Václav Moravec moderátor

Milan Urban ve studiu BBC

Česká vláda chce, aby americká firma Boeing odešla z Aera Vodochody. Pro úplnost, Aero Vodochody zaměstnává víc než dvě tisícovky lidí. Premiér Vladimír Špidla k rozhodnutí kabinetu v rozhovoru pro BBC říká:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): Vláda se rozhodla v podstatě jít po cestě, která vede ke kapitalizaci pohledávky. Součástí rozhodnutí je jednat s Boeingem.

Vyřešení vztahu státu s Boeingem však bude nanejvýš komplikované. Existující smlouva se nedá jednostranně vypovědět a bude tak záležet na vzájemné dohodě. Kabinet musí uhradit záruky za víc než devět miliard korun českých. Poslanec občanských demokratů Martin Kocourek postup vlády kritizuje. Daňový poplatník už podle něj do Aera Vodochody dal dost peněz.

Martin KOCOUREK, poslanec PS PČR (ODS) (zvukový záznam): Nicméně je to podle mého názoru další z podivných rozhodnutí této vlády, která Aero řeší strašně dlouho a stálo nás již několik desítek miliard korun, které se zdají být v nenávratnu ztraceny.

Říká poslanec ODS Marin Kocourek. Nejen o ceně za záchranu Aera Vodochody bude následujících třicet minut.

Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. U mikrofonu je Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Začnu jedním vaším citátem. Pochází z poloviny ledna, kdy jste před novináři komentoval působení americké firmy Boeing v podniku Aero Vodochody. Řekl jste doslova, cituji: "Já se domnívám, že je čas na to, abychom se blížili k nějakému důstojnému rozvodu tohoto manželství." Konec citátu. Po středečním nočním zasedání vlády, obrazně řečeno, podala vláda žádost o rozvod, ano, nebo ne?

Ano, vláda podala žádost o rozvod a schválila tuto žádost.

A na jak dlouho ministr průmyslu a obchodu Milan Urban odhaduje rozvodové řízení?

Já doufám, že se to podaří do poloviny letošního roku, kdy vláda musí na základě nevýhodné smlouvy z roku 1997 zaplatit garance za úvěry, které si Aero vzalo, kde Boeing za tu dobu nesplnil očekávání, které měly přivést tuto firmu k prosperitě.

Když mluvíte o nevýhodnosti smluv, dodejme, že existující smlouva se nedá jednostranně vypovědět, a tak záleží na oboustranné dohodě. Kolikrát jste jako ministr průmyslu a obchodu jednal se zástupci Boeingu o dohodě, o vypovězení té nevýhodné smlouvy.

Já musím říct, že v tomto případě se cítím jako krizový manažer za rozhodnutí někoho, která jsem nemohl ovlivnit, protože podepsal tuto smlouvu ministr průmyslu a obchodu v roce 1997, jmenoval se Karel Kühnl, a důsledky tohoto rozhodnutí neseme dnes. Já jsem s Boeingem oficiálně nejednal, protože jsem k tomu neměl mandát, jednat o rozvodu. Ten mandát mi dala vláda včera.

Máte už nějakou schůzku se zástupci Boeingu?

Zatím není termín, ale nepochybně se sejdeme velmi brzo.

Ani jste nesondoval před rozhodnutím vlády terén, tedy nakolik je pravděpodobné, že se skutečně dohodnete, a zda rozvodové řízení, jak jste je nazval, že do půl roku očekáváte, že ta věc bude vyřešena, aby skutečně vyřešena byla?

Ten terén je trochu komplikovaný. Jsou tam nějaké hysterické reakce?

Čí?

Jistě jste zaznamenali odvolání pana Jakubšeho z předsedy představenstva. Bylo to v rozporu se zástupci státu, ale na základě té nevýhodné smlouvy stát má minoritní zastoupení.

Odvolání Jakubšeho považujete za hysterickou reakci?

Já myslím, že to může souviset s tím, co se odehrává, tedy s tím záměrem rozvést se, nicméně chci jednoznačně říci, že já jsem připraven jednat bez emocí, jednat tak, aby to bylo skutečně možno považovat za kultivovaný rozvod, rozvod, který bude stát Českou republiku co nejméně nákladů.

Vy, pane ministře, považujete pana Jakubšeho za dobrého manažera?

Já nechci hodnotit pana Jakubšeho jako manažera, ale ten krok, který byl učiněn, nebyl konzultován a byl v rozporu, tedy bez dohody.

Připomeňme si základní fakta. Čtvrtého března 1998 se vyjednávací týmy konsorcia Boeing, ČSA a Aera Vodochody dohodly na podmínkách vstupu Boeingu do Aera Vodochody. Vítěze tendru vyhlásila vláda už v květnu 1997. Boeing s třetinou vlastnických podílů kontroluje Aero Vodochody od roku 1998. Vy jste označil smlouvu za nevýhodnou. Jednoduchá otázka - nechal jste udělat nějaký audit a nechal jste si zjistit, že ti, kteří uzavírali smlouvu s Boeingem, by za ni mohli nést trestní odpovědnost?

Ano, zhruba čtyři nebo tři měsíce probíhá šetření, forensní audit v Aeru, který je rozložen na tři etapy. V současné době jsou dokončeny dvě etapy a předpokládám, že nebude trvat déle než dva, tři měsíce, aby byl celý tento audit dokončen a vláda na náš návrh také včera přijala názor, že bychom společně s ministrem financí závěry tohoto auditu předložili vládě České republiky.

Jen dodám ještě jednu věc důležitou v souvislosti s tím, jak vy nazýváte ty smlouvy, jako nevýhodné. Jen letos zatíží daňové poplatníky závazky za zbrojovku Aero Vodochody víc než třemi miliardami korun českých. Ještě jednou ta otázka, z toho, co už víte o výsledcích auditu, je možné, že by tvůrci smluv a aktéři dojednávání podmínek vstupu Boeingu do Aera mohli být pohnáni k trestní zodpovědnosti?

Já bych byl samozřejmě rád, kdyby se našla konkrétní osoba, která je zodpovědná za platby státu za tento naprosto nevýhodný obchod, ale netroufám si předvídat, jak skončí nezávislý audit a nezbývá mi, než v této chvíli počkat na tyto závěry, s tím, že dovedu si představit, že tam bude konkrétní odpovědnost, i v trestně-právní rovině, ale také tam být nemusí. To já nechám na auditorech.

Působení americké firmy Boeing přijde české daňové poplatníky na víc než devět miliard korun. Je to cifra definitivní?

Definitivní snad v režimu, který včera navrhla vláda, tedy že by Boeing přišel o majoritní pozici v Aeru, že by rozvod byl kultivovaný, tedy v souvislosti se servisem a vůbec se vztahem Boeingu k L-159, které vlastní česká armáda, by mohl zůstat minoritním akcionářem Boeingu a spolupracoval by při výběru nového strategického partnera. Za takového předpokladu si dovedu představit, že by to byla konečná částka.

Na kolik je takový rozvod, rozumějme rozvod rozumný, pravděpodobný?

Problém je, bohužel, v tom, že my tu částku zaplatíme, ať chceme, nebo nechceme. Zaplatíme ji i v tom případě, že nebude zajištěna budoucnost Aera Vodochody pro příští léta, a to samozřejmě si nedovedu představit, to není mým cílem. Mým cílem je, abychom jako krizoví manažeři řešili ten problém tak, že přesto, že tady vznikl problém, který jsme nezpůsobili, dokážeme zajistit Aeru budoucnost a dokážeme zajistit zaměstnanost v tomto podniku.

Jednoduchá otázka za všechny daňové poplatníky, kteří zaplatí těch devět miliard jako částku minimální. V případě, na to se vás zeptám záhy, v případě, že by ten rozvod byl italský, tak na kolik by se ta částka mohla zvýšit?

V této chvíli si netroufám odhadnout. Samozřejmě, pokud by stát ještě vykupoval akcie, za které Boeing zaplatil, ta částka by mohla být vyšší, ale ...

O miliardu? Je to tak?

Je to pravděpodobná částka, ale je potřeba tyto dotazy posílat s děkovnými dopisy Karlu Kühnlovi.

Vašemu koaličnímu partnerovi?

Je to jeden člen našich koaličních partnerů, ano, bývalý ministr průmyslu a obchodu.

Vy mu pošlete nějaký dopis děkovný?

Já mu pravděpodobně nepošlu děkovný dopis, ale vím na druhou stranu, já jsem s ním o tom mluvil, že ...

Kolikrát jste s ním mluvil?

Několikrát. ... ten proces už bylo finále v té Tošovského vládě, že ten proces byl připravován mnohem dříve a tedy on do vlaku vstoupil jako ...

Není hlavní zodpovědný, tedy když ho tolikrát zmiňujete a chcete, aby lidé posílali Kühnlovi děkovné dopisy za Aero, tak on je hlavní viník podle vás?

Já myslím, že je jeden z hlavních viníků, protože je na té smlouvě jeho podpis a vláda v té době mu dala mandát k tomu podpisu, Tošovského vláda, nicméně vím, že tento projekt byl připravován ještě za předchozí vlády a tedy oni nasedli do nějakého rozjetého vlaku.

Vy jste ochoten zaplatit další miliardu korun, aby stát v případě, že by se Boeing, lidově řečeno, cukal, aby stát vykoupil zhruba třetinu akcií, které vlastní Boeing v Aeru, ano, nebo ne?

Tady nejde o ochotu, tady jde o vyvolanou nutnost. Pokud chceme zajistit budoucnost Aera, a to já chci, tak musíme buď se s Boeingem dohodnout, anebo ho vyplatit. Já, bohužel, jinou možnost, jinou alternativu nemám.

Obě varianty jsou padesát na padesát, nebo nějaká je podle vás reálnější dnes, když spolu mluvíme?

Já jsem připraven dohodnout se, to znamená připraven řešit to kultivovaným způsobem a vláda včera rozhodla v tomto duchu. V materiálu, který předkládalo ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu, je navržen postup, který by měl být postupem s nejmenšími náklady pro daňové poplatníky.

V případě, že ovšem tento postup se zjeví jako nerealistický, tak bude zvolen ten postup druhý?

My nemáme žádné alternativy na výběr. Alternativa je pouze v tom, jestli dá vláda řetěz na bránu a ten podnik nebude fungovat či nikoliv. Alternativa není v tom, jestli zaplatíme, nebo nezaplatíme. O tom bylo rozhodnuto v roce 1997.

Působení americké firmy Boeing, jak bylo řečeno, může české daňové poplatníky přijít v rozpětí devět až deset miliard korun. Pokud bychom započítali objednávku letounu L-159 pro českou armádu, tak se tato částka zvýší o další desítky miliard. Poslanec ODS Martin Kocourek středeční rozhodnutí vlády kritizuje těmito slovy:

Martin KOCOUREK, poslanec PS PČR (ODS) (zvukový záznam): Vladimír Špidla po návratu ze Spojených států dokonce prosadil další potvrzení záruky pro Aero a teď zase vláda od této věci couvá, takže to neustálé měnění názorů a pohledů na úlohu Boeingu v tom podniku tomu podniku neprospívá a, opakuji, stálo nás to už několik desítek miliard korun, které se zdají být úplně ztraceny.

Říká v rozhovoru pro BBC poslanec ODS Martin Kocourek. Můžete říci, proč by zkrátka nebylo pro daňového poplatníka lepší, aby Aero Vodochody zkrachovalo?

Tak to je nepochybné, protože Aero Vodochody zaměstnává ještě stále více než dva tisíce zaměstnanců, velmi kvalifikovaných pracovníků. Výrobky Aera i letadla L-159 jsou velmi kvalitní a dobré výrobky.

I když je neprodejné L-159, letadlo?

To je, bohužel, ten základní problém, v kterém marketingově zklamal Boeing, a já si myslím, že ten potenciál, který v Aeru je, lze využít pro letecké odvětví. Neznamená to, že budeme finalisty, neznamená to, že budeme dělat jenom vojenskou výrobu. Znamená to, že také můžeme dělat komponenty pro civilní leteckou výrobu.

Pane ministře, můžete potvrdit nebo vyvrátit, protože už jste veřejně deklaroval, že se snažíte v případě toho rozhodnutí vlády, které se uskutečnilo ve středu, najít Aeru Vodochody lepšího silného strategického partnera? Můžete vyvrátit či potvrdit, že se vedou intenzivní jednání o možném vstupu největšího konkurenta Boeingu, tedy společnosti Airbus do Aera Vodochody? Vedou se?

Já nebudu v této chvíli vyvracet nic.

A potvrzovat ano?

Potvrzovat také ne. Povedou se jednání se všemi strategickými investory, kteří se pohybují v letecké výrobě, v leteckém odvětví.

Co kdybychom si hráli s češtinou? Povedou se nebo se vedou?

Vláda včera dala mandát mně a ministru financí, abychom takováto jednání oficiálně vedli.

Takže už se vedou?

Jednání já jsem v této souvislosti nevedl a zahájím je v co nejkratší době, protože v tomto případě jako v jiných případech čas je rozhodujícím faktorem.

Bude mezi oslovenými Airbus a další firmy, které můžete zmínit, s kým budete jednat?

Airbus je jedním z velkých významných výrobců letecké techniky na této zeměkouli a nepochybně budeme jednat i s ním.

A s dalšími?

I s dalšími.

Kterými?

Já myslím, že se nevylučuje ani jednání s BAE a podobně.

To tedy naznačujete možnost offsetových programů. Ministerstvo průmyslu a obchodu nese hlavní odpovědnost za vyjednávání o tzv. offsetových programech v souvislosti s nákupem čtrnácti nadzvukových letounů. Miroslav Kostelka, ministr obrany, před dvěma týdny odpovídal v rozhovoru pro BBC na otázku, zda by v souvislosti s offsetovými programy mohlo do Aera vstoupit konsorcium BAE Systems/SAAB.

Miroslav KOSTELKA, ministr obrany (zvukový záznam): Tak, jak určitě víte, tam existují různé pracovní skupiny při řešení celého tohoto problému a dohadování se o smlouvě. Je tam jedna skupina, která je převážně vedena ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem financí, která řeší otázky offsetů, a tam by mohlo něco podobného padnout, ale zatím nic takového dohodnuto není.

Druhý únor 2004 a ministr obrany Miroslav Kostelka. Vy jste naznačil, že budete jednat tedy s BEA Systems/SAAB o vstupu do Aera Vodochody v rámci offsetových programů, je to tak?

Ano, ale nebude to jediné jednání. Povedeme jednání se všemi strategickými podnikateli v této oblasti, se všemi strategickými firmami a samozřejmě, že otázka v souvislosti s nákupem gripenů a offsetovými programy je věc, která se nabízí a nepochybně ...

Bude to vaše priorita, že na ni budete jako ministerstvo průmyslu a obchodu tlačit?

Ne, my v této chvíli budeme jednat se všemi, kteří by mohli přinést do Aera výrobu, kteří by mohli přinést a zajistit Aeru prosperitu, a aby přinesli nový začátek pro budoucnost.

Dokdy chcete strategického partnera Aeru Vodochody najít? Když jste řekl, že chcete, aby rozvod byl ukončen do poloviny roku, tedy dokdy chcete ohlásit jméno strategického partnera?

Já myslím, že do poloviny roku musíme mít jasno, zda k takovému novému partnerství dojde.

Když k němu nedojde, předpokládáte, že by měl být stát vlastníkem Aera Vodochody, nebo co byste dělali pak s Aerem?

Stát se stane vlastníkem Aera Vodochody daleko dříve, než bude znám nový strategický partner.

Vy jste ale asi nerozuměl té otázce. Myslel jsem, že dlouhodobě by stát podle vašich představ, v případě, že nenajdete strategického partnera, měl být vlastníkem Aera Vodochody?

Ne, to nemyslím, že je řešení, které by bylo optimální. Myslím si, že budoucnost a perspektiva je možná pouze prostřednictvím soukromého podnikatelského sektoru.

Když se nenajde?

To když v této chvíli má hodně otazníků nebo znamínek minus i plus a v této chvíli já bych to nepředbíhal.

Další téma - energetika a prodej dolů. Třiadvacet osobností české vědy a kultury podepsalo dopis vládě, ve kterém požadují zachování územních limitů těžby uhlí. Dopis podepsali například filozof Václav Bělohradský, spisovatelka Tereza Boučková, hudebník Jan Burian, publicista Jiří Dědeček a exministr životního prostředí Ivan Dejmal. Tolik část výčtu. Už se vám dostal citovaný dopis na stůl?

Ne, zatím jsem neměl příležitost se s ním seznámit.

Pro úplnost, ten dopis je reakcí na váš koncept energetické politiky státu. Citujme z dopisu, když jste ho nedostal. Cituji doslova: "Česká energetika musí přestat spoléhat na desítky let stará řešení. Měla by se vydat cestou využití moderních technologií, snižování hrozivě vysoké energetické náročnosti průmyslu a omezování znečištění. Propočty dokládají, že to jde." Konec citátu. Uvažoval ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, že by na některé kritické výhrady, které se v uplynulých měsících kolem jeho energetické koncepce objevily, že by na ně reagoval a něco významného v té koncepci pozměnil?

Uvažoval a už se stalo. My jsme energetickou koncepci půl roku diskutovali s odbornou i širokou laickou veřejností a některé náměty, které jsme považovali za rozumné, jsme do té koncepce zapracovali a udělali jsme mnoho kompromisů. Například musím komentovat citaci z toho dopisu, že snižování energetické náročnosti není předmětem té koncepce, tak to samozřejmě není pravda. My se chceme dostat na nějakých 35, 40 % současného stavu energetické náročnosti vůči HDP. Druhá věc je, jaká bude spotřeba elektrické energie na hlavu například. Je zřejmé, že není ve světě příklad, který by říkal, že čím vyšší životní úroveň, tím vyšší spotřeba elektrické energie, a takovéto úvahy my musíme respektovat. Kdyby byl jiný příklad, my bychom samozřejmě mohli být vedeni touto myšlenkou, ale tak to není. Prostě Rakousko, Švédsko, země, které si bereme dost často za příklad v těchto oblastech, tak má vyšší spotřebu elektrické energie na hlavu a my tedy musíme počítat s tím, že český občan, český člověk se nebude chovat jinak.

Omlouvám se, asi jsem se v tom ztratil. Můžete velmi laicky, heslovitě říci, které změny oproti té původní energetické koncepci, které změny jste po kritikách do té své koncepce zapracoval?

Ano, to mohu říci a docela rád. My jsme zvýšili podíl obnovitelných zdrojů z dvanácti na šestnáct procent, podlehli jsme tlaku ministerstva životního prostředí a přeci jenom o něco jsme zvýšili podíl dovozu plynu, přestože to nepovažuji za úplně optimální ...

Ale podlehl jste.

... na úkor uhlí.

O kolik jste podlehl?

Podlehl jsem proto, protože jsem chtěl docílit nějakého většího konsensu mezi ministerstvem průmyslu a ministerstvem životního prostředí a to jsou dvě základní věci, v kterých jsme se dohodli. Totiž důležité je říct, že mix podílu těch energií tak, jak ho navrhujeme my, a jak ho navrhuje ministerstvo životního prostředí, se v této chvíli příliš neliší.

Pane ministře, jedním z hlavních sporů kolem energetické koncepce je také spor o tzv. těžební limity na uhlí. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek v rozhovoru pro BBC koncem ledna vysvětlil, v čem je problém.

Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí (KDU-ČSL) (zvukový záznam): My jsme přesvědčeni, a vychází to totiž i z těch podkladů průmyslu, že do roku 2030 není vůbec nutné, ani kvůli těžbě uhlí, jak ji navrhuje ministerstvo průmyslu, prolomovat územní limity. A ty limity byly stanoveny z jednoduchého důvodu, aby nebyl celý kraj obětován těžbě uhlí, aby tam byly prostory, kde bude garantována možnost jiného rozvoje, třeba podnikání, a teďka po těch deseti letech ty limity, které byly stanoveny, tak ještě nebyla vyhodnocena jejich účinnost, nebylo vyhodnoceno, jak je účinná rekultivace krajiny v těch územích, která byla postižena těžbou, a já si myslím, že prostě teď ještě není možné ty limity zrušit, protože jsme nesplnili to, co se vláda zavázala před deseti lety, když je stanovovala.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek v rozhovoru pro BBC také vysvětlil, jak by celý spor ohledně tzv. územních limitů řešil.

Libor AMBROZEK, ministr životního prostředí (KDU-ČSL) (zvukový záznam): Je to o tom, abychom zajistili potom, že ty obce budou mít právo veta, to znamená, že buď bude garance na vládní úrovni, a pokud ne, tak musí mít obce a možná i kraje prostě skutečně právo veta, aby se ty těžební společnosti nemohly bez jejich souhlasu do toho území dostat. To si myslím, že se nám musí povést dneska už v téhle společnosti.

Slova z konce ledna. V rozhovoru pro BBC je pronesl ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Rozuměl-li jsem tomu správně, tak jste ochoten ustoupit i v oblasti těžebních limitů?

Tak já musím především říct, že pokus interpretovat tento problém tak, jak to dělá ministr životního prostředí, považuji za zcela populistický a neodpovídající tomu reálnému stavu, protože my neprolamujeme žádné limity. My pouze říkáme, že jestli se mají změnit, tak se o tom musí dohodnout každý občan Jiřetína s občany a zastupiteli kraje a uhelnými společnostmi, nic víc. Čili neměníme celý kraj a jaksi považuji ta stanoviska spíše za politická a pokus o získání nějakých politických bodů ministerstva životního prostředí nebo lidové strany na této tematice.

V tomto jste tedy nepodlehl, když už jste podlehl u plynu a u ...?

Já jsem u plynu nepodlehl rád, protože také to znamená, že elektrická energie bude stát místo čtyř prostě o korunu více za kilowattu díky tomu dovozu plynu, ale dobře, prostě energetická koncepce vyžaduje nějaký konsensus, nicméně ...

Ano, ale ...

A limit je virtuální téma. Urban nebourá žádné vesnice, nebourá Horní Jiřetín. Urban pouze říká - lidé z Jiřetína, dohodněte se se svými krajskými zastupiteli a s uhelnými společnostmi. Když se nedohodnete, nikdo vás stěhovat nebude.

No, ale to si nemyslí, ať už ministr životního prostředí Ambrozek, ale i občané Jiřetína.

Protože občané Jiřetína jsou velmi atakováni těmi populistickými výroky pana ministra životního prostředí, které neodpovídají realitě. Bohužel to je téma, které se vysvětluje složitě, ale v energetické koncepci je to, co jsem řekl. Bez toho, že by občan Jiřetína souhlasil, nikdo ten krumpáč do ruky nevezme.

Větší záruky, když si ti, kteří interpretují vaši koncepci, nemyslí, že tomu tak je ve vaší koncepci, větší záruky jste tam nedal?

Teď nerozumím té otázce.

No, aby ten krumpáč byl ještě víc zaručen, že nebude řádit tam, kde nechtějí občané.

Ne, záruky jsou jasné, protože toto musí probíhat na základě správního řízení, čili práva v České republice. Kdokoliv by chtěl vzít krumpáč do ruky, tak musí požádat Český báňský úřad a další instituce v této zemi, aby to povolily, a ty to povolí pouze, a to je dáno v našich zákonech, pouze na základě souhlasu každého občana v Jiřetíně.

Pane ministře, vláda má projednat energetickou koncepci do konce února. Z té vaší první části odpovědí se mi jakoby zdálo, že už tedy existuje jistý kompromis mezi vámi a Liborem Ambrozkem, že jste zvýšil podíl obnovitelných zdrojů na energii, že jste souhlasil s větším nákupem plynu a výrobou energie v souvislosti s nákupem plynu, ale odmítáte diskusi o těžebních limitech tak, jak ji interpretuje Libor Ambrozek. Je tedy mezi vámi kompromis, nebo to vypadá tak, že skutečně o energetické koncepci bude spor a lidovci budou hlasovat proti vašemu konceptu, jak před čtrnácti dny řekl sdělovacím prostředkům Libor Ambrozek?

Já myslím, že budou. Limity, to prostě není téma koncepce, ani ekologie, to je téma, které se snaží někdo politicky využít. Takže to pomíjím v této chvíli, ale další velký spor je o tom, jestli má Česká republika využívat jaderné zdroje, či nikoliv. Ministerstvo životního prostředí v podstatě říká, že bychom tyto zdroje do budoucna nepotřebovali. My říkáme a my, kteří jsme zodpovědní za to, že tady nebude tma, říkáme, že se prostě bez této energie neobejdeme.

Z toho, jak to říkáte, budou tedy na stole dvě koncepce a rozhodne většina?

Ne. Ministerstvo životního prostředí nemá pravomoc předkládat žádnou koncepci vládě. To by se musel změnit kompetenční zákon. Materiál ministerstva životního prostředí slouží pro diskusi. Zodpovědnost, a je to tak v pořádku, dokud nezmění někdo kompetenční zákon, má ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vy předložíte koncepci tak, jak jste ji teďka popsal?

Já předložím koncepci tak, jak jsem ji zpracoval, tak, jak byla předložena vládě. Proběhl i seminář, kterého se mohli zúčastnit ministři vlády.

Jste si jistý teď většinou, že vám projde?

Já jsem neobcházel jednotlivé kolegy, ale doufám, že ministři posoudí pragmaticky a odborně koncepci, která je navržená a jsem přesvědčen a věřím tomu, že bude schválena.

Vládu v nejbližší době také čeká rozhodnutí o tom, zda a za kolik prodá doly na severu Čech. Pro úplnost, do užšího výběru zájemců na prodej Severočeských dolů postoupily finanční skupiny Appian Group, J&T a Penta. Na prodej je i státní podíl v Sokolovské uhelné. Privatizační komise doporučila vládě prodat hnědouhelnou společnost firmě Sokolovská těžební, kterou ovládá vedení Sokolovské uhelné. Máte už hotová stanoviska? Velmi stručně. Ano, ne?

Stále existují čtyři varianty a vláda musí rozhodnout, která varianta bude správná. Já prosazuji variantu, abychom dokončili restrukturalizaci hnědouhelných společností tak, aby byla zajištěna perspektiva a budoucnost, která se váže na energetickou koncepci, tedy na to využívat domácího zdroje, a také na zaměstnanost v těchto regionech, a tedy mohl bych přinést nové slovo, kterému se říká integrace, a tedy v rámci tohoto slova bych se vrátil k podnikatelským záměrům, ale skutečně teď je to na rozhodnutí vlády, nikoliv mě.

Počkejte, pane ministře. Vy jste dával koncem ledna najevo, že nejste spokojen zcela s cenou, která se nabízí za severočeskou uhelnou, za Severočeské doly. Můžete říci, zda ještě ve chvíli, kdy navýšily, tuším, ať už Penta, nebo Appian Group, kdy navýšily své nabídky, je ještě ve hře zrušení tendru? Ano, nebo ne?

Tak to je ve hře vždycky, ale já toto řešení podporovat nebudu.

To znamená, že teď už víte o navýšení nabídek, že je chcete prodat?

Já jsem to věděl vždycky, protože považuji tu cestu privatizace za správnou.

Počkejte, ale vám se nelíbila cena, takže měl jste pochybnosti.

Já jsem říkal, že je disproporce mezi nabídnutou cenou a spodním odhadem tržní hodnoty, který byl nezávisle zpracován.

Teď se to změnilo.

Teď se to změnilo. Čili vylepšuje to tu pozici pro rozhodnutí doprivatizovat.

Odboráři Severočeských dolů chtějí prosadit, aby vláda část výnosu z prodeje pětapadesátiprocentního podílu v Severočeských dolech investovala zpět do regionu. Citujme slova šéfa severočeských hornických odborů Miroslava Tlapáka. Cituji doslova: "Navrhujeme, aby dvacet až čtyřicet procent z prodejní ceny bylo účelově vázáno na globální plán revitalizace severozápadních Čech." Konec citátu. Nakolik je pravděpodobné, že by se vláda k takovému kroku zavázala usnesením?

Pravděpodobnost odhadnout neumím, ale mohu jednoznačně říci, že takovýto záměr podporuji.

Budete tedy jako ministr průmyslu a obchodu takové podobné usnesení, aby dvacet až čtyřicet procent z prodejní ceny bylo účelově vázáno na globální plán revitalizace severozápadních Čech, aby byl přijat?

Obecně ano, ale je potřeba říci, na jaké projekty rozvojové budou tyto peníze využity.

A je reálné, aby to v takovém usnesení vlády bylo, výčet těch projektů?

Já si myslím, že by to bylo dobré, protože dnes víme, co potřebují postižené regiony k tomu, aby se mohly rozvíjet, aby se dostaly na srovnatelnou úroveň s jinými regiony a určitě to je dopravní infrastruktura, určitě jsou to rekultivace území a přípravy rozvojových zón.

Konstatuje ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban, který byl třicet minut hostem Interview BBC. Děkuji za čas, který jste věnoval této rozhlasové stanici, a věřím, že přijdete na dalších třicet minut.

Děkuji. Přijdu rád.

Říká ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Státní záruky za Aero letos zatíží rozpočet až 3,3 miliardy Kč

PRAHA 12. února (ČTK) - Stát zaplatí v letošním roce ze státního rozpočtu za závazky zbrojovky Aero Vodochody až 3,3 miliardy korun, v příštím roce by dluhy firmy mohly státní pokladnu zatížit dalšími šesti miliardami. Rozhodla o tom ve středu vláda.

Kabinet v rámci řešení situace ve společnosti rovněž rozhodl o ukončení strategického partnerství Aera se společností Boeing Česká, která firmu od roku 1998 manažersky kontroluje.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC vyjádřil naději, že rozchod s Boeingem by mohl být hotov do poloviny letošního roku. Již tři nebo čtyři měsíce podle něj probíhá v Aeru forenzní audit. Hotov by měl být do tří měsíců a Urban by měl podle rozhodnutí vlády spolu s ministrem financí předložit jeho závěry kabinetu.

Záruky za úvěr a emisi dluhopisů v celkové hodnotě 500 milionů dolarů přijala předchozí vláda před více než pěti lety. Jediné k čemu dojde, bude plnění státních záruk, uvedl na středeční noční tiskové konferenci po jednání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka a dodal, že kabinet nerozhodl o poskytnutí dalších finančních prostředků na restrukturalizaci podniku. Celkem tak vláda počítá s úhradou až 9,3 miliardy korun.

Urban pro BBC připustil, že pokud by stát musel ještě vykoupit akcie, které koupil Boeing, byla by výsledná částka vyšší. O její výši však nechtěl spekulovat.

Na základě návrhu ministerstev financí a průmyslu a obchodu stát převede dluhy firmy na státní rozpočet a zahájí jednání se společností Boeing o úhradě dluhu snížením jejího podílu v Aeru. Sobotka připomněl, že výsledek jednání bude záležet na vzájemné dohodě a stanovisku Boeingu k rozhodnutí kabinetu. "V současné chvíli k tomu není žádný komentář z naší strany, nechceme se k tomu vyjadřovat," uvedla Petra Švecová za společnost Boeing Česká.

Podle dřívějších slov náměstka ministra průmyslu a obchodu Václava Srby, který dočasně převzal vedení představenstva firmy, by mohl Boeing v Aeru zůstat v případě, že by podíl na řízení společnosti odpovídal akciovým podílům. V současné době stát ovládá zhruba dvoutřetinový podíl a zbytek Boeing. Ten ale má na základě manažerské smlouvy na chod firmy největší vliv.

Kabinet zároveň rozhodl, že ke konci června letošního roku skončí platnost záruk na revolvingový úvěr v hodnotě 200 milionů amerických dolarů a záruky za emisi dluhopisů za 300 milionů dolarů. Ministři rovněž schválili snížení limitu pro čerpání úvěru a úhradu závazků za úvěr firmy na 100 milionů dolarů a emise dluhopisů na 230 milionů dolarů. Pokud by tak kabinet nerozhodl, mohlo by to pro rozpočet následně znamenat ještě vyšší výdaje, uvedl Sobotka.

Vláda současně rozhodla o tom, že ministři financí a průmyslu a obchodu projednají změnu akcionářské smlouvy tak, aby složení představenstva a dozorčí rady odpovídalo akciovým podílům jednotlivých majitelů a umožnilo přechod firmy na tzv. německý model řízení firmy. Ekonomická ministerstva by měla zároveň restrukturalizovat firmu, aby co nejdříve dosáhla vyrovnaného hospodaření.

V rámci sjednávaných offsetových programů souvisejících s výstavbou české armády pak mají příslušná ministerstva vytvořit předpoklady pro využití kapacit Aera Vodochody. V současně době Česká republika vyjednává se švédskou vládou o dodávce letounů Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAE Systems-SAAB.

"Povedou se jednání se všemi strategickými investory, kteří se pohybují v letecké výrobě a v leteckém odvětví," potvrdil Urban. "Vláda včera dala mandát mně a ministru financí, abychom takováto jednání oficiálně vedli," dodal s tím, že jednání zahájí v co nejkratší době. Nevyloučil jednání s BAE Systems a Airbusem.

Stěžejním výrobkem Aera je letoun L-159, firma však kromě zakázky pro armádu zatím nenašla odběratele. Jeho nalezení a případný prodej strojů by firmě umožnil splatit část dluhů. Druhým výrobním programem firmy je civilní letoun Ae270, Aero však zatím nemá příslušnou certifikaci letounu a nemůže jej prodávat, což původně plánovala již na minulý rok. Spolupráce na výrobě vrtulníků Sikorsky zatím firmě přinesla ztrátu zhruba miliardu korun.

Aero Vodochody v současné době zaměstnává asi dva tisíce zaměstnanců.

Rána rozpočtu: 9 miliard pro Aero

Právo, 13. 2. 2004, titulní strana - Na úhradu závazků těžce zadluženého Aera Vodochody vydá stát letos 3,3 miliardy korun a v příštím roce dalších šest miliard. Rozhodla o tom v noci ze středy na čtvrtek na svém zasedání vláda. Celkem tato operace zatíží kapsy daňových poplatníků více než devíti miliardami korun. V nejbližší době budou zahájena jednání s významnými světovými leteckými výrobci, kteří by přicházeli v úvahu jako noví strategičtí partneři pro vodochodskou zbrojovku. "Mandát k tomu jsem od vlády dostal já a ministr financí Sobotka," potvrdil včera v rozhovoru s BBC ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

Současně vláda zahájí jednání se společností Boeing o způsobu jejího odchodu z Aera. "Sázka na to, že Boeing zajistí Aeru lepší budoucnost, nevyšla," sdělil po nočním zasedání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Jak vyplývá ze zprávy o vývoji hospodaření Aera, kterou vládě Sobotka a Urban předložili, podnik je předlužen a v kritické situaci.

Přivedla ho do ní především skutečnost, že do zahraničí se nepodařilo prodat ani jediný letoun L-159, na jehož vývoj Aero vynaložilo obrovské sumy. Boeing přitom při svém vstupu do Aera sliboval, že mu v cizině zajistí odbyt. "Jednání s Boeingem budou velmi složitá. Není proto možné uvést žádný termín, do kdy by měla být ukončena," informoval Sobotka. Představitelé Boeingu zvažují, jaké stanovisko k rozhodnutí vlády zaujmout. "V současné chvíli k tomu není žádný komentář z naší strany, nechceme se k tomu vyjadřovat," řekla ČTK Petra Švecová za společnost Boeing Česká.

Na dotaz Práva, zda vláda počítá i s možností, že si Boeing část svých akcií ponechá a do Aera vstoupí ještě další strategický investor, Sobotka odpověděl: "Vláda se jednoznačně vyslovila pro ukončení strategického partnerství s Boeingem. To nevylučuje řešení, že si nějaké akcie ponechá. Možné modely nechci předjímat, primárně nám ale opravdu jde o ukončení spolupráce s Boeingem a hledání nového partnera pro Aero."

Podle Urbana mohou být mezi potenciálními uchazeči Airbus i BAE Systems, které ministři osloví. Do konce letošního prvního pololetí ukončí vláda státní garanci na investiční úvěr a emisi dluhopisů, která byla Aeru poskytnuta v roce 1998 tehdejší vládou Josefa Tošovského při vstupu Boeingu do Vodochod. Splátky úvěrů Aera budou převedeny na státní rozpočet.

Kabinet Vladimíra Špidly chce Boeing přimět, aby mu kapitalizované pohledávky věřitelů splatil svým podílem v Aeru. Stát bude ovšem muset vynaložit zmíněných více než devět miliard korun. Za to by měl stát získat zpět více než třetinu Aera, kterou nyní vlastní Boeing Česká, a nabídnout ji pak jinému strategickému investorovi.

Na otázku, zda k odmítavému postoji vlády vůči Boeingu nepřispělo úterní odvolání prezidenta Aera Antonína Jakubše z postu předsedy představenstva, které na mimořádné valné hromadě vodochodské zbrojovky prosadili právě Američané, Sobotka uvedl: "Jednání vlády to neovlivnilo. Boeing kontroluje Aero už od roku 1998 a stát nemá podle smlouvy, kterou Tošovského vláda tehdy uzavřela, na řízení Aera vliv. Proto bylo pouze na Boeingu, zda Jakubše odvolá. Nešlo tomu zabránit."

Největším akcionářem Aera je s 36procentním podílem a. s. Letka, vlastněná Fondem národního majetku. Boeing Česká, který je společným podnikem amerického Boeingu a Českých aerolinií, má 35,3 procenta akcií a zbytek patří České konsolidační agentuře. Svůj rozhodující vliv v Aeru si Boeing zajišťuje prostřednictvím představenstva, v němž má tři z pěti křesel. Vláda chce proto prosadit, aby v rámci restrukturalizace se v Aeru změnil model řízení z anglosaského na německý, v němž by rozhodovací pravomoci v zásadních otázkách přešly z představenstva na dozorčí radu, a tedy na náš stát.

Stínový ministr průmyslu a obchodu ODS Martin Říman považuje snahu vlády dostat Boeing z Aera za opodstatněnou. "Toto rozhodnutí vlády má racionální jádro. Boeing ani v nejmenším nesplnil očekávání. Aero se potápí stále více a já si nemyslím, že by to bylo špatnou prací českého managementu. Opakuje se situace z první poloviny devadesátých let, kdy do Českých aerolinií vstoupila společnost Air France a přivedla je málem ke krachu. Přitom ten, kdo po odchodu Francouzů dostal ČSA z krize, byl jejich tehdejší prezident Jakubše," řekl včera Právu Říman s tím, že je třeba hledat nového silného investora.

O Aero se už dříve zajímal britský BAE Systems. Teď v rámci Gripen teamu nabízí ČR bohatý offsetový program na podporu švédské nabídky na pronájem čtrnácti nových stíhaček JAS-39 Gripen. Na otázku Práva, zda vzhledem ke snaze vlády rozejít se s Boeingem nebude chtít BAE Systems přímo vstoupit do Aera, odpověděl včera mluvčí BAE Systems John Neilson: "Tuto možnost jsme zvažovali v roce 1997. Česká vláda dala tehdy přednost Boeingu, který se stal významným akcionářem Aera, a my daný stav respektujeme. Podle dostupných informací má nyní česká vláda v úmyslu s Boeingem o Aeru jednat. Bylo by naprosto nevhodné, abychom nějakým způsobem vstupovali do tohoto jednání. Je třeba vyčkat na výsledek."