Václav Moravec moderátor

Jan Kohout ve studiu BBC

Pavla Teličku střídá na pozici velvyslance při Evropské unii státní tajemník pro evropské záležitosti a náměstek ministra zahraničí Jan Kohout. Pavel Telička, který se stane evropským komisařem, na Kohoutovu adresu říká:

Pavel TELIČKA (zvukový záznam): Rozhodně je to velmi kvalitní člověk, kolega Kohout se mnou spolupracoval a byl vlastně i nejenom mým nástupcem, ale byl jedním z mých kolegů, řídil jeden z odborů.

Říká v rozhovoru pro BBC dosluhující český velvyslanec při Evropské unii Pavel Telička. Nejen o předávání postu velvyslance při Evropské unii bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první náměstek ministra zahraničí, státní tajemník pro evropské záležitosti a budoucí velvyslanec České republiky při Evropské unii Jan Kohout. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den a děkuju.

Kdy očekáváte, že opustíte post náměstka ministra zahraničí a převezmete pozici českého velvyslance při Evropské unii?

Pokud všechno půjde bez problémů a tak, jak to je možno, abychom to zvládli, tak koncem dubna, poslední dubnový týden bych měl přejít do Bruselu a fakticky od prvního května se ujmout funkce velvyslance při Evropské unii.

Jaké problémy by mohly nastat?

Myslím tím spíš administrativní, to znamená žádost o /nesrozumitelné/, Evropská komise si na ní vyhrazuje určitý časový prostor, protože ta situace je trošku nestandardní, tak doufáme, že Evropská komise zkrátí ty své mnohatýdenní termíny na udělení /nesrozumitelné/ na nějakou stravitelnou dobu tak, abych skutečně se mohl ujmout funkce už od prvního května.

Situace je nestandardní kvůli tomu, že byl Pavel Telička poměrně rychle povolán jako náhradní komisař?

Přesně tak, protože ten časovej prostor, kterej máme tím jeho odchodem a mým příchodem, je velmi úzký.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda řekl před několika okamžiky v telefonickém rozhovoru pro BBC, že s vaším odchodem bude zrušena pozice státního tajemníka pro evropské záležitosti a prvního náměstka ministra zahraničí s tím, že náměstci budou mít stejnou pozici, nebude první náměstek ministra zahraničí. Znamená to, pane Kohoute, že v souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie se agenda, kterou jste měl jako státní tajemník pro evropské záležitosti, vyčerpala?

To rozhodně ne. Ta evropská agenda naopak dostane daleko větší dimenzi, protože jestliže do současné doby jsme měli pouze ten aktivní pozorovatelský statut, já bych to rozhodně nenazval to, co jsme předváděli a dělali, ať už tady v Praze nebo v Bruselu, pouze jako štábní cvičení, tak přece jenom ta kvalita, ta kvalitativní změna od prvního května nastane naprosto jasně. To znamená ...

Znamená to, že ne zcela souhlasíte s postupem ministra zahraničí, aby zrušil ...

Já jsem se chtěl dostat k tomu, že právě ta agenda spíš dostane, nabude na významu a bude mít trošku další dimenze. Agenda prostě nezmizí. To, co říkal pan ministr, v podstatě můžeme upravit, přejmenovat funkce, ale někdo tu práci na určité úrovni dělat bude muset. To znamená, jestliže v Evropě kolem stolu bude sedět pětadvacet buď ministrů pro evropské záležitosti, nebo státních tajemníků, nebo náměstků ministra zahraničních věcí pro evropské záležitosti, na tom jménu nezáleží, záleží na té kompetenci, kterou má a na tom portfoliu, které má, a to nezmizí. Čili si myslím, že to řešení může být takové, že nominálně se nebude objevovat státní tajemník pro evropské záležitosti. Nicméně někdo z ministerstva zahraničních věcí, a nebude to sám ministr, ale někdo na úrovni náměstků, toto evropské portfolium bude muset rozvíjet dál.

Konzultoval s vámi Cyril Svoboda tento svůj úmysl, který řekl v rozhovoru pro BBC, zrušit pozici státního tajemníka pro evropské záležitosti v souvislosti s vaším odchodem na post velvyslance do Bruselu?

Do žádných detailů jsme nešli.

Pokud vy byste měl, a očekáváte, že se setkáte s Cyrilem Svobodou, vy se s ním pravděpodobně jako náměstek, jeho první náměstek setkáváte velmi často, a budete spolu probírat, když bude zrušen post státního tajemníka pro evropské záležitosti, jaký model vy byste Cyrilu Svobodovi jako ministrovi doporučil?

Tak, je možné, já bych osobně plédoval za to, aby někteří z náměstků stávajících, a je to v souvislosti se vstupem, v platnost zákona o státní službě od prvního ledna příštího roku, kde ten počet, kde bude jedna funkce státního tajemníka a několik náměstků pouze a takzvaných politických bez toho přímého možnosti ovlivňovat a řídit ministerstvo, tak bych se přimlouval za to, aby jeden ze stávajících náměstků vlastně byl definován jako náměstek, nebo z těch, který zůstane nebo jestliže někdo přijde, a já předpokládám, že budu na funkci náměstka nahrazen někým, kdo bude mít, řekněme, tu nominaci ČSSD, takže ten člověk, nebo některý z dalších, bude mít i tu nálepku evropský.

To znamená, že by zrušení pozice státního tajemníka pro evropské záležitost se podle vašeho názoru mělo vyřešit tak, že bude náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti.

Tak. Já si myslím, že tohle je nejschůdnější cesta asi.

Máte nějaké jméno člověka, kterého si dovedete představit jako svého nástupce?

Těch jmen je několik, ale v tuto chvíli bych nerad o nich hovořil. Je to věc, kterou, řekněme, se projednává na vyšších úrovních a nejdřív bych chtěl své tipy sdělit panu premiérovi a panu ministrovi.

Kdy se tak stane?

Já, musí se tak stát v dohledné době, to znamená ještě před mým odjezdem do Bruselu, to znamená ...

Předpokládám, to je, pane náměstku a pane státní tajemníku, tak diplomatická odpověď, že to skoro není odpověď. Buďte, prosím, konkrétnější.

Ne, opravdu nemůžu nějak z časovýho horizontu upřesnit, ale myslím si, že se jedná o záležitost dvou, tří týdnů.

Vy jste nejen státním tajemníkem pro evropské záležitosti, ale byl jste i jedním z českých zástupců v Konventu, ve kterém vznikl návrh evropské ústavní smlouvy, za více než dva týdny se v Bruselu uskuteční jarní summit Evropské unie. Vrátí se, či nevrátí pětadvacítka po jarním summitu k tématu evropské ústavy? Český ministerský předseda Vladimír Špidla v pondělí po setkání představitelů takzvané visegrádské čtyřky prohlásil:

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Shoda byla zhruba taková, že je třeba, pokud je příležitost ukončit jednání mezivládní konference, tak dospět k tomuto závěru, neklást nějaké umělé překážky, ale zůstáváme stále na půdě výroku kvalita před rychlostí, čili musí být docíleno takové úrovně předběžných jednání, že bude naprosto zřejmé, že smlouva, nebo respektive ústavní smlouva může býti uzavřena, to znamená, nebo respektive, že mezivládní konference skončí úspěchem, nikoliv že skončí a bude mít otevřený konec.

Pondělní slova českého ministerského předsedy Vladimíra Špidly. Vrátí se podle státního tajemníka pro evropské záležitosti a prvního náměstka ministra zahraničí Jana Kohouta pětadvacítka k tématu ústavy Evropské unie po jarním summitu? Ano, nebo ne?

Záleží na tom, jakou myslíte formu. Jestli myslíte pokračování mezivládní konference ...

Přímo tuto formu.

Tuto formu myslíte, tak těžko odhadnout v tuto chvíli.

To je zase velmi diplomatická odpověď.

Ne, ne, ne. To není diplomatická, já to hned rozklíčuju trošičku, protože ta věc má svoji dynamiku a článek, dnešní článek ve Financial Times ohledně změny pozice německé ve vztahu právě k tomu jádru sporu, který vlastně rozdělil Brusel, to znamená ty hlasovací mechanismy, přináší významný moment do celé, významnou úplně novou dynamiku do celého procesu, kterou v tuhle chvíli je těžko odhadnout. Kdyby jste se mě zeptal ...

Ostatně, promiňte, že ten článek ve Financial Times poodhaluje to, o čem ve čtvrtek mluvil německý kancléř Gerhard Schröder a předseda Evropské komise Romano Prodi, ve čtvrtek v Berlíně, protože oni se shodli, že existují důvody k optimismu. To je pravděpodobně to, co Financial Times popisují.

Já si myslím, že máte naprostou pravdu, tím jsem chtěl říct, že kdyby jste se mnou mluvil před týdnem, tak bych byl asi více skeptický a říkal bych asi, že velmi obtížně za irského předsednictví se vrátí mezivládní konference k projednávání ústavní smlouvy. V tuto chvíli je to skutečně těžko odhadnout, protože je tu několik klíčových hráčů dalších, kteří potřebují asi nějaký čas na to, aby tenhle ten návrh si promysleli. Ne, že by byl úplně nový, myslím si, že by byla chyba kterékoliv diplomacie, kdyby s podobnou úvahou nebo s podobným poměrem procentuálním nepracovala, nekalkulovala, čili myslím si, že stejně jako my, tak udělali nebo učinili úplně všichni. Takže není to úplně novum, takže nevylučuji, že se možná tímto spouští něco, na jehož konci může, z našeho pohledu by to byl pozitivní vývoj, protože ten návrh jde ve smyslu našich českých pozic.

To znamená, že Česká republika na jarním summitu v Bruselu, pokud k tomu budou podmínky, bude prosazovat, aby byla znovu otevřena mezivládní konference.

Pokud irské předsednictví na základě svých bilaterálních konzultací předloží takovou zprávu, která bude jasně indikovat, že v těchto otázkách, ať už se jedná o hlasovací, o tu dvojí většinu, nebo ten hlasovací mechanismus, popřípadě složení Evropské komise, to jsou ty základní problémy, a rozsah, ve kterých bude odstraněna jednomyslnost ve prospěch kvalifikované, hlasování kvalifikovanou většinou, tak pak samozřejmě, a ve smyslu v tom, který je naznačován v tuto chvíli, tak si myslím, že Česká republika by podpořila.

Nakolik podle vás hrozí, že pokud se nepodaří uzavřít problematiku evropské ústavy do konce irského předsednictví, tedy do konce června, že problematika ústavy bude překryta problémem příštího financování Evropské unie?

Toho se až příliš neobávám. Samozřejmě ta zátěž na holandské předsednictví, nizozemské předsednictví ve druhé polovině roku by se tím zvýšila, ale ty procesy běží paralelně, já bych předpokládal, že během holandského předsednictví dojde k uzavření té mezivládní konference, kdežto finanční perspektiva poběží ještě celý příští rok. Čili nějaký překryt by tam byl, pokud ...

To znamená, že podle vás, pokud se to nepodaří Irům, tak určitě se podaří nizozemskému předsednictví, aby ukončilo problematiku evropské ústavy.

My v našich analýzách si říkáme, nebo jsme dospěli k názoru, že optimální nebo nejzazší možný termín pro to, aby se nespustily některé nezvratné procesy v Evropské unii, je konec roku ...

Představitelé ...

... pro uzavření vládní konference.

Ano. Představitelé opoziční Občanské demokratické strany tvrdí, že se vlastně nic zásadního nestane, když evropská ústava nebude, podobný názor má i český prezident Václav Klaus, který po krachu mezivládní konference vloni v prosinci v rozhovoru pro BBC uvedl:

Václav KLAUS (zvukový záznam): Já jsem si vypsal jednu větičku z prvního článku návrhu té evropské ústavy. Tato ústava zakládá, opakuji slovo zakládá, Evropskou unii, jíž členské státy svěřují působnost k dosažení společných cílů. Já si myslím, že kdybychom každému občanu České republiky dali tuto větu, nemusí číst tři sta stránek, tak by mohl se rozhodnout, jestli souhlasí s tím, aby tato ústava zakládala nový státní útvar - Evropskou unii, kde členské země svěří působnost k dosažení společných cílů, což je tak fatální změna našeho společenského uspořádání, že myslím, že by plně stačilo, kdyby si lidé všichni promysleli tuto jednu větu a řekli, jestli si to přejí, nebo nepřejí.

Slova prezidenta Václava Klause pronesená 18. prosince 2003 v rozhovoru pro BBC. Jak by první náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti Jan Kohout jednoduše odpověděl na otázku, jaké hlavní nevýhody by přineslo občanům České republiky, pokud by evropská ústava přijata nebyla?

Velmi jednoduše. Evropská unie by po čase přestala řádně fungovat.

V čem?

Především v rozhodovacích mechanismech, především v rozhodovacích mechanismech. Ona je v tuto chvíli velmi komplikovaná. Ta ústava přináší několik změn, ale zásadních změn, jednak posiluje princip takzvané subsidiarity, to znamená, jasně říká, že záležitosti se mají řešit na úrovni, na kterých jsou řešitelné a nikoliv výše, k tomu je vypracován nový mechanismus této kontroly, této subsidiarity, a to znamená zapojení národních parlamentů do její kontroly, dokonce s možností obrátit se na Evropský soudní dvůr. Místo patnácti různých rozhodovacích procedur jich je pouze šest. Místo pěti smluv máme jednu. Čili tato ústava, a to zas se vracím ještě k tomu rozhodovacímu mechanismu, o kterém jsme mluvili před chvílí, který zjednodušuje jednak tu proceduru a jednak rozšiřuje tu oblast UNV, zakládá i některé nové funkce, jako je třeba ten stálý předseda Evropské rady, popřípadě ten takzvaný ministr zahraničních věcí Evropské unie, čili dělá tu Evropskou unii skutečně akceschopnější proto, aby byla ...

To znamená, promiňte, to znamená, že by začalo docházet pak k poločasu rozpadu Evropské unie?

Já si myslím, že by začalo docházet ke stagnaci. A stagnace, to znamená, že v podstatě v žádné oblasti by se Evropská unie nerozšiřovala, nerozvíjela, a to je okamžik, který by vedl k tomu, že by se začaly v Evropě podle mého názoru vylupovat takzvaná ta pevná jádra, to znamená, že ne všichni v Evropské unii jsou ochotni akceptovat to, že Evropská unie zůstane ve stavu k roku 2004 a nebude se pohybovat v některých oblastech dále. Ale jakýkoliv posun by byl natolik komplikovaný a natolik složitý, že se obávám, že ve skutečnosti máte pravdu v tom, že by začal jakýsi poločas rozpadu, respektive vytváření něčeho, jakési unie uvnitř Unie.

A námitky prezidenta Václava Klause?

Ta základní námitka je, že Evropská unie není státní útvar. To znamená, nezakládáme žádný státní útvar, je to zvláštní historii výjimečné společenství národů, které jasně říká v ústavě, že my se nevzdáváme své suverenity, protože suverenitu této zemi nikdo vzít nemůže než pouze cizí invazní vojska, ale my jí dobrovolně, část jejího výkonu svěřujeme na jistou úroveň do rukou kolektivních orgánů, které máme své slovo. O tom, jaké to slovo bude, o tom je ta ústava.

Další téma je přístup lidí z nových členských zemí na pracovní trhy stávajících zemí patnáctky. Stručně řečeno, v podstatě všechny stávající země Evropské unie brání přístupu lidí z nových členských zemí za prací. Dříve volný přístup na pracovní trh slibovalo například Nizozemsko, Švédsko, Itálie. Teď tyto země obrátily. Polský premiér Leszek Miller k tomu v pondělí v Praze řekl:

Leszek MILLER (zvukový záznam): Obavy z velkého přílivu pracovní síly z nově vstupujících zemí do stávajících zemí Evropské unie jsou neopodstatněné a mylné. Zamezení přístupu pracovních sil z nově vstupujících zemí je proti jedné ze základních myšlenek, na nichž Evropská unie vznikla, a to je volný pohyb osob.

Pane náměstku, jak hodlá česká diplomacie naložit s problémem bariér volného pracovního trhu pro české občany?

Je to téma, které skutečně my prožíváme dosti intenzivně, protože to považujeme za něco téměř absurdního. Skutečnost je taková, že ty migrační tlaky by byly mnohem větší, kdybychom se neměli stát členy Evropské unie. To jsou věci, které se nedají oddiskutovat. A perspektiva našeho členství, nebo už v tuto chvíli můžeme mluvit skutečně o členství České republiky v Evropské unii, snižuje jakoukoliv, ten potenciál migrační. Jak budeme reagovat? K té vaší otázce. My reagujeme neustále. Já jsem si pozval velvyslance Evropské unie, to samé učinil ministr. Při vších setkáních s našimi partnery tato otázka je na stole, ale konkrétně, co chceme udělat, ...

Promiňte, bude tato otázka na stole na jarním summitu?

Bude na stole na jarním summitu.

To znamená, že chcete otevřít toto téma, jako Česká republika?

Ano. Už jsme indikovali, že chceme otevřít toto téma.

Můžete říci, jaký očekáváte výsledek?

Očekávám výsledek takový, že minimálně v těch případech, protože ne ve všech zemích ještě došlo k finálnímu rozhodnutí o tom, jakým způsobem bude zavedeno, nemyslím tím teď to přechodné období, ale ta zpřísněná, ta restriktivní opatření, která tady některé země, zmínil jste Švédsko, Nizozemsko ...

Nizozemsko a Itálie.

Itálie, to jsou věci, které se dají ještě nějakým způsobem zvrátit. My máme základní, my nejdeme s tou reciprocity, to znamená odvety, protože my nečekáme, že by k nám plynula jaksi méně kvalifikovaná pracovní síla, ale co my chceme, je, otevřít trh skutečně vzdělaným lidem, kteří se ujmou důležitých řídících funkcí. Nicméně za jistých okolností nelze vyloučit, a teď myslím spíš vnitropolitickou situaci určitou, ani některá protiopatření, ale co my chceme, je především, aby byl uveden v život princip diferenciace, aby jednotlivé členské země Evropské unie diferencovaly mezi těmi nově přistupujícími zeměmi.

To znamená, že chcete, aby Česká republika byla jakoby vyňata z těch přistupujících zemí a Česká republika aby měla lepší přístup na pracovní trhy.

Ano, přesně tak. Tak, ano.

A naznačují například země jako Švédsko, Nizozemsko a Itálie, že Česká republika by z těch nově přistupujících zemí mohla mít výhodu?

Zatím ne, respektive jedna z těch, kterou jste jmenoval, nerad bych v tuto chvíli jí říkal nahlas, protože ta jednání probíhají, chceme, protože ten princip samotné diferenciace už je objeven, je implementován v těch opatřeních, protože jestliže říkají, že z těch deseti nových členských zemí se to nebude týkat Malty a Kypru, tak samotný princip diferenciace byl už uveden v praxi. To znamená, my nechceme jenom, aby tam při té diferenciaci do té kategorie zemí, kterých se to nebude týkat, spadala Česká republika. To je jedna z věcí, kterou chceme. Druhá věc je, kterou budeme teď s ministerstvem práce a sociálních věcí, se svým kolegou připravovat, bude vlastně modelová bilaterální smlouva, která by umožnila bez ohledu na tyto restriktivní opatření určitý systém, který máme zavedený se Spolkovou republikou Německo, to znamená určitou kvótu, která by byla nastavená tak, aby v zásadě byla téměř nevyčerpatelná.

To znamená dohodnout se s určitými zeměmi na kvótách. Se kterými zeměmi by jste se chtěli dohodnout na kvótách?

V podstatě se všemi, které zavádějí tato restriktivní opatření, včetně těch, která uvádějí přechodná období. To znamená téměř všechny.

Nemýlím-li se ale, s Německem a Rakouskem kvóty už jsou podepsány.

Ano, s výjimkou těchto dvou, myslím, samozřejmě.

To znamená, kdy očekáváte, že by mohla být česká veřejnost vpravena, jak dojednáte kvóty se Švédskem, Nizozemskem, Itálií a tak dále, a tak dále?

Asi to nebude k prvnímu květnu. Tohle bude záležitost, která se bude projednávat asi nějakou delší dobu, to znamená, počítám do konce roku bychom měli mít jasný obrázek. To jsou věci, na kterých chceme pracovat, naprosto jasných a konkrétních tak, aby byla umožněna co největší jaksi možnost využít této základní svobody, kterou skutečně je třeba považovat za základní svobodu, a svým způsobem je devastující ve svém účinku na psychologii lidí nově přistupujících zemí, to znamená, že tu otázku, ten pocit toho znovusjednocení Evropy velmi efektivně vlastně ničí a zabíjí.

Vy jste to označil za absurdní rozhodnutí těch zemí, za mezipracovní trh lidem z deseti nově vstupujících, respektive osmi nově vstupujících zemí. Pokud by jste tedy měl ještě jednou odpovědět jednoznačně na tu otázku, jaký výsledek v souvislosti s tím, že Česká republika otevře tento problém na jarním bruselském summitu, očekáváte, tak by byl tedy jaký?

Posun v pozicích změkčení podmínek zavedení systému diferenciace ve vztahu k jednotlivým nově přistupujícím zemím.

S tím, že Česká republika by měla mít výhodu a měla by být mezi těmi, kteří ...

Ano, protože ani jedna, a myslím si, že praxe následujících měsíců to ukáže, ani jedna ze studií, které jsme dělali, analýz, a nejen našich, ale i zahraničích, neukázala, že by Česká republika měla potenciál ohrozit jakýkoliv trh s prací kterékoliv země.

Od které země očekáváte, že se, a máte už předjednané, že se postaví na stranu České republiky a budou také hájit český postoj a budou chtít být ve stejné kategorii jako Česko?

Máme to, v podstatě všech těch osm zemí prožívá ten pocit úplně stejně.

Počkejte, ale u některých zemí je asi reálné, že by mohl hrozit větší příliv pracovní síly? To znamená, že nebudou v té skupině jako Česká republika.

I to je možné.

Můžete být ještě otevřenější?

Můžu být naprosto otevřený, když budete chtít.

No, tak to řekněte, které země to jsou.

Já si myslím, že země, ve kterých míra nezaměstnanosti nedosahuje rozměrů, které by svým způsobem tlačily na veřejnost, obyvatele k tomu, aby za prací migrovalo takto daleko, to znamená až do cizích zemí, ale je naprosto jasné, že ...

Pokud bych chtěl být, promiňte, pokud bych chtěl být škodolibý, když mluvíte o míře nezaměstnanosti, tak jestli bude ještě chvíli trvat v České republice nárůst nezaměstnanosti, tak aby Česká republika nebyla mezi těmi zeměmi, kde bude úplně zamrzat.

Ta nezaměstnanost je strukturální, to je trošku jiná, při stoupajícím tempu rozvoje hrubého národního produktu a průmyslové produkce nám stoupá nezaměstnanost, což ukazuje, že produktivita práce výrazně roste, a složení těch nezaměstnaných je region od regionu jiné, a je to složitější problém než pro tuto chvíli. Myslím si, že zrovna tato pracovní síla, která u nás je nezaměstnaná ve velké většině, alespoň podle těch profilů obecných, které se dávají, zrovna to je ta, která by měla obtížněji uplatnit se na těch trzích s tou pracovní silou, a je zrovna ta, která patří k těm méně mobilním. Ale vy jste se ptal, samozřejmě je naprosto jasné, že největší obavy, které sdělují naši zahraniční partneři, jsou z toho migračního potenciálu polského, to není žádné tajemství, to si myslím, že je věc vcelku veřejně známá. Já nejsem schopen tohle to posoudit, četl jsem několik studií, jsou velmi různorodé tyto odhady, ale to je prostě polská záležitost, polský problém v tuto chvíli, my hájíme naše, chceme hájit v tomto případě naše české národní zájmy, tj. zájmy těchto občanů této republiky, a to znamená otevřít ten pracovní trh maximálně možně a v co nejkratší době.

Velká Británie sice otevře k prvnímu květnu, kdy se Unie rozšíří, svůj pracovní trh, ale zavede povinnou placenou registraci zaměstnanců, a to jednak v reakci na nové restrikce v jiných členských zemích Unie a jednak kvůli tlaku britské konzervativní opozice a taky médií. Co si myslíte o placené registraci?

Já tam mám několik otázek, které ještě potřebuju s našimi britskými partnery si vyjasnit, a to je především otázka právě, zda tato registrace ve skutečnosti neznamená jenom systém licencí jiným způsobem, jestli je to věc nároková, to znamená, jestli bude automaticky vydána tím, že bude zaplacena, a zda existují proti rozhodnutí nějaké opravné prostředky, to jsou věci, které v tuto chvíli neznám do detailu toho mechanismu zavedeného britského. Na druhou stranu, pokud jde o zneužívání sociálních systémů, to znamená těmi migranty, kteří by chtěli pouze jaksi využít, zneužít těch více, či méně generózních systémů, tak pak je to věc, která je, myslím, na místě.

Kdy budete znát podrobnosti v souvislosti s tou placenou registrací?

Budu mít v pátek jednání s britskou velvyslankyní, takže to jsou otázky, na které bych se jí rád zeptal.

Pavel Telička před týdnem v rozhovoru pro BBC uvedl, že je mu líto, že odchází od rozdělané práce v souvislosti s pozicí velvyslance České republiky při Evropské unii, tady jsou jeho slova:

Pavel TELIČKA (zvukový záznam): My se dostáváme, abych byl konkrétnější, právě v této chvíli na půdě COREPERu k jednáním o nové finanční perspektivě. Dostal se nám do rukou materiál komise a na jeho základě povedeme první jednání. A jak bylo konstatování, právě COREPER bude tím hlavním vyjednávacím místem pro jednání o finanční perspektivě. Ale je tam pojítko, je tam pupeční šňůra s prací komise, protože samozřejmě další iniciativní kroky právě v daný oblasti bude připravovat Evropská komise.

Řekl v rozhovoru pro BBC před týdnem velvyslanec, stále ještě velvyslanec České republiky při Evropské unii Pavel Telička. Považujete tuto agendu, o které Telička mluví, za svou hlavní prioritu?

Tak, ona to objektivně bude priorita nejen moje, ale i pro všechny, kteří se Evropskou unií budou zabývat, stejně tak pro vládu, pro premiéra, pro ministra zahraničních věcí, pro ministra financí. Skutečně se jedná o rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, a to je věc natolik důležitá, o tom, které priority se budou prosazovat, jak budou strukturované, kolik na nich bude peněz, že si myslím, že ten příští rok a půl, po který se povedou jednání, je přesně to, co tomu dává to, že to skutečně bude priorita pro všechny.

Pane náměstku, ale neukazuje ta současná situace, kterou Česká republika měla šanci vidět i po návštěvě prezidenta v Bruselu při jednáních s Romanem Prodim, předsedou Evropské komise, že Česká republika a její nejvyšší ústavní činitelé stále nemají sladěné karty? Protože Václav Klaus na straně jedné tvrdí, že by se spíš měly omezovat výdaje z evropských rozpočtů, než jít ke stropu jedna celá dvacet čtyři hrubého národního produktu.

Já jsem u všech těch jednání byl, a tady trochu dochází k dezinterpretacím slov pana prezidenta. Pan prezident především ten problém uchopil jaksi v obecné poloze, to znamená, že Evropská unie, a teď bych nerad a omlouvám se panu prezidentovi, pokud ho pozměním, ale takto jsem ho pochopil, že pokud Evropská unie chce dělat některé politiky, je třeba jí vybavit odpovídajícími financemi. A to je zásadní otázka. Ta dohoda je teď o tom, zda ve všech těchto oblastech chceme tyto politiky takto společně provádět, anebo ne. A to už je legitimní debata o tom, kde si pan prezident myslí, že třeba některé oblasti nejsou potřebné, ale jsou oblasti, ve kterých se shodujeme, jako je společná zemědělská politika, kde si jak pan prezident, tak třeba i já, si osobně myslíme, že by tam mělo dojít k redukci a reformě dalekosáhlejší, než která byla provedená v roce 2002, ale jsou oblasti, ve kterých je třeba posilovat tu politiku, třeba zahraniční politika, zachovat tu porézní, ten princip vyrovnávání jednotlivých oblastí Evropské unie, což jsou důležité oblasti. A tam už je legitimní debata o tom, zda ano, či ne. Čili v tomhle tom si myslím, že obecně ty noty sladěné jsou, ty akcenty budou jiné, my jsme za Českou republiku, a včera to zaznělo i na tom summitu V4 premiérském, chceme a bereme za východisko ten návrh Evropské komise, kde se mluví o tom, že pro vlastní zdroje ten limit by měl být jedna celá dvacet čtyři hrubého národního příjmu, nikoliv to jedno procento, jak chtějí současné norské země, právě proto, že si myslíme, že v současné chvíli Evropská unie před rozšířením a s těmi politikami, které chce dělat a které jsou užitečné, jako je lisabonská agenda, peníze prostě tyto potřebuje a nejsou nikterak velké.

Konstatuje první náměstek ministra zahraničí, státní tajemník pro evropské záležitosti a budoucí velvyslanec České republiky při Evropské unii Jan Kohout. Děkuji za to, že jste přijal pozvání do pořadu Interview BBC. Někdy příště na shledanou.

Děkuju vám mockrát a na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Kohout: ČR náleží lepší přístup na pracovní trhy EU než ostatním

PRAHA 9. března (ČTK) - Česká republika by měla mít podle prvního náměstka ministra zahraničí Jana Kohouta lepší přístup na pracovní trhy v současných členských státech EU než další přistupující země. Kohout, který se stane po Pavlu Teličkovi velvyslancem při české misi EU v Bruselu, to dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

"Chceme, aby byl uveden v život princip diferenciace, aby jednotlivé členské země EU diferencovaly mezi nově přistupujícími zeměmi," uvedl. Česká republika by podle něj měla být vyňata z přistupujících zemí a měla by mít lepší přístup na pracovní trhy.

Princip diferenciace už je podle Kohouta zahrnut v opatřeních, která členské země vůči budoucím novým členům unie zavádějí. "Jestliže říkají, že z deseti přistupujících zemí se to nebude týkat Malty a Kypru, tak samotný princip diferenciace byl už uveden v praxi. My jen nechceme, aby při té diferenciaci do kategorie zemí, kterých se to nebude týkat, spadala ČR," vysvětlil.

Z nynějších 15 členů EU povolí zaměstnávání občanů nových členských států bez omezení jen Irsko a Británie. Ostatních 13 států hodlá práci občanů nových členských zemí na dva až sedm let přísně regulovat, i když některé původně slíbily, že to neučiní.

Ministerstvo zahraničí podle Kohouta chce připravit modelovou bilaterální smlouvu, která by umožnila bez ohledu na restriktivní opatření členských států EU zavést podobný systém kvót, který má ČR s Německem. Tuto smlouvu by Česká republika měla uzavřít se všemi zeměmi, které zavádějí restriktivní opatření, včetně těch, které zavádějí přechodná období, míní Kohout. Dohody nelze stihnout uzavřít do termínu vstupu Česka do EU. "Tohle se bude projednávat delší dobu, do konce roku bychom měli mít jasný obrázek," řekl.