Václav Moravec moderátor

Oldřich Dědek ve studiu BBC

Necelá tři procenta, tak rostla česká ekonomika v loňském roce. České hospodářství se pomalu, ale jistě přibližuje úrovni Evropské unie. V rychlosti ale zaostává za většinou okolních zemí regionu. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka říká, že vláda chce povzbudit ekonomický růst například daňovou reformou.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Jak jistě víte, naše daňová politika je v zásadě nesena myšlenkou přesunu zdanění, míry zdanění v rámci stávající daňové kvóty na zdanění spotřeby s tím, že v jednotlivých krocích postupně snižujeme zdanění ekonomických aktivit.

Říká vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o růstu české ekonomiky bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Před týdnem jsme se dozvěděli, že česká ekonomika loni zrychlila růst na necelá tři procenta. V roce 2002 to bylo dvě celé dvě desetiny procenta. Považuje viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek takový růst za dostačující?

Základním úkolem české ekonomiky je takzvaná reálná konvergence, potřeba dohnat hospodářskou úroveň vyspělých zemí Evropské unie. Z tohoto pohledu lze říci, že ty úkoly jsou plněny. Hospodářský růst v České republice je vyšší než v zemích Evropské unie, je zřetelně vyšší než v zemi, která je naším významným hospodářským partnerem, což je Německo, zde je víceméně hospodářská stagnace. Takže vzhledem k tomu, že česká ekonomika v současné době je vystavena výrazným recesivním tlakům ze zahraničí, tak se domnívám, že ten tříprocentní růst je asi maximum možného, co lze v současné době očekávat.

Skutečně podle vás není možné, aby ten ekonomický růst byl vyšší? Když se podíváme na okolní ekonomiky regionu, tak si české hospodářství nevede nelépe. Polsko zrychlilo loni růst hrubého domácího produktu o tři celé sedm desetin procenta, Slovensko o čtyři celé dvě desetiny procenta, rychleji rostou pobaltské státy, Lotyšsko sedm a půl procenta, Litva devět procent, Estonsko pět procent.

Samozřejmě, ekonomický růst by mohl být vždycky vyšší. Když se však podíváme kriticky na hospodářský výkon našich sousedů, tak nelze říci, že to okolí by bylo jakýmsi tygrem střední Evropy a Česká republika zde zaostávala. Jmenoval jste příklad Polska. Ano, v současné, letos ..., minulý rok ten růst byl vyšší, ale předtím zase je potřeba vidět, že dva roky měli poměrně hlubokou hospodářskou stagnaci. Problémem Maďarska je nalézt rovnovážný růst, odstranit některé výrazné nerovnováhy. Takovým tím příkladem, ke kterému se v současné době často upírají zraky, je příklad Slovenska, které je, pravda, si vytváří takový image rychlé a směle se reformující ekonomiky. Má to své dopady v zájmu zahraničního kapitálu, takže lze, zde se lze asi lecčím inspirovat.

Je tedy taková tvář Slovenska na místě podle vašeho názoru, když se podíváte na změny, na strukturální změny slovenské ekonomiky?

Já myslím, s tím hodnocením je potřeba ještě trochu počkat. Je zde řada věcí, kterými se lze inspirovat ...

Jako například?

Zřejmě to je otázka zdanění, které jednoznačně podporuje, je ve prospěch, je v prospěch vytváření pobídek pro podnikovou sféru, je to otázka určitého zeštíhlení sociální sítě, které odbřemeňuje veřejné rozpočty a umožňuje více prostředků věnovat na investiční účely, tak to bych asi jmenoval takové hlavní věci, které já osobně považuji za důležité.

Mohu-li navázat na právě vaše pronesená slova další otázkou, co podle viceguvernéra České národní banky Oldřicha Dědka brání především rychlejšímu růstu české ekonomiky nad tři procenta?

Podobných analýz na toto téma je prováděna celá řada. Asi bychom nenalezli nějaký "Kámen mudrců" jednoopatřením, které, kdyby se propracovalo, tak by ten růst se urychlil ...

Můžete zmínit některá opatření, která si myslíte z pohledu viceguvernéra by bylo dobré uskutečnit, aby česká ekonomika rostla rychleji?

Kdybych se na to podíval z pohledu České národní banky, kde my tu evidenci máme možná větší než některé jiné subjekty, tak já bych tu podporu viděl zejména v podpoře malého a středního podnikání, které stále ještě nemá takový prostor, jaký by si zasluhoval. To souvisí dále s institucionálními otázkami naší ekonomiky, což je neuspokojivý vývoj soudnictví, problematika bankrotového zákona. Zde například Česká republika byla podrobena poměrně kritické analýze Světové banky. Je zde celá řada dalších témat, jak optimalizovat investiční pobídky pro přímé zahraniční investice, jestli ta stávající struktura je optimální takovým ...

Jak vy byste na to odpověděl, na tuto otázku, jestli je stávající struktura investičních pobídek v Česku optimální?

Já bych osobně doporučoval tu podporu, pokud vláda ji bude dále poskytovat, ji více orientovat selektivně, to znamená, na podporu takových těch výrob s vyšším stupněm zpracování, nepodporovat ty výroby, které perspektivně stejně vzhledem k levné pracovní síle se v budoucnu přesunou na Východ, je to podpora služeb, nevytvářet některé paradoxní situace, kdy vlivem investiční pobídky poskytnuté zahraničnímu investorovi se zlikviduje třeba domácí výrobce. Občas se takové ...

Kterou pobídku teď máte na mysli konkrétně?

Já bych nechtěl jmenovat, ale ...

Zkuste pro příklad ilustrační.

Bohužel, jako nechtějte tuto informaci ze mne získat, tu jsem získal čistě v neoficiálních rozhovorech, ale vím, že takové příklady se dějí, že někteří podnikatelé si na takový necitlivý někdy přístup k poskytování pobídek stěžují. Ovšem já bych zas byl nerad, aby to vyznělo tak, že systém investičních pobídek jako takový by se měl zrušit ...

Zkrátka jej změnit zásadně.

Modernizovat a modernizovat tím způsobem, aby byly přitažlivé zejména pro ten perspektivní zahraniční kapitál.

Jaký je podle vašeho názoru růstový potenciál české ekonomiky, pokud by vláda provedla ty kroky, o kterých jste mluvil? Můžete říci číslo, koridor?

To je velmi spekulativní otázka. Osobně se domnívám, že střednědobě Česká republika by měla na takové solidní pětiprocentní, šestiprocentní tempo za předpokladu, že nebudou vytvářeny jiné rovnovážné tendence, protože na to jsme my, centrální bankéři poměrně přísní. Růst za cenu vytváření vnějších nerovnováh není udržitelný růst, to je růst ...

Je takový růst v současnosti v České republice?

O takovém růstu v současné době ...

Je to ten tříprocentní růst?

Ten tříprocentní růst, jakkoliv se nám může zdát nízký, tak na druhé straně nelze říci, že by vyvolával nerovnováhy. Podíváme-li se na vývoj platební bilance, vidíme, že deficit běžného účtu je víceméně kryt přílivem přímých zahraničních investic. Vláda provádí, sice ne příliš razantní, nicméně je zde snaha k provedení fiskální konsolidace. Mzdový růst nevykazuje známky přehřívání, jednotkové náklad práce spíše klesají, takže z toho makroekonomického hlediska z pohledu centrálního bankéře ten náš růst v současné době nevytváří nějaká významnější ohniska nerovnováh.

Pro úplnost, Česká republika se například v hrubém domácím produktu na obyvatele loni posunula z dvaašedesáti na třiašedesát procent průměru zemí Evropské unie. Jeden z odhadů zní: "Pokud česká ekonomika neporoste rychleji než o tři procenta ročně, dosáhne Česko na průměrnou úroveň současných ekonomik Evropské unie kolem roku 2040." To znamená, čím rychleji bude ten potenciál vyčerpán růstu české ekonomiky, který vy jste odhadl na pět až šest procent, tím lépe?

Samozřejmě, čím ekonomika poroste rychleji, tím ta doba dohánění se bude zkracovat. To je poměrně jednoduché početní cvičení ...

Je pro vás děsivý ten odhad v případě, že by to byla stávající tři procenta, tak rok 2040?

Je to železná logika. S tím by se nedalo příliš hýbat. Zde je jeden významný moment, čeká nás ke konci desetiletí, pokud se naplní plány vlády, vstup do eurozóny, což bude velká významná systémová změna, nyní ...

Podle vás to urychlí?

Já jsem přesvědčen, že to přispěje k reálné konvergenci, že to přispěje k urychlení hospodářského růstu. Pro zajímavost, nedávno jsme zde měli konferenci Mezinárodního měnového fondu, kde bylo oznámeno číslo, které mne osobně také překvapilo, že ten růstový potenciál z titulu převzetí jednotné měny lze odhadnout na pět procent i více, což je solidní číslo. Ale zase říkám, že ...

Může podle vás, když jste vy mluvil o pěti až šesti procentech potenciálu české ekonomiky, může ho Česká republika dosáhnout podle vašeho názoru ještě před vstupem do eurozóny? Ano nebo ne?

Nic by tomu nebránilo, ten potenciál je zde. My již pro příští rok předpokládáme určité urychlení. Naše prognóza uvažuje se čtyřprocentním růstem, takže pokud by se podařilo tyto procesy nastartovat a udržet, tak další potenciál k akceleraci zde je.

To znamená, že by v roce 2006 pak mohla česká ekonomika růst pěti až šesti procenty ještě před vstupem do eurozóny?

Musím se přiznat, že to je horizont příliš vzdálený pro uvažování České národní banky. Naše prognózy takto daleko nevidí, ale logiku to určitou má. Uvědomme si, že Česká republika byla takovým oblíbeným přístavištěm mnoha přímých zahraničních investic, které v současné době nabíhají, které se začínají zúročovat v exportní expanzi, takže to je další významný příspěvek k budoucímu urychlení růstu.

Když byl před zhruba čtyřmi měsíci v Interview BBC viceguvernér Luděk Niedermayer, nechal se slyšet, že celkový pokles úrokových sazeb na historicky nejnižší úroveň pomohl české ekonomice k růstu.

Luděk NIEDERMAYER (zvukový záznam): Bylo to celkově tak, že úrokové sazby se dostaly na velice nízkou úroveň, a to byl proces, který trval delší dobu. Zase podnikům to možná některým ulevilo, ale celkově to vytvořilo podmínky v ekonomice, které umožnily, že ekonomika dosáhla slušného výsledku.

Řekl před čtyřmi měsíci v Interview BBC viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Jednoduchá otázka pro viceguvernéra Oldřicha Dědka, jak velkou roli v rozhodování centrální banky, zatím ponechat úrokové sazby na historicky nejnižší úrovni, hraje možná obava centrální banky z mírného zbrždění ekonomického růstu v zemi?

Tak ta obava prozatím je velmi malá. Jestli bych mohl navázat, tak takovým klasickým příkladem, kde je vidět ta vazba mezi nízkou hladinou úrokových sazeb a hospodářským růstem, je zejména sektor hypoték, že jo, nízké úrokové sazby stimulují vypůjčování domácností, tempo hypotéčního trhu je skutečně velmi vysoké, řádově to jsou přírůstky kolem třiceti, čtyřiceti procent, zájem o hypotéky s sebou nese dynamický růst stavební výroby. Takže to je určitý segment, kde my vidíme celkem jednoznačné dopady, pozitivní dopady nízkých úrokových sazeb na ekonomiku.

Nemáte tedy obavy, že v případě, že byste zvedli úrokové sazby, což, k čemuž pravděpodobně dříve či později sáhnete, že by mohlo dojít ke zbrždění české ekonomiky?

Pokud by mělo dojít ke zbrždění růstu české ekonomiky, tak to by předpokládalo, že ten růst úrokových sazeb bude razantní. My zde žádné, jak jsem řekl, a to je důležité právě vidět, do jaké míry ten růst je rovnovážný, jelikož my zde nevidíme žádné narůstání větších nerovnováh, tak není, není tedy na místě proti těmto nerovnováhám zasahovat pomocí zpřísňování měnové politiky. Takže to případné zvyšování úrokových sazeb, které dříve nebo později určitě přijde, protože tak, jak roste inflace, tak je zapotřebí, aby se ta cena peněz nějakým způsobem rozumně v ekonomice nastavovala, tak to případné zvyšování sazeb bude přiměřené růstu inflace, nepovede k nějakému většímu nárůstu takzvaných reálných úrokových sazeb, což jsou ty sazby, které jsou důležité pro ekonomiku. Já osobně se nebojím nějakého retardačního vlivu měnové politiky na ekonomiku.

Přijde dříve či později, to znamená, v dubnu už by například mohlo dojít k mírnému zvýšení úrokových sazeb o čtvrt či půlprocentního bodu?

Na toto téma bych nechtěl spekulovat. To vždy závisí na konkrétním posouzení měnové situace. Zatím ta situace ...

Vaše posouzení současné měnové ...?

Moje to stávající vyznějí je asi tak, že ten současný, to současné vzedmutí cen je dáno čistě jednorázovými a neopakovatelnými vlivy, například se provádí daňová harmonizace s evropským právem, trošku netypicky se zde chovají ceny potravin. Nicméně taková ta měnová inflace, kterou sledujeme, která má vazbu na nastavení měnových podmínek, tak ta je v současné době stále velmi nízká a nevytváří inflační rizika ...

Z toho, co říkáte, spíše později než dříve dojde ke zvýšení úrokových ...

Jestli jste to takto interpretoval, ten můj výklad, tak asi ...

Je to správní interpretace?

Myslím si, že by se v tom nenalezla nějaká větší chyba.

Bankovní rada centrální banky už několikrát na svých zasedáních probírala v poslední době daňové změny vypracované českou vládou. Cituji doslova ze zápisu bankovní rady z konce února: "Nepřehledná situace kolem změn nepřímých daní zvyšuje celkovou nejistotu, což může nepříznivě ovlivnit rostoucí inflační očekávání a v konečném důsledku i budoucí inflaci," konec citátu. Můžete, pane viceguvernére, naznačit, jak by, a teď, když budu citovat vaše slova, nepřehledná situace kolem změn nepřímých daní, jak ji charakterizujete jako centrální banka, mohla nepříznivě ovlivnit budoucí inflaci v zemi?

To vysvětlení je zhruba následující. Základním instrumentem v režimu inflačního cílení, které Česká národní banka používá, je inflační prognóza. Takže inflační prognóza je velmi významným nástrojem, jak ovlivnit budoucí inflační očekávání. My se snažíme říci ekonomice, kde my vidíme inflaci. Samozřejmě, významnou součástí inflační prognózy jsou i daňové změny, to je celkem ..., ty tvoří významný příspěvek do celkové prognózy ...

To znamená, že pokud to řeknu hodně laicky, nečitelné nebo zmatené změny daní, tak jak je provádí vláda, anebo jak se mohou jevit, jak je provádí vláda, vám znepřesňuje prognózu?

Přesně tak, nám to komplikuje práci. Musím říci, že částečně ty změny jsou objektivní, uvědomíme-li si třeba diskusi kolem restauračních služeb. Jeden čas to vypadalo v Evropské unii tak, že se podaří udržet tyto služby v té nižší sazbě DPH, později negociace ukázaly, že to možné nebude. Naše prognóza nejprve vycházela z odhadu, z toho nejpravděpodobnějšího odhadu, potom se ukázalo, že je potřeba sazby jaksi zvýšit, takže nám to výrazně pohnulo prognózou. Například nyní takovým tím prvkem, který nám vnáší nejistotu do prognózy, je otázka nájemného. Nejprve to vypadalo tak, že se podaří prosadit ten scénář trojího zvýšení nájemného, nyní zase je trošku nejasno, jak to dopadne, takže ...

Je tu tedy až příliš mnoho neznámých na prognózu centrální banky?

My se s tím musíme vypořádat. My samozřejmě tu měnovou politiku neopíráme o tuto prognózu, která je zatížená těmito vrtochy ...

Politickými vrtochy.

Dobře, je to určitý tedy vrtoch, je to neznámá, s kterou je potřeba se vypořádat. Vedle toho pracujeme i s prognózou inflace očištěnou o tyto vlivy, nicméně veřejnost vnímá inflaci jako index spotřebitelských cen, že jo, ona nepracuje s nějakým umělým měnovým agregátem, ona nedovede rozlišit, jestli to, či ono cenové zvýšení je dáno primárně jednorázovým daňovým dopadem, anebo jestli to je měnová inflace. Takže v tomto smyslu to vytváří určitou nejistotu a komplikuje provádění měnové politiky.

O změnách v systému daní a budoucím vývoji daňových sazeb mluvil před týdnem na Ekonomickém fóru na pražském Žofíně vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka, tady jsou jeho slova:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Pokud jde o daňové změny, které by měly vést k zvýšenému daňovému zatížení v oblasti nepřímých daní, poslední tyto změny jsou účinné k 1. květnu letošního roku, pokud jde o daňové změny, které by měly vést ke zvýšení přímých daní, žádné takové daňové změny v rámci zbývajícího mandátu vlády neplánujeme.

K cílům daňových změn vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka na ekonomickém fóru v Praze-Žofíně před týdnem ještě řekl:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Cílem naší daňové politiky je přispět ke zrychlení hospodářského růstu a napomoci tomu, aby se zmenšila mezera, která existuje mezi reálným růstem ekonomiky a potenciálem pro růst, který Česká republika v každém případě má.

Uvedl před týdnem vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka. Je viceguvernér Oldřich Dědek přesvědčen o tom, že daňová kvóta ve výši jednačtyřiceti procent může vést ke zrychlení ekonomického růstu?

Já jsem tomu výroku pana ministra rozuměl tak, že je potřeba se dívat nejen na celkovou daňovou kvótu, ale i analyzovat strukturu daní. A zde je pravda, že vláda provádí určitý manévr, kdy se snaží snížit daňové zatížení z titulu přímých daní, to znamená, snižuje daně pro podnikatele, a toto je kompenzováno nárůstem nepřímých daní. Myslím si, že v principu tento trend je orientován směrem na podporu růstu. Otázka je, jak výrazný to je stimul ...

Jak výrazný je to stimul?

Já bych ten stimul příliš nepřeceňoval, protože ty daňové pohyby zejména ve vztahu k podnikatelské sféře nejsou příliš výrazné. Vláda to má rozfázováno na delší dobu, nicméně v principu, v ekonomické logice lze to považovat za určitý prorůstový prvek, i když váhově zřejmě nebude zas tak příliš významný.

To znamená, že byste volal po větším manévru?

Pokud by vláda v rámci konsolidace veřejných financí nalezla prostor pro tento manévr, Česká národní banka by ho určitě podpořila.

Když budu citovat opět ze zápisu, z únorového zápisu zasedání bankovní rady, cituji doslova: "Opakovaně zaznělo, že existuje riziko využití příznivější výchozí pozice k rozvolnění původně předpokládaného tempa a míry fiskální konsolidace, stejně tak některá výdajová opatření kompenzující změny v dani z přidané hodnoty mohou zakládat dodatečné střednědobé deficitní tendence," konec citátu. Je to poměrně složité, úřednicky a ekonomicky napsané. Přeložil jsem si, pane viceguvernére, dobře citovanou pasáž, že Česká národní banka má obavy z toho, že vláda nenajde odvahu dál šetřit na výdajové straně rozpočtu? Je to správný překlad do češtiny?

Víceméně, možná, že nejste daleko od pravdy. Kdybych mohl asi nastínit, o co nám tam šlo, tak je potřeba si uvědomit, že přes veškerou kritiku veřejných financí je pravda, že ten minulý rok dopadl poměrně dobře, protože ministerstvo financí pracovalo s odhady deficitu veřejných financí nad šest procent, že jo, ten výsledek byl téměř o dva procentní body horší. Analogicky se nabízí otázka, vláda si vytyčila určitý cíl v reformě veřejných financí, který, pokud se nemýlím, je dosažení čtyřprocentního podílu na HDP v roce, teď bych se nechtěl splést, jestli to je 2005 nebo 2006. Otázka je, jak se dál bude ubírat reforma veřejných financí, když ta dnešní základna se takto zlepšila ...

To znamená, že vláda může ...

Možnosti jsou dvě, buď ...

... před volbami ...

Přesně. Jedna možnost je, že dosáhnout toho cílového limitu je konzistentní s tím, že se sníží tempo ekonomické reformy fiskální konsolidace, anebo bude snaha udržet tu míru razance, což by samozřejmě z té dnešní lepší výchozí základny znamenalo dosažení lepších výsledků v tom cílovém roce.

A Česká národní banka, protože zná trochu situaci a sleduje situaci na české politické scéně, má obavy, že nebude pokračovat ten razantní trend, nebo razantnější trend nastoupení reformy veřejných financí?

V tomto směru se domnívám, že jsme standardní demokratickou společností, že před volbami ...

Blíží se volby.

Blížící se volby znamenají, že ta míra nepopulárních opatření se snižuje, že to vytváří jakousi reformní únavu, která je pozorovatelná v jiných zemích ...

Což tato reformní únava bude k neprospěchu potenciálu a maximálního využití potenciálu růstu české ekonomiky.

Myslím si, že by to byla chyba, že je potřeba minimálně udržet to nastartované tempo a nenechat se ukolébat momentálně lepšími výsledky.

Další citát ze zápisu z bankovní rady z 26. února, cituji doslova: "Diskutovaly se také dlouhodobé trendy na trhu práce vedoucí k hypotéze o růstu strukturální míry nezaměstnanosti v české ekonomice, což by ve svých důsledcích představovalo závažný makroekonomický problém," konec citátu. Když bankovní rada probírala koncem února nezaměstnanost v zemi, netušila ještě, že počet lidí bez práce dosáhne vrcholu, bezmála jedenácti procent. Můžete blíže, pane viceguvernére, vysvětlit, jaké obavy především má Česká národní banka z růstu nezaměstnanosti?

Zde se neustále, zde jsou neustále konfrontovány takové dva modely, že jo. Na jedné straně zde vidíme anglosaský model sázící na vysokou mobilitu trhu práce a koneckonců lze vidět, že třeba míra ve Spojených státech je relativně velmi nízká. Proti tomu stojí takový ten kontinentální model, který větší důraz klade na sociální aspekty trhu práce a je potřeba zase vidět, že doposud se nepodařilo nalézt takový model, který by byl slučitelný se snižováním nezaměstnanosti. Není to jenom náš problém, ale v těch problémech se hluboce nalézají i sousedi, německá ekonomika, Itálie a Francie. Takže v tomto smyslu my vidíme ty strukturální problémy na evropském trhu práce, vidíme, že jsme součástí tohoto problému a byli bychom rádi, aby zde byla odvaha tyto problémy řešit, aby zde byla snaha vytvářet větší, pružnější prostředí na trhu práce, a to my vidíme jako významný prostředek v boji s nezaměstnaností.

Premiér Vladimír Špidla před týdnem přiznal, že nezaměstnanost považuje za jeden z největších problémů České republiky.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Hovořil jsem o nezaměstnanosti, a to je skutečně problém, který je zásadní, protože pokud nebude zvládnuta nezaměstnanost, nikdo nebude naplno chápat Českou republiku jako prosperující zemi.

K řešení problému nezaměstnanosti premiér Vladimír Špidla ještě dodal:

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Ty cesty jsou podle mého názoru zřejmé, přizpůsobení se vzdělávacího systému, větší motivační charakter sociálního systému, otevření prostoru pro větší prostorovou a sociální mobilitu, otevření prostoru po celoživotní vzdělávání. Je to dlouhodobý proces a nemyslím si, že se jej podaří zvládnout příliš rychle, ale přesto jsem přesvědčen o tom, že zvládnutelný je.

Řekl před týdnem na Ekonomickém fóru v Praze-Žofíně premiér Vladimír Špidla. Může viceguvernér Oldřich Dědek velmi stručně odpovědět na otázku, zda výše popsané cesty, jak jsme je slyšeli od Vladimíra Špidly, považuje za dostatečné ke snížení nezaměstnanosti v zemi?

Tak, jak to pan premiér nastínil, tak v té obecné poloze patrně s tím nelze nesouhlasit, protože zde hovořil o větší mobilitě práce, o větší regionální jaksi mobilitě práce, takže tyto teze, které asi jsou správné, zde zazněly. Jak se ovšem říká: "Ďábel je vždy v detailech." Teprve až se konkrétně přijde s konkrétními doporučeními, tak teprve lze vidět, zda ta či ona představa spíše vede k zafixování určitých rigidit na trhu práce, anebo zda je dostatečná, aby ten trh práce rozpohybovala a vedla ke snižování nezaměstnanosti.

Poslední téma, poprosím vás o stručné odpovědi. Stát, Česká republika by mohla v zahraničí vydávat přibližně pětinu dluhopisů. První emise v objemu přibližně miliardy eur, což je asi třicet tři miliard korun, se na trh dostane ve druhém čtvrtletí letošního roku. Považujete tu diskusi mezi centrální bankou a ministerstvem financí za uzavřenou, nebo ještě chcete ministerstvo financí přesvědčit?

Já myslím, že zde je trošku nedorozumění. Možná se trochu vyostřil ten spor mezi Českou národní bankou a ministerstvem financí. Nám v prvé řadě šlo, aby ministerstvo financí se nechovalo jako určitý spekulant, který bude sázet na to, že koruna bude zhodnocovat, a to bude zlevňovat financování státního dluhu ...

Promiňte, pane viceguvernére, opravdu jen velmi stručně, vy sám jste napsal v týdeníku Ekonom 19. února, že máte obavu, že ono vydání dluhopisů bude tlačit na posilování koruny. V současnosti se pohybuje kolem třiceti tří korun deseti haléřů. To znamená, pokud budou ty dluhopisy vydány, jak se změní kurz koruny?

Podstatou naší námitky je, když ano, když vládo, když chceš si vypůjčovat na zahraniční trhy, prosím, nikdo v tom nebrání, jenom my bychom chtěli, aby byla ošetřena kursová rizika. A samozřejmě vypůjčovat si na zahraničí lze různým způsobem, lze si půjčovat nezajištěně a sázet na apreciaci koruny, anebo si trochu připlatit a ošetřit posilování koruny.

Oldřich Dědek. Děkuji za rozhovor.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Czech crown drifts as c.bank dovish on inflation

PRAGUE, March 16 (Reuters) - The Czech crown drifted lower to the euro early on Tuesday as investors digested dovish comments by a top central bank official downplaying the likelihood of a near term interest rate hike.

The crown traded at 33.220 per euro EURCZK at 0840 GMT, nearly a third of a percent weaker from Monday's close, with some players attempting to push it through a key 33.200 support.

Central bank Deputy Governor Oldrich Dedek said in BBC radio interview after the market's close on Monday that inflation remained very low when adjusted for one-off tax hikes and other volatile items, suggesting he is in no rush to raise rates.

Dealers said one London-based bank was spotted selling crowns into an illiquid market late on Monday, setting up the stage for an early attempt to break 33.20 support on Tuesday.

Bond yield spreads over German Bunds held flat, with global markets cautiously awaiting Tuesday's meeting by the U.S. Federal Reserve and domestic players marking time ahead of Wednesday's auction of the new Czech five-year benchmark paper

Czech c.banker signals he sees no rush to up rates

PRAGUE, March 15 (Reuters) - Czech central bank Deputy Governor Oldrich Dedek signalled on Monday that there was no rush for an interest rate hike, given subdued inflation pressures in the central European economy.

Dedek said in a live interview on the BBC Czech section that despite a pick up in price growth over the past months, inflation remained low when adjusted for the one-off impact of tax hikes this year.

"The monetary inflation, which we are watching and which is related to the settings of monetary conditions, this is, at the moment, still very low," said Dedek, whom the markets see as one of the most dovish members of the bank's policy-making board.

Asked whether this meant the central bank's interest rates may rise rather later than sooner, Dedek said: "If you interpreted my comments this way, I do not think there would be a large error."

The central bank has kept its two-week repo rate at a record low of two percent for seven consecutive months, holding it on par with the euro zone's main rate after a long series of cuts.

But rebounding inflation and accelerating growth has led analysts to predict the bank will tighten policy later this year to keep price growth under control. Most analysts have forecast a 25-50 basis point hike around mid-year CZ/ECON19.