozhodnutí, jak se postupovat bude, ale neznamená to, že se bude postupovat způsobem, o kterém teď mluvíme, znovu může přijít na přetřes výčtový zákon, ale hned vám znovu říkám, že malé církve budou v tom okamžiku v problému.

A poslední otázka k tomuto tématu, tedy zatím církevní komise nemá jasno, jakým způsobem bude reagovat na nález Ústavního soudu a jak bude novelizovat církevní zákon?

Máme jasno, pokud se týká ministerstva kultury, a pokud je vypracován návrh novelizace, upřímně říkám, že s touto novelizací nesouhlasí, přišla, na poslední jednání vlády přišla, křesťanští demokraté přišli se svým právem veta, aby se to napřed koaličně projednalo, nesouhlasí s novelizací, kterou navrhuji já.

Tudíž, kdy je reálné a v čem především, čeho se týkala výtka KDU-ČSL?

Je to, točí se to pořád kolem jednoho problému, tj., co vlastně má registrovat nebo evidovat ministerstvo kultury pod pojmem církevní právnická osoba, protože my se domníváme, že třeba řeznictví, které mají muslimové napsáno a žádají o to jako o, je to vlastně z jejich pohledu církevní právnická osoba, tak pro nás by to neměla být církevní právnická osoba. To je extrém, který prostě říkám, ale je to ...

Ano, dokdy myslíte, že je možné najít shodu, když lidovci využili práva veta?

My jsme se domluvili s panem kolegou Talířem, že já okamžitě po svém návratu z Číny, tj. koncem dubna, nějak řeknu i stanovisko svého klubu a uzavřeme to buď dohodou, anebo pan Talíř půjde s rozporem, že sociálnědemokratický klub nesouhlasí s jeho návrhem.

To znamená, že byste ten návrh předložil i navzdory vetu KDU-ČSL?

Abyste tomu rozuměl, KDU-ČSL navrhuje, že zákon by se neměl vůbec novelizovat, narozdíl od sociální demokracie, která ho chce novelizovat v několika směrech.

Tudíž byste předložil novelizaci a zastával stanovisko strany?

Ano.

Teď velmi stručně k dalším tématům. Největší počet dotazů na vás prostřednictvím Internetu a elektronické pošty od posluchačů Interview BBC přišel na zvyšování poplatků za Český rozhlas a Českou televizi, tedy zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou minulý týden a nyní půjde do Senátu. Senátoři naznačují, že se jim nelíbí, že by měly platit všechny domácnosti, tedy i ty, které nemají televizní a rozhlasový přijímač. Ztotožníte se s touto případnou námitkou senátorů, pokud by zákon chtěli poslat zpátky do sněmovny?

Kdybyste se podíval na původní vládní návrh, tak tam tato skutečnost nebyla. Tato skutečnost nebo tento fakt se tam dostal prostřednictvím pozměňovacího návrhu, se kterým jsem já posléze souhlasil, čili se nevyhýbám, abych zdůvodňoval tuto problematiku. Myslím si, že pokud senátoři zákon vrátí do sněmovny, tam, myslím si, bude prudký odpor k tomuto zákonu hlavně ze strany ODS, která nemá veřejnoprávní média ráda, tak my budeme muset ve sněmovně najít sto jedna hlasů a my je určitě najdeme, aby ten zákon byl znovu odhlasován.

Vy si myslíte tedy, že případné veto Senátu prohlasujete ve sněmovně stojedničkou?

Jsem o tom přesvědčen. Myslím si, že ale v této souvislosti je často klamána médii veřejnost o tom, proč tomu tak je, jakto, že platí každý a tak dál, a tak dál, ale to je asi na delší debatu, jak vidím, my musíme končit.

Ne, jsou tady, je tady ještě dalších několik otázek posluchačů, dva se ptají na to, co říkáte, že se šéf Sazky, pan Hušák, na základě dopisu, který mu poslala Petra Buzková, respektive, který poslal ČSTV, že se neomluvil premiéru Vladimíru Špidlovi za to, že ho nepozval do Sazka Arény?

Já jsem svůj názor vyjádřil tím, že jsem panu Hušákovi se omluvil ze své účasti na slavnostním otevření arény. Pokud se týká jeho omluvy vůči panu premiérovi, je to otázka jeho svědomí.

A neměla by z toho vláda vyvodit vůči Sazce či tělovýchově nějaké důsledky?

No, to v žádném případě, jestliže se někdo vyjádří špatně o panu premiérovi, neznamená to, že vláda za to postihne podnik, který řídí. Můj Bože, to snad ne, to už snad dávno neplatí.

Další otázka, a tu berte na závěr, od Jana Beneše, je to pravda, že kultura vždy vzniká až po zřízení ministerstva kultury. Nevím, jestli naráží na návrh ODS, které chce sloučit ministerstvo kultury s ministerstvem školství?

Já se domnívám, že kultura tady existuje bez existencí různých ministerstev a státní úřady, které vznikají, jsou tady proto, aby vytvářely této vznikající kultuře podmínky, nikoliv aby říkala, aby tyto instituce tvrdily, že bez nich by kultury nebylo.

Konstatuje ministr kultury České republiky Pavel Dostál, děkuji za čas a za rozhovor pro BBC, někdy příště na shledanou.

Na slyšenou.

Takové bylo Interview BBC.¨

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ministr Dostál: Nebudeme objevovat Ameriku, v Evropě se běžně toto děje

Internetový server Česká média, 5. 4.2004 - Hostem Václava Moravce v Interview BBC dnes byl ministr kultury Pavel Dostál, jehož resort připravuje novelu zákona o Státním fondu kinematografie. Podle ministra se jedná o paralelu obdobných zákonů v zemích EU a proto hodlá vládě návrh předložit i přes nesouhlas ministerstva financí.

To považuje novelu za pokus o jakési sekundární zdanění. "Nebudeme objevovat Ameriku, v Evropě se běžně toto děje," uvedl Dostál v souvislosti se svým návrhem 3 procentního poplatku, který by fondu měly odvádět televize z příjmů vysílání reklamy a teleshoppingu.

"Očekávám, že získám hlasy všech členů koaličních klubů," dodal ministr, který předpokládá protitlaky zejména výrobců i distributorů filmů na videokazetách, zadavatelů reklamy a komerčních televizí. K zákonu o poplatcích Dostál uvedl, že nepochybuje o podpoře 101 hlasů poslanců v případě, že Senát zákon Sněmovně vrátí.