Václav Moravec moderátor

Petr Nečas

Česká policie začala od začátku týdne uplatňovat zpřísněná bezpečnostní opatření. Hlavním důvodem je situace v Evropě po bombových útocích v Madridu. Ministr vnitra Stanislav Gross popisuje zvýšená bezpečnostní opatření těmito slovy.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Je to zatím soubor věcí, které se týkají ochrany státních hranic, kde už jsou zpřísněny nebo rozbíhají se zpřísněné kontroly vytipovaných vozidel. Týká se to zpřísnění vízové praxe z rizikových zemí po linii udělování víz pro vstup na území České republiky. Týká se ta opatření zvýšeného dohledu nad vytipovanými rizikovými místy, včetně posílení policejní přítomnosti v místech, kde dochází v běžném občanském životě k poměrně velké koncentraci osob.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr vnitra Stanislav Gross. Nejen o přísnějších bezpečnostních opatřeních bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a ve studiu BBC v Poslanecké sněmovně je místopředseda Občanské demokratické strany, poslanec Petr Nečas. Vítejte po roce v Interview BBC, hezký dobrý den.

Hezký podvečer.

Po útocích v Madridu jste v deníku Právo doslova řekl a teď vás cituji: "Madrid jasně ukázal, že terorismu nelze ustupovat." Konec citátu. Jak se Petr Nečas vypořádá s námitkou, že pod pláštíkem boje proti terorismu se ale ustupuje základním lidským právům?

Tak, já jsem přesvědčen o tom, že toto dilema je trošku falešné a dokonce se zlobím trošku na ty, kteří se snaží využívat podobných tragických událostí, ať už to bylo 11. září roku 2001, nebo 11. březen roku 2004, k tomu, aby okamžitě zvedli znovu a znovu prapor k posilování pravomocí bezpečnostních složek, zpravodajských složek, odbourávání soudní kontroly činnosti těchto orgánů, zvyšování možnosti odposlechů, vstupů do různých databází a podobně. Já jsem z toho trošku znepokojen a mám osobně názor, že v České republice v tuto chvíli není žádný důvod rozšiřovat pravomoci zpravodajských služeb.

Máte tedy v té obecné rovině, jež se, ještě než se vrátíme k České republice a budeme podrobně rozebírat problematiku zpravodajských služeb České republiky, máte obecně také pocit, že v souvislosti s bojem proti terorismu dochází k jistému potlačování základních lidských práv?

Tak, tendence u některých politiků tady může být, já to nechci nikomu podsouvat a pevně doufám, že odolá především výkonná moc tomu, aby zneužila současné situace k tomu, aby začaly být prolamovány současné standardy ochrany soukromí, ochrany lidských práv a podobně. A jsem přesvědčen, že naše legislativa dává dostatečný prostor bezpečnostním složkám, zpravodajským službám a podobně k tomu, aby byly schopny v rámci možností zajišťovat bezpečnost naší země a našich občanů.

Vy, pane místopředsedo, narážíte na úvahu vlády premiéra Vladimíra Špidly, kde se začíná společně s vedením zpravodajských služeb uvažovat o přípravě, potažmo přijetí protiteroristického zákona. Tedy vy nejste přesvědčen o tom, že je zapotřebí přijímat v České republice protiteroristický zákon?

Jsem přesvědčen, že naše současná legislativa v oblasti zpravodajských služeb, policie, v oblasti použití speciálních zpravodajských prostředků a podobně je dostatečná pro to, aby naše bezpečnostní složky a zpravodajské služby byly schopny ochránit naši zemi a naše občany a v tuto chvíli nevidím žádný zvláštní důvod pro to, aby tyto pravomoci byly posilovány.

Co je ale námitka, například mluvčího Bezpečnostní informační služby Jana Šuberta, který doslova říká, že BIS by pomohla například možnost získat, podobně jako u odposlechů, po předchozím souhlasu soudu od telefonních operátorů údaje o tom, kdo, komu a jak dlouho volal, ale také možnost získat jméno a adresu osoby, jíž dotyčné telefonní číslo patří.

Tak, já jsem přesvědčen, že pokud tyto věci budou podrobeny soudní kontrole a jsem přesvědčen, že všechno lze zorganizovat tak, že tato soudní kontrola, respektive soudní povolení, bude možná vydávat velice operativně a velice rychle, to je pouze otázka organizačního uspořádání, tak pod touto soudní kontrolou a soudním povolením já to nevidím jako problém, ale znovu opakuji ...

Promiňte, asi to je problém, promiňte, asi to je problém zákona, když mluvčí BIS Šubert ještě doslova říká: "Stav, kdy se zpravodajská služba dostává do situací, že sice zná důležité číslo, které může patřit například teroristovi a operátor na požádání nesdělí jméno a adresu, je v Evropě bezprecedentní." Tak, tento stav tedy asi ukazuje, že není ...

Zaprvé, to není pravda, pan Šubert se mýlí, že tento stav je bezprecedentní. Podobná soudní ochrana existuje v celé řadě zemí. Za druhé, to může být pouze domněnka zpravodajské služby, že dané číslo patří nějakému teroristovi a za třetí, znovu opakuji, jsem přesvědčen o tom, že v době rychlých komunikací, v době existence e-mailu a Internetu, elektronických podpisů a podobně je otázka rychlého soudního povolení, podle mého hlubokého přesvědčení při dobrém zorganizování to může jít do horizontu maximálně minut, maximálně hodin, jsem o tom přesvědčen, že když se chce, tak touto cestou jde jí. To, oč se snaží někteří představitelé některých zpravodajských služeb, je, aby se vymkli této soudní kontrole, aby, když tak soudy v této věci operovaly až /nesrozumitelné/, ukazuje se, že u nás ve skutečnosti a my jsme to dokládali svými parlamentními interpelacemi, že u nás ve skutečnosti tato věc je velkým problémem, že jsme v posledních letech zaznamenali enormní nárůst počtu odposlechů, včetně takzvaných prostorových odposlechů, čili odposlechů místností, například v soukromých bytech, a to je, ty jsou u nás v takovém množství, že například v sousedním Německu, které je na počet obyvatel osmkrát tak velké a má například mnohamilionovou islámskou komunitu, která je bezesporu větším rizikovým faktorem než občané středoevropské země, tak tam počet těch prostorových odposlechů je nižší než v České republice, a to je podle mého názoru velice závažný fakt.

Rozumím správně vašim slovům, že podle vás volání po protiteroristickém zákonu v České republice je vyvoláno tajnými službami, které se chtějí vymknout kontrole?

Myslím si, že to je velice expresivní vyjádření, které jste řekl vy a které já ...

Ne, vy jste doslova použil vyjádření vymknutí se kontrole.

Ne, ne.

Ano, ano, to jste doslova řekl.

Ne, já jsem přesvědčen o tom, že současné události jsou částí představitelů, částí zpravodajských služeb využívány k tomu, aby zpravodajské služby měly příliš usnadněný život a byly jim zvýšeny pravomoci. Já jsem přesvědčen, že to není správný krok.

Byť premiér Vladimír Špidla tvrdí, že výbor pro zpravodajskou službu tedy chce pracovat na možném konkrétním návrhu protiteroristického zákona a doslova říká, že globální bezpečnostní situace pravděpodobně vyžaduje některé změny zákonů?

Já nevylučuji, že je možné debatovat o změně některých zákonů, já polemizuji s tím, že v tuto chvíli je důvod k nějakému dramatickému zvednutí pravomocí zpravodajských služeb a samozřejmě, já jiný postoj od nadšeného čtenáře stenografických záznamů prováděných odposlechů zpravodajskými službami pana Špidly neočekávám. Neočekávám jiné stanovisko, než které on zaujal. A já znovu opakuji, já jsem přesvědčen, že zpravodajské služby místo volání po obcházení soudní kontroly a soudních povolení by se měly soustředit na zlepšení kvality své práce a jsou u nás některé zpravodajské služby, které byly bohužel působením této vlády v posledních měsících doslova a do písmene rozvráceny a jejich funkčnost v následujícím období je velmi pochybná. Takže tam by se měla soustředit ...

Můžete být konkrétní?

No, já mluvím o, například o vojenské zpravodajské službě, která byla velice zdecimována a velice rozvrácena na základě voluntaristických politických rozhodnutí a já mám velké obavy o její funkčnost v dlouhodobém horizontu a jsem přesvědčen, že vláda místo těchto kroků a vytváření jakýchsi umělých protiteroristických zákonů by se měla soustředit například na to, že se co nejrychleji zlepší fungování našich zpravodajských služeb a že například vojenská zpravodajská služba nebude nadále ochromována. Že se zlepší komunikace mezi jednotlivými zpravodajskými službami. Stále tam existuje u nás neuvěřitelný druh, v některých případech až konkurence, než spolupráce mezi zpravodajskými službami, protože u nás jsou často dva kohouti na jednom smetišti a místo vzájemné spolupráce vidíme spíše vzájemný souboj.

Když byl Pavel Rychetský vicepremiérem, tak si vysloužil kritiku i svých stranických kolegů po pronesení slov, že bůhví, pro koho zpravodajské služby v České republice pracují, že jsou téměř zprivatizovány. Z toho, jak mluvíte vy, vy byste ...

No, vidíte, to není, to není ...

Vy byste použil podobný ...

To není představitel opozice, no tak, já bych ...

Použil po několika letech podobné hodnocení?

Tak, já nejsem zvyklý, nemám ve zvyku pronášet podobná plamenná hodnocení. Na druhé straně jsem přesvědčen, že v řízení, kontrole, spolupráci a kvalitě práce našich zpravodajských služeb jsou obrovské rezervy a že by se úsilí naší vlády a jejich představitelů mělo zaměřit především tímto směrem. Až tyto věci napraví, až se zdokonalí tyto nedostatky, odstraní se ty mezery, tak se pak můžeme bavit o nějakém případném posilování pravomocí. Samozřejmě za podmínky, že tam budou zavedeny kontrolní, velice výrazné kontrolní prvky. Ale znovu opakuji, já jakýmikoliv tendencemi obcházet například soudní kontrolu a soudní povolení, tak jsem znepokojen a teď to říkám nejenom jako politik, ale i jako občan.

Připomeňme, že většina evropských zemí zpřísnila po bombových útocích v Madridu bezpečnostní opatření. Stranou nezůstala ani Česká republika, jak konstatuje ministr vnitra Stanislav Gross.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Je to zatím soubor věcí, které se týkají ochrany státních hranic, kde už jsou zpřísněny nebo rozbíhají se zpřísněné kontroly vytipovaných vozidel. Týká se to zpřísnění vízové praxe z rizikových zemí po linii udělování víz pro vstup na území České republiky. Týká se ta opatření zvýšeného dohledu nad vytipovanými rizikovými místy, včetně posílení policejní přítomnosti v místech, kde dochází v běžném občanském životě k poměrně velké koncentraci osob. Týkají se ta opatření záležitostí, jako je spolupráce zpravodajských složek a ministerstva vnitra, kde jsme se dohodli na prostě operativnějším modelu, protože teď ten soubor informací, které je zapotřebí analyzovat a vyvozovat z nich závěry, je samozřejmě větší než před útoky v Madridu. Takže jsou to takovéto technické věci, které by nějak v zásadě se života lidí úplně dotýkat neměly v tuto chvíli. V případě potřeby samozřejmě by ta opatření byla stupňována, ale myslíme si, že zatím je to tak akorát dostatečně namixováno, aby to splnilo účel a zároveň nezasahovalo zbytečně do života lidí.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr vnitra, vicepremiér Stanislav Gross. Je místopředseda Občanské demokratické strany Petr Nečas přesvědčen o adekvátnosti bezpečnostních opatření, která přijala Česká republika?

Já teď musím docela otevřeně a férově říci, že reakce pana ministra vnitra je podstatně věcnější, než, dejme tomu, reakce v uplynulých letech na podobné záležitosti, kdy to spíše vypadalo, že pan ministr vnitra si z toho dělá takovou soukromou estrádu. Teď musím jednoznačně ocenit, že ministerstvo vnitra ta opatření, která přijala, jsou podle mého názoru rozumná, adekvátní, i ten přístup a vůbec tón, jakým je to sdělováno české veřejnosti, je podle mého názoru správný a já v tuto chvíli, byť jako příslušník opozice, necítím potřebu za každou cenu v tuto chvíli ministerstvo vnitra kritizovat.

Vy jste ovšem kritizoval vládu za snahy přijímat protiteroristický zákon. Mohu se vrátit ke své původní otázce, tedy, jaké jsou návrhy ODS pro změnu zákonů, aby byly lépe kontrolovány tajné služby, aby činnost tajných služeb v České republice byla efektivnější, jaké jsou vaše alternativní návrhy?

Tak, my jsme je několikrát publikovali. V prvé řadě bychom chtěli zefektivnit strukturu našich zpravodajských služeb. Máme v České republice čtyři zpravodajské služby, které mají pět ředitelů. Já myslím, že to již samo o sobě ukazuje mírnou absurditu mít tolik zpravodajských služeb na tak malý stát. My chceme zracionalizovat strukturu, chceme, aby v budoucnosti byly pouze dvě zpravodajské služby. Jedna orientovaná takzvaně ofenzivně, to znamená působící v zahraničí jako ofenzivní rozvědka, jedna univerzální kontrarozvědná služba působící na našem území. Chceme mít efektivní vazbu na ústavní orgány, chceme mít zavedený efektivní systém parlamentní kontroly a také nezávislé valuace těchto služeb. Mimochodem, tento náš názor se kryje s takzvaným auditem zpravodajských služeb, který na konci devadesátých let byl proveden nebo zadán ještě sociálnědemokratickou vládou. Ten audit měl určité výstupy, velmi podobné těm našim názorům, na těch výstupech se shodla odborná veřejnost i zpravodajská komunita. Sociální demokracie však závěry tohoto auditu nikdy nechtěla uvést v život a realizovat a ten současný, trošku nepřehledný, stav a neefektivní stav v naší zpravodajské komunitě dále bohužel trvá.

Uvažujete o tom, že byste v dohledné době předložili takové návrhy v Poslanecké sněmovně, které by vedly ke splnění těch kritizovaných věcí a napravily je?

Ano, v tuto chvíli můžu říci, že velice detailně pracujeme na konkrétních paragrafových zněních konkrétních návrhů zákonů, které se týkají naší zpravodajské komunity.

Kdy je předložíte do Poslanecké sněmovny?

Chceme je předložit a musím říci, že na nich pracujeme dlouhodobě, že to nesouvisí opravdu s těmi současnými událostmi. Chceme je předložit ještě v průběhu jara letošního roku. Je to práce velice náročná, protože my nechceme předložit pouhou novelu stávajícího právního stavu, ale v postatě celý nový legislativní rámec.

S kolika tajnými službami tedy počítáte?

V tuto chvíli nechceme tuto věc řešit a bavit se o počtech zpravodajských služeb, protože chceme, aby v této věci byla dosažena širší politická shoda. My jsme přesvědčeni, že zpravodajská komunita a zpravodajský systém má být dlouhodobě stabilní, má být nezávislý na tom, jaká je momentální politická konstelace, kdo momentálně je vládě, kdo je ministrem vnitra, ministrem obrany, kdo je ministerským předsedou, nejenom z hlediska osob, ale i stranické příslušnosti, takže ty návrhy, které připravujeme, jsou dostatečně flexibilní a počítají s tím, že do budoucna bude dosažena politická shoda o konkrétní organizační struktuře naší zpravodajské komunity a ta pak bude do těchto zákonů promítnuta.

Můžete do jedné věty či souvětí vměstnat, co především bude průlomové ve vašem návrhu, který předložíte do několika týdnů v Poslanecké sněmovně?

Tak, bude to především zpřehlednění struktury některých zpravodajských služeb a jejich jasná definice a jasné definování podřízenosti, odpovědnosti, pravomocí a také systému kontroly.

Komu budou podřízeny?

Znovu opakuji, v tuto chvíli nechceme zavádět nějakou bojovnou diskusi na téma počtu zpravodajských služeb a jejich podřízenosti. Je například zjevné, že obě dvě složky takzvaného vojenského zpravodajství, to znamená vojenská zpravodajská služba a vojenské obranné zpravodajství, by i na základě toho auditu měly být podřízeny ministrovi obrany. Myslím si, že to není žádný překvapivý fakt. A chceme na tom organizačním uspořádání i podřízenosti jednotlivým ústavním činitelům dosáhnout široké politické shody. Jsme přesvědčeni, že to je nutný krok, není přece možné, aby se organizační struktura zpravodajské komunity vždy měnila po výměně vlády.

Vyzvete tedy strany vládní koalice, aby s vámi diskutovaly o vašem návrhu?

Bezesporu, my předložíme ten první návrh, který se bude týkat zřejmě struktury vojenského zpravodajství a jsme přesvědčeni, že ten návrh bude nekonfliktní, diskutovatelný a jsme připraveni o něm vést debatu, provést v něm náležité změny a především projasnit tu strukturu, kdy znovu opakuji, je u nás absurdní stav existence čtyř zpravodajských služeb, které mají pět ředitelů a musím říkat, že významná část této alogičnosti se týká právě resortu ministerstva obrany a jeho zpravodajských služeb.

Další téma, zahraniční mise české armády. Španělsko stáhne své vojáky z Iráku, pokud Organizace spojených národů do konce června nedostane Irák do své správy. Tak zní vzkaz José Luise Zapatera, který se podle všeho stane příštím španělským premiérem.

José Luis ZAPATERO (zvukový záznam): Moje stanovisko k Iráku je dobře známé. Nesouhlasím s vojenskou intervencí a nejsem přesvědčen, že byla dostatečně zdůvodněna. Čas ukázal, že důvody, jimiž se intervence obhajovala, nebyly věrohodné. Válka nebyla správně vedena, a proto trvám na tom, co jsem říkal v uplynulých měsících. Pokud OSN nepřevezme odpovědnost za situaci v Iráku, a pokud jí okupační síly nepředají politickou moc, pak se španělské jednotky stáhnou. Termín je do 30. června.

Vzkázal v pondělí světu pravděpodobný budoucí španělský premiér José Louis Zapatero. Nakolik se podle místopředsedy ODS Petra Nečase může budoucí postoj Španělska promítnout i do postoje dalších zemí, včetně České republiky, které jsou přítomny v Iráku?

Odhadovat vývoj v dalších zemích je velice těžké a popravdě řečeno, mně ani jako českému ústavnímu činiteli nenáležejí. Já jsem přesvědčen, že každá vláda a každý parlament každé členské země, třeba NATO nebo Evropské unie, sleduje své zájmy, své smluvní závazky, své vazby na ostatní vlády, takže za ně rozhodně mluvit nebudu a nechci. Jenom chci věřit tomu, že k žádným dramatickým změnám, které by jenom zkomplikovaly v podstatě pozitivní vývoj v Iráku, který je, takže nenastane. Jsem přesvědčen také, že česká politická reprezentace by o žádných změnách uvažovat neměla, s výjimkou komunistů, například pro naší účast v irácké misi hlasovaly všechny ostatní parlamentní strany drtivou většinou svých poslanců, takže lze říci, že v této věci existuje široký konsensus demokratických politických stran.

Pane místopředsedo, Poslanecká sněmovna nedávno vyslovila souhlas s vysláním prostějovské bojové jednotky do Afghánistánu, která se pomalu, ale jistě přesouvá. Nemáte obavy, že by se mohla v dohledné době v Česku rozpoutat diskuse, zda tato vojenská účast České republiky, rozumějme vojenská účast v Afghánistánu, nezvyšuje bezpečnostní rizika pro Českou republiku?

Otevřeně je třeba říci, že samozřejmě účast podobných protiteroristických operací nás více uvádí do rizikových souvislostí z hlediska těchto mezinárodních teroristických sítí. To je třeba férově říci. Na druhou stranu ale současně to, že postupují tyto protiteroristické operace, tak snižuje operační rádius a zázemí těchto teroristických sítí a bezesporu Afghánistán byl jedním velkým podhoubím mezinárodního terorismu. Koneckonců pod podporou režimu Talibanu zde Al Kajda měla svou základní operační základnu a postupné vyeliminování zbytku jak Talibanu, tak Al Kajdy na afghánském území samozřejmě zvyšuje bezpečnostní standard evropských zemí, Spojených států a samozřejmě v tom i České republiky.

Vy tedy nemáte obavy, že by někteří poslanci mohli právě kvůli zvýšeným bezpečnostním rizikům, které vyplynou pro Českou republiku v souvislosti s jejím angažmá v Afghánistánu, problematizovat účast českých vojáků v Afghánistánu, nemáte ty obavy?

Kdo chce, tak tu účast samozřejmě může problematizovat a je skutečností, že řada poslanců, nejenom komunistické strany, kteří to mají skoro v popisu práce, ale i sociální demokracie tuto misi zpochybňovala od samého začátku. Bez ohledu na to, co se stalo v Madridu, nebo nestalo, bez ohledu na to, že operace v Afghánistánu se děje pod mandátem OSN, bez ohledu na to, že je prokazatelné, že zde hnutí Taliban podporovalo Al Kajdu a že je tam přímá souvislost s atentáty z 11. září roku 2001, v tomto případě opravdu platí, kdo chce psa bíti, hůl si najde.

Myslíte si, že se bude pes bít a hůl bude nalezena?

Já jsem přesvědčen, že především část stranické levice uvnitř sociální demokracie může tento postoj zaujmout, na druhé straně jsem přesvědčen, že převáží vědomí toho, že podobný postup by byl v podstatě mnichovanstvím a speciálně česká politická reprezentace s naší specifickou historickou zkušeností je asi ta v Evropě, která na mnichovanský přístup a mnichovanské vidění světa má to nejmenší právo.

Řecko požádalo Severoatlantickou alianci o pomoc při zajištění bezpečnosti při letních olympijských hrách. Měla by se podle místopředsedy ODS Petra Nečase s podobnou žádostí obrátit na Severoatlantickou alianci i Česká republika kvůli dubnovému mistrovství světa v ledním hokeji?

To si samozřejmě vyžádá některé další analýzy, jejichž výsledek v tuto chvíli není k dispozici. Já jsem přesvědčen, že především v oblasti spolupráce zpravodajských složek, v oblasti sdílení informací tato věc prostě poběží a je nutným krokem.

Tedy myslíte si, že by měla být požádána Severoatlantická aliance o pomoc a možnou i vojenskou ochranu a obranu při mistrovství světa v ledním hokeji?

V tuto chvíli je to předčasné říkat, jakkoliv to nechci kategoricky vylučovat, ale považuji to spíše za méně pravděpodobné. Je možné, že se ukáže jako vhodné použít některých zvláštních systémů NATO, jako je například systém letecké včasné výstrahy letounů Avax nebo něco podobného, ale to jsou opravdu ...

Jako tomu bylo například při zasedání Severoatlantické aliance v Praze.

V době summitu, ano, ano. Ale to jsou v tuto chvíli naprosto spekulace, které teprve budoucnost buďto potvrdí, nebo vyvrátí.

Předpokládáte, že pokud vedení Severoatlantické aliance, vrátíme-li se k řecké žádosti o zajištění obrany při olympijských hrách, pokud vedení Severoatlantické aliance Řecku vyhoví, že bude vyslána česká protichemická jednotka jako výpomoc při zajištění olympiády?

V tuto chvíli není zformulována oficiální řecká žádost. Není znám charakter této pomoci, zda to bude forma pouze nějaké technické asistence nebo přímé participace sil NATO při ochraně olympiády, takže v tuto chvíli spekulovat na toto téma je naprosto předčasné. Myslím si, že v tuto chvíli to nedokáže nikdo z české politické reprezentace říci.

Pokud by ale nakonec Řekové požádali i o českou protichemickou jednotku, jak by se podle vás měla zachovat Česká republika?

Samozřejmě, že já si dovedu představit, že nějaká krátkodobá přítomnost by byla možná, na druhé straně je třeba otevřeně a férově říci, že vládní koncepce armády počítá s dvěma paralelně vedenými zahraničními misemi. V této chvíli se Česká republika zúčastňuje již ve třech operacích, je v Kosovu, je v Iráku, je v Afghánistánu a toto by samozřejmě byla čtvrtá operace a ministerstvo obrany by muselo předložit jasný finanční plán a i jasný plán k zajištění této mise.

Pokud by takový plán byl předložen, tak byste jako poslanec neměl problém pro to zvednou ruku?

Jednalo by se pravděpodobně pouze o několikatýdenní nasazení, takže my jsme minimálně připraveni o této věci diskutovat a jednat, ale znovu opakuji, všechny úvahy tohoto typu jsou v tuto chvíli naprosto předčasné, jsou na úrovni spekulací, protože ta oficiální žádost z Řecka nebyla zformulována a nějaké plánování sil a prostředků na úrovni NATO ještě neproběhlo a nejsou vůbec známy, zda budou nějaké požadavky vůči České republice.

Říká místopředseda Občanské demokratické strany, stínový ministr obrany, poslanec Petr Nečas. Děkuji za to, že jste byl hostem Interview BBC a přeji vše dobré do Poslanecké sněmovny.

Děkuji a na slyšenou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Nečas nechce větší pravomoci tajných služeb, ale změnu struktury

PRAHA 16. března (ČTK) - Česko nyní nepotřebuje zvýšit pravomoci tajných služeb novým protiteroristickým zákonem, zasloužilo by si spíš změnu jejich struktury, míní místopředseda a poslanec ODS Petr Nečas. Podle něj stávající zákony poskytují dostatečný prostor zpravodajským službám i policii k tomu, aby ochránily bezpečnost země i jejích občanů.

"V České republice není v tuto chvíli žádný důvod rozšiřovat pravomoci zpravodajských služeb," uvedl stínový ministr obrany Nečas v dnešním českém vysílání rozhlasové stanice BBC. Ocenil, že po teroristických útocích v Madridu ministerstvo vnitra přijalo rozumná a adekvátní bezpečnostní opatření.

Nečas prozradil, že ODS chce sněmovně ještě letos na jaře předložit nový zákon, který by měl zpřehlednit strukturu zpravodajských služeb, jejich podřízenost a parlamentní kontrolu. Návrh by se měl týkat hlavně vojenských tajných služeb, které by byly podřízeny ministru obrany. Opoziční ODS by ráda by s vládní koalicí dosáhla shody nad předlohou.

V dlouhodobém horizontu by ODS chtěla podle Nečase tajné služby zúžit ze současných čtyř na dvě - rozvědku a kontrarozvědku, což by mohlo vést k odstranění konkurence mezi zpravodajskými službami.