Václav Moravec moderátor

Alena Vondrová ve studiu BBC

"Stávka bude," vzkázali vládě odboroví předáci z veřejné správy. Státní zaměstnanci s největší pravděpodobností přeruší na hodinu práci. Stane se tak po Velikonocích. Chtějí tak protestovat proti rozhodnutí vlády vyplatit čtyři sta padesáti tisícům pracovníků veřejného sektoru jen desetinu třináctého platu. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k výši platu říká:

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Že vyplacení takzvaně třináctého platu v této výši znamená pro tu část, kterou financuje vláda, stát přímo, asi jedna a půl miliardy korun, což je v průměru tři tisíce sto třicet sedm korun na jednoho zaměstnance.

Řekl v neděli v noci po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nejen o stávce státních zaměstnanců za třinácté a čtrnácté platy bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla předsedkyně odborů státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Nehorázné. Tímto slovem jste označila ráno v rozhovoru pro BBC nedělní rozhodnutí vlády o vyplacení deseti procent třináctého platu. Proč jste zvolila právě slovo nehorázné?

Poněvadž žádný dobrý zaměstnavatel, pokud není v totální krizi, nesnižuje celoroční výdělky většiny svých zaměstnanců.

Použila jste sousloví "pokud není v krizi". Není stát v krizi, a tudíž musí šetřit i na státních zaměstnancích?

Nepochybuji o tom, že stát musí šetřit, ale v takové krizi, aby musel šetřit na státních zaměstnancích, není, protože kdyby byl, tak by nesnižoval přímé daně.

Vy osobně si tedy nemyslíte, že zhruba jedenácti, respektive sto jedenáctimiliardové schodky rok co rok hovoří o jakési krizi?

Ale, pane redaktore, to jsou důsledky rozhodování předchozích vlád, to neseme jako daňoví poplatníci všichni, ale já nevidím žádný věcný důvod, proč by tato skupina zaměstnanců, mám na mysli veřejné zaměstnance, tj. ne jenom státní, jak avizujete, těch veřejných zaměstnanců je celkem sedm set čtyřicet pět tisíc a těch se týká tento problém, nejen těch čtyři sta padesáti tisíc, které jste avizovali, proč by tito měli dvojnásob nést dopady špatných rozhodování předchozích vlád a v mnohém i vlády této?

Ovšem, paní předsedkyně, jednoduchá námitka, o které mluví i ti, kteří s vámi v uplynulých týdnech vyjednávali, šestnáctitřídní platová tabulka, která byla zavedena k prvnímu lednu letošního roku, přinesla na platy státních, respektive veřejných zaměstnanců pět miliard korun navíc. Co tato námitka?

To musíme rozebrat. Za prvé se jedná o pět miliard brutto, to znamená včetně odvodů na pojistném, takže se jedná o zhruba tři celé šest desetin miliardy čistého.

To jsou ale hezké peníze.

No, to by znamenalo, kdyby byl zachován do letošního roku platný dvanáctitřídní platový systém, úpravu platů zhruba o předpokládanou míru inflace. Znamenalo by to ...

Znamená to, že jste ...

Moment, znamenalo by to v původním systému stagnaci nejspíš reálných platů těchto zaměstnanců. S tím by se za určitých okolností vzhledem k ekonomické situaci dalo souhlasit, jenže jestliže se stát rozhodl nebo vláda se rozhodla převést tyto zaměstnance na nový šestnáctitřídní systém, tak tato částka prostě na tento systém nestačí. My jsme, my jsme upozorňovali vládu, že tato částka je nedostatečná, ona, místo aby rozhodla jinak, rozhodla, že osmdesát procent z těch dalších platů, které zaměstnanci od roku 95 stabilně pobírali, použije na pokrytí toho přechodu, to znamená, nechte mě domluvit, pane redaktore, protože toto je třeba vysvětlit občanům, protože tomu nerozumí, a to znamená, že ti zaměstnanci, že sice byl nedostatečně zajištěn ten přechod, který vedl k tomu, že řada lidí nemá takový nárůst platů, jak by se dalo očekávat, nebo dokonce, že řada zaměstnanců stagnuje se svými měsíčními platy na úrovni roku 2003. Dokonce ani ten původní záměr diferencovat ty zaměstnance více podle náročnosti a odpovědnosti činností z nedostatku peněz nebyl důsledně v praxi realizován. A teď ta situace, která vznikla ...

Promiňte, paní předsedkyně, abychom ...

Já to musím vysvětlit, protože ...

Ano, ale abych tady ještě, aby to nebyl monolog, aby to bylo Interview BBC.

Ne, já skončím, já skončím, pane redaktore, poslední větou, takže je jasné, že takto nedostatečně profinancovaný systém měl za následek, má za následek ještě s přihlédnutím k tomu, že nevyplatí celý ten další plat, ale jenom těch deset procent, tj. to, co mi tam zbylo, že značná část, většina zaměstnanců, bude v situaci, kdy dojde u nich k celoročnímu výdělkovému poklesu, a to v řádu od sto korun do tisíce až desetitisíce korun k celoročnímu výdělku. Řada z nich se dostane pod úroveň ...

Vy říkáte, promiňte, vy říkáte, že to bude většina, pro úplnost, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach připustil po nedělním jednání vlády, že některým státním zaměstnancům by v souvislosti s vyplacením deseti procent třináctých a čtrnáctých platů mohla poklesnout celoroční mzda.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Pokud jde o tu otázku, kolika lidí se to dotkne, to bude záležet samozřejmě na tom, v jaké výši bude ještě vyplacen čtrnáctý plat, protože to je věc, která není dořešená. Pokud jsme vycházeli z těch průzkumů, které, musím říct, že jsou velmi hrubé a je to přesné sčítání nepřesných čísel, tak v podstatě při tom, pokud by to bylo deset deset, tak jak byl původní záměr, tak by to bylo třicet devět procent asi zaměstnanců, kteří by šli se svým ročním příjmem o něco níže, v podstatě od pěti set až do tisíce korun v průměru měsíčně. Z tohoto hlediska je ovšem potřeba taky vzít do úvahy ještě, že celoroční vývoj ve mzdách, který budeme vyhodnocovat a kde jednotlivé instituce resorty mají ještě určité rezervy, které určitě rozdělí i ne formou třináctých a čtrnáctých platů, ale formou osobního ohodnocení a odměn. Takže si myslím, že ten dopad bude mírnější než tak, jak v tuto chvíli vypadá.

Nedělní slova ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Platí-li jeho slova, tak třicet devět procent není většina, paní předsedkyně.

Ale, prosím vás, argumentace pana ministra je nekorektní, protože není úplná. Pan ministr hovoří o zaměstnancích, zhruba o čtyři sta padesáti tisících zaměstnancích, kteří jsou napojení na státní rozpočet. Úplně pomíjí, že dalších, dalších zhruba tři sta dvacet, tři sta deset tisíc zaměstnanců je napojených na veřejné rozpočty a těch se to týká taky. Pan ministr hovoří ...

On mluví o celkovém objemu.

Nemluví. Mluví jenom o zaměstnancích napojených na státní rozpočet, protože na tyto zaměstnance byla spočítána ve vládním materiálu taková tabulka, která je takovým kvalifikovaným odhadem. Chci k tomu říct jednu věc. Vzhledem k tomu, že u učitelů, kteří tvoří z těch čtyři sta dvaceti šesti, čtyři sta padesáti tisíc zaměstnanců státních zhruba sto šedesát pět tisíc, dojde pouze u dvaceti procent, tj. asi zhruba u čtyřiceti čtyř tisíc těch zaměstnanců, k poklesu celoročních výdělků, tak tento údaj s ohledem na jejich počet velmi ten průměrný údaj zkresluje, takže i vláda měla v ruce podklady v neděli, ze kterých vyplývalo, že ten zbytek těch zaměstnanců, těch dalších asi dvě stě dvaceti tisíc zaměstnanců, bude mít v průměru o více než šedesát procent, u více než šedesáti procent těch zaměstnanců dojde k poklesu, čili pak mi ten průměr dá zhruba těch čtyřicet procent, ale ten ...

Chcete tím tedy říci, že ...

Ten je zavádějící ten průměr.

Že jakmile do toho čísla zahrneme všech zhruba sedm set padesát tisíc lidí, kteří jsou napojeni nejen na státní rozpočet, ale na kraje a na další instituce, tak je na to šedesát procent.

Ano, na zhruba šedesát procent. To jsou kvalifikované odhady.

Vy jste tady, paní předsedkyně, mluvila o zavedení šestnáctitřídní platové tabulky jako o kroku vlády, který velmi špatně dopadl na státní a veřejné zaměstnance. Ale kdo tlačil na vládu? Vy. Vy jste chtěli zavést šestnáctitřídní ...

Ale moment, tak toto je argumentace, se kterou vyšli předseda Unie svobody-DEU Mareš na jednání, které jsme vedli třiadvacátého tohoto měsíce, a pan místopředseda KDU-ČSL Kasal v Sedmičce na Nově. To vůbec není pravda. My jsme požadovali zavedení šestnáctitřídního systému, ale řádně profinancovaného. V okamžiku ...

Vláda řekla, že ho nemá, tak jste nemuseli dál tlačit.

Ale nikdo netlačil, pane kolego. My jsme tlačili na to, aby prostě vláda ty peníze našla, jinak já osobně jsem opakovaně zdůrazňovala, že pakliže se ty peníze nenajdou, tak ať se to nezavádí. Ten názor byl dán i písemně, takže jestli se dneska politici snaží na odbory v této zemi hodit odpovědnost za to, že ony vlastně měly pravdu, když poukazovaly na to, že s takovýmto malým množstvím peněz se tento systém nedá bez negativních důsledků zavést, tak to tedy odmítám.

Proč jste tedy, když vyhlašujete teď hodinovou stávkovou pohotovost, proč jste hlasitěji neprotestovali se zaváděním, nebo proti zavádění onoho šestnáctitřídního platového systému, když vláda nenašla dostatek peněz?

Pane redaktore, jestli si vzpomínáte, prvního září byla jednodenní stávka učitelů, k té se připojili jednohodinovou výstražnou stávkou zaměstnanci finančních úřadů, České správy sociálního zabezpečení a dalších institucí právě ...

Ale byla to stávka na to, aby se našlo patnáct miliard na profinancování šestnáctitřídního systému, ale ne na to, že když se nenajde šestnáct miliard nebo patnáct miliard, tak ho nezavádět.

Ano, ale nezlobte se, pane redaktore, já jsem vás vždycky považovala za korektního, jenže teď přestáváte být korektní a používáte argumentaci prostě druhé strany. Podívejte se, byly důvody, proč by se měl ten šestnáctitřídní systém zavést, protože skutečně bylo potřeba se vyrovnat s tím, že my tady máme bakalářské vzdělání a vyšší odborné vzdělání, čili bylo tam potřeba přidat nějakou třídu navíc. Takže o šestnáctitřídním systému a jeho zavedení se už jednalo od roku 97. Vždy to skončilo tak, že se nakonec zkonstatovalo, že je na to nedostatek peněz. My jsme tentokrát řekli ano a vláda s námi uzavřela, minulá vláda s námi uzavřela písemnou dohodu, že se systém zavede a že skutečně bude natolik dostatečně profinancován, že žádná významná skupina nepoklesne ve svém celoročním výdělku. Toto podepsal za vládu tehdejší místopředseda vlády a ministr práce pan Špidla. Dneska tvrdí, že tato dohoda už neplatí, protože je jiná vláda, přestože sociální demokracie byla v obou vládách.

Věříte vy ještě teď v současnosti této vládě? Ano, nebo ne?

Já jsem s postojem této vlády, koaliční vlády směrem ke mzdám zaměstnanců a k odměňování, vůbec k tomu celému problému velmi skeptická a považuju její rozhodování v této věci za totálně diletantské, které bude mít nejen dopady na ty zaměstnance, ale taky i dopady politické. Za tuto situaci, která nastala, nese plnou odpovědnost tato vláda, protože my jsme vládě předložili, panu premiérovi osobně prvního srpna, ostatním členům vlády, kteří mají zmocnění s námi jednat, třicátého července loňského roku, tabulky srovnávací, ze kterých jednoznačně vyplývalo, že za těchto podmínek, za kterých to chtěli zavést ten šestnáctitřídní systém, že budou takové a takové negativní dopady. Vláda v té době neměla ještě natolik připravený státní rozpočet, že mohla učinit tu změnu, že se ten systém nezavede, protože ona na to víc nedá, a známe to, že v legislativní zkratce se dá prostě projednat zákon, který by oddálil to zavedení toho šestnáctitřídního systému. I tuto možnost vláda měla. Podklady věcné, které se ukazují, že byly správné z naší strany, dostala s dostatečným časovým předstihem. Tak teď odmítám, aby vláda odborům, na odbory házela odpovědnost za tento ...

Promiňte, paní předsedkyně, byl by pro státní zaměstnance podle vás lepší pád této vlády?

Já se k této věci vůbec odmítám vyjadřovat, protože my musíme ...

Když mluvíte o diletantském ...

Pane redaktore, ...

Promiňte, když mluvíte o diletantském rozhodování ...

Já jsem řekla v segmentu odměňování. To neznamená, že v jiných segmentech rozhoduje ta vláda tak, či onak. To není ani v mé kompetenci, abych rozhodování vlády v jiných segmentech posuzovala, ale v tomto segmentu si myslím, že jsem dostatečně kvalifikovaná na to, abych postup vlády hodnotila. Druhá věc je, že odbory musí umět jednat s každou vládou, koneckonců ony jsou na politických stranách a vládách nezávislé, takže mi ani nepřísluší se vyjadřovat ke stavu této vlády. My máme zájem, aby v zemi byla relativně konsolidovaná politická situace, protože politická stabilita v zemi jedině může přispět k ekonomickému růstu. To je ...

Mluvíte-li o stabilitě, tak dodejme ono rozhodnutí, že po jednání odborových předáků o výsledku nedělního zasedání vlády jste oznámila, že vyzvete odboráře a státní zaměstnance k hodinové stávce. Jednoduchá otázka, prosím o stručné odpovědi. Co chcete hodinovou stávkou dosáhnout?

My se domníváme a jsme přesvědčení, že by zaměstnanci na tento postup vlády neměli mlčet, že by měli dát najevo svoji nespokojenost, dávají jí najevo jinými formami, takže teď by to měli ukázat skutečně jasně. My neočekáváme, že tato demonstrace protestů a nesouhlasu s vládou zvrátí rozhodnutí vlády o výplatě deseti procent třináctého platu, to je už konečné, ale domníváme se, že není možné, aby zaměstnanci takhle mlčeli, neboť se vláda, mně se zdá z těch jednání, které jsem absolvovala, že vláda začíná už kalkulovat s tím, že zaměstnanci tohoto sektoru se nikdy masově bouřit nebudou, takže si může dovolit cokoliv, co by jim ...

Vy jste ale už zmínila tu jednu hodinovou stávku, která byla v roce loňském. Vláda premiéra Vladimíra Špidly si v průběhu svého funkčního období zažila několik protestů odborů, ať už šlo o hodinovou stávku, ať už šlo o demonstrace před Strakovou akademií, ať už šlo o demonstrace na Staroměstském náměstí. Co když váš hodinový protest nebude mít odezvu?

Ale my neočekáváme žádnou odezvu. To je prostě vyjádření nespokojenosti těch lidí. A my máme jako předáci povinnost ty lidi dokonce k takovému protestu vyzvat. Jestli oni na naši výzvu budou takto reagovat nebo se rozhodnou jinak, to je na jejich odpovědnosti. My jsme vyčerpali všechny možnosti, které nám, které jsme měli, a teď následuje tento krok. Nic jiného ...

To znamená, že když nebude mít odezvu, tak to nevadí. Vy zkrátka tím jednohodinovým protestem upozorníte. Tak si překládám vaše slova.

Já jsem jednoznačně dneska do veškerého tisku řekla, že toto jednohodinové protestní přerušení práce má být vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím vlády vyplatit pouze deset procent dalších platů. To je srozumitelné a jasné. Prostě oni vyjádří tento i s vědomím toho, že na věci už nemůžou nic změnit, ale pakliže se v této zemi chceme chovat tak, že všichni budeme mlčet a kdokoliv, kdo bude mít, zaujímat tu mocenskou pozici a bude rozhodovat tak, jak jemu bude vyhovovat, no, to bychom už asi nebyli v demokracii.

Připomeňme si slovy ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, o čem konkrétně vláda v neděli rozhodla.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Vláda rozhodla vyplatit další plat ve výši, pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru ve výši deseti procent s tím, že o takzvaném čtrnáctém platu se ještě bude jednat a rozhodne se po jednání s odbory a na základě vývoje veřejných financí.

Slova ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Ještě doplnil vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Vláda dnes rozhodla pouze o třináctém platu, prostředky na vyplacení třináctého platu ve výši deseti procent pro rozpočtovou sféru jsou ve státním rozpočtu k dispozici. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu tyto prostředky mají již k dispozici na základě rozpisu zákona o státním rozpočtu tak, jak byl schválen na rok 2004, to znamená, vyplacení těchto prostředků si nevyžádá nějaký zásadní zásah do státního rozpočtu v letošním roce.

Slova vicepremiéra a ministra financí Bohuslava Sobotky. Jednoduchá otázka na předsedkyni odborů státních zaměstnanců Alenu Vondrovou. Jaká je vaše představa o výši čtrnáctých platů, když víte, jak dopadlo jednání o platech třináctých?

Pane redaktore, já stále se snažím vysvětlit, že prostě když ti lidé nebudou mít vyplacených těch padesát procent dalších platů, tak půjdou s výdělkovou úrovní, značná část z nich, dolů pod úroveň roku 2003. Teď už mají jasné, že dostanou jenom deset procent dalšího platu, takže my budeme samozřejmě vyjednávat o výši těch čtrnáctých platů v té námi původně požadované výši. Bylo dohodnuto s panem předsedou na jednání vlády v pátek večer, že skutečně se bude sledovat příjmová stránka státního rozpočtu, a pakliže by byla příznivá, tak se bude dál jednat o výši toho dalšího platu. Uvědomte si, že to je velký problém. Jak chcete vysvětlit těmto lidem, že není vůle tady najít finanční prostředky alespoň na částečné pokrytí toho hrozícího schodku?

To znamená, že vy do těch jednáních půjdete? Padesát procent čtrnáctého platu.

Ale samozřejmě, s tím jsme vždycky, pak jsou další jednání, jednání je o tom, aby se hledalo řešení přijatelné pro obě strany. Není řešením prostě vyplatit čtrnáctý plat ve výši deseti procent. To jsme, to je prostě dosti katastrofická varianta.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach rozhodnutí vás jako odborů o hodinovém přerušení práce nazývá jako možnou radikalizaci odborů, na kterou on vládu upozorňoval. Dá se váš protest považovat za radikalizaci?

Já doufám, že se lidi zradikalizují, protože já mám tady velkou petiční akci, na mě jako na statutárního zástupce odborového svazu se obrátili zaměstnanci soudů, s výjimkou justičních čekatelů a soudců, a předali mi petice zaměstnanců, které vznikly spontánně. Tyto petice podepsalo z osmi tisíc čtyři sta padesáti zaměstnanců, mimo soudce a justiční čekatele, pět tisíc pět set třicet jedna. V těchto peticích mě vyzývají k jednání, dávají podporu prostě požadavkům těch zástupců odborových svazů, zaměstnanců veřejných služeb a správy, a konstatují, že pokud prostě tato jednání nebudou úspěšná a vláda bude trvat, anebo vyplatí deset procent dalších platů, že jsou ochotni sáhnout k razantnějším protestům, včetně stávky, tu nevyjímaje. Takže to znamená, že se radikalizuje ...

To znamená, přerušení práce ...

To znamená, že se radikalizují i takové zaměstnanecké skupiny, které nepochybně jsou závažné pro fungování řádné státu, protože jsou nespokojeny s tím, že nemají celkem nijak velké platy normálně, a jestliže někdo jim je ještě ohrožuje tím celoročním výdělkem, tak už i oni došli k závěru, že se musí proti tomu nějakým účinným způsobem bránit.

Jednoduchá otázka, paní předsedkyně, vy jste prožila mnoho jednání s vládními předáky a s vládními vyjednavači, pokud by podobný tón vyjednávání pokračoval i po neděli, to znamená, pokud by vláda se rozhodla vyplatit pouze deset procent čtrnáctých platů, na což podle má peníze, podle těch předáků, vy osobně by jste byla pro dlouhodobější přerušení práce? Vy osobně jako Alena Vondrová?

Já jako Alena Vondrová bych byla pro masivnější protest, protože já se skutečně obávám a mám pro to indicie, že někteří z našich politiků kalkulují s tím, že tito zaměstnanci veřejných služeb a správy nejsou schopni vyjít do ulic, nejsou schopni protestovat, tudíž si s nimi můžeme, lidově řečeno, dělat, co chceme.

Oni vyšli do ulic nejen vaši odboráři, ale i odboráři Českomoravské konfederace odborových svazů, co to je na Staroměstském náměstí? Nebo co to byl protest z Letné před Strakovou akademií? To bylo málo vloni?

Prosím, já se nebudu vyjadřovat ke Staroměstskému náměstí, protože to bylo za jiným účelem a nedělala to komora, týkalo se to i těch svazu v privátním sektoru. To, co bylo vloni v červnu před Strakovou akademií, tak to byl takový první signál nespokojenosti, naprostou většinu z toho tvořili zaměstnanci veřejných služeb, a jestli je pro pány ministry a některé politiky toto jako málo a jestli chtějí takto vyhrocovat situaci, to je na jejich odpovědnosti, ale my jako předáci, my máme, naším cílem je vést jednání, nalézt odpovídající kompromis nebo řešení přijatelné pro obě strany, protože tyto protesty chápeme jako selhání toho sociálního dialogu. A je to způsobeno jednou ...

Podle vás skončil sociální dialog v České republice z vašeho pohledu?

No, tak, jak byl veden, já musím hovořit jenom o tom segmentu veřejných služeb a správy a o tom našem jednání o platech, tak, jak byl veden v těchto měsících, tak tomu já neříkám sociální dialog, to je prostě skutečně jenom diktát a neústupnost jedné strany. Sociální dialog je jednání, které je vedeno v zájmu dosažení shody a nalezení shody, jenže tady jste mohl předkládat jaké jste chtěl argumenty věcné, matematicky zmodelované i jinak, prostě ta druhá strana stála na svém. Jestliže nechci naslouchat těmto argumentům, nechci vůbec na ně reagovat adekvátně, tak je to nezájem nalézt tu shodu.

Když jste řekla, že považujete za radikalizaci odborů demonstrace, tudíž v budoucnu ...

Tak v českých podmínkách.

... nějaké přerušení, dlouhodobější přerušení práce státních zaměstnanců není reálné.

To si nemyslím, že by nastalo. Za situace, která je, to si nemyslím, že by nastalo. Ale pravda na druhou stranu je, že kdyby se tato situace, která teď nastává, nebo nastane, stala v jiné členské zemi Evropské unie, tak že by veřejní zaměstnanci byli v ulicích v počtu statisícovém. To musím otevřeně přiznat, ale ...

Čím si vysvětlujete, že tomu tak není v České republice?

Protože to je dáno i předchozím vývojem, zkušenostmi, kterými několik generací lidí prošlo, a oni si postupně musí zvyknout na to, že si budou muset určité pozice prostě vybojovat tak, jak to dělali a dělají zaměstnanci v členských zemích Evropské unie.

Říkáte tedy, že s největší pravděpodobností dlouhodobější přerušení práce ze strany státních zaměstnanců nehrozí, ale velké demonstrace ano.

Ne, velké demonstrace taky ne. My jste teď, já si nemyslím, že to je to, o tom rozhodují samotní ti zaměstnanci. Předák je může vyzvat, předák je jakýmsi jejich vůdcem, dostal jejich důvěru, ale oni musí rozhodnout.

A vy jako vůdce je k tomu vyzvete?

Já jsem je vyzvala, aby nemlčeli a aby prostě vyjádřili svoji nespokojenost. My teď nabízíme tuto formu vyjádření nespokojenosti. Čili nejde o žádné masové demonstrace, k těm já ani vyzývat nebudu, protože vím zhruba a znám tu situaci, která je u nás.

To znamená, teď vám ne zcela rozumím, když jste řekla, že se budete ...

Vy jste mě snažil subsumovat, ...

Ne, ne, ne.

... podsunout, že vyzývám, že bych vyzývala k masovým demonstracím. To vám říkám, že ne. My jsme se dneska jednomyslně dohodli, že vyzveme, že navrhneme zaměstnancům tuto formu protestu a teď je na nich, zda prostě řeknou ano, nebo zda navrhnou jinou formu protestu.

Promiňte, já se vás ptal na radikalizaci a vy jste mi odpověděla souslovím "demonstrace protestní", takže já jsem vám nic nepodsunul.

Já ale, ta nebude. Vy jste se ptal ...

Nebude radikalizace.

Ale vy jste se ptal na můj osobní názor, tak já jsem vám na ten svůj názor řekla, ale protože vím a jsem reálná a stojím reálně nohama na zemi, myslím si, že způsob, který jsme zvolili, je způsobem odpovídajícím situaci.

Spor mezi státními zaměstnanci a vládou přivedl ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha k úvaze zrušit systém třináctých a čtrnáctých platů. Podle Škromacha by se tyto peníze měly rozpustit do běžných dvanácti platů, a to od začátku příštího roku. Co si myslíte o tomto návrhu zrušit třinácté a čtrnácté platy?

My jsme předběžně o tomto návrhu jednali. Proti tomuto návrhu nemáme žádných námitek za jedné podmínky, že současně s tím budou normálně valorizovány platy těch zaměstnanců. Pakliže by to mělo v tom roce, kdy by se měly rozpustit, znamenat, že se nebudou valorizovat platy, tak s tím samozřejmě souhlasit nemůžeme. Chtěla jsem ovšem upozornit, že ten problém, o kterém tady diskutujeme, je daleko hlubší, protože vláda se v Kolodějích dohodla, že v roce 2005 a 2006 budou mzdy zaměstnanců veřejných služeb a správy pouze mapovat inflaci. To znamená, že jestli budou vyplaceny pouze ty další platy v deseti procentech výše, tak ten propad u těch zaměstnanců výdělkový bude zakonzervován na několik let, takže ta situace je vážnější, to není situace jednoho roku, která by se dala v dalším roce jednoduše odstranit.

Ale s tím, jak Zdeněk Škromach navrhuje, jakým systémem navrhuje rozpustit třinácté a čtrnácté platy, tak souhlasíte.

Za podmínky, že budou současně s tím valorizovány platy, pouze za této podmínky.

Průměrný měsíční plat ve veřejné správě a službách vloni činil šestnáct tisíc sedm set osmdesát pět korun, jaká je vaše představa v nárůstu v korunách v následujících dvou letech?

Vám to řeknu přesně, kolodějská dohoda je závazná, jak sdělil pan premiér v neděli, a to znamená, že každý rok, za rok 2005, by měl být objem mzdových prostředků nárůst tři celé šest desetin procenta a v dalším roce tentýž nárůst. To znamená, že podle odhadu inflace dané ministerstvem financí to tak zhruba pokryje inflaci, čili ...

Ale to se nelíbí vám. Můžete říci kompromis, který vy by jste si představovala v nárůstu?

Podívejte se, tady, já si myslím, že mírný růst, mírný růst o nula pět procenta a tak dále bodu, by měl být namístě, ale hlavně, mně se nelíbí to, že tam trvale by zůstal zakonzervovaný u značné části lidí ten výdělkový pokles. A ještě chci upozornit na jednu věc. V této vládě, nebo sociálním demokratům bylo vytýkáno, že v roce 99 skokově upravili platy, respektive platové tarify o jedenáct procent, a oni tím vyrovnávali schodek, který vznikl tím, že Klaus zmrazil v roce 97 na 98 mzdy, ale ony příští vlády, jakékoliv, dostávají do stejné pozice. Ony se budou muset s tímto schodkem jednoho dne vyrovnat.

Konstatuje předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Děkuji za třicet minut a za Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Prosím.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Vondrová obhajuje protest, ale nečeká, že vláda 13. platy zvýší

PRAHA 29. března (ČTK) - Odbory státních orgánů a organizací sice vyzvaly k hodinové távce, jejich předsedkyně Alena Vondrová však nečeká, že protest změní rozhodnutí vlády vyplatit jen desetinu 13. platů. Vondrová to dnes řekla rozhlasové stanici BBC. Stávku ale hájila, podle ní je nutné ukázat, že zaměstnanci nebudou mlčet. Do jednání o výši 14. platů půjdou odboráři opět s požadavkem, aby činily 50 procent běžné mzdy, uvedla.

Kdyby měl být i 14. plat jen desetiprocentní, považovala by to za "dost katastrofickou variantu". Dosavadní jednání o 13. a 14. platech nepovažuje za sociální dialog, ale za diktát vlády. Uvedla, že dostala petici zaměstnanců soudů, kde podle ní 5531 z 8450 těchto lidí vyslovuje požadavkům odborů podporu a uvádí, že pokud jednání nebudou úspěšná, jsou ochotni sáhnout k razantnějším protestům včetně stávky. Zdůraznila, že když mluví o zaměstnancích soudů, nemyslí tím soudce a justiční čekatele.

Připustila, že kdyby kabinet i 14. platy chtěl vyplatit jen ve výši deseti procent, byla by i pro masivnější protesty. Zároveň ale uvedla, že dlouhodobější přerušení práce či velké demonstrace zaměstnanců ve veřejném sektoru neočekává, ani k nim nevyzývá. "Stojím nohama na zemi," řekla BBC.

Myslí si, že kdyby podobná situace nastala v některé členské zemi EU, do ulic by vyšly statisíce zaměstnanců. Místní podmínky jsou ale jiné. Čeští zaměstnanci by si podle Vondrové měli zvyknout na to, že si budou muset své pozice prostě vybojovat.

"Někteří z našich politiků kalkulují s tím, že tito zaměstnanci veřejných služeb a správy nejsou schopni vyjít do ulic, nejsou schopni protestovat, tudíž si s nimi můžeme, lidově
řečeno, dělat, co chceme," uvedla v BBC.

Odboroví předáci z veřejné správy se dnes rozhodli vyzvat své odboráře a státní zaměstnance k hodinové stávce. Chtějí tak protestovat proti rozhodnutí vlády vyplatit statisícům pracovníků veřejného sektoru jen desetinu 13. platu. Odboráři žádali původně polovinu 13. a 14. platů. Vláda zatím rozhodla o tom, že 13. platy budou činit jen deset procent, o výši 14. mezd bude s odbory ještě jednat.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) chce od příštího roku prosadit zrušení 13. a 14. platů vůbec a rozpustit je ve dvanácti měsíčních mzdách. Vondrová dnes BBC řekla, že by nebyla proti, pokud ovšem budou běžné platy kromě tohoto kroku rovněž normálně valorizovány.

Odbory odpoví na rozhodnutí vlády o 13. platech hodinovou stávkou

PRAHA 29. března (ČTK) - Odbory odpoví na nedělní rozhodnutí vlády vyplatit pracovníkům veřejného sektoru jen desetinu 13. platů hodinovou stávkou. Předáci odborů veřejné správy dnes vyzvali své členy a státní zaměstnance ke stávce. Protesty podpoří obě odborové centrály. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach řekl, že vládu před radikalizací odborů varoval. "Vláda s tímto vědomím rozhodla," dodal.

Protestní akce by se podle předsedkyně odborů státních orgánů a organizací Aleny Vondrové měla uskutečnit po Velikonocích, přesný termín odbory zveřejní do deseti dnů. Vondrová uvedla, že o tom, zda se stávka uskuteční, rozhodnou zaměstnanci. Podle ní by si však měli uvědomit, že pokud budou mlčet, "vláda podle toho může zaujmout svůj přístup i ke 14. platům".

Do jednání o výši 14. platů půjdou odboráři opět s požadavkem, aby činily 50 procent běžné mzdy, řekla Vondrová rozhlasové stanici BBC. Připustila, že kdyby kabinet chtěl i 14. mzdy vyplatit jen ve výši deseti procent, byla by pro masivnější protesty. Zároveň ale uvedla, že dlouhodobější přerušení práce či velké demonstrace zaměstnanců ve veřejném sektoru neočekává, ani k nim nevyzývá.

Řadoví odboráři a pracovníci veřejného sektoru dnes zatím většinou nevěděli, kdy by měli do stávky vstoupit a zda se jí vůbec zúčastní. "Budeme postupovat v součinnosti s vedením našeho svazu," řekla ČTK lékařka z Fakultní nemocnice Bulovka Alena Cypriánová, která je ve vedení tamní odborové organizace. Přesné informace neměli ani další oslovení úředníci a jiní pracovníci veřejného sektoru, většinou se ale klonili ke stávce.

Hodinovou stávku jsou připraveny podpořit Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) i Asociace samostatných odborů (ASO), které sdružují zhruba milion členů. Předseda ASO Bohumír Dufek ČTK sdělil, že asociace požádá vládu, aby okamžitě přehodnotila své rozhodnutí a našla peníze nejméně na polovinu 13. a 14. mzdy. Odborová centrála je podle něj připravena podpořit "jakékoliv aktivity, které povedou ke změně postojů
vlády".

Předseda ČMKOS Milan Štěch připomněl, že ještě na přelomu roku vláda tvrdila, že ve státní sféře se propady mezd neprojeví. I když podle Štěcha bylo zřejmé, že nelze vyplatit 50 procent 13. platů, mohlo být rozhodnutí vlády o konečné výši těchto platů lepším kompromisem. Postoj vlády může mít dopad i na účast v červnových volbách do Evropského parlamentu a jejich výsledky, dodal Štěch. Třináctý plat dostávají pracovníci s květnovou
mzdou.

Odboroví předáci veřejné správy dnes rozhodovali také o dalším postupu ve vyjednávání výše 14. platů. Pověřili Vondrovou, aby vyzvala ministra Škromacha k jednání. Rozhodování o 14. platech vláda v noci na dnešek odložila s tím, že jejich výši určí jednání s odbory a také vývoj státního rozpočtu.

Odboráři požadovali původně polovinu 13. a 14. platů. Stejný návrh vládě předložil i ministr práce Škromach. Tato výše měla zabránit tomu, aby některým pracovníkům po letošním zavedení 16 mzdových tříd klesl proti loňsku celkový roční příjem. Průměrný měsíční plat ve veřejné správě a službách loni činil 16.785 korun.

Na třinácté platy v desetiprocentní výši kabinet uvolní 800 milionů korun. Státní zaměstnanci dostanou v průměru 1570 korun navíc. Ve veřejných službách a státní správě pracuje asi 750.000 lidí. Mzdu ze státního rozpočtu dostává 450.000, ostatní jsou placeni z rozpočtu krajů nebo veřejného zdravotního pojištění.

Podle ekonomů může vyšší platy úředníkům a dalším pracovníkům veřejného sektoru zajistit pouze razantní propouštění a růst efektivity práce. Stát zaměstnává příliš mnoho lidí a řadu z nich zcela zbytečně, k rušení nepotřebných míst však chybí politická vůle, shodli se oslovení experti.