BBCCzech

Česká republika podle policejního prezidenta Jiřího Koláře neodvolá přísnější bezpečnostní opatření, dokud Španělsko nedošetří motivy teroristických útoků v Madridu z 11. března.

Výbušniny a nástražné systémy zabavila v polovině března policie šestičlennému gangu. Šlo o deset kilo výbušnin a systémy odpalované pomocí mobilních telefonů. Šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Lang před týdnem v rozhovoru pro BBC vyloučil, že by zadržený gang byl napojený na jakoukoliv teroristickou skupinu.

Jiří LANG (zvukový záznam): Já si myslím, že tady policie odvedla velmi dobrý kus práce. A zase v tuto chvíli nic neprokazuje spojení s touto skupinou a terorismem.

Říká v rozhovoru pro BBC ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang. Nejen o nelegálním prodeji výbušnin a zbraní na území České republiky bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl policejní prezident Jiří Kolář. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Vzpomene si policejní prezident Jiří Kolář, kdy mu naposledy v jeho funkci zatrnulo?

Zatrnulo, pakliže bychom to vzali jako situaci, kdy jsem byl v nějaké depresi, no, tak to je dost často, protože instituce, kterou řídím, je tak dynamická na různé problémy vnitřní, ale i ty vnější, že to je dost často, ale...

Vzpomenete si na nějaký vnější problém, kdy vám zatrnulo teď naposledy?

No, tak zejména když si uvědomím, co by v podmínkách naší země mohl znamenat terorismus tak jako například v Madridu. A když si představím například Nuselský most nebo jiné úseky metra, například pod Vltavou, tak mě občas trne.

To vůbec ne. Já mluvím o představách a o tom, co vnímám. Nejsme v izolovaném prostředí a vnímám velice dobře, co se děje ve světě zejména z hlediska teroristických aktivit, a to mě občas děsí, protože Evropa si myslím, že není tak velká, abychom se mohli cítit od Španělska moc vzdáleni.

Psal se 15. březen, tedy čtyři dny po bombových útocích v Madridu, kdy policie zpřísnila bezpečnostní opatření v České republice. Tehdy ministr vnitra Stanislav Gross v rozhovoru pro BBC přísnější opatření popsal těmito slovy.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Je to zatím soubor věcí, které se týkají ochrany státních hranic, kde jsou zpřísněny nebo rozbíhají se zpřísněné kontroly vytipovaných vozidel. Týká se to zpřísnění vízové praxe z rizikových zemí po linii udělování víz pro vstup na území České republiky. Týká se ta opatření zvýšeného dohledu nad vytipovanými rizikovými místy, včetně posílení policejní přítomnosti v místech, kde dochází v běžném občanském životě k poměrně velké koncentraci osob. Týkají se ta opatření záležitostí, jako je spolupráce zpravodajských složek a ministerstva vnitra, kde jsme se dohodli na operativnějším modelu, protože teď ten soubor informací, které je zapotřebí analyzovat a vyvozovat z nich závěry, je samozřejmě větší než před útoky v Madridu.

Řekl 15. března v rozhovoru pro BBC ministr vnitra Stanislav Gross. Dovede policejní prezident Jiří Kolář odhadnout, jak dlouho zpřísněná bezpečnostní opatření v České republice potrvají?

Ona potrvají tak dlouho, dokud potrvají rizika. To je ale strašné konstatování. Já si myslím, že jejich intenzita čas od času zabalancuje, že se bude měnit spíš k tomu vyššímu stupni, ale ona jsou odstartována v podstatě od jednání meziresortního krizového štábu, který se odehrál asi tak před čtrnácti dny v neděli, a v následujících dnů a týdnů jsme zahájili tato opatření. Jsou celoplošná, ale jsou opravdu jednoznačně preventivní, takže neznamená to, že by jak zpravodajské složky, tak policejní jsme měli ověřeny nějaké indicie, eventuelně argumenty, které by svědčily pro to, že konkrétní objekt v České republice je ohrožen.

Můžete ale říci, zda se blíží doba, kdy ona rizika pominou? Z toho, co jste naznačil, jakoby vyplývalo, že už taková bezpečnostní rizika budou "navždy" a spíše se bezpečnostní opatření budou ještě víc vystupňovat, než aby se snižovala.

No, tak musíme především vyčkat, jak se vyvine celkové šetření tedy ve Španělsku, zda tato záležitost je, nebo není ojedinělá, zda nemá hodně politických aspektů, zda to skutečně je islámský terorismus tak, jak jsme zvyklí v poslední době ho nazývat...

Ale promiňte, neukazuje ta situace se zatčenými Maročany, kteří především byli zatčeni v souvislosti s útoky v Madridu, že ona bezpečnostní rizika vůči České republice jsou zanedbatelná?

To ne, ale přece jenom jste to trochu trefil. Ono Maroko a Španělsko, to jsou prakticky velice blízké lokality a může tam být i ten prvek takový vnitřní, takový ten, který se týká opravdu té konkrétní země. Já bych nevylučoval takovýto motiv, který převažuje nad takovým tím terorismem, který jsme zvyklí definovat jako takový ten celoglobální islámský nebo něco takového.

Dokud tedy Španělé vyšetřování neuzavřou, nesdělí podrobnosti české policie, tak se bezpečnostní opatření snižovat v České republice nebudou?

To nebudou a ještě jednou opravdu upozorním na to, že víme dobře, že ve Španělsku ta situace velmi složitá na rozklíčovaná, jaký je vlastně motiv. Bylo to těsně před volbami, mělo to mnoho aspektů, nemusely to být všechno náhody, a vyčkejme na tato konstatování. Zejména zpravodajské složky si myslím, že budou mít velice rychle dostatek argumentů.

Já jsem byl minulý týden na jednání šéfů Evropské unie, policejních šéfů a Španělsko velice optimisticky vidí jako rychlost toho jejich vyšetřování. Oni se dostali opravdu daleko a prakticky všechny ty podezřelé už mají shromážděny. Myslím si, že je to otázka několika měsíců.

Víte, riziko terorismu v globálním pohledu, to je možná otázka roků. Když jsem dneska řekl "měsíců", je to relativně docela optimistické.

Jak bylo řečeno, policie od poloviny března zpřísnila kontroly na hranicích a režim při udělování víz občanům z rizikových zemí. Zaregistrovali jste jako policie od výbuchů v Madridu z 11. března případ nebo případy, kdy by se někdo napojený na skupiny, které je možné označit slovem teroristické, pokoušel proniknout na území České republiky?

No, to nikoliv a mohu vám říct, že velice bedlivě sledujeme zejména strukturu cizinců, kteří se pohybují přes hranice naší země, kteří žádají o azyl. Prostě máme docela v tomto směru přehled a nemyslím si, že od období před útoky v Madridu a po nich došlo k nějakým strukturálním nebo jiným změnám, které by nasvědčovaly, že tady může dojít k nějakým teroristickým aktivitám. Takovéto informace nemáme a nejsou zneklidňující.

Po 11. září 2001 bezpečnostní složky označovaly za jedno z hlavních bezpečnostních rizik v České republice budovu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda v centru Prahy. Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang řekl před týdnem v rozhovoru pro BBC, že se v souvislosti s rizikovými objekty situace v zemi zhoršila.

Jiří LANG (zvukový záznam): Ta situace se pro nás podstatně zhoršila. Zatímco dříve jsme říkali: "Dobře, Svobodná Evropa, vybrané zastupitelské úřady a podobně, to jsou všechno budovy, které jsou svým způsobem asi připraveny čelit takovému útoku, některé lépe, některé hůře. Mají personál, mají pasivní třeba ochranu a tak podobně," ale na vlak nebo na cokoliv podobného, to je těžká otázka.

Řekl před týdnem v rozhovoru pro BBC ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang. Policie nedávno otevřela jeden jízdní pruh pro automobily před budovou Svobodné Evropy. Uvažovali jste o tom po zpřísnění bezpečnostních informací a bezpečnostní situace v zemi, že by byl opět kvůli zvýšení bezpečnostních rizik uzavřen jeden pruh jízdní, to znamená de facto uzavřen...

Ne, neuvažovali, ale já jenom doplním ta slova pana ředitele Bezpečnostní informační služby. Totiž Madrid nám ukázal, že může dojít k zvláštnímu trendu a sice terorismus, takzvaný terorismus všedního dne. Je to situace, kdy vlastně ty teroristické aktivity nemusí směřovat vůči objektům, které automaticky předpokládáme, kvůli tomu, že se tam odehrává něco mimořádného, velká koncentrace osob, různé politické aktivity, summity a podobně, nebo velké sportovní a kulturní akce, ale tak, jak jsme viděli v Madridu, je to útok na všední lidský den, a to je opravdu nevyzpytatelná záležitost. A doufejme, že tam bude daleko víc převažovat ten domácí prvek než ten vnější. Ale ta otázka, jak jste řekl. Nikoliv, my jsme, pokud jde o intenzitu střežení těch objektů v minulosti po 11. září 2001 byly vytipovány jako rizikové, tak střežíme se stejnou intenzitou, někde i vyšší. A mohu vám říci, že my na toto téma jsme spolu několikrát hovořili, jestli u Svobodné Evropy ano, ne, a takové ty vnější projevy té naší práce tam. A dneska vidíme ve světě, že právě ta metoda, které jsme se obávali, to znamená nájezdu například náklaďáku s větším množstvím trhaviny k plášti budovy, nebo k těm obvodovým zdem budovy, to je typická věc v celém světě, a že ta naše opatření opravdu i tenkrát, kdy to ještě nebylo, měla smysl.

Tedy neuvažovali jste o tom, že byste je zpřísnili u Svobodné Evropy a uzavřeli ten jeden otevřený jízdní pruh?

My třeba vyhovíme dost často různým stavebním úpravám a tak podobně, jak se dělala například spojka směrem na Vinohrady a tyto momenty, to uděláme, ale nesnižuje to intenzitu ochrany tohoto objektu, zejména z hlediska nájezdu nákladního vozidla.

Podle ministerstva zahraničí letos končí platnost smlouvy mezi českým státem a Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda o pronájmu budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy. Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve středu po jednáních s americkým ministrem zahraničí Colinem Powellem prohlásil, že Česko má zájem na tom, aby stanice zůstala v Praze, ale aby se přestěhovala. Zatím však není žádný objekt, o kterém by se rozhodlo jako o budoucím sídle. Zdroje BBC z ministerstva zahraničí ovšem naznačují, že pravděpodobně dojde k prodloužení smlouvy o setrvání stanice právě v budově bývalého Federálního shromáždění, dokud se nenajde vhodné místo. Nakolik je pro policii problém setrvávání stanice v centru Prahy a prodloužení oné smlouvy? Nakolik je to pro vás problém?

Já především vidím jakési světélko na konci tunelu, protože k té dohodě jednoznačně došlo. Myslím, že určitá lokalita vytipována je. A pokud jde o termíny, to je věc politické dohody. A nám jde o jediné, aby to riziko, které je opravdu na exponovaném místě, ve středu města, vedle symbolů a podobně, aby bylo minimalizováno. Řešení se našlo, otázka času, nemohu ovlivnit a policie samozřejmě by přivítala co nejdříve, aby to riziko zmizelo.

Když vy mluvíte o tom, že se řešení našlo, ono se o tom mluvilo už zhruba před půlrokem, kdy vláda vyjednávala s majitelem budovy na Evropské třídě, kde sídlí Citibank, a nedošlo k dohodě. To znamená, že tento objekt padl. Vy jste už prověřovali další objekty, o nichž mluví Cyril Svoboda, že by se mohly stát vhodným sídlem Rádia Svobodná Evropa, které pravděpodobně nabídl Colinu Powellovi na schůzce?

Já mám informace takové, že už vytipovaný objekt je. My tam nehrajeme žádnou rozhodující roli, my pouze se vyjadřujeme k bezpečnostním rizikům. A je to spíš otázka pouze času, pouze času.

Ale policie doporučila konkrétní objekt, který by se mohl stát sídlem...

No, spíše se vyjadřovala k tomu, že ta rizika tam budou diametrálně odlišná než tady v této lokalitě, kde je to teď.

Když se ještě zaměříme na budoucnost, za necelý měsíc začíná v Praze hokejové mistrovství světa. Můžete říci, pane policejní prezidente, veřejnosti, jaká bezpečnostní opatření ho budou provázet?

Bohužel tento šampionát zapadá právě do toho období, které nazýváme po Madridu, to znamená zvýšená opatření ve vztahu k terorismu. Takže i tento aspekt bude prioritou číslo jedna vedle veřejného pořádku, vedle zajištění dopravy a bezpečnosti tras a přepravy hostů, samozřejmě vedle chráněných objektů, osob, které musíme chránit. Takže to jsou všechno ty aspekty standardní policejní práce, které zde jsou, ale priorita číslo jedna bude riziko terorismu. Ale upozorňuji na to, jak jsem naznačil, že dnes zatím registrujeme spíše ty aktivity teroristické ve vztahu k tomu všednímu občanskému dni...

Nikoliv k takové velké akci, jakou je mistrovství světa. S jak velkým nasazením policistů počítáte? Můžete říci řádově?

Jednak pokud jde o Prahu, tak ta samozřejmě bude mít plné nasazení s tím, že od března, od 1. března jsou v Praze realizovány posily asi v síle něco kolem čtyři sta lidí. Bude to dlouhodobý proces, takže ty budou využity.

...a pozor, na konkrétní dny, které vytipujeme jako klíčové, tak budeme zajišťovat posily ze správ krajů, které jsou z hlediska lokality přilehlé tady k Praze, aby tam nebyly zbytečné náklady, a bude to velice rychlá záležitost vždycky jednoho dne a druhý den bychom takovéto akce opakovali.

No, my budeme, samozřejmě bude se to odvíjet od toho, kdo bude ve finále, jaký bude průběh, kdo se dostaví z VIP osob, a tak dále, protože víte, že představitelé státu v případě, že dochází k vývoji, který by znamenal finále pro konkrétní zemi, tak mají zájem o návštěvu. Takže my budeme všechny tyto aspekty vyhodnocovat i průběžně.

Jako například že se mluví o tom, že v případě, že Rusové postoupí do finále nebo semifinále, že by mohl přijet i ruský prezident Vladimir Putin?

Ano, u této země je to také zvykem, ne u všech, ale u této zrovna ano. Může se to stát a samozřejmě my bychom museli reagovat takovým způsobem, který odpovídá adekvátně těm rizikům.

Jsme připraveni, s organizátory pravidelně zasedáme. Myslím si, že je to velmi dobře připravená akce, takže jsme připraveni na tyto alternativy.

Můžete srovnat bezpečnostní opatření, která budou v České republice a v Praze při hokejovém mistrovství světa, například se zasedáním Mezinárodního měnového fondu v Praze, aby si posluchači udělali představu?

Tak pokud jde o srovnání se summity, s oběma summity, tak je to skutečně nesrovnatelná záležitost. Nebude to v takovémto nasazení, zejména pokud jde o posilování ze správ krajů, jak jsem řekl, to nebude trvalé na nějakých čtrnáct dnů, bude to vždycky na ten den, vrátí se. Bude to velice operativně děláno tak, abychom neměli zbytečné náklady, ale nic to nemění na intenzitě a kvalitě toho opatření. Já si myslím, že to zvládnem.

Před několika týdny se veřejnost dozvěděla o dvou případech. Případ první - začátkem března policie obvinila dva Čechy za to, že dovezli ze Švédska do Česka 328 tun plastické trhaviny. Podle policie jde o neoznačenou trhavinu pocházející z výzbroje armády cizí země. A případ druhý - ve druhé polovině března policie rozbila šestičlenný gang vybavený deseti kilogramy výbušnin a nástražnými systémy odpalovanými pomocí mobilů. Neukazují tyto dva poslední případy, pane policejní prezidente, že v České republice je zásadním problémem nelegální obchod s výbušninami a zbraněmi?

To samozřejmě tady je, ale nepřesahuje to rozměr, který by byl obvyklý. A navíc určitým uklidňujícím prvkem pro veřejnost v tomto směru je, že oba tyto případy mají spíše komerční charakter, takže nejde o to, že by přímo směřovaly k terorismu, protože opravdu říct číslo 320 tun trhaviny, která sem opravdu byla vyvezena a skutečně je to takto pojato, tak byla to komerční záležitost a totéž se týkalo těch nástražných výbušných systémů. Obě...

Kdo si tu komerční záležitost, kdo si objedná jen tak 328 tun trhaviny?

To je spíše o tom, jak se konkrétní subjekty ekonomických aktivit dohodnou na tom, že budou realizovat své zisky. Tam nešlo o objednání, ale prostě bylo to dovezeno z jedné ze severských zemí. Dneska už jsme v rámci právní pomoci zjistili, že v tom stavu, ve kterém to bylo vyvezeno, to nesmělo opustit tu konkrétní zemi, to je opravdu zajímavá záležitost, nicméně opravdu komerční.

Už jste vyšetřili, odkud pocházela ta neoznačená trhavina dovezená ze Švédska?

No, to jsem právě řekl, v rámci právní pomoci my jsme především zkoumali...

Ano, v tom stavu, v jakém se dostala do naší republiky, zda to bylo na švédské straně legální, nebo nikoliv, a jak jsem řekl před chvílí, bylo konstatováno, že nikoliv v tom stavu, jak opustila zemi.

Kdy je reálné, že ten první případ, tedy 328 tun plastické trhaviny, došetříte a půjde k soudu?

Já vím, že to zní zcela dramaticky, ale tyto věci jsou otázkou vždycky měsíců. Prostě to opravdu není otázka dní ani týdnů...

Nejkomplikovanější je mít expertní znalecké posudky. Například já vám řeknu takovou věc, která je až neuvěřitelná. Jaké problémy s tímto materiálem má policie. Jestliže ho máme řádně uskladnit a převézt a bezpečně uskladnit, tak musíme požádat nějakého přepravce, někdo to musí naložit, někdo to musí někam uložit. A jestliže nebylo dopředu stanoveno, co to je, jakého složení, jestli může dojít, samozřejmě nemůže. To jsou takové aspekty, že policie neustále tu dobu s tím má takovéhle problémy, a proto pro to trestní řízení ty expertní posudky jsou ještě složitější a...

Ale to ano, ale ty jednotlivé poměry a složení, prostě to jsou věci, které z hlediska, já nevím, jak bych to nazval, pyrotechnického, balistického mají svůj význam, který laikovi by samozřejmě unikl, ale nemůže v žádném případě uniknout specialistům, a pro trestní řízení jsou velmi významné, a to trvá někdy měsíce.

Nakolik je komplikovaný ten případ druhý, tedy rozbití šestičlenného gangu, který byl vybavený ne sta, více než sta kilogramy výbušnin, ale pouze deseti kilogramy výbušnin a nástražnými systémy odpalovanými pomocí mobilních telefonů?

To je spíše taková zločinecká aktivita, která směřovala zřejmě k poptávce, která nebyla ještě adresná. To znamená, vyráběli zařízení, o kterém se domnívali, že bude velice dobře uplatnitelné na trhu. Alespoň v takovéto fázi jsme. My jsme opravdu nezdokumentovali případ, že by pro někoho specielně, buď u nás, nebo do zahraničí, byl nástražný výbušný systém vyráběn, nicméně je to velmi závažná záležitost, protože takto dopředu reagovat na poptávku, která nemůže končit jinak než nějakým teroristickým a taky eventuelně vyřizováním účtů a podobně, netvrdím, že to musí být hned terorismus, tak to je závažná záležitost.

Z těch vyšetřování, která bezesporu vedete i v dalších případech a která souvisejí s výbušninami, ukazuje se, že v České republice je poptávka po těchto výbušných systémech a po trhavinách?

No, my jsme země, víte, že semtex to je známá záležitost právě pocházející z naší země. My jsme zemí, kde jak obchodování se zbraněmi, tak nedovolené ozbrojování, tak samozřejmě pokud jde o výbušniny, k takovýmto aktivitám dochází, ale nikoliv v nějakém měřítku, které by bylo nesrovnatelné se sousedními zeměmi, eventuelně že bychom byli zásobárnou, nebo nějakým zdrojem nějakého místa, kde se odehrává terorismus, nebo specielně jsme byli místem, které řeší poptávku, to tak není.

...atentátníka, jak je nazvat, který ohrožoval nejen koleje, ale také například vysočanskou polikliniku, kde nastražil výbušný systém. Víme, že v polovině ledna tento muž byl vámi dopaden, podřezal se, nějakou dobu ještě žil a poté zemřel. Už jste uzavřeli definitivně tento případ?

Právě v této době dochází už k definitivnímu procesnímu uzavření záležitostí celé té kauzy. Očekáváme snad ještě jednu, nebo dvě dožádačky ze zahraničí, konkrétně ze Slovenska. A myslím si, že kauza bude ukončena. Co je důležité jako pro sdělení veřejnosti. Je to osmnáct kauz jednotlivých útoků, které tento pachatel realizoval. Jsou prakticky ztotožněny, není tam problém vůbec žádný důkazní...

To znamená, že všech těch osmnáct případů jasně prokazuje, že je způsobil tento kolejový atentátník?

Ano, je to tak a co je na tom případu ale opravdu závažné a děsivé, on se lišil od ostatních těch atentátníků z loňského roku, takových těch bombových, kyanidových, internetových a, já nevím jakých, vyděračů, tak on se lišil tím, že mu nešlo o realizaci nějaké částky na konci, to znamená, že by tu vydíranou částku chtěl získat, on vůbec o nic nežádal. On chtěl dosáhnout výsledku, to znamená destrukce například kolejové složky, vykolejení vlaku a podobně. To je obrovsky závažné zjištění a nás to děsilo celých pět let. Celých pět let jsme věděli, že takováto osoba zde je.

Pane policejní prezidente, a po jeho dopadení a následném úmrtí teď jste měli zhruba tři měsíce, abyste se dobrali toho, proč ten muž ony výbuchy dělal a čeho tím chtěl dosáhnout. Dostali jste se k nějakým konkrétním dokumentům, jeho osobním spisům či podobně, které by vám lépe jako policistům vysvětlily jeho motivace?

Mohl bych říct, samozřejmě definitivně říci, jaká byla jeho motivace, bez toho, že bychom s ním hovořili, je spíše domněnka, ale blížící se velice realitě. Já osobně, a několikrát jsem to vyjádřil, já osobně se domnívám, že on prožil některou etapu svého života jako křivdu a vnímal některou etapu svého života jako křivdu vůči své osobě. A já nevím, jestli to měl být stát nebo společnost nebo někdo konkrétní, nicméně to jeho chování nasvědčovalo takovéto nějaké fázi a ty důkazy, které jsme shromáždili teď v rámci domovních prohlídek, v rámci expertních šetření a různých těch psycho profilů a tak dál, tak nasvědčují tomuto závěru a opravdu byla to věc velmi nebezpečná, a s jeho odchodem já tvrdím, že se zminimalizovalo riziko právě ve vztahu ke kolejím ze strany této osoby.

No, kdybychom vzali do úvahy náš vlastně právní řád, to znamená naše trestní právo, on se de facto dopouštěl obecného ohrožení, ale to je vlastně zástupný paragraf pro terorismus tak, jak je myšlen ve světě. Má stejné sazby, je tam až patnáct let, takže to je téměř totožná záležitost, ale u nás je to nazýváno takhle - obecné ohrožení, protože on vystavil velkou množinu lidí nebezpečí ohrožení života, a to bylo reálné na všech těch kolejích, kde se o to pokusil.

Případ tohoto atentátníka, kolejového atentátníka, který v těchto dnech aktuálně uzavíráte, nepodařilo se ani prokázat, že by někdo s ním spolupracoval na těch útocích?

Ne, spíše se nám jeví, že byl docela introvertní, že pracoval, zejména při výrobě těch nástražných výbušných systémů pracoval sám a ty jeho poznámky, které jsme zajistili při domovních prohlídkách, kdy hovořil o svých neúspěších, o svých nezdarech při těch jednotlivých akcích, hovoří o tom, že byl sám.

Další téma - život cizinců na českém území, konkrétně jihokorejských, promiňte, severokorejských dělnic. Začnu citátem. Následující slova pronesl v pondělí ministr vnitra Stanislav Gross, když se o víkendu veřejnost dozvěděla o případu severokorejských žen, které údajně otrocky pracují ve středočeském Žebráku. Peníze prý musejí odevzdávat severokorejskému velvyslanectví. Ministr vnitra Stanislav Gross doslova řekl, cituji: "Cizinecká policie zjišťuje, zda nebyl porušen zákon a pobytový režim. Ve druhé úrovni je potřeba prošetřit, zda nedochází k páchání nějakého trestného činu, například omezování osobní svobody, případně vydírání, ale v tom bude pro policii stěžejní, aby získala dostatek důkazních materiálů," konec citátu. K jakým závěrům zatím policie podle prezidenta Jiřího Koláře dospěla v případu zaměstnávání severokorejských žen ve středočeském Žebráku?

No, musím říci, že jsme na počátku celé té záležitosti, ale co je velmi důležitá konstatovat. Pro policii je to i právně velmi zvláštní případ. Kdybych to parafrázoval, tak jde o to, že vlastně je to pokračování totalitních praktik vůči svému obyvatelstvu na cizím státním území.

A podařilo se tedy... Tím, co říkáte, pane policejní prezidente, se podařilo prokázat, že je zde napojení těch dělnic na severokorejský zastupitelský úřad? To se vám podařilo?

Ne, to bych takhle nespecifikoval. Mně jde o to, že..., když jsem řekl, že je to pokračování nějakých totalitních praktik, tak mám na mysli, že je prostě nějaký stav nesvobody, nějaký stav nesvobody vůči těmto osobám může být uplatňován na našem území, ale podmínkou je samozřejmě, aby takto tu nesvobodu vnímaly také ty poškozené osoby. To je podmínkou pro to, abychom vůbec mohli mluvit o naplnění skutkových podstat, které opravdu na to sedí, to znamená buď vydírání, anebo omezování osobní svobody.

Co zatím zjistila cizinecká policie? Byl porušen zákon a pobytový režim?

No, mohu říci, že to není poprvé, kdy se tím zabývá cizinecká policie. Z tohoto aspektu cizineckého, proto jsme to zkoumali i v loňském roce, a tam jsme nedospěli k závěru, že by tady byl jiný pobyt než deklarovaný, a je všechno v pořádku. Mohou tam být nějaké individuální věci, ale jako celek tam problém nevidíme. Problém je spíš v té trestně-právní oblasti a tam si myslím, že máme prostor ještě pro to, abychom tyto důkazy opatřovali. A myslím si, že to udělat musíme. Nicméně je to právně velice složitá a zajímavá kauza. My jsme se s něčím takovým nesetkali, jako když si vezmete podstatu toho problému.

Nakolik bude to vyšetřování komplikované? Dovedete tedy odhadnout, kdy byste mohl sdělit veřejnosti, zda se podaří prokázat trestné činy, například omezování osobní svobody, případně vydírání?

Víte, na čem to závisí? V podstatě na tom, zda dosáhneme patřičné součinnosti těch osob, které bychom mohli označit za poškozené. Pakliže budou odmítat ty podat vysvětlení, odmítat diskutovat, tak my ten aspekt, který spočívá v té subjektivní stránce, to znamená v tom, že ta osoba to vnímá jako donucení, jako vydírání, jako něco, co musí konat, ač by to jinak svobodně nekonala, tak musíme mít jako důkaz.

Setkáváte se zatím s odmítáním těch severokorejských dělnic při výpovědích policii?

Ne, nestalo se nám, že by odmítaly kontakt s cizineckou policií nebo něco takového, ale pokud jde o to vlastní šetření, vyšetřování, myslím tím procesní, tak tyto zkušenosti zatím nemám a vím, že odmítají ale komunikaci se sdělovacími prostředky, to je jasné, nicméně ty příští dny ukáží, jaký bude výsledek.

To znamená, že zhruba do čtrnácti dnů by se veřejnost mohla dozvědět...

To si myslím, že základní to podání vysvětlení budeme mít, pakliže to úplně definitivně neodmítnou.

Další podobné podezření se objevilo ve Skutči na Chrudimsku. Zhruba padesát šiček ze Severní Koreje zřejmě musí tamnímu režimu odevzdávat peníze, které si vydělávají u výrobce obuvi ve Skutči. Připustil to finanční ředitel firmy Václav Košner podle České tiskové kanceláře. O tomto případu také víte?

Víme, že to může přicházet do úvahy, navíc místy, protože když byla tato věc zveřejněna, tak se těch indicií objevuje více, nicméně ta filozofie nebo ta podstata je stejná. Důležité je, abychom mohli tuto věc kvalifikovat jako porušení vlastně práva na našem území, a to nebude jednoduchá věc.

V našem právním řádu podle vás to bude velmi obtížně prokazatelné?

No, jedině tak, když ty osoby to samotné budou vnímat, ty poškozené to budou vnímat jako nesvobodné nakládání s jejich vůlí, to prostě tak je.

Můžete jim pak jako policie, respektive ministerstvo vnitra nabídnout nějakou ochranu, protože ony se mohou bát vypovídat, protože v případě návratu do Severní Koreje by je mohl postihnout trest?

To právě zvažujeme, abychom vůbec dosáhli vlastně té součinnosti s nimi, tak to zvažujeme jako číslo jedna. To je nezbytná záležitost, jenže je to složitý i mezinárodněprávní problém, protože opravdu dávat nějaké garance v situaci, kdy ještě nevíme, jak vlastně tuto věc kvalifikovat, není tak úplně jednoduché.

Říká policejní prezident Jiří Kolář. Děkuji za to, že jste navštívil BBC. Děkuji za třicet minut a někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

Mladá fronta DNES, 1. 4. 2004, strana 4 - Pražské mistrovství světa v ledním hokeji pomohou chránit i policejní posily z krajů. „Pražští policisté budou mít plné nasazení," řekl BBC policejní prezident Jiří Kolář. Ve vytipované dny jim pomohou kolegové z přilehlých krajů. Podle Koláře půjde o stovky policistů.

PRAHA 31. března (ČTK) - Pražské mistrovství světa v ledním hokeji pomohou chránit i policejní posily z krajů. Pražští policisté budou mít plné nasazení, řekl dnes v českém vysílání BBC policejní prezident Jiří Kolář. Uvedl, že v Praze už jsou asi čtyři stovky lidí z krajů.

Na konkrétní dny, které vytypujeme jako klíčové, budeme zajišťovat posily ze správ přilehlých krajů, uvedl Kolář. Dodal, že půjde o stovky, nikoli tisíce policistů. Nasazení bude početně nižší než při summitu NATO nebo jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Opatření se podle Koláře budou odvíjet od toho, jaký bude průběh šampionátu, které mužstvo se dostane do finále a který z představitelů přijede své hokejisty povzbuzovat.

Kolář připomněl, že hokejové mistrovství se koná po teroristických útocích v Madridu, kvůli nimž i Česko přijalo preventivní bezpečnostní opatření. Tato opatření se před ukončením vyšetřování madridských útoků snižovat nebudou. "myslím si, že to bude otázka několika měsíců," uvedl Kolář k délce vyšetřování.