Václav Moravec moderátor

František Bublan ve studiu BBC

Po bombových útocích v Madridu začali premiér Vladimír Špidla a vicepremiér Stanislav Gross mluvit o možnosti přijetí protiteroristického zákona. Takové úvahy ale odmítá místopředseda občanských demokratů Petr Nečas.

Petr NEČAS (zvukový záznam): Dokonce se zlobím trošku na ty, kteří se snaží využívat podobných tragických událostí, ať již to bylo 11. září roku 2001, nebo 11. březen roku 2004 k tomu, aby okamžitě zvedli znovu a znovu prapor posilování pravomocí bezpečnostních složek, zpravodajských složek.

Říká v rozhovoru pro BBC místopředseda občanských demokratů Petr Nečas. Nejen o tom, zda tajné služby po útocích v Madridu potřebují větší pravomoci, bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. U mikrofonu je Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy české civilní rozvědky František Bublan, vítejte po čtyřech měsících v Interview BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Začnu citátem. Při své poslední návštěvě v tomto pořadu jste na adresu sítě Al-Káida doslova uvedl.

František BUBLAN (zvukový záznam): Mám jenom dílčí poznatky a ty svědčí o tom, že Al-Káida upustila od nějakého centrálního plánování, jestli to tak mohu nazvat, nebo centrálního řízení a působí pomocí jednotlivých buněk nebo satelitů v tom prostředí, které je pro ně příhodné.

Řekl před čtyřmi měsíci v rozhovoru pro BBC ředitel české civilní rozvědky František Bublan. Když Al-Káida podle vašeho názoru, jak jsme slyšeli, upustila od centrálního plánování, je stále ještě možné mluvit o síti?

No, možná otázka může znít, jestli je možné mluvit o Al Kajdě, protože ...

Není?

Al-Káida se už dnes jeví jako určitá značka nebo značka určité ideologie a těch, to množství těch extrémních radikálních islamistických skupin je velmi velké, každá ta skupina má svoje vlastní zájmy a cíle a možná pro svoji činnost potřebuje nějakou sílu ideologie, potřebuje nějakou značku a možná i potřebuje peníze, tak to je asi to jediné spojení této sítě, můžeme mluvit, ale ...

Vy byste nepoužíval a ve vaší zpravodajské komunitě se nepoužívá slovo síť, které se objevuje v médiích?

Tak přímo síť nepoužíváme, ale tou Al Kajdou si trošku pomáháme, abychom jaksi vyjádřili určitý směr, já nevím, já bych to možná ještě přirovnal třeba, ale nechci to srovnávat, jako že to je na stejné úrovni, ale třeba hnutí skinheads je možná taky něco podobného, jo, těch různých organizací nebo tak jaksi extrémně pravicových mládežnických organizací je po světě hodně, všichni se jako hlásí k tomu hnutí skinheads, ale každá ta skupina je jiná, má jiné zájmy a možná i jiné stanovy a podobně.

Znamená to ale, že existují nějaká základní ideová východiska, mohu-li použít tuto formulaci.

To základní ideové východisko je podle mého soudu ryze náboženské, to nemá jiný základ než v tom radikálním, ale současně fundamentalistickém islámu a je hodně napojeno, ve většině případů je napojeno na /nesrozumitelné/.

Dá se mluvit o posilování množství těch roztříštěných autonomních skupin nebo je jejich množství konstantní.

No, podle těch posledních výsledů to vypadá tak, že to množství se jaksi rozšiřuje, že těch skupin je daleko víc a možná vznikají nová seskupení nebo možná některá seskupení byla jaksi někde stranou a teprve teď nabývají na významu, anebo se nějakým způsobem projevují.

Můžete popsat ona seskupení a pojmenovat je?

Těch názvů je velká řada, to bych ani nedokázal, ale uvidíme, jaké budou výsledky vyšetřování toho atentátu v Madridu, tam je docela možné, že to bude také taková nějaká skupina, která s tou Al Kajdou má možná společnou jenom tu, jenom tu značku nebo část ideologie.

Španělská policie pátrá po občaných, po občanech Maroka, znamená to, že to pravděpodobně bude marocká větev Al-Káidy?

Myslím si, že ta marocká část tam bude dominantní a pravděpodobně se jedná o nějakou skupinu, která přímo má sídlo v Maroku, anebo je napojena na tuto zemi.

Zajímají vás, jako českou civilní rozvědku, informace právě v souvislosti s vyšetřování bombových útoků v Madridu a proč především?

No, tak zajímá nás to už jenom z toho pohledu, abychom měli jaksi ucelený pohled na celou tu záležitost mezinárodního terorismu, protože každý ten, každá ta událost o něčem svědčí a jaksi doplňuje tu mozaiku toho pohledu, no, a potom nás to také zajímá i s ohledem na naši vlastní bezpečnost, abychom dokázali tak nějak adekvátně reagovat, anebo si stanovit nebo přibližně odhadnout rizika, která plynou pro nás.

Už máte ucelenější obraz, který by doplnil onu mozaiku, o které mluvíte právě v souvislosti se Španělskem a s důvody, které vedly k bombovým útokům v Madridu?

To ještě nemáme, to já se přiznám, že nechceme teď španělskou službu nějak zatěžovat tím, že budeme po nich žádat informace, oni je taky nemají ucelené, to vyšetřování tam probíhá, nějaké dílčí informace už jsme dostali, ale věřím, že ta hlavní, to hlavní zpravodajství, že přijde až v pozdějších dnech nebo možná týdnech.

V souvislosti se sítí Al-Káida je často spojováno jméno Usámy bin Ládina, americký ministr obrany Donald Rumsfeld na adresu Usámy říká, cituji doslova: "Dopadení nebo zabití Usámy bin Ládina by nezměnilo problém mezinárodního terorismu." Konec citátu. Je vám blízká tato citovaná teze?

No, tak, částečně by to nezměnilo, částečně ano, protože přece jenom ...

V čem ano?

No, přece jenom je to určitý symbol tak, jako Al-Káida je symbol nebo značka, tak Usáma bin Ládin je taky určitým symbolem, ale známe to zase ze zkušeností z minulých podobných událostí, že když ta hlava jaksi padne, tak se stává takovým mučedníkem a potom ti následovníci jsou někdy ještě horší, než byl on sám.

Znamená to, že by případné dopadení Usámy bin Ládina mohlo rozšířit počet autonomních skupin a radikalizovat je?

To by mohlo nebo může být i opačný efekt, že nastane boj o ten jeho trůn, o to jeho křesla a potom se také někdy stává, že ty skupiny se rozpadnou nebo začnou bojovat proti sobě, a to záleží, jaký by byl vývoj, těžko ...

Která varianta je pravděpodobnější, není možné ani modelovat a odhadovat, vy to v rámci zpravodajské komunity neděláte?

Těžko, těžko, no, tak samozřejmě ty úvahy děláme a zabývá se tím, ale vzhledem k tomu, jaký je vývoj v tom celosvětovém měřítku, tak spíš se přikláním k tomu, že by to spíše rozšířilo počet těch buněk, všichni by uctívali Usáma bin Ládina jako mučedníka nebo nějakého patrona, ale každá ta skupina už by si jaksi jela po svém, jak jsem říkal, no.

Není možné říci, že tato obava způsobuje to, že Usáma bin Ládin je stále naživu a pravděpodobně naživu a že nebyl dopaden?

Tady bych nespekuloval, to určitě, já si myslím, že by to byl velký úspěch, kdyby se ho podařilo najít a zatknout, že to, takovou spekulaci jsem neslyšel ani.

Po útocích na New Yorku a na Washington 11. září 2001 Spojené státy americké a další země, které se zapojily do války proti teroru, deklarovaly, že zásadní je teroristy odříznout od peněz. Nedají se, pane řediteli, útoky v posledním roce a půl v Turecku, v Saúdské Arábii, ve Španělsku a v dalších zemích vykládat i tak, že se teroristické organizace od peněz, od zdrojů příjmů odříznout nepodařilo?

No, to se tak dobře říct nedá, protože zdroje, ze kterých teroristé čerpali a čerpají, jsou jaksi, jsou různé, není to jeden druh, že by, já nevím, užívali peníze jenom z organizovaného zločinu, to je známo, že Al-Káida používala peněz z prodeje drog nebo opia, nakonec celý Afghánistán víceméně žil z této komodity, Al-Káida užívala peněz, které dostávala od velkých společností arabských, především ze Saúdské Arábie, od loďařských společností, které vlastnila a podobně, tyto zdroje se částečně podařilo ochromit, anebo takzvaně useknout, ale potom existují ještě další zdroje, které jsou těžko dohledatelné ...

Jako například?

No, tak, jednak v tom arabském světě ještě existuje takové neoficiální bankovnictví, to je to, na které nejsme zvyklí, kde se teda nepřevádí peníze z účtu na účet, ale v podstatě se jaksi převádí cash pomocí nějakých poslů a podobně, takže tam se to dá těžko dohledat, potom se jako dost těžko dohledatelné a hlavně, co se dá těžko označit, že vyloženě je financování terorismu, tak to je financování pomocí těch charitativních organizací, které jaksi v tom islámském náboženství je velké množství a tečou tam skutečně, to nejsou miliony, to jsou miliardy dolarů ročně, co tyto charitativní organizace spotřebují a zase vydají, jejich ...

To znamená, že organizace charitativních uskupení v arabském světě je teď hlavním podhoubím pro financování terorismu.

Ono to nemusí být ani v arabském světě, samozřejmě tam u nich působí nejvíce, jo, ale oni mají už svoje pobočky třeba v balkánských státech a mají je i v Evropě, oni vlastně pomocí těchto peněz financují svoje vlastní školství, podporují, já nevím, chudší rodiny a podobně, ale právě touto cestou se může a podle našich poznatků pravděpodobně i financuje i teroristická činnost, anebo taková podpůrná teroristická činnost.

Proměnil se podle informací ředitele české civilní rozvědky Františka Bublana nějakým způsobem v uplynulých měsících zájem skupin, které je možné označit slovem teroristické, zájem o Českou republiku?

No, nezaznamenali jsme nějaké přímé dopady nebo přímé zájmy o Českou republiku, to můžeme říct, že snad je to i dobře, pokud ten zájem je a my jsme ho nezaznamenali, tak je to špatně, ale já se domnívám, že nic takového nám zatím jako přímo nehrozí, ale nemůžeme se z toho vyloučit a před tou hrozbou toho mezinárodního terorismu nemůžeme utéct žádným způsobem, i kdybychom změnili mezinárodní politiku a cokoliv, tak před tím neutečeme.

Když říkáte, že ne zájem hlavní, tedy zájem vedlejší, pokud bych měl otázku variovat, máte nějaké prokazatelné informace, že by v uplynulých měsících vedly informace například vaší zpravodajské služby ke zmaření nějakých možných operací, které by bylo možné označit slovem podezřelé, jsou takové informace?

No, takové samozřejmě byly, my se snažíme jaksi se chovat preventivně, to znamená například zapojením naší služby do vízového procesu, můžeme eliminovat vydávání víz některým podezřelým osobám, o kterých sice nemáme definitivní poznatky, že by to byli teroristé, ale jsou tam určité indicie, že by mohli být napojeni nebo mohli by spolupracovat, takže už se snažíme jako v zárodku zabránit tomu, aby tito lidé se k nám dostali a ...

Existuje takový případ z poslední doby?

Existuje takový nedávný případ z Pákistánu, jsme zabránili skupině možná obchodníků, možná někoho jiného, aby se k nám podívali.

Máte k dispozici nějaké podrobnější informace, co bylo zájmem těch obchodníků?

No, něco máme, to bych nechtěl nějak moc specifikovat, protože bych to moc přiblížil, ale ten důvod nebo ten účel, proč tito lidé sem jezdí, je většinou tady v tom, v této oblasti obchodní.

To znamenává získávat peníze pro ony teroristické skupiny.

To přímo tak by se nedalo postavit, možná ten důvod byl pouze pod záminkou nějakého, nějaké obchodní transakce si zde něco vybudovat, to já teď nedokážu říct.

To znamená zájem o Českou republiku jako o možné sídlo takové buňky?

Je to možné, ale říkám, to je naprosto běžná preventivní akce, takových případů je mnoho a dělá to každá země, když nemá jistotu, že ta osoba, která chce tu zemi navštívit, je zcela čistá a nemůže vyloučit nějaké vedlejší úmysly, tak zkrátka to vízum nedostane a ...

Jsou to pouze Pákistánci nebo existují i jiné skupiny z jiných zemí, které se možná o Českou republiku v této souvislosti zajímají.

Těch rizikových zemí je celá řada a ta řada se spíše v posledních dnech rozšiřuje, než zmenšuje.

To znamená, že je zde pravděpodobný zájem o Českou republiku, jak jsem se ptal před deseti minutami.

To je, to je preventivní záležitost.

Kolik lidí vlastně je na seznamu, protože jste zmínil zapojení české rozvědky do zpřísněného vízového styku, který byl zaveden na českých hranicích a na českých úřadech po útocích ve Španělsku, kolik lidí celkem na tom černém seznamu je?

Já ten seznam jako v té jeho velikosti neznám, protože my jsme pouze přispěvovateli, stejně tak přispívá BIS, přispívá policie, cizinecká policie, Interpol a podobně, takže já skutečně to číslo neznám, ale předpokládám, že to bude dosti vysoké číslo, protože oni se tam trošku shromažďují informace jakoby z celého světa, je snaha jaksi centralizovat nebo respektive, aby to, co má jedna země, aby měla i ta druhá země, protože zvláště, když budeme v tom schengenském prostoru, tak potom jaksi, když se někdo dostane k nám, tak tím se ohrožuje i další země, která s náma sousedí.

Není zde ale riziko, a to možná jako protiargument, že zkrátka se na tom seznamu někdo může ocitnout neprávem a je mu zabráněno vstoupit do cizí země a tudíž do jisté míry dochází k omezování základních lidských práv, jako je právo na volný pohyb?

No, to riziko se nedá vyloučit, ale to už, jinak to jaksi nelze udělat, víme sami z naší zkušenosti, že někteří naši občané taky nedostanou vízum třeba do Spojených států, anebo do Velké Británie a taky s tím nic nenaděláme.

Další téma - právní normy sloužící k boji proti terorismu. Na výboru pro zpravodajskou činnost v neděli padaly úvahy o možnosti vzniku takzvaného protiteroristického zákona v České republice, takovou úvahu však v úterý rázně v rozhovoru pro BBC odmítl místopředseda občanských demokratů Petr Nečas.

Petr NEČAS (zvukový záznam): Dokonce se zlobím trošku na ty, kteří se snaží využívat podobných tragických událostí, ať již to bylo 11. září roku 2001, nebo 11. březen roku 2004 k tomu, aby okamžitě zvedli znovu a znovu prapor posilování pravomocí bezpečnostních složek, zpravodajských složek, odbourávání soudní kontroly, činnosti těchto orgánů, zvyšování možností odposlechů, vstupů do různých databází a podobně, já jsem z toho trošku znepokojen a mám osobně názor, že v České republice v tuto chvíli není žádný důvod rozšiřovat pravomoci zpravodajských služeb.

Řekl v úterý v rozhovoru pro BBC místopředseda občanských demokratů Petr Nečas, jak se František Bublan vypořádá s námitkou, že tajné služby, včetně vaší, chtějí využít situace a zvýšit si pravomoci.

No, já jsem trošku znepokojen z toho, co říká pan poslanec Nečas, protože to, co on tam vyjmenovával, téměř nic z toho není pravdou, nikdo nechce, já nevím, provádět odposlech bez soudního povolení a podobně, úvahy o protiteroristickém zákonu už tady jaksi kolují delší dobu a ...

To znamená, že jste na výboru pro zpravodajskou činnost neprobírali poprvé...

Nebylo to předmětem projednávání na zpravodajském výboru, to rozhodně popírám a ...

To znamená, že v neděli to zaznělo poprvé.

V neděli ...

Ne, nebo vůbec to nezaznělo?

Možná, možná o tom byla řeč, ale ten výbor se sešel kvůli úplně jiné věci, ten v podstatě řešil aktuální situaci v Madridu a nezabýval se protiteroristickým zákonem, jestli to tam zaznělo, já si snad ani neumím vzpomenout, ale vím, že tady v té zpravodajské komunitě se o tom mluví, že by takový zákon, který má sousední Německo, který má Polsko, mají to jiné evropské země, že by byl pro nás potřebný a ten protiteroristický zákon je o něčem jiné než to, co popisuje pan poslanec Nečas.

Když je o něčem jiném, není problém v tom, pane řediteli, že to veřejnosti neumíte dostatečně vysvětlit, protože i posluchači BBC, kteří mají šanci vstupovat do pořadu Interview BBC prostřednictvím elektronických stránek, prostřednictvím Internetu, tak například Jiří Bulan nebo Josef Paska se ptají, zda není snem zpravodajských služeb svět podle George Orwella, jak ho popisuje ve svém románu 1984, kde, zjednodušeně řečeno, je každému občanovi preventivně, preventivně zasahováno do soukromí bez jeho vědomí, aniž by se mohl proti všemocnému státnímu aparátu a tajným službám bránit, anebo například otázka od Jiřího Bublana, představuje si, představují si tajná služba demokracii a budoucí český protiteroristický zákon tak, že budou lidé na dlouhé měsíce zavírání do vězení v rozporu se základními principy, jako je to v USA a naráží na kubánské Guantanamo.

Tak, já se pokusím velmi krátce vysvětlit, co by mohlo být podstatou toho protiteroristického zákona, ale ještě jednou chci zdůraznit, že nikdo zatím nevyvíjel žádnou iniciativu, aby tento zákon byl přijat, aby byl nějakým způsobem sestaven a podobně. Podstata je v tom, že dnešní zákon o zpravodajských službách říká, že zpravodajské služby mohou žádat ostatní orgány veřejné správy o potřebné informace, tady to slůvko "mohou" vyvolává někdy takovou reakci, že ty úřady zkrátka řeknou, můžeme, ale nemusíme, takže ...

Promiňte, já vám do toho vstoupím, pane řediteli, byť jsou tajné služby označovány tajné i proto, že většina informací je běžnému daňovému poplatníkovi a občanovi zahalena tajemstvím, můžete uvést nějaký konkrétní případ, kdy právní rámec České republiky zhoršil nebo znemožnil vaši práci, práci české rozvědky a tím do jisté míry ohrozil bezpečnost občanů České republiky či dalších občanů? Je takový příklad?

Tak, možná by se takový příklad našel, mě teď jenom tak napadá něco z nedávné doby, že jsme při nedostatku informací z jedné státní instituce málem dosáhli toho, že byli z naší republiky vyvezeny určité tanky nebo určitá vojenská technika, která by potom byla v podstatě nasazena proti jednotkám Evropské unie, takže to je jeden z takových možná mála příkladů, ale ...

O jaký vývoz do jaké země šlo?

No, byla to jedna africká země, ale já bych se ještě vrátil k tomu, k tomu protiteroristickému zákonu. Pokud by, pokud bychom chtěli aplikovat tuto normu a trošku se přiblížit k těm ostatním státům NATO nebo i Evropské unie, tak ty, ta ustanovení by se týkala pouze, ale skutečně jenom pouze toho tématu boje proti terorismu ...

Ale promiňte, není možné právě do toho sousloví, kouzelného sousloví boje proti terorismu vtáhnout téměř cokoliv a v tom je ta ďáblova past, že jste velmi těžce kontrolováni?

Já myslím, že to možné není, protože je tak, jak jsem říkal, pouze toto téma a současně vedle toho přísná kontrola, takže pokud já bych chtěl třeba poslouchat nějakého poslance, když už teda jsme to tak nějak nakousli ...

Myslíte nějakého poslance Nečase.

Třeba, tak bych musel doložit tomu soudci, že skutečně pan poslanec Nečas je napojen na nějakou teroristickou organizaci a ty důkazy by musely být natolik pádné, aby ten soudce řekl, dobře, tak ho teda poslouchejte, ale pokud by to tam nebylo, tak to není možné na tento zákon napasovat.

Vy tedy nechcete prolamovat kontrolu tajných služeb i ze strany soudců, kteří rozhodují o odposleších a podobně.

Ne, v žádném případě ne, to se tohoto netýká, tam jde čistě, ten protiteroristický zákon by se netýkal jenom zpravodajských služeb, ale týkal by se policie, týkal by se třeba hasičů a záchranářů, a tak dále, v těch výjimečných situacích by zkrátka něco neplatilo, anebo někde by ty pravomoce byly nějakým způsobem upraveny, ale vždycky by to muselo být staženo pouze k tomuto tématu.

Když jste zmínil jeden konkrétní případ z posledních týdnů, kdy na základě vašich informací, informací české civilní rozvědky bylo zabráněno vývozu zbraní a tanků do jedné z afrických zemí a kdy jste ty informace, jste se k nim dostávali velmi obtížně, to jste argumentoval právě ten případ, kdy v zákoně je napsáno mohou? Že mohou státní instituce, nikoliv, že mají povinnost.

Ano, dá se to na to stáhnout tahle.

To znamená, nešlo by vyměnit, když to řeknu velmi laicky, jedno slovo v jednom zákoně nebo část zákona, stávajícího zákona o zpravodajských službách přepsat.

Ono je to také o tom, jak ta společnost ty zpravodajské služby nebo jejich činnost vnímá, jak je k nim jaksi nakloněna, nebo není nakloněna, my stále ještě jaksi žijeme v těch vzpomínkách na tu bývalou Státní bezpečnost, zajímavé je třeba, že v německém zákoně o zpravodajských službách je, je ten postup opačný, tam je napsáno, že orgány veřejné správy smí spolupracovat s tou tajnou službou, jo, to je ten opačný postup, u nás je to tak, že my chceme, aby s námi spolupracovali, protože máme jeden zájem, národní zájem a oni se tomu brání, kdežto v tom Německu, tam ty úřady chtějí, protože ten zájem mají a ten zákon jim to umožňuje, protože říká, že smějí spolupracovat, jo, v tom je ten rozdíl.

Když jste, pane řediteli, zmínil jeden konkrétní případ, předpokládám správně, že těch případů a příkladů je víc a že to je ten hlavní problém současných právních norem?

No, určitě je jich víc a možná daleko lépe by vám na to odpověděl někdo z Bezpečnostní informační služby, protože ...

Vy těch případů zas nemáte tolik.

My těch případů tolik nemáme, my pracujeme venku a my porušujeme zákony jiných zemí, nikoli naší země.

K tomu se přiznáváte, abyste neodešel v poutech.

Ne, to obecně dělá každá rozvědka.

Místopředseda ODS Petr Nečas prozradil, že jeho strana chce Poslanecké sněmovně ještě na jaře předložit nový zákon, který by měl zpřehlednit strukturu zpravodajských služeb, tady jsou Nečasova slova.

Petr NEČAS (zvukový záznam): Tak, bude to především zpřehlednění struktury některých zpravodajských služeb a jejich jasná definice a jasné definování podřízenosti, odpovědnosti, pravomocí a také systému kontroly.

Říká v rozhovoru pro BBC místopředseda občanských demokratů Petr Nečas. Takový návrh má vaši podporu?

Tak o té přehlednosti a o té změně struktury už se mluví několik let, já osobně na to mám názor takový, že je v podstatě jedno, jestli máme jednu službu, anebo máme čtyři služby, někde jich mají třeba i pět i více ...

Ale Nečas argumentuje, že tady je, a budu-li citovat správně jeho slova z úterka, mnoho kohoutů na jednom smetišti a stále mluví o rivalitě vás jako zpravodajců.

To možná pan poslanec Nečas mluvil o nějaké dávné minulosti, v poslední době naopak zaznamenávám velkou kooperaci mezi službami a si třeba s panem ředitelem telefonuji i pětkrát denně, scházíme se, scházíme se i s vojenskými službami, řešíme společně určité problémy ...

Byť ještě před zhruba pěti měsíci se například civilní rozvědka a civilní kontrarozvědka vzájemně špehovaly, o čemž média referovala zhruba před třemi měsíci, čtyřmi.

No, tak, něco na tom pravdy je, ale tak došlo i k personálním změnám a já si myslím, že ta nynější situace je skutečně velmi dobrá, a pokud bude koordinace služeb, tak je jedno, jestli službu máme jednu nebo jich máme více, stejně by ta činnost musela být nějakým způsobem dělena. Tam, kde mají jednu službu, jako třeba, já nevím, na Slovensku, tak zase musí dělit mezi tu, mezi tou rozvědnou a kontrarozvědnou, takže mají ...

To znamená, že ta Nečasova změna není zásadní z toho...

Já si myslím, že není zásadní jedno, jestli máme dvě různé služby, anebo máme jednu a ta má dvě sekce a ještě má nad sebou nějakého vrchního ředitele, to je ještě spíš možná post navíc.

Přenesme tento problém do evropské roviny, Evropská komise navrhuje výrazně zlepšit výměnu zpravodajských informací mezi státy Evropské unie, posílit boj proti financování terorismu, vyjádřit politickou vůli, solidárně pomoci postiženému státu a také prakticky uplatnit stávající právní nástroje v boji proti teroru. Ministr vnitra Stanislav Gross k lepší výměně informací mezi státy Evropské unie říká.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Já si myslím, že Evropa musí na tomto spolupracovat a určitě se to bude muset týkat i České republiky, protože ať se to komu líbí, nebo nelíbí, tak my jsme součástí tohoto kulturního evropského prostoru a prostě, pokud chceme s tím něco, být schopni čelit těmto rizikům, tak musíme být součástí takovýchto, takovýchto debat a takovéhoto, takovýchto opatření.

Říká ministr vnitra Stanislav Gross. Je podle vás na místě posílit koordinaci tajných služeb v rámci Evropské unie na evropské úrovni?

No, je to dost obtížná otázka, také se tím zabýváme několik posledních dnů, protože to zaznělo jasně, že bude snaha možná i vytvořit nějakou evropskou zpravodajskou službu ...

O tom mluví například rakouský návrh, tedy vytvořit jakousi evropskou CIA, myslíte si, že by to bylo na místě a správné?

Já sám nevím, ještě na to nemám vyhraněný názor, protože ono to má svoje klady a svoje zápory, ty klady jsou v tom, že by skutečně byly soustřeďovány informace na jednom místě a všechny státy by byly informovány stejně, aspoň podle zásad Evropské unie by k tomu tak mělo docházat, docházet a zápor je zase v tom, že přece jenom při té spolupráci, zvláště těch rozvědných zpravodajských služeb, je daleko lepší ta bilaterální spolupráce mezi dvěma službami než v nějakém větším fóru.

Co zatím převažuje z těch vašich úvah o tom, zda vybudovat jednou evropskou CIA, převažují klady, nebo zápory z vašeho pohledu zatím.

Já si myslím, že je možné zkompilovat oboje, že by mohla vzniknout taková nějaká společná platforma, ale ta určitě nebude jaksi příliš hluboká, nebude zakládat nějakou takovou speciální spolupráci, takže ta platforma klidně může existovat a bude přínosem pro všechny zpravodajské služby, ale současně se bude muset posilovat ta bilaterální spolupráce nejenom v Evropské unii, ale i s ostatními státy, já vím, že nám třeba hodně přináší spolupráce s balkánskými státy, protože tam jsou informace, které potřebujeme.

Říká ředitel civilní rozvědky František Bublan, děkuji za návštěvu v Interview BBC, na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.