Václav Moravec moderátor

Milan Štěch ve studiu BBC

Boj o třinácté a čtrnácté platy může vést k protestům odborů. Vicepremiér Petr Mareš tvrdí, že některé resorty nemají na třinácté a čtrnácté platy ani korunu. Odbory přitom požadují vyplacení poloviny třináctých a čtrnáctých platů, slovo má vicepremiér Petr Mareš.

Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvukový záznam)

Ne, ta otázka bude ještě trošičku horší z pohledu odborů, to je, zda jsou schopni vyplatit nějaké třinácté a čtrnácté platy, protože já se obávám, že ne všechny obory, ne všechny resorty jsou schopny nějaké třinácté a čtrnácté platy vyplatit.

Například ministerstvo školství nemá žádné peníze, které by mohlo použít na vyplacení třináctých a čtrnáctých platů v desetiprocentní výši pro zaměstnance ve školství.

Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor Milan Štěch, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Nezaměstnanost v České republice se v lednu vyšplhala na rekordních deset celých osm desetin procenta a bez práce je téměř pět set sedmdesát tisíc lidí. Vy jste před týdnem v Brně kritizoval vládu, potažmo ministerstvo práce a sociálních věcí a jejich dokumenty, které se nezaměstnaností zabývají, řekl jste doslova: "Nejsou to dostatečně vodící materiály, je třeba hledat další nápravné kroky."

Můžete ve třech bodech shrnout, v čem především vám kroky vlády, respektive ministerstva práce a sociálních věcí v souvislosti s bojem proti nezaměstnanosti přijdou nedostatečné?

Tak, stručně řečeno, jestliže je zpracovanej národní plán zaměstnanosti a výsledky se nedostaví, tak je potřeba hledat příčiny a my se domníváme, že těch příčin je několik. Velké rezervy jsou v oblasti, že u nás pracuje hodně zaměstnanců, respektive hodně osob, a to i ze zahraničí, ale i našich českých občanů v takzvané šedé ekonomice a samozřejmě tato část ekonomiky je dumpingem vůči regulérní zaměstnanosti. Potom se domníváme, že je potřeba hledat určité motivační faktory, jak motivovat zejména mladé lidi v regionech s vysokou nezaměstnaností, aby šli na ty místa, kde vidíme, že pracují právě ty zahraniční pracovníci a zase je to zaměstnávání často přes agentury, oni pracují ne na zaměstnanecký poměr, je tam často dumping a my si myslíme, že to poškozuje jak jednotlivé občany, tak to poškozuje i naší ekonomiku, protože z toho se většinou neplatí odpovídající daně a pojištění a potom je to potřeba se podívat na oblast služeb, protože počet zaměstnanců ve službách u nás není, si myslíme, adekvátní a i výkonnost v této oblasti nepřispívá k tvorbě hrubýho domácího produktu tak, jak bysme si přáli, protože víme, že v rozvinutých zemích se služby podílejí na tvorbě HDP většinou tak částkou kolem šedesáti procent hrubýho domácího produktu, takže i tady je vidět, že nám něco, něco neodpovídá tomu, jak by se vývoj měl odvíjet.

Záhy si tři zmiňované oblasti, které jste popsal, rozebereme. Připomeňme si, jak premiér Vladimír Špidla ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně obhajoval kroky vlády v boji proti rostoucí nezaměstnanosti.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam)

Ale je úlohou vlády vytvářet podmínky pro vznik pracovních míst, a proto vláda realizuje řadu programů, které přímo, či nepřímo podporují tvorbu nových pracovních míst a většina těchto programů je v kompetencích ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva pro místní rozvoj, jde o programy podpory malého a středního podnikání, rozvoje průmyslových zón, investičních pobídek, a tak dále, a tak dále. Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci takzvané aktivní politiky zaměstnanosti podporuje tvorbu nových pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, především pro obtížně umístitelné a znevýhodněné občany. Za rok 2003 bylo registrováno šest set šedesát šest tisíc nově hlášených uchazečů o zaměstnání a za pomoci úřadů práce bylo zprostředkováno nové zaměstnání čtyři sta padesáti dvoum tisícům, v rámci aktivní politiky zaměstnanosti bylo umístěno čtyřicet tisíc uchazečů a dalších čtyřicet jedna tisíc uchazečů prošlo rekvalifikací.

Argumentoval ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně premiér Vladimír Špidla, vy jste řekl, že ty kroky vlády jsou nedostatečné, znamená to, že Českomoravská konfederace odborových svazů považuje za nezbytné, aby se všechny materiály týkající se v České republice boje proti nezaměstnanosti, aby se přepracovaly?

Aby se hledaly další metody, jak zvýšit zaměstnanost, protože ty důsledky nezaměstnanosti jsou všeobecně známy, a to, co pan premiér říká, to všechno je pravda, kdyby tyto kroky nebyly, kdyby ty opatření nebyly, tak bude situace ještě horší, protože naše ekonomika se neustále transformuje, my víme, že přísun investorů je velice důležitý, ale většinou investor díky novým technologiím vytvoří jenom několik nebo desítky, případně stovky nových pracovních míst, ale zanikne často řádově v tisících počtu pracovních míst, takže ...

Považuje Českomoravská konfederace odborových svazů nezaměstnanost za tak závažný problém, že očekáváte, že je nutné, aby se k němu v nejbližších dnech mimořádně sešla tripartita?

Ano, my jsme požadovali již koncem loňského roku mimořádné zasedání tripartity, má tento bod být na jednání v tomto týdnu tripartity a předpokládáme, že to není možný vyřešit na jednom zasedání tripartity, že je skutečně potřeba vést širší diskusi a oprostit se všelijakých předsudků a dát na stůl všechny důvody, které vidí jak ekonomové, tak i sociologové v této oblasti a skutečně hledat účinná řešení, protože ...

Promiňte, které předsudky ze strany vlády vidíte v souvislosti s nezaměstnaností?

Ne, ne, já bych ani tak neřekl předsudky ze strany vlády, ale ze strany některých ekonomů, kteří neustále namítají, udělejme jednodušší pracovní trh, odstraňme pracovně-právní předpisy, zlevněme pracovní sílu, takovéto recepty, ty samozřejmě se snadno řeknou, ale ty by vedly k tomu, že by životní úroveň i postavení občanů v naší zemi se podstatně zhoršovalo, takže my si myslíme, že touto cestou není možný jít, i když se nebráníme jakýmkoliv diskusím, třeba problematika vedlejších nákladů ceny práce je určitě diskuse nebo je téma, které je potřeba diskutovat a my si myslíme, že tu máme argumenty, že není potřeba v naší zemi v této oblasti dělat nějaké razantní zásahy.

Podle vás by tedy neměla vládní koalice, jak se k tomu zavázala v programových dokumentech z Koloděj, že bude dále diskutovat o snížení nákladů na práci, které představují v České republice zhruba patnáct miliard korun, jde o odvody zaměstnavatelů na státní politiku zaměstnanosti, tak očekáváte, že by se na to nemělo vůbec sahat, na těch patnáct miliard.

Já jsem tady ve svém vystoupení řekl, že jsme připraveni té diskuse a že by se mělo diskutovat, ale mělo by se diskutovat nad celou tou problematikou vedlejších nákladů práce, respektive nákladů práce, protože Česká republika je stále díky svým nákladům práce prakticky jednou z nejlevnějších zemí v Evropě a ...

To znamená, že byste se vcelku, jako odbory, na vedlejší náklady na práce nesahali?

My si myslíme, že je potřeba tam jasně říci, co se do těch nákladů práce počítá a co jsou ty takzvaný vedlejší náklady práce, to znamená, zejména sociální pojištění a co jsou ještě nemzdové náklady práce, to znamená takové ty požitky, kteří, které musí často platit zaměstnavatel v západních zemí přímo zaměstnancům, ať je to už vybavení těch pracovišť, ať je to sociální fondy, ať jsou to sociální fondy, ať je to připojištění a další a další a toto se u nás zamlčuje a vytváří se dojem, že české vedlejší náklady práce jsou velmi vysoké a když se skutečně srovnají všechny kumulovaný čísla, který tam patří, tak se ukáže, že jsou skutečně nejlevnější a ...

To znamená, že byste nesahali na vedlejší náklady ...

Je možný, je možný se dohodnout, že některé věci nebudou přímo zaměstnavatelé platit přes stát, ale že se tady ...

Jako například?

... podpora, podpora, například by se mohlo snížit o něco pojištění na důchody, ale musel by tu být do budoucna vybudován funkční systém připojištění, ale zaměstnavatelsko-zaměstnanecké připojištění, který by stálo na kolektivním vyjednávání a byla určitá garance, že ti lidé to budou dostávat a že také ty peníze budou moci kontrolovat, zdali jsou v těch penzijních fondech řádně zúročovaný a zdali teda přináší taky výsledek, to znamená, že až ti lidé budou ve skutečným důchodovým věku, že tam také najdou úspory na stáří, takže zavést skutečně systémy, který jsou v západní Evropě, ale i v Americe běžný a u nás se pořád provozují přes stát.

A vy byste na státní příspěvek politiky zaměstnanosti, který platí zaměstnavatelé, na ten byste nesahal?

No, jestliže stát potřebuje patnáct miliard minimálně, a on potřebuje podle mýho daleko více na tu aktivní politiku zaměstnanosti, tak je přece lepší, když to půjde z toho, z tý položky politika zaměstnanosti, než když se to bude financovat z daní, protože přes ty daně to bude dosti nepřehledné a ...

To znamená, že byste na to nesahal, když jste řekl, že ...

Ne, byl bych velice opatrný.

... že vám ta částka přijde nedostatečná, patnáct miliard vám přijde nedostatečných, jaká částka by podle vás byla dostatečná.

Víte, vy víte, že se koncem loňskýho roku tato částka snížila, že se poměrně výrazně snížila, že se přesunula právě do oblasti důchodovýho pojištění a v naší republice se zejména na tu aktivní politiku zaměstnanosti, vztažmo k té vysoké nezaměstnanosti dává podstatně méně, než se dává v rozvinutých zemích, kde je právě nižší nezaměstnanost a ty peníze, já znova říkám na aktivní politiku zaměstnanosti, to není na podpory v nezaměstnanosti, to je na podporu nových pracovních míst, ať už to jsou veřejně prospěšná místa, anebo na podporu podnikání a samozřejmě podnikání, který má perspektivu, například si myslíme, že je potřeba rozvíjet tu oblast služeb, podnikatelských služeb, nabídky pro občany, aby občané si více dovolili a více využívali tyto služby jako perspektivní oblast tvorby ...

Jaká částka by tam měla být podle přestav odborů?

To teďkon tady vám určitě neřeknu, ale myslím si, že ta částka patnáct miliard, která tam je, ta je velmi nízká.

A proč neřeknete částku podle vašich představ ...

Tak, heleďte se, k tomu je potřeba postavit určité programy, to dávat peníze bez programů, to by bylo špatný, ale je potřeba, aby ty programy, aby ty programy byly, aby do toho ...

A pokud by byly, tak ...

... kraje, obce byly zataženy ...

Pokud by byly, tak ten propočet odborů by byl jaký?

Myslím, propočet odborů by byl, znova to řeknu tak, jak jsem vám odpověděl předtím, podle toho, kolik těch programů, prospěšných programů pro tvorbu nových pracovních míst se připraví, to znamená, aby do toho byly zapojeny jak kraje, tak i obce, tak samozřejmě i podnikatelskej sektor.

Za hlavní problém, jak bylo řečeno hned v úvodu, považuje Českomoravská konfederace odborových svazů nelegální zaměstnávání, o kolik by se podle odhadů odborů snížila nezaměstnanost v zemi, pokud by vláda byla důraznější v boji proti nelegálnímu zaměstnávání?

Nedávno jsem slyšel jednu ekonomku, která není z našich kruhů, je z finančních kruhů, která hovořila o třech procentech možnosti snížení nezaměstnanosti razantnějšími zásahy do šedé ekonomiky ...

Jsou to i vaše propočty, tři procenta?

No, já vám řeknu čísla, podle našich propočtů je tady dvě stě tisíc minimálně legálních zaměstnanců ze zahraničí a je zhruba také dvě stě, možná i o něco více, nelegálních pracovníků na území České republiky, který pracují buď stále, nebo příležitostně, takže jestliže máme nezaměstnanost dneska asi pět set sedmdesát tisíc osob, tak vidíte, že to číslo, který jsem uvedl, je poměrně výrazný i k tomu, k té velké, k tomu vysokému číslu celkových, celkového počtu lidí bez práce.

Podle odhadů odborů tedy nelegálně v České republice pracuje zhruba dvě stě tisíc lidí.

Ano.

A pokud by vláda byla razantnější v boji, které nástroje by podle vašeho názoru měla přijmout, aby snížila to zaměstnávání nelegálních zaměstnávání na nulu, pokud možno.

Tak, na nulu se to nepovede asi nikde, ale jsou země, který by nám mohly jít příkladem a pak jsou země, který s tím mají vážné problémy a dokázaly to přece jenom snížit, to jsou země i okolní, protože po pádu berlínské zdi byl všeobecný zájem odejít na Západ pracovat a víme, že tyto země se s tím dokázaly menším, lepším, nebo horším způsobem vyrovnat a mohu říci, že by třeba naše země měla více využít pracovníky, kteří se uvolňují v celní správě, protože mají určité zkušenosti ...

To znamená, že vítáte kroky Zdeňka Škromacha, který tvrdí, že celníci a lidé z ...

To pan Škromach samozřejmě nevymyslel, to je systém, který používají výrazně ve Velké Británii, nedávno jsem byl v Rakousku, informoval mě předseda rakouských odborů, že tam právě byla celní správa, celníci použiti, že se tam dělají různé akce na pracoviště, kde je vytipováno, že se tam budou nacházet nelegální pracovníci, jsou to zejména stavby, jsou to některé velkoprodejny a že to tam je docela úspěšný, ale musí tam být také ten, to b), to znamená určitý postih těch, kteří tyto lidi zaměstnávají, protože oni /souzvuk hlasů/.

Myslíte si, že v právním řádu České republiky je dostatečný postih zaměstnavatelů, kteří ...

Ne, určitě není a jsem rád, že teďkon novela zákona o zaměstnanosti má také ustanovení, které mají do značné míry zprůhlednit zaměstnávání přes třetí subjekty, to znamená přes agentury, to znamená stanovit jasné podmínky, za jakých se mohou tyto agentury ucházet o zaměstnávání lidí a jak je musí i sociálně, ale zejména finančně zajistit, je to de facto model, který se používá v zemích v západní Evropě.

Ten krok považujete za dostatečný, nebo je zapotřebí ještě přijmout další nástroje proti nelegálnímu zaměstnávání?

Ne, je potřeba, my jistě, my jsme, my jistě nemáme patent na rozum a naše zkušenosti sbíráme především ze zahraničí, ale i z diskuse s našimi členy z regionu a je potřeba přizvat k té diskusi další jak odborníky, tak laiky, protože i laické názory můžou být dobrým poznatkem pro zmapování situace, hledání opatření.

Pane předsedo, podle ekonoma Patrika Rožumberského z Živnostenské banky, kterého 17. února citoval deník Mladá fronta DNES: "Cizinci nejsou konkurencí nezaměstnaných Čechů, protože jsou ochotni vzít místa, o která Češi, Moravané a Slezané nestojí." Vy si opravdu myslíte, že kdyby, smějete se, to je argumentace, proč?

Směju, to je velice účelová argumentace, samozřejmě ono je taky se potřeba podívat, za jaký finanční částky a při jakém zabezpečení se tyto místa nabízejí, cesta asi k prosperitě a ke stabilizaci společnosti není ani přes Afriky ani přes Indočínu, já si myslím, že je přes naopak tradici evropskou a spíše bysme si měli brát příklad ze Skandinávie nebo ze západní Evropy, to znamená nedovolit, aby byly dumpingový místa a samozřejmě, když to člověka neuživí ten, jako já udělám poznámku, ten člověk ze zahraničí, ten sem přichází, je tady, jde ze země, kde je daleko nižší životní úroveň, nemá tady sebou rodinu, takže je ochotnej pracovat třeba šestnáct hodin denně ...

A vy pak nemáte, promiňte, vy pak nemáte obavy, že například u stavebnictví či dalších jiných oblastí by došlo ke zdražení a zpomalení růstu v těch daných oblastech?

Já si myslím, že je potřeba se podívat, jestli skutečně je tam ta situace taková, že placení standardní mzdy, kterou většina firem třeba platí, platit i třeba v dalších firmách, je zdražení ceny těch stavebních prací ...

Vy máte propočty, že to nebude?

My se domníváme, že to je tak zanedbatelný, že většinou to znamená spíše odstranění nekalé konkurence a první, kdo by měl proti té pracovní síle, která je tu nelegálně, bojovat, podle nás jsou zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají podle našich právních předpisů fér a kteří nezneužívají takové, takovýchto způsobů a pro ně je to i nekalá konkurence a já vím o řadě zaměstnavatelů, kteří si stěžují a říkají, pokud se v tom neudělá pořádek, nám zbyde buď také to dělat tak, anebo skončit.

Není problém ale také v tom, jak jej vystihl v rozhovoru pro už citovaný deník Mladá fronta DNES Roman Navrátil, mluvčí Úřadu práce v Olomouci, cituji doslova: "Mnoho lidí, zvláště z řad nekvalifikovaných, si příliš zvyklo na pomoc státu, není zde dostatečný tlak na to, aby se snažili si práci najít, navíc si někteří stejně výrazně nepolepší, ani kdyby pracovali, a tak nepracují nebo si přivydělávají načerno."

My ty lidi, kteří nepracují, anebo pracují načerno, vůbec bránit nechceme, naopak pan ředitel úřadu by měl říci ...

Mluvčí.

... nebo mluvčí by měl říci, kde oni vidí ty příčiny a dát návrh svému resortu, aby se takovýto stav neopakoval, dneska přece ...

On to doslova říká, že mnoho lidí si zvyklo na pomoc státu, to znamená, že sociální dávky nejsou motivací k tomu, aby si lidi hledali v České republice práci.

Sociální dávky, když ten člověk by dostával podporu v nezaměstnanosti, která je čtyřicet nebo padesát procent jeho předešlého výsledku a ještě je to zastrupovaný určitým násobkem, tak přece je jasný, že z toho se nenechá žít, tam je právě ten problém, že většinou se ještě k tomu někteří seženou právě to zaměstnání v oblasti šedý ekonomiky a o tom já jsem tady hovořil, jakým je to nešvarem.

To znamená, že vy byste dál nesnižoval podpory v nezaměstnanosti, nebo byste je úplně zrušil jako na Slovensku, kde zrušili u dlouhodobých nezaměstnaností, zrušili podpory v nezaměstnanosti?

Vždyť my taky, u nás nejdelší podpory v nezaměstnanosti může být půl roku, dýl podpora v nezaměstnanosti není, pak je doplatek do životního minima, pokud ten člověk nemá nějaký nadstandardní vybavení, a pokud nemá osoby, které by ho mohli vyživovat.

A ten doplatek vám nepřijde jako ...

Ale, ještě, ještě udělám jednu poznámku, slovenská cesta, vidíme to všichni, kam to vede, já se tam nechci zastávat některých skupin na Slovensku, který tam dneska dělají rabování, a podobně, ale to jistě není řešení, protože tito lidé se budou stěhovat do těch zemí, kde ten systém je vyrovnanější a samozřejmě, že to by bylo zdrojem velké nestability, pokud Slovensko bude podle mého názoru pokračovat tou cestou, kterou nastoupilo, tak tam investoři chodit nebudou, protože investoři na první místě mají stabilitu, stabilitu, pak teprve cena práce a další a další věci, ale Slovensko, mám obavu, že k té stabilitě příliš nesměřuje.

Druhou oblast pro zlepšení vidí dnešní host Interview BBC, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch, v motivaci hlavně mladých lidí k práci v regionech a s více pracovními příležitostmi, kde značnou část pracovní síly tvoří zahraniční lidé, konkrétně v severních Čechách a na severní Moravy. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v souvislosti s motivací mladých lidí k práci říká.

Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD (zvukový záznam)

Například to, že rušíme automatickou podporu pro absolventy, kteří přichází na trh práce, ten důvod není proto, abychom těmto mladým lidem nevytvořili podmínky k získání zaměstnání, naopak, předpokládám, že každý, kdo studuje, tak studuje proto, aby se uplatnil na trhu práce a my chceme a budeme investovat, a nový zákon nám to umožní, do absolventských praxí, do toho, aby mladí lidé získávali praxi tak, aby se uplatnili lépe na trhu práce, protože mladý absolvent, který nemá praxi, zůstane na podpoře a bude rok, dva na podpoře, tak už potom nemá příliš zájem na to se vracet a hledat si zaměstnání, tak nějak si zvykne.

Argumentoval ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Považujete, Milane Štěchu, tyto kroky, které zmínil Zdeněk Škromach, za dostatečné nebo byste je doplnil dalšími kroky a jakými?

No, my jsme k tomuto opatření měli určité výhrady, my jsme chtěli, aby nárok na podporu nebo respektive, aby ztráta podpory u těchto absolventů byla tehdy, když oni odmítnou de facto jakoukoliv práci, protože skutečně v některých regionech vůbec žádná práce není, ale toto je jedna, jedno opatření, my bysme byli radši, kdyby práce šla do regionů zavést, ale jak nedávno uvedl například starosta Jeseníku, tomu tak není a nebude a oni si to uvědomují, a proto motivovat například mladé lidi tím, že ty peníze, které se dávají na podporu v nezaměstnanosti, jim poskytnout jako příspěvek třeba na bydlení, když oni by šli přechodně pracovat do regionu, kde jsou pracovní místa a kde pracují převážně zahraniční pracovníci například, tak by se to muselo vyplatit, protože sice ti lidé by čerpali ty prostředky od státu, ale na druhou stranu by jistě odváděli pojištění a platili daň z té, z toho svého výdělku, a to by bylo přece jenom lepší a dále by byli neustále v tom pracovním procesu a osvojovali by si ty návyky, návyky práce, všechno to, co je s tou pracovní činností de facto spojeno.

Když jste za třetí oblast, která je podle vás klíčová, označil nežádoucí stagnaci služeb, jak jsem si doslova napsal, můžete říci v několika krocích, jak byste rozvíjel služby v České republice?

Samozřejmě, že toto není možné udělat nějakým systémem plánovanýho hospodářství, ale občané služby využívají podle své kupní síly a jestliže nám tady nevzniká takzvaná střední vrstva a společnost se nám neustále polarizuje příjmově, tak ta špička, ta už takový ty běžný základní služby, který zaměstnávají nejvíce lidí, příliš nevyužívá, pro ten nadstandard většinou jede do zahraničí ...

To znamená, že to je téměř neřešitelná věc.

Je to řešitelná věc, my se musíme podívat, jestli ve firmách se zahraniční účastí, kde je velká produktivita práce, tvoří se velké bohatství, je adekvátní odměňování, ale i v některých dalších firmách, my se domníváme, že je potřeba, aby mzdy rostly a tyto prostředky, které se získají ve výrobní sféře, aby lidé více využívali právě pro služby, bych řekl, pro svojí osobu, aspoň ...

Jednoduchá věc. Tedy vy příští rok budete tlačit na rychlejší růst mezd, to je cesta k rozvoji služeb?

My si myslíme, ano, že je potřeba tlačit na to, aby ve firmách byl růst produktivity práce, aby byl růst mezd a tyto mzdy byly využity i v oblasti služeb, to znamená pro občany.

Můžete uvést, jak v dalších dvou letech procentuálně, známe dlouhodobější prognózy inflace, které se pohybují kolem tří procent v dalších dvou letech, tři až čtyři procenta, o kolik bude ...

To vám, to vám teď samozřejmě říct nemůžu, protože to taky závisí na výkonu ekonomiky, ale ten letošní růst nominální mzdy mezi šesti a sedmi procenty není přehnaný a domníváme se, že jestliže ta inflace bude kolem třech procent v příštích letech, tak by určitě to tempo nemělo být nižší, naopak o něco vyšší.

Počkejte, ale sedm procent ...

Šest až sedm procent.

... šest až sedm procent vám přijde dostatečné, aby služby nezaznamenaly stagnaci?

Ne, ne, ne, nepřijde ...

... tak se ptám, jestli budete příští rok tlačit víc, tak o kolik.

Pro letošní rok určitě, pro letošní rok určitě, aby se tempo udrželo a pro ty další léta uvidíme podle toho, jak ten letošní rok dopadne, protože my stanovujeme ty cíle nebo hledáme určitou shodu v rámci /nesrozumitelné/ tak kolem měsíce září, takže teďkon já nemohu ...

Ale očekáváte, že by to mělo být nad deset procent, pokud by mělo dojít k rozvoji služeb jako sektoru?

Ne, nad deset procent růst nominální mzdy při tříprocentní inflaci, to znamená, že by to bylo reálně někde mezi šesti a sedmi procenty, to zatím v těch nejbližších dvou letech nečekám, i když bych si to přál.

To znamená, že se to bude pohybovat opět někde v tom koridoru sedm, osm procent maximálně?

To by bylo, si myslím, to by bylo do určité míry dobré, ale znova ještě říkám jedna věc, aby nebyla tak prudká polarizace, aby určité skupiny, včetně managementu, si uvědomovaly, že ta špička nezajišťuje právě ten rozvoj služeb, ten rozvoj služeb zajišťuje ta silná střední skupina a ta u nás stagnuje a tam se také například nachází nebo by se měli nacházet v té střední skupině pracovníci rozpočtové a příspěvkové sféry, to znamená i stát, aby dobře ohodnotil své zaměstnance.

Bývalý ministr financí Jiří Rusnok v souvislosti s nezaměstnaností říká, že vláda vůbec zatím efektivně nezasáhla do pracovně-právní legislativy, do snížení vedlejších nákladů na práci nebo do obchodního soudnictví, ostatně tady je popis dvou hlavních problémů, které považuje v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností za klíčové Občanská demokratická strana. Slovo má stínový ministr průmyslu a obchodu, poslanec ODS Martin Říman.

Martin ŘÍMAN, stínový ministr průmyslu a obchodu, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (zvukový záznam)

Deformace trhu práce, která je nadále stále více a více /nesrozumitelné/ dalšími a dalšími novelami zákoníku práce, se kterými vláda přichází, druhým klíčovým argumentem je samozřejmě míra regulace, to znamená likvidace podnikatelského prostředí tím, že podnikatelé stále nebo potenciální podnikatelé stále více a více zakopávají o překážky, které jim administrativa klade do cesty, já jsem to tady v jedné debatě nazval jednoduše, podnikatelé po vás, vládo, nechtějí nic jiného, než abyste jim přestali házet klacky pod nohy, což se děje ve stále větší a větší míře.

Slova stínového ministra průmyslu a obchodu, poslance ODS Martina Římana. Není to například i euronovela zákoníku práce, která vstoupí v platnost 1. března roku 2004, jak naznačoval Martin Říman, která svazuje trh práce, a jak to naznačoval i bývalý ministr financí Jiří Rusnok, že to je jeden z klíčů toho, proč roste nezaměstnanost v Česku?

To už vlastně tady řekl, to je euronovela zákoníku práce, to znamená, je to harmonizační novela a možná, že pan Říman by nás radši vedl někam do jihovýchodní Asie, Afriky či Latinský Ameriky, ale doufám, že rozumní občané takovýmto vůdcům právo nedají a já jenom ...

Vy si nemyslíte, že pracovní trh v Česku je ...

... já vám jenom ukážu čísla, Česká republika, když to porovnám s tou patnáctkou EU, které se chceme přibližovat, má náklady práce hodinový čtyři celý dvacet devět eura a nejbližší k nám - Portugalsko - šest sedmdesát pět, takže nevím, o čem pan Říman mluví a jestli skutečně on má cíl jít do Evropské unie s občany, coby žebráky, tak to je jeho cíl, ale já v žádným případě ho podporovat nemůžu a naopak proti takovýmto názorům budu bojovat.

Velmi stručně poslední téma, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach dal najevo, že uvažuje o zrušení kategorie třináctých a čtrnáctých platů. Peníze vynakládané na tyto platy by se podle něj v budoucnu rozpočítávaly do dvanácti běžných měsíčních mezd, souhlasíte s tímto?

Když se na tom domluví, když se na tom domluví se zaměstnanci rozpočtové a příspěvkové sféry, nic proti tomu, znova říkám, na Západě je to poměrně rozšířený a není to tak špatný, aby lidé měli určité zdroje na dovolenou, aby si odpočinuli a zase ...

To znamená, vy se spíš kloníte ke třináctým, čtrnáctým platům.

Já na tom nevidím nic špatný, já bych to nazval další platy, rozhodující je ten roční příjem těch jednotlivých kategorií pracovníků, to je rozhodující, jestli někomu u nás vadí třináctý a čtrnáctý platy, tak to tak nenazývejme, ale důležitý je, kolik ty lidi nakonec celoročně dostanou.

Vláda teď vyjednává s odbory státních zaměstnanců o třináctých a čtrnáctých platech, odbory požadují poloviční vyplacení těchto platů, na to prý v rozpočtu peníze nejsou, vláda mluví o deseti procentech, i když v pátek vicepremiér Petr Mareš řekl v rozhovoru pro BBC, že některé resorty, jako například školství, peníze nemají. Vy podpoříte případné protesty odborů, kteří požadují poloviční třinácté a čtrnácté platy?

Oni požadují tolik alespoň, kolik měli v loňském roce, to není nic přehnaného a jestliže stát má na Aero, má na TV Nova a má na další různé, v uvozovkách, průšvihy, jestli má na to, aby trpěl přebujelou šedou ekonomiku a různé podvody s tím spojený, tak prostě se nedivte, že lidé za svoje práva a i ekonomický nároky nebo finanční nároky budou používat i tyto krajní prostředky ...

To znamená, že případný protest má vaši podporu.

Samozřejmě, pokud se nedohodnou, ale upřednostňuju dohodu samozřejmě.

Ale vypadá to tak, že se nedohodnou, když ty peníze nejsou.

Tak je teďkon na tahu vláda.

Ale vláda tvrdí, že nemá kde brát.

Vláda na to byla upozorněna včas a když bude mít například na odstupné pro Boeing, tak by měla najít také peníze pro své zaměstnance.

Konstatuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch, děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC.

Také děkuji, na shledanou.

Někdy příště na shledanou. Takové bylo Interview BBC.