Václav Moravec moderátor

Ivo Lukačovič ve studiu BBC

Ministr informatiky Vladimír Mlynář tvrdí, že současná vláda hodlá udělat další kroky v podpoře počítačové gramotnosti a rozvoje Internetu v České republice.

Vladimír MLYNÁŘ (zvukový záznam): Já vám mohu říci, že navrhnu možnost daňových odpisů pro fyzické osoby při nákupu počítače připojitelného na Internet.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr informatiky Vladimír Mlynář. Nejen o rozvoji a budoucnosti Internetu v České republice bude následujících třicet minut.Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. U mikrofonu Václav Moravec, k protějšímu mikrofonu usedl zakladatel webového portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Polovina, v polovině ledna jsme se dozvěděli, že nejčastěji vyhledávanými slovy prostřednictvím vašeho portálu byla slůvka SMS, hry a Nokia. Dovolte, abych byl hned v úvodu osobní. Jaká slova vy nejčastěji vyhledáváte na Internetu?

Já sám pro sebe hledám teďka úplně, teďka momentálně nehledám. Teďka hledám momentálně slova jako okna, plastová okna, střešní okna a tak dále, protože ...

Vy stavíte?

Nestavím, ale zajímám se o to, jakým způsobem uživatelé přes Seznam hledají především firmy, protože vím, že v takovém tom klasickém hledání, když člověk hledá na Internetu cokoliv jiného jako například počítačové hry, tak ten Seznam má konkurenci v zahraničních vyhledávačích, ale Seznam se specializuje především na to, že máme velice kvalitní databázi firem, a proto v tom, co lidé hledají, především vyhledávám ty firemní výrazy a sám si je dávám do vyhledávače a kontroluji, jak ten Seznam je v tomhle směru kvalitní.

K čemu jste došel? Jak jste kvalitní?

Došel jsem k tomu, že v podstatě Seznam je nejrychlejší způsob, jakým způsobem třeba naleznete ubytování v Bedřichově. Já jsem momentálně, před čtrnácti dny jsme s přítelkyní jeli lyžovat a trvalo nám pět minut, než jsme si vyjeli všechny nebo ne všechny, ale většinu ubytovacích zařízení v Bedřichově a jejich telefonní čísla. Představme si, že bychom šli na nějaký jiný portál, třebas na Google nebo na naši konkurenci Centrum, Atlas, tak zadáme nějaké slovo hotel, vyjede nám nějaká databáze hotelů a v té databázi hotelů se potom musíme zorientovat a najít nějaké ubytování v Bedřichově. Seznam funguje nějakým jiným způsobem, protože Seznam kromě toho, že ostatní, nebo všechny ty ostatní vyhledávače fungují tak, že v podstatě odkazují na webovské stránky toho provozovatele nebo na nějaký webovský server, kdežto Seznam sbírá přímo telefonní čísla a adresy přímo těch firem, které v Seznamu jsou zatříděny. To znamená, že já jsem napsal ubytování a vyšlo mi asi dva tisíce ubytovacích zařízení v Čechách, kliknul jsem si, že chci ubytování na Liberecku, kliknul jsem si, že chci v Bedřichově a vyšlo mi, že v Bedřichově je třináct ubytovacích zařízení a přímo v Seznamu, přímo součástí Seznamu byly ty telefonní čísla, byly tam dokonce fotografie. Takže já jsem nemusel chodit na ty webovské adresy, na ty webovské stránky těch hotelů a přímo jsem si, přímo jsme si s přítelkyní ty jednotlivé ubytovací zařízení obvolali a ...

Pokud bych byl vaším mediálním poradcem, omlouvám se, že vám vstupuji do řeči, tak bych vás pochválil za to, jak skvěle umíte prodat Seznam.cz. Pokud bych vám ale položil otázku týkající se slabých míst, například vyhledávacího portálu Seznamu, tak ta jsou jaká?

Slabá místa jsou, že momentálně nemáme zrovna zas tak moc kvalitní fulltext. Používáme technologii Google, která je globální, to znamená, že ona obsahuje spousta, ona obsahuje nějakých čtyři miliardy zaindexovaných stránek po celém světě, ale tím, že ta technologie fulltext se zabývá, abych tak řekl, celým světem, tak ten počet zaindexovaných stránek v České republice není zas tak velký. To znamená, že ...

Musí se v globálním prostředí, kterým bezesporu Internet je, používat právě globální vyhledavač, jako je Google?

Nevyhneme se tomu, protože Internet je, jak bych řekl, globální space, a i když my vlastně chceme přijít s vlastním fulltextem, tak budeme schopni indexovat pouze tu Českou republiku, ale spousta stránek, které zajímá uživatele našeho portálu, je i v zahraničí. To znamená, že my se spolupráci s Googlem nebo s nějakou jinou globální technologií nevyhneme, ale chceme kromě toho nabídnout i fulltext, který bude velice podrobně indexovat stránky v České republice, takže v České republice bude obsahovat více stránek, než obsahuje Google nebo jakýkoliv jiný globální vyhledávač.

Dovolte, abych vám odejmul a téměř si přivlastnil váš příměr s tím globálním spacem, kterým jste označil Internet jako médium a odpusťte následující poťouchlou otázku. Kdy jste se v tom globálním space ztratil? Ztratil jste se v něm?

Nevím, že bych se v nějakém globálním space se ztratil. V každém případě hledáme nějakou cestu, jak propojit ten výsledek vyhledávání, protože pokud vezmeme výsledek vyhledávání třeba z Googlu nebo Allthe Web, nebo v jakémkoliv fulltextovém vyhledávači, tak je to velice snadné. Tady ten vyhledávač nabízí výsledky pouze té jedné databáze, pouze fulltextů, kdežto my kombinujeme několik výsledků. My kombinujeme katalog, a to katalog nějakých nekomerčních stránek, katalog firem, potom máme fulltext a český fulltext, pak budeme mít fulltext globální a je velice těžké ty výsledné odkazy setřídit ta, abychom tomu uživateli nabídli to, co on chce. To znamená, že tam není ani problém přijít s nějakou technologií fulltextu v Čechách nebo fulltextu v zahraničí nebo katalogu českého, českých firem. Tam je větší problém, daleko větší problém je ty výsledné stránky setřídit tak, aby ten uživatel dostal to, co skutečně chce.

To znamená dát jim kritéria, aby to, co uživatel žádá, se objevilo hned před jeho očima a nikoliv nikde vzadu?

Přesně tak a možná se nevyhneme tím, možná se nevyhneme tomu, v podstatě já razím takovou filozofii, že ta technologie, jak to vlastně funguje, ten vyhledávač, by tomu uživateli měla být skrytá, protože technologie fungují nejlépe tehdy, když je nevidíme, nebo když o nich nevíme. To znamená já razím takovou technologii, když ten uživatel zadá klíčové slovo, my mu ty odkazy naservírujeme tak, jak uznáme za vhodné, ale možná, že ...

A nemůžu se pak, promiňte, jako uživatel cítit oklamán, že se mi něco nedostane a něco přede mnou zamlčíte?

Přesně tak. Tady tu technologii v současné chvíli razí většina vyhledávačů světových, kteří kombinují katalog a fulltext a možná, že se stane, že se ukáže ve výsledku, že výhodnější je prostě tomu uživateli ty věci oddělit a ten uživatel si sám při tom hledání rozhodne, jestli chce hledat v katalogu, v katalogu firem, ve fulltextu, v českém fulltextu nebo v zahraničním fulltextu.

Co si myslíte, že uživatel podle těch stereotypních návyků, které bezesporu máte zmapovány, co si myslíte, že si vybere?

To záleží na něm. Například takoví ti techničtí týpkové, takoví ti lidé prostě technicky znalí, kteří prostě jsou na Internetu každý den od rána do večera, tak ti upřednostňují fulltext, kdežto lidé, kteří jsou příležitostní uživatelé Internetu, ti zase upřednostní katalog, a také lidé, kteří jsou méně častými uživateli Internetu, hledají úplně jiné typy stránek než ti, kteří jsou ti pokročilí uživatelé Internetu. Například ti pokročilí uživatelé Internetu, ti mají v úmyslu, cílem toho jejich hledání většinou už je dojít na nějakou konkrétní stránku v rámci daného serveru. To znamená, že oni píšou složité dotazy, fráze a tak dále, dávají tam složité operátory tak, aby po tom serveru, na který se dostanou, nemuseli browsovat, aby tam nemuseli chodit, aby se dostali přímo na nějakou stránku v rámci serveru, kdežto ti méně pokročilejší uživatelé Internetu zadávají velice snadné dotazy, například slovo auto nebo Alice Nellis nebo Želary a ti zase mají zájem přijít na ten globální, na tu hlavní stránku toho velkého serveru.

Už v roce 1995 jste napsal program pro svůj první vyhledavač, v květnu 1996 jste pak spustil první katalogový vyhledávací server v České republice nazvaný právě Seznam.cz. Vzpomenete si, jaké byly v roce 1995 vaše představy o rozvoji Internetu v České republice?

Tenkrát byl Internet pouze, abych tak řekl, věcí několika vyvolených lidí na univerzitách, kteří se k němu nějakým způsobem dostali, a já jsem věděl, že se to trošičku rozvine, a že prostě to budou používat lidé, kteří mají počítač, ale nikdy jsem netušil, že se to stane nějakým takovým globálním médiem.

To znamená, že vás překvapil způsob rozvoje Internetu a ještě před těmi zhruba, nemýlím-li se a počítám-li dobře, devíti lety zhruba, vlastně bude to přesně na rok devět let, tak jste netušil, jakých rozměrů dostane rozvoj Internetu?

Tenkrát jsem to netušil. Tenkrát totiž Internet vypadal trošičku jinak, než je teď. Tenkrát se, ten Internet byl daleko pomalejší. Na Internetu byl naprosto minimální obsah. To znamená, že v podstatě tam byly ty informace pouze pro ty techniky a univerzitní génie a na Internetu také neexistoval web v téhle podobě. Na Internetu existoval tenkrát program Gopher, který byl textový, a v podstatě to byl předchůdce webu, a pak se teprve v roce 1995 objevila první verze prohlížeče. Tenkrát to byl prohlížeč Mozilla, který kombinoval nějaký hypertext, nějaké obrázky a tenkrát mi začalo docházet, že to prostě jednou bude možná velká věc.

A že to bude i podnikání?

To, že to bude podnikání, to jsem začal, to jsem pochopil až teprve, když ta firma začala vydělávat peníze, že jsem byl schopen živit více zaměstnanců, ale dokonce v roce ..., já jsem ten vyhledávač založil spíš proto, že jsem prostě to chtěl dělat. Nějakým způsobem jsem nepřemýšlel, jestli to bude podnikat nebo ne. A živnostenský list jsem si udělal vlastně jenom proto, že mi ten správce domény nechtěl vydat doménu s názvem Seznam.cz a ta doména nešla zaregistrovat, a tak jsem si teda musel udělat živnostenský list a nazval jsem svoji firmu Seznam právě proto, abych dostal doménu Seznam.cz. Takže vlastně já jsem zakládal vyhledávač, aniž bych chtěl zakládat firmu.

Společnost Markent ve svém posledním výzkumu zjistila, že s Internetem běžně pracuje čtvrtina Čechů, Moravanů a Slezanů. Práci s Internetem si zkusilo asi třicet sedm procent lidí v České republice, tedy necelé tři miliony dospělých. Podle této společnosti se ukazuje, že zájem lidí o Internet polevuje. Jaké jsou podle Iva Lukačoviče příčiny polevování Internetu podle toho posledního výzkumu, který byl prezentován v únoru?

Já si osobně myslím, že ty výsledky vycházejí z nějakejch starších dat, protože já vidím, jakým způsobem roste návštěvnost našeho portálu a i portálů konkurenčních. Uvedu příklad, v ten podzim, kdy se ten výzkum dělal, my jsme zaznamenávali na všech našich službách zhruba 550 tisíc lidí denně a dnes máme nějakých 670 tisíc lidí denně na všech našich službách a podobně, stejně rychlým způsobem roste i naše konkurence. To neříkám jenom kvůli nám, prostě naše konkurence roste stejně rychle, celý internetový trh roste stejně rychle. A ty hlavní důvody jsou, já osobně jsem si myslel ...

Promiňte, kdy začalo, kdy začalo docházet k tomu růstu, na podzim?

Na ten, na podzim každý rok je obrovský nárůst počtu uživatelů Internetu, protože přichází noví lidé do škol, kde získávají přístup k Internetu. V lednu každý rok bývá také růst počtu uživatelů Internetu. Ten je menší než ten podzimní a je způsoben tím, že na Vánoce spousta lidí dostane počítač, anebo připojení k Internetu, nebo modem a tak dále. Nicméně ten nárůst počtu uživatelů Internetu, který je letos v lednu, je naprosto, naprosto rekordní a nikdy, ani v žádné podzimní špičce jsme takový nárůst neviděli a já osobně si ten nárůst vysvětluji tím, že alternativní operátoři a i Český Telecom přišli s velice výhodnými cenovými nabídkami přístupu k Internetu. Za prvé se tady objevila nabídka paušálního připojení k Internetu, to znamená, že člověk nemusí počítat minuty a mimo špičku může být připojen de facto furt v cenách od pět set korun za měsíc, což si myslím, že je velice přijatelné, a navíc v cenách od sedm set korun za měsíc se objevuje ADSL, což je vysokorychlostní připojení k Internetu. To znamená, že vlastně vy můžete být doma připojen stejně rychle, jako jste připojen v práci, možná dokonce ještě rychleji, nemusíte počítat minuty, můžete být připojen od rána do večera a zaplatíte paušálně kolem sedm set korun za měsíc.

Já, omlouvám se opět, že vám vstupuji do řeči. To znamená, že cimrmanovský slogan, parafráze cimrmanovského sloganu, jak organizátoři akce Březen - měsíc Internetu nadepsali letošní březen v České republice s českým Internetem, tedy Internet ležící spící? už od ledna neplatí v Česku?

Myslím si, že to neplatí. Myslím si, že spíš sdružení Březen - měsíc Internetu je ležící spící, než že by Internet byl ležící spící.

Vy jste to pojmenoval. Znamená to, že konkurence na trhu telekomunikací podle vás dala Internetu a rozvoji Internetu v České republice nový impuls?

Přesně tak. Ani bych to nenazval pořádnou konkurencí. To, co tady funguje s těmi alternativními operátory, to je spíš takový, bych tak řekl, taková polokonkurence. Ten Český Telecom není privatizován, telekomunikační zákon ještě není úplně dokonalý a v podstatě ti telekomunikační operátoři se snaží na tom trhu nějakým způsobem bojovat, získat nějakou dobrou velkoobchodní nabídku, a i přesto, že takhle špatně ta konkurence funguje, tak i přesto to způsobuje takový rozvoj. Představme si, že by Český Telecom se zprivatizoval, dal by těm alternativním operátorům nějakou konkurenční, nějakou dobrou velkoobchodní nabídku a představme si, že by ty ceny byly ještě nižší, a že by ta nabídka alternativních operátorů byla ještě lepší. Pak by ten Internet rostl ještě raketověji a ještě rychleji.

Rozumím správě vašim slovům, že stále jste ještě nespokojen s tím, postavením a cenovými přístupy Telecomu k uživatelům Internetu?

Myslím si, že se to hodně zlepšilo, ale myslím si, že se na tom dá ještě hodně pracovat.

V čem především?

Ten Český Telecom, já nejsem odborník na telekomunikace, takže ...

Byť ovlivňují ale vaše, a to zásadně, vaše prostředí.

Ten Český Telecom v podstatě, za prvé, dává těm alternativním operátorům nějakou velkoobchodní nabídku a, za druhé, sám jim konkuruje a v podstatě pokud bych já byl na místě Českého Telecomu, tak se chovám stejně, jako se chová Český Telecom, budu upřednostňovat ty své zákazníky a těm alternativním operátorům budu dávat jenom takovou alternativní nabídku, abych prostě ukázal Úřadu na hospodářskou soutěž, jak dobře s nimi spolupracuji, a ty alternativní, ty velkoobchodní nabídky jsou prostě, ty velkoobchodní nabídky prostě pro ty alternativní operátory jsou prostě cenově nevýhodné, jsou prostě vysoké. To znamená, že Telecom může, on to zase Telecom podle mého názoru zas tak moc nedělá, Telecom může třeba těm svým klientům nabízet daleko výhodnější ceny a ti alternativní operátoři budou nuceni ty své služby prodávat za vyšší ceny.

Ale pokud bych vám obecně položil otázku, zda privatizace Telecomu je jednou z brzd rozvoje Internetu v českém prostředí, tak byste na takto jednoduše položenou otázku odpověděl jak?

Ano, je to tak. Je to z toho důvodu, že ten, pokud bych zase, pokud bych já byl majitelem Telecomu a chtěl bych ten Telecom prodat, tak bych se choval naprosto stejně, jako se chová teďka Český Telecom. Snažil bych se nějakým způsobem zvýšit tržby Českého Telecomu, což Telecom dělá tím, že třeba vydá paušální poplatky za linky a tak dále a tak dále, a pak by ta firma z účetního hlediska vypadala velice dobře a ta její cena prostě na trhu se zvětší. Nicméně pokud by byl Telecom prodán, tak ten nový majitel si uvědomuje, že prostě telekomunikační byznys, že to je běh na dlouhou trať, a že v podstatě se musí v tom prostředí chovat nějakým způsobem konkurenčně a ta cena těch telekomunikačních služeb a zvláště ty velkoobchodní ceny by šly ještě dolů.

Navažme na předchozí téma, tedy budoucí rozvoj Internetu v České republice. Znamená to, že další zásadní podnět, rozvoj Internetu v Česku může dát privatizace Českého Telecomu?

Prvním podnětem bude privatizace Českého Telecomu. Druhým podnětem bude nová podoba telekomunikačního zákona, který bude od 1. 1., pravděpodobně od 1. 1. v roce 2005, který bude znamenat obrovské množství deregulačních opatření, které tam prostě propašovala, které se tam objevily díky našemu vstupu do Evropské unie.

Jako například?

Jako například uvažuje se o plné přenositelnosti telefonního čísla, což znamená, že vy v podstatě si uzavřete smlouvu s nějakým operátorem, máte telefonní číslo, které mají všichni vaši kamarádi, posílají vám tam SMS, nechcete si to telefonní číslo změnit a teďka tím pádem jste jako bych řekl tak trošku otrokem toho operátora, protože ten operátor, třeba nejste spokojeni s jeho službami, ale kvůli tomu číslu a kvůli tomu, když bude úplná přenositelnost telefonních čísel, tak prostě si to svoje číslo vezmete a přijdete si to svoje telefonního číslo, z toho mobilního telefonu číslo vezmete a přejdete k jinému operátorovi.

Když říkáte, že lednová, únorová a pravděpodobně i březnová čísla ukazují nastartování růstu Internetu v českém prostředí, znamená to, že se nepodepsalo nějak zásadně na rozvoj internetového prostředí v Česku zvýšení sazeb DPH, protože, jak víme, od 1. ledna 2004 došlo k přesunu telekomunikačních služeb, Internetu a softwaru ze snížené pětiprocentní sazby do dvaadvacetiprocentní sazby DPH?

Já sám na podzim jsem se obával, že se to podepíše. Na podzim jsem byl skeptik a bál jsem se, že v lednu počet uživatelů Internetu spíše ubude a ten nárůst mě překvapil. A já si myslím, že takový ten sekundární důvod může být proto, že ti lidé ještě nedostali vyúčtování za ty služby, takže ti lidé vlastně ještě nevidí, že se to zdražilo, ale myslím si, že ti lidé už zjistili, že ten Internet je tak užitečná věc, že prostě si třeba sníží tu dobu, kterou na tom Internetu stráví, ale ten Internet si neodpustí.

Ministr informatiky Vladimír Mlynář má pracovní návrh podle svých slov, kterým chce podpořit rozvoj počítačové gramotnosti v České republice a také rozvoj Internetu. V rozhovoru pro BBC k tomuto projektu Mlynář říká:

Vladimír MLYNÁŘ(zvukový záznam): Já vám mohu říci, že navrhnu možnost daňových odpisů pro fyzické osoby při nákupu počítače připojitelného na Internet a možnost snížení daňového základu, respektive započítání do daňového základu výdajů fyzických osob při připojení na Internet. Jinými slovy, pokusíme se stimulovat rozvoj Internetu a vyvážit také to zvýšení DPH tím, že bude možno v jisté míře tyto náklady odepisovat z daní. To je konkrétní věc, kterou udělám.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr informatiky Vladimír Mlynář. Jen pro úplnost, domácnosti s dětmi by si v budoucnosti mohly odečíst z daňového základu až 24 tisíc za nákup počítače. Návrh předpokládá, že si některý z členů domácnosti bude moci odečítat z daňového základu až tisíc korun měsíčně po dobu dvou let. Takový je návrh s tím, že další odpočet by mohl uplatnit za daň z přidané hodnoty, kterou měsíčně zaplatí za připojení k Internetu. Maximálně by však uživatel mohl ročně požadovat odpočet 2400 korun. Myslíte, že toto by mohl být další impuls k dalšímu růstu Internetu?

Myslím si, že to je další impuls, který ten počet uživatelů Internetu zvedne, protože počet uživatelů Internetu v té korporátní sféře, to znamená, že ti lidé, kteří sedí ve firmě a ve firmě mají, tak ten už nějakým způsobem neporoste, ale je obrovské množství potenciálních uživatelů, kteří sedí doma a k Internetu se nepřipojí, protože nemají doma počítač.

Znamená to, že v porovnání se zeměmi Evropské unie je Česká republika právě co se týče připojení domácností k Internetu, řekněme, stále ještě má co dohánět, pokud to řeknu ...?

V porovnání s Německem, s Rakouskem, s Francií, s Anglií máme co dohánět a říkám, právě největší brzdou je, největší brzdou je právě ta cena za to připojení a nejenom ta cena, ta měsíční, ale třebas i ta cena pořizovací toho počítače.

Nakolik by prospělo Internetu také to, že mobilní operátoři by nabídli ADSL, tedy vysokorychlostní přístup na Internet právě prostřednictvím svých sítí?

Ti mobilní operátoři něco takového, ti mobilní operátoři plánují, říká se tomu ADSL, v těch mobilních sítích se to jmenuje trošku jinak, ale v současné chvíli ti mobilní operátoři nabízejí paušální připojení GPRS, to znamená, že vy jste připojen za paušální poplatek, ta cena se pohybuje od sedmi set do tisíce korun, a nemusíte počítat minuty, nemáte tam žádný limit na přenos dat, jste připojeni furt. Nicméně tady ta technologie GPRS je, není zrovna nejrychlejší. Ta rychlost připojení je mírně o trošku nižší, než kdybyste byli připojeni klasickým modemem přes telefonní linku. Plánuje se, ti mobilní operátoři, zatím jsem neslyšel o tom, že by šli, že by chtěli konkurovat těm klasickým operátorům, a že by chtěli nabízet služby ADSL, ale Eurotel má v úmyslu zavést něco, čemu se lidově říká rychlé GPRS. On využije, ten Eurotel kdysi provozoval síť mobilních telefonů NMT, byly to takové ty velké ošklivé těžké telefony, které jsme nosili v kufříku, a ta frekvence po těch telefonech NMT, ty telefony NMT už se téměř nepoužívají, a ta frekvence tomu Eurotelu zůstala a je nevyužitá. A Eurotel chce využít tohodle frekvenčního pásma a spustit tam technologii, teďka nevím přesně, jak se ta zkratka jmenuje, ale lidově se tomu říká rychlé GPRS.

Pokud mu to ovšem umožní jeho ...

Český Telecom.

... majoritní vlastník. Teď narážím na spor, který se vlastně odehrává, protože Českému Telecomu se, nemýlím-li se, zrovna tento projekt u Eurotelu nelíbí.

Je to naprosto logické, protože tenhleten produkt naprosto přesně konkuruje tomu projektu ADSL. Ten produkt ADSL, s tím produktem ADSL je trošičku problém, že to pokrytí té republiky tou technologií ADSL není všude. To znamená, že to ADSL není všude, to znamená, že to ADSL, tam je pokrytí pouze v těch velkých městech a pokrytí tou technologií ADSL celé republiky je velmi drahé, protože na každou ústřednu se musí pořídit nějaká nová technologie. Kdežto ta technologie, kterou plánuje Eurotel, je celkem v porovnání s tím ADSL velice levná a navíc i ta instalace takového zařízení na váš počítač je velice levná. Vy si koupíte krabičku, tu krabičku připojíte k Internetu, ta krabička má nějakou malou anténu, dáte si ji na okno a jste připojeni k Internetu za paušál, bez omezení dat, s velice vysokou rychlostí.

To jsme tedy u čtvrtého kroku, po privatizaci Telecomu, daňových odpisech, které navrhuje Vladimír Mlynář, u dalšího kroku, který by mohl nastartovat a posílit rozvoj Internetu.

Přesně tak.

Když se podíváme na ta data, která jsem zmiňoval, od společnosti Markent, říkal jsem, že práci s Internetem si zkusilo asi třicet sedm procent lidí v České republice. Jaký je podle vás potenciál, jaký je potenciál lidí, kteří, pokud budou všechny tyto kroky splněny, by se připojovali měsíčně k Internetu v České republice?

Já nemám přesně v hlavě nějaký sociodemografický strom těch jednotlivých, jak bych to řekl, věkových skupin v České republice, ani nějakejch, takže to nedokážu odhadnout, ale já sleduji ten růst, růst té naší návštěvnosti a růst počtu uživatelů Internetu v Čechách, který měří agentura iAudit, a tak mi to tak připadá, že ke konci roku bychom mohli mít denně zhruba tak milion dvě stě až milion a půl lidí denně připojených na Internet z Čech a měsíčně by to mohlo dělat kolem tři a půl milionu lidí.

V březnu jsme se také dozvěděli, že sekce vydavatelů internetových titulů na základě průzkumu trhu internetové reklamy odhaduje, že celkový hrubý obrat internetové inzerce v roce 2003 dosáhl 425 milionů korun. Jak velkým zdrojem příjmů je reklama pro vás jako jeden z nejnavštěvovanějších, ostatně nejnavštěvovanější internetový portál?

No, byly doby zhruba tak před třemi lety, kdy ta reklama internetová tvořila sto procent našich tržeb, což nebylo zrovna příjemné, protože celkový ten reklamní koláč na Internetu je velice malý a my z něj ukusujeme pouze nějakou malou část. Zaplaťpánbůh jsme přišli na nový obchodní model, přišli jsme na to, že firmy si velice rády zaplatí to, že na dané klíčové slovo vyskočí na tom výpisu jako první. Zjistilo se, ty firmy zjistily, že to je pro ně obrovská reklama a my jsme zjistili, že se nám to velice dobře prodává. Takže ta reklama stále tvoří podstatnou část našich příjmů a v tom našem segmentu, v tom našem segmentu tržeb neustále roste, nicméně ten segment těch malých a středních firem, které si platí tyto klíčová slova, je daleko rychleji rostoucí. V současné chvíli tvoří šedesát až sedmdesát procent našich tržeb.

Jak očekáváte další vývoj, co se týče reklamního trhu, v internetovém prostředí? Například i v porovnání s penězi, které jdou do rozhlasového vysílání, do televize, do tištěných médií, protože, nemýlím-li se, tak to byl právě loňský rok, kdy například ve Velké Británie objem peněz jdoucí do Internetu jako do média přesáhl peníze jdoucí do rádií.

Tak to je zajímavá informace a je to asi proto, že v podstatě ta reklama na Internetu z hlediska interaktivity a možností je technologicky vůbec nejdokonalejším reklamním médiem, která byla, která tady kdysi byla. Veškerá reklama, která je v novinách nebo v rádiu nebo v televizi, je one to menu, to znamená, že v podstatě ta reklama se v těch novinách objeví a každý tu reklamu vidí stejně. Na Internetu je ta reklama one to one, to znamená, my jsme schopni zacílit kohokoliv, my jsme schopni tu reklamu ukázat pouze cílové skupině 25 až 30 let, pouze ženám a tak dále, protože ten uživatel na Internetu se nějakým způsobem chová, nějakým způsobem po tom Internetu chodí a ty reklamní systémy si toho uživatele označí. Takž my nevíme, že tohleto je třeba Jana Nováková, ale víme, že tenhle uživatel Internetu je žena a víme, že prostě s nějakou pravděpodobností je to žena od 25 do 30 let. To je jedna věc. Další věc je, ta reklama je interaktivní. To znamená, že už dneska jsou na Internetu reklamy, které, když máte to připojení ADSL, nebo když jste připojeni ve firmě, tak ty reklamy v sobě obsahují nějaký takový malý televizní spot. Není to klasický animovaný matter, je to něco, co má prostě příběh. Je tam prostě, smějí se tam děti, běhají tam kočky, psi tam žerou psí žrádlo a tak dále a na rozdíl od televizní reklamy vy na toho psa kliknete a rozbalí se vám menu a máte tam další informace a můžete si to psí žrádlo rovnou rozbalit.

Anebo nemusíte klikat, to je také varianta. To znamená, že oproti televizní reklamě, kde se účinnost reklamy měří až sociologickými daty zpětně, tak vy máte přímá data, jak účinná je reklama na Internetu.

Přesně tak. První věc je přímé cílení, to znamená, že my nemusíme oslovovat ty uživatele, které ta reklama neosloví, to znamená, že prostě zacílíme, ukážeme tu reklamu pouze tomu, koho ta reklama zajímá a koho, za kterou si vlastně ten klient zaplatil. A druhá věc je, že jsme schopni přesně spočítat, kolik lidí tu reklamu vidělo, a to okamžitě. Jsme schopni dokonce říct, jací lidé tu reklamu viděli, a jsme schopni také spočítat, kolik lidí na tu reklamu reagovalo.

Ivo, jak účinná je internetová reklama? To znamená, když jste popsal tento příklad se psem, se žrádlem a dalším klikáním na další informace, na kolik lidé přistupují právě k těmto dalším prvkům reklamy na Internetu?

Jak je účinná, to by měli asi říct ti klienti, ale vzhledem k tomu, že ten objem té reklamy neustále roste, tak v podstatě je vidět, že se ta inzerce v tom Internetu vyplácí. Já můžu říct, akorát kolik třeba lidí na nějaký reklamní inzerát klikne. To je všechno, co můžeme říct, že prostě ta účinnost toho klikání se pohybuje od půl procenta do jeden a půl procenta. To znamená, že prostě pravděpodobnost, že někdo klikne na inzerát, je od půl do jeden a půl procenta, ale sto procent lidí ten inzerát uvidí a my jsem schopni říct, jací lidé ten inzerát viděli, a jak dlouho se třebas na něj koukali. Jsme tak dokonalí, nebo takhle, nejsme tak dokonalí, ale ten Internet, ta technologie je tak dokonalá, že v podstatě je schopna tady to všechno říct, což jsou prostě výhody oproti ostatním médiím.

Tolik rozhovor se zakladatelem internetového portálu Seznam.cz Ivo Lukačovičem, který byl třicet minut hostem Interview BBC. Děkuji za rozhovor a věřím, že opět do tohoto pořadu někdy zajdete. Díky a na shledanou.

Díky. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.