Václav Moravec moderátor

Tomáš Vrbík ve studiu BBC

Z nejmenší strany české vládní koalice Unie svobody-Demokratické unie sběhli dva poslanci. Vedení strany v čele s Petrem Marešem má však důvěru republikového výboru. Soudě z nedělního mimořádného zasedání výboru a slov předsedy unionistů Petra Mareše, o současném vedení strany rozhodnou červnové volby do Evropského parlamentu.

Petr MAREŠ (zvukový záznam): Tak, jak už jsem opakoval již několikrát, za výsledek evropských voleb nese zodpovědnost předseda a také jí z výsledků voleb vyvodí.

Říká předseda US-DEU, vicepremiér Petr Mareš. Nejen o tom, co se děje u unionistů a proč přišla strana o dva své poslance, bude následujících třicet minut. I dnes je před námi půlhodina otázek a odpovědí, i dnes je u mikrofonu Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl poslanec, bývalý člen Unie svobody-Demokratické unie Tomáš Vrbík. Vítejte po čtvrt roce v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý podvečer.

Když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo loni začátkem prosince, dával jste najevo svoji narůstající nespokojenost v dění v Unii svobody-Demokratické unii. Ve středu jste vystoupil z této strany. Co pro vás bylo tím posledním momentem, který vás vedl k vystoupení z US-DEU?

Já bych řekl, že nemohu říct, že by byl jeden konkrétní moment, který vedl nebo, který by byl tím fatálním důvodem, který mě k tomu rozhodnutí vedl. Já bych řekl, že jsem posledního půl roku poměrně intenzivně se snažil přesvědčovat své kolegy v Unii svobody o tom, že je zjevně někde nějaký problém v situaci, kdy Unie svobody dlouhodobě přichází o podporu svých voličů, v situaci, kdy rapidně klesá členská základna, situaci, kdy stranu opouštějí významní komunální a regionální politici a že ta politika, kdy se Unie svobody snaží řešit ten problém tím, že se tváří, že se vlastně nic neděje, že všechno je v pořádku, že setrváváme na pozicích věrni naplňování koaličního programu ve vládě a děláním kompromisů, které se zjevně nedařilo vysvětlovat voličům, protože kdyby se ty kompromisy v té koaliční vládě, která Unie svobody dělá, dařilo vysvětlovat voličům, tak by pravděpodobně neměla tu podporu či nepodporu, kterou v tuto chvíli má. Takže já jsem se snažil o tom své kolegy přesvědčovat a řekl bych, že ...

Nepřesvědčil jste, prohrál jste.

A řekl bych, že ten poslední impuls byl to, že jsem si říkal, má smysl bojovat nebo přesvědčovat své kolegy, pokud je zájem o tu diskusi. Ale já jsem začal v poslední době nabývat přesvědčení, že se začíná objevovat taková obdobná atmosféra, kterou jsem už párkrát v Unii svobody zažil i u jiných lidí, u kolegy Koláře v historii, u kolegyně Marvanové, kdy, když z Unie svobody někdo jakoby poukáže na tyto problémy, o kterých jsem mluvil, tak, že se nediskutuje o podstatě těch problémů, že to je možná pravda a realita, na co poukazujeme, ale že jde o, že vlastně viníkem problémů Unie svobody jsou lidi, kteří na to poukazují, kteří to říkají nahlas.

Jaké máte, promiňte, ale jaké máte pro to vysvětlení? Vy jste byl v Občanské demokratické straně. Unie svobody-Demokratická unie vznikla jako alternativa, protože jste byli nespokojení s tím, co teď popisujete u US-DEU, tak jste byli nespokojeni s podobnou situací v ODS. Čím to, jaké máte vysvětlení pro to, že se Unie svobody dostala do stejné pozice, jakou jste cítil v Občanské demokratické straně na konci devadesátých let?

Já bych řekl, ta situace je možná srovnatelná, ona se dá pozorovat obdobně. Je to tlak, že ta politická strana přestává být schopna vysvětlovat svou politiku těm voličům. Já myslím, že ODS i Unie svobody, a teď jakoby, nechci to srovnávat úplně, ale i ODS v té době byla v situaci, kdy bylo velké množství jejích bývalých voličů nebo lidí, kteří se deklarovali jako pravicoví voliči, nespokojeni s nějakou politikou, kterou tehdy reprezentoval prostě Václav Klaus a vláda, ve které ODS měla dominaci. Já si myslím, že obdobná situace je ...

Proč ale Unie svobody dělá tytéž chyby, když vznikla jako vymezení se vůči ODS?

Já bych řekl, že toto není situace, že by někdo byl schopen být o tolik chytřejší nebo schopnější nebo lepší. To jsou prostě věci, kdy podle mě ten tlak logicky vyvolává pocit, že lepší variantou, než ta varianta otevřené debaty, diskuse a hledání řešení těch problémů a vlastně připuštění té debaty. Tak, co je špatného na tom, že část lidí prostě si myslí, že politická strategie té strany je špatná a říká to. Já myslím, že to ničemu nebrání a že to nic nepoškozuje. A že ta situace je obdobná v tom, že prostě Unie svobody se rozhodla, že lepší je jakoby umlčet ty hlasy a tím se jakoby omezí ten negativní dopad.

Souvisí ono umlčení hlasů s tím, co bylo obdobné i u ODS, že poměrně významní představitelé strany mají vládní místa, tedy lidově řečeno, že jde o teplé pozice ve vládě, na ministerstev a to determinuje diskusi v politické straně?

Já jsem samozřejmě přesvědčen o tom, že pro řadu lidí z Unie svobody je ono setrvání v těch pozicích, které popisujete, natolik důležitou součástí jejich vidění, vidění stávající politické, jako politiky Unie svobody, že jenom připuštění, diskuse o tom, že by se něco takového mělo změnit, v nich vyvolává prostě ty reakce, které prostě se stávaly.

Mluvil jste teď konkrétně i o Petru Marešovi?

Já nechci nikoho jmenovat, já si prostě myslím, dokonce si myslím, že to je i logické a přirozené. Prostě jsem-li ministr nebo jsem-li člověk, který je v té vládě, tak samozřejmě logicky mám i pocit, že kompromisy, které dělám, jsou prostě kompromisy přijatelné a dokážu se nějakým způsobem obhajovat. Samozřejmě od toho je tady pak jakoby ta členská základna a poslanci a politici v té straně, kteří mají vždy říkat jako, no, to je hezký, že vám se zdá, že ten kompromis je to dostatečnej. Problém je, že je to kompromis, který nepřináší důvěru nebo podporu voličů.

Když jste ve středu oznámil svůj odchod z Unie svobody-Demokratické unie, dostal jste bezpočet otázek novinářů. Mezi nimi byla i ta otázka, zda vylučujete svůj případný odchod, tedy návrat po odchodu do US-DEU. Média následně referovala, že nevylučujete svůj návrat k unionistům. Pro vás je opravdu představitelné, abyste udělal gesto, opustil stranu a následně se během půl roku, roku do ní vrátil?

Já myslím, že to je věc nemožná a myslím si, že jsem to ani takto neřekl. Já jsem na otázky tohoto typu odpovídal tak, že jsem říkal, já si dovedu představit poměrně solidní a kvalitní spolupráci v klubu US-DEU, jehož jsem zůstal členem, pokud se jakoby přiblížíme názorově v tom, že některé kompromisy, které prostě dělá Unie svobody, jsou již prostě za hranicí toho, co bylo z mého pohledu možné nějakým způsobem obhajovat a ...

Jednoznačně tedy tak odpovídáte na otázku, že pro vás návrat do US-DEU je nemožný?

Já si myslím, že to nikdo, ani já, ani Unie svobody by toto nepovažovala za šťastné řešení.

Prezident Václav Klaus v neděli v rozhovoru pro Českou televizi vaše vystoupení ze strany, ale stejně tak i krok vašeho kolegy Mariana Bielesze označil za chladný kalkul, který vám má přitáhnout i zájem médií.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Myslím, že to je docela chytrý kalkul od nich, v tom žádné ideály určitě nejsou, to je velmi chladný kalkul těchto dvou lidí. A proto já si myslím, že v jejich zájmu není tu vládu dneska potopit a vyvolat okamžitě předčasné volby, které by tyto dva pány poslance asi velmi rychle smetly.

Řekl v rozhovoru pro Českou televizi v neděli prezident Václav Klaus. Jak se vypořádáte s námitkou, že váš krok může být vnímán jako kalkul, jak ho interpretuje prezident?

Víte, já jsem samozřejmě připraven vyrovnávat se s mnoha označeními tohoto kroku, to prostě tak je, já ...

Lichotí vám zájem médií?

Věřte mi, že to není zrovna nejpříjemnější záležitost, když máte od rána do večera odpovídat na některý věci. Takže já bych si velmi rád něco takového opustil.

Je vám ta situace nepříjemná, ve které se ocitáte od středy?

Určitě jsem strávil řadu dní svého života podstatně příjemněji, takže není to věc, na které bych se vyžíval a že bych jásal nadšením, že mě každý tři minuty zavolá na telefon nějaký novinář a ptá se mě na něco, není to tak. Podívejte, chladný kalkul. Já samozřejmě vnímám komentáře sdělovacích prostředků, lidí, se kterými mluvím, já bych řekl, že ta skupina se dělí na dvě části. Prostě je to skupina lidí, která říká, že ten krok chápe a rozumí mu a že si dovedou představit složit situace, ve který jsem se nacházel já i třeba kolega Bielesz. Pak je tady skupina lidí, kterou prostě nepřesvědčím, která bude přesvědčena o tom, že to je složitě zosnovaný plán, jehož cílem je prostě udržet si nějakou politickou pozici nebo něco podobného a ty lidi nepřesvědčím. A já jenom musím říct, že mě bavěj ty komentáře i občas sdělovacích prostředků, kdy na jedné straně, když jakoby se nedělo nic, tak členové Unie svobody nebo Unie svobody byla označována za stranu, která nic nedělá, rezignovala na své postoje, je přívažkem socialistické vládě, je ochotna jakýchkoliv kompromisů. A když jako nastane situace, když někdo řekne teda jako opravdu ne, tak nebudeme dělat ty kompromisy až tolik, já prostě s tím mám problém. Tak zase se objevují komentáře, že vlastně je třeba dodržovat tu koaliční smlouvu, že je potřeba za každou cenu dodržet věci, které prostě někde někdo domluvil a paradoxně to někdy říkají ti samí lidé, jo. Takže ono je to těžké.

Pane poslanče, promiňte, co argument, že váš krok je polovičatý, protože jste sice opustil Unii svobody-Demokratickou unii, protože se zpronevěřila svému programu, program neplní, ale nevzdal jste se poslaneckého mandátu nebo dokonce jste poslanecký klub US-DEU neopustil. Chápete dnes zhruba po týdnu, že ten krok je polovičatý?

Já myslím, že to je, jak se na to kdo z nás dívá. Já ten krok nepovažuji za polovičatý, já ten krok považuji za krok, kterým jsem naopak já se snažil dostat do situace, že budu moci v některých případech buď plnit volební program Unie svobody s určitou větší mírou svobody, než jsem měl pocit, že teď ho mohu plnit, anebo se nebudu muset podílet na krocích, které podle mého názoru jsou prostě v rozporu s touto filozofií nebo s programem, se kterým jsme do té Poslanecké sněmovny kandidovali.

A co ta námitka, že zkrátka potřebujete poslanecký plat a proto zůstáváte členem a nevzdal jste se poslaneckého mandátu?

Podívejte, já jsem poslancem půl roku, do té doby jsem se dokázal poměrně slušně živit normální prací. Věřím tomu, že když zítra z Poslanecké sněmovny odejdu, takže se opět uživím prací a ...

Uvažujete o tom, že byste odešel z Poslanecké sněmovny?

Říkám, kdybych udělal tento krok, takže se určitě uživím. Já nejsem závislý na výplatě prostě z Poslanecké sněmovny. A já prostě si myslím, že bychom se prostě museli pouštět do debaty, zda je správné vzdát se poslaneckého mandátu v situaci, kdy chci realizovat nebo se nepodílet na věcech, které jsou v rozporu s volebním programem, za který jsem byl zvolen.

Když to řeknu lidově, může to jeden či dva lidé vytrhnout, není to opravdu příliš naivní a vaše argumentace se může jevit jako nedůvěryhodná, že jeden Vrbík, jeden Bielesz budou prosazovat program US-DEU?

Já myslím, že to zcela jistě nevytrhnou, já myslím, že to je fakt, že to je, ale je to prostě o rozhodnutí poslanců, kteří byli zvoleni s nějakým mandátem, který byl s volebním programem s nějakými sliby, který dávali voličům. Já jsem na svých volebních materiálech měl větu, která zněla, že budu prosazovat snižování daní. Nezlobte se na mě, já nemůžu v Poslanecké sněmovně hlasovat pro zákony, které vedou k tomu, že se v dlouhodobém horizontu zvyšuje daňový zatížení, když jsem voličům sliboval úplně něco jiného. A jestli máte pocit, že jediným řešením této situace je, že se vzdám poslaneckého mandátu, tak samozřejmě řešením to je, ale nemyslím si, že by to prospělo politické situaci.

Neuvažujete tedy o vzdaní se poslaneckého mandátu?

V tuto chvíli určitě ne.

Byly před týdnem ve středu v uvažování Tomáše Vrbíka úvahy o vystoupení z poslaneckého klubu US-DEU a právě možnost vzdaní se poslaneckého mandátu?

Určitě jsem promýšlel všechny varianty nebo všechny možnosti toho, jak se s tou situací vyrovnat. Bylo by to asi na dlouhý povídání porovnávat jednotlivé varianty. Prostě nakonec jsem dospěl k závěru, že tento krok, který jsem udělal, je prostě krokem nejrozumnějším.

Neuvažujete tedy nyní, že byste vystoupil z poslaneckého klubu US-DEU?

Neuvažuji o tomto.

Dovolte, abych vám citoval slova z 5. března, která vysílala televize Prima ve svém Zpravodajském deníku, cituji doslova: "Tomáš Vrbík nyní říká, že do ODS vstoupit nechce, mluví ale o tom, že založí novou pravicovou stranu." Konec citátu. Vy jste od minulé středy několikrát vyloučil vstup do některé ze současných stran, především do ODS. Proč jste podle Primy, jak tvrdila její reportérka, mluvil o vzniku nové strany?

Já bych teda chtěl využít té příležitosti tady a říct, že nejenže nehodlám tedy vstupovat do žádné stávající politické strany v tuto chvíli, ale že nehodlám ani zakládat žádnou politickou stranu, že nemám připraveno tisíc podpisů a deset politiků, se kterými pozítří hodlám přijít na ministerstvo vnitra, předat tam k registraci stanovy nějaké politické strany. Tato moje věta vznikla nebo tato interpretace podle mě vznikla z věty nebo z úvahy, na kterou se mě samozřejmě řada novinářů ptala a to je jako, co vlastně s tou situací v tuto chvíli pro Unii svobody. A já jsem říkal, že si prostě myslím, že z hlediska Unie svobody a z hlediska obecně politického prostoru napravo od středu by bylo docela dobře, kdyby se podařilo, aby zde vznikl nebo se sloučil nebo vytvořil nějaký politický proud či subjekt, který by zahrnoval prostě politické strany, které se v tuto chvíli deklarují, jakoby pravicové, které se deklarují na těch filozofických východiscích liberalismu a podobných věcí a že by to prospělo prostě k tomu, aby tady třeba do budoucna mohly vznikat pravicové nebo středopravicové vlády, aby tady nebyla nutnost permanentně dělat vlády, které budou odleva doprava, kde se vždycky jeden bude na druhého vymlouvat, proč nemůže to či ono realizovat, protože prostě druhý partner mu to znemožňuje.

Vykládám si správně vaše slova, že tedy nyní aktuálně patříte společně s Hanou Marvanovou k těm lidem, kteří chtějí integrovat Unii svobody, Evropské demokraty Jana Kasla a další menší strany?

Já říkám, že to je věc, kterou já považuji za smysluplnou, že to má smysl, ale ...

Angažujete se v ní?

... zároveň říkám, že se v tom v tuto chvíli nemíním nijak osobně angažovat, se hodlám soustředit na to, abych prostě nějakým způsobem naplňoval svůj poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně. Určitě nebudu ten, kdo bude od zítřka po večerech organizovat schůzky politiků těchto stran a připravovat nějaký takovýto projekt. Já si myslím, že by to prostě bylo dobře, kdyby se to povedlo. Mám své velké pochybnosti, protože ta historie vývoje tady za posledních několik let ukazuje, že ta šance dohodnout se a vytvořit takovéto uskupení politické je velmi těžké a že se ty chyby permanentně opakují těch jednotlivých politických stran, akorát se mění názvy těch stran, ale ...

To znamená, že se podle vás nepodaří sloužit Evropské demokraty Jana Kasla, Unii svobody.

Myslím, že to bude vyžadovat, že by to vyžadovalo velikou míru vstřícnosti a osobního se vzdání některých jakoby pozic od řady lidí a uvidíme.

Další téma, budoucnost současné vládní koalice. Jak často jste v uplynulých dnech a týdnech přemýšlel o možnosti předčasných voleb, jako o jednom z řešení současné politické situace v zemi?

Já nevím, jestli by se dalo říct, že bych o tom nějak usilovně přemýšlel. Myslím si, že to je jedno z východisek, které podle mého názoru asi těžko se dá realizovat v letošním roce, to si moc nedovedu představit. Ale pokud by se nedařilo, aby zde fungovala nějaká stabilní vláda, vládní koalice, vládní většina, která by byla schopna vládnout v této zemi, já si myslím, že úvaha nad předčasnými volbami není nic, za co by se bylo třeba stydět. A já v reakci na to, co říkal pan prezident, já samozřejmě nevím, jestli bych se v tuto chvíli účastnil případně voleb do Poslanecké sněmovny. Ale já bych s velkou radostí nechal na voličích, aby otestovali, zda by nás ty volby smetly, nebo zda by ty volby potvrdily, že třeba si řada voličů myslí, že ten krok, který jsme udělali nebo který já jsem udělal, má svůj smysl a logiku.

To znamená, že do jisté míry jste označil tuto vládu za nestabilní, to jsem pochopil správně z vašich slov?

Já, tak, já myslím, že ta vláda měla poměrně problémy se stabilitou již doposud. Ono se velmi často stávalo v Poslanecké sněmovně nebo velmi často, stávalo se v poslanecké sněmovně, že i v tuto chvíli zákony, které posílala vláda do Poslanecké sněmovny, nikdy nebyly přijaty, rozpočtové určení daní, natura, prostě ty situace se stávaly a já mám pocit, že prostě je to o schopnosti hledání nějakých kompromisů a řešení. Prostě sto jedničková koalice je prostě vždy velmi křehká, protože bohužel každý poslanec je ten sto první a s každým tím poslancem je potřeba nějakým způsobem se pokusit najít řešení.

Což vám může vyhovovat. A vyzkoušel si to Josef Hojdar, teď si to zkouší Tomáš Vrbík a Marian Bielesz.

Na jednu stranu mi to samozřejmě může vyhovovat, na druhou stranu, ...

Vyhovuje vám to?

... na druhou stranu věřte, že taková pozice není nijak jednoduchá a nijak příjemná a věřte mi, že pozice poslance, který mlčí a hlasuje podle toho, jak mu někdo nařídí, je zcela jistě o poznání jednoduší a o poznání příjemnější, než tato pozice, kterou mám v tuto chvíli já.

Pokud byste měl jednou větou popsat, v čem ta pozice je nepříjemná, jak by ta věta zněla?

Vyvolává nebo nutí člověka k tomu, aby se nebál prostě učinit určitá rozhodnutí a nést za ně zodpovědnost.

Když se ještě zaměřím na předčasné volby, vyložil jsem si správně vaše slova, že řešením ze současné nestabilní politické situace v České republice by s největší pravděpodobností pravděpodobně asi po těch trojích volbách v letošním roce byla úvaha o předčasných volbách v roce příštím?

Já myslím, že nevyložil. Vy jste se mě ptal, jestli jsem uvažoval o předčasných volbách a já jsem na to odpověděl, že pro mě debata o tom, zda by mohly být předčasné volby, není debata, která by byla tabu a že pokud by se ukázalo, že není prostě šance, jak by tady mohla fungovat normální vláda, jak by tady byly stabilní politické poměry, ...

To se zatím neukázalo?

... že toto je věc, která může prostě vřít. Já si myslím, že v tuto chvíli tady prostě vláda je, ta vláda vládne a s většími či menšími obtížemi. Takže v tuto chvíli já si nemyslím, že by předčasné volby musely být pozítří, ale nebráním se tomu nebo určitě bych nebyl ten, který by za každou cenu hlasoval proti předčasným volbám, kdyby většinová vůle k tomu byla ve sněmovně.

V neděli večer mimořádně zasedal republikový výbor US-DEU. Předseda strany Petr Mareš na něm dostal důvěru, přičemž vedení Unie má při jednáních s koaličními partnery ve vládě a také s poslanci, kteří stranu opustili, Tomášem Vrbíkem a Marianem Bieleszem, zajistit plnění koaličních závazků. Tady jsou slova Petra Mareše.

Petr MAREŠ (zvukový záznam): Budeme tak, jako jsme jednali předtím, i v těch dalších případech jednat s nimi o podpoře vládních návrhů a pokud se nám nepodaří takovou dohodu s nimi uzavřít, pak těsně sdělíme našim koaličním partnerům, že nejsme schopni plnit své závazky. Já jenom podtrhnu, že jedním z těch momentů, který byl velmi zdůrazňován v debatě na republikovém výboru, byla snaha neotevřít dveře ke vstupu komunistů do aktivní účasti ve vládě.

Řekl v neděli po jednání republikového výboru US-DEU předseda strany Petr Mareš. Očekával jste takový výsledek?

Nepřekvapil mě.

Už s vámi jednalo vedení US-DEU, zda bude vaším hlasem schopno zajistit své závazky vůči zbývajícím dvěma stranám vládní koalice, tedy lidovcům a sociálním demokratům?

Já bych to neformuloval do pozice, že bysme vedli nějaké jednání ve smyslu, že bychom se uzavřeli v nějaké místnosti a tam spolu složitě definovali všechny potenciální zákony, které by mohly přijít a se kterými by mohl být problém. Ale vedli jsme diskusi na téma, za jakých podmínek by mohla probíhat nějaká spolupráce na řešení těchto věcí. A já jsem zopakoval to, co jsem říkal i do médií a to, co jsem, myslím, i dělal v poslaneckém klubu. Já jsem připraven dopředu vždy jasně říct, pokud s některým zákonem nebo nějakým kompromisem, který bude koalicí vytvořen, budu mít problém říci věci, ve kterých ten problém mám a budu se snažit hledat nějaké řešení, hledat nějaký kompromis, který by prostě byl pro mě obhajitelný vůči lidem, kteří mě prostě do tý Poslanecký sněmovny zvolili. To znamená, a o tom jsme zhruba vedli tuto chvíli diskusi. To znamená, ano já nedovedu v tuto chvíli definovat padesát zákonů, které jsou někde v legislativním procesu vlády ...

To znamená, promiňte, jednoznačně to znamená tedy, že to usnesení nebo závěr nedělního republikového výboru je vlastně bezcenný z vašeho pohledu?

Já to neumím komentovat, já prostě říkám to, co říkám.

Promiňte, hraje se o vás, to znamená, že vy na to nějaký názor mít musíte. Jestliže má republikový výbor a přijal takové usnesení, že musí sdělit, zda je schopen zajistit i hlasy a koaliční závazky na těchto dvou hlasech, Vrbíkově hlasu a Bieleszově hlasu, vůči dvěma stranám koalice, anebo opustit vládu, tak vy s tímto usnesením nakládáte jak, že nejste schopen dát takový slib?

Já v tuto chvíli nedovedu pojmenovat, co jsou koaliční závazky kromě obecné formulace vládní koaliční smlouvy. Prostě podívejte se, věci, které já jsem zmiňoval, majetková přiznání nebo nemocenská, to jsou dva návrhy zákonů, které v tuto chvíli ani neprošly koaliční dohodnou, ani neprošly paragrafem znění vládou, já v tuto chvíli prostě říkám, já mám problém s majetkovými přiznáními za prvé, protože Unie svobody je nikdy ve svém volebním programu neprosazovala, za druhé proto, že ta podoba, kterou já mám zatím z toho připomínkového řízení, jak jsem jí viděl před sebou, tak mi spíš připomíná Potěmkinovu vesnici, než reálnou věc, která má řešit nějakou šedou jako problémy šedé ekonomiky. Tak já prostě v tuto chvíli říkám, toto je problém a pojďme o tom diskutovat, pojďme hledat nějaké řešení, aby to pro mě bylo obhajitelné a bylo to přijatelné pro koalici.

Pro vás jsou přijatelná majetková přiznání ať budou mít jakoukoliv podobu?

Pro mě institut majetkových přiznání pod názvem majetková přiznání je prostě věc, pro kterou nemohu hlasovat.

To znamená, že nejste schopen naplnit koaliční závazky, protože US-DEU se k formě majetkových přiznání zavázala?

Já jsem přesvědčen o tom, že toto je prostě kompromis, který už je příliš daleko a že to je věc, o které, která je takto, jak jí popisujete.

Je to tedy jednoznačné, že vedení US-DEU není schopno zajistit koaliční závazky například v oblasti majetkových přiznání a odstoupení, respektive vystoupení US-DEU z vlády je nevyhnutelné?

To bude záležet prostě na vedení strany, aby se s tímto mým postojem ...

Majetkovým přiznáním ...

Majetkovým přiznáním například vyrovnala.

Pokud byste nyní měl odpovědět na otázku, zda už víte, jak budete hlasovat při tom nejbližším klíčovém hlasování, tedy v zákonu o nájemném, jak bude znít vaše odpověď?

Já na úvod chci říct, že já jsem zastáncem deregulace nájemného, to znamená, já jsem velmi podporoval to, aby byl přijat zákon, který toto bude řešit systémově. To, že se tohle nepovedlo a že výsledkem byla dohoda, kterou učinil pan Němec s panem Sobotkou, kterou bych, když to v principu shrneme, znamená třikrát deset zvyšování nájemného během nejbližších tří let, to byl kompromis, o kterém já jsem řekl jako, není to systémové řešení, není to věc, ze které bych jásal, ale dovedu si představit, že bych takové řešení podpořil. Problém je, že mimo tuto dohodu bylo při jednání koaličních poslanců, kteří připravovali komplexní pozměňovací návrh, který byl předložen do Poslanecké sněmovny, bylo do tohoto materiálu nebo byl ten návrh rozšířen o institut přehledu nájemného v obcích, který, když ho lehce shrnu, v principu říká, každý majitel domu, každá obec bude mít povinnost na nějakých formulářích hlásit to, za kolik a jaký byty pronajímá. Tyto formuláře se budou někde shromažďovat, budou tyto formuláře posílány na ministerstvo financí, ministerstvo financí s nimi bude nějakým způsobem pracovat. Podle mého názoru to povede ke zvýšení finančních nákladů, administrativních nároků na obce i na ministerstvo. Podle informací nebo o tom, jak já jsem to například konzultoval se Svazem měst a obcí, Svaz měst a obcí prostě si toto nepřeje, zástupci obcí s tímto mají problém, nechtějí prostě tuto cestu. A já za sebe říkám, že to je věc, která v tuto chvíli a priori nesouvisí prostě s tím modelem, že chceme umožnit aspoň po těch dvou letech nebo třech letech, kdy se nehýbalo s nájemným, umožnit aspoň částečnou, ne uvolnění toho nájemného.

Toto, řekněme, přehledy nájmů v obcích, nájemného v obcích je jediná brzda, která vám nyní zabraňuje v tom, abyste zvedl ruku pro zákon o nájemném.

To je věc, se kterou já mám problém, a proto já bych navrhoval a chtěl bych se o tom zítra na jednání klubu o tom mluvit a mluvit o tom i s koaličními partnery Unie svobody, že bych navrhoval, abychom v tuto chvíli vrátili ten zákon do druhého čtení, abychom umožnili ještě diskutovat o té podobě, protože já, princip dovedu pochopit, myslím si, že forma je špatná a měli bychom hledat jinou formu. Já věřím tomu, že se to stane a věřím tomu, že toto je přece věc, kvůli které, kdyby nebyla vůle, protože já neříkám pojďme ten zákon shodit, já jenom říkám pojďme o něm ještě diskutovat, pojďme hledat řešení. Pokud by tato moje prosba o to, abychom zkusili hledat řešení, nevedla k tomu, že by na to koaliční partneři přistoupili, tak pak já bych si kladl otázku, zda jako je zájem vůbec o to do budoucna hledat nějaké kompromisy.

Promiňte, abych vám tady teď citoval slova předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie Petra Ibla. V rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář říká, cituji doslova: "Nás to stálo dost sil, abychom se dohodli takto, pan Vrbík může mít svůj názor, může se o tom diskutovat, ale nemyslím si, že už se k nějakým změnám bude přistupovat."

Já to čtu tak, že se může o tom diskutovat a ...

Ale ke změnám se nebude přistupovat?

Tak uvidíme, já věřím tomu, že toto je věc, jejíž smysl je jasný, není to žádný politikum, není to žádný obecně filozofickej přístup, že to je konkrétní řešení nějakého problému a že toto je teda věc, na které by mohla být snaha ten problém nějakým způsobem konkrétně vyřešit.

Říká poslanec, bývalý člen Unie svobody-Demokratické unie Tomáš Vrbík, který byl hostem Interview BBC. Já děkuji za to, že jste poskytl BBC rozhovor a těším se někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Zákon o nájemném v úterý prověří koalici, Vrbík k němu má výhrady

Tomáš Vrbík ve studiu BBC

PRAHA 8. března (ČTK) - Zákon o nájemném už v úterý prověří, do jaké míry krize v Unii svobody-DEU ohrožuje celou vládní koalici. Kdyby sněmovna tuto klíčovou normu kvůli některému ze členů poslaneckého klubu US-DEU neschválila, mohlo by to možná znamenat i konec nynější vládní sestavy. Tomáš Vrbík, který stejně jako Marian Bielesz z unie odešel, dnes ČTK řekl, že o podobě zákona o nájemném chce ještě jednat a žádá změny.

"Nás to stálo dost sil, abychom se dohodli takto. Pan Vrbík může mít svůj názor, může se o tom diskutovat, ale myslím si, že už se k nějakým změnám nebude přistupovat," řekl dnes ČTK předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Petr Ibl.

Vrbík dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC řekl, že věří v ochotu koaličních partnerů ještě jednat o podobě normy. "Já neříkám: 'Pojďme ten zákon shodit, já jen říkám: Pojďme o něm ještě diskutovat'," uvedl. Předseda sněmovního podvýboru pro bytovou politiku a jeden ze sociálnědemokratických vyjednavačů o nájemném Evžen Snítilý ale míní, že na další debatu už není prostor. "Takovéto pozdní záchvaty mě nezajímají," řekl dnes ČTK. Dodal, že Vrbík mohl projevit iniciativu, když koaliční poslanci nynější kompromis dojednávali.

Vrbík i Bielesz sice zůstávají členy sněmovního klubu US-DEU, jejich odchod ze strany ale vyvolal otázku, zda koalice pořád ještě má v dolní komoře většinu 101 z 200 hlasů. Sociální demokraté a lidovci zatím dali unii čas, aby ukázala, zda se s krizí vypořádá. Například v ČSSD se již ale spekuluje o variantách možného vývoje, třeba menšinové sociálnědemokratické vládě s tichou podporu KSČM. O budoucnosti současné koalice by mohlo hodně napovědět právě úterní hlasování o nájemném.

Kromě nájemného má ale dolní komora v úterý rozhodnout mimo jiné i o tom, zda zvýší rozhlasové a televizní poplatky. Opozice je proti, takže i v tomto případě se bude muset vládní tábor asi spolehnout na sebe. Koalice se podle informací ČTK kloní k variantě, podle níž by se televizní poplatky nyní zvýšily ze současných 75 korun měsíčně na 100 korun a dál by stoupaly v závislosti na inflaci. Reklama v ČT by se snížila z dnešního jednoho procenta vysílacího času na 0,8 procenta. Rozhlasové poplatky by vzrostly z 37 na 45 korun měsíčně.

Z Vrbíkova dnešního vyjádření vyplynulo, že takový návrh by zřejmě podpořil. V otázce nájemného ale trvá na svém, a pokud mu sněmovna nevyhoví a nevrátí zákon do druhého čtení, chce hlasovat proti, nebo se zdržet hlasování. Nepředpokládá, že by odešel z jednacího sálu, aby snížil počet hlasů nutný ke schválení. Při současném těsném rozložení sil je ale představitelná i varianta, kdy Vrbík zákon nepodpoří, ale sněmovna ho přesto schválí. Záležet bude skutečně na každé absenci a momentální přítomnosti v jednacím sále.

Někteří poslanci budou asi omluveni ze zdravotních důvodů, jiní jsou na zahraniční cestě. Například právě Bielesz je členem delegace do Dánska, v níž jsou i tři sociální demokraté, jeden lidovec a jen dva zástupci opozice - jeden občanský demokrat a jeden komunista. V případě zahraničních cest je však zvykem, že poslanci se domluví a ve sněmovně zachovají poměr sil mezi opozicí a koalicí, "vypárují se".

"Je to dlouhodobě naplánovaná cesta s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem do Dánska," řekl dnes ČTK Bielesz, který také zůstal členem desetičlenného klubu US-DEU. Zopakoval, že nemíní položit současnou koaliční vládu.

Koaliční kompromis zákona o nájemném, tak jak vypadá teď, počítá s tím, že činže porostou třikrát po sobě až o deset procent, a to k 1. červenci letošního roku, 1. červenci 2005 a k 1. lednu 2006. Předpokládá také existenci přehledů nájemného, jakési cenové mapy, která by vznikla na základě hlášení vlastníků domů.

Právě tuto část Vrbík kritizuje, obává se mimo jiné zvýšení administrativy a finančních nákladů. "Byl bych rád, abychom o té věci ještě jednali," řekl ČTK. Potvrdil, že by chtěl zákon vrátit do druhého čtení. To by případně znamenalo, že sněmovna by ho asi schvalovala až na další schůzi, která začne koncem měsíce.