Václav Moravec moderátor

Jan Kavan ve studiu BBC

Zdržte se zbytečných polemik v médiích. I to je jeden ze závěrů víkendového jednání ústředního výkonného výboru českých sociálních demokratů. Ústřední výkonný výbor se tak postavil na stranu současného vedení a poslal jasný vzkaz nespokojeným poslancům.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): ÚVV ukládá všem členům a funkcionářům, aby veškeré úsilí podřídili potřebám letošních voleb. ÚVV ukládá zase všem členům a funkcionářům zdržet se při veřejných vystoupeních výroků zpochybňujících kvalitu kandidátů a kandidátek a mediálních polemik oslabujících volební úsilí strany.

Interpretoval víkendové usnesení ústředního výkonného výboru sociálních demokratů předseda Vladimír Špidla. Nejen o tom, kam kráčí nejsilnější strana v České republice, bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu stolu usedl poslanec České strany sociálně demokratické, někdejší ministr zahraničí Jan Kavan. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Před pěti dny jsme se z vašeho rozhovoru pro Český rozhlas dozvěděli, že žádné osobní ambice v ČSSD nemáte. Proč jste tedy v ČSSD a v politice?

No, v žádném případě nejsem ani v ČSSD, ani v politice kvůli nějakým osobním ambicím. A myslím si, že tento problém jsem si již vyřešil ve studentských letech, kdy jsem tu byl mezi takzvanými radikálními studenty a opozicí. Vedlo to nakonec až k vyloučení z fakulty. V žádném případě jsem to nedělal kvůli ambicím, stejně tak ze stejného důvodu jsem emigroval, a pak podporoval opozici a nevěřil jsem, že během mého života se ten režim změní. A nedělal jsem to kvůli ambicím, čili i to je ...

Má pro vás slovo ambice negativní konotace?

Ne nutně. Já si myslím, že v této zemi slovo ctižádostivý, ambice, má negativnější konotace, než je má například na Západě, nebo v Anglii, kde jsem dvacet let žil.

Proto mě překvapuje, že se nebojíte, nebo respektive že se bojíte říct, ano, já jako Jan Kavan mám jisté ambice prosazovat své vidění politiky. To nemáte.

Ne, ne. Moment, moment, to abychom si rozuměli. Jednak termín bojím se nepřijímám, já se nebojím a nemám strach. I tento problém jsem si vyřešil v dobách mého studentského střetu s tehdejší vládnoucí KSČ, ale mám ambici, a to slovo, a to slovo mě nezaráží, nemám z něho obavu, mám ambici prosazovat své vidění světa, svou představu, jak by měla fungovat sociálně spravedlivá demokratická společnost a právní stát. To mám velmi silnou takovou ambici a mám jí celoživotně, ale nemám personální ambici v rámci tohoto prosazování získat nějaké posty v ČSSD nebo kdekoliv jinde.

A není to tak, že když člověk nezíská ten post, nemůže tu svojí myšlenku ...

Prosazovat.

Tu svou ambici prosazovat?

Ne, to si skutečně nemyslím. Tento problém už také jsem si vyřešil, protože to by jste musel vnímat i bývalé disidenty jako lidi bez jakékoliv naděje, možnosti cokoliv prosazovat. To by jste musel vnímat ...

Promiňte, ale myslím, že tento příměr není na místě, protože vemte si neformální vliv disidentů, a pak jejich vstup do politiky.

No, já právě tvrdím, že ten příměr je na místě, protože stejným způsobem, jakým měli disidenti ten neformální vliv, jak jste se zmínil, stejným způsobem v demokratické společnosti fungují, funguje občanská společnost, fungují nevládní organizace, fungují obyčejní členové strany, funguje každý, kdo má odvahu prosazovat své vidění společnosti a nemusí k tomu mít žádný post. Je pravda, je pravda, že když máte významný vlivný post, máte větší možnosti to prosazovat. I když na druhé straně jste pak trochu sešněrován i jakousi kolektivní odpovědností, pokud sedíte ve vládě, nebo zodpovědností toho kolektivu, jehož jste členem.

Vy jste chtěl vlivný post. Chtěl jste post poslance Evropského parlamentu. Proč?

Tak, za prvé, já bych nerad, abychom v této zemi přeháněli vlivnost postu evropského poslance. Myslím si, že poslanec národního parlamentu může vykonávat větší vliv. Na druhé straně se přiznám, že jsem chtěl být poslancem Evropského parlamentu, protože mě zahraniční politika velmi zajímá, velmi baví, a myslím si, že jí umím, a myslím si, že jsem v tom parlamentu mohl být svými kontakty, svou zkušeností z práce v tomto evropském prostředí této zemi velmi prospěšný, ale svět, můj svět ani nestojí, ani nepadá s postem evropského poslance.

Můžete jednou větou odpovědět na otázku, jak by jste si přál, aby skončila a kdy, aby skončila politická kariéra Jana Kavana?

Já se přiznám, že moc dobře nerozumím otázce, co to znamená politická kariéra Jana Kavana. Já zůstanu aktivní v politice, ať už budu mít jakýkoliv post. Teď jsem poslancem sněmovny do roku 2006 a nemám žádné velké ambice míti posty po roce 2006, ale mám ambici, a jsem přesvědčen, že až do smrti zůstanu aktivní v politice v tom, že bude neustále své názory vyjadřovat, prosazovat, psát o nich, získávat pro to další lidi. A to já myslím, že dokud budu přemýšlet, dokud budu schopen formulovat, myslet takto, tak to bude pokračovat.

Bavíme-li se o prosazování vašich myšlenek na fungování politiky, tedy rok 2006 by mohl být opět rokem, kdy Jan Kavan bude kandidovat na poslance do českého parlamentu, do sněmovny?

Myslím si, že to je velmi nepravděpodobné.

To znamená, že na nějaké politické pozici v České republice skončí politická dráha Jana Kavana?

V této chvíli nemám představu žádného konkrétního postu, na který bych chtěl kandidovat. Samozřejmě v politice nikdy nemůžete říkat nikdy, protože nevíte, jaké možnosti se naskytnou, ale znovu opakuji a zcela upřímně, v této chvíli nemám ambici usilovat o žádný konkrétní post. Mám ambici zůstat v politickém veřejném životě.

A v roce 2006 nekandidovat do sněmovny.

Já jsem řekl, že považuji svou kandidaturu v roce 2006 za nepravděpodobnou.

Jak by jste vyvrátil jednu z možných interpretací vašich současných kritických postojů v ČSSD: "Jan Kavan oplácí předsednictvu ČSSD nedůvěru, kterou mu dalo tím, že ho zařadilo na jedenácté místo kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu?"

Toto odmítám. Já takto nefunguji. Já jsem říkal stejné věci předtím, jako říkám teď, a jako budu říkat ještě za půl roku bez ohledu na souvislosti týkajících se jakýchkoliv postů.

Po zařazení na jedenácté místo kandidátky voleb do Evropského parlamentu jste z této kandidátky odstoupil ze slovy, dovolte, abych vás citoval: "Pokud bude bývalý ministr zahraničí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN i vzhledem k práci, kterou jsem tam dělal a pro kterou jsem v Evropě znám, kandidovat na jedenáctém místě, tak ta kandidátka bude vypadat poměrně nevěrohodně." Konec citátu. Můžete mi upřímně odpovědět na otázku, zda si Jan Kavan přijde se svými schopnostmi v ČSSD doceněný? Ano, nebo ne? Přijdete si se svými schopnostmi v ČSSD doceněný? Zní otázka.

Domnívám se, že možnosti, kontakty a zkušenosti, které mám v oblasti zahraniční politiky, nejsou zcela v této chvíli plně využity, i když současně konstatuji, že práce v zahraničním výboru sněmovny a zvláště spolupráce s jeho předsedou Vladimírem Laštůvkou mě velmi baví.

Čím si vysvětlujete tu částečnou nedoceněnost, o níž mluvíte, ze strany ČSSD? Jaké pro to máte vy vysvětlení?

To já myslím, že je otázka, kterou by jste měl směřovat spíš na ty, kteří o těchto věcech rozhodují.

Vy nad tím nepřemýšlíte.

Přemýšlím, ale to by byly spekulace. Říkám, pokud by jste chtěl na to dostat správnou odpověď, tak jí směrovat na ty, kteří o tom rozhodují.

Týdeník Respekt ve svém posledním čísle současnou situaci v ČSSD hodnotí těmito slovy, cituji: "Výsledný dojem je ovšem drtivý, jakoby před evropskými volbami rebelové křičeli: Jen nevolte ČSSD, vždyť se podívejte, jaký je to zmatený shluk podivných existencí. Nejméně třetina sociálnědemokratického klubu dnes vypadá jako hysterická skupinka zakomplexovaných ukřivděných jedinců, kteří se neumějí vyrovnat s tím, že nebyli nominováni do Evropské parlamentu (Laštůvka, Kavan), že už jim nevládne Miloš Zeman (Kopecký, Svoboda, Šplíchal), nebo že už nejsou ministry (Kužvart, Schling a Eduard Zeman)." Konec citátu. Připouští si Jan Kavan, že neustálá výměna vnitrostranických vzkazů jednotlivých sociálních demokratů skrze média může být jednou z příčin výrazného poklesu zájmu voličů o ČSSD?

Ne. Tak, to si skutečně takto nepřipouštím. Dovolte mi na to odpovědět. Za prvé, to, co jste četl, ten úryvek, považuji za spíše hloupé, protože autor zcela evidentně se nesnažil pochopit, o čem ten náš dopis je a shazuje to se stolu takovouto bagatelizací, která evidentně může, když to vytrhnete, platit, Evropský parlament na dva z těch třiadvaceti signatářů a tak dále, spousta jiných takovýchto zevšeobecněných frází by neplatila na řadu dalších lidí, kteří to podepsali.

Na ně zas může platit to, že jim nevládne Miloš Zeman, nebo že už nejsou ministry?

Ne, to si skutečně nemyslím. Já nevím, třeba jenom střílím od boku. Jitka Kupčová jistě neměla žádnou ambici býti ministryní nebo poslankyní Evropského parlamentu.

Měla ambici býti prezidentkou NKÚ a nestala se jí.

No, ale to já si nemyslím, že bylo z rozhodnutí ČSSD. No, abychom tedy ale se vrátili k té vaší otázce.

Vylučujete zkrátka vliv na pokles voličského zájmu o ČSSD, že v ČSSD v uplynulých dvou letech se vyměňují různí politici ČSSD vzkazy skrze média, to vylučujete?

Nesmíte to, prosím vás, takhle zjednodušovat. Samozřejmě jsem si vědom, to platí nejenom v ČSSD, ale po celém světě, že voliči nemají rádi rozhádané, nesvorné strany. To je mimo jakoukoliv diskusi.

A teď jednoduchá otázka, nepřispívá k tomu i ten dopis, který jste společně s dalšími kolegy inicioval?

No, to já jsem tušil, že mi takhle skočíte do řeči.

To jste tušil správně, tak odpovězte.

Ano, ale tak mě nechte alespoň domluvit. Přesto, že jsem uznal, že nesvornost nepomáhá, tak takovýto dopis, samozřejmě vytržen z kontextu, může dělat ten dojem, ale je to jenom mylný dojem. Ten dopis není nic jiného, nic jiného než žádost o svolání mimořádného zasedání poslaneckého klubu přesně v duchu jednacího řádu, kde to musí podepsat nejméně osmnáct poslanců, což se stalo. Mimořádné zasedání se bude konat ve čtvrtek, je to uzavřené zasedání uvnitř poslaneckého klubu jedné strany, to znamená, my diskusí uvnitř poslaneckého klubu přece nepřispíváme k žádné rozhádanosti nebo nejednotnosti. A na druhé straně, a to je více než pravda, žádní voliči nemají rádi, mají-li dojem, že nějaká strana vystupuje jednotně, protože to má nařízeno usnesením, protože to je umělá jednota, kde prostě vnitrostranická otevřená demokratická diskuse je nějakým způsobem tlumena. To dělá ještě horší dojem. Já si tedy myslím, že aby strana byla volitelná, aby strana byla důvěryhodná, a to platí třeba o Labouristické straně, kde jsem byl dvacet let členem, tak musíte dát i najevo bohatost polarity uvnitř té strany, musíte dát najevo, že se nebojíte vnitrostranické diskuse. V tom je síla strany, ne její slabost.

Vicepremiér a první místopředseda ČSSD Stanislav Gross se tedy mýlí, když v pondělním vydání deníku Právo na adresu signatářů dopisu říká, cituji doslova: "Nevím, jestli je zapotřebí ke svolání mimořádného jednání klubu sepisovat text, který má programový a hodnotící charakter." Konec citátu. Stanislav Gross.

Já znovu říkám, podle jednacího řádu můžete požádat o svolání mimořádného zasedání, když to podpoří čtvrtina poslanců. To přesně se stalo, a jsem velmi rád, že předseda poslaneckého klubu Petr Ibl toto jasně na ÚVV sdělil. My jsme tedy zatím jednali přesně v duchu stanov ČSSD i jednacího řádu sněmovny.

Mluvíte-li o usnesení Ústředního výkonného výboru ČSSD, tak bylo přijato následující usnesení.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): ÚVV zahajuje volební kampaň. ÚVV ukládá všem členům a funkcionářům, aby veškeré úsilí podřídili potřebám letošních voleb. ÚVV ukládá zase všem členům a funkcionářům zdržet se při veřejných vystoupeních výroků zpochybňujících kvalitu kandidátů a kandidátek a mediálních polemik oslabujících volební úsilí strany.

Citoval ze sobotního usnesení ČSSD předseda strany a premiér Vladimír Špidla. Vy jste hlasoval proti tomuto usnesení.

Ano.

Máte s tím usnesením hodně velký problém, s jeho dodržováním?

Já jsem se za ty roky naučil respektovat usnesení, k němuž se došlo demokratickým způsobem, tedy volbou.

Vy jste už ohlásil záměr vzniku diskusního kruhu, který má vést ke tříbení názorů a lepší komunikaci uvnitř strany. Uvažoval Jan Kavan o tom, že by na základě víkendového usnesení Ústředního výkonného výboru ČSSD skupina nespokojených poslanců vzdala myšlenku ustavení diskusního kruhu?

V žádném případě. Ani na vteřinu. Za prvé se domnívám znovu, že diskusní kruh uvnitř strany je přesně to, co může snížit napětí uvnitř strany, povzbudit tu diskusi uvnitř strany, kterou považuji za naprosto potřebnou, zlepšit komunikaci. Já si myslím, že ten diskusní kruh je zapotřebí, ale samozřejmě nebude-li pro to vůle, budu to plně respektovat. To je otázka rozhodnutí poslanců ČSSD, ale ...

Abych vás pochopil zcela. Jestliže ve čtvrtek řekne většina poslanců ČSSD, že je proti ustavení diskusního kruhu, tak nebude ustaven?

Ne, tak to jste mě nepochopil dobře. Já jsem měl na mysli, pokud se jistá část poslanců takto rozhodne, pokud to nebude záležitost dvou, tří lidí, to by nemělo smysl, ale pokud nějaký takovýto diskusní klub podpoří, nebo tu myšlenku podpoří a začne konkretizovat, řekněme, deset, patnáct a více poslanců, tak si myslím, že uvažovat o něm by mělo smysl. Ale předjímat tu čtvrteční diskusi by nebylo vhodné. Na druhé straně, já jsem řekl, že budu respektovat to usnesení ústředního výkonného výboru, i když jsem hlasoval proti němu, ale mám obavu, jestli to usnesení svým způsobem není schopno zpochybnit samo sebe.

Teď vám nerozumím.

To usnesení totiž říká, že bychom se měli zdržet všeho, všech prohlášení, polemik, které by mohly oslabit volební úsilí strany. A s tím já souhlasím. Já bych byl velmi rád, aby ČSSD ty další volby do Evropského parlamentu, senátní, regionální vyhrála. Nechci oslabovat volební úsilí strany. Na druhé straně nemohu vyloučit, a z prvních reakcí, které jsem si přečetl už i na Internetu během víkendu, se ukazuje, že řada lidí může toto usnesení chápat jako právě usnesení, které si vynucuje jednotu, které si, když to trošku zjednoduším, znovu přeje, abychom drželi hubu a krok, abychom neříkali nic, co by narušilo volební úsilí strany.

Podle vás, vy si to, promiňte, vy osobně si to ...

Já vám dám příklad.

Promiňte, ne, teď mi nedávejte příklad. Vy osobně si to usnesení interpretujete tak, že Jan Kavan má v ČSSD držet hubu a krok, když používáte tento příměr z Internetu. Vy osobně si to tak interpretujete, když jste použil tento příměr?

Ale já bych nerad, aby jste zkresloval to, co jsem já říkal. Já jsem řekl ...

No, když někdo použije jen tak příměr z Internetu s hubou a krokem, tak to asi nepoužívá nezáměrně.

Já jsem dal příklad z Internetu, a těch je tam teda řada, že to usnesení může vyvolat dojem, který by byl kontraproduktivní. Dám úplně jiný příklad. Ten samý den jsem v televizi viděl, myslím, že i ve vaší, pořad, kde se komentovalo rozhodnutí Francie zakázat nošení těch muslimských šátků, a někdo tam, myslím si správně, komentoval, že by takovýto zákaz se mohl ukázat kontraproduktivní, protože by to mohlo vést k semknutí těch muslimů a k dojmu, že je Francie netolerantní. A já mám obavu, aby ti, kteří nepřejí ČSSD, kteří si nepřejí volební vítězství ČSSD, mohli zneužít tohoto usnesení proti ČSSD a tvrdit, že ta výsledná jednota, nebo to ticho, ta absence té diskuse byla jaksi umělá, vynucená, a to by mohlo zpochybnit pravdivost a atraktivnost našich volebních argumentů. Čili by to mohlo se obrátit proti volebnímu úsilí strany, a to bych si samozřejmě nepřál.

A z toho máte obavy, že se to tak stane? Jednou větou. Ano, či ne?

Mám obavy, že se to může, nemusí, ale může stát.

Když jste mluvil o usnesení Ústředního výkonného výboru ČSSD a když jste mluvil o ustavení diskusního kruhu, v případě, že ve čtvrtek část poslanců, číslo jste řekl deset, patnáct, dvacet, bude pro ustavení diskusního kruhu, kdy začne fungovat?

No, to je na rozhodnutí těch poslanců, ale samozřejmě, pokud ...

Ihned?

Pokud ti poslanci s tím budou souhlasit, tak se bude moct začít poměrně rychle. Já v tom nevidím žádný problém, ale to musí být vyjádření té svobodné vůle těch poslanců po vyhodnocení všech pro a proti.

Jak rozumíte slovu loajální?

Loajální, nemám problém s tím výrazem. Nevím, co teď chcete tím, tou otázkou naznačit, jestli chcete zpochybnit mou loajalitu, tak to bych se musel velmi ostře ohradit.

Loajalita vůči Vladimíru Špidlovi jako předsedovi ČSSD?

Jsem loajální vůči Vladimíru Špidlovi.

Když zveřejnilo ministerstvo zahraničí případ o podezřelém skartování dokumentů na ministerstvu zahraničí za vaší éry, Vladimír Špidla se za vás několikrát postavil, zároveň vás také mnohokrát chválil kvůli kontaktům v zahraniční politice. Co si myslíte o schopnostech Vladimíra Špidly vést ČSSD?

A já, aby bylo jasno, jsem si skutečnosti, že i uprostřed poměrně značné mediální kampaně mi Vladimír Špidla několikrát podržel a ocenil zahraniční politiku v době, kdy jsem byl ministrem, jsem velmi ocenil, vážil jsem si toho a nadále si toho vážím. Když jsem někdy k některým jevům kritický, tak to nelze interpretovat jako nedostatek loajality k Vladimíru Špidlovi jako k člověku, jako k předsedovi strany.

Ta interpretace se nabízí. Vám za Miloše Zemana nechyběl diskusní kruh v ČSSD. Buďte upřímný.

Pane redaktore, to je těžké chtít na mně odpověď. Já jsem za Miloše Zemana nebyl poslancem, takže jsem se nemohl vyjadřovat ke způsobu komunikace mezi vládou a poslaneckým klubem, ale nikdy jsem neřekl, že to za Miloše Zemana fungovalo perfektně, a odmítám takovou tu automatickou reakci, že když člověk řekne, že něco není perfektního dnes, tak je automaticky podezírán, že se domnívá, že v časech minulých, v tomto případě za časů Miloše Zemana, to skutečně perfektní bylo. Vždyť to přece tak nikdy nestojí. Chcete zlepšovat věci tak, aby fungovaly podle vašich představ, jak má fungovat demokratická společnost. To neznamená, že když řeknu, že ne vše, co dělá Petr dobře, znamená, že Pavel to dělá perfektně.

Ne, já se ptám, zda když nebyla potřebě v té době, když vedl stranu jiný předseda, ustavovat nějaké diskusní fórum, jestli je z toho možné vyvodit, že ten současný předseda vede tu stranu hůře, když nějaký ...

Ne, tak to nelze takto vyvodit.

No, tak se to nabízí ta interpretace.

Interpretací se, pane redaktore, nabízí.

Teď mi odpovězte na tu základní otázku, kterou jsem už vám položil. Co si myslíte o schopnostech Vladimíra Špidly vést ČSSD?

Tak, to se musím přiznat, že nerozumím dobře otázce. Vladimír Špidla je ...

Počkejte, ta otázka ...

... je legitimně zvolený předseda ČSSD. Nedomnívám se, že by měl někdo zpochybňovat vedení Vladimíra Špidly či kohokoliv jiného mediálně v takovýchto diskusích, jaké my dva spolu vedeme. O předsedovi by měl rozhodovat pouze sjezd a pouze na základě jakýchkoliv objektivních kritérií, ne na základě mediálního tlaku nebo argumentů v rámci volebního boje. To si myslím, že by si žádná strana neměla vnucovat. Tady skutečně by mělo hrát roli to, co jste vy před chvilkou nazval loajalitou.

Od vzniku většinové vlády s těsním sto jedním hlasem ve sněmovně se projevují v ČSSD kritické hlasy o ústupcích dvěma menším koaličním stranám, rozumějme lidovcům a unionistům, premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla účast sociálních demokratů v současné vládní koalici hájí slovy:

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Ve vládní koalici získala sociální demokracie možnost realizovat největší část svého programu, že jiná uspořádání by taková nebyla. My jsme nezískali sto procent hlasů, my jsme získali třicet procent hlasů, a při těch debatách o váze hlasů a poměrném zastoupení si myslím, že docela dobrý je příměr z obchodního života, prostě posledních pět procent akcií, které to přehoupnou přes padesát, může mít větší cenu než ten zbylý balík, což samozřejmě v politice není pravda, ale může mít relativně vyšší cenu než jedna akcie z toho velkého balíku.

Sobotní slova premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Nakolik je pravděpodobné, že by ten diskusní kruh, který pravděpodobně vznikl, mohl doporučit vedení strany odchod ze současné vládní koalice?

Já si myslím, že to je velmi nepravděpodobné, protože jednak si myslím, že ten diskusní kruh nebude a neměl by být žádnou politickou platformou, opozicí, frakcí, která by doporučovala takovéto vysloveně politické kroky. Já se domnívám, že ten politický, pardon, diskusní kruh by měl být přesně to, co ten název naznačuje. To znamená, formou, platformou, kde by se diskutovalo, kde by se kladly otázky, konkrétní otázky, na které bychom dostávali konkrétní odpovědi. Já například, jenom v reakci na to, co jste teďka přehrál, jsem samozřejmě si plně vědom, že je v povaze koaličních vlád, že musí docházet ke kompromisům a ústupkům, jinak by nemohly fungovat. Ti, kteří podpořili zatím neformální diskusí ten diskusní kruh, pouze poukazují na to, oni toto nezpochybňují, poukazují na to, že by bylo vhodné, aby všichni poslanci, například ČSSD, věděli napřed, než se jde do koaličního jednání, o tom, jak ten či onen zákon bude nakonec vypadat, abychom věděli, s čím tam jdou, a pak to mohli porovnat s tím výsledkem. Já mám dojem, mohu se mýlit, nevím, ale mám dojem, že například lidovečtí poslanci často vědí, s čím pan Kalousek tam jde, a pak to mohou porovnat s tím výsledkem. To neznamená, že bychom ten výsledek ...

Ve kterém, promiňte, ve kterém tématu vám nejvíc chybí v současnosti diskuse v ČSSD? Je nějaké téma, které by jste chtěl vy osobně na diskusním kruhu diskutovat jako první, protože vám na něm nejvíce chybí diskuse?

Tak, takových témat je více. Já se skutečně domnívám, že to je na rozhodnutí toho klubu, takže bych tu diskusi nechtěl předjímat. Ale dám vám příklad teď z posledních dnů.

Ne. Vaše osobní téma.

Já vám dám příklad z těch posledních dnů. Neměl jsem pocit, že jsme jako poslanci ČSSD, obyčejní poslanci bez funkcí, jako jsem já, věděli všechny argumenty týkající se toho navrženého zvýšení DPH na vodné, stočné, na kulturu a na časopisy.

Myslel jsem, že řeknete nějaké zahraničně-politické téma. Jednou větou.

No, ne nutně, protože, ale výsledek právě i toho našeho dopisu byla i diskuse o tomto DPH, a výsledek byl, že k tomu zdražení nedojde. No, to já si myslím, že je velmi pozitivní a je to například ukázka toho, k čemu ta diskuse mohla vést.

Konstatuje poslanec ČSSD Jan Kavan. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.