Václav Moravec moderátor

Petr Mareš ve studiu BBC

Státní zaměstnanci trvají na vyplacení nejméně poloviny třináctých a čtrnáctých platů. To je vzkaz z pátečního jednání odborů s představiteli vlády. Nynější návrh počítá s tím, že budou jen desetiprocentní. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach nechce odhadovat, jak vyjednávání o třináctých a čtrnáctých platech dopadne.

Václav ŠKROMACH (zvukový záznam): : Já myslím, že to je jednak samozřejmě o financích a jednak o určité politické vůli, a o tom budeme ještě v rámci koalice jednat. Já myslím, že při jednáních, nebo během jednání se neříkají žádná konečná stanoviska nebo ani mezitím. Jsou tady nástupní předpoklady a uvidíme, jak jednání dopadnou.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Ministři teď mají zkoumat, zda by jejich úřady mohly vyplatit zaměstnancům státních a příspěvkových organizací vyšší třinácté a čtrnácté platy než jen desetiprocentní. Nejen o vyjednávání vlády a odborů bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, předseda Unie svobody-Demokratické unie Petr Mareš. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezké odpoledne.

Dramatický pátek, Miloš Kužvart se vzdal nominace na evropského komisaře. Co to podle vicepremiéra Petra Mareše znamená pro obraz České republiky v Bruselu?

Problém, o tom není nejmenšího sporu. Jak velký problém, to budeme schopni zjistit až v následujících hodinách. Já doufám, že ne tak velký, jak někteří odborníci předpovídají.

Je to mezinárodní ostuda?

Je to mezinárodní problém.

Proč ne ostuda?

To zjistíme. Já doufám stále ještě, že ne, a to, zda to bude ostuda, nebo nebude ostuda, bude podle mého názoru do značné míry záviset na tom, koho pošleme do Bruselu místo pana Kužvarta.

O tom bude řeč v další části Interview BBC. Miloš Kužvart odůvodnil svou rezignaci tím, že jeho jmenování nemělo podporu dvou menších koaličních stran. Kužvartovi krom jiného vadila, jak sám říká, nepodpora ministra zahraničí Cyrila Svobody. Citujme doslova Miloše Kužvarta: "Po středečním přeřazení jednotlivých resortů v Evropské komisi nově nastupujícím komisařům se místopředseda vlády a ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil ve smyslu, že protlačit někoho partajní lopatou je v Evropské unii platné jako mrtvému zimník. Toto prohlášení poškozuje Českou republiku jako celek," konec citátu. Poškodil Cyril Svoboda Českou republiku citovanými slovy, jak Miloš Kužvart naznačuje?

Já jsem si jistý, že nepoškodil. Koneckonců není nic překvapivého ani v Bruselu, že výsledek takovéto nominace je výsledkem mezistranických vyjednávání a výsledkem momentálního poměru sil v jednotlivých členských nebo přistupujících zemích, ale já bych chtěl velmi zásadně polemizovat s tvrzením, že Miloši Kužvartovi se nedostalo podpory od koaličních partnerů.

Promiňte, ale Cyril Svoboda několikrát řekl, že Miloš Kužvart bude letním králem. Narážel na to, že jeho nominace by měla být pouze na to provizorní období od května do listopadu, a zpochybňoval Miloše Kužvarta.

Pokud se člověk rozhodne vyrazit do Evropy nebo do mezinárodní politiky někam jinam a není schopen se přitom odpoutat od vnitropolitických půtek, tak tam vyrážet nemá. Ta prohlášení Cyrila Svobody byla jednoznačně směřována směrem dovnitř. Každý diplomat to zná a Miloš Kužvart měl hodnotit konkrétní podporu, které se mu dostávalo.

Bylo to podle vás ale správné od vicepremiéra a ministra zahraničí směřovat dovnitř taková slova, která bezesporu čtou i lidé zvenčí, i v centrále Bruselu?

Já nebudu hodnotit, zda to bylo správné, nebo nesprávné. Jak jste si mohli všimnout, já jsem tak nečinil, ani ostatní unionističtí ministři. Nicméně jsem si zcela jist, a já jsem naposledy v Bruselu byl před týdnem, že to žádným způsobem nepostavilo pana Kužvarta do pozice, která by byla nezvládnutelná nebo obtížná. Prostě tak to chodí v evropské politice.

Když vicepremiér Petr Mareš poslouchal slova, která jsem citoval jako jedno ze zdůvodnění, proč Miloš Kužvart rezignoval, jak si vy interpretujete Kužvartovu rezignaci?

Protože mohu s plnou jistotou říci, že ze strany Unie svobody jsme splnili to, co jsme předem řekli, tudíž že si nepřejeme Miloše Kužvarta za českého komisaře, ale bude-li nominován, pak ho budeme považovat za českého a nikoliv sociálnědemokratického komisaře, protože jsme mu nabídli velmi konkrétní pomoc při jeho působení v Bruselu, pak si mohu tento jeho krok vykládat pouze jako naplnění žel prorockých slov pana kolegy Kühnla, který řekl, že za kvalitu nominovaného kandidáta zodpovídá ten, kdo ho nominoval. A Unii svobody nezbývá, než doufat, že nominovaný včas projeví dostatečnou sebekritičnost a bude konstatovat, že na svůj úkol nestačí.

Chcete tím říci, že Miloš Kužvart tím, že rezignoval, přiznal, že na úkol nestačil?

Já si to jinak vysvětlit neumím. Bohužel to neudělal včas.

Měl to udělat dřív?

Ano.

Dovolte, abych teď vám citoval slova prezidenta Václava Klause, která pronesl v souvislosti s Kužvartovou rezignací: "Jde o selhání nominačního procesu ve vládě." Je to selhání nominačního procesu ve vládě a tudíž i Unie svobody, byť se v uplynulých zhruba dvou minutách jste se jako předseda US-DEU vymiňoval z toho, považujete to za selhání nominačního procesu v rámci celé vlády?

Jakkoliv bych tady mohl citovat celou řadu oficiálních výroků našich představitelů, dokonce oficiálních usnesení našich nejvyšších orgánů, která by mně dovolila hrát roli na toho, kdo s tím nemá nic společného, ano, já se domnívám, že to je důkaz selhání nominačního procesu ve vládě.

V případě, že se ukáže, že to bude mezinárodní ostuda, jak jsme se o tom bavili na začátku, neměla by vláda, pokud chce být důvěryhodnou, kvůli této mezinárodní ostudě odstoupit?

Vláda by měla, pokud chce být důvěryhodnou, nominovat důvěryhodného kandidáta na komisaře Komise Evropské unie.

Promiňte, ale proč by neměla odstoupit, když nebyla schopna delegovat důvěryhodného kandidáta hned napoprvé, byť na to měla dostatek času?

Tato vláda byla schopna udělat tisíc dalších významných kroků a kvůli tomu, že ten tisící prvý se jí nepovedl, a já přiznávám, že se jí nepovedl, a odmítám se pokoušet se tvářit, jako že na tom neneseme žádnou zodpovědnost, neseme, tak to není důvod k tomu, aby vláda odstupovala.

Nikdo by za to neměl nést žádnou politickou odpovědnost?

Politickou zodpovědnost přímou za to nese ten, kdo Miloše Kužvarta nominoval, to je pravda.

Tedy měl by za to nést přímou politickou odpovědnost premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla podle vás?

Jak víte sám dobře, přímá politická zodpovědnost je něco, co je schopen přímo uplatnit pouze daný politik.

Tedy premiér Vladimír Špidla.

Já neznám proces nominační uvnitř sociální demokracie. V sociální demokracii se mnohé odehrává za obzorem, po který vidí koaliční partneři. Zpoza tohoto obzoru se vysunul kandidát Miloš Kužvart. Co se odehrálo za ním, to bohužel ani po těch dvou letech existence vládní koalice nedokážu...

Kdyby se to stalo ve vaší straně a vy byl předsedou té strany, tak byste rezignoval?

Bylo by příliš laciné v tuhle tu chvíli odpovídat. Až budu v takové pozici, pak na takovou otázku odpovím.

Vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda k rezignaci Miloše Kužvarta na post Evropského komisaře říká:

Cyril SVOBODA (zvukový záznam): Je to jeho rozhodnutí, podle mě rozhodnutí, které se asi dneska dalo očekávat, a teď je potřeba najít nového kvalitního kandidáta.

Řekl po ohlášené rezignaci Miloše Kužvarta vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. První místopředseda ODS Jan Zahradil pronesl v reakci na rezignaci Miloše Kužvarta v rozhovoru pro BBC následující slova:

Jan ZAHRADIL (zvukový záznam): Tak určitě to znamená velkou ostudu pro Českou republiku. To, že tady byl kdosi nasazen na jeden z velmi významných evropských postů, kdo poté, ať už z jakýchkoliv důvodů, tu nominaci stahuje, to je prostě signál, který v tom Bruselu přehlédnout nelze. A samozřejmě že Česká republika si tímto způsobem velmi silně nařízla větev ještě předtím, než se stala členem Evropské unie. Takže jedním slovem, vláda poškodila národní zájmy České republiky.

Říká v rozhovoru pro BBC místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil. Pokud bychom ještě se měli pokusit hledat viníky v souvislosti s problémy kolem českého kandidáta na evropského komisaře za Českou republiku, byla by podle vašeho názoru, existuje-li taková dohoda, viníkem právě dohoda, o které psaly Lidové noviny 14. února roku 2004, totiž že lidovci a unionisté příliš neprotestovali proti kandidátovi ČSSD na eurokomisaře Miloši Kužvartovi, protože si teď mohou dosadit do jiných funkcí své lidi. Cituji Lidové noviny doslova: "Bývalý šéf US-DEU Ivan Pilip míří do funkce viceprezidenta Evropské investiční banky a lidovci zase budou moci s největší pravděpodobností obsadit jediné křeslo generálního ředitele v Evropské komisi, které Česku připadne," konec citátu.

Pane redaktore, až za třicet let budou přístupné archivy, tak se vy narozdíl ode mě, neboť já už tady nebudu, budete moci přesvědčit o tom, že Unie svobody nebyla ta součást koalice, která by lehce a bez protestů přijala Miloše Kužvarta. Já mohu s plnou zodpovědností prohlásit, že jsme udělali vše pro to, aby nebyl nominován, a ve chvíli, kdy byl nominován, udělali jsme vše pro to, aby uspěl, a na tom si trvám. Ale jinak...

A ona dohoda, že zkrátka jste umožnily, vy, menší koaliční strany, sociálním demokratům, aby si nominovali téměř kohokoliv tím, že existuje jistá koaliční dohoda o rozdělení dalších pozic za Českou republiku. Tu odmítáte?

Taková dohoda neexistuje a v těch archivech ji za těch třicet let nenajdete. Na druhé straně skutečně vám připadá být tak překvapivé, že v běžném evropském politickém spektru, ve kterém je hierarchie dána výsledky voleb, nominuje takovéhoto významného zástupce ten, kdo volby vyhrál? Pro mě je to obtížné přistoupit na to, že to bude sociální demokrat, ale z tohoto hlediska uznávám, že prostě volby dopadly tak, jak dopadly. Nevyhrála je ani ODS, i když se přiznám, že v tuto chvíli tak trochu závidím kolegovi Zahradilovi jeho opoziční roli, neboť kdybych v ní byl já, věřte, že bych si ji užil.

Chcete tím říci, že druhé kolo výběru českého kandidáta na evropského komisaře bude opět neseno duchem, ČSSD vyhrála volby, nechť ona nominuje svého kandidáta?

V tuto chvíli všechna ta jednání musí nutně být vedena duchem, v Bruselu jsme se nepředvedli tím způsobem, jakým jsme chtěli, a udělejme všechno pro to, abychom se předvedli jako budoucí schopný, aktivní a nikoliv tajemný, nepochopitelný a možná dokonce podezřelý člen tohohle toho docela nóbl uskupení.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC - vicepremiéra, předseda US-DEU Petr Mareš. Další téma - hledání nového kandidáta na komisaře za Českou republiku. Místopředseda ODS Jan Zahradil doufá, že vláda do dalšího hledání evropského komisaře ze Českou republiku vtáhne opozici. K rezignaci Miloše Kužvarta ještě Zahradil pro BBC podotýká:

Jan ZAHRADIL(zvukový záznam): Myslím, že celá okolnost jeho nominace, to, že byl v podstatě protlačen přes odpor ostatních koaličních stran, to, že jeho jméno nebylo podporováno ani demokratickou opozicí, mu muselo naznačit, že jeho pozice v Evropské komisi bude velmi obtížná. Možná, že si třeba i uvědomil, jaká odpovědnost a jaké další nároky jsou s tím spojeny, a to ho vedlo k tomu, že nakonec tedy tu svou nominaci stáhl. Já myslím, že je to především další porážka předsedy vlády, který opakovaně a už po několikáté dokázal, že jeho personální politika je prostě jedním slovem tragédie.

Jan Zahradil v rozhovoru pro BBC. Jak by měl být vybírán nástupce? Měla by do toho procesu být vtažena opozice, nebo se to nedá stihnout?

Čas je v tuhle chvíli velmi limitující faktor a já jsem si zcela jistý, že Česká republika musí mít nového kandidáta v řádu dnů, a to skutečně pouze několika dnů.

To znamená, že byste přes víkend, pokud se premiér Vladimír Špidla uzdraví, že byste přes víkend mohli najít kandidáta?

Tedy zdravotní stav pana premiéra je limitující faktor a když jsem měl možnost s ním krátce hovořit asi před hodinou a půl, tak jsem ho ujistil, že ani Evropa nespadne, pokud si dá dva dny pauzu, ale pondělí si myslím, že je tím dnem, kdy bychom se měli sejít a rozhodnutí udělat.

Znamená to, že vy s největší pravděpodobností očekáváte, že v pondělí by bylo možné najít kandidáta?

Já předpokládám, že ano, a stejně tak předpokládám, že stejně jako k nám má sociální demokracie i ve chvíli indispozice svého předsedy vytvořené komunikační kanály a i v české politice, kde komunikace občas bývá tak složitá, je osmačtyřicet hodin dost na to, abysme byli schopni vyjádřit se, otestovat nejrůznější jména.

Očekává vicepremiér Petr Mareš, že by v rámci těch 48, či více hodin, zkrátka do pondělka, mohla být přizvána i k těm konzultacím opozice. Je to dobré?

Já pokud jsem sledoval nominační proces v ostatních přistupujících zemích, někde došlo k těmto konzultacím, někde nedošlo. Partnerem Komise jsou vlády členských zemí a já věřím, že podaří-li se nám najít, a to musíme dokázat, člověka, který bude mít dostatečnou zkušenost z pohybu v mezinárodních institucích, který bude garantovat jistou stabilitu svého chování, standardní stabilitu svého chování, pak bychom mohli najít osobu, která by nevyvolala u opozice takové pobouření, jako vyvolal Miloš Kužvart.

Když jsem dnes..., promiňte, když jsem dnes mluvil s některými koaličními poslanci, tak v souvislosti s rezignací Miloše Kužvarta říkali: "Hlavně teď neimprovizujme a pokusme se najít člověka, který onu mezinárodní ostudu České republiky ještě neprohloubí." A v té souvislosti padalo jméno českého velvyslance při Evropské komisi Pavla Teličky.

Já jsem rád, že vám to kolegové z koaličních stran říkali. Tohle to je jistě jeden z nápadů, který by našly u Unie svobody podporu. A pokud neřekneme, pan telička s velkým T, tak berme toto jméno jako příklad té skupiny lidí, mezi kterými bychom měli hledat.

Vy osobně, až budou taková koaliční jednání, tak byste přišel s tímto nápadem, nebo máte ve hře ještě nápad jiný?

Podívejte, ten proces v tuhle tu chvíli je poněkud křehký. Já jsem skutečně s premiérem měl možnost mluvit jenom velmi krátce a tady myslím, že je logicky pochopitelné, že jsme ho s panem kolegou Kalouskem nechtěli v tuhle chvíli vtahovat do dlouhých a složitých rozhovorů.

Řekl jste premiérovi svoji představu?

Řekl jsem mu téměř doslova to, co jsem říkal před chvílí, tj. představujeme si člověka, který by byl schopen zvládnout tuto složitou situaci na základě svých zkušeností z práce mezinárodní instituce, pokud možno srovnatelné s Evropskou unií, nebo přímo z ní.

A padlo tedy jméno Pavla Teličky?

Z mojí strany ano.

Z vaší strany ano. Premiérova reakce byla jaká?

To skutečně my se dostáváme příliš hluboko, ale z mé strany padlo jako, říkám, to telička s malým T. Tohle není stranická nominace, tohle není situace, kdy bych říkal: "Unie svobody má svého kandidáta." Unie svobody nemá svého kandidáta, v tuhle chvíli hledejme kandidáta České republiky.

Tím chcete říci, že Pavel Telička zkrátka by to zlo mohl umírnit, nebo tu ostudu, protože je dostatečně v bruselských institucích známý?

Člověk s jeho zkušeností by jistě byl schopen odpracovat to, co doposud odpracováno nebylo, a pokud možno přetřít na lákavější barvu to, co zřejmě nebylo natřeno tou v Evropě standardní a přijímanou.

Vedl jste rozhovory už s Miroslavem Kalouskem jako předsedou třetí koaliční strany, protože lidovci měli onu podmínku, že by českým kandidátem na komisaře neměl být nikdo, kdo byl členem Komunistické strany Československa. Pavel Telička tímto kritériem v tom prvním kole de facto neprošel.

Hovořili jsme na to téma s panem kolegou Kalouskem, ale bez konkrétního závěru.

S tím, že jste mu tu otázku položil, nebo jste se tomu tématu členství Teličky v KSČM...?

Ne, já jsem sdělil, že se domnívám, že v tuhle chvíli jsme v situaci, kdy bychom měli být schopni některá kritéria nastavená velmi ostře v době, kdy jsme měli dostatek času na hledání takového kandidáta, že bychom je měli, mohli a podle mého názoru měli poněkud změkčit. Nečekal jsem, že pan kolega Kalousek bude schopen odpovědět okamžitě, ani bych to od zkušeného politika jako on, bych nic podobného nečekal. Nicméně tenhle náš názor zná.

Sociální demokraté, pokud budou trvat na svém vlastním kandidátovi, který je v rámci jejich strany, to znamená, má stranický průkaz ČSSD, připomeňme si, o kterých kandidátech se v souvislosti se sociální demokracií mluvilo nejčastěji, Jan Kavan, Miloš Zeman, Vlasta Štěpová. Je někdo z těch kandidátů, kteří se objevovali při hledání v kole prvním, ač byl pak vybrán Miloš Kužvart, je někdo z těch kandidátů, koho by US-DEU podpořila a měl by podporu US-DEU takovou, jakou vlastně Miloš Kužvart neměl? Je někdo takový v ČSSD?

Pane redaktore, já se po celou dobu, po kterou jste vyslovoval tuhle otázku, tak se velmi intenzivně, a už předtím, když jsem odpovídal, zabýval otázkou, zda to, že vám odpovídám otevřeně, to zatím nekomplikuju ta následující jednání.

Vy si myslíte, že ano?

...a já se v tuhle chvíli začínám mít trošku obavu, že ano. Já skutečně bych chtěl podtrhnout, že v tuhle chvíli je naší povinností vybírat schopného kandidáta bez ohledu na jeho politickou afilaci či vazby, nicméně v české politice už to bývá tak, že vysloví-li některá strana své dobré mínění o některém z kandidátů, pak bývá okamžitě propojen s touto stranou, jako by ta vazba už existovala. Stalo se to s kandidátem KDU-ČSL, který v podstatě ve chvíli, kdy se objevil na stole...

Teď máte na mysli paní Janů?

...Janů, která v prvním kole jednání byl v tu chvíli diskvalifikován jako stranický kandidát. Já bych vás v tuto chvíli poprosil, jestli bysme mohli tuhle diskusi uzavřít. Skutečně to není pokus uzavřít se těm otázkám, ale myslím, že je v našem zájmu, všech, abychom se teď shodli na někom přijatelném.

Teď jde o to, jestli ta krize, do níž se Česká republika dostala v souvislosti se svým kandidátem, jestli podle vás skutečně povede ke státnickému výběru, z toho, jak Petr Mareš zná českou politickou scénu, nikoliv ke stranickému výběru?

Já jsem v tuhle chvíli optimistou, ale musím vám říct, že jsem optimistou už padesát let a po většinu z nich se zklamávám.

Zástupci vlády a odborů státních zaměstnanců se zatím nedohodli na vyplácení třináctých a čtrnáctých platů. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach výsledky jednání charakterizuje v rozhovoru pro BBC těmito slovy:

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): No, tak dohodli jsme se na tom, že připravíme ještě některé další podkladové materiály k tomu, jaké dopady má šestnáctitřídní systém, protože tam byly určité nejasnosti o tom, co říkali jednotliví zástupci odborových svazů, a s našimi propočty. Měli by tím být pověřeni členové vlády na příštím zasedání vlády ve středu. Předpokládáme, že bychom se sešli asi za čtrnáct dnů a kde už bychom některé věci vyjasnili. Odboráři si vyžádali taky účast předsedy rozpočtového výboru pana Kalouska, protože případné úpravy, pokud by mělo dojít k vyplacení plných třináctých, čtrnáctých platů, by samozřejmě znamenaly rozpočtové úpravy a tady je potřeba, aby k tomu řekl svůj názor i předseda rozpočtového výboru.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k pátečním jednáním o platech ve státní správě, rozumějme o třináctých a čtrnáctých platech. Je podle vás, pane vicepremiére, když odbory trvají na 50 % vyplacení třináctých a čtrnáctých platů, reálné, že se ty peníze najdou?

My jsme se dnes rozcházeli s odborářskými předáky s tím, že jak pan kolega Sobotka za resort, který spravuje, tak já za tu část koalice, kterou reprezentuji, jsme upozornili na to, že..., pan kolega Sobotka na to, že zatím nevidí zdroj na vyplacení třináctých a čtrnáctých platů, a já na to, že podle mého názoru není možné, aby vláda přistoupila na prohlubování zadlužení, nebo aby ustoupila od těch svých přijatých projektů, které mají vést k nižšímu výběru daní, to znamená ke snižování daní tak, jak jsme se dohodli v Kolodějích, že to jsou nepřekročitelné hranice. To znamená žádné zadlužení navíc a žádné změny na té příjmové stránce. My jsme vyslechli reprezentanty jednotlivých odborů, těch, kteří pracují v rozpočtových organizací. Zajímavé bylo, že nám všichni říkali, že zhruba 70, 80, v některých případech dokonce 90 % jejich tedy zaměstnanců, které zastupují, půjde s platy v tomto roce dolů, nevyplatíme-li třinácté a čtrnácté platy. Logická otázka, kterou správně položil ministr financí, byla, jak je to možné, jestliže celkový objem mzdových prostředků, které jsou k dispozici pro tuto sféru, je vyšší nežli loni, celkový objem na tento rok. Vláda pouze rozhodla, že se...

A v tom objemu nejsou třinácté a čtrnácté platy?

Ty jsou tam zahrnuty, jenže ten systém jaksi to rozpouští v tuto chvíli do šestnácti tříd, v podstatě se třináctými, čtrnáctými platy nepočítá, respektive počítá v tom rozsahu deseti procent. Dohromady s tímhle tím vším je tam prostředků víc. Vy říkáte, že tak obrovské procento vašich oveček ale bude mít míň peněz.

Jaké dostalo se vám odpovědi od odborů?

Nedostalo se nám odpovědi zcela jasné. Odboráři říkali, že došlo k jisté restrukturalizaci, přestože původně mluvili o tom, že naše opatření vedou k nivelizaci, ale pak se ukázalo, že tedy patrně nikoliv. Já to nechci žádným způsobem ironizovat. To podstatné podle mého názoru, na čem jsme se dohodli, bylo to, že jak oni, tak my na straně vlády se pokusíme co nejrychleji kvantifikovat skutečně dopady zavedení té šestnáctitřídní soustavy. Já navrhnu na příštím zasedání vlády ve středu, aby vláda uložila ministrům udělat to, co jste zmiňoval, to znamená jasný přehled těch, jak na tom jsou, zda jsou schopni ještě něco vyplatit. Jenom jednu věc bych opravil oproti tomu, jak jste formuloval tento úkol vy. Vy jste říkal, že zda jsou schopni vyplatit více nežli deset procent. Ne, ta otázka bude ještě trošičku horší z pohledu odborů, to je, zda jsou schopni vyplatit nějaké třinácté a čtrnácté platy, protože já se obávám, že ne všechny odbory..., ne všechny resorty jsou schopny nějaké třinácté a čtrnácté platy vyplatit.

Dovolím si tvrdit, že pokud by vás teď poslouchala mluvčí a předsedkyně Odborů rozpočtových a příspěvkových organizací Alena Vondrová, tak to s ní muselo nejméně praštit, protože jejich požadavek je, aby byly alespoň vyplaceny padesátiprocentní...

Paní předsedkyně Vondrová to ode mě slyšela dnes při tom jednání. A požadavek odborářů...

To znamená, že se stejně nemůžete dohodnout, jestliže oni trvají na tomto, považují to za hranici, pod kterou nejsou ochotni jít, a vy naznačujete, že ještě vlastně nemusí být ani vyplaceno těch deset procent u některých resortů?

Pane redaktore, mým úkolem v tuhle chvíli je shromáždit podklady pro jednání jak koaliční, tak jednání vlády. Já je nemám, nemám je ani od resortu ani od odborářů. Nevím tedy, co je skutečně možné, ale podle toho, jak probíhalo jednání poslední vlády, na kterém byl předložen informační materiál ministra financí o situaci na ministerstvu školství, tak vím, že ministerstvo školství nemá vytvořenu rezervu pro to, aby vyplatilo desetiprocentní třinácté a čtrnácté platy.

To znamená, že ten resort, o kterém jste mluvil...

To znamená, že ta otázka bude stát tak - je vláda ochotna..., podle mého názoru bude stát ta otázka tak - je vláda ochotna jít do parlamentu s návrhem na zvýšení státního dluhu, deficitu státního rozpočtu?

A co kdybych vám to teď otočil? Je vláda ochotna škrtat a ještě víc šetřit, aby našla, nemýlím-li se, to je propočet, na kterém jste se shodli, zhruba 5,6 miliardy korun, což je podle některých propočtů právě ten poloviční objem třináctých a čtrnáctých platů?

Tam někde zhruba v této výši se pohybujeme. Já se vážně obávám, že v tuhle chvíli vláda sice ochotna je, ale schopná není.

Teď tomu nerozumím.

To je, že bychom se do toho rádi pustili, ale že bychom to asi nedokázali ušetřit v této chvíli ještě šest miliard. Já jenom upozorňuji na to, že nám ještě pár miliard naskočí v souvislosti s Aerem a...

S tou částkou jste vůbec v rozpočtu nepočítali? Nemýlím-li se, 3,3 miliardy korun v letošním roce, což je státní sanace za Aero Vodochody?

Uvidíme, uvidíme, já bych nebyl ochoten za to dát ruku do ohně, zda to bude částka skutečně pouze takováto. A já jenom s povzdechem musím říct, že se obávám, že ne všechny skříně byly otevřeny. A podle toho, jak to znám doposud, četnost kostlivců ve skříních, které otevíráme, je větší, než jsme očekávali, když jsme do vlády vstupovali.

Máte ještě nějaké podrobnější informace, který kostlivec hrozí, že vypadne?

Já jsem si byl na počátku tohoto roku jist, že už žádný, a přesto predikce dalšího vývoje v oblasti problémů Aero je taková, jaká je.

Připouštíte, že to je kostlivec US-DEU Karla Kühnla?

To je kostlivec, který nese několik podpisů, já jsem je ještě všechny nerozluštil.

Včetně Kühnla?

Včetně vlády pana Tošovského.

Konstatuje Petr Mareš, vicepremiér, předseda US-DEU. Přát vám klidný víkend by asi bylo téměř provokací, nicméně přeji klidný víkend Petru Marešovi a těším se opět na třicet minut pořadu v Interview BBC. Na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ministři budou asi zkoumat, zda by měli na vyšší 13. a 14. platy

PRAHA 20. února (ČTK) - Ministři zřejmě budou zkoumat, zda by jejich ministerstva mohla vyplatit zaměstnancům státních a příspěvkových organizací vyšší 13. a 14. platy. Nynější návrh počítá s tím, že budou činit deset procent měsíční mzdy. Po dnešním jednání mezi zástupci vlády a odboráři to novinářům řekl vicepremiér Petr Mareš (US-DEU). Vláda by to měla uložit členům kabinetu příští týden, potom se uskuteční další schůzka s odbory.

"Ta otázka bude ještě trošičku horší z pohledu odborů," řekl vpodvečer v pořadu Interview BBC Mareš. Resorty budou totiž podle něj zkoumat, zda vůbec jsou schopny vyplatit nějaké 13. a 14. platy. "Vím, že ministerstvo školství nemá vytvořenu rezervu pro to, aby vyplatilo desetiprocentní 13. a 14. platy," prohlásil. Podle něj tak půjde o otázku, zda jít do Parlamentu s návrhem na zvýšení deficitu státního rozpočtu.

Podklady od ministrů by podle předsedkyně odborů rozpočtových a příspěvkových organizací Aleny Vondrové měly jasně ukázat, jaké dopady na zaměstnance by mělo nevyplacení 13. a 14 platů ve výši poloviny měsíčního platu. Odbory trvají na 50 procentech, protesty zatím nechystají. "Zásada platí, že pokud jednám, nebudu harašit zbraněmi," řekla Vondrová novinářům.

Pokud stát požadavek odborů nevyslyší, protesty budou. "Nepochybně by v případě neúspěchu k razantním protestům došlo," podotkla Vondrová. Zatím je to čirá spekulace, dodala.

Podle odborů by přes zavedení šestnáctitřídního platového systému mnohým zaměstnancům příjmy bez 13. a 14. mezd v poloviční výši poklesly. Například hasiči strojníci prý dostávají měsíčně o 130 až 170 korun méně než dříve.

Šéf školských odborů František Dobšík pokládá dnešní dohodu za správnou. Bude prý velmi rád, když analýzy ministrů poklesy celoročních mezd potvrdí. Propad platů by byl poprvé od roku 1989, upozornil Dobšík.

Na deseti procentech se shodli lídři vládní koalice s tím, že další platy nemohou být vypláceny na úkor zvyšování rozpočtového schodku. Podle některých propočtů by poloviční 13. a 14. mzdy přišly stát na 5,6 miliardy korun.

Mareš uvedl, že jejich výše je stále otevřená věc. Dnešní schůzky se dále účastnili ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a ministr financí Bohuslav Sobotka (oba ČSSD). Škromach s požadavkem odborů souhlasí.

Příštího jednání se má zúčastnit na žádost odborů i šéf rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Podle Vondrové by si totiž vyplacení 13. a 14. platů v poloviční výši měsíční mzdy asi vyžádalo změnu státního rozpočtu.