Václav Moravec moderátor

Miloslav Ludvík ve studiu BBC

Havárie střídá havárii, i tak je možné popsat situaci dětské nemocnice Motol. V pondělí na dětské chirurgii praskla vodovodní stoupačka, v úterý pak praskla stoupačka na dětské rehabilitaci.

Podobných havárií je čtyřicet do měsíce a podle provozně technického náměstka Motola Pavla Budínského jich přibývá, jak budova stárne.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková říká, že chvíle zásadního rozhodnutí o rekonstrukci Motola se blíží (zvukový záznam):

Mrzí mě, že politické rozhodnutí nejde rychleji, a já věřím, že prám je aktuální stav, který skutečně není procházkou růžovým sadem, bude znamenat pro politiky operativnější a rychlejší rozhodnutí.

Říká v rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Marie Součková.

Dětský Motol už třicet let funguje bez větších oprav a rekonstrukcí. Ročně stojí nejnutnější údržba padesát milionů korun. Nejen o tom bude následujících třicet minut.

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Začněme citátem. Následující slova jste pronesl 31. ledna roku 2002 a cituji z deníku Právo: "V každém případě musíme s rekonstrukcí začít příští rok na jaře a do konce roku 2006 ji dokončit." Připustil si Miloslav Ludvík, že jako ředitel Motola svým způsobem selhal, když se mu nepodařilo přesvědčit politiky o nezbytnosti rekonstrukce dětského Motola?

Víte, já o tomhle přemýšlím dnes a denně. Tohle je správně položená otázka, protože ona by měla znít jinak. Udělá ředitel Ludvík všechno, co je v silách ředitele nemocnice, aby ta nemocnice byla rekonstruována? A v tomhle případě můžu odpovědět kladně. My se spíš pohybujeme v jakési rovně dohadů a politických spekulací a koneckonců v rovině vůbec řešení celého českého zdravotnictví, jehož je Motol dost podstatnou součástí. Takže...

To znamená, pokud byste měl odpovědět ne na tu modifikovanou otázku, ale na moji otázku. Nepodařilo se vám přesvědčit politiky o nezbytnosti rekonstrukce dětského pavilonu v Motole proto, že zkrátka zdravotnictví jako celek je politikum a na to dojela i rekonstrukce dětského Motola?

Já bych vás opravil. Mně se podařilo přesvědčit politiky, že rekonstrukce je nezbytná. Já neznám dneska nikoho v této zemi, kdo by řekl, že rekonstrukce není nezbytná. Každý řekne: "Ale je potřeba vyřešit koncepci zdravotnictví a v této koncepci řešit problematiku Motola," a to už je potom mimo jakoukoliv možnost ovlivňování z pozice ředitele nemocnice.

V každém případě rekonstrukci Motola nedokončítev roce 2006, o kterém jste mluvil v roce 2002, dva roky po nástupu do funkce ředitele?

To se dá předpokládat, že v tuto chvíli už je ten termín značně ohrožen.

Pokud byste se ale měl vypořádat s mojí námitkou a s mojí původní otázkou - žádné selhání, byť částečné v souvislosti s tím přesvědčováním, aby peníze na rekonstrukci byly, si nepřipouštíte?

Ale samozřejmě že ano. Víte, nemocnice je v čím dál tím větším technologickém průšvihu a samozřejmě že to selhání..., selhání ne, řekněme něco jiného, řekněme, že jsem měl spíš od začátku méně věřit slibům a vytvářet daleko větší tlak, to je možná daleko lepší definice. Kdybych si začal věřit, nebo kdybych si myslel, že jsem selhal, tak bych tam opravdu asi neměl co dělat.

Jak jste měl dělat daleko větší nátlak?

Já jsem ze začátku docela věřil tomu, že takovou tou klasickou cestou, to znamená, v podstatě zpracujete problém, předložíte ho zřizovatelskému ministerstvu a to už je v podstatě v jeho kompetenci, aby ten problém řešilo, tak takhle to nefunguje. Druhej problém, který jsem si neuvědomil, je ten, že není v silách jednoho ředitele, aby ovlivnil všech dvě stě poslanců, byť jsem teda, se musím přiznat, v průběhu těch let osobně hovořil minimálně s polovinou, možná s většinou z nich.

Na co jste narážel, když mluvíte o tom, že se vám nepodařilo ovlivnit poslance?

Víte, ti lidé si nějak úplně přesně neuvědomí rozsah problému. Oni vždycky slyší, je to jedna nemocnice a ta potřebuje pět miliard. A teď si představí tu nemocnici u sebe v regionu a to je většinou tak budova nějakého středního rozsahu, nic moc velkého, a absolutně netuší, co to Motol je. Já věřím, že dost velká část by ani do Motola netrefila v Praze.

A proč jste neudělali zcela jednoduchou věc, neudělal den otevřených dveří...

Udělal, přišlo jich sedm.

To znamená, že jste se setkal..., a nepokusil jste se o reparát, aby jich přišlo víc na druhý pokus?

No, ten pokus se udělal někdy v létě, organizovala ho předsedkyně dozorčí rady a zároveň předsedkyně parlamentního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a jaksi byli jsme zklamáni, to je pravda. Na druhou stranu je fakt, že všech dvě stě poslanců českého parlamentu dostalo velmi objemnou zpracovanou studii rekonstrukce, která přesně rekapitulovala, v jakém stavu ten objekt, k čemu by ta rekonstrukce měla sloužit, kam by se měla dostat, a dostali to jak v papírové formě, tak na CD. Potom bylo docela úsměvné, když mi tehdejší a dnešní poslanec Cabrnoch, člen dozorčí rady, říkal, že mu poslanci houfně to CD odevzdávali, protože se domnívali, že to tak mají udělat, takže já bych to dál nekomentoval.

Počkejte, to znamená, že jste se zatím, když jste se pokusil jako ředitel jedné z největších nemocnic, ne-li největší v Evropě, vysvětlit politikům, v čem je problém s dětským pavilonem, tak jste se setkal pouze se zájmem sedmi poslanců, aby se přišli podívat na Motol?

Sedm poslanců přišlo do Motola, doslova sedm poslanců. To byl seminář, který organizoval právě výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, a přišlo jich sedm. Na druhou stranu musím říct, že těch sedm byl opravdu průřez politickým spektrem, byli tam ze všech politických stran.

První náměstek ministra financí Eduard Janota v rozhovoru pro Českou televizi v úterý naznačil, v čem může být v souvislosti s penězmi na rekonstrukci Motola problém. Cituji doslova Eduarda Janotu: "Tam bylo řečeno - potřebujeme 1,2 miliardy korun v letošním roce, protože tam je havarijní situace, ale to mi nestačí," říká doslova náměstek Janota. Připustíte, že vaše podklady, respektive podklady ministerstva zdravotnictví nejsou dostatečně odůvodněné, abyste měli na své straně ministerstvo financí?

Tohle je pro mě docela záhada, protože já...

Co, ta otázka, nebo...?

Ne, to prohlášení pana náměstka Janoty, protože fakt..., ono, za prvé, teda zdravotnictví nespadá do jeho kompetence, to je v kompetenci pana náměstka Volfa, ale nicméně Janota odpovídal za státní rozpočet. Ten problém je právě v tom a ta záhada je pro mě v tom, že nemocnice poté, co žádá o investiční záměr, to se týká jakékoliv státní příspěvkové organizace, tak je povinna zpracovat takzvaný insprofin, což jsou specializované formuláře pro systém programového státního financování RA 80 až RA, tuším, 89. Je to velmi podrobný soubor papírů...

A velmi nesrozumitelný pro běžného posluchače.

Naprosto nesrozumitelný.

Ale to znamená, že podle vás byly špatně vyplněné ty papíry...?

Nebyly, ty byly vyplněny v pořádku a potom musí zřizovatelské ministerstvo zažádat o takzvanou registraci akce od ministerstva financí, které se řídí vyhláškou číslo, tuším, 40, a tam nastal jakýsi komunikační problém, protože co já vím, tak neustále tenhle, tyhle formuláře putují mezi ministerstvem financí a ministerstvem zdravotnictví. Ten insprofin z naší strany byl vyplněn správně, protože byl akceptován ministerstvem zdravotnictví. Kde je teď problém a na čí půlce je míč, to teda opravdu nevím.

To byste asi vědět měl, protože jinak nedostanete peníze.

No, to spíš musí vědět moje zřizovatelské ministerstvo, protože to mi posílá peníze.

To znamená, chyba je na ministerstvu zdravotnictví?

Já neumím tenhle, tohle je jakýsi úřednický souboj, který já nejsem schopen vůbec teď rozseknout, protože abych pravdu řekl, ani netuším, v čem jsou ty výhrady, který mezi sebou mají. Já se k těm výhradám nedostanu.

Jak rozumíte sousloví poplašná zpráva?

No, vzhledem k tomu, že jsem právník, tak je to definováno trestně právním zákonem.

Ptám se proto, že v pondělí se veřejnost nejprve dozvěděla, že se evakuuje oddělení dětské chirurgie, protože se propadla podlaha. O půlhodiny později jste zprávu upřesnili v tom slova smyslu, že se evakuuje část oddělení dětské chirurgie, protože v části s intenzivní péčí praskla vodovodní trubka. Jak se vypořádáte s námitkou, že prasknutí vodovodní stoupačky může někdo vnímat jako mediální nátlak na ty, kteří rozhodují o penězích na rekonstrukci, aby už rozhodli?

Na tohle se mě přesně dneska ptal v parlamentu poslanec Maštálka a včera v televizi se mě na to ptali taky a já jsem odpověděl jednou větou. Víte, můžete ututlat jednu havárii, můžete ututlat pět havárií, ale my jich tam loni měli dvě stě dvacet a hlavně my tam máme hospitalizované rodiče s těma dětma. Takže jako ono není už moc v zájmu Motola, aby se neustále prezentovalo, že tam máme havárie, proto samozřejmě znejisťuje ty rodiče a může to mít vliv na léčebně preventivní péči. Takže z naší strany k medializaci tý akce už nedochází, ale máte problém, že ti rodiče běžně volají do médií, píšou stížnosti na ministerstvo zdravotnictví, protože se stává, že přijede matka s dítětem z okresní nemocnice, která je na velmi dobré úrovni prostě proto, že tam dostal jakýsi poslanec za region ty peníze...

Chcete tím tedy říci, že pokud by bylo po vašem, tak byste havárie nezveřejňovali, že by to pro fungování nemocnice bylo lepší?

Vy mi teďka ale vkládáte..., ne, naopak...

Ne, vy jste totiž řekl, že...

Vy jste se mě ptal na poplašnou zprávu a já jsem právě říkal, že my nevyvoláváme mediální humbuk. My prostě informujeme normálně, co se stalo, případně my se s tím netajíme, my to netutláme. Ale já v žádném případě, víte, já už musím odmítat taková ta nařčení, kam se to obrací, tak vyvolat ten mediální humbuk kvůli prasklé stoupačce, no, to se toho stalo, ale když jich tam máte dvě stě dvacetkrát do roka, tak to se teda opravdu něco stalo.

Můžete teď veřejnosti garantovat, že v dětském pavilonu Fakultní nemocnice Motol se neporušují bezpečnostní, hygienické a jiné předpisy?

Já můžu garantovat, že v tuto chvíli je dětský monoblok v takovém stavu, aby se v něm mohla poskytovat péče na špičkové úrovni.

To jste ale neodpověděl na mou otázku, zda se porušují technické a jiné předpisy v souvislosti...

To, co já mám k dispozici od našich techniků, tak to neukazuje.

To znamená, že vše je v naprostém právním pořádku i přesto, že tam praská...

Pane redaktore, sedíme v budově v Opletalově ulici a vsadím se s váma, o co chcete, že i zde některé věci neodpovídají jaksi předpisům, bezpečnostním, hygienickým nebo požárním. To nemá smysl takovouhle debatu vést.

To byste se divil, protože my rekonstruujeme stále.

No, my taky právě.

Ale my to máme, nepraskají nám stoupačky tady čtyřicetkrát do měsíce.

Jste bohatá redakce.

Po pondělní havárii vody na dětské chirurgii praskla v úterý stoupačka na dětské rehabilitaci. Podle provozně technického náměstka Pavla Budínského je podobných havárií čtyřicet do měsíce a havárií přibývá, jak budova stárne, říká doslova váš náměstek. Vy byste tedy odmítl, že ta havárie stoupačky, o níž se veřejnost dozvěděla v pondělí, že je projevem zvyšování se závažnosti havárií v té dětské části?

Víte, já se vám pokusím odpovědět jinak, když dovolíte. Já dneska stojím skutečně před jedním dilematem. Ono úplně nejjednodušší by bylo opravdu rigidně jaksi použít předpisy a říci, ta budova nevyhovuje, zavřeme ji. Co se stane. Je tam několik oddělení, kde jaksi odpojit pacienty znamená, když budu velmi jaksi jemný, tak velmi vážné ohrožení jejich stavu, ba životů. Pokud..., druhý problém je, že dneska máme na waiting listu nebo čekačce na mnoho zákroků od transplantací ledvin, přes transplantace jater až po transplantace kostní dřeně děti, které jsou, prostě v pevně určitém časovém úseku musí být odtransplantovány. Pokud se tak nestane, tak je zase ohrožen jejich život a není jinde kde to udělat. Takže já stojím před tím, že mám osobní odpovědnost jako ředitel toho zařízení, a to je za to, co jste říkal, za bezpečnostní předpisy, hygienické normy, požární předpisy. Na druhé straně mám odpovědnost jako ředitel toho zařízení za to, že ty děti přežijí. Takže, upřímně řečeno, to je taková osobní dilema. Buď budu alibista, řeknu: "Je mi líto, vážení, ono to předpisům neodpovídá, tak to zavřeme," anebo nebudu alibista, ale pak jdu teda opravdu do osobního rizika jako otec od tří dětí, že budu mít problémy, no.

A vy v tom osobním riziku teď jste...

Jsem.

...že zkrátka si trochu volněji interpretujete předpisy, protože pokud byste jako právník ty předpisy o bezpečnosti a jinak interpretoval rigidně, tak byste musel Motol a jeho dětskou část zavřít, ale tím byste poškodil pacienty?

To jste řekl vy, ale myslím, že se velmi limitně blížíte pravdě.

Dovolte mi, abych opět připomněl dva roky stará slova, která jste opět pronesl v rozhovoru pro deník Právo. Cituji doslova: "Dětský pavilon je v havarijním stavu a další zimy nepřežije." Mluvil jste o tom, že budete muset pravděpodobně přikročit k radikálnějšímu řečení, včetně omezení provozu některých klinik. Máte jako ředitel fakultní nemocnice, což předpokládám, že máte, k dispozici seriózní odhady, kdy by kolem toho havarijního stavu a těch rizik, která vy v současnosti prožíváte jako statutární zástupce nemocnice, musel zavřít dětskou budovu Motola? Zkrátka dokdy se ještě dá oddalovat rekonstrukce?

No, a to je přesně to, co vám nikdo neřekne, protože dodnes, dnes teda už neexistují, což je pozoruhodné, žádné stavební plány toho pavilonu. On vám dneska nikdo ani neřekne, jaké sítě tam kudy vedou, prostě proto, to se nám běžně stává, že odhalíme stoupačku, která je prasklá, a vedle ní vede trubka, ale co je to za trubku, kam co vede, jestli rozvádí páru, nebo vodu, to dneska nikdo není schopen odpovědět.

Jak je možné, promiňte, jak je možné, že u budovy, která je stará třicet let, neexistují stavební plány? Rozuměl bych tomu, kdybyste byl ředitelem nějaké románské rotundy, že nemáte stavební plány.

Jo, to máte hlubokou pravdu a musím se vám přiznat, že pro mě to byl taky hluboký šok. Já jsem vůbec převzal nemocnici, která totiž právně neexistovala. My jsme zjistili, že ta nebyla ani zapsána v katastru nemovitostí. To byla jedna kaplička, jinak zelená louka, to když jsem převzal tu nemocnici. A faktem je, že když jsme se potom začali shánět právě po plánech, tak jsme je nenašli. Další průšvih byl, že když se teď dělal projekt na rekonstrukci, tak součástí toho projektu bylo satelitní zaměřování sítí, které jsou vidět jenom ze vzduchu, a tam jsme zjistili, že ty plány, které existují na některé části, tak jsou zcela nepřesné, protože ty sítě vedou třeba dvacet metrů jinde, než kolik ukazujou plány.

Máte teď tedy zrekonstruovanou budovu dětského Motola podle těch satelitních a jiných metod?

My máme teďka, díky tomu, že je projekt, tak projektanti prostě udělali projekt té rekonstrukce na základě toho, v jakém to je stavu, ale problém je opravdu v tom, že ten projektant není ochoten říct: "Tato trubka vydrží ještě deset let. Hliníková elektřina, nebo hliníková elektrická síť, která tam je, vydrží nějakou dobu." Na to vám nikdo nedá papír. Každej řekne: "Může."

Dokdy jste vy osobně ochoten jako ředitel Fakultní nemocnice Motol nést to riziko, že si volněji interpretujete bezpečnostní předpisy a dáváte přednost zdraví pacientů?

Na to se ptám každej den a zatím jsem si tu odpověď nebyl schopen nalézt.

Kdy budete schopen si ji nalézt?

Víte, já skutečně nevím. Já v tuhle chvíli vám nevím, kdy komu rupnou nervy takzvaně a řekne a dost, ale musím se vám přiznat, že mám tenhle pocit vždycky, když jako já tam mám nějakej problém nebo průšvih doslova a pak mi některý činitel, nebudu ho nijak jmenovat nebo specifikovat, řekne: "Je třeba přijmout koncepci." No, tak to mně stávají vlasy hrůzou na hlavě totiž.

Řeknu jeden jednoduchý termín, 10. březen, kdy má vláda rozhodovat o rekonstrukci a penězích na rekonstrukci Motola. V případě, že nerozhodne, rupnou vám nervy?

No, v případě, že nerozhodne, dneska se zrovna říkalo na parlamentním výboru, že se to otevře na parlamentní schůzi. Uvidíme. Rupnou mi nervy, víte, mně začnou nervy praskat pravděpodobně tu příští zimu, protože teď už máme naštěstí březen, takže zanedlouho budeme moci odstavit část energocentra, ale...

Pokud by tedy nezačala rekonstrukce do konce letošního roku, tak byste rezignoval, protože by vám ruply nervy?

Já nevím, nevím, opravdu na tohle neodpovím. Já netuším, já v tuhle chvíli netuším.

Další téma - plán rekonstrukce dětské části Fakultní nemocnice v Praze - Motole. V srpnu 2001 jste mluvil o čtyřech miliardách na rekonstrukci dětského Motola a teď se mluví o částce čtyři až půl až pět miliardách korun. můžete uvést opravdu přesnou částku na rekonstrukci dětského pavilonu?

Já vám řeknu částku, která vyšla projektantům, protože je součástí projektu, kde je povinná teda cenová kalkulace, a která ale odpovídala cenám roku 2003 před zvýšením DPH tak, jak byl ten projekt napsán, a ta vychází na 4,8 miliardy korun.

To znamená, při současných cenách může přesáhnout pět miliard?

To v každém případě a záleží to samozřejmě taky na délce rekonstrukce.

V každém případě to znamená, že částka čtyři a půl až pět koridor je zatím podsazený?

My máme v tuhle chvíli tu rekonstrukci rozdělenou na dvanáct etap a vím, že ty peníze mi stačí na osm etap z nich, takže čtyři etapy, což je rekonstrukce ředitelství, patologie, posluchárny pro studenty a hlavně likvidace té staré válečné barákové nemocnice, tak na tyto čtyři etapy už dneska peníze nemáme.

Sice nejsem ekonom, ale počítal-li jsem dobře, tak máte peníze, nebo ona částka pět miliard je pouze na tři čtvrtiny, na čtvrtinu ještě peníze potřebovat budete, to znamená, že byste pravděpodobně potřebovali šest až šest a půl miliardy, to jsou celkové náklady na rekonstrukci.

Říkám, v cenách roku 2003. Uvědomme si, že rekonstrukce bude nějakou dobu trvat a tam v podstatě není žádná inflační doložka nebo něco takového. To bylo stanoveno v cenách roku 2003. Samozřejmě bude se záviset od způsobu financování. Pokud stát uvolní peníze přímo, tak to nebude stát nic na úrocích, pokud ty peníze přímo neuvolní, ale bude se to financovat jinou cestou, bude to samozřejmě stát víc, protože celkové náklady stoupnou o úroky, ale zase zároveň klesnou nároky na financování státu v jednotlivých letech.

Počítám-li ještě podrobněji a ještě pozorněji, sedm miliard bude pravděpodobně ta nejlevnější varianta při současných cenách?

Při jakém způsobu financování? Stát může najednou uvolnit klidně čtyři a půl nebo pět miliard, pak by to bylo asi pět a půl.

Ale to byste měli jenom ty tři čtvrtiny.

No, samozřejmě.

Ale teď mluvím o celém...

A kde je psáno, že musí být zrekonstruována zrovna budova ředitelství? Dobře, tak to zůstane nezrekonstruováno.

Co když vám tam praskne stoupačka, kam se budete stěhovat?

Tam já to přežiju.

Teď budeme citovat ministryni zdravotnictví Marii Součkovou. Ta předloží, jak bylo řečeno, vládě 10. března návrhy na rekonstrukci dětského pavilonu v motolské nemocnici. Jeden ze sedmi návrhů počítá dokonce s demolicí pavilonu a výstavbou nového. Ministryně podporuje variantu, kterou už jednou kabinetu předkládala. V rozhovoru pro BBC Marie Součková říká (zvukový záznam):

Ano, já osobně preferuji svůj původní návrh, který jsem předkládala do vlády v únoru, to znamená etapovité řešení. První etapa - řešení co nejrychleji havarijního stavu zhruba ve výši 1,3 miliardy korun spolu s podílem motolské nemocnice. A potom další etapy v rámci jejího rozvoje. Motolská nemocnice je skutečně ojedinělou nemocnicí, kde jsou týmy na vysoké odborné úrovni, které jsou schopny zdatně díky zázemí, které bylo vybudováno za mnoho let, řešit problematiku nadregionální i nadrepublikové úrovni.

Říká v rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Marie Součková. Jednoduchá otázka, považujete variantu rekonstrukce, jak ji 10. března předloží vládě ministryně zdravotnictví Marie Součková, za nejvhodnější etapovitou?

Pokud já vím, tak ono tam došlo k posunu. Pokud já jsem informován, tak dneska paní ministryně na půdě parlamentního výboru řekla, že má připraveno sedm variant, z nichž zrovna ale, my jsme se tam zrovna bavili o tom, že totiž odstranění havarijního stavu v tuto chvíli už vlastně není dost dobře možné, protože když budete dělat stoupačky, musíte prosekat se celým barákem. Jakmile děláte horizontální rozvody, musíte v tu chvíli začít dělat vertikální, pak musíte zase vyklidit to topení, to znamená rozbít podlahy. My dneska nejsme v situaci, že bysme museli odstraňovat havarijní stav, my musíme začít s tou celkovou rekonstrukcí, protože celkově je tam havarijní stav. Takže ale jinak ta etapovitost, jak já jsem říkal, dneska je ta rekonstrukce připravená na dvanáct etap, z nichž každá se dá dělat samostatně.

Počkejte, teď tomu zcela nerozumím. Ministryně Součková mluvila o tom, že podporuje tu etapovitou z těch sedmi variant, to znamená, bude to ta etapovitá, asi bude, když sám jste řekl, že to máte rozdělené na etapy?

Pochopitelně, ale jako říkám, víte, já se bojím jedné věci, jestli se tady můžu takhle vyjádřit, já se bojím, že se řekne: "Tak dáme miliardu na odstranění havárie a tečka," a právě z toho já mám docela hrůzu, že se někdo takhle rozhodne a řekne: "Tak tam dejte miliardu a tečka." Jenže jak já zrovna říkám, ta miliarda na to nestačí.

Vy jste řekl, že reálné náklady jste odhadl na šest miliard.

To jste řekl vy, já jsem řekl, že budou někde kolem pěti, pěti a půl miliardy a ještě jsem říkal, že pozor, v případě, že bysme naplnili těch dvanáct etap, a my jsme z nich osm definovali jako životně důležité, které jsou nutné pro provoz, ty čtyři jsou ty, které můžou, ale nemusí být. Ta baráková nemocnice tam může klidně stát dalších deset, dvacet let.

Počkejte, ale tu částku na těch šest miliard jsem spočítal, bude-li to ta etapovitá...

Na dvanáct etap. Já jsem říkal, že osm z nich bude kryto 4,8 miliardami.

Ano, ale s tím, že to jsou ceny v roce 2003. Teď se bavíme o tom, že když ty peníze budou uvolňovány etapovitě, tak že se to prodraží, to znamená šest miliard.

To vám dneska nikdo neřekne. Vy jste schopen odhadnout, jaké bude DPH na stavební práce za dva roky, nebo jaké budou bankovní úroky za dva roky?

Očekávám, že bude-li na devatenácti procentech, na které se zvýší, anebo vy předpokládáte, že by došlo v České republice k tak radikálnímu snížení DPH, dejme tomu, i o čtyři procenta?

Byť jsem vzděláním i ekonom, tak vám na tuhle otázku radši neodpovím.

Protože se bojíte, že by částka šest miliard... Ne, víte, proč se ptám? Ptám se i z hlediska daňového poplatníka. Jestliže přistoupíte na rekonstrukci, berte to z pohledu daňového poplatníka...

Kterým jsem koneckonců.

Ano, to znamená, že byste měl mít jako daňový poplatník zájem na tom, aby skutečně každý prostředek, včetně i rekonstrukce zdravotnicky důležitého zařízení, byl, pokud možno, vynaložen co nejlépe.

To v každém případě, ale já se zeptám jinak, vy znáte projekt, který..., teda stavební projekt, u kterého se vycházelo z nějakých nákladů, ty náklady se splnily? A to můžeme mluvit o čemkoliv, halou Sazky třeba teďka poslední době konče.

Je to pak ale o odpovědnosti těch daných lidí, kteří řídí dané firmy, dané stavby, teď to nemusíme vztahovat pouze k Sazce, aby garantovali takovou věc, že zkrátka když předloží politikům rekonstrukci, plán rekonstrukce nějakého pavilonu, tak aby pokud možno co nejseriozněji garantovali, kolik daná rekonstrukce bude stát při současných cenách a výhledu do budoucna?

Já si myslím, že spíš existuje jedna možnost, jak tohle zaručit a garantovat, to je ten projekt nebo projektu PPP, Public Private Partnership. Ten v podstatě říká, stát řekne: "My máme, dejme tomu, pět miliard korun, chceme za to zrekonstruovat motolskou nemocnici, vážení soukromí investoři, račte se přihlásit, kdo to za tyhle peníze uděláte? My vám za to nedáme o korunu víc a vy se zavažte, že to uděláte."

Líbilo by se vám takové financování?

Velmi, velmi, protože, za prvé, určitě ta varianta, která jde přes státní rozpočet, je komplikovaná, protože neobyčejně každý rok můžete přesně splnit objemy, když jste rychlejší, tak musíte stavbu zakonzervovat, protože čekáte peníze na další rok. Když jste pomalejší, tak ty peníze na konci roku propadají. Kdežto soukromý investor v tomhle případě prostě přijde a jede si svým tempem a má zajištěno vlastní financování a to splácení se děje třeba třicet let formou toho, že stát kus a kus splácí.

Co jste udělal pro to, abyste přesvědčil ministryni zdravotnictví Marii Součkovou, aby tuto variantu předložila 10. března?

Je to jedna z variant, která se předkládá, co já jsem informován.

Ale co jste udělal pro to, aby tato varianta byla schválena, a je to pravděpodobné?

No, pokud vím, tak ministerstvo financí těmto projektům velmi fandí a já osobně když jsem mluvil s panem náměstkem Janotou, tak on sám zmiňoval, že tento způsob by se mu velmi líbil.

To znamená, že byste mohl najít spojence u ministerstva financí a mohla by být rekonstrukce Motola dělána...?

Formou PPP, určitě. Je to, dneska je Motol, a to vám potvrdí všichni, kteří se tou problematikou zabývají, jeden z nejpřipravenějších projektů, protože má projekt, má stavební povolení, má zajištěno teda programové financování, to znamená, je schopno doložit státu, aby dával ty peníze. Problém je, že PPP projekt zatím v České republice nebyl zrealizován ani jeden a Motol je hodně velkej. Ono by bylo dobrý, aby se to ten stát na něčem menším naučil, ale...

To znamená, že tato varianta, byť se vám líbí, tak nepřipadá v úvahu, protože učit se financování PPP...?

No, anebo existuje kombinace těch variant. To znamená, ta první část, nebo první třeba tři etapy dělat formou dodavatelského úvěru, což je něco podobného, ale už vyzkoušeného, takhle byla stavěna teď nebo rekonstruována Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, a ty další etapy potom formou PPP.

A to je reálné?

Já předpokládám, že ano.

Kolik by pak byla ta částka na rekonstrukci?

Já pořád musím operovat s tím, co já mám v ruce, to znamená to, co mi ukazuje projekt, 4,8.

A tam v rámci toho dvojího financování by pak bylo daleko asi lepší a dalo by se ta částka dodržet víc než z toho, jak jsme ji zpochybnili v té předchozí části?

Takhle ano, protože soukromí investoři většinou mívají, aspoň Britové mívají ty zkušenosti, že takto financované projekty bývají až o patnáct procent levnější, než když to jde formou státního financování.

Dovolte mi, abych vám citoval jednoho z vašich lékařů Fakultní nemocnice Motol, byť je anonymně skryt podle zdrojů České tiskové kanceláře, který říká: "Léčit a operovat v budově, která prochází rekonstrukcí, je nepředstavitelné. Zažili jsme to už v menším a bylo tu plno hluku, špíny a prachu." Znamená to, že jste připraven při rekonstrukci Motola, pokud začne, tak přestěhovat všechna oddělení do nerekonstruovaných částí?

Ten lékař není tak zcela anonymní, já vím, kdo to řekl, ale jo, jsme. Tam jsou totiž dvě varianty stěhování, kde právě v rámci úspory nákladů my jsme škrtli takzvaný rotační pavilon, což měla být nová budova, která bude postavena v areálu nemocnice a tam se budou postupně ty kliniky přestěhovávat. A v rámci takového modrého monobloku, což je ta nemocnice pro dospělé, my jsme schopni uvolnit určité kapacity, kam vždycky přesuneme část toho, těch rekonstruovaných prostor. Nicméně bude to teda hodně náročné pro všechny zúčastněné, pro všech pět a půl tisíce zaměstnanců Fakultní nemocnice v Motole.

Možná zdánlivě jednoduchá otázka, co vyřešit přebytečnou kapacitu lůžek a zdravotnických zařízení v Praze, o kterých mluvila ministryně zdravotnictví Marie Součková, že by zkrátka Motol získala nějaké detašované pracoviště a tam se přesunula dětská klinika?

No, to máte základní problém v tom, že totiž součástí té dětské jsou takzvané společné vyšetřovací složky, čili laboratorní část, která zároveň obsluhuje tu dospělou část. Ve chvíli, kdy nastane ta situace, že zavřeme dětskou, což se moc neví, my budeme muset zavřít i tu dospělou, protože se prostě neobejdete na operačních sálech bez histologie, neobejdete se bez mikrobiologie, neobejdete se bez ničeho, takže tam je základní problém, že pak je ztracena i ta investice sedm miliard, která šla do té dospělé části.

Teď tomu nerozumím zcela. Můžete být ještě lapidárnější?

Když zavřete dětskou část, tak musíte zavřít i laboratorní trakt, který je společný jak pro dětskou část, tak pro dospělou část.

Znamená to tedy, že v souvislosti s tou rekonstrukcí budete zavírat některé části dospělé?

Ne, nebudeme. My ten laboratorní trakt můžeme potom v rámci rekonstrukce přesunout prostě do té části pro děti, ale já ho tam potřebuju. Já bez těch laboratoří nejsem schopen provozovat tu dospělou část.

Konstatuje ředitel Fakultní nemocnice Praha - Motol Miloslav Ludvík. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, a někdy příště na shledanou.

Já taky děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.