Václav Moravec moderátor

Miroslav Kalousek ve studiu BBC

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je předseda KDU-ČSL a předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek, přeji vám hezký dobrý den.

Dobrý večer přeju.

Pokud bych vám položil otázku, na kterou odpovídají čtenáři internetových stránek České redakce BBC na třikrát www.bbc.cz. Považujete návrh české vládní koalice změn sazeb daně z přidané hodnoty za promyšlený a k dispozici mají odpovědi dvě ano, nebo ne. Jak byste hlasoval?

Ano, považuju ho za promyšlený, můžu vysvětlit proč nebo to až v další fázi?

Překvapí vás, když většina lidí, byť to není reprezentativní sociologický vzorek, hlasuje, že ne?

Nepřekvapí, protože se mluví o té jedné části a ta je skutečně zdražováním, a to je zpráva, která se nelíbí nikomu. Navíc vnitřní diskuse uvnitř sociální demokracie probíhá veřejně prostřednictvím médií, takže to vypadá, jako kdyby si sociální demokracie svůj názor generovala velmi obtížně, takže to z venku může vypadat jako zmatek.

A zevnitř, vám se to nezdá jako zmatek, když přijmete na kolodějském koaličním jednání a řeknete, že bude například voda v té základní sazbě devatenáctiprocentní a pak zase spadne do té snížené sazby?

Mně se to nezdá jako zmatek, prostě poslanecký klub sociální demokracie na to měl jiný názor a protože přednesl návrh, který v zásadě jde vstříc programu křesťanských demokratů nikoliv sociálních demokratů, tak jsme tomu pochopitelně rádi vyšli vstříc.

V každém případě tedy Miroslava Kalouska nepřekvapuje, že za nepromyšlený považuje návrh české vládní koalice změn sazeb DPH celých dvaadevadesát procent lidí, kteří hlasují na internetových stránkách BBC?

Ne, to mě skutečně nepřekvapuje, protože jak znovu říkám, na té jedné straně operace je zdražování, a to se nikomu nelíbí. Na té druhé straně operace je ovšem výrazné snižování daní pro české firmy, aby byly více konkurenceschopné, aby mohly více zaměstnávat lidi a je tam také podpora rodin s dětmi. Kdybych to tedy řekl metaforou, na jedné straně více zdaňujeme spotřebu, na druhé straně daňově podporujeme budoucnost, tedy konkurenceschopnost českých firem a rodin s dětmi, a to si myslím, že je promyšlená operace, je to posun daňové zátěže od přímých daní k nepřímým daním a touto cestou jdou v tuto chvíli všechny státy západní Evropy.

Je to ovšem cesta, která vám přijde jako na půli cesty, že strany vládní koalice ještě neřekly poslední slovo, co se týče snižování daní a zátěže na podnikatele, o které mluvíte.

Já si myslím, že jsme ještě neřekli poslední slovo, protože chceme hledat způsob, jak snížit odvodovou zátěž na pracovním místě, nebo chcete-li zlevnit pracovní místo, ale celá ta operace samozřejmě je, já osobně ji pokládám za půlkrok, protože je kompromisem, k tomu jednacímu stolu sedaly tři strany, které mají různá programová východiska a pokud se měly na něčem dohodnout, museli jsme všichni udělat nějaký kompromis, kompromis má ten osud, že ve svém konci se nelíbí samozřejmě nikomu, protože každý z nás by si ho představoval trošku jinak, kdybysme tu operaci mohli dělat sami. Ale od toho jsou to kompromisy, v rámci stávajících politických rozložení, stávajících politických sil je to maximum, které se dalo udělat a je to určitě krok správným směrem, opakuji na jedné straně trochu více zdaňujeme spotřebu, na druhé straně ale podporujeme budoucnost a celková daňová zátěž se nezvyšuje, naopak trochu klesá.

O kolik, už to máte propočítáno?

Ta kolodějská operace, tak jak byla ta kolodějská dohoda udělána, ta byla sedmnáct miliard proti sedmnácti miliardám, o sedmnáct miliard se mělo vybrat na dani z přidané hodnoty, jedenáct miliard je pokles daňové zátěže u firem a šest miliard je pokles daňové zátěže u rodin s dětmi společným zdaněním manželů a slevou na dani na každé dítě šest tisíc korun.

To ale stále znamená, že ta celková daňová zátěž v České republice zůstává na čtyřicet procent, nemýlím-li se?

Ano, to je programové prohlášení vlády, že daňová kvóta bude stabilizována, to znamená, že nebude ani klesat ani stoupat, to je také kompromis, křesťanští demokraté by rádi míru přerozdělování tedy tu daňovou kvótu snižovali, sociální demokraté ji chtěli zvyšovat, kompromisem je, že tedy ta míra přerozdělování bude zachována, že přeci se nebude zvyšovat ani snižovat, to znamená, jen mírně na čtyřiceti procenty a po celou dobu vlády ta míra přerozdělování taková zůstane.

Kdy Miroslav Kalousek očekává další diskusi o snížení například nákladů na pracovní sílu v České republice, tak jak jste se v Kolodějích zatím nedohodli.

Povedeme tu diskusi stále, já to pokládám za velkou prioritu, jeden z nejúčinnějších nástrojů boje s nezaměstnaností, do jaké míry najdeme v rozpočtu bilanci rozpočtu na další dva tři roky, vůle jí snížit alespoň tak, že by se zrušil odvod na aktivní politiku zaměstnanosti, což je patnáct miliard v celkovém objemu, to já pokládám za takové minimum, to si v tuto chvíli nejsem jist, zatím jsem pro tu vůli na straně koaličního partnera nenašli.

Kdy očekáváte, že by bylo možné dojít ke shodě, je-li to vůbec možné, když jste vůli zatím nenašli.

Já nebudu dávat žádný termín, protože si to v tuhle chvíli neumím představit, bude to stálá priorita, budeme prostě hledat cesty, jak to udělat.

Opozice, ať už ta komunistická nebo občanskodemokratická vám jako stranám vládní koalice vytýká, že děláte málo pro vyšší ekonomický růst v České republice. Je podle Miroslava Kalouska prostor v rámci jednání stran vládní koalice o ekonomických otázkách, je zde prostor pro další kroky, které by zvýšily ekonomický růst zemi?

Já bych nejprve chtěl zareagovat na to málo, samozřejmě vždycky se dá dělat více, to já si myslím také, ale tato vláda během svého mandátu sníží efektivní míru zdanění právnických osob o třicet procent, to zatím neudělala žádná vláda. V roce 2006 budeme mít efektivní míru zdanění stejnou jako na Slovensku a všechny katastrofické scénáře, jak z daňových důvodů od nás odcházejí podnikatelé, nebudou pravdivé. Co já se domnívám, že by bylo pro hospodářský růst a především pro zaměstnanost nesmírně užitečné, je snížení právě odvodové zátěže na pracovním místě a uvolnění, nebo chcete-li liberalizaci pracovního trhu, my máme nesmírně rigidní pracovní trh a ta velká míra ochranářství, která tam je na straně toho slabšího, na straně toho zaměstnance, se proti němu obrací druhým ostřím, je-li někdo příliš chráněn, je-li v podstatě nepropustitelný, tak máte na druhou stranu potom obavu ho zaměstnat, to znamená liberalizaci toho pracovního trhu já pokládám za nezbytnou.

Můžete říci, jaké kroky KDU-ČSL v rámci vládní koalice v nejbližší době podnikne, aby došlo k liberalizaci pracovního trhu?

Já jsem realista, já si uvědomuju rozložení, znovu opakuju, rozložení politických sil a mám pocit, že po dobu existence této koalice je možné prosadit pouze ono snížení pracovní zátěže na pracovním místě, nedomnívám se, že budeme schopni zasáhnout liberalizace pracovního trhu a nedomnívám se, to co já také pokládám za důležité v rámci mobility pohyblivosti pracovních sil deregulovat nájemné, že dokonce mandátu této vlády se podaří nějaký výrazný pokrok.

To jste poměrně pesimistický.

Ne, to jsem realista a uvědomuji si rozložení sedmdesát, dvacet, jedenáct v Poslanecké sněmovně a uvědomuji si, že sto jedenáct poslanců sociální demokracie a komunistů by mohli přijmout ještě daleko horší kodexy než ten současný stav, takže já si myslím, že v rámci rozložení stávajících politických sil děláme, co můžeme, aby to prostředí bylo podnikatelsky co nepříznivější. Znova opakuji, jestliže se za čtyři roky sníží efektivní míra zdanění českých firem o třicet procent, tak byť tato vláda levostředová, to znamená více doleva, tak je to krok ve prospěch podnikání, které žádné vlády před tím neudělaly.

Vy jste byl ve středu několik hodin ve sněmovně zpravodajem právě zákona změn sazeb o dani z přidané hodnoty. Poslechněme si, co vyčítají návrhům změn sazeb DPH opoziční občanští demokraté, tady jsou argumenty místopředsedy poslaneckého klubu ODS Oldřicha Vojíře.

Oldřich VOJÍŘ, místopředseda poslaneckého klubu ODS (zvukový záznam): Tato reforma je skutečně nepřijatelnou, my ji nepovažujeme za skutečnou reformu právě z těch důvodů, že to je pouze a jen přesouvání jednotlivých položek v rámci platných daní, že nedochází k propojení v oněch třech bodech, které jsem zde naznačil, to znamená v daních, v sociálním systému a v důchodovém systému. Pouze se o tom hovoří, ale neděje se v této oblasti nic. Má představa by byla, že přijdou do sněmovny, tak jak se to stalo, jestli se nepletu, v roce 92, ucelené zákony o daních a tyto se pak schválí také najednou, protože prostě mezi nimi je provázanost, není možné schvalovat per partes, protože pak dochází k tomu, že ty normy jsou nepřehledné a dokonce i chybné.

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Oldřich Vojíř a jeho argumenty v rozpravě v Poslanecké sněmovně, která trvala ve středu několik hodin, vaše stručná reakce?

To, co koalice schválila v Kolodějích, není reforma druhé etapy, to je jenom změna několika daní, která reaguje na časovou naléhavost schválit daně z přidané hodnoty do data našeho vstupu do Evropské unie, to znamená, je to malá část té formy na příjmové straně. Jestliže ODS dnes vytýkala, že dochází ke zdražování, tak já říkám, ano, je to pravda, protože více zdaňujeme spotřebu a ulevujeme budoucnosti, ale alternativní scénář ODS předpokládá mnohem větší zdražování než scénář, který položila na stůl tato vládní koalice. To je potřeba také říct, já ten jejich alternativní scénář nechci kritizovat, ale chci zdůraznit, že ten trend posunu od přímých daní k nepřímým, to znamená více zdaňovat spotřebu a daňově podporovat budoucnost, je i v programu ODS, a to mnohonásobně větším, jestliže na základě naší operace dojde k nárůstu cen o zhruba dvě procenta, pak tvrdím, že rovná daň, kterou ODS alternativně nabízí, by zvýšila meziroční ceny o pět až sedm procent.

Vy jste tedy, promiňte, vy jste tedy daňovým poplatníkům ochoten garantovat, že to, co bude schváleno v Poslanecké sněmovně podle představ stran vládní koalice v rámci změn sazeb DPH, zdraží ceny v zemi o pouhá dvě procenta.

Zvýšíme meziroční nárůst ne o víc než dvě procenta, to je prostě exaktně spočitatelné. Zatímco rovná daň by zvýšila o pět až sedm, já bych rozuměl kritice občanských demokratů, pokud by nás kritizovali, že zdražujeme málo, ale pokud nás kritizují, že zdražují a přitom dají na stůl svůj vlastní scénář, který by chtěl zdražovat mnohem víc, tak to je kritika, kterou musím odmítnout jako falešnou.

Vy jste si v Poslanecké sněmovně zapisoval, věřím, velmi pozorně jako předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny všechny pozměňovací návrhy. Občanští demokraté navrhli, že chtějí ve snížené sazbě v té pětiprocentní ponechat toaletní papír, ubrousky, hygienické vložky a tampóny, papírové ručníky, čokoládu, krmiva pro malá domácí zvířata a hnojiva. Jsou některé z těch pozměňovacích návrhů jako tento pro strany vládní koalice přijatelné?

Tak já jsem především očekával, že občanští demokraté navrhnou to, co mají ve svém programu, to znamená přesun všech položek včetně potravin na patnáct procent. Je zajímavé, že nenavrhují to, co hlásají jako svůj program, ale navrhují v zásadě to, co navrhují komunisté, to je poměrně zvláštní opozice, ne, návrhy opozice nebudou schváleny koalicí, protože platí ta dohoda, kterou jsme učinili. Kdybychom vyšli vstříc těmto návrhům opozice, nedalo by se snížit přímé zatížení českým firmám a snížila by se také konkurenceschopnost.

Jste tedy ochoten říci, že a teď mluvíte za celou vládní koalici, že poslanci budou jednotní a koalice bude hlasovat jako jeden muž.

Ano, jinak by to nebyla koalice, to je smysl stojedničkové koalice, že musí být jednotná, já jsem přesvědčen, že bude jednotná.

A pokud by nebyla, byl by to náběh na vládní krizi?

Pokud by nebyla koalice jednotná při hlasování tak zásadního návrhu jako zákon o DPH, tak by to samozřejmě byla vůbec otázka, jestli ta koalice ještě existuje, pochopitelně nemluvím o marginálních věcích, těch pozměňujících návrhů je zhruba čtyři sta třicet a jsou mezi nimi a naprosté drobnosti a technické úpravy, tam si umím představit nejednotnost, ale věci velkého fiskálního objemu nebo zásadního významu, tam prostě musíme být jednotní.

To znamená, že pokud by někdo hlasoval proti zákonu o změnách sazeb DPH někdo z vládních koaličních poslanců, tak by to byl rozpad koalice?

Ale proč říkáte něco, co nepřipadá v úvahu, pokud se nestane, koalice bude jednotná a bude hlasovat na tom, na čem se dohodnem.

Podle Mladé fronty DNES ve státní pokladně podle propočtů vládě letos bude chybět přes deset miliard korun. O výpadech v letošním rozpočtu se kromě aktuálního rozmělnění koaličních dohod o zvyšování daní se zaslouží stavební spoření a splácení státního dluhu. Bude nakonec vládě chybět deset miliard korun?

To je prognóza, kterou nelze dělat v únoru, já si myslím, že ne. Ten propad změkčení u některých sazeb DPH se neprojeví letos, protože tam dochází k časovému posunu, DPH zvyšujeme v letošním roce, zatímco ta sedmnáctimiliardová úleva na straně firem a rodin s dětmi startuje od 1. 1. 2005, takže v letošním roce z tohoto důvodu žádný výpadek nehrozí.

To znamená, že to bude spíš věc státního rozpočtu na rok 2005 a ono stavební spoření a splácení státního dluhu nemůže udělat vyšší deficit?

Stavební spoření, protože letos tam dochází k onomu /nesrozumitelné/, který vyvolal velmi účinně reklamní kampaň stavebních spořitelen a vyšší úroky státního dluhu budou pravděpodobně obě dvě tyto položky budou vyšší, než jsou plánované, to znamená, teoreticky by mohly zvýšit státní deficit, ale do konce roku je ještě mnoho času na to, abychom mohli dělat takovýto závěr a je možné to srovnat buď úsporami v jiných položkách státního rozpočtu, nebo můžeme možná očekávat o něco vyšší příjmy v některých daňových položkách, takže…

V každém případě nepřipustíte jako předseda rozpočtového výboru, aby se schodek zvýšil?

V každém případě budu dělat vše pro to jako předseda rozpočtového výboru, aby schodek nebyl vyšší než schválený.

Další téma česko-vatikánská smlouva. Prezident Václav Klaus dal před týdnem najevo, že nepodepíše smlouvu mezi Českou republikou a Vatikánem ve znění, jak byla dojednána. Nakolik je pro KDU-ČSL jako pro stranu vládní koalice tato skutečnost problematická?

Tak problematické je pro celou Českou republiku už to, že sněmovna odmítla ratifikovat nebo schválit tu smlouvu, kterou dojednala a tohle bych já zdůraznil, dojednala Zemanova vláda, dojednal ministr zahraničí Jan Kavan a ta byla dojednána v dobách vlády Miloše Zemana. Nově zvolená sněmovna odmítla drtivou většinou hlasů tuto smlouvu potvrdit, jakkoliv v ní není nic jiného, než to, co je zakotveno v právním řádu České republiky a…

Dovolte, abych vám, pane předsedo, tady vstoupil do řeči a citoval doslova z dopisu prezidenta, který odeslal premiéru Špidlovi, kardinálu Vlkovi a ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi, cituji doslova: "Jsem přesvědčen, že by smlouva v této podobě v žádném případě neměla být uzavřena ve smluvním právu. Je logické, že důvod k uzavření smlouvy je jen tehdy, kdy si obě strany navzájem něco poskytují. V textu této smlouvy je však pouze výčet toho, co Česká republika jako suverénní stát poskytuje Svaté stolici, zatímco Česká republika do Svaté stolice nic nežádá, ani nic nedostává, tudíž není důvod smlouvu uzavírat. Je-li to většinou navíc smlouva spíše rekapitulační, neboť většinu věcí Česká republika jako samozřejmost zaručuje." Konec citátu z prezidentova dopisu, souhlasíte s těmi argumenty?

No, tak já bych raději používal termín Svatý stolec, tu stolici snad někdy jindy, ale…

To jsem citoval doslova prezidentův dopis.

Já bych, znova říkám, ta smlouva se jmenuje Smlouva České republiky se Svatým stolcem a já bych radši používat tento termín. To jsou argumenty, na které má samozřejmě pan prezident právo, já bych je spíš chápal, kdyby to uzavíralo stát se státem takovouhle smlouvu, to není smlouva státu se státem, to je smlouva státu se Svatým stolcem, její věcný dopad je minimální, je to v zásadě deklarace vztahu mezi státem a Svatým stolcem jako uznávanou suverénní mezinárodní institucí. Má-li na to pan prezident tento názor, je to samozřejmě jeho právo a my nemáme pocit, že v tuto chvíli bylo důležité snažit se vyvolat jednání, která by dojednanou smlouvu jakkoliv upravovala.

Teď vám ne zcela rozumím, protože Cyril Svoboda už oznámil, že návrh smlouvy s Vatikánem znovu nepředloží oběma komorám parlamentu, to znamená, že pro vás jako pro předsedu KDU-ČSL, který dokonce ve svém kandidátském projevu deklaroval to, že pro něj jako konzervativce je nepřijatelné, že Česká republika jako jediný stát budoucí stát Evropské unie neměla takovou smlouvu podepsánu, tak pro vás je to přijatelné?

Já bych strašně, pozor, já teď mám obavu, že špatně interpretujete můj volební projev. Já bych hrozně nerad, aby vztah mezi státem a církví byl zredukován pouze na smlouvu Vatikán Česká republika.

Je to jeden ze základních rámců toho fungování vztahu…

Já si myslím, že jednak bychom měli říkat církve nikoliv církev, protože tato smlouva je smlouva se Svatým stolcem tedy s katolickou církví, ale na území České republiky vykonává svojí činnost desítky církví a musíme mít zájem na tom, aby vztah mezi státem a církvemi, to znamená, jak budou financovány, jak budou definitivně vyřešeny jejich majetkové poměry, jaký bude vůbec vztah mezi státem a církvemi, bude odluka, nebude odluka, to musí být dohodnuto a jednoznačně vypořádáno způsobem, s kterým budou souhlasit obě dvě strany, my nejsme a nikdy nebudeme mluvčím žádné církve, ale církve jsou důležitou součástí občanské společnosti a pro nás je důležité, aby jejich postavení v zemi bylo definitivně uspořádáno.

Ovšem skutečně vám nerad skáču do řeči, ale to základní, česko-vatikánská smlouva je jedním ze zásadních dokumentů, co se týče postavení církve ve společnosti. Tady věřím, že na této tezi se shodneme.

Česko-vatikánská smlouva je důležitá ve vztahu stát katolická církev. Pro vztahy mezi státem a církvemi je důležitých mnoho dalších věcí, já bych si netroufl říct, že česko-vatikánská smlouva je to nejdůležitější nebo to základní.

To znamená,…

Já se bráním...

Promiňte, to znamená, že vám nevadí, že se, jak naznačil ministr zahraničí Cyril Svoboda, že se návrh smlouvy s Vatikánem, který byl dojednán Zemanovou vládou, že je už mrtvý, protože ho nebude předkládat do Poslanecké sněmovny.

Mně to samozřejmě velmi vadí. Mně to samozřejmě velmi vadí a já bych rád využil každé příležitosti, kdy by Poslanecká sněmovna změnila svůj názor, ale nemá cenu někam předkládat návrh, o kterém dopředu vím, že dostane jenom třicet šest hlasů, jako dostalo minule, to samo o sobě možná nebylo nejlépe předjednané. To prostě třicet šest hlasů je velmi málo, to znamená, ta smlouva je podepsána, je podepsána Vládou České republiky a je podepsána Svatým stolcem a já myslím, že je možné čekat na atmosféru, která umožní tu smlouvu schválit, že to je lepší, než o ní znovu s negativním výsledkem hlasovat nebo se snažit dojednat nějaké jiné znění, které by určitě nebylo k lepšímu.

Promiňte, to říkáte s vědomím, že může prezident republiky Václav Klaus, který má před sebou ještě mnoho let v prezidentství, že jí nemusí podepsat, protože se mu text dojednané smlouvy nelíbí?

No, to je jeho dnešní názor, možná že vývojem času bude všechno jinak.

Vy očekáváte, že tedy prezident republiky změní názor a neměla by se diplomacie, česká diplomacie pokoušet s Vatikánem o vyjednávání nového textu smlouvy?

Já myslím, že česká diplomacie dojednala s Vatikánem text smlouvy, který je přijatelný pro obě dvě strany a v tuto chvíli nevidím jako užitečné, abychom se snažili dojednat nějaký jiný text, my k tomu nevidíme důvod, nemyslím si, že bychom v tom měli vyvíjet jakoukoliv aktivitu. Samozřejmě mezinárodní smlouvy dojednává prezident republiky, pokud tuto aktivitu bude chtít vyvinout pan prezident sám, je to jeho svaté právo.

Bývalý český prezident Václav Havel v úterý na tiskové konferenci odpovídal na otázku, zda by se do vyjednávání některých mezinárodních smluv, které podle ústavy podepisuje právě hlava státu, měla samotná hlava státu vložit a dojednat.

Václav HAVEL, bývalý český prezident (zvukový záznam): Nicméně to, co se stalo teď minulý týden, je podle mých vzpomínek naprosto první případ, kdy prezident odmítl smlouvu, jak byla vyjednána. Já jsem býval často tázán, některý smlouvy vznikaly zcela beze mě a podepisoval jsem je zcela mechanicky, třeba smlouva o ochraně investic se Srí Lankou, nebo co já vím, ale některé složitější smlouvy byly předmětem rozprav s ministrem či náměstkem, dokonce i tato smlouva s Vatikánem. A byly to veskrze takové privátní neveřejné neoficiální rozpravy, že by veřejně prezident vystoupil proti parafované smlouvy, to si nepamatuju, že se kdy stalo, ale je to svým způsobem ústavně legitimní a svým způsobem pochopitelné.

Úterní slova českého prezidenta, někdejšího českého prezidenta Václava Havla, to znamená, že když Miroslav Kalousek řekl jasné slovo, že by se česká diplomacie a vláda neměly pokoušet dojednávat novou smlouvu a mělo by se počkat na jinou atmosféru, pokud se prezidentu Václavu Klausovi smlouva nelíbí, tak by měl případně ta jednání otevřít on sám osobně, myslíte?

No, to já si zcela určitě nemyslím, já jenom říkám, že je to jeho právo. Z ústavy mezinárodní smlouvy dojednává prezident a může tuto pravomoc delegovat na vládu, což je prostě běžná ústavní praxe za posledních třináct let v této zemi a pokud by prezident začal dojednávat sám, je to jeho ústavní právo, nebylo by to poprvé, nikdy se nic takového nestalo, ale…

Měl by to zkusit?

Já si to nemyslím, já si nemyslím, že ten precedens by bylo třeba udělat, ale říkám, že na to má právo určitě, pokud byste chtěl to, co jsem řekl, interpretovat jako mojí výzvu, ať to jde udělat, tak to rozhodně ne, tak jsem to nemyslel, já si nemyslím, že by to bylo šťastné, já pouze říkám, že na to má z ústavy právo.

Pojďme ještě k dalším tématům. Ministr financí Bohuslav Sobotka předloží vládě ke schválení jména tří kandidátů do představenstva České konsolidační agentury. Vy jste v loni na podzim se zastal Pavla Řežábka, muže, který odchází ke konci března z České konsolidační agentury. Jsou předjednaná jména, o kterých se mluví tedy, že by na funkci předsedy představenstva Bohuslav Sobotka měl navrhnout Zdeňka Čápa, jednatele společnosti Konpo, tento návrh vaší podporu?

Nejenom že zastal a zastávám se ho dál, já jsem přesvědčen, že Pavel Řežábek udělal obrovský kus práce. Prostě v tuto chvíli se mění poslání managementu České konsolidační agentury, on by měl připravit plán poměrně rychlého ukončení činnosti té transformační instituce a my bychom rádi, kdyby skončila svojí činnost do dvou maximálně do tří let, tím se výrazným způsobem mění zadání pro management a je logické, že v takovém případě dojde k výrazné obměně managementu, jinak bych v žádném případě nesouhlasil s tím, že Pavel Řežábek neplnil svoji funkci, plnil jí výborně, tak jména jsou předjednaná, já proti nim nemám námitek.

To znamená, že vy souhlasíte s tím, aby se předsedou představenstva České konsolidační agentury stal Zdeněk Čáp, jednatel společnosti Konpo.

Jsou předjednaná tři jména, která se stanou členy představenstva České konsolidační agentury, myslím si, že o tom, kdo se stane předsedou představenstva ještě povedeme nějaké konzultace, ale samozřejmě není vyloučeno, že někdo z těch tří to bude.

Konstatuje předseda KDU-ČSL a předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslav Kalousek, děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a přeji hezký zbytek dne do Poslanecké sněmovny do parlamentního studia.

Já děkuju za pozvání. Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Klaus nehodlá ustoupit lidovcům kvůli Vatikánu

Právo, 20. 2. 2004, strana 5 - Představa lidovců uložit zatím smlouvu s Vatikánem k ledu s nadějí, že k ní prezident Václav Klaus časem změní svůj postoj, se nenaplní. "Pan prezident je stále motivován svým ústavním právem sjednávat mezinárodní smlouvy," řekl včera na dotaz Práva prezidentův mluvčí Petr Hájek.

Klaus tvrdí, že smlouva znevýhodňuje Českou republiku, a není ochoten ji v této podobě podepsat, i kdyby ji ratifikovala Sněmovna. Mluvčí reagoval na vyjádření vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL). Ten po konzultacích s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) ve středu oznámil, že "nenavrhne pokračovat" v ratifikačním procesu smlouvy Sněmovnou. Zároveň dodal, že se tento proces může "kdykoliv otevřít".

Podpořil ho i šéf lidovců Miroslav Kalousek, který považuje prezidentovy výhrady ke smlouvě za "jeho dnešní" názor. "Možná že vývojem času bude všechno jinak," uvedl pro BBC. Podle něj bude lepší vyčkat, než o smlouvě znovu s negativním výsledkem hlasovat nebo se snažit dojednat nový text, který by nebyl lepší. Shodně se Svobodou tvrdí, že je přijatelná pro Českou republiku i Vatikán, ale ve Sněmovně loni smlouva neprošla.

Na straně prezidenta jsou tři parlamentní strany - ODS, ČSSD a KSČM. Klaus své výhrady ke smlouvě vyjmenoval v dopise Svobodovi, který nechal minulý týden zveřejnit. Mimo jiné uvedl, že některé pasáže smlouvy jsou mylné, nepatřičné nebo zbytečné a jsou výčtem toho, co Česká republika poskytuje Vatikánu, zatímco sama nic nežádá a nedostává. Nejenže nabídl šéfovi české diplomacie osobní konzultace, ale doporučil mu i zkusit vyjednat nový text.

"Pokud by tomu tak nebylo, zvažoval bych možnost převést pravomoc vyjednávání na jinou instituci," upozornil ho prezident. Bylo by to sice neobvyklé řešení, ale prezident toto právo má. Kdyby vzal vyjednávání Klaus do svých rukou či pověřil někoho jiného, může smlouva vejít v platnost jedině poté, co ji schválí parlament a podepíše kromě prezidenta také předseda vlády.

Odložení ratifikace smlouvy nehodlá pražské diplomatické zastoupení Vatikánu ani česká katolická církev komentovat. Podle ČTK bude o vzniklé situaci hovořit v Římě kardinál Miloslav Vlk s vatikánským státním tajemníkem kardinálem Angelem Sodanem.

Spor o Vatikán: Svoboda ustoupil Klausovi

Lidové noviny, 19. 2. 2004, strana 2 - Ministr zahraničí Cyril Svoboda ustoupil prezidentovi Václavu Klausovi ve sporu o smlouvu s Vatikánem. Klaus minulý týden oznámil dopisem, že by tuto smlouvu nejspíš nepodepsal. Podle něj totiž dává příliš velké výsady katolické církvi.

Svoboda, jehož KDU-ČSL má ke katolické církvi velmi blízko, původně ustupovat nechtěl. Po konzultaci s premiérem Vladimírem Špidlou se ale rozhodl, že smlouvu v současné podobě nepředloží Poslanecké sněmovně.

"Vzhledem k okolnostem jsme se rozhodli nepokračovat v celém procesu," uvedl včera ministr Svoboda, ale nechtěl věc příliš komentovat. Na otázku, jestli bude smlouvu prosazovat někdy v budoucnu, nebo ji nepředloží až do konce volebního období, pokrčil rameny a řekl: "Původní smlouva byla dojednána za minulé vlády mezi ČSSD a ODS a nakonec nebyla podpořena. Také proto je nyní lepší nepokračovat. Teď se dá jen čekat."

Premiér Špidla včera LN řekl, že Klausovy výtky nehrály v rozhodnutí příliš velkou roli. "Nicméně museli jsme je vzít v úvahu. Zásadním důvodem, proč smlouva nebude předložena, je to, že tato smlouva nemá naději na ratifikaci," uvedl včera Špidla.

Smlouvu už loni v květnu smetla ze stolu Poslanecká sněmovna a Česko se tak stalo jedinou postkomunistickou zemí, která nemá mezinárodní dohodu s Vatikánem. Bezprostřední dopad na Česko to nemá. Už loni to ale lidovečtí politici označili za mezinárodní ostudu.

Klausův mluvčí Petr Hájek v reakci na Svobodovo rozhodnutí uvedl pro ČTK, že prezident má na pozitivním vztahu s Vatikánem eminentní zájem. "Není to fundamentální spor s církví ani spor politický," tvrdí Hájek.

Předseda strany lidové Miroslav Kalousek chce počkat, až bude "lepší atmosféra".

"Je to lepší, než o ní znovu s negativním výsledkem hlasovat nebo se snažit dojednat nějaké jiné znění, které by zcela určitě nebylo k lepšímu," uvedl Kalousek pro BBC. Šéf lidovců dodal, že pokládá prezidentovy výhrady ke smlouvě za "jeho dnešní názor".

Klaus protestoval proti tomu, že smlouva posiluje autonomní postavení katolické církve ve státu. "Jsem přesvědčen, že by smlouva v této podobě v žádném případě neměla být uzavřena. (...) V textu této smlouvy je pouze výčet toho, co Česká republika jako suverénní stát poskytuje Svaté stolici, zatímco Česká republika od Svaté stolice nic nežádá, ani nedostává," napsal nedávno Klaus v dopise ministru Svobodovi.

Prezidentovi se nelíbilo mnoho formulací textu smlouvy. Například, že Česko má "usilovat o co nejrychlejší dořešení otázek týkajících se majetku církví". Prezident tvrdí, že tento příslib je "neúnosně slibující".

Svoboda zatím sněmovně návrh smlouvy s Vatikánem znovu nepředloží

PRAHA 18. února (ČTK) - Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zatím nepředloží poslancům k novému projednání návrh smlouvy s Vatikánem. Sněmovna ji loni odmítla jako nevýhodnou pro Česko, ke schválení zřejmě i nyní chybí politická vůle. Prezident Václav Klaus navíc ministrovi napsal, že by smlouvu v navržené podobě nepodepsal.

"S přihlédnutím ke všem okolnostem a po konzultaci s panem předsedou vlády Vladimírem Špidlou nenavrhnu v současné době pokračovat v procesu ratifikace této smlouvy," uvedl Svoboda v odpovědi na Klausův dopis, jejíž text dnes ministerstvo zveřejnilo na internetu.

Klausův mluvčí Petr Hájek v reakci na Svobodovu odpověď uvedl, že prezident má na pozitivním vztahu s Vatikánem eminentní zájem. "Není to fundamentální spor s církví ani spor politický," konstatoval.

Svoboda dnes novinářům ve sněmovně potvrdil, že po dohodě s premiérem "se rozhodli nepokračovat v ratifikačním procesu". Další vývoj nechtěl předjímat. "Je to stav k dnešnímu dni. Je podle našeho názoru lepší nyní nepokračovat... Smlouva je podepsána, my nebereme podpis zpět, ale není ratifikována. Proces ratifikace se může kdykoliv otevřít," uvedl šéf české diplomacie.

Ministrův mluvčí Vít Kolář v pátek řekl, že ministr by smlouvu v parlamentu znovu předložil, kdyby pro ni našel politickou podporu. Již loni v listopadu Svoboda ve Vatikánu řekl, že pro přijetí smlouvy nyní v Česku není vůle.

Smlouva s Vatikánem upravuje postavení katolické církve v České republice. Podle poslanců byla pro republiku nevýhodná, i když česká diplomacie tvrdí, že její znění bylo maximum možného, co lze vyjednat. Dohodu s Vatikánem dojednala bývalá menšinová vláda Miloše Zemana (ČSSD), která vznikla po uzavření opoziční smlouvy s ODS. Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, která své vztahy s Vatikánem nemá smluvně upraveny.

Rozhodnutí uložit smlouvu prozatím k ledu podpořil i předseda lidovců Miroslav Kalousek, podle něhož lze čekat na atmosféru, která umožní smlouvu schválit. "Je to lepší než o ní znovu s negativním výsledkem hlasovat, nebo se snažit dojednat nějaké jiné znění, které by zcela určitě nebylo k lepšímu," prohlásil dnes Kalousek ve vysílání BBC.

Prezidentovy výhrady ke smlouvě pokládá Kalousek za "jeho dnešní názor". "Možná, že vývojem času bude všechno jinak," uvedl šéf KDU-ČSL. Dojednaný text smlouvy je podle něj přijatelný pro Česko i Vatikán.

Klaus své výhrady ke smlouvě vyjmenoval v dopise Svobodovi, který nechal minulý týden zveřejnit. Prezident mimo jiné uvedl, že některé odstavce smlouvy jsou mylné, nepatřičné nebo zbytečné. Svobodovi současně nabídl osobní konzultace.

Klaus se domnívá, že smlouva by neměla obsahovat pasáž, podle níž bude ČR usilovat o co nejrychlejší dořešení otázek týkajících se majetku církví, přijatelné pro obě strany. Tento příslib je podle něj "neúnosně slibující". Klaus má také za to, že dokument obsahuje jen jednostranný výčet toho, co země Vatikánu poskytuje, zatímco Česko nic nežádá a nedostává. Vadí mu i opakovaná formulace v textu, že "církev má právo".