Václav Moravec moderátor

Libor Ambrozek ve studiu BBC

I když vláda premiéra Vladimíra Špidly schválila začátkem března energetickou koncepci, sporný bod limitů těžby hnědého uhlí zůstává. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce podle náměstka Martina Peciny zhruba do půlroku opět o tomto problému ve vládě jednat.

Martin PECINA, náměstek ministra průmyslu a obchodu (zvukový záznam): My chceme, aby si lidé v regionu rozhodli o své budoucnosti sami. Prolomení limitů znamená, že se těžební společnosti domluví s krajským zastupitelstvem, s obcemi, s lidmi, kteří tam žijí a tam, kde jim bude povolena těžba, tam budou těžit. Dneska ty územní limity jsou prostě čáry nakreslené na zemi, které nemají žádnou logiku.

Říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina v rozhovoru pro BBC. Nejen o energetické koncepci přijaté vládou bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, u mikrofonu je Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr životního prostředí, místopředseda KDU-ČSL Libor Ambrozek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka, šéf Unipetrolu Pavel Švarc, liberecký hejtman Pavel Pavlík, generální ředitel státního podniku Povodí Odry Pavel Schneider, to jsou někteří z kandidátů na titul Ropák roku 2003 za antiekologické počiny. Koho a zač by na Ropáka roku 2003 nominoval ministr životního prostředí Libor Ambrozek?

Já nevím, jestli tady mohu prozrazovat nějaké své tipy, když jsem už asi osm let členem té více než stočlenné poroty, já své preference určitě vyjádřím, ale abych nemohl být obviňován, že si tak vyřizuji politické účty, tak nechci se pouštět příliš do detailů. Nicméně nejméně dva tipy mám.

Když mluvíte o politicích, chcete tím naznačit, že vás rozzlobil prezident republiky Václav Klaus jako moderátor jedné z diskusí a že byste navrhoval Václava Klause?

To určitě ne. Já myslím, že smyslem té ceny Ropák, která už je pořádána řadu let, je především ukázat konkrétní problémy, které způsobují ať už komunální, nebo regionální, případně celostátní politici. Je to vlastně za konkrétní činy.

Řekněte tedy, pane ministře, ty vaše dva kandidáty, jsou v tom seznamu, který jsem citoval, nebo byste seznam rozšířil?

V tom seznamu nefigurují, ale jsou mezi nominovanými a prohlížím každý den ty nominace, které přicházejí z krajů a...

Tak řekněte je, prosím?

Dobrá, jsou to pánové Schling a Vlach.

A proč?

Kolega Schling, za jeho návrh legislativní vyjmout z režimu ochrany přírody v této zemi, vlastně i z těch evropských směrnic, nejprve všechny významné vodní toky, poté významnou část vodního toku Labe a Vltava. A pan Vlach za úsilí, které věnuje tomu, aby zákon o ochraně přírody a krajiny, ta Natura 2000, aby nebyl přijat.

To znamená, že toto jsou vaši dva žhaví kandidáti, pro které budete vy, jako člen poroty, hlasovat?

Ano.

Krom Ropáka roku, existuje ještě cena Zlatá perla, ta se uděluje za největší antiekologický výrok roku, mezi nominovaný jsou se svými výroky například prezident republiky Václav Klaus, exministr dopravy a poslanec ČSSD Jaromír Schling, který prosazuje stavbu jezu na Labi, nebo starosta Ústí nad Orlicí Jiří Čepelka, který hájí projekt výstavby silnice R 35. Kandidát ministra životního prostředí Libora Ambrozka na Zlatou, respektive Zelenou perlu roku?

Já se přiznám, že tady ještě kandidáta nemám. Tam samozřejmě ten výběr výroků, které se sejdou, ten je vždycky více než dvě desítky výroků a jsou tam skutečně zajímavé perly, takže tam to nechám na ten předvýběr odborné komise, co porotcům navrhnou k výběru.

Vy jste nějaký výrok, který by vám naháněl hrůzu, či by se vám ježily chlupy na těle v souvislosti s výroky týkající se ochrany životního prostředí, neslyšel?

Já samozřejmě slýchám řadu výroků, které nám pořád vyčítají, že máme radši ptáky než lidi, že prostě chceme chránit ještěrky a lidem znepříjemňovat život a stále slýchám výroky, že žádné globální oteplování neexistuje, žádný skleníkový efekt, že to jsou všechno výmysly, aby měli peníze na další výzkumy, to jsou výroky, při kterých se mi sice ježí chlupy, ale považuji je skutečně za hluboké nedorozumění a za podcenění té role, ať už světové vědy v jednom případě, nebo skutečně o smyslu ochrany přírody, v tom případě druhém, ale samozřejmě, že se najdou i větší perly.

Připustil jste si, že vy osobně, jako ministr životního prostředí, jste v některých momentech málo ekologický, chováte se málo ekologicky, tudíž nějaká ta Zelená perla, nebo Ropák roku pro Ambrozka by se také šikl?

Zelená perla, doufám, že ne, ale co se týče té nominace, já si myslím, že málokterý ministr životního prostředí se může vyhnout tomu, aby se třeba někdy neobjevil v té nominaci, já nevím, možná v těch dvanácti, asi je špatně, když je vítězem...

Máte vy osobně i nějaké černé svědomí, v nějakém konkrétním problému, za který byste se navrhl na Ropáka?

Já se, není to tak, že bych měl černé svědomí, ale některá rozhodnutí, která jsem učinil, tak nejsou některými ekologickými skupinami vnímány příznivě. Takže, kdybych byl nominován, tak bych se tomu nedivil, jedná se třeba o otázku výstavby vodního stupně na Přelouči, kde ministerstvo udělilo výjimku z průchodu jedním územím tak, aby mohl vlastně pramenit z Labe do Pardubic. A já jsem to v rozkladu ministra potvrdil. Takže to je jedna ze záležitostí, která se některým ekologickým iniciativám nelíbí. Já jsem na základě odborného posudku agentury ochrany přírody a krajiny dospěl k tomu, že tu stavbu je možné povolit, ale samozřejmě jsou na to i názory, že by ta stavba neměla být povolena, takže to je ta konkrétní věc.

Ale nějaké černé svědomí, kdy jste váhal, zda něco podepsat, a tak to nemáte, v souvislosti s nějakým konkrétním příkladem?

Samozřejmě, že je do určité míry diskutabilní otázka rozhodnutí, ale které zase učinil odborem /nesrozumitelné/ rizik, ke mně se to dostalo až při rozkladu, otázka, zda je tedy možné pěstovat geneticky modifikovanou kukuřici, zatím se jedná teprve o odrůdové zkoušky, to znamená, že za čtyři roky se uvidí, jestli zkušební ústav zemědělský dá k tomu souhlas. Tam nám zákon příliš neumožňuje tomu nevyhovět, protože pokud ten žadatel, který splní ty základní podmínky, tak by měl povolení dostat.

Vy, ale máte šanci novelizovat ten zákon?

To je, ono to není o novele zákona, je to spíš o evropské politice, zda Evropská unie se rozhodne, že souhlasí s koexistencí těch tří typů zemědělství, to znamená toho konvečního, klasického, ekologického a geneticky modifikované, zda tedy bude razit nějakou jednotnou linii, nebo zda to svěří do pravomocí národních států. Zatím je pozice Evropské unie vůči tomu opatrná, bylo povoleno několik plodin. Ta kukuřice je jednou z nich, to znamená, že ta má tedy povolení v celé Evropské unii. Ve Španělsku se pěstuje například ve větší míře. Ovšem jsou státy, jako třeba Rakousko, které, protože mají velké procento v rozvoji režimu ekologického zemědělství, tak jsou vůči tomu pěstování geneticky modifikovaných plodin velmi rezervované.

Máte vy tedy osobně s tím problém, jak je zatím, byť experimentálně, problematika geneticky modifikovaných potravin, především kukuřice, jak je řešena v České republice, s tím máte problémy, jako ministr životního prostředí?

Já si myslím, že není problém, není problém v zákoně, problém je spíš v tom, že ještě chybí, když ministerstvo zemědělství na tom pracuje, v podstatě směrnice pro tu koexistenci, protože hlavní problém je vůči ekologickému zemědělství.

Koexistence, česky řečeno, je tedy, jak bude toto zemědělství modifikované geneticky, a to ekologické fungovat vedle sebe?

Jestli dokáží fungovat vedle sebe, protože princip ekologického zemědělství je v té oblasti geneticky modifikovaných organismů velmi přísný, tam vlastně není tolerována žádná příměs geneticky modifikovaných plodin. A ekologičtí zemědělci se obávají toho, pokud se bude pěstovat ta geneticko modifikovaná plodina ve velké blízkosti a oni se o tom nedozví včas, takže vlastně může být ta jejich úroda kontaminována a oni potom by ji v tom režimu neprodali.

Vy rozumíte jejich obavám?

Jejich obavám rozumím a právě o tom je vlastně ta diskuse, kterou vedeme s resortem zemědělství.

Kdy ta diskuse skončí a skončí, řekněme, pozitivně i pro ty zemědělce, kteří se chovají ekologicky?

Tady, jak jsem zmínil, máme časový prostor, protože to ještě nejméně tři, čtyři roky budou probíhat odrůdové zkoušky, než vůbec by mohlo být něco vyseto na pole, komerčně, během těch zkoušek se právě musí ověřit, nakolik ta kukuřice je schopna křížení s jinými typy u nás, nebo zda je schopna uniknout právě dovolené volné krajiny. Já jsem přesvědčen, že během roku, dvou by měla být nastavena jasná pravidla, především v oblasti sledovatelnosti těch plodin, abychom vlastně měli přehled, kde ta kukuřice případně bude pěstována tak, aby mohla být přijata opatření, aby nedošlo k té kontaminaci plodin ekologických zemědělců.

Když se zaměřím na vaše slova, která jste pronesl v roce 2002, kdy jste se stal ministrem životního prostředí, tehdy jste doslova řekl, cituji: "Chci prosadit, aby stát určitou formou poplatků nebo daní motivoval lidi k pozitivnímu chování. To znamená, určitou daňovou úlevou pro některé typy výrob šetrnější k životnímu prostředí a pak zatížit poplatky, vyjít skládkování tak, aby se vyplácely jiné formy nakládaní s odpady," konec citátu. To jsou vaše slova, která jste pronesl v roce 2002, když jste usedal do funkce ministra životního prostředí. Co kdybych vám namítl, že po necelých dvou letech jste svým slovům příliš nedostál?

To namítnout můžete. Ten problém má dvě roviny. Jedna jsou ty konkrétní zpoplatnění přírodních zdrojů v této zemi. Musím říct, že jak novela zákona o odpadech, kterou jsme předkládali, zvýšila poplatky za skládkování a tím vlastně motivuje výrobce a firmy, které se v této oblasti pohybují k tomu, aby větší podíl odpadu byl recyklován a dále využíván. Pak při novele zákona o vodách, kdy vlastně došlo ke zpoplatnění odběru podzemní vody, to je zase silný stimul pro vodárenské společnosti, aby s tímto zdrojem šetřili a neodebírali víc, než je nutné. To jsou ale jenom dílčí záležitosti. To, co samozřejmě jsme brali na ministerstvu jako hlavní úkol, a který ještě není splněn, v tom máte pravdu, to je příprava ekologické daňové reformy. To znamená, systému, který by, jako je to už v některých evropských zemích a od loňského roku aspoň v té minimální formě, v podstatě v celé Evropské unii, systému, který by zdanil především neobnovitelné zdroje energií, jako je hnědé uhlí, uran, ropa, plyn, a to tak, aby vlastně byla, jak tyto samotné komodity, tak vyrobené energie z nich zdaněna nejvíce právě u těch, které nejvíc zatěžují životní prostředí, aby to vlastně vedlo k využívání, jednak lepších zdrojů a jednak k šetrnějšímu nakládání s nimi.

Základní otázky, bude jich několik, pojďme je rozebrat postupně. Proč zatím z té práce, a nazývejme to ekologických daních, proč jste je neuspíšili, proč jste je zatím nepředložili do vlády, návrh společně s ministerstvem financí, které je hlavním investorem daňové problematiky, návrh ekologické daňové reformy?

Tam k žádnému zpoždění zatím nedošlo, protože termín pro předložení vládě je vlastně do konce roku 2004.

Je reálné, že ho splníte?

Reálné to, reálné to je. To, co může tomuto termínu zabránit, je otázka přechodného období, o které Česká republika, stejně jako všechny ostatní přistupující země do Evropské unie, požádala, to znamená, aby u nás ta evropská směrnice, která zavádí právě to minimální zdanění energií, aby u nás platila až od 1. ledna roku 2008.

To znamená, že toto přechodné období svým způsobem zpomaluje práce na ekologické daňové reformě, chcete naznačit?

Ano. Pro mnoho resortů je to signál, že s tím je potřeba spěchat. Já jsem ovšem přesvědčen, že na to musíme být dobře připraveni, že samozřejmě to má souvislost i s dalším vývojem energetické politiky tohoto státu, protože to stejně budeme muset zavést. A pokud ten trend v Evropě půjde dál, to znamená, že budou zatěžovány právě ta odvětví, která nejvíce škodí životnímu prostředí, tak samozřejmě to bude mít i dopad na výrobu elektrické energie, na její cenu, třeba hnědé uhlí versus plyn.

Může se vám stát, že se vám nepodaří do konce roku předložit vládě návrh ekologické daňové reformy?

Já jsem přesvědčenej, že ten návrh bude předložen, nemohu ovšem předjímat, jestli bude schválen a podstoupen Poslanecké sněmovně.

Můžete říci, jak budou zdaněny, jaké jsou představy ministerstva životního prostředí, jak by mělo být zdaněné, jak by měla být zdaněna výroba elektřiny z neobnovitelných zdrojů, tedy uhlí a zdroje další?

Představa ministerstva životního prostředí spočívá v tom, že by měly být odstupňovaně zdaněny ty neobnovitelné zdroje s tím, že největší zdanění by se týkalo hnědého uhlí, poté černého uhlí.

Můžete říci čísla?

Ta čísla zatím jsou předmět diskusí a tam bych se nerad pouštěl...

Jaká je vaše představa, jak by mělo být zdaňováno hnědé uhlí, uhlí, ze kterého se vyrábí elektrická energie?

Ne, tady žádné číslo, tady žádná čísla nepoužiji. Samozřejmě představa ministerstva životního prostředí je, že by to zatížení mohlo být vyšší, než je ta minimální částka požadována Evropskou komisí...

Ta je jaká?

...to musí být předmětem diskusí, především s ministerstvem průmyslu a obchodu, které je přesvědčeno, že bychom vlastně v žádném případě, musím říct, že někde, neměli jít nad úroveň požadovanou Evropskou unií.

Tak je jaká, ta minimální?

Ty částky zatím nejsou předmětem jednání. My vlastně pracujeme na věcném záměru...

Ne, ne, ale evropská, když jste mluvil o minimální?

To by se pohybovalo, v podstatě by se to promítlo do ceny energií, tak by se to pohybovalo v podstatě řádově v procentech těch dnešních cen.

To znamená, do deseti procent by se zhruba tak zatížila výroba, respektive cena by byla vyšší, cena elektrické energie vyráběné z uhlí o deset procent?

Ano, můžeme to jako orientační číslo použít.

A vy to považujete za minimální návrh, vy byste chtěli daleko vyšší zdanění?

My bychom chtěli totiž, aby vlastně byly postupně integrovány do té ceny výroby energie z neobnovitelných zdrojů všechny náklady, které s touto výrobou souvisí, protože dnes při projednávání zákona o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, kde chceme garantovat minimální výkupní ceny pro energie z vody, z větru, ze slunce, tak je základní námitka kolegů z toho průmyslového sektoru, že vlastně podporujeme výrobu energie, která je drahá, že zatímco výroba energie z hnědého uhlí stojí korunu kilowatt, že tedy za vítr chceme, aby se platily tři koruny za kilowattu, to je ovšem v momentu, kdy do té ceny energie z hnědého uhlí právě nejsou promítnuty všechny náklady, které s tím souvisí, náklady na poškozování zdraví lidí, na znečišťování životního prostředí a poté, co by, my jsme právě považovali na ministerstvu životního prostředí vlastně tu ekologickou daňovou reformu za jednu z možností, jak právě promítnout do té ceny energie všechny ty zatěžující vstupy.

Můžete, pane ministře, uvést, o kolik by podražila elektrická energie, například vyráběna z hnědého uhlí, pokud by se započítaly veškeré náklady s tím související, které se týkají dopadu na životní prostředí, o kolik by v současnosti?

Podle některých kvalifikovaných odhadů by to mohlo znamenat vlastně až dvojnásobek.

To znamená, že by dvojnásobně, to asi nemáte rád lidi, jak jste tady mluvil o ještěrkách a o ptácích v úvodu, tak pokud by stála elektrická energie vyráběna z uhlí dvojnásobně?

Ono samozřejmě jde o to, že potom by bylo výhodnější vyrábět část energie, například ze zemního plynu, nebo z obnovitelných zdrojů, to je právě to, o čem jsem mluvil, protože...

A je tolik zemního plynu a obnovitelných zdrojů, aby ti, kteří nebudou chtít kupovat dvojnásobně drahou energii z hnědého uhlí, aby kupovali tu z plynu a z obnovitelných zdrojů?

Ano, samozřejmě, protože už ta energetická koncepce, kterou vláda schválila, předpokládám v roce 2030, že by podíl zemního plynu na výrobě elektrické energie byl v podstatě identický, jako je podíl hnědého uhlí, to znamená, že ten prostor pro diverzitu zdrojů tady je velmi významný.

Ale ti, kteří by nebyli, protože, předpokládám, že se všichni budou chtít chovat i ekonomicky, to znamená, že by chtěli tu levnější energii, ne tu dražší, uhlí, tak, ale copak s těmi, kteří nebudou uspokojeni, protože se na ně nedostane ta levnější energie?

Tak jednoduše by to asi nefungovalo. Samozřejmě, že distribuční společnosti vykupují elektrickou energii od výrobců a v podstatě jí nabízejí v určitém sortimentu, to znamená, že by ta výsledná cena byla v podstatě v souhrnném, byla průměrem těch cen energií, ať už ze zdroje jaderného, který nepochybně ještě do toho roku 2030 bude, tak ze zemního plynu, tak z obnovitelných zdrojů, tak i z uhlí.

Když se bavíme o energetice a otevřeli jsme s ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem další téma, tedy energetickou koncepci České republiky, tu 10. března schválila vláda, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban řekl v rozhovoru pro BBC k ústupkům svého úřadu následující:

Milan URBAN, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD) (zvukový záznam): My jsme zvýšili podíl obnovitelných zdrojů z dvanácti na šestnáct procent. Podlehli jsme tlaku ministerstva životního prostředí a přeci jenom o něco jsme zvýšili podíl dovozu plynu, přestože to nepovažuji za úplně optimální.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Byť jste, Libore Ambrozku, po schválení koncepce vládou řekl, cituji: "Jsem rád, že se vláda po důkladném zvážení rozhodla pro racionální a ekologičtější směr," konec citátu. Existuje, jednou větou to, prosím, řekněte, něco, co vám na schváleném materiálu vadí?

Tak, já se přiznám, že neprošel návrh usnesení, aby vláda rozhodla o dalším jaderném programu až po otázce, jak naloží s ČEZem, to znamená, to považuji za největší minus té schválené koncepce, ale vzhledem k tomu, že se jedná až o část po roce 2020, tak si myslím, že ještě bude prostor na diskusi k tomuto tématu.

Vraťme se k problematice obnovitelných zdrojů, jak bylo řečeno, vláda v rámci té energetické koncepce schválila, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie by měl z nynějších, zhruba z dvou procent vzrůst na osm procent a v roce 2010 bude těch osm procent a během dalších dvaceti let by se měl zdvojnásobit, to zhruba znamená, šestnáct procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030. Máte pochybnosti o tom, že se může stát, že ta procenta nebudou naplněna, máte takové pochybnosti?

Tak, já jsem samozřejmě optimista, i když někdo z nás samozřejmě neví, co bude za dvacet šest let. Vycházím z toho, že drtivá většina evropských zemí je v této oblasti velmi daleko, tím, jak roste podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii, tak ty technologie, jejich cena se snižuje vlastně a stávají se dostupnější. A poté, co vláda předložila do sněmovny právě zákon, který by měl výrobcům garantovat určitou návratnost těch investic obnovitelných zdrojů, tak se tady objevili zájemci o poměrně velké projekty, uvedu příklad, v Krušných horách, vlastně v rámci, zřejmě offsetů za gripeny, je projekt na výstavbu větrných elektráren v hodnotě dvanácti miliard korun.

Promiňte, to je zajímavé, že zmiňujete tento příklad, protože dva dny po schválení energetické koncepce deník Lidové noviny napsal, že zatím největší projekt v oblasti obnovitelných zdrojů, tedy větrný park Chomutov, o kterém mluvíte, se možná vůbec neuskuteční, a to kvůli vašemu ministerstvu. Cituji Kateřinu Koubovou z ministerstva průmyslu a obchodu, která v Lidových novinách říká: "Patrně dojde k zastavení projektu větrných farem v Krušných horách. Ministerstvo životního prostředí hodlá údajně vyhlásit vhodné lokality, zachráněná území." Tudíž vy sám můžete být příčinou toho, že se ta čísla nepodaří splnit?

To je škoda, že mluvčí z ministerstva průmyslu a obchodu nemá nejčerstvější informace. My jsme vedli s předkladateli toho projektu vlastně sérii jednání v minulých týdnech a dospěli jsme až na tři vrtule z těch šestadevadesáti, o kterých si myslíme, že by mohly být někam posunuty, dospěli jsme k dohodě o tom projektu. Je tam záměr ve východní části Krušných hor vyhlásit oblast ochrany ptactva, to je pravda, ale nicméně...

To znamená, že tím chcete říci, že teď už nic nebrání tomu, aby větrný park Chomutov a jeho výstavba začala, pro úplnost, počítá se s výstavbou sto osmdesáti vrtulí?

Zatím probíhá procesem /nesrozumitelné/ na životní prostředí ta první část, to je necelá stovka, necelá stovka vrtulí, na tu se dnes dopracovává dokumentace, já a otázka ochrany přírody, jak jsem zmínil, tam vlastně jsme dospěli k dohodě, i zástupci obcí a předkladatelé projektu, takže tam je možné jak chránit ptactvo, tak postavit větrné elektrárny.

To znamená, že projekt není v ohrožení a začnou vrtule se točit kdy?

To byste se musel zeptat investorů. Já vím, že je tam snaha, samozřejmě, když půjdou všechny ty procedury dobře, tak v příštím roce začít stavět.

Limity těžby hnědého uhlí, to byl jeden z hlavních sporů v energetické koncepci mezi ministerstvy průmyslu a obchodu a životního prostředí, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban k tomuto sporu v polovině února v rozhovoru pro BBC řekl:

Milan URBAN, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD) (zvukový záznam): Tak, já musím především říct, že pokus interpretovat tento problém tak, jak to dělá ministr životního prostředí, považuji za zcela populistický a neodpovídající tomu reálnému stavu, protože my neprolamujeme žádné limity, my pouze říkáme, že jestli se mají změnit, tak se o tom musí dohodnout každý občan Jiřetína s občany a zastupiteli kraje a uhelnými společnostmi, nic víc. Čili, neměníme celý kraj a jaksi považuji ta stanoviska spíše za politická a pokus o získání nějakých politických bodů.

Dvanáctý únor a slova ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana v rozhovoru pro BBC. Urbanovo ministerstvo chce podle náměstka Martina Peciny problematiku limitů vrátit do hry, zhruba do půlroku.

Martin PECINA, náměstek ministra průmyslu a obchodu (zvukový záznam): My chceme, aby si lidé v regionu rozhodli o své budoucnosti sami. Prolomení limitů znamená, že se těžební společnosti domluví s krajským zastupitelstvem, s obcemi, s lidmi, kteří tam žijí a tam, kde jim bude povolena těžba, tam budou těžit. Dneska ty územní limity jsou prostě čáry nakreslené na zemi, které nemají žádnou logiku.

Říká k limitům v rozhovoru pro BBC náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Co říkáte záměru vrátit limity, zhruba do půlroku do hry?

Tak, já tu diskusi ze strany ministerstva průmyslu a obchodu považuji za poměrně nešťastnou, protože i v prognózách ministerstva průmyslu není nutné těžit za touto linií dřív než někdy za dvacet let. To znamená, že...

Vy tedy nerozumíte tomu, proč ministerstvo průmyslu a obchodu chce celou věc vrátit opět do hry?

Samozřejmě, že to možná může souviset s privatizací hnědouhelných společností, to se určitě nedá vyloučit. Ale naše ministerstvo hájilo velmi silně to původní usnesení vlády z roku 1991 proto, že stávající horní zákon je z roku 1988 a stále dává podstatně více právě těžebním společnostem. To znamená, že, i když obec je účastníkem řízení a podle nového správního řádu její postavení bude posíleno, tak nemá právo veta a v podstatě může být dobývací prostor stanoven vlastní proti vůli obce. Proto jsme chtěli, aby do doby, než toto bude legislativně ošetřeno, aby územní limity nebyly v žádném případě rušeny, protože dneska jsou nakonec zaneseny v územních plánech a ten jejich smysl byl tehdy jasný, šlo o to, aby celý ten kraj nebyl vydán na milost a nemilost těžby uhlí, aby existovala určitá linie, za kterou lidé mohou svobodně žít, za kterou mohou svobodně podnikat. A myslím si, že má plné právo, aby tato linie byla zachována.

Pane ministře, vysvětlete opět postoj vašeho ministerstva, tedy ministerstva životního prostředí, který je známý. Jednoduchá otázka, je podle vás reálné, aby se podařilo mezi dvěma ministerstvy najít shodu, tedy ministerstvem průmyslu a obchodu na straně jedné a ministerstvem životního prostředí na straně druhé, najít shodu ohledně limitů?

My jsme dosáhli v tom usnesení vlády určitého kompromisu, protože ty pasáže o zrušení limitů byly vypuštěny. A já jsem přesvědčen, že tady musí mnohem silnější roli začít hrát především kraj, protože, jak jsem říkal, podle stávajících zákonů, ty obce nemají účinnou šanci se bránit, ale krajské zastupitelstvo, které schvaluje územní plány, kde ty limity jsou zaneseny, tak to samozřejmě by obcím mohlo poskytnout poměrně účinnou ochranu.

Totéž ale tvrdí ministr Urban, tudíž nejste ve sporu?

Co se týče role kraje, nejsme ve sporu, kraj ovšem není účastníkem řízení při stanovení dobývacího prostoru, kraj má prostor při změně územního plánu, to znamená, pokud nejsou ty limity zanesené v územních plánech a kraj bude na straně obcí, tak by, si myslím, že to je právo obcí, mohla být zachována.

To znamená, že se může stát, že se vám podaří najít do půlroku shodu?

Ano.

Když otevřu poslední téma, novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která má v České republice umožnit vznik chráněných území evropského typu Natura, je v Senátu, předpis by měl podle požadavků Evropské unie začít platit od 1. května. Jednoduchá otázka, co když v platnost nevstoupí?

Kdyby se nám nepodařilo do 1. května dostat ten zákon do sbírky, tak je určité nebezpečí, nejenom, že by Česká republika se dostala k disciplinárnímu řízení Evropské komise, ale především, že bychom nemohli čerpat prostředky z evropských fondů, protože jednou z podmínek souhlasu s těmi projekty, tak je právě doložení souladu se soustavou Natura 2002. A pokud...

Můžete říci, o kolik peněz by tak Česká republika mohla přijít?

Samozřejmě, to jsou investice v řádech miliard korun, protože se to týká všech projektů, které jsou podávány jak na fond soudržnosti, tak na strukturální fondy, tak přes Evropskou investiční banku.

Někteří senátoři mají s tím zákonem, Natura 2000 ho nazývejme, jak se označuje ve zkratce, problém, například senátor Jiří Brýdl říká, že budou se ptát senátoři ve výboru, s jakými kompenzacemi stát počítá pro různé typy vlastníků, především narážejí na jihočeské rybáře, protože ti odhadují újmy na milionové částky a na jejichž kompenzace stát pravděpodobně peníze nemá. To znamená, jak odpovíte v Senátu na tuto námitku, že nemáte na kompenzace?

To je jedna z těch jednodušších námitek. My jsme ty kompenzace vyčíslili, zhruba kolem půlmiliardy korun, z čehož nám rybáři, tam se to bude týkat především Třeboňska a Českobudějovicka, počítáme s částkou, zhruba čtyřicet milionů korun. A rybáři jsou o tom informováni...

To znamená, není to rybáři, jenom v jižních Čechách dostanou čtyřicet milionů, nikoli na celém území České republiky?

Na celém území, tam totiž jde o to, že ty oblasti ochrany ptactva, které mohou rybáře do určité míry omezit, tak nebudou vyhlášena jako zvláště chráněná území, to byl významný kompromis ve sněmovně a budou pouze vymezena. Já uvedu konkrétní příklad. My budeme chtít třeba na Třeboňsku, když je tam padesát rybníků, aby na třech z nich se jeden rok nehospodařilo, protože tam jezdí ptáci. A újmu, která rybářům vznikne na těch třech rybnících, protože nebudou moc vylovit, tak tu zaplatíme. A s tím počítáme, a to samozřejmě můžeme garantovat.

Říká ministr životního prostředí, místopředseda KDU-ČSL Libor Ambrozek, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za čas, který jste věnoval této rozhlasové stanici. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.