Václav Moravec moderátor

Pavel Štefka ve studiu BBC

Hodiny zbývají do hlasování české Poslanecké sněmovny o vyslání víc než stovky vojáků do operace v Afghánistánu. Ministr obrany Miroslav Kostelka poslancům v pátek vysvětlil, do jaké operace mají být vojáci nasazeni.

Miroslav KOSTELKA, ministr obrany (zvukový záznam): Jsou to zejména operace s cílem zjistit a eliminovat prostory soustředění příslušníků teroristické sítě Al Kajda. Tyto operace mají poskytnout všestrannou podporu při zabezpečování humanitární pomoci a budování takové schopnosti koaličních sil, které zabrání případnému opakování teroristických činů.

Ministr obrany Miroslav Kostelka. Z dosavadní rozpravy ve sněmovně vyplývá, že vyslání vojáků do Afghánistánu podpoří vedle vládní koalice i opoziční občanští demokraté, proti jsou komunisté. Tady je jeden z argumentů předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka:

Miroslav GREBENÍČEK, předseda KSČM (zvukový záznam): Politika vysílání českých vojáků do válečných akcí neschválených OSN je krajně nebezpečná, může Českou republiku zatáhnout do okupačních výbojů světové velmoci se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Páteční slova předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka. Nejen o vyslání českých vojáků do Afghánistánu bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Vítejte po čtyřech měsících v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Po Senátu s největší pravděpodobností i Poslanecká sněmovna schválí ve středu vyslání víc než stovky prostějovských výsadkářů do Afghánistánu. Pane generále, v jaké fázi je plánování o samotném přesunu českých vojáků do Afghánistánu?

Tak především tak, jak jste řekl, musí dojít nejdřív ke schválení té mise. My projednáváme samozřejmě přesun, aby byl z naší strany finančně co nejméně náročný s americkou stranou. Zatím je to všechno ve stádiu vyjednávání, protože americká strana čeká, až padne konečné rozhodnutí a teprve potom se rozjede ještě to detailnější plánování včetně upřesnění úkolů pro tuto jednotku.

S největší pravděpodobností to rozhodnutí o vyslání v rámci parlamentu, dolní komory, protože Senát už vyslání, jak bylo řečeno, schválil, padne za několik hodin. To znamená, kdy by mohli první vojáci odletět do Afghánistánu?

Tak co se týká připravenosti jednotky, v podstatě okamžitě, se dá říct, stejně tak jako v té druhé části do operace ISAF, protože tato jednotka speciálních sil by šla do operace Enduring Freedom. Já počítám do měsíce, protože myslím, že není takový velký spěch, že do měsíce by mohla tato jednotka, první část odjet.

Jako první, nemýlím-li se, vyjede do Afghánistánu takzvaná rekognoskační skupina. Ta má zmapovat, kde, pod kým, za jakých okolností budou čeští výsadkáři působit. Kdy dojde k odjezdu, odletu rekognoskační skupiny?

Je to normální postup, který používáme vždycky. Měl by odjet někdy po, týden po schválení...

To znamená, že zhruba za sedm dní rekognoskační skupina dorazí do Afghánistánu?

Ano, mohla by tam odjet. Potom by jela taková větší skupina, která by zabezpečila další přípravu, přípravu toho kempu a do čtrnácti dnů potom by mohla, předpokládám, odjet, pokud bude požadavek, i v kratší době ta hlavní část.

Očekáváte tedy, že do poloviny března, zhruba do 15. března by měla být většina vojáků už v Afghánistánu?

No, počítám spíš k dubnu.

K 1. dubnu?

K 1. dubnu.

Předseda zahraničního výborů Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka v pátek při rozpravě v dolní parlamentní komoře prohlásil, že on jako předseda zahraničního výboru nemá dostatek informací k afghánské misi.

Vladimír LAŠTŮVKA, předseda zahraničního výboru PS PČR (zvukový záznam): Otázka je, zda v tento okamžik z hlediska materiálních, z hlediska ekonomických a lidských se máme účastnit operace, která je sice ojedinělá, ale o které toho příliš mnoho nevíme a dokonce i při jednání na zahraničním výboru jsem se nedozvěděl, jaké cíle, jaké nasazení, s jakým nasazením, kde, jak, pod jakým velením tyto jednotky budou, co tedy tam vlastně naši vojáci budou dělat.

Páteční slova předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimíra Laštůvky. Může náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka, jako člověk zodpovědný za armádu, odpovědět, jak to, že armáda neposkytla zákonodárcům, respektive předsedovi zahraničního výboru základní informace?

Já nejsem přesvědčen o tom, že jsme neposkytli základní informace...

Jak si pak tedy interpretujete slova Vladimíra Laštůvky?

Když mne necháte domluvit, tak já to vysvětlím. Určitě jsme poskytli veškeré informace o operaci ISAF, které se zúčastní EOD tým, to je odminovací tým, meteorologové, geodeti a podobně, ale ta druhá část se týká speciálních jednotek. Jednak se všechny informace tohoto typu neposkytují, zvlášť ne a neříkají se ve sdělovacích prostředcích. Takže když ode mne budete chtít všechno slyšet, tak určitě neuslyšíte, ale určitě se může říct a řeklo se a bylo to i v dokumentech, které jsme předkládali, že bude plnit tato speciální jednotka úlohy, které speciální jednotky plní, tedy speciální průzkum...

Můžete tedy ještě pro veřejnost objasnit, vy jste řekl ISAF, stále operujete tímto termínem, kam budou vysláni meteorologové a ti další? To je zhruba kolik lidí?

Takže schváleno je třicet lidí do operace ISAF 5. My toho nevyužijeme, plného počtu, bude tam deset lidí v EOD týmu, to jsou ti ženisté, další dva, co se týká meteo na letiště mezinárodní do Kábulu a ještě další dva geodeti. Toto je operace ISAF. Ta je Kábul a okolí, když to nazvu tak jednoduše...

A bojová jednotka půjde do operace?

Do operace Enduring Freedom.

A to bude kolik mužů?

To bude, je plánováno sto dvacet, bude tam necelých sto dvacet, sto osm a bude plnit úlohy v prostoru, který bude upřesněn a nechtěl bych o tom dál...

Proč ho nemůžete..., vy ten prostor znáte, vy už ho upřesněn máte?

Já mám několik prostorů, ale to detailní rozpracování teprve přijde až po schválení, tak jak jsem říkal, až se bude detailně plánovat.

To znamená, to upřesnění prostoru přiveze rekognoskační jednotka, která to na místě prozkoumá?

Ne, projedná se to v Tampě na Floridě, kde je velitelství, a tato jednotka už pojede do toho prostoru, do kterého má jet.

Můžete říci, pod jakým velením, jak naznačoval Vladimír Laštůvka, tak to je informace, kterou nemá, kdo bude velet českým vojákům?

Budou to Američané, jmenuje se to CJTF 180.

A s tím jste seznámil Vladimíra Laštůvku?

Ano, to tam v organizační struktuře je.

Pro úplnost, celkové náklady mise do Afghánistánu se pohybují kolem dvou set osmdesáti milionů korun, pobyt samotný má stát sto sedmdesát šest milionů korun, což je započteno v těch dvě stě osmdesáti milionech, náklady na letecký přesun materiálu ministr obrany Miroslav Kostelka před měsícem odhadl v tomto pořadu na čtyřicet až padesát milionů korun. Vy jste naznačil, že už vyjednáváte s Američany, to znamená, že kompletní přepravu zajistí Spojené státy americké?

Buď ji zajistí nebo nám ji pomůžou financovat, pokud bude to, realizován tento přesun například některou z firem, která vlastní velká dopravní letadla.

Která varianta je pravděpodobnější v současnosti?

Spíš ta druhá.

To znamená, že si najmete letadla a Američané to zaplatí?

Ano, tak to bylo i při některých minulých operacích.

Nemýlím-li se, ale to objednání letadel má nějaké lhůty, to znamená, že ona letadla už jsou objednána?

Jsou předjednána. Samozřejmě my s tím počítáme a čekám na konečný verdikt, který zítra padne.

To znamená, že můžete říci termíny?

Nemůžu.

Proč ne? To je tajné?

Protože je nechci říct.

A proč je nechcete říct?

Je to speciální jednotka, nezlobte se, ale u těchto jednotek platí určitá pravidla a ochrana životů vojáků. Protože pokud se protivník dozví, že takováhle jednotka, což není problém zjistit, jakou taktiku používá, jaké má třeba vybavení a bude vědět, do kterého prostoru přijede, tak pro tuto jednotku je to velmi nebezpečné. Proto se snažíme tyto informace v maximální míře utajovat.

Máte jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky velké obavy, aby během následujících šesti měsíců, kdy s největší pravděpodobností ona bojová jednotka v Afghánistánu bude působit, aby nepřišla z Afghánistánu zpráva, že některý z vašich mužů zemřel?

Samozřejmě, tyto obavy mám. Mám obavy vždy, když vysíláme vojáky do některé mise, ať je mírová nebo jakákoliv jiná, protože všechny to jsou mise nebezpečné a může dojít buď k zranění nebo k úmrtí. Takže samozřejmě mi to není jedno.

Toto je ale, nemýlím-li se, nejnebezpečnější mise v dosavadní historii české armády, samostatné české armády.

Určitě je to první bojová mise, takže je nejnebezpečnější.

Je v souvislosti s tím, že půjde o bojovou misi, nějaká speciální příprava a podpora rodin těch vojáků, kteří do Afghánistánu odjedou?

Kromě toho, že samozřejmě samotní vojáci absolvovali už delší dobu speciální přípravu, je připraven i servis pro rodiny.

Co čítá a obnáší?

Tak především je tam skupina lidí, kteří u útvaru zůstávají. My máme otevřenou linku armády, rodiny mají telefonní čísla na psychology, na naše operační centrum, my je budeme pravidelně informovat o situaci, takže tam je velké množství opatření, které přijímáme.

Občanská demokratická strana v pátek ústy svého stínového ministra obrany Petra Nečase deklarovala, že vyslání vojáků do Afghánistánu podpoří. Petr Nečas však v rozpravě vznesl následující připomínku:

Petr NEČAS, stínový ministr obrany (ODS) (zvukový záznam): Jsme si plně vědomi, že jednotka speciálních sil, která bude zahrnuta do rámce operace Trvalá svoboda, je unikátní jednotkou a že nemůže být rotována. Na druhé straně však trváme na tom, že v případě zhoršení bezpečnostní situace a žádosti spojenců musíme být schopni nabídnout jiný druh vojenské jednotky, jiný druh vojenské kapacity a v případě potřeby prolongovat naši účast v této operaci minimálně v případě nutnosti na dobu dvanácti měsíců.

Páteční slova stínového ministra obrany za ODS, poslance Petra Nečase pronesená v Poslanecké sněmovně. V případě zhoršení bezpečnostní situace v Afghánistánu, po šesti měsících jste schopni nabídnout ještě nějakou jinou jednotku, jak naznačoval Nečas?

Ano, samozřejmě. Já jsem toto diskutoval s panem ministrem obrany. Jsme schopni..., nejsme schopni rotovat tuto jednotku speciálních sil, to je málokterý stát schopen, ale máme velmi podobné jednotky, například 43. výsadkový mechanizovaný prapor v Chrudimi, takže jsme připraveni nasadit i tuto jednotku, která je připravena kdykoliv k nasazení, protože je vyčleněná do NATO, ale nebudeme moct...

Očekáváte, že by k tomu mohlo dojít?

Mohlo by k tomu dojít, ale tato jednotka nemůže plnit stejné úkoly jako jednotka speciálních sil, takže došlo by k jinému přeúkolování, ale jsme schopni to udělat.

A co možnost prodloužení účasti prostějovských... /špatný signál/ dvanáct měsíců, jak o tom mluvil Nečas?

Ne, ne, to..., na dvanáct měsíců speciální jednotku, to je velké riziko. Ony dokonce tyto jednotky chodí jenom na tři měsíce. My je tam dáváme na šest, a to je psychicky, fyzicky tak náročné, že to prostě žádný stát nedělá...

Proč tak riskujete, když..., promiňte, proč tak riskujete, když přiznáváte, že normálně taková jednotka chodí na tři měsíce a českou jednotku posíláte na šest?

Ano, na tři měsíce chodí jednotky velkých států, které jsou schopny prostě se vyrotovat. My takhle, takto nejsme schopni. My jsme to s vojáky všechno projednali, s psychology, s dalšími odborníky a zatím nevidíme jediný problém, který by zabránil v plnění úkolů na šest měsíců.

Dejme ještě jednou slovo stínovému ministru obrany Petru Nečasovi, který využil rozpravu o misi do Afghánistánu i k následujícímu vzkazu ministru obrany a náčelníku generálního štábu:

Petr NEČAS, stínový ministr obrany (ODS) (zvukový záznam): My jsme hluboce přesvědčeni o tom, že Česká republika, co se týká vojenských operací, by měla přijmout jednu základní doktrínu, a sice, že buďto máme finanční prostředky, materiální a lidské zdroje na působení v té operaci zhruba na dvanáct až osmnáct měsíců, anebo raději máme vůbec zvažovat, zda do nějaké operace máme jít. To je podle mého názoru obecná teze, která by měla při plánování jak z politického hlediska, tak z vojenského hlediska být vždy vzata v úvahu. My prostě nechceme, aby se opakovala situace kolem vojenské nemocnice v Iráku, kdy mimo jiné její stažení bylo zdůvodňováno tím, že nejsou lidé na další rotaci.

Páteční slova stínového ministra obrany za ODS, poslance Petra Nečase. Na kolik si Pavel Štefka, jako náčelník generálního štábu, vezme k srdci citovanou připomínku?

Já s tímto naprosto souhlasím, nesouhlasím ovšem s vojenskou nemocnicí. To už jsme vysvětlovali mnohokrát, že ta byla vyslána na delší dobu v jiných operacích, takže to je tak trochu specifická záležitost. Ale souhlasím s tím, protože přesun je poměrně náročný materiálně, ekonomicky a je celkem logické, že tyto rotace by existovaly...

To znamená, že žádná další zahraniční mise České republiky směrem do ciziny nebude kratší než dvanáct až osmnáct měsíců, jak naznačoval Nečas?

Já musím říct ještě jednu velmi podstatnou záležitost. My jsme nabídli určité druhy určité jednotky do takzvaného koše, které..., je to v tom koši NATO a NATO podle potřeby si vybere jednotku. Tentokrát požádalo o speciální síly. Speciální síly není možné rotovat, proto je to takto. Ty ostatní, který jsou, samozřejmě rotovat budeme. Takže to jsou všechno takové specifické záležitosti, který prostě tak vychází, jak vychází.

Můžete říci, jaké vytažení z koše, které české jednotky očekáváte v budoucnu pro další zahraniční mise?

To je záležitost rozvoje operací. V budoucnu přebírá Evropská unie SFOR. Může tam být požadavek a tak, jak jsem slyšel i z naší diplomacie, bude snaha, abychom se zúčastnili v této nové operaci, která, jestli se nepletu, má jmenovat EUROFOR, ale to je víceméně policejní operace, takže předpokládám...

To znamená, vojenští policisté, že by...

Možná, ale mohli by to být i civilní například.

A o jak velkých počtech se mluví?

Zatím se nemluví o žádných počtech, zatím máme pouze svých šest lidí ve štábu, který pravděpodobně narostou na počet devět, ale to není podstatné.

Kdy očekáváte, že by mohlo padnout rozhodnutí?

No, počítám, že do poloviny roku by mohlo padnout, protože předává se, začíná se předávat tato operace.

Další téma: Materiální vybavení české armády. "Po dvou velkých akvizicích pro českou armádu se chystá akvizice další, třetí," napsal v pondělí ekonomický týdeník Euro. Po stíhačkách za jedenadvacet miliard korun a plánovém nákupu obrněných transportérů za dvacet pět miliard korun českých se podle týdeníku Euro chystá nákup nákladních automobilů až za dvacet miliard korun. Není to pro daňového poplatníka až příliš velké sousto, ty tři velké akvizice, o kterých teď mluvím, při současném zadlužení země?

Tak my především vycházíme ze schválené reformy a my jsme k tomu vytvořili střednědobý plán 2005 - 2010, kde všechny tyto projekty jsou rozpracovány a finančně kryty z peněz, které armáda, předpokládám, že dostane a...

To znamená, toto jsou tři největší akvizice, nebo jsou v tom dlouhodobějším plánu ještě akvizice další, které byste chtěl zmínit, které budou zásadní, nejen stíhačky, nejen obrněné transportéry a nejen nákladní auta?

Je to rozvoj například posádek jednotlivých, jak pozemních sil, tak vzdušných sil. Vzpomeňme u pozemních sil Žatec, Přáslavice, u vzdušných sil Čáslav, Náměšť a mohl bych jmenovat i další, je tam logistika, jsou tam další například automatizované systémy velení a řízení, což je stěžejní, to, co po nás chce NATO, protože to je interoperabilita. My tady na tom pracujeme od roku 1998. V roce 2006 bysme měli už mít celou brigádu rychlého nasazení pod tímto systémem. Jak se často v současné době objevuje, že máme, že budeme mít digitalizovanou brigádu, to je příliš silné slovo. To si můžou dovolit tak Američané říct, ale my určitě ne. My spíš hovoříme o automatizovaných systémech velení a řízení.

Můžete tedy říci do roku 2010, v jaké celkové výši bude objem těch investic, když do toho zahrneme nadzvukové letouny, obrněné transportéry, nákladní auta, modernizace posádek, zkrátka to, co jste všechno vyjmenoval?

Takže přibližně z toho celého balíku peněz, který dostaneme, je to dvacet až dvacet pět procent, to znamená, každý rok přibližně deset miliard na různé investice.

To znamená, že je to šedesát miliard do roku 2010.

Možná i víc.

Má už armáda propočty, kolik nákladních aut v rámci té třetí akvizice bude zapotřebí?

Ano, ty propočty máme. My jsme na tom dlouhou dobu seděli, upravovali tyto počty a řešili. Už v současné době máme organizační struktury dořešeny do roku 2006 - 2008 do posledního vojáka a do posledního automobilu a do poslední zbraně. Takže přesně těch automobilů nákladních, automobil nákladní terénní středí se to přesně jmenuje, by mělo být pět set padesát dva a těch speciálů aby mělo být čtyři sta dvacet jedna plus tři. Já už si pamatuji ty čísla nazpaměť.

To znamená, že informace týdeníku Euro, že půjde o dodávku sedmnácti set středních a těžkých nákladních automobilů, je nadsazená?

S tím číslem se kdysi začínalo, ale my jsme samozřejmě se snažili ušetřit peníze a varianta ušetření je v kontejnerizaci.

To jest co česky řečeno, kontejnerizace?

To je velký kontejner na autě, takže nebudu mít pět nákladních aut s nějakou nástavbou, ale budu mít jedno auto a k tomu pět kontejnerů, a to auto ty kontejnery převeze podle potřeby, a to se...

To znamená, budete v rámci té kontejnerizace daleko úspornější?

Jednoznačně, tam se uspoří obrovské miliardy.

Můžete tedy spočíst, to znamená, že to je devět set zhruba nákladních aut?

Ano. Tam, když řekneme, kolik budeme investovat na klasický nákladní automobil, je to asi dvě a půl miliardy do roku 2010 nebo 2012.

To znamená, že ta zakázka dosáhne zhruba pětadvaceti miliard, počítám-li správně, do roku 2012?

Nedosáhne, nedosáhne takové číslo. To bylo to číslo tisíc sedm set, a to jsou doposud kvalifikované odhady, jo, protože to záleží na tom, jaký automobil to bude. To je v současné době jenom kalkulace.

Není jisté, že vaším požadavkem jako armády je, aby to byla automobilka Tatra, pro níž by to byla akvizice v rámci rozhodnutí vlády?

Není rozhodnuto, ale já si myslím, že je to celkem logický závěr, protože každý stát, který vyrábí nákladní automobily, ať jsou to Francouzi s renaultem, ať jsou to Němci s mercedesem, tak mají svůj automobil a celkem by bylo logické, aby armáda České republiky měla tatru.

Vy se kloníte a doporučíte ministru obrany, aby prosazoval tuto strategickou zakázku pro Tatrovku českou?

Pokud nebudou žádné velké problémy nebo něco, co by toto mohlo zhatit, tak si myslím, že je to správné řešení.

Vy očekáváte nějaké problémy?

Můžou být, všechno je v začátcích, všechno je v začátcích. My teprve upřesňujeme počty, nemáme podklady všechny, které potřebujeme, takže to jsou všechno...

Ale vždyť tady jste ta čísla řekl zřetelně.

To jsou počty, ale to je jenom část. My musíme mít samozřejmě i další věci, k tomu se musí připočíst logistika, opravy, celý tento systém, který je obrovsky složitý, musíte k tomu připravit...

Ta základní čísla aut tedy máte devět set aut a teď...

Ano. Připravit výcvik a další věci, simulátory, trenažéry, to není tak jednoduché říct, že to je tolik aut a je to, a jdeme to kupovat. To bysme dopadli tak jako v některých minulých projektech...

Mluvíte o L-159 nejspíš.

Například.

Pokud byste měl říci, kdy očekáváte, že budete mít všechny propočty a kdy by se ve vládě mělo o nákupu nákladních aut pro českou armádu rozhodovat?

Tak my máme, abysme právě nedošli k "stopadesátdevítce" bývalé, tak my máme v současné době v armádě takový systém, že armáda si dá zadání. To je sice velký fascikl dokumentů, my to předáme panu inženýru Martínkovi, to znamená, šéfovi sekce vyzbrojování, a ten už dál provádí se svojí sekcí všechny další potřebné kroky s obranným průmyslem a tak dál.

Kdy to předáte panu inženýru Martínkovi?

Už jsme to předali.

Už jste to předali, to znamená, že je pravděpodobné, že by mohlo do půl roku padnout rozhodnutí?

Já si myslím, že ano.

Když se zaměříme na počty aut, vy jste samozřejmě kritizoval některé ty starší projekty jako L-159. Ta uplynulá léta a neustálé změny propočtů, kolik tanků potřebuje armáda, kolik podzvukových letounů potřebuje armáda, kolik aut potřebuje armáda, nejsou dostatečným důkazem toho, že nedá se vašim plánovačům věřit i v současnosti?

Já si myslím, že ne, že to tak není. Ta rozhodnutí stará tolik kritizovaná..., ono je vždycky jednoduchý po válce být generálem, že jo, vidět to z dnešního pohledu, jak se před deseti lety naši kolegové rozhodovali úplně v jiném prostředí a rozhodli se tak, jak se rozhodli a tehdy určitě to považovali za správné rozhodnutí. Dneska my to vidíme jinak, ale protože jsme se z toho poučili, tak to máme skutečně, my máme tu vizi a víme přesně, tak jak jsem říkal, který útvar, v kterým roku bude mít kolik vojáků, kolik technik, kolik zbraní...

Ale to vaši předchůdci také říkali, že vědí, kolik tanků bude zapotřebí a vemte si, jak se s těmi čísly hauzírovalo od několika tisícovek tanků až po tři sta tanků.

Já vám garantuju, že je to spočítaný naprosto přesně a správně.

Tak kolik potřebujete tanků?

Tanků? Tanky jsou z bývalé doby, tak těch tanků je třicet plus pět jakoby rozložených, ale to je nejmenší jednotka, která prostě může být, to znamená, tankový prapor, která může samostatně operovat. Takže ale musím zas na druhé straně říct, že ty tanky v současné době jsou skutečně povedené a je to jediný modernizovaný, komplexně modernizovaný tank T-72 s automatickou převodovkou a myslím si, že jsme to celkem i sdělovacím prostředkům předvedli a zeptejte se vojáků, kteří s tím cvičí.

Ještě před třemi lety byli posluchači Interview BBC přesvědčováni činiteli ministerstva obrany i generálního štábu, že armáda uživí tři velké transportní letouny Antonov An-70 v rámci úhrady ruského dluhu. Teď ministerstvo obrany tvrdí, že by je nevyužilo, a tak se začíná mluvit o vrtulnících Mi-24 a Mi-17. Tady jsou měsíc stará slova ministra obrany Miroslava Kostelky z rozhovoru pro BBC:

Miroslav KOSTELKA, ministr obrany (zvukový záznam): Za prvé An-70 jsou v nedohlednu, bohužel, takže pak by do úvahy připadaly IL-76, kde máme určité problémy. A my jsme tady otevřeli jednu z možností, protože "sedmdesátšestky" jsou stále ve hře a my jsme otevřeli jednu z možností dodávky bojových a transportních vrtulníků, protože tak bysme zabezpečili alespoň taktickou dopravu a mohli bysme využít v podstatě modernizované bojové vrtulníky a nemuseli je sami modernizovat.

Řekl 2. února v rozhovoru pro BBC ministr obrany Miroslav Kostelka. Máte propočet, kolik vrtulníků potřebujete a znamená to, že jste se s těmi nákladními letouny, kde jsme byli přesvědčováni před třemi roky o tom, že by se uživili pro českou armádu právě kvůli zahraničním misím...

Ano, pokud se zeptáte náčelníka generálního štábu, jestli chce transportní letouny, tak vám určitě řekne každý, že ano. Druhá věc je, jestli je jsme schopni provozovat. Nejsme, protože tak na maximálně na patnáct procent, protože to letadlo musí být pět set hodin ve vzduchu za rok a nevím, co bysme vozili...

A co kdybych vám teď řekl, jestli by nešlo propojit, ať už vojenský, tak ale civilní sektor, že by ty dopravní nákladní letouny mohla využívat například ČSA, že byste mohli kooperovat?

Ano, my jsme tady toto navrhovali. Tam jsou složitosti, prostě to tak zatím, nebo nejde to tak udělat. Ale druhá věc je ještě, že ty An-70 stejně nejsou, protože ruská armáda je zatím nemá a tak, jak jsou poslední prohlášení, mít ani nebude, pokud se nějakým způsobem situace nezmění. Ale vraťme se k těm vrtulníkům.

Kolik jich potřebujete?

Vrtulníků potřebujeme osmnáct a osmnáct, to znamená, osmnáct Mi-24, těch bojových, osmnáct Mi-17...

Sedmnáctek.

Ale my už máme z toho dluhu sedm Mi-24 doma v republice, takže vlastně jich potřebujeme jenom...

Jedenáct.

... jedenáct a osmnáct. Teď zase záleží na tom, jak po březnu, kdy budou volby, že jo, v Rusku...

Prezidentské volby.

... prezidentské, kde se dokončí potom ta smlouva, záleží na tom, co všechno v těch vrtulnících bude. Potom záleží na tom, kolik taky bude cena, jestli skutečně tyto počty jako do té ceny se vejdou. My bysme chtěli, abysme ušetřili u nás peníze co největší modernizací těchto vrtulníků třeba i s připravenými vývody na to, aby například IFFT /nesrozumitelné/, který oni nemůžou namontovat, protože /nesrozumitelné/ se potom jenom jednoduše připojil nebo nějaké vysílačky. Takže to je náš cíl a ty peníze samozřejmě potom bysme mohli použít někde jinde.

Myslíte si, že se vejdete do té částky, která odpovídá na úhradu ruského dluhu, dohodnutá právě pro armádu, českou armádu, že se vejdete v rámci oné částky s jedenácti vrtulníky Mi-24 a osmnácti vrtulníky Mi-17?

Měli bysme se tam takhle vejít.

Znamená to z toho, co jste řekl, že kvůli prezidentským volbám v Rusku teď došlo k zastavení toho vyjednávání a nevyjednává se?

To je zase příliš striktně řečeno. My jsme, nebo lépe řečeno, pan náměstek Zvoník vyjednává s ruskou stranou. Ruská strana tu nedávno byla, připravily se nějaké dokumenty, odvezli si je do Ruska, kde si je posuzují v současné době, ale až po březnu bude definitivní rozhodnutí.

Kolik by to bylo, ona dodávka, kolik to čítá zhruba peněz, pokud byste měl vyčíslit jedenáct vrtulníků...?

To je právě ten problém, o kterém jsem říkal, já nevím, jak bude ten vrtulník vybavený. Podle toho, kolik bude peněz, podle toho se dohodne, jak ten vrtulník bude vybaven a podle toho bude cena...

Ale existuje nějaká, řekněme, standardní výbava, předpokládám, že by vám dali...

Já si myslím, že jeden milion dolarů stojí jeden vrtulník.

Takže když to všechno spočítáme... Co se týče profesionalizace armády, vy jste několikrát před těmito mikrofony tvrdil, že v souvislosti s profesionalizací armády máte obavy o to, zda se podaří naplnit počty poddůstojnického sboru. V souvislosti s tím, že se opět rozběhl nábor profesionálních vojáků, je to stále ještě problém v souvislosti s reformou?

Tak my nebudeme mít zatím poddůstojnický sbor, protože zákon nám to neumožňuje. Máme nejnižší hodnost rotný, ale samozřejmě ten problém měly všechny státy a budeme ho mít určitě i my. Teď v té počáteční fázi to nepředpokládám, i když zase je rozběh toho náboru, takže to jde trochu pomaleji. Ale zatím máme podle všech informací dostatek zájemců, zvlášť pro rok tedy 2004, že bysme to mohli zvládnout, protože nám končí také základní vojenské služba. V koncové části, kdy bude větší naplněnost, si myslím, že ten problém tam může nastoupit.

Konstatuje náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou.

Prosím, není za co. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

První vojáci by do Afghánistánu mohli odjet od středy za týden

PRAHA 24. února (ČTK) - První muži prostějovské skupiny speciálních sil by mohli odjet do Afghánistánu už za sedm dní od okamžiku, kdy to Poslanecká sněmovna schválí. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Poslanci o vyslání budou hlasovat už ve středu a nejspíš je schválí.

Do protiteroristické operace Trvalá svoboda pod americkým velením by tak mělo na půl roku odjet 108 specialistů na hloubkový průzkum, dalších až 30 vojáků se bude podílet na operaci Severoatlantické aliance ISAF v Kábulu. Misi už schválila vláda a také Senát.

Štefka dnes v BBC oznámil, že hlavní síly průzkumníků by se měly do Afghánistánu dostat do dubna. Už nyní je vytypováno několik oblastí, kde by vojáci měli vyhledávat bojovníky Talibanu a Al-Káidy, Štefka ale s poukazem na utajení neřekl, o která místa jde. Doplnil, že definitivní rozhodnutí padne na americkém velitelství CENTCOM v Tampě na Floridě.

Nyní se podle náčelníka generálního štábu jedná o přesunu jednotky. Nejspíš ji přepraví velkokapacitní letouny, které zaplatí Spojené státy. V minulosti se na přepravě českých vojáků do misí podílela ukrajinská firma Volga-Dněpr. Náklady na přepravu jsou podle dřívějšího odhadu ministra obrany Miroslava Kostelky mezi 40 a 50 miliony korun.

Armáda se stará i o rodiny vojáků, kteří do dosud nejnebezpečnější mise české armády odjedou. Rodinní příslušníci budou mít k dispozici otevřenou telefonní linku, služby psychologa a budou dostávat pravidelné informace.

Štefka dnes v BBC také připustil, že v případě zhoršení bezpečnostní situace v Afghánistánu může ČR poskytnout spojencům i další jednotku, například chrudimský 43. výsadkový prapor. Nemohl by však plnit stejné úkoly jako prostějovská skupina hloubkového průzkumu.

Štefka: Armáda bude potřebovat tisícovku nákladních aut

PRAHA 24. února (ČTK) - Česká armáda bude v příštích letech potřebovat tisícovku středních nákladních automobilů. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes uvedl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

Klasických nákladních aut vojáci chtějí 552, vozů ve speciální úpravě 424. Štefka uvedl, že ačkoliv o tom není definitivně rozhodnuto, bylo by správné, aby automobily vojákům dodala Tatra Kopřivnice. "Na klasický nákladní automobil je to asi 2,5 miliardy do roku 2010 nebo 2012," řekl v BBC Štefka. Ceny jsou ale podle něj jen odhadovány.

Ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Jiří Martinek přitom ještě v pondělí ČTK řekl, že počty automobilů zatím nejsou jasné, a úvahy o Tatře označil za předčasné.

Štefka dnes také uvedl, že v rámci umoření ruského dluhu by Česko chtělo získat k sedmi bitevním vrtulníkům Mi-24, které už dostalo, ještě dalších 11. Zájem má také o 18 dopravních Mi-17. Původně vojáci chtěli pořídit tři velkokapacitní dopravní letouny.

Štefka: armáda potřebuje asi tisíc nákladních aut

Právo, 25. 2. 2004, strana 5 - Česká armáda bude v příštích letech potřebovat tisícovku středních nákladních automobilů. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to včera uvedl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Klasických nákladních aut vojáci chtějí 552, vozů ve speciální úpravě 424.

Štefka uvedl, že ačkoliv o tom není definitivně rozhodnuto, bylo by správné, aby automobily vojákům dodala Tatra Kopřivnice. "Na klasický nákladní automobil je to asi 2,5 miliardy do roku 2010 nebo 2012," řekl Štefka. Ceny jsou ale podle něj jen odhadovány.

Ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Jiří Martinek přitom ještě v pondělí uvedl, že počty automobilů zatím nejsou jasné, a úvahy o Tatře označil za předčasné.

Štefka včera také řekl, že v rámci umoření ruského dluhu by Česko chtělo získat k sedmi bitevním vrtulníkům Mi-24, které už dostalo, ještě dalších 11. Zájem má také o18 dopravních Mi-17. Původně vojáci chtěli pořídit tři velkokapacitní dopravní letouny.

Sněmovna schválila vyslání vojáků do Afghánistánu

PRAHA 25. února (ČTK) - Vyslání českých vojáků do protiteroristické operace v Afghánistánu dnes schválila Poslanecká sněmovna. Vláda chce do Afghánistánu vyslat více než stovku příslušníků speciálních sil z Prostějova, kteří budou plnit úkoly v rámci operace Trvalá svoboda. Půjde o první nasazení českých vojáků v přímé operaci od konce druhé světové války. Senát s vysláním vojáků souhlasil už v lednu.

Pro vyslání vojáků hlasovalo 127 ze 186 přítomných poslanců.Proti bylo 46 z nich. Nesouhlas s vysláním již minulý týden vyjádřili poslanci KSČM. Opoziční ODS byla i přes výhrady pro.

Náčelník generálního štábu Pavel Štefka v úterý prohlásil, že první muži prostějovské skupiny speciálních sil by mohli odjet do Afghánistánu už za sedm dní od okamžiku, kdy to Poslanecká sněmovna schválí. Do protiteroristické operace Trvalá svoboda pod americkým velením by tak mělo na půl roku odjet 108 specialistů na hloubkový průzkum, dalších až 30 vojáků se bude podílet na operaci Severoatlantické aliance ISAF v Kábulu.

Štefka, který v úterý vystupoval v BBC, prohlásil, že hlavní síly průzkumníků by se měly do Afghánistánu dostat do dubna. Už nyní je předběžně vybráno několik oblastí, kde by vojáci měli vyhledávat bojovníky Talibanu a Al-Káidy, Štefka ale s poukazem na utajení neřekl, o která místa jde. Doplnil, že definitivní rozhodnutí padne na americkém velitelství CENTCOM v Tampě na Floridě.

Nyní se podle náčelníka generálního štábu jedná o přesunu jednotky. Nejspíš ji přepraví velkokapacitní letouny, které zaplatí Spojené státy. V minulosti se na přepravě českých vojáků do misí podílela ukrajinská firma Volga-Dněpr. Náklady na přepravu jsou podle dřívějšího odhadu ministra obrany Miroslava Kostelky mezi 40 a 50 miliony korun.

Armáda se stará i o rodiny vojáků, kteří do dosud nejnebezpečnější mise české armády odjedou. Rodinní příslušníci budou mít k dispozici otevřenou telefonní linku, služby psychologa a budou dostávat pravidelné informace.

O vyslání vojáků do Afghánistánu začala sněmovna jednat již minulý pátek. Debatu ale nedokončila. Hlavní výhrady k vojenské akci měli poslanci KSČM, kteří jsou dlouhodobě proti české vojenské angažovanosti. Komunisté navrhli předlohu neúspěšnězamítnout.

Vyslání vojáků podpořila také opoziční ODS. Pro svou podporu si již dříve občanští demokraté kladli podmínky, ve kterých jim nakonec vláda vyhověla. ODS chtěla po vládě finanční zajištění mise, redukci počtu vojáků jinde v zahraničí a důkazy, že armáda má dostatek lidí na tři střídání jednotky v Afghánistánu. ODS také chtěla převést jednotku z podřízenosti vojenské zpravodajské služby. Armáda již dříve uvedla, že tyto podmínky splní. "Jsme přesvědčeni o tom, že tyto podmínky jsou rozumné a nutné," řekl v páteční rozpravě Nečas.

Proti vyslání vojáků se vedle komunistů postavili také někteří vládní poslanci z řad ČSSD a KDU-ČSL. Například předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD) v pátek prohlásil, že vlastně ani přesně neví, co budou naši vojáci v Afghánistánu dělat. Dnes ale Laštůvka nebyl jednání sněmovny

přítomen. Sociální demokrat Jan Mládek v pátek podotkl, že Afghánistán je území, na kterém nemá ČR žádný zájem a kde selhala imperiální politika Velké Británie a Sovětského Svazu v předchozích stoletích. Předseda komunistů Miroslav Grebeníčekřekl, že nechce, aby se ČR stala součástí okupačních sil kdekoli na světě.

Proti vyslání vojáků byl z vládní koalice Robert Kopecký, Zdeněk Koudelka, Radko Martínek, Jan Mládek a Evžen Snítilý (všichni ČSSD) a lidovec Ludvík Hovorka.

Celkové náklady na vyslání vojáků činí přes 286 milionů korun, přičemž působení jednotky speciálních sil bude stát zhruba 176 milionů korun. Výdaje bude hradit ministerstvo obrany ze svého rozpočtu, nyní má k dispozici 120 milionů korun. Peníze získá mimo jiné chystaným snížením počtu českých vojáků v Kosovu.

Kromě prostějovských průzkumníků mají odjet ještě další profesionálové, kteří pomohou zajišťovat bezpečnost a provoz letiště v Kábulu. Jsou jimi dva meteorologové, jeden odborník na geografii a desetičlenný odminovací tým. V Afghánistánu budou do konce roku, přičemž by po půlroce měli být vystřídáni. V případě potřeby by tam podle ministra obrany Miroslava Kostelky mohli působit ještě příští rok.