Václav Moravec moderátor

Cyril Svoboda ve studiu BBC

Text chystané česko-vatikánské smlouvy se ukládá k ledu. Prezident Václav Klaus nedávno napsal ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi, že smlouvu v navržené podobě nepodepíše.

Ministr Svoboda nakonec ustoupil a oznámil, že ji poslancům k novému projednání zatím nepředloží. Bývalý prezident Václav Havel krok svého nástupce Václava Klause komentuje těmito slovy:

Václav Klaus (zvukový záznam): Že by veřejně prezident vystoupil proti parafované smlouvě, to si nepamatuju, že by se kdy stalo, ale je to svým způsobem ústavně legitimní a svým způsobem pochopitelné.

Znamená to, že teď začne česko-vatikánskou smlouvu vyjednávat současný prezident Václav Klaus?

Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal, ale u protějšího mikrofonu nesedí vicepremiér, ministr zahraničí a místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Cyril Svoboda na telefonní lince. Dobrý večer.

Dobrý den. Já budu ve vašem studiu, tak řekněme, za půl minuty, už se k vám blížím, už jsem skoro před domem.

Víte, co se říká?

Co?

Že dochvilnost je výsada králů.

To ano, ale situace v Poslanecké sněmovně byla dneska, mírně řečeno, komplikovaná a věci se nakupily tak, že já vyjíždím tak, abych to stihl.

No, ale nestihl jste to.

Nestihl a stalo se to poprvé. Omlouvám se vám, omlouvám se posluchačům BBC, každému se omlouvám za tuto komplikaci a myslím, že se to stalo poprvé.

A doufám naposled?

Doufám taky naposled, protože mně samotnému se to hrubě nelíbí.

Šestého října 2003 jste řekl Hospodářským novinám, že byste za nejvhodnějšího kandidáta na pozici evropského komisaře považoval Pavla Teličku a dodal jste, cituji doslova: "Musí být nezávislý, se zkušenostmi z exekutivy, musí rozumět umění problematice a skvěle se vyznat v jedné určité oblasti a také musí umět plynně hovořit dvěma jazyky." Konec citátu. Bylo pro vás, pane vicepremiére, obtížné nezvednout ruku na vládě pro nominaci Pavla Teličky?

Celý výběr z těch kandidátů na komisaře je poznamenán od samého začátku tím, že to byla jakási soutěž vnitropolitická, což poznamenalo ten výsledek až k těm koncům, které máme na české politické scéně, ale vláda již rozhodla a já teď jenom říkám, že toto rozhodnutí budeme respektovat a podporovat.

Promiňte, otázka zněla, bylo pro vás obtížné nezvednout ruku pro nominaci Pavla Teličky na vládě?

Já jsem se zdržel hlasování, protože si myslím, že část argumentace, která byla vznesena celkovému tomu průběhu, byla k tomu, že jsem se zachoval, jak jsem se zachoval, ale dopředu jsem řekl, že budu plně respektovat rozhodnutí vlády.

Co vám bránilo v tom, abyste zvedl ruku pro Pavla Teličku na vládě?

Byly to okolnosti a průběh, jak to probíhalo v tom koaličním jednání, a to je všechno, co k tomu asi teď jsem ochoten říci.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek v úterý vystoupil na mimořádné tiskové konferenci s tím, že Pavel Telička nemá podporu lidovců, a to kvůli členství v někdejší Komunistické straně Československa:

Miroslav Kalousek (zvukový záznam): Především voliči jsou lidé, kteří v době, kdy otec a syn Teličkové, a celá řada jiných rodin a dynastií v komunistické mezinárodní politice, stoupali vzhůru, to znamená tedy v době Husákova normalizačního Československa, tak naši voliči v té době dávali přednost životu v nepohodě na okraji společnosti a tihle lidé, naši voliči, nám nedali žádný mandát k tomu, abychom tyto vždy snaživé úředníky dávali za příklad, abychom jim jejich mandát dali tím, že je povýšíme do vysoké politické funkce a že tak legitimizujeme normalizační kariéristy a normalizační dynastie.

Úterní slova předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Vy jste..., Cyrile Svobodo, který jste už ve studiu, takže ještě jednou vítejte v BBC.

Dobré odpoledne, ještě jednou se omlouvám.

... o Miloši Kužvartovi mluvil jako o letním královi a říkal jste, že by kandidát na komisaře do nové komise měl být vybírán znovu po volbách do Evropského parlamentu. Očekáváte, že k tomu dojde i po ohlášení kandidatury Pavla Teličky?

Tak může k tomu dojít, protože ta nová komise bude komise, na kterou bude mít velký vliv nově zvolený parlament, Evropský parlament, a ta nová komise bude jistě výrazně kopírovat politické rozložení Evropského parlamentu, tak je možné, že nějaké změny budou. Kolik, koho se budou týkat, to uvidíme.

Očekáváte tedy, stejně jako u Miloše Kužvarta, že i Pavel Telička je letní král?

To si nemyslím, že je nutně letní král. Já jsem měl pochybnost o tom, když jsem viděl, jak se chová pan Kužvart, že je to člověk, který zřejmě si řekl o, nebo usiloval o místo, které bylo za hranicemi jeho možností. Myslím si, že je způsobilý člověk, který může ale dělat asi něco jiného, než je tato práce.

A není to tím, že vaše ministerstvo, byť jste to několikrát odmítl, ale Miloš Kužvart trvá na svém, například ve středečním rozhovoru pro Lidové noviny, kde říkal, že jste to právě byl vy a Pavel Telička, kteří jste mu neposkytovali servis.

Ale prosím vás, já už jsem také doporučil panu Kužvartovi, aby si to rozmyslel, než bude používat tyto argumenty. Myslím si, že to je zavádění někam jinam, že to je nedospělé. Myslím si, že to není ani korektní, protože zaprvé servis jsme poskytovali a za druhé i kdybychom ho neposkytovali podle představ pana Kužvarta, sáhl si po jednom z nejvyšších postů v Evropě, takový člověk musí taky něco vydržet a musí předvést, že ví, co chce. Měl by předvést nějakou svoji představu Evropské komise, jak má fungovat Evropská unie. Měl by představit nějaké hodnoty, které chce prosazovat a někde něco předvést, ale tady jsme zažili jenom žalostné stěžování si, kdo všechno rozbíjí bábovičky. Nezdá se mi to slušné a korektní.

Pavel Telička, tedy kandidát za Českou republiku na pozici evropského komisaře, teď mluví o tom, že po ministerstvu zahraničí koluje o něm dehonestující anonym:

Pavel Telička (zvukový záznam): Ano, byl jsem dnes informován o tom, že na ministerstvu je nějaký další anonym, který dostali, ostatně byl adresován jednomu politickýmu subjektu, nechci rozebírat kterému, je tam spousta zase absolutních nesmyslů, lží. Je to hodně zaměřený samozřejmě na, nebo samozřejmě je to hodně zaměřené na mé rodiče.

Řekl BBC Pavel Telička. Četl jste text toho anonymu?

Četl.

Co tomu říkáte?

Já nemám rád anonymy. Anonymy se mají házet do koše, nemají kolovat po parlamentu, po Poslanecké sněmovně, ale má si...

Ale tenhle anonym koloval nejdřív po ministerstvu zahraničí, nemýlím-li se.

Ne, já ho viděl v Poslanecké sněmovně, neviděl jsem ho na ministerstvu zahraničních věcí. Já anonymy nemám rád. Když někdo má nějakou výtku a výhradu vůči komukoliv, tak má říct: "Já, Cyril Svoboda, mám výtku tu a tu," a máme spolu mluvit dospěle, neposílat anonymy.

Vy tedy nevíte o tom, že na ministerstvu zahraničí ten anonym je, tudíž nenechal jste prošetřit...

On přišel elektronicky do Poslanecké sněmovny, ten anonym, zřejmě podle textu, bych řekl, že ho psal někdo, kdo zná takovou tu terminologii ministerstva zahraničních věcí, ale ten anonym je...

To znamená, že ho podle vás psal bývalý nebo současný pracovník ministerstva zahraničí, z té terminologie?

Nevím, ale, podívejte se, nedělejme z toho nějakou velkou hodnotu. Samozřejmě, když píšete anonym, tak tam píšete velmi silně, něco tam zdůrazňujete, protože sledujete nějaký zájem, ale já nemám rád anonymy a nechci se bavit o anonymech. Anonymy patří do koše.

V úterý 2. března se uskuteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, kterou předseda dolní komory Lubomír Zaorálek svolal na žádost poslanců Občanské demokratické strany. Vláda má na této schůzi sněmovně vysvětlovat kritéria výběru českých zástupců do orgánů Evropské unie. Očekává Cyril Svoboda, že lidovečtí poslanci budou na této mimořádné schůzi opět zpochybňovat Teličkovu morální bezúhonnost?

Doufám, že se tak nestane, protože vláda rozhodla a teď už jde o obraz České republiky v zahraničí. Je to otázka naší autority...

Mluvil jste o tom s Miroslavem Kalouskem?

My jsme také jasně řekli i na našem předsednictvu, že rozhodne-li vláda v jakémkoli případě tak tím, že kvůli tomu ani nevystupujeme z koalice, ani nevyvoláváme koaliční konflikt, tak samozřejmě také budeme respektovat rozhodnutí vlády a já tak činím.

ODS má podezření, že posty v Evropské unii, které mají připadnout České republice, jsou rozdělovány podle stranického klíče nebo podle jakéhosi klientelismu, když budu citovat představitele ODS doslova. Místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil mluví mimo jiné o trafice v Evropské investiční bance pro Ivana Pilipa, a to s narážkou na článek Lidových novin ze 14. února, které napsaly, že funkci viceprezidenta Evropské investiční banky má získat bývalý šéf US-DEU, právě Ivan Pilip, a o lidoveckém hejtmanovi kraje Vysočina Františku Dohnalovi se mluví jako o možném kandidátovi na generálního ředitele Evropské komise. Je teda jasné, že Česká republika dostane tyto další dva posty?

Tak, o žádnou trafiku nejde, už ani ne proto, že se tam neprodávají žádné cigarety nikde, ale jde především o toto. Ivan...

Promiňte, otázka zněla...

Já vám to vysvětlím...

Nejdříve, promiňte, nejdříve první otázka zněla, zda má Česká republika jisté ty dva posty po evropském komisaři, o kterém jsem mluvil, to znamená viceprezident Evropské investiční banky a dále pak generální ředitel Evropské komise.

Tak dobře, takže začnu podle logiky vaší otázky. Jisté to nemá, tak. Za druhé Evropská unie nabízí, pokud jde o ta místa, takzvaná A1, to jsou generální ředitelé nebo jejich zástupci, pouze zhruba osm míst na deset kandidátských zemí. Takže je nebude mít ani každá země svého takzvaného generálního ředitele. Každý kandidát musí projít normálním výběrovým řízením v Bruselu a jak říká můj památný výrok, tam je vám platná politická podpora, jako mrtvému kabát. Tam musíte obstát v konkurenci.

Anebo ho můžete protlačit partajní lopatou.

Ano, ale to také nemůžete. Není to tam nic platné. Pokud jde o Ivana Pilipa, Ivan Pilip nakonec získal podporu celé regionální skupiny, to znamená Maďarska, Slovenska, Česka a z části také nakonec i Polska, o tom se tady diskutovalo, protože jeho životopis, jeho vybavenost jazyková, jeho zkušenosti vedly k tomu, že nakonec dostal takhle širokou podporu vícero států.

To znamená, že Ivan Pilip, chcete říci, je žhavým kandidátem na viceprezidenta Evropské investiční banky?

Ano, je, ale mimo jiné proto, že má podporu dalších států a opět opakuji, na to nestačí, že je členem Unie svobody-Demokratické unie, protože to nikoho nezajímá ani v Maďarsku, ani v Polsku, ani na Slovensku to nikoho nezajímá. Je zajímá, jaká je jeho schopnost, jeho životopis, jazyková vybavenost, znalost problematiky, takže je žhavým kandidátem, ale opět opakuji, protože obstál v této soutěži, nikoliv proto, že by byl členem té či oné politické strany.

Žádný jiný takový kandidát se zatím nenabízí?

Byl kandidát, polský kandidát, který nakonec bude asi, bude kandidovat na nějaké jiné místo. To je pan profesor Belka, jestli se to může říkat, to teď nevím, ale to byl jeden z kandidátů a o tom se diskutovalo v regionální skupině a došlo k této dohodě. Má podporu vlád...

Jaké jsou šance, ano...

... těch jednotlivých zemí, mimo jiné pro své schopnosti a až...

To znamená, kdy by mohlo být oznámeno, že Ivan Pilip bude viceprezidentem Evropské investiční banky?

To nevím z hlavy, ale říkám, Ivan Pilip je člověk, který určitě mluví, určitě, čtyřmi jazyky, mluví naprosto plynně, byl ministr financí, rozumí problematice. Nemám s ním nejmenší pochybnost o tom, proč by neobstál v konkurenci.

On není protlačen partajní lopatou?

Ale za Říčanami už vám to není nic platné. V zahraničí musíte osvědčit také to, přesvědčit je svým životopisem.

A další otázka se týkala možného postu generálního ředitele v Evropské komisi. Jednalo se už v rámci té regionální skupiny o Františku Dohnalovi?

Ne, nejednalo se o Františku Dohnalovi, protože ještě Česká republika nikoho nekandidovala. Tady ještě chci posluchačům říct podstatnou věc, že ředitel, personální ředitel Evropské komise, pan Sullivan, říká, že každá země musí na ta místa, o kterých mluvíme, kandidovat nejméně dva kandidáty, nejméně dva, aby nenastala situace, že Česká republika nominuje jenom jednoho, to by se rovnu řeklo, že musí i, musí i oni projít tou soutěží v Bruselu, takže...

To se ale týká pouze postu generálního ředitele v Evropské komisi, ne viceprezidenta Evropské investiční banky, tam bude Ivan Pilip.

Ne, tam ne, tam bude zřejmě, ještě není rozhodnuto, ale má šanci Ivan Pilip a...

A toho bude schvalovat vláda?

Ne. Ivan Pilip je nominován v regionální skupině, protože ho musí nominovat vícero zemí, a to není člověk, kterého by projednávaly vlády. Možná, že nakonec to vláda schválí, já, to je otázka formální, ale musí obstát tam v té soutěži také na místě samém a důležité je, že se dohodly další země, že z těch zemí nebudou žádní kandidáti, takže to je spíš jako kdyby se kandidoval, jako byl kandidován třeba Jan Kavan na předsedu valného shromáždění nebo když se dělá kandidatura do Rady bezpečnosti, to se dělá úplně stejně. Hledá se podpora v jednotlivých státech a tímto se ta, ty pozice v zahraničí získávají. To je, není...

A teď právě...

... otázka politické podpory v jedné zemi.

A vláda už má dva kandidáty na pozici generálního ředitele v Evropské komisi, aby Česká republika získala tento post, když...

Ještě nemá, protože teprve minulý týden, 18. Února, bylo zveřejněno, o jaká místa jde. Teď bude záležet na vládě, aby vláda nominovala ty dva kandidáty a tím se bude zabývat, protože jde o to, že to má se obsadit do toho 1. května, takže ještě tady nějaký čas je.

Kdy očekáváte, že by vláda mohla probírat dva kandidáty za Českou republiku?

Já si myslím, že to může být, já nevím, do měsíce nebo tak, ale teď jde o to, abychom vybrali kvalitní lidi, protože na všechna ostatní místa, na ta nižší, probíhají normální už měsíce výběrová řízení, do kterých vůbec politická reprezentace nezasahuje.

To znamená, že není pravděpodobné, že by oba dva kandidáti byli z KDU-ČSL?

A vůbec ne. Pokud já vím, tak pan Dohnal není ani členem KDU-ČSL.

Nicméně byl nominován na vaší kandidátce, byť není členem KDU-ČSL.

Nebyl nominován KDU-ČSL. Já si nevzpomínám, že by byl nominován jako KDU-ČSL. Nikdy o tom nerozhodovaly stranické orgány.

K jakému závěru, když jsem mluvil o mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se uskuteční v úterý 2. března, na které chce opozice, především občanští demokraté, vysvětlit, jakým způsobem jako vláda vybíráte lidi na klíčové posty v Evropské unii. K jakému závěru podle vás ta mimořádná schůze sněmovny dojde?

A tak především opozice chce tady opět udělat nějaké divadlo. Divadlo, které podle mě nemá smysl. Na rozhodnutí vlády, že je nominován Pavel Telička, se nezmění nic. To se může jenom dělat humbuk, který může poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí. Pokud jde o ty ostatní místa, tak co jako, bych řekl, co tam může sněmovna zvládnout? Nic. Ti lidé musí projít nějakým výběrovým řízením v Bruselu a jestli ten člověk má v kapse usnesení Poslanecké sněmovny, že ho podporuje, tak řeknou: "No, to je fajn, ale vy musíte zvládnout tady výběrové řízení."

Očekáváte, že opozice přijde s návrhy na možný post generálního ředitele v Evropské komisi se svými kandidáty?

Ať se přihlásí, ať se ti lidé přihlásí. To není politická záležitost, aby ti lidé byli nominováni nutně politickou reprezentací. Vláda...

Mají se hlásit na vládu?

Vláda, ať se oznámí vládě. Kdo má...

Kdo má zájem?

... zájem, ale zase bych to nechtěl snížit tak, jako do zoufalství, kdo má zájem, protože ti lidé musí způsobit, musí být obecně způsobilí, takže zase bych to nechtěl snížit do této polohy, ale nepochybně bude-li více kandidátů, vláda vybere určitě ty nejlepší podle našeho mínění a já říkám, že nejméně dva vyšleme, protože to bude zase soutěž ještě v Bruselu a nemusíme uspět.

Po dopisu prezidenta Václava Klause jste odložil dojednanou česko-vatikánskou smlouvu. Předseda lidovců Miroslav Kalousek tvrdí, že by se mělo počkat, až se situace změní, ale text dojednané smlouvy by se měnit neměl:

Miroslav Kalousek (zvukový záznam): Myslím, že je možné čekat na atmosféru, která umožní tu smlouvu schválit, že to je lepší, než o ní znovu s negativním výsledkem hlasovat.

Řekl v rozhovoru pro BBC před čtrnácti dny předseda lidovců Miroslav Kalousek. Prezident Václav Klaus takový postup odmítl. Trvá na svých výhradách. Pochopil jsem správně, že když jste psal ministru zahraničí, když jste jako ministr zahraničí psal dopis prezidentu republiky, že očekáváte, že Václav Klaus teď začne dojednávat novou smlouvu?

Ta iniciativa byla přesně opačná. O ty dopisy si řekl prezident republiky, pan Václav Klaus. Takže my jsme mu referovali o smlouvách, v jakém stadiu jsou, jak jsou vyjednávány, mimo jiné speciálně ho zajímala vatikánská smlouva a naše odpověď je, i po konzultaci s předsedou vlády, a tak je to teda postoj i KDU-ČSL, je, že nebudeme pokračovat v ratifikování procesu té původní smlouvy, ale zároveň není ani důvod teď se tou otázkou zabývat.

Počkejte, ale měl by? Když prezident přišel s připomínkami, což bylo historicky poprvé, alespoň podle bývalého prezidenta Václava Havla, který k postupu svého nástupce ve věci česko-vatikánské smlouvy doslova říká:

Václav Havel (zvukový záznam): Nicméně to, co se stalo teď, minulý týden, je podle mých vzpomínek naprosto první případ, kdy prezident odmítl smlouvu, jak byla vyjednána. Já jsem býval často tázán, některý smlouvy vznikaly zcela beze mě a podepisoval jsem je zcela mechanicky, třeba, já nevím, smlouva o ochraně investic se Srí Lankou nebo co já vím, ale některé složitější smlouvy byly předmětem mých rozprav s ministrem či náměstkem, dokonce i tato smlouva s Vatikánem. Byly to ale veskrze takové privátní, neveřejné, neoficiální rozpravy. Že by veřejně prezident vystoupil proti parafované smlouvě, to si nepamatuju, že by se kdy stalo, ale je to svým způsobem ústavně legitimní a svým způsobem pochopitelné.

Řekl před týdnem někdejší prezident, český prezident Václav Havel. Jednoduchá otázka ještě jednou. Vy očekáváte, že by prezident Klaus, i když má výhrady a učinil tento krok podle Václava Havla poprvé v historii..., je to poprvé v historii?

Asi ano.

... že by měl začít on vyjednávat česko-vatikánskou smlouvu?

Primárně podle naší ústavy prezident republiky sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy a může toto právo přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivého člena vlády, takže ta první pravomoc je v rukou prezidenta republiky, samozřejmě.

Vy tedy očekáváte, že Václav Klaus začne vyjednávat česko-vatikánskou smlouvu?

To je věcí pana prezidenta. Když se takto rozhodne, tak je to jeho svaté právo.

Počkejte. Je to i vaše věc, protože například kardinál Miloslav Vlk říká: "Nedělá to dobrý image pro Českou republiku jako stát, jestliže jsme jedni z posledních nebo úplně poslední, kteří tuto smlouvu nepotvrdili." To znamená, předpokládám, že vy asi dostanete nějakou reakci z Vatikánu nebo už jste jí dostal?

Tady byla reakce Vatikánu hned poté, co Poslanecká sněmovna, upozorňuji, to je zatím jedna komora a vyjadřují se k této smlouvě obě dvě komory, to znamená i Senát, tak když tato komora nevyslovila souhlas s ratifikací hlasováním. Takovou smlouvu lze předložit k ratifikaci někdy v budoucnu, to se děje stejně, když třeba nějaký zákon neprojde, tak je možné třeba po příštích volbách to předložit znovu nebo něco podobného, ale já jsem přesvědčen, a je to v dohodě i s panem předsedou vlády, že teď není nejlepší se zabývat touto otázkou. Svět s tím nestojí a nepadá. Nejsme nervózní. Nic dramatického se neděje a není třeba teď se tou věcí zabývat. To je náš postoj. Je to postoj, myslím, i vlády. Nebudeme, teď není třeba se tím zabývat.

Když ale dostanete poté, co jste celou věc odložili, lidově řečeno k ledu, když dostanete reakci Vatikánu, tak s ní uděláte co?

No, tak zaprvé z Vatikánu nemáme negativní reakci k obsahu té smlouvy. Vatikán ji sjednal, podepsal a nemá s obsahem smlouvy tak, jak je sjednána, vůbec žádnou potíž.

Ale potíž má Česká republika.

Ne, nemá celá Česká republika. Potíž má...

Poslanecká sněmovna, kde jsou volení zástupci lidu, většina volených zástupců lidu a prezident republiky.

Ano, a prezident republiky. Vláda samozřejmě nemusí nutně teď sjednávat novou vatikánskou smlouvu, není to zapotřebí. Já si myslím, že se nic dramatického neděje. Nevidím to ani jako drama. Už vůbec jako konflikt mezi Hradem a Černínským palácem. Jenom jsem hluboce přesvědčen, že teď není dobrá doba se touto věcí zabývat.

Počkejte, pane vicepremiére. Jste ministrem zahraničí. Jestliže Václav Klaus, jako prezident, říká, že takto dojednanou smlouvu jako prezident nepodepíše, to znamená, že se bude čekat dál, až Václav Klaus skončí jako prezident?

Ne, já neříkám, že se nebude jednat vůbec. To jsem takhle neřekl. Ale může se jednat někdy v budoucnu. Já opakuji znovu, teď není vhodná doba na vyjednávání této smlouvy. Celkově atmosféra k tomu není příznivá ani doma, nikde, takže se nic dramatického neděje. Vztahy státu a církve jsou taky vymezeny ústavou, takže opakuji znovu, nic dramatického se neděje.

Přijde ta doba ještě do voleb, vhodná, nebo ji neočekáváte?

Myslím si, že ne.

To znamená po roce 2006, po volbách?

Myslím, že není třeba vůbec spěchat v té věci.

Když se zaměřím vůbec na ten akt, že prezident republiky odmítl podepsat nějakou mezinárodní smlouvu, máte z Hradu nějaké další signály, že by se tomu tak stalo u dalších smluv?

Ne. Podívejte se, ptejte se občanů České republiky, jestli je extrémně trápí, jestli taková smlouva je uzavřená, nebo ne. Já znovu opakuji, nedělejme z toho žádné, nic dramatického, teď vláda není připravena k vyjednávání této smlouvy, vláda...

Ne, já už jsem opustil, promiňte, já jsem opustil téma česko-vatikánské smlouvy. Já se obecně bavím o postupu dojednávání mezinárodních smluv. Jestli se nemýlím, tak evropská ústava může být ratifikována, v případě, že se nerozhodnete jako politická reprezentace pro referendum, tak může být ratifikována jako mezinárodní smlouvy, to znamená, že by prezident Klaus, nebude-li spokojen s textem takzvané evropské ústavy, mohl použít podobný postup, jako použil u česko-vatikánské smlouvy?

Ano, to je možné.

To znamená, že by Česká republika, protože je to prezident, který podepisuje mezinárodní smlouvy, nemusela přistoupit k evropské ústavě?

My ale, jak víte, jsme řekli několikrát a opakujeme to znovu, že by k té ratifikaci mělo být referendum, a to říkáme už dlouhodobě, že by měl být obecný zákon o referendu...

Vy jste jako politici také většinou řekli, že by měly být přímé prezidentské volby.

Já jsem o tom hluboce přesvědčen, že to má být, ale...

Ale není to, takže jak vám můžeme věřit, že bude referendum, když jste jako politická reprezentace této země slíbili...

Já mluvím za sebe a já jsem příznivec jak referenda, tak přímé volby prezidenta, tak veřejných voleb.

Kdy předložíte jako vláda do Poslanecké sněmovny návrh, aby se text evropské ústavy schvaloval v referendu, to znamená, že by nebylo zapotřebí prezidentského podpisu na případném textu ústavy.

Já jsem zastáncem spíše myšlenky obecného referenda a pokud jde o tu ústavní smlouvu. Víte, ona není ještě vůbec dojednána, takže ono také, ten ratifikační proces má běžet podle předpokladů do dvou let od podpisu, takže taky máme čas. Až uvidíme, jak ta smlouva bude vypadat, čeho všeho se bude týkat, tak podle toho také se bude jevit větší či menší ochota měnit ústavu u nás na referendum a na to máme dva roky času. To není tak, že se musí udělat zítra.

Za několik hodin vás čeká setkání s německým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem. Nakolik očekáváte, že při setkání s Joschkou Fischerem se dotknete i aktuálního tématu, kterým je speciální zákon o prezidentu Edvardu Benešovi a jeho zásluhy o stát, protože se ozval už například předseda sudetoněmeckého krajinského sdružení Bernd Posselt, který doslova říká: "Jde o výsměch milionům obětí, neboť Beneš byl odpovědný nejen za vyhánění a zbavení práv milionů sudetských Němců a Maďarů, ale ještě k tomu přivedl Čechy a Slováky na desetiletí pod sovětskou nadvládu." Očekáváte, že se problematice lex Beneš dostanete v rozhovorech s Joschkou Fischerem?

My to otevírat nebudeme, protože podle mého názoru to na vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou nehraje žádnou zásadní roli. To ještě neznamená, že někteří politici v Německu s k tomu budou vyjadřovat kriticky, jako u nás se někteří politici vyjadřují k té či oné otázce kriticky, ale podle mě to nemá vliv na vztahy mezi dvěma zeměmi, mezi vládami to nemá vliv.

Vy tedy nepředpokládáte, že by se vůbec v těch vašich rozhovorech tato problematika ocitla?

Je to možné, ale pokud se to otevře, tak popíšu panu ministru Fischerovi, že ten zákon je zatím schválen v dolní komoře, je dost pravděpodobné, že bude schválen v horní komoře, že bude schválen, ale jako nevidím důvod, proč by se z toho mělo mezi státy činit nějaké drama. Já jenom si myslím, že zákony tohoto typu nemají být přijímány, protože to svědčí o našem nedostatku sebevědomí. Buď jsme si jistí tím, že se Edvard Beneš zasloužil o československý stát, na to nepotřebuji zákon. To, že schvaluji zákon, tak podobně vyjadřuji to, že sám o tom pochybuji a že potřebuji autoritu zákona k tomu.

V čem může dát návštěva Joschky Fischera v České republice nový impuls, může-li dát v českoněmeckých vztazích?

Máme docela zajímavou agendu, kterou budeme projednávat. Kromě toho, že bude otevřena česko-německá škola, tak budeme mluvit kromě evropských záležitostí, jako je mezivládní konference, to znamená, budoucnost Evropské unie a podobně, tak budeme mluvit o Česko-německém fondu, o česko-německém Diskusním fóru, to znamená, jak bude pokračovat dialog, který začal Česko-německou deklarací v roce 1997, jak budeme v dialogu a ve spolupráci pokračovat, což je, myslím, velmi zajímavé, to je zajímavé téma.

Můžete velmi stručně zmínit, jak budete pokračovat?

No, já chci, aby česko německý fond i diskusní fórum pokračovalo i po roce 2007, kdy by normálně měly končit a aby projekty, které platí se z tohoto fondu, aby pokračovaly dál a budeme se bavit o tom, jak má fungovat i to Diskusní fórum, aby se mohlo mluvit o těch otázkách, které jsou nejenom z minulosti a přítomnosti a které poutají zájem obou dvou zemí, no, tak je potřeba o tom mluvit dál, protože to chce peníze a politické rozhodnutí, no.

Konstatuje vicepremiér, ministr zahraničí a místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval BBC. Na shledanou.

S potěšením a ještě jednou se omlouvám za tento pozdní příchod. Děkuji.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Svoboda chválil Pilipa

Právo, 27. 2. 2004, strana: 3 - Česko má v Evropské unii kromě komisařského křesla pro Pavla Teličku ještě více méně jistý post viceprezidenta Evropské investiční banky, a to pro Ivana Pilipa.

Obsazení všech dalších míst v unijních institucích závisí na výsledcích přísných konkursů. Uvedl to včera v rozhovoru pro BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Reagoval tak na dotazy, jak bude vláda 2. března na mimořádné schůzi Sněmovny parlamentu čelit kritice ODS, že si vládní strany přidělují europosty jako trafiky.

Podle Svobody chce opozice tímto zasedáním jen zorganizovat nesmyslné divadlo. Pilip získal podporu regionální skupiny - tedy Maďarska, Slovenska, Česka a nakonec i Polska, a to díky svému životopisu, jazykové vybavenosti a zkušenosti, uvedl Svoboda.

Členství v US-DEU v tom nehraje žádnou roli, to nikoho v Maďarsku, Polsku a na Slovensku nezajímá. Ostudu kolem nominace Miloše Kužvarta na eurokomisaře připomněl ještě včera francouzský pravicový deník Le Figaro.

"Eurokraté se ještě dnes posmívají nešťastnému vystoupení Miloše Kužvarta v sídle české ambasády několik hodin před jeho překvapivou demisí," píše list a cituje svědky, podle nichž "se vyjadřoval v angličtině na úrovni základní školy a téměř jednoslabičně".

"Vedle něj byl přitom velvyslanec Pavel Telička, na kterého pak padla konečná volba." List nicméně s uspokojením označuje Teličkovo schválení za uklidnění situace a cituje mluvčího předsedy Evropské komise Romana Prodiho, který ve středu při oznámení jména nového českého kandidáta s úsměvem vyslovil "naději, že to už bude ten pravý český komisař".

Telička začne uvažovat o složení svého pracovního týmu až příští týden. "Potrvá mi týden až čtrnáct dní, než po řadě konzultací s konkrétními kandidáty budu mít jasnější představu," uvedl včera pro Radiožurnál.

V týmu, který by měl sestávat zhruba ze sedmi lidí, by mohla být polovina Čechů. Hlavní kritérium bude podle Teličky "odbornost, kvalita, dynamika a zkušenosti s prací v kabinetu, protože jde o specifickou práci".

Budoucí komisař doufá, že bude mít příležitost k rozhovoru s prezidentem Václavem Klausem při jeho brzké návštěvě Bruselu.