Václav Moravec moderátor

Zdeněk Škromach ve studiu BBC

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda České strany sociálně demokratické, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Co byste odpověděl na námitku lidem, kteří se v poslední době nevyznají v tom, co se děje v Poslanecké sněmovně?

Tak, já myslím, že celkem je to přehledné. Opozice bojuje s vládou, a to patří do politiky, takže myslím si, že ten přehled celkem je. Sem tam některý poslanec vstoupí do strany, jiný zase vystoupí. Já myslím, že to zas tak nepřehledné není.

Vy byste neřekl, že koalice bojuje sama se sebou?

Já si myslím, že koalice je poměrně pevná a zatím drží na docela dobrých základech. Nakonec už prakticky rok prohlasovává vládní koalice v parlamentu to, co potřebuje.

A když náhodou něco neprohlasovává, tak si řekne, že to není zas tak velký problém a že to je jenom mírná nehoda. Víte asi, na co narážím, na zákon o nájemném, který v Poslanecké sněmovně neprošel a přitom strany vládní koalice ho označovaly slovem klíčový.

Tak, je pravda, že se očekávalo, že tady by mohl vzniknout určitý problém díky vystoupení některých poslanců Unie svobody z Unie svobody a prohlášením právě k tomuto zákonu, ale myslím si, že nakonec ODS zachránila vládní koalici tím, že v podstatě provedla takový menší podraz, tím, že vlastně stáhla své poslance z pracovní cesty a tím vlastně vytvořila většinu opozice a prakticky zabránila možné, třeba vládní krizi, pokud by tento zákon neprošel díky poslancům Unie svobody, takže já myslím, že problém je vyřešen a koalice půjde dál.

Vy si tedy myslíte, že zachránila ODS vládu, protože v případě, že by ODS nepovolala své poslance, tak by došlo k vládní krizi?

Nemyslím si, že by došlo k vládní krizi, ale samozřejmě by byl postaven, poslanci Unie svobody, kteří říkali, že pro ten zákon hlasovat nebudou, před dilema, jak mají hlasovat a myslím si, že to byla otázka intenzivních jednání o tom, co s tím, ale určitě zákon o nájemném, nebo v podobě tak, jak byl, by nepoložil vládní koalici. Myslím, že i řešení jsme měli.

Můžete říci lidem, kteří za prvé bydlí v regulovaných nájmech a těm, kteří vlastní domy a jsou regulováni zákonem o nájemném, můžete říci vaši představu, kdy by měl být ve vládě projednán nový návrh zákona o nájemném?

Kdy, myslíte termín?

Ano.

Já myslím, že to bude ještě v letošním roce, ale samozřejmě budeme hledat takové znění zákona, které jednak bude ve prospěch jak nájemníků, tak majitelů nájemních bytů tak, aby vznikala symbióza mezi těmito dvěma skupinami a zároveň, aby...

Promiňte, pane ministře, protože byl jste to vy, kdo zpochybnil při své poslední návštěvě v Interview BBC dohodu mezi ministrem Sobotkou a ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem. Tudíž ten návrh, který byl v Poslanecké sněmovně, jím nebyl?

Je potřeba rozlišit dvě věci. Je vládní návrh, který řešil komplexně otázku nájemného, a to nejenom v bytech, kde je dneska regulované nájemné, ale obecně ve všech formách nájemního bydlení, což je standardní zákon, který běžně funguje ve většina evropských zemí a bohužel v České republice chybí. To, co se teďka připravilo, bylo víceméně určitým způsobem trochu improvizace, která by umožnila vlastně nějakým způsobem stanovit, že bude existovat regulace růstu nájemného a nový způsob řešení těch vztahů komplexně se bude ještě dále hledat.

Bude se hledat podle vás do kdy? Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec očekává, že by do léta mohl být nový zákon o nájemném přijat.

Do léta, neumím si představit termínově, že by to bylo asi možné, ale samozřejmě ta snaha bude, aby bylo možné do konce roku, aby byly jasné vztahy, a to, jak bude vypadat nájemné od příštího roku.

Vy spíš tedy očekáváte, že zákon vláda projedná pravděpodobně do konce letošního roku, to znamená, že by mohl platit od června roku příštího?

Tam samozřejmě možností je několik. Buď to může být opět vládní návrh zákona, nebo to může být pro urychlení procesu například poslanecký návrh, který bude rychlejší, bude záležet na tom, kterou variantu zvolíme.

Ke které iniciativě, anebo které variantě vy osobně byste se klonil?

Myslím, že v této chvíli zřejmě je potřeba najít, a o tom byl vlastně i ten spor, dostatečnou většinu v parlamentu na to, aby prošel slušný zákon o nájemném. To znamená, vzhledem k tomu, že zřejmě část Unie svobody nepodporuje tento zákon, anebo alespoň někteří poslanci, tak bude potřeba hledat většinu pro rozumný zákon, a to je ten problém, kdy se dá těžko určit, kdy ten čas nastane, kdy bude možné takový zákon ve sněmovně schválit.

Tím jste ale neopověděl na otázku, která se týkala oné samotné procedury, zda formou vlády a vládního návrhu nebo formou poslanecké iniciativy?

Právě proto, že bude potřeba zřejmě hledat oporu i u poslanců opozice, tak si myslím, že vhodnější způsob by byl poslanecký návrh, kde už by se projevila vlastně určitá podpora i poslanců jednotlivých poslaneckých klubů.

Znamená to, že očekáváte, že by měl nový zákon o nájemném, respektive tu poslaneckou iniciativu podpořit například i poslanecký klub KSČM?

KSČM nebo ODS, jiní opoziční poslanci v parlamentu nejsou.

Co je pravděpodobnější, KSČM nebo ODS?

Myslím si, že tam má blíže k tomu poslanci KSČM.

A nemůže to pak znamenat problém pro menší koaliční strany, především pro lidovce a unionisty tedy?

Tak, já myslím, že ten problém vytvořila sama Unie svobody tím, že není schopna zajistit většinu pro vládní dohodu, na které jsme se dohodli, čili je potřeba hledat jinou většinu, takže nějaké rozzlobení nebo naštvání z toho nemůže být.

Když mluvíte o Unii svobody-Demokratické unii, kterou opustili dva poslanci. US-DEU v neděli svým partnerům, především České straně sociálně demokratické ústy předsedy Petra Mareše slíbila:

Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvukový záznam): Budeme tak, jako jsme jednali předtím i v těch dalších případech jednat s nimi o podpoře vládních návrhů a pokud se nám nepodaří takovou dohodu s nimi uzavřít, pak čestně sdělíme našim koaličním partnerům, že nejsme schopni plnit své závazky. Já jenom podtrhnu, že jedním z těch momentů, který byl velmi zdůrazňován v debatě na republikovém výboru, byla snaha neotevřít dveře ke vstupu komunistů do aktivní účasti ve vládě.

Řekl v neděli novinářům předseda US-DEU, vicepremiér Petr Mareš. Bývalý člen US-DEU, poslanec Tomáš Vrbík v pondělí v Interview BBC prohlásil, že s některými koaličními závazky unionistů má problém.

Tomáš VRBÍK, poslanec (zvukový záznam): Já v tuto chvíli nedovedu pojmenovat, co jsou koaliční závazky kromě obecné formulace vládní koaliční smlouvy. Prostě podívejte se, věci, které já jsem zmiňoval, majetková přiznání nebo nemocenská, to jsou dva návrhy zákonů, které v tuto chvíli ani neprošly koaliční dohodou, ani neprošly paragrafem znění vládou.

Řekl v pondělí v rozhovoru pro BBC poslanec a bývalý člen US-DEU Tomáš Vrbík. Jak dlouho, podle místopředsedy ČSSD a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, hodlá sociální demokracie čekat, zda vládní koalice, respektive poslanecký klub US-DEU disponuje deseti hlasy, aby dal dohromady 101 hlasů vládní koalice?

Tak, já myslím, že tady není třeba nějakého přesvědčování, čili ukazuji to, jak situace vypadá. Čili bude záležet na tom, jak bude hlasovat poslanecký klub Unie svobody ve věcech vládních návrhů zákonů a jenom tady, myslím, že pan poslanec Vrbík se mýlí, protože zákon o nemocenské je ve věcném záměru zákona, vláda ho schválila a hlasovali pro něj, myslím že, i ministři Unie svobody.

Nicméně Tomáši Vrbíkovi se nelíbí, tudíž ještě jednou ta otázka. Které hlasování v Poslanecké sněmovně by podle vás mohlo dát jednoznačnou odpověď, když to neukázalo to hlasování úterní o zákonu o nájemném? Které hlasování by mohlo dát jednoznačnou odpověď na otázku, zda budou muset ministři US-DEU odejít z vlády?

Tak, jednoznačně vždycky takovým klíčovým zákonem je zákon o státním rozpočtu na příští rok a samozřejmě druhou takovou oblastí zákonů budou zákony, které teď vlastně přicházejí. To jsou zákony o šedé a černé ekonomice, čili majetková přiznání, registrační poklady, kolkování lihovin. To jsou zákony, které mají zásadní charakter.

Nemýlím-li se, tak nejdříve ale se dostanou do Poslanecké sněmovny zákony o státním rozpočtu než o šedé ekonomice.

Ne, ne, myslím, že nejdříve bude šedá ekonomika, protože ty zákony jsme teď už projednávali dneska ve vládě.

Ale nedojednali a nerozhodli.

Nerozhodli, ale rozhodneme, čili vzhledem k tomu, že u zákona o majetkových přiznáních si vyžádali koaliční partneři ještě koaliční jednání, tak jsme přerušili projednávání těchto tří zákonů a budeme pokračovat za čtrnáct dnů.

Pane ministře, jak se vypořádáte s námitkou, že akceschopnost vlády se s přibývajícími měsíci snižuje, což je možné právě demonstrovat na zákonu o majetkovém přiznání, o zavedení registračních pokladen, kolkování lihu?

Akceschopnost vlády se nesnižuje, tyto zákony běžně prochází legislativním procesem a budou předloženy do Poslanecké sněmovny.

Ale proč tedy to vyžádání si koaličních partnerů, aby se znovu projednávaly? To znamená, že je zde nějaká situace na české politické scéně a v rámci koalice, že se ten bod přerušil na vládě?

V podstatě se dá říct, že určitá nejasnost ve výkladu dohody, která byla uzavřena v rámci koalice, je pouze u zákona o majetkových přiznáních, u těch zbývajících v podstatě je už předběžná dohoda, ale vzhledem k tomu, že sociální demokracie chce, aby všechny tyto zákony šly v jednom balíku, tak se přerušily i ty ostatní.

Kdy očekáváte, že koaliční partneři projednají zákon o majetkových přiznáních?

Do čtrnácti dnů, čili termín byl dán do čtrnácti dnů znovu ve vládě a tam si dovolím tvrdit, že na sto procent všechny tyto zákony půjdou do parlamentu.

Na konci března by tedy vláda mohla odeslat do Poslanecké sněmovny zákon o majetkových přiznáních, zákon o zavedení registračních pokladen a zákon o kolkování lihu?

Tak to bude.

Potěmkinovská vesnice, tak označuje současný návrh majetkových přiznání, jak je na vládě, poslanec a bývalý člen US-DEU Tomáš Vrbík.

Tomáš VRBÍK, poslanec (zvukový záznam): Já v tuto chvíli prostě říkám, já mám problém s majetkovými přiznáními za prvé, protože Unie svobody je nikdy ve svém volebním programu neprosazovala, za druhé proto, že ta podoba, kterou já mám zatím z toho připomínkového řízení, jak jsem jí viděl před sebou, tak mi spíš připomíná Potěmkinovu vesnici, než reálnou věc, která má řešit nějakou šedou, jako problémy šedé ekonomiky. Pro mě institut majetkových přiznání pod názvem majetková přiznání je prostě věc, pro kterou nemohu hlasovat.

Říká v rozhovoru pro BBC poslanec a bývalý člen US-DEU Tomáš Vrbík. Vy jako sociální demokraté považujete majetková přiznání za natolik fundamentální věc, že v případě, že by je nepodpořili poslanci US-DEU či někteří z lidovců, tak pro ně chcete hledat podporu u KSČM?

Tak, pro nás jsou to základní zákony a předpokládáme, že, a na kterých se dohodla vládní koalice, má je ve svém programu, a pan poslanec Vrbík, který se zaklíná svým svědomím a programem své strany, což je vždycky nejlepší argument pro poslance, který se chce vzpírat a chce prosazovat nějakou levárnu, tak samozřejmě...

Proč chce prosazovat levárnu?

No, tak já nevím, co stojí za jeho přesvědčením.

Tak to neoznačujte levárnou.

No, tak jestliže koaliční strany, a pan poslanec Vrbík kandidoval za tuto stranu, ať už je členem, nebo není, tak se dohodly na určitém programu, který je, dovolím si říct, vůči Unii svobody velmi vstřícný, protože určitě vzhledem ke svým asi pěti nebo šesti procentům, které získali ve volbách, tak zdaleka si nemůžou představovat, že by prosadili tolik ze svého programu. Například určitě sociální demokracie ve svém programu neměla, že bude snižovat například daně z majetkových převodů a je to určitá úlitba, myslím si, dostatečná pro Unii svobody, takže tady si myslím, že je neférové, když se prosadily některé věci, které, řekněme, Unii svobody více vyhovovaly nebo některým jejím poslanců, tak teď říkat: My to nepodpoříme, protože my jsme to neměli v programu. Prostě je tady koalice a umět vládnout v koalici je velmi složité.

Pokud jsem vás poslouchal velmi dobře, tak to vypadá tak, že tedy do konce března bude rozhodnuto, odešlou se zákony týkající se šedé ekonomiky do Poslanecké sněmovny, klíčové bude pravděpodobně první hlasování, které by mohlo přijít na řadu ještě před volbami do Evropského parlamentu. To znamená, že je zde v případě, že by nepodpořil desetičlenný poslanecký klub US-DEU majetková přiznání, tak je zde varianta, že ministři US-DEU budou muset ještě před volbami do Evropského parlamentu opustit vládu, je to tak?

Neumím si představit, že by poslanci vládní koalice nepodpořili zákony, které v podstatě jsou programovou záležitostí a které odpovídají dohodám, které vládní strany udělaly.

Tedy zákon o majetkových přiznáních bude testem vládní koalice a možným odchodem ministrů za US-DEU z vlády?

Nejenom tento zákon, protože...

Vy jste řekl státní rozpočet, to je ještě dlouhá doba.

No, to určitě, ale to je samozřejmě klíčový zákon. Do té doby mohou všechny ostatní zákony projít.

A když neprojdou majetková přiznání, označil jste to test za soudržnost vládní koalice?

Ale já věřím, že projdou, že vládní koalice zabezpečí to, na čem se dohodla, prošlo, protože ty zákony samozřejmě jsou vyvážené v rámci i té dohody, protože určitě jinak by vypadal zákon o majetkových přiznáních, pokud by je prosazovala sociální demokracie například za podpory komunistů.

Další téma - úvodní citát. Následující slova pronesl premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ve středu na žofínském ekonomickém fóru.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): Hovořil jsem o nezaměstnanosti, a to je skutečně problém, který je zásadní, protože pokud nebude zvládnuta nezaměstnanost, nikdo nebude naplno chápat Českou republiku jako prosperující zemi.

K řešení problému nezaměstnanosti premiér Vladimír Špidla na žofínském fóru v Praze uvedl:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): Ty cesty jsou podle mého názoru zřejmé. Přizpůsobení se vzdělávacího systému, větší motivační charakter sociálního systému, otevření prostoru pro větší prostorovou a sociální mobilitu, otevření prostoru pro celoživotní vzdělávání. Je to dlouhodobý proces a nemyslím si, že se jej podaří zvládnout příliš rychle, ale přesto jsem přesvědčen o tom, že zvládnutelný je.

Středeční slova ministerského předsedy, předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Pro úplnost, míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stoupla na 10,9 %. Zaměstnání si hledalo bezmála 571 tisíc lidí. Kdy je podle Zdeňka Škromacha reálné, že by nezaměstnanost klesla pod hranici deseti procent?

Na hranici deseti procent předpokládáme, že by se měla dostat někdy v květnu, v červnu, kdy opět budou v plném provozu sezónní práce ve stavebnictví, v zemědělství.

A pak už by neměla překročit deset procent, nebo očekáváte opět v prosinci sezónní výkyv nezaměstnanosti a opět návrat k deseti až deseti a půl procentům?

Sezónní výkyv je pravidelný, který se opakuje každoročně a nelze ho ovlivnit, protože prostě jsou práce, které jsou sezónní a ty prostě přes zimu nejsou.

Zeptám se tedy jinak. Kdy by dlouhodobě měla nezaměstnanost klesnout pod deset procent?

Tady je potřeba vycházet z toho. Minulý rok celoročně byl 9,9 %. Byli bychom rádi, kdyby se nám tento poměr podařilo udržet i v letošním roce a musím říct, že tady jsme si připravili určité nástupiště a myslím, že to je poslední takovýto rekord nezaměstnanosti a myslím, že...

Podle vás už hranice 10,9 % nebude překročena?

Já myslím, že tady, samozřejmě bude záležet na mnoha faktorech, které někdy třeba ani nemůžeme ovlivnit, ale každopádně jsme si vytvořili podmínky k tomu, jednak některými kroky v ekonomice, některými kroky, teď například nový zákon o zaměstnanosti a další tak, abychom rozhýbali pracovní trh a zároveň vytvořili určité podmínky pro vznik pracovních míst. Je pravda, že tady se dostávají některé věci do střetu. Na jedné straně chceme snižovat například státní administrativu a úředníky, což je řádově několik desítek tisíc lidí. Na druhé straně potřebujeme vytvářet nové pracovní příležitosti.

Tedy 10,9 % považujete za rekord a už by neměl být překročen?

Já si myslím, že tak, jak je vývoj, tak by už dále překročen neměl být.

Odbory drahnou dobu kritizují vládu, že problém nezaměstnanosti neřeší. Například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch v rozhovoru pro BBC říká, že nezaměstnanost o tři procenta zvyšuje zaměstnávání lidí načerno.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor (ČSSD) (zvukový záznam): Podle našich propočtů je tady dvě stě tisíc minimálně legálních zaměstnanců ze zahraničí a je zhruba také dvě stě, možná i o něco více, nelegálních pracovníků na území České republiky, kteří pracují buď stále, nebo příležitostně. Takže, jestliže máme nezaměstnanost dneska asi 570 tisíc osob, tak vidíte, že to číslo, které jsem uvedl, je poměrně výrazný i k tomu vysokému číslu celkového počtu lidí bez práce.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Souhlasí místopředseda ČSSD, ministr práce a sociální věcí Zdeněk Škromach s tím odhadem, že pokud by se zpřísnily podmínky a nezaměstnávali se lidé načerno, tak by nezaměstnanost klesla o tři procenta?

Nevím, jestli by to bylo o tři procenta, ale určitě je to určitý podíl, protože ukazuje se poměrně velký rozdíl v poslední době mezi údaji, které udává Český statistický úřad, například za poslední čtvrtletí loňského roku to bylo 8,1 %, kdežto naše údaje, které registrují naprosto přesně všichni lidé, kteří jsou registrováni na úřadech práce, je asi o dvě až tři procenta vyšší.

Můžete uvést reálný pokles, pokud by se výrazně bojovalo proti zaměstnávání lidí načerno?

Tyto postupy byly úspěšné i v jiných zemích a teď vlastně novým zákonem o zaměstnanosti, který by nám měl umožnit radikálnější nebo lepší postup v této věci, tak bychom si měli vytvořit podmínky k tomu a zároveň teď chceme využít například i bývalé celníky, kteří vlastně teď by přišli o práci, protože v rámci vstupu do Unie pro některé práce nebude.

To znamená, je to to, o čem mluví Milan Štěch jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, že tvrdí, že by se mělo využít pracovníků celní správy, kteří budou vstupem do Evropské unie končit a že by právě oni měli kontrolovat víc podniky, zda nezaměstnávají lidi načerno. Tudíž to oznámíte ve čtvrtek na zasedání tripartity?

Ano, dohodli jsme se s ministrem Sobotkou na tom, že sto lidí bude převedeno přímo k nám a vytvoříme takové skupiny, které budou vlastně aktivně v terénu kontrolovat nelegální a černé zaměstnávání a navíc asi dalších tisíc celníků bude mít na starosti boj proti nelegálnímu zaměstnávání hlavně cizinců.

Stovka tedy bude tvořit skupiny. Kolik těch skupin bude a kdy by měly začít fungovat?

Předpokládáme, že by měly být v rámci jednotlivých krajů a měly by mít vlastně krajskou působnost.

Kdy by měly začít fungovat, přímo už od prvního května?

Pravděpodobně do konce pololetí, protože musíme připravit podmínky k tomu, aby takovýto způsob jejich práce mohl začít fungovat a navíc potřebují k tomu i určité legislativní zázemí, které jim vytvořil nový zákon o zaměstnanosti, který zřejmě bude účinný k prvnímu červenci.

Myslíte, že ty návrhy, které jsou v novém zákoně o zaměstnanosti, budou, respektive ty sankce, které tam budou obsaženy, že budou natolik přísné, aby se omezil, minimalizoval počet lidí, kteří jsou v České republice zaměstnáváni načerno?

Určitě ano, ty podmínky budou vytvořeny po letech zkušeností, myslím, že nutné tyto kroky udělat, ale samozřejmě to nejsou jediné kroky, protože jeden z takových velkých problémů například je zaměstnávání absolventů. Tady chceme postupovat způsobem absolventských praxí a je pravda, že podíl absolventů na trhu práce postupně klesá, čili těch, kteří jsou bez práce, takže některé kroky se nám daří a postupně tyto programy budeme rozšiřovat. Teď od prvního ledna třeba rozjíždíme program, který byl zatím ve zkušebním stádiu a teď bude už ve všech okresech. První příležitost pro tyto mladé lidi, kteří vlastně začínají do pětadvaceti let a potom pro lidi obzvlášť, kteří jsou dlouhodobě bez práce, bude nový program, nový start, který by měl lidi dostat do pracovního procesu. Samozřejmě je potřeba také podporovat vznik nových pracovních míst.

To budete dělat jak?

Jenom možná pro zajímavost, když hovoříme o tom, co vláda dělá pro zaměstnanost, tak díky aktivní politice zaměstnanosti bylo prakticky vytvořeno, nebo podpořeno zaměstnání v loňském roce asi u osmdesáti tisíc lidí, čili, pokud by nebyly tyto instrumenty používány, tak by nezaměstnanost byla výrazně vyšší.

Ale, promiňte, odboráři vás kritizují za to, že například nečiníte dostatek, aby byli lidé zaměstnáváni ve službách, aby byl daleko větší počet lidí zaměstnán ve službách a že služby jsou stagnující sférou v oblasti zaměstnanosti.

Tak, služby se samozřejmě odvíjí jednak od poptávky, jednak to souvisí s tím černým zaměstnáváním, kde hlavně je využíváno ve službách a ty odhady jsou poměrně vysoké, ale samozřejmě to závisí i na určité koupěschopnosti obyvatel v tom smyslu, aby služby využívali. Je pravda, že v České republice je zaměstnáno ve službách asi, oficiálně jenom asi polovina lidí, co je obvyklé v zemích Evropské unie ve stávajících, ale samozřejmě...

Jak chcete rozvoj služeb podpořit, aby ona polovina nabobtnala?

Tak, je potřeba podporovat tu stranu poptávky. To znamená, aby lidé měli vyšší příjmy a tudíž, aby si mohli i tyto služby dovolit. A tady, myslím, je docela symbióza i s odbory, protože předpokládám, že i jejich zájem je, aby platy a mzdy zaměstnanců výrazněji rostly.

Pokud byste měl odpovědět na námitku, kterou pravděpodobně ve čtvrtek uslyšíte od dalšího šéfa odborů, a to předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka a ten tvrdí, že úřady práce, které spadají pod vaše ministerstvo, nedělají aktivní politiku zaměstnanosti, ale jen evidují pracovní místa.

Tak, kdyby nedělaly aktivní politiku zaměstnanosti, tak, jak už jsem uvedl, by nebylo vytvořeno těch asi osmdesát tisíc pracovních míst v minulém roce a samozřejmě je to dáno i určitým personálním obsazením, protože se ukazuje, že bychom potřebovali posílit počty zaměstnanců na úřadech práce tak, aby mohli aktivněji s tímto pracovat.

Vy tedy očekáváte, pane ministře, že až předstoupíte ve čtvrtek před odboráře, že ty věci, které jim předložíte, že vzniknou skupiny zhruba stovky bývalých celníků a další tisícovka celníků, kteří budou kontrolovat, zda dochází, či nedochází u zaměstnavatelů k zaměstnávání lidí načerno, že se s tím spokojí, s těmi všemi kroky, které jste teď řekl?

Ale, nikdy nebudou a ani nemůžeme my sami být nikdy spokojeni s tím, co je, pokud existuje jakákoliv míra nezaměstnanosti, protože každý nezaměstnaný je problém a je to i samozřejmě osobní tragédie toho člověka, protože předpokládám, že naprostá většina lidí chce práci a chce se sama nějakým způsobem živit, proto také připravujeme nový akční plán zaměstnanosti, národní plán, který by v podstatě měl platit do roku 2006 a který budeme předkládat vlastně na podzim do Bruselu.

Kdy bude ten nový akční plán tedy hotov?

V podstatě vláda by ho měla projednat do konce června.

Můžete říci, které hlavní body v něm budou, v čem budete akčnější, než jste byli dosud?

Tak, jednak chci zdůraznit, že vstupem do Evropské unie v podstatě se nám otevře přístup k evropskému sociálnímu fondu, kde bude k dispozici do konce roku 2006 více než čtyři sta milionů eur, což je asi kolem, podle kurzu, asi může být možná čtrnáct, patnáct miliard korun. Tyto prostředky, pokud ještě znásobíme kofinancováním, tak bychom vlastně měli mít docela dobrý základ pro podporu zaměstnanosti, protože tyto prostředky jsou vlastně určeny hlavně do této oblasti, na rovnost příležitostí a podobně. Ještě bych tady zdůraznil i to, že je teďka byla sestavena vlastně meziresortní komise, která se bude zabývat právě těmi konkrétními kroky k podpoře zaměstnanosti.

Krom peněz z Bruselu, co ještě bude v tom akčním plánu?

Tak, můžu jmenovat. Řešení změn a posilování adaptability na trhu práce, čili zvyšování mobility, podpora rozvoje lidského kapitálu, vzdělanosti, protože to je to, co můžeme nabídnout na tom trhu práce.

To podpoříte jak konkrétně, to jsou obecná konstatování, obecné proklamace, buďte konkrétní.

Samozřejmě, ale těch kroků je spousta.

Ano, teď konkrétně k tomu...

To je způsob rekvalifikace, podpora dalšího vzdělávání, celoživotního vzdělávaní. Zvyšování nabídky pracovních sil a podpora aktivního stárnutí. Tady se dostáváme do problému vlastně jednoho cíle - lisabonského procesu, čili v Evropě udržet lidi co nejdéle v aktivním věku. Na druhé straně je ten problém, že zaměstnavatelé mnohdy nemají zájem o lidi, kterým je dneska padesát, pětapadesát let. V zákoně o zaměstnanosti teď prodlužujeme podpůrčí dobu pro lidi, kterým je padesát a pětapadesát let od tři a o šest měsíců tak, aby měli větší prostor k tomu si práci hledat. Samozřejmě také jedna z věcí je boj proti diskriminaci například žen s malými dětmi nebo mladých lidí, lidí po padesátce, případně i mnohdy problémy, které máme například se zaměstnáváním Romů, protože zaměstnavatelé mnohdy, byť skrytě, ale přesto tuto skupinu diskriminují.

Konstatuje místopředseda České strany sociálně demokratické, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Děkuji za účast v Interview BBC a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Úterní zasedání sněmovny

ČT 1, 14. 3. 2004, 12:10 Bez obalu "Tragikomická fraška, vládní debakl, podraz opozice," tak hodnotili úterní zasedání sněmovny komentátoři českých deníků. Není pochyb, že současná vláda prožila tento týden v parlamentu jednu ze svých největších proher, přitom šlo pouze o nájemné.

redaktor - Ještě ráno to ve sněmovně vypadalo jako příprava na divadelní představení jednoho herce, protože Marian Bielesz odjel na zahraniční cestu, pozornost se plně soustředila na jediného přítomného zběha Tomáše Vrbíka.

Alexandr MITROFANOV, Právo - Všichni novináři, kteří měli službu ve sněmovně, se všemi kamerami, s mikrofony se úplně vrhli na poslance Vrbíka, který snad tohle zažil poprvé v životě, málem ho srazili.

redaktor - Takový byl začátek představení a jak to bylo dál?

Jindřich ŠÍDLO, Mladá fronta DNES - Já myslím, že se to zapíše do dějin českého parlamentarismu tato schůze, kdy vláda ze všech sil brání tomu, aby se hlasoval vládní návrh, a pak pro ten vládní návrh hlasují tři poslanci, to je, myslím, rekord.

redaktor - A pokračování?

Jan KUBITA, Lidové noviny - Byla to docela zmatená schůze, která ukázala slabost vládní koalice.

redaktor - A o co tedy vlastně ve sněmovně v úterý šlo?

Vladimír ŠPIDLA, premiér ČR /ČSSD/ - Je to velmi efektivní, možná až znervózňujícím způsobem. To už je život.

redaktor - Šlo o zákon o nájemném, který hodnotila sama vláda jako velmi důležitý, koneckonců ke kompromisnímu návrhu dospěla po dlouhém a vyčerpávajícím jednání koaličních stran. Ministrům Němcovi a Sobotkovi se nakonec podařilo dojít ke shodě, vládou schválený návrh měl ukončit právní vakuum ohledně činží a přinést jejich postupnou valorizaci. Přesto skončil pod stolem a nedošlo k tomu ani vinou zběhlého Vrbíka, příčina byla někde jinde.

Jan KUBITA, Lidové noviny - Ta schůze začala ve dvě hodiny a oni ve dvě hodiny zjistili, že jich je málo, takže tam začali pobíhat s papírama, kde měli napsaný seznamy, seznamy poslanců, kteří chybějí, a zoufale se snažili přesvědčit sociální demokraté hlavně komunisty, jestli by je tedy dostatečně nebo ještě dodatečně nevypárovali, aby jich tam tedy bylo víc. Což ovšem ani ODS, ani komunisti nebyli ochotný, takže to byla velká zoufalost.

redaktor - Už den před mimořádnou schůzí bylo jasné, že mnoho poslanců včetně šéfa sněmovny bude na zahraničních cestách. Měly strany domluvené takzvané párování, což znamená, že se nepřítomnost poslanců vládní strany eliminuje nepřítomností poslance opozice? To před začátkem schůze nikdo nedokázal říct.

Petr MAREŠ, předseda Unie svobody-DEU - Já si myslím, že projde. osoba - Uvidíme.

redaktorka - Pane ministře, ...

Pavel NĚMEC, ministr pro místní rozvoj /US-DEU/ - Když telefonuju, nemůžu se bavit s váma. Nezlobte se. redaktor - Párování je džentlmenská dohoda mezi parlamentními stranami, které spolu jinak soupeří. Zdaleka se ovšem neuzavírá vždy. Párování také nelze chápat jako nepsanou povinnost. Opoziční ODS koneckonců již loni oznámila, že vzhledem k napjaté situaci kolem vlády párovat nebude.

Jindřich ŠÍDLO, Mladá fronta DNES - ODS dokonce povolávala na tuto schůzi jednoho svého poslance, který je podle všeho poměrně vážně nemocen. redaktor - Podvod a podpásové jednání, tak mnozí sociální demokraté hodnotili fakt, že ODS v úterý narychlo odvolala i některé své politiky ze služebních cest.

Vladimír ŠPIDLA, premiér ČR /ČSSD/ - Je to neslušný a nedělá se to, je to porušení zvyklostí.

Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu /ODS/ - Sociální demokracie si špatně spočítala své vlastní poslance. My jsme nikoho odnikud neodvolávali. redaktor - Když zákon neprošel, začaly zmatky. Na pořad jednání se dostala deset měsíců stará vládní předloha. Premiér Špidla ji označil za nehlasovatelnou, ale byl upozorněn, že je to proti jednacímu řádu, a tak narychlo a přímo v budově parlamentu svolal mimořádné zasedání vlády. Na něm přítomní ministři odhlasovali, že by měla být předloha z jednání stažena. To však zase zamítla opozice a hlasování si vynutila. Vláda tak bude muset předložit zcela nový návrh zákona o nájemném.

Alexandr MITROFANOV, Právo - Pokud jde o to, jestli to vyhovuje nájemníkům nebo majitelům domů, tak jistě jste si všiml, že ihned po ukončení tohoto nepodařeného divadla vydali jak majitelé domů, tak nájemníci prohlášení ústy svých zástupců, že to je jenom dobře.

redaktor - Úterní mimořádná schůze připomínala špatný divadelní kus. Urážky střídaly nepovedené bonmoty, jednání se každou chvíli přerušovalo přestávkami. Sami poslanci ztráceli přehled o tom, kdy se drží jednacího řádu a kdy se už schůze začala vymykat z kloubů. Vrbíkův hlas proti zákonu o nájemném nakonec nic nerozhodl. Dokonce se zdálo, jakoby si revolty mladého poslance ani nikdo nepovšiml. Každá z vládních stran totiž měla máslo na hlavě, protože jí v lavicích chyběli vlastní lidé, a tak těžko mohl Špidla byť jen pokárat Unii svobody, že nedodržela koaliční dohodu.

Jan KUBITA, Lidové noviny - ODS to neudělala úplně takticky vlastně dobře, protože třeba ministr Škromach včera v BBC řekl větu, která úplně přesně to vystihuje, oni vlastně pomohli udržet vládu ODS tím svým krokem, protože oni kdyby vypárovali ty chybějící vládní poslance, tak by to skutečně potom bylo jenom na Vrbíkovi, a ta krize v nějaké podobě by mohla vzniknout ta vládní, jenomže tím, že to vlastně ODS takovýmhle způsobem se do toho zapojila, že vlastně odmítla vypárovat poslance a ten zákon nebo ty oba zákony neprošly hlavně kvůli jejímu tahu, tak ta vládní koalice tím pádem vlastně se trošku zachránila.

redaktor - Byl to od opoziční ODS nedostatek politické prozíravosti a taktiky, anebo šlo o dobře promyšlené divadlo? Jak totiž mnozí komentátoři soudí, současná situace ve sněmovně vyhovuje všem. Proč vládu právě teď nechat padnout, když dělá nepopulární kroky a její obliba stále klesá?

Jindřich ŠÍDLO, Mladá fronta DNES - A navíc v té sněmovně se celkem otevřeně hovoří o strachu z toho, že ve chvíli, kdyby třeba ta vláda měla padnout, tak to dostává do rukou prezident republiky a tím si tedy opravdu nejsou, tím, co by udělal, si opravdu není jistá ani ODS. Já jsem teď mluvil s jedním z lidí z blízkých vedení ODS, jak se tak říká, a ten říkal takovou větu: "Jen ať sedí pantáta na Hradě a mluví o Evropské unii kriticky, to je bezvadné, ale ať se proboha už nepouští do toho, že by tady tu vládu nějakým způsobem řídil a organizoval."

redaktor - Ale nejenom hádky a zmatky byly na programu úterní schůze. Jako malou sympatickou vložku se dá brát úterní přestup evangelického faráře Svatopluka Karáska do Unie svobody.

Svatopluk KARÁSEK, kandidát na členství v US-DEU, poslanec - Teď do ní všichni tak nějak kopou a já jsem zvyklej nejednat tendenčně, prostě myslím si, že dělá správnou práci.

redaktor - Karáska na kandidátku bývalé čtyřkoalice nominovali původně lidovci, Karásek však nakonec společně s poslankyní Táňou Fischerovou vstoupil do klubu unionistů. Ne z přesvědčení, ale proto, aby tento klub mohl vůbec vzniknout. Teď Svatopluk Karásek vstupuje přímo do strany.

Jindřich ŠÍDLO, Mladá fronta DNES - Ale jako, že by to mělo praktický vliv na českou politiku, to rozhodně ne. Je to takové prostě milé gesto jako slušného člověka.

redaktor - Osobní prospěchářství versus hezké gesto, jedna z mála dobrých zpráv tohoto týdne. Ale my pro vás máme ještě jednu. V Poslanecké sněmovně se v úterý i tancovalo.

Alexandr MITROFANOV, Právo - Ze sněmovny samotné do foyer přišel vyčerpaný Pavel Dostál, ministr kultury, zoufalý, přišla zoufalá Petra Buzková, ministryně školství a byli oba opravdu hodně, hodně vyšťavení, jak se říká, a ten stres se projevil takovým zvláštním způsobem, najednou se na sebe podívali a začali zpívat hlasitě "Jen pro ten dnešní den stojí za to žít" a v další chvíli se pustili do tance a hrozně hlasitě to zpívali na celou sněmovnu. A právě šel kolem poslanec Vrbík, takže pan Dostál pustil paní Buzkovou a říkal: "A to je náš hrdina, ale tentokrát bez kamer."

redaktor - Hlasování skončilo, zapomeňte. Máme se těšit na další? Uvidíme. Aspoň se čeští poslanci nefackují, ani fyzicky nenapadají, tak jako to například předvedli ve čtvrtek zákonodárci v Jižní Koreji. Ale tak to třeba nebude věčně. Jestli se totiž čeští poslanci rozzlobí, můžou být prý i zlí.

Majetková přiznání rozdělila koalici

Právo, 11. 3. 2004, titulní strana - Koaliční záměr snížit úniky nezdaněných peněz dostal povážlivé trhliny. Vláda se včera nedohodla na klíčových zákonech, které mají pomoci v boji s šedou ekonomikou. Hlavním sporným bodem je povinnost přiznávat majetek nad 1,5 miliónu korun.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach označil tyto zákony spolu se státním rozpočtem za klíčové. Včera dal najevo, že ministři za US budou muset opustit vládu, pokud její poslanci pro tyto předlohy nezvednou ruku. Pokud by se to stalo, zhroutil by se pilíř druhé fáze reformy.

Ten přitom koalice slíbila, když chtěla lidem udělat reformu vedoucí ke zdražování trochu stravitelnější. „Vzhledem k tomu, že u zákona o majetkových přiznáních si ještě vyžádali partneři koaliční jednání, tak jsme přerušili projednávání těchto tří zákonů a budeme pokračovat," řekl Škromach v BBC. Celý balík zákonů, tedy včetně kolkování cigaret a registračních pokladen, má být ve vládě předložen do čtrnácti dnů.

„Pro nás jsou to základní zákony, na kterých se dohodla vládní koalice," poznamenal Škromach. Bývalí unionisté Tomáš Vrbík a Marian Bielesz nicméně dali jasně najevo, že např. majetková přiznání nepodpoří. Škromach proto vzkázal: „Pan poslanec Vrbík se zaklíná svým svědomím a programem své strany - což je vždycky nejlepší argument pro poslance, který se chce vzpírat a chce prosazovat nějakou levárnu." Vrbík se podle něj coby kandidát US zavázal k vládnímu programu, jenž je vůči unii velmi vstřícný.

Ministr financí Bohuslav Sobotka, klíčový muž reformy, možnost dohody ještě nezavrhl. Včera oznámil, že chce získat podporu všech koaličních ministrů, aby nebyly pochyby, že zákon ve Sněmovně podpoří všechny koaliční strany. „Nemám s předlohou vůbec žádné problémy," řekla na dotaz Práva ministryně školství Petra Buzková. Podle ní šlo ve vládě o spor, zda bude v zákonu o majetku závazný výčet nebo jen příklad.

Její slova potvrdil Právu i ministr životního prostředí a místopředseda lidovců Libor Ambrozek. „Myslím, že se to na koalici dojedná, protože zatím je jednání z Koloděj interpretováno různě," řekl Právu. Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) vysvětluje lednovou dohodu z Koloděj tak, že se bude přiznávat pouze majetek, který je registrován např. v katastru nemovitostí. Jednat se má o domy, pozemky, auta či lodě, uvedl pro Právo.

První místopředseda US-DEU Jan Hadrava dal příklad sporu: „Problémem u majetkových přiznání jsou akcie, u registračních pokladen paměť, kdy jedni tvrdí, že údaje mají být v paměti, druzí, že nemají." Hadrava je nicméně optimistický, když dodal, že se postoje vylaďují a připomněl, že nakonec se vždycky podařilo najít kompromis.

Někteří koaliční partneři mají údajně obavu, aby přiznání např. vlastnictví drahých šperků či obrazů nebylo zneužito jako návodu k trestnému činu. Boj s šedou ekonomikou označil v úterý za prioritu vicepremiér Stanislav Gross: „Pro mě určitě se chleba bude lámat nad zákony, jako je zákon o majetkových přiznáních, jako je zákon o registračních pokladnách."

Premiér Vladimír Špidla už v říjnu loňského roku v rozhovoru pro Právo řekl: „My registrační pokladny zavedeme plošně. To je dohodnuto." Na dotaz, zda tedy v tomto bodě koaliční partneři ustoupili, odpověděl: „Ano. O tom je dohoda."