Václav Moravec moderátor

Jaromír Talíř

Mluvím, mluvíš a mluvíme, a to spisovně. I tak může za čas vypadat vysílání soukromých celoplošných televizních a rozhlasových stanic v České republice. Poslankyně Komunistické strany Čech a Moravy Ivana Levá prosadila ve sněmovně do novely mediálního zákona povinnost, aby hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpráv a publicistiky komerčních celoplošných televizí a rádií mluvili spisovně. Ke svému návrhu Levá v rozhovoru pro BBC říká:

Ivana LEVÁ (zvukový záznam): Nerada bych, aby se to zvrtlo do nějakých takových malicherných sporů, jestli u tohoto slovesa se povolují dva tvary nebo nepovolují, ale takové hrůzy, které dneska ..., příklad že se užije slovo se dvěmi, když takové slovo vůbec v češtině neexistuje, nebo neustále bysme místo bychom a tak dále, prostě to, co obyčejný člověk bez vysokoškolského češtinského vzdělání slyší a vnímá.

Slova poslankyně KSČM Ivany Levé. Novelu zákona ještě musí projednat Senát a podepsat či nepodepsat prezident republiky. Nejen o jazyce v médiích bude následujících třicet minut.

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu, respektive mikrofonu v parlamentním studiu BBC usedl předseda poslanecké frakce KDU-ČSL a předseda Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky Jaromír Talíř. Vítejte v Interview BBC. Dobrý den.

Přeji hezký den.

Zhruba za čtvrt roku uplyne polovina funkčního období koaliční vlády premiéra Vladimíra Špidly. Vidí Jaromír Talíř v programovém prohlášení kabinetu body, které se podle něj za celé funkční období kabinetu podaří naplnit jen obtížně?

Tak já v polovině funkčního období jsem pořád stále optimistou. Já věřím, že ta vláda splní své programové prohlášení ve své šíři, v celé. Je otázka, zda to bude v tom prvním pololetí nebo v první polovině či v druhé polovině. Řada věcí zůstává před námi. Řada věcí čeká na to naplnění. Já nechci být konkrétní, ale zatím jsem optimista.

Prosím, buďte konkrétní, buďte konkrétní. V čem si myslíte, že budou hodně sporné body, které by mohly přejít do dalšího funkčního období?

Když se zamyslím teď zpátky například na poslední schůzi, tak odstranění deregulace nebo regulace nájemného v té podobě, v jaké je dneska. Mám pocit, že tato vládní koalice najde stěží jiný kompromis, než který neprosadila při posledním hlasování.

To znamená, že například zákon o nájemném a deregulaci nájemného považujete za jeden z bodů, který pravděpodobně nebude vyřešen?

Pravděpodobně ne, nezmění-li jednotlivé strany a mám-li mluvit za tu vlastní, za KDU-ČSL, tak nejsme připraveni ustoupit od svého požadavku. Vidím, že bude těžké se se sociální demokracií v tomto dohodnout.

KDU-ČSL prosadila do programového prohlášení vlády následující větu, cituji doslova: "Vláda vyřeší uspořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a financování jejich duchovní činnosti z jiných zdrojů, než je státní rozpočet republiky." Na kolik toto může být jeden z problémů, krom zákona o nájemném, který se vládě nepodaří splnit?

Kupodivu tady jsem větší optimista, přestože to tak nevypadá, protože začala fungovat ona koaliční komise, která má připravit řešení v této oblasti. Už se sešla a dohodli jsme se, že na jedné straně ukončíme nějaké spory nebo dohadování o podobě zákona o církvích a na druhé straně že se věnujeme více této záležitosti, protože jsme také podle našeho názoru pod větším tlakem, zejména ze strany obcí a blokačních paragrafů, které bývalou církevní půdu zejména zablokovaly, a nyní to brání například rozvoji obcí, protože v intravilánech obcí leží řada pozemků, které dříve patřily církvi, jsou těmito paragrafy zablokovány a obce říkají: "Kdybychom věděli, že majitelem je stát, dohodneme se se státem, kdybychom věděli, že je to církev, dohodneme se s církví, ale takto jsou tyto pozemky blokovány a nikdo neví, čí budou a my nemáme s kým jednat."

Nejen, že se sešla ona komise věnující se problematice církví, ale v úterý 16. března jednala koaliční rada o problematice církví. Vy jste jako KDU-ČSL otevřeli na schůzce problematiku komplexního řešení financování církví a jejího majetku. Dovede Jaromír Talíř odhadnout, kdy by mohlo dojít v této věci k dohodě?

Tato rada koaliční právě pověřila nás, kteří jsme v té komisi, abychom připravili první tezi, která by mohla vypadat tak, že záměr ideový je, že si stát ponechá tento majetek, ale uzná, že si ho nemůže ponechat, aniž by za něj vyplatil náhradu, a že tedy bude vyplácet církvím jakousi rentu nebo základ nějakého ocenění, že vyplatí církvím hodnotu toho majetku nebo ji bude dlouhodobě splácet a bude vyplácet jakousi rentu. Máme za úkol ...

Promiňte, vy jste se, na této tezi už jste se dohodli jako komise věnující se problematice církví?

Ano, na této tezi jsme se v této podobě, v jaké jsem ji řekl, dohodli, s tím, že nyní musíme ji rozpracovat, musíme teda si sednout a začít ji víceméně realizovat, abychom zjistili má-li nějaká úskalí, nebo zda je možné, nenarazíme na nějaké jiné potíže, ale ideově tato shoda byla.

Znamená to tedy, že majetek, který je sporný, a který například církve považují za svůj, tak by zůstal státu, ale církvím by byla vyplacena finanční náhrada či dokonce pravidelná renta.

Ano, tak to lze říci. My samozřejmě třeba jako KDU-ČSL musíme si vyřešit problém s tím, že tvrdíme, že soukromý majetek je hoden ochrany, že nemůže být zcizen bez náhrady a bez toho, aniž by byl na něm veřejný zájem, takže takovéto věci si musím ještě dojasnit, ale ...

Ale s tou tezí obecně tedy souhlasí i sociální demokracie?

Ano, s tou tezí souhlasí i sociální demokracie.

Pane předsedo, máte, když už se bavíme o onom majetku a o té vaší tezi, na níž jste se dohodli, máte spočítáno, jak velký ten majetek, který patřil církvím, a který jim bude proplacen, či ve formě nějakých rent budou pravidelně dostávat církve příspěvky za ten majetek, jak velký ten majetek je?

Máme to odhadnuto. Právě tady se dostáváme k prvnímu problému, který musíme vyřešit. Kdybychom měli tento majetek pečlivě mapovat a ohodnocovat, tak strávíme hrozně času. Bude to stát poměrně velké náklady, například s oceňováním, proto budeme muset přistoupit k nějakému odhadu, který bude všeobecně akceptovatelný. Já pro svoji potřebu a pro ty prvotní materiály mám odhadnutu zhruba hodnotu, která se pohybuje kolem sto miliard.

Sto miliard, to je váš odhad. Můžete říci, jak jste k tomuto odhadu dospěl?

Dospěl, po konzultacích s příslušnými institucemi, pozemkovým fondem, ministerstvem zemědělství, i největším držitelem původního majetku, katolickou církví, jsme odhadli zhruba, kolik to může být hektarů lesa, kolik hektarů zemědělské půdy, kolik hektarů rybníků, jaká může být asi zhruba odhadní cena takovýchto nemovitostí, plus teda objekty, ale proto říkám odhady, protože odhadněte hodnotu kroměřížského zámku, to je velice obtížné, nebo odhadněte hodnotu objektu, který je zchátralý.

Vy byste to číslo sto miliard korun, jak jste kvantifikoval majetek církví, byste označil slovem objektivní?

Slovem přibližný a objektivizovaný.

A předpokládáte, že budou toto číslo rozporovat vaši koaliční partneři, především sociální demokraté?

Nevím, protože teď jsme, sám jste řekl, že ta schůzka se uskutečnila minulý týden, takže jsme dostali toto zadání. My nejprve chceme se zbavit problému, který leží před námi v podobě novely církevního zákona. Jakmile toto vyřešíme, tak zpracujeme prvotní materiál, který bude se zabývat tím, o čem spolu teď mluvíme, a předložíme ho koaličním partnerům nejprve v této komisi, kam bude přizván ministr zemědělství a ministr financí, a potom to předložíme koaliční radě.

Můžete velmi stručně odpovědět na podotázku, kdy se dohodnete na problematice zákona o církvích? Připomínám, že jde o spor, o evidenci církevních právnických osob a problematika rozhodnutí Ústavního soudu.

Ano. Tady si myslím, že to bude otázka několika týdnů, dejme tomu v oblasti třech, čtyřech týdnů, bych viděl tak ten horizont. Zatím si vyjasňujeme, zda vůbec musíme provádět nějakou novelu, nebo zda ten zákon může fungovat tak, jak ho nechal Ústavní soud po zrušení několika těch ustanovení zákona.

K čemu zatím dospíváte?

Víte, proběhlo první nebo proběhla dvě jednání. Zatím si mapujeme vlastně všechna úskalí, která by znamenala ponechat ten zákon tak, jak zůstal po nálezu Ústavního soudu. Já bych nechtěl předbíhat, ale odhaduji ten horizont tak, jak jsem vám ho řekl.

Když jste jej odhadl zhruba do měsíce, že by do měsíce mohla být problematika církevního zákona vyřešena, a pak se vrhnete na problematiku financování církví, respektive restituce církevního majetku, který vy jste odhadl na sto miliard korun. Jaká je tedy vaše představa, představa KDU-ČSL? Znamená to, že byste onen majetek ve výši sto miliard korun, že byste jej chtěli proplatit komplet církvím postupně ze státních rozpočtů nebo jak?

My jsme řekli tu prvotní tezi. Také jsme řekli, že to je úkol na toto volební období. Já bych nechtěl zase předbíhat a říkat, že během tří měsíců bude ten problém vyřešen. On není tak jednoduchý. Znova odkazuji na to, že je nejprve potřeba se shodnout vůbec na nějakém principu, na způsobu toho vypořádání. Samozřejmě předpokládám, že narazí tento princip na nějaká úskalí, ale když jste se mě ptal na začátku ...

Jako například?

Jako například to, že největším vkladatelem bude zřejmě největší církev katolická, že ta renta by byla třeba, aby z ní mohly žít i ostatní církve, protože máme registrováno něco přes dvacet církví, také takových, které jsou velmi malé, ke kterým se hlásí několik tisíc občanů naší republiky. Takže nemyslím si, že to bude úplně tak jednoduché, ale ptal-li jste se mě na to, zda do konce volebního období třeba splníme tento úkol, tak jsem v tom optimista.

Pane předsedo, aby ta vaše odpověď ale nebyla obecná. Vy se tedy kloníte k principu, že by část toho majetku vámi odhadnutého na sto miliard korun byla proplacena, a pak by chodily pravidelné renty. Proč nezvolit tu variantu, že by se církvím jejich majetek předal a ať si s ním hospodaří a od státu by nedostávaly nic.

Víte, nedostávaly nic. Dneska stát vlastně financuje všechny ty církve. Já si myslím, že právě katolická církev by si i s tím, co jste řekl, možná nějakým způsobem poradila, ale teď jsme před situací, jak si s tímto stavem poradí ty církve, které žádný majetek neměly, nebo které mají, jak jsem řekl, málo svých věřících, a kteří, když nedostanou od státu nic, tak jim hrozí zánik. Já mám pocit, že není nikoho zájem, aby k takovému stavu jsme dospěli.

To znamená, že vy se obáváte toho, že řešení navrátit a restituovat majetek ze strany církví, který jim byl zabaven, by vedl k likvidaci menších církví a není možné zvolit tuto formu?

Já si myslím, že zejména ze strany sociální demokracie je malá ochota k tomu tento majetek navrátit a to respektuji. A na druhou stranu jsem poukázal na to, co by ta teze, kterou jste řekl, to znamená navrátit majetek a ze státu potom nedávat církvím nic, by znamenala pro ty malé církve.

Můžete velmi stručně odpovědět na otázku, jak by byl zatížen státní rozpočet v případě té druhé varianty, na které se pravděpodobně tedy shodnete, kolik ročně bude ona renta představovat a kolik bude proplaceno majetku ze státního rozpočtu?

Bohužel, neřeknu vám teď žádné přesné číslo, protože ...

Řádově, když jste odhadl majetek na sto miliard korun.

Ano. Podívejte, to bude záležet velmi na tom, jak se dohodneme na výši té renty, na tom, jestli to bude například kapitalizováním tohoto majetku, definováním jeho výnosu v nějaké obvyklé míře. Já jenom mohu říct, že dnes stát vydává na potřebu církví zhruba miliardu korun ročně, což odpovídá tedy jednomu procentu, a že by tato renta měla odpovídat této částce, ale není to ještě věc, která je dohodnutá.

To znamená, že to de facto bude současný stav.

Současný stav je takový, jaký jsem říkal. Víte, ono současný stav pokrývá prosté náklady církví na provoz, platy duchovních, z jiných prostředků jsou hrazeny prostředky na údržbu církevních objektů, ale já tady schválně chci zdůraznit například jednu věc, zanedbanost v údržbě těch objektů, víte, ta vnitřní zadluženost za dobu neúdržby řady kulturních památek je obrovská. Ta se musí vyčíslit někde zvlášť a musí být taky zakalkulována do těchto úvah.

Tu zatím vy vyčíslenu nemáte.

Nemám, samozřejmě, že nemám.

Nový apoštolský nuncius Diego Causero tento týden zahájil v Praze svou misi. Za svůj úkol považuje dovést k úspěšnému cíli, tedy k dohodě, česko-vatikánskou smlouvu. Smlouvu odmítla Poslanecká sněmovna i prezident republiky Václav Klaus. Považuje Jaromír Talíř za pravděpodobné, že se Poslanecká sněmovna ještě v tomto složení dohodne na česko-vatikánské smlouvě?

Já zatím nemám příliš jasno v tom, jak dále postupovat, protože například tady stojí před námi otázka, že ratifikovat tuto smlouvu odmítla jedna komora parlamentu, čili Poslanecká sněmovna, nevyjádřila se k ní druhá komora parlamentu, Senát, nejsem ústavní právník, abych teď dokázal si vyhodnotit tuto situaci. Nevím, co to znamená v případě, když vláda podepsala tuto dohodu a parlament ale nevyslovil svou ratifikací, jaké jsou postupy k tomu, aby se znovu smlouva dostala do hry. Já jsem se soustředil na otázky, které jsme si odpovídali před chviličkou. Mám pocit, že budou muset přijít experti, kteří řeknou, jak v tomto směru postupovat.

Vy jste si zatím jako KDU-ČSL žádnou právní expertizu neobjednali v této věci?

Neobjednali a řekli jsme, že se soustředíme na to, o čem jsme se bavili před chviličkou, protože tam jsme pod tlakem a tuto věc zatím necháváme otevřenou.

Promiňte, když se zaměřím na aktuální slova, kardinál Miloslav Vlk ve středu kritizoval prezidenta Václava Klause za jeho postoj k česko-vatikánské smlouvě. Pro úplnost, prezident označil smlouvu za nevýhodnou pro Českou republiku a české diplomacii současně doporučil, aby zahájila s Vatikánem nová jednání. K jednáním o novém textu smlouvy kardinál Miloslav Vlk v rozhovoru pro BBC říká:

Miloslav VLK(zvukový záznam): Tak tohleto, že by se sáhlo do toho textu, je až na druhém místě. Na prvním místě, myslím, že je dostatečná příprava a vůbec poznání této smlouvy a vysvětlování a tenhleten proces, můžeme to nazývat lobbistický, ale je to normální proces, tak ten neproběhl. To byla ta základní chyba. Tady fungují prostě trošku takové naprosto zkreslené představy a slogany, které nejsou pravdivé, a to spoluvytváří to veřejné mínění a takže si myslím, že v této situaci musíme očekávat, až kultura veřejného a politického života v České republice se změní.

Říká v rozhovoru pro BBC kardinál Miloslav Vlk. Pane předsedo, neukazuje postoj prezidenta Václava Klause, že jiná cesta než dojednávání nového textu smlouvy není?

Víte, mně se k tomu těžko vyjadřuje. Já jenom připomenu, že tu smlouvu dojednal ministr vlády sociální demokracie, pan ministr zahraničí, pan Kavan, ministr kultury, pan Dostál pod předsednictvím ...

Promiňte, to jsou známá fakta, nicméně podle ústavy prezident podepisuje, parafuje mezinárodní smlouvu. Postoj prezidenta je jasný. Řekl, že ji nepodepíše.

Ano, ano. Já si myslím, že z toho ..., proto jsem se k tomu nechtěl vyjadřovat, protože teď je třeba, aby si ti, kteří jsou za toto odpovědní, zejména vláda, ujasnila, jak bude postupovat, jakým způsobem zareaguje na tento fakt. Myslím, že to je míček na straně vlády a já jako poslanec očekávám nějakou reakci vlády.

Promiňte, ale vy jste také předsedou poslanecké frakce KDU-ČSL, tedy předsedou významné frakce, která je součástí stran vládní koalice, tudíž odmítá-li prezident podepsat stávající text, je podle vás nezbytné začít jednat o textu novém?

No, nejsem si jist, protože muselo by být jasně stanoveno, v čem se má jednat o tom novém textu. Já ho nevylučuji, ale já bych nejprve rád slyšel přesně výhrady, dejme tomu, řekněme, chceme z této smlouvy vyloučit paragraf dvě, odstavec tři nebo podobné jakoby podání nebo podobné stanovisko. Toto odmítnutí bylo obecné a ...

To znamená, že podle vás by prezident měl ještě víc specifikovat důvody, proč smlouvu odmítl?

Možná, že by se měl dohodnout s vládou, protože prezident pověřuje vládu, aby za něj vlastně dojednávala tyto mezinárodní smlouvy, takže by měl možná on dát nějaké zadání vládě.

Zatím jeho výhrady považujete vy osobně za obecné?

Jak jsem se s tím mohl seznámit, tak jsou povětšině v obecném duchu.

Další téma - změny mediálních zákonů. Pane předsedo, co si myslíte o úrovni češtiny, která zaznívá při jednáních Poslanecké sněmovny?

Úroveň češtiny při jednání Poslanecké sněmovny se příliš neodlišuje podle mého názoru od úrovně takové, jakou hovoří většina populace v tomto státě, to znamená někdo se snaží mluvit spisovně, dodržovat určitou kulturu mluveného projevu, někdo sklouzává do jiných poloh. Já bych řekl, že se neliší od běžné mluvy tak, jakou se mluví v institucích, úřadech, ale i ve společnosti.

I v médiích?

I v médiích je to tak.

Jste si vědom toho, že jste v průběhu našeho dvacetiminutového rozhovoru použil nějaké slůvko patřící do obecné, tedy nespisovné češtiny?

Je to docela možné, stává se mi to, i když se snažím, abych používal češtinu, která by se dala označit za spisovnou.

Použil jste slovo teda místo tedy ...

Ano.

... v jedné vaší odpovědi. To je výtka. Myslíte si, že by i poslanci, když se většina shodne na tom, že by součástí zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání měla být povinnost celoplošných komerčních vysílatelů, respektive jejich moderátorů, hlasatelů a zprávařů, aby používali jazyk spisovný, že by podobný zákon ve vztahu k sobě sama měli přijmout i poslanci?

Víte, já jsem nepatřil mezi ty, kteří podpořili tuto myšlenku nebo to, aby bylo uzákoněno používání v médiích spisovného jazyka.

Ale členové, někteří členové vašeho poslaneckého klubu ano.

Někteří členové ano, ale v tom spočívá princip demokracie, že rozhoduje většina a ne většina vždycky má nebo většina je přesně ten jeden hlas nad polovinu, minimální většina tedy, a ne všichni mají tento názor. Já si myslím, že kultura jazykového projevu je něco, co nás charakterizuje. Já se velmi přimlouvám za to, aby byla na vysoké úrovni, abychom si vážili jazyka, abychom ho dokázali správně používat tam, kde to je potřebné a to si myslím, že je zrovna třeba Poslanecká sněmovna, zrovna tak jako média, ale nejsem si jist, že tento stav nastaví nějaký zákaz nebo příkaz, zákon nebo něco podobného.

Byť se vy osobně distancujete od toho většinového názoru, který v Poslanecké sněmovně v úterý zazněl v rámci projednávání novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, neměla by teď ta většina, která pro onen paragraf hlasovala, ukázat, že i poslanci a politici se budou tímto řídit a například do zákona o politických stranách také přijmout takový paragraf?

Já si myslím, že nejen ta většina, že by takovouto, ale znova říkám, ne paragraf, ale takovouto úroveň používání našeho českého jazyka měla přijmout celá Poslanecká sněmovna a řídit se tím celá Poslanecká sněmovna, tudíž znovu opakuji ...

Jenom do nějakého zákona vložit takovou věc, když už byla vložena do zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Ale také znovu připomínám jenom, že jsem řekl, že si nemyslím, že řešením je vložení této povinnosti do zákona, že to spočívá v tom, jaký kdo cítí vztah k tomu jazyku, jakou cítí odpovědnost za jeho užívání a za to, že v této funkci veřejného činitele, poslance, novináře, zpravodaje, ho poslouchá stovky lidí nebo stovka lidí, a že dává jakýsi příklad, nastavuje měřítko, určuje standard. Znova opakuji, nejsem příznivec toho, aby to bylo stanoveno zákonem, ani v jednom, ani v druhém případě.

Co s tím tedy teď?

No, co s tím tedy teď. Ten zákon samozřejmě poputuje do Senátu, který se k tomu vyjádří, kde ho ...

Očekáváte, že by vám ho měl vrátit například na základě této formulace?

Já možná očekávám, že senátoři, kteří mají v nejednom případě odlišné stanovisko od většiny v Poslanecké sněmovně, tak mohou učinit.

Připomínám, že ten návrh se dostal do zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání z iniciativy poslankyně KSČM Ivany Levé. Ta říká, že přijetí této formulace je jen prvním krokem. Následovat budou kroky další.

Ivana LEVÁ(zvukový záznam): Postupně, a to doufám, přejdeme k tomu, že začneme dbát o dětského posluchače, človíčka, který sleduje školní vysílání a dětské vysílání tak, aby i děcka při vysílání, které je určeno jim, také slyšely, aby tam byly nějaké pěkné pořady, takové, které ... Ne všude se to dá užít přece, to je jasné. Když je to pohádka, nebo já nevím, musíme používat ten jazyk, který se hodí k postavě, ale když je to pěkný naučný pořad pro děti, tak je zase dobře, když se tam čeština objeví v té spisovné podobě.

Říká v rozhovoru pro BBC poslankyně KSČM Ivana Levá. Vy jste tedy přesvědčen o tom, že se vám podaří někdy v budoucnu přesvědčit i vše stranické kolegy, že kodifikace užívání jazyka formou zákonných norem není to nejlepší?

Mluvil jsem s některými kolegy, kteří podpořili toto ustanovení. Většina z nich říkala, že jejich starostí je to, aby spisovná čeština nevymizela, aby se používala kultivovaným způsobem. Toto byl jejich důvod pro, řekněme, rozhodnutí v té dané chvíli, v tom daném okamžiku, ale možná, že když budeme spolu debatovat chviličku dále a budeme hledat ty zdroje takovéhoto chování, že možná přistoupí i na to, že kodifikace nebo nařízení zákonem není to správné.

Vy jste, pane předsedo, v souvislosti s tímto paragrafem nebo touto částí novely zákona, kterou v úterý přijala Poslanecká sněmovna, řekl, že vám také vadí, že jsou rozlišováni vysílatelé komerční, soukromí, celoplošní a ti ostatní, kteří tuto povinnost zatím podle návrhu onoho zákona, který teď putuje do Senátu, nemají. Jste přesvědčen o tom, že by v této souvislosti mohla být ona novela i protiústavní, že rozlišuje a takto klasifikuje provozovatele soukromého rozhlasového vysílání?

Je to možné. Já jsem si možná v tu chvilku neuvědomil, že veřejnoprávní televize, a jestli přijme Poslanecká sněmovna i navrhovaný kodex pro Český rozhlas, tato povinnost je upravena někde jinde. Ona se zmiňuje v kodexu České televize a je navržena v kodexu Českého rozhlasu, což je jakási vnitřní norma, která bude platit pro tato veřejnoprávní média. Ale možná, že to, že v zákoně je zmíněna pouze jedna část, jeden segment vysílání nebo jeden segment sdělovacích prostředků, by mohla vést k takové úvaze, o které jste hovořil.

Vy osobně takovou úvahu máte, že může být vykládána tato část novely jako protiústavní?

Může být jako nerovnoprávní postavení, protože v zákoně, který to nařizuje, který je kodexem všeobecně závazným, je tato část sdělovacích prostředků přímo jmenována. Ta druhá, veřejnoprávní, není jmenována, i když ta povinnost vyplývá z nějakých jiných norem, které ale nejsou zákonem.

A jak bylo ještě řečeno, navíc rozlišuje i mezi těmi komerčními vysílateli na celoplošné a na ty ostatní.

Ano, celoplošné a ostatní.

Velmi stručně ještě jedno téma. Poslanecká sněmovna zatím stále odkládá rozhodnutí o výši rozhlasových a televizních poplatků. Už víte, kdy by plénum sněmovny mělo hlasovat o tomto návrhu?

No, já vám to řeknu tak, jak asi nebudete spokojen. Bude to první bod třetích čtení, které proběhnou na této schůzi, ale stanovit přesné datum, kdy to proběhne, je pro mě obtížné, protože nevím, jak dlouho se bude debatovat o návrzích zákonů ve druhém a prvním čtení, které předcházejí. Takže já odhaduji, že to bude někdy v průběhu příštího týdne, možná v úterý odpoledne, možná ve středu.

Máte už jako předseda Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, řekněme, ne stoprocentní, ale poměrně velkou jistotu, že by mohla projít ta verze, která má asi největší šance a podle ní by se televizní poplatky zvedly ze současných pětasedmdesáti na sto a rozhlasové z třiceti sedmi na pětačtyřicet korun měsíčně?

Myslím si, že toto ustavení bude v té verzi, kterou pravděpodobně Poslanecká sněmovna schválí. Tam je podle mého názoru jiný problém, problém v tom, že část poslanců si myslí, že by toto ustanovení mělo být schváleno v kontextu dalších kroků, které bychom učinili už dnes nebo už v tom okamžiku schvalování, to znamená stanovit navyšování toho poplatku pro příští roky a zároveň odnímání reklamy pro veřejnoprávní televizi také pro příští roky. Část se domnívá, že by stačil tento první krok v tomto okamžiku, nicméně většina se shoduje v tom, že by bylo dobře to vyřešit nějak, to znamená schválit nějaké navýšení toho koncesionářského poplatku a nějaké procento reklamy pro Českou televizi raději, než neschválit žádný zákon.

Můžete velmi stručně odpovědět pravděpodobně asi na poslední otázku. Neukázala debata například o uživatelských poplatcích za rozhlasové a televizní přijímače, že by se mělo komplexněji řešit postavení vysílatelů veřejné služby v České republice například sloučením veřejnoprávních médií, rozhlasu i televize?

Stálá komise si dokonce dala takový úkol nebo má usnesení, kdy by chtěla debatovat o tomto. Myslím si, že před tou debatou stojíme, aniž bych předjímal její výsledek, a stálá komise se zřejmě této debatě bude věnovat v některém z příštích zasedání nebo v příštím období své činnosti.

Myslíte, že by k výsledku mohlo dojít ještě v tomto funkčním období? Jednoslovná odpověď, ano nebo ne?

Nejsem si jist.

Konstatuje Jaromír Talíř, předseda poslanecké frakce KDU-ČSL a předseda Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Děkuji za rozhovor a hezký den do Poslanecké sněmovny.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Talíř: státu majetek, církvi až 100 miliard

Právo, 26. 3. 2004, strana 3 - Koaliční církevní komise dospěla k první shodě ohledně sporu státu a katolické církve o majetek. Záměr je takový, že si stát sporný majetek ponechá, ale církvím za něj vyplatí náhradu. "Na této tezi jsme se dohodli, nyní ji musíme rozpracovat a začít realizovat," řekl včera BBC vyjednavač lidovců Jaromír Talíř.

Hodnotu sporného majetku odhadl na 100 miliard korun. Otázkou pro další jednání podle něj zůstává, zda by stát hodnotu majetku církvím vyplatil podle ocenění, nebo zda by šlo o dlouhodobé splácení v podobě jakési renty. Problémem bude podle Talíře zjišťování velikosti sporného majetku.

Jeho pečlivé zmapování a ohodnocení by podle něj bylo časově náročné. "Proto budeme muset přistoupit k nějakému odhadu," prohlásil Talíř. "Já mám odhadnutu zhruba hodnotu, která se pohybuje kolem 100 miliard," dodal poslanec.

K částce dospěl po konzultacích s různými institucemi - například pozemkovým fondem, ministerstvem zemědělství a katolickou církví. Šlo o odhady, o kolik půjde hektarů lesa, zemědělské půdy, rybníků, objektů i jaká je asi cena nemovitostí.

Koalice navrhuje vyplatit církev

Hospodářské noviny, 26. 3. 2004, strana 4 - Koaliční církevní komise dospěla k první shodě ohledně sporu státu a církve o majetek. Záměr je takový, že si stát sporný majetek ponechá, ale církvím za něj vyplatí náhradu. »Na této tezi jsme se dohodli, nyní ji musíme rozpracovat a začít realizovat," řekl včera rozhlasové stanici BBC poslanec KDU-CSL Jaromír Talíř. Hodnotu sporného majetku odhaduje na 100 miliard korun.

Koaliční komise chce, ať si stát nechá majetek a církev vyplatí

PRAHA 25. března (ČTK) - Koaliční církevní komise dospěla k první shodě ohledně sporu státu a církve o majetek. Záměr je takový, že si stát sporný majetek ponechá, ale církvím za něj vyplatí náhradu. "Na této tezi jsme se dohodli, nyní ji musíme rozpracovat a začít realizovat," řekl dnes rozhlasové stanici BBC poslanec KDU-ČSL Jaromír Talíř. Hodnotu sporného majetku odhaduje na 100 miliard korun.

Otázkou pro další jednání podle něj zůstává, zda by stát hodnotu majetku církvím vyplatil podle ocenění, nebo zda by šlo o dlouhodobé splácení v podobě jakési renty.

Problémem bude podle Talíře zjišťování velikosti sporného majetku. Jeho pečlivé zmapování a ohodnocení by podle něj bylo časově náročné. "Proto budeme muset přistoupit k nějakému odhadu, který bude všeobecně akceptovatelný," prohlásil Talíř.

"Já mám odhadnutu zhruba hodnotu, která se pohybuje kolem 100 miliard," dodal poslanec. K částce dospěl po konzultacích s různými institucemi - například pozemkovým fondem, ministerstvem zemědělství a katolickou církví. Šlo o odhady, o kolik půjde hektarů lesa, zemědělské půdy, rybníků, objektů i jaká je asi cena nemovitostí.

Do tří čtyř týdnů chce mít podle Talíře církevní komise jasno i o tom, zda by měl být kvůli nálezu Ústavního soudu novelizován církevní zákon. Debaty o něm souvisí s rozhodnutím Ústavního soudu, který loni zrušil verdikt ministerstva kultury, jež odmítlo zaevidovat olomouckému arcibiskupství novou pobočku charity v Lipníku nad Bečvou. Ministerstvo tak učinilo přesto, že Ústavní soud loni zrušil část zákona znemožňující církvím vyvíjet charitativní činnost podle jejich vůle. Rozhodnutí mělo dopad na všechny charity, které se dostaly do podobných sporů S ministerstvem.

Jaromír Talíř: Úroveň češtiny při jednání sněmovny se příliš neodlišuje od běžné mluvy

Internetový server Česká média, 25. 3. 2004 - Předseda poslaneckého klubu KDU - ČSL a předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky Jaromír Talíř je optimistou a věří, že vláda naplní své programové prohlášení beze zbytku. Uvedl to v dnešním Interview BBC Václava Moravce.

"Úroveň češtiny při jednání sněmovny se příliš neodlišuje od běžné mluvy, jakou se mluví obecně v naší společnosti," dále konstatoval Talíř a současně zdůraznil, že nehlasoval pro paragraf zákona o rozhlasovém a televizním vysílání o spisovné češtině.

Používání spisovné češtiny v médiích nařízené zákonem předseda SKSP nepovažuje za správné. Sněmovna podle něj pravděpodobně schválí zvýšení poplatků ČT na 100 Kč a snížení reklamy na 0,8 % vysílacího času.

Talíř také potvrdil, že SKSP je připravena k diskusi ohledně sloučení Českého rozhlasu a České televize.