Václav Moravec moderátor

Karel Kühnl ve studiu BBC

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach zpochybňuje dohodu ministrů financí a pro místní rozvoj Sobotky a Němce o nájemném.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Já nevím, já žádnou dohodu jsem zatím neviděl a jenom z doslechu vím, že se o této záležitosti jedná.

Na maximálním růstu nájemného o deset procent ročně po dobu tří let se ministři dohodli na lednové schůzce. První růst má nastat 1. září letošního roku, další 1. ledna 2005 a znovu pak o rok později. Škromach tvrdí, že pro něj i pro další sociální demokraty je dohoda nepřijatelná, a to kvůli sociálním dopadům.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Já jsem ji zatím neviděl a neumím si představit, že by během tří měsíců se zvedly nájmy o dvacet procent a myslím si, že taková dohoda bude těžko akceptovatelná. Já myslím, že jedna věc je jednání a druhá věc je najít podporu ve svých politických stranách.

Říká ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v rozhovoru pro BBC. Nejen o tom, jak funguje komunikace v české vládní koalici, bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Předsedové stran vládní koalice se 14. září 2003 na schůzce v Kramářově vile zavázali, že ve druhé fázi reformy veřejných financí podniknou kroky ke snížení vedlejších nákladů na práci. Při nedělním jednání lídrů koaličních stran v Kolodějích však ke snížení vedlejších nákladů na práci nedošlo. Není to podle Karla Kühnla porušení dohody ze 14. září 2003?

Je to zatím nenaplnění té dohody. To nenaplnění, k tomu došlo proto, že se nepodařilo natolik sblížit sazby DPH, aby byl fiskální, čili rozpočtový prostor pro takovou úlevu. Jinými slovy soustředili jsme ty daňové úlevy do zkrácení odpisů, které dělají asi deset miliard, které zůstanou v rukou jednotlivých podniků, které budou moci investovat a zvýšit tak konkurenceschopnost a zaměstnanost.

Porušení dohody to tedy zatím není?

Je to zatímní nenaplnění dohody, není to porušení dohody, protože nikdo to neodmítl a v závěrech, které jsme přijali, je o tom výslovně řeč, že se tak stane v další fázi.

Je to poslední bod dohody, kterou jste podepsali v Kolodějích, o tom ještě bude řeč. Pasáž o snižování vedlejších nákladů na práci si do koaliční dohody ze 14. září 2003 prosadily dvě menší strany vládní koalice, tedy lidovci a unionisté. Jak vyvrátíte námitku, že současný vývoj ve vládní koalici například na snižování vedlejších nákladů na práci ukazuje, že vliv unionistů a lidovců ve vládě slábne.

Tak my jsme v každém případě prosadili poměrně citelné snížení základní sazby DPH, a to byl náš absolutní požadavek.

Byť jste říkal před těmito mikrofony, když jste byl v Interview BBC naposledy, že hranice, na kterou chcete DPH snížit základní sazbu, je mezi sedmnácti a osmnácti procenty.

No, my bychom chtěli ještě méně, ale něco chceme, něco je možné, nebylo možné pro odpor kolegů z ČSSD pohnout s tou dolní hranicí směrem nahoru tak, aby došlo ke jakoby obousměrnému sblížení sazeb, proto je to těch devatenáct, ale je to každopádně daleko víc, než kolik původně byli kolegové z ČSSD ochotni udělat. Pro nás je to naprosto zásadní, protože to zvyšuje konkurenceschopnost celé naší ekonomiky.

V každém případě podle vás vliv lidovců a unionistů, jako menších stran vládní koalice, neslábne?

No, nemůže slábnout v koalici, která má sto jedna poslanců. Koaliční počty umí každý.

Je tedy málo zanedbatelný, je tedy téměř zanedbatelný ten vliv?

Neslábne, zdůrazňuji ještě jednou, sto jedna, do sto jedna umí počítat každý. Každá strana, která vytváří tuto většinu, a to je každá strana, má v tomto smyslu stejnou váhu. Rozumějme tomu, že programově se dá prosadit to, co odpovídá síle jednotlivých stran, ale ta síla je větší, než je ten absolutní počet poslanců právě proto, že dodáváme většinu vládě.

Prezident hospodářské komory Jaromír Drábek v rozhovoru pro BBC uvítal zrychlení odpisů pro podnikatele. Kritizoval právě ale skutečnost, že se strany vládní koalice nebyly s to dohodnout na snížení vedlejších nákladů na práci.

Jaromír DRÁBEK (zvukový záznam): Ty vedlejší náklady na práci se skládají z několika položek, především ze zdravotního pojištění, ze sociálního pojištění, a to jsou ty hlavní položky. Pokud dnes je diskuse o příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti, tak je to proto, že je to nejjednodušší krok, nikoliv proto, že by to byl krok, který vyvolá nějaké systémové změny.

Řekl v úterý v rozhovoru pro BBC prezident hospodářské komory Jaromír Drábek. V dohodě z nedělního jednání stran vládní koalice z Koloděj doslova stojí, cituji: "Strany vládní koalice se dohodly, že v následujícím období budou hledat způsob, jak efektivně snížit vedlejší náklady práce." Konec citátu. Může Karel Kühnl stručně, jasně a výstižně odpovědět na otázku, kdy očekává uzavření dohody stran vládní koalice ohledně snížení vedlejších nákladů na práci?

Tak já nechci dávat nerealistická očekávání. Já myslím, že jsme dokázali daleko více, než kdokoliv té vládě důvěřoval již v těch dvou fázích reformy veřejných financí. A upozorňuji, že to byl opravdu tvrdý přesvědčovací maratón, než se podařilo zejména kolegy z ČSSD o nutnosti těchto reforem přesvědčit. Vedlejší náklady pracovní síly to jsou třeba příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, to jsou třeba platby zaměstnavatelů do systému nemocenského pojištění, tam ...

To jsme slyšeli od pana Drábka. Otázka zní, kdy podle vás bude naplněn bod, který jste podepsali v Kolodějích, tedy: "Strany vládní koalice se dohodly, že v následujícím období budou hledat způsob jak efektivně snížit vedlejší náklady práce."

Tak já jsem s panem kolegou, s panem prezidentem Drábkem mluvil pár chvil před tím, než jsem přišel do tohoto studia a on mi potvrdil, že rád by viděl to snížení vedlejších nákladů pracovní síly stejně jako já. Ale myslím si, že by nebylo ani seriózní stavět k partnerům v jednáních nějaká ultimata. My doufáme, že se tak stane brzo a já jsem proto začal těmi jednotlivými kroky, protože si myslíme, že ten prostor je právě v tom příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a v oblasti odvodů do nemocenského pojištění.

Znamená to, že chcete snížit odvody do nemocenského pojištění a zrušit nebo úplně či částečně státní příspěvek na politiku zaměstnanosti?

Chceme snížit ty odvody a zrušit příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Můžete říci, kdy by se mělo konat koaliční jednání a znovu nastolit problematiku vedlejších nákladů na práci?

Tak koaliční jednání probíhá při každém koaličním setkání. My jednáme koaličně velmi často a velmi neformálně.

Znamená to, že ve státním rozpočtu pro rok 2005 by bylo reálné, aby už byly sníženy vedlejší náklady na práci v České republice?

Ne. To nepovažuji bohužel v tuto chvíli za reálné, protože takové zákony už nestačíme připravit, když jsme je nedohodli na tomto jednání.

Ještě k tomu ale máte dva, tři měsíce, počítám-li dobře.

Nejprve musí být dohoda, potom je dlouhý legislativní proces, nepovažuju to za realistické, ale velmi by mě to potěšilo, kdyby to bylo možné.

Znamená to, že na snížení vedlejších nákladů na práci, pokud se dohodnete, tak to bude ovlivněno až v roce 2006, rozpočet ...

Ano, od roku 2005 ulevíme podnikatelům jinou formou, cestou zrychlení odpisů, které představuje deset miliard korun, které se mohou investovat ve prospěch nové zaměstnanosti.

Vy jste zmínil, že chcete snížit náklady na práci, vedlejší náklady na práci, především tím, že by se snížily odvody zaměstnavatelů na nemocenskou a pak, že by se zrušil zcela státní příspěvek na politiku zaměstnanosti. Pro úplnost, ročně se na tomto příspěvku vybere patnáct miliard korun, řekl jste tedy, že trváte na jeho zrušení. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach řekl v úterý v rozhovoru pro BBC, že pokud by koaliční partneři našli v rozpočtu patnáct miliard navíc, je ochoten uvažovat o zrušení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Ten základní problém je v tom, že zatím mě nikdo nepřesvědčí, ani nenašel zdroje dalších patnácti miliard, které by šly na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti, to znamená na podpory a na podporu vytváření nových pracovních míst, veřejně prospěšných míst a dalších věcí, které přinejmenším minimálně o jeden procentní bod snižují míru nezaměstnanosti oproti tomu, kde by mohla být.

Řekl v úterý v rozhovoru pro BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Tak odůvodnil to, proč sociální demokraté nepřistoupili na zrušení státního příspěvku politiky zaměstnanosti. Proč jste jako lidovci a unionisté zkrátka neřekli sociálním demokratům: "Máme v rozpočtu nějaké další mezery, víme, kde dál ušetřit."

Ale není vůbec pravda, že by sociální demokraté na něco nepřistoupili. To snižování vedlejších nákladů pracovní síly je i myšlenkou sociálních demokratů, to není něco, co je potřeba jim vnucovat. Ale my jsme byli postaveni před volbu použít ten daňový prostor, který vzniká změnami v DPH, buď zčásti na zrychlení odpisů a zčásti na snížení toho příspěvku třeba o čtvrt procenta nebo o půl procenta, a rozhodli jsme, a myslím správně, udělat jednu věc pořádně, než dělat dvě nebo tři věci jenom tak jakoby trošku pocukrovat, trošku posolit, že by to nikde nikdo nepoznal. Já se domnívám, že věci se mají dělat pořádně. Když jsou prostředky jenom na jednu pořádnou věc, je lépe udělat ji pořádně, než to rozmělnit do ničeho.

Vy si jako ekonom nemyslíte, že existují ve státním rozpočtu rezervy, například patnácti miliard korun, které, pokud by stát lépe hospodařil s prostředky, které mu svěřuje daňový poplatník, ta by se příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dal zrušit a patnáct miliard, který tento příspěvek představuje, by se dalo najít jinak?

Já si myslím, že pokud bychom přijali další reformní zákony, že se najde i víc než patnáct miliard, ale nepůjde to bez zákonů, čili bez zásahu do takzvaných povinných mandatorních výdajů státu, kde máme hlavní problém ne v tom, že by nějaké dávky byly vysoké, naopak ty jsou u nás nízké a měly by se zvyšovat, ale hlavní problém máme v tom, že je může dostat skoro každý, tj. velmi často nebo poměrně často i ten, kdo je vůbec nepotřebuje, kdo si je vůbec nezaslouží, na úkor těch, kteří si je opravdu zaslouží a potřebují je.

Změnu kterých zákonů jste měl na mysli?

Tam je celá řada zákonů a samozřejmě zejména v sociální oblasti. Všichni známe ty případy, které, uznávám, jsou trošku přitažené za vlasy, když si ve skutečnosti velmi bohatý podnikatel jede mercedesem pro sociální dávky. Neříkám, že to je běžný případ, ale i takové případy existují a jsou to ilustrace toho, čemu by se mělo zabránit.

Tak jste ale odůvodňovali první fázi reformy veřejných financí a balík těch jedenácti zákonů, to znamená, že uvažujete a chcete přijmout další zákony i v té druhé fázi? Buďte konkrétní.

Myslím si, že jakákoliv vláda ať již před volbami nebo po volbách bude před tuto volbu postavena, protože jinak se nepodaří natrvalo stabilizovat veřejné výdaje.

Když jste mluvil o budoucí vládě, to znamená, že tato vláda už dalších změn není schopná?

Tato vláda je změn schopná, ale má před sebou již pouhé dva roky a reformy jsou věci, které se musí dělat neustále, které se musí dělat dnes, za tři roky, za pět let, za osm let, žádná vláda nemůže usnout na vavřínech, takhle jsem to myslel.

Buďme konkrétní. Vláda schválila ve středu věcný záměr zákona o nemocenském pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach před necelým týdnem oznámil, že lidovci a unionisté přišli s návrhem zrušit nemocenskou za první tři dny nemoci. Byl to skutečně váš návrh?

My se domníváme, že krátkodobá nemoc není něco, na co je potřeba pojištění. To je věc, o které každý ví celý život, že ho občas potká. Dva, tři dny nikoho nezabijí. Nemoc začíná být problém, myslím z finančního hlediska, při delší nemoci, tam naopak jsme proto, aby se zvýšila nemocenská ...

Takže je to váš návrh úplného zrušení nemocenské na tři dny?

Domníváme se, že nemocenská je nebo ji doložit čísly, že nemocenská je poměrně široce u nás zneužívána právě v těchto krátkodobých pohledech a že proti tomuto zneužívání, které znamená okrádání těch skutečně nemocných, není jiná cesta než úplné zrušení na první dva nebo tři dny.

Mluvíte dlouze, chtěl jsem se zeptat, je to tedy váš návrh? Hlásíte se k němu?

Samozřejmě, že se k němu hlásím, protože se nedomnívám, že falešné krátkodobé nemoci jsou správné, zdůrazňuji, je to okrádání těch skutečně nemocných.

Je pro vás přijatelný návrh, Zdeněk Škromach řekl, že tedy během prvních třech dnů nemocí by ta částka byla pětatřicet procent průměrného výdělku.

Já doufám, že pan ministr Škromach s náma bude, s námi bude jednat vážně. Součástí reformy té první fáze bylo stanovení na úrovni pětadvaceti procent, že je naprosto vyloučené, aby se to zvyšovalo. A za ty první tři dny jediná možná cesta je snížení, tj. škrtnutí, ale naopak zvýšení nemocenské při delší nemoci.

To budete prosazovat v následujících dnech?

To budeme prosazovat.

Aby byl skutečně zrušen příspěvek, aby byla zrušena nemocenská za první tři dny nemoci, zvýšena v těch dalších dnech o kolik?

Budeme prosazovat, aby systém nemocenské byl racionální, aby nemohl být zneužíván, aby se v něm neplýtvalo tolik penězi a aby bylo dost peněz pro ty, kteří jsou skutečně a dlouhodobě nemocní.

Což jste označil zrušení nemocenské za první tři dny nemoci.

To je jedna malá součást celého toho procesu.

Ano, a neodpověděl jste na otázku, o kolik by se v těch dalších dnech zvýšila nemocenská.

Ta by se měla zvýšit nejméně o pět procentních bodů.

To znamená na kolik?

Na sedmdesát, možná sedmdesát pět procent, ale dostáváme se hodně do techniky věci a myslím, že málokdo ví, o čem se mluví, když se řekne pětasedmdesát procent, protože ty přepočítací koeficienty jsou velmi složité, každopádně zvýšení.

Věcný záměr zákona o nemocenském pojištění počítá s tím, že dávka za prvních čtrnáct dní nemoci by měla být vyplácena zaměstnavateli. Zaměstnavatelům by se pak snížily odvody na nemocenskou, což Škromach označuje za snížení vedlejších nákladů na práci. Takový argument však v rozhovoru pro BBC odmítá prezident hospodářské komory Jaromír Drábek.

Jaromír DRÁBEK (zvukový záznam): To je pouze formální záležitost, protože ty náklady těm zaměstnavatelům samozřejmě zůstanou. Zaměstnavatelé budou dál platit nemocenskou nikoliv ve formě pojištění, ale ve formě přímých výplat nemocenských dávek, takže tam o žádné snížení vedlejších nákladů na práci nejde.

Slova prezidenta hospodářské komory Jaromíra Drábka v rozhovoru pro BBC. Pro vás, jako pro předsedu poslaneckého klubu US-DEU, je přijatelné, aby se vyplácení nemocenského přeneslo na zaměstnavatele, kteří tvrdí, že je to pro ně další administrativní zátěž, kterých už mají nad hlavu.

Bylo by to přijatelné právě jenom v tom případě, že by došlo ke snížení vedlejších nákladů pracovní síly, že tedy to, co by potom zaměstnavatelé vypláceli na nemocenské, bude dělat méně, než o kolik jim stát uleví na straně placení do nemocenského pojištění. Čili, pokud zaměstnavatelé ušetří na takovém systému, tak proti němu nejsem, protože například maďarský příklad dokazuje, že tento přenos na zaměstnavatele, zdůrazňuji, u nás jedině za předpokladu, že na tom zaměstnavatelé ušetří, výrazně sníží počet falešných nemocí.

Další téma fungování české vládní koalice, pokud by měl Karel Kühnl stručně popsat tři výhrady, které má k fungování současné vládní koalice, které tři výhrady by zmínil?

Já mám jednu velkou výhradu a tou výhradou je, že zatím ještě zdaleka ne všichni kolegové z ČSSD pochopili, co to je koaliční vládnutí. Koaliční vládnutí není aritmetika. Koaliční vládnutí není násilí většiny, protože jenom společně máme sílu, jenom společně dáváme dohromady většinu v parlamentu.

Jak se projevuje násilí většiny při fungování současné české vládní koalice? Na čem byste to ilustroval?

To se projevuje tak, že někdy kolegové z ČSSD mají tendenci prosazovat své postupy silou své většiny ve vládě a neuvědomují si, že v parlamentu většinu nemají, že tu dodávají koaliční strany a že podle toho je třeba s nimi zacházet.

Otázka zněla: "Konkrétní příklad?"

Konkrétní příklad byl třeba v loňském roce, kdy vládní většinou ČSSD uvnitř vlády byly protlačeny vládou, zatím ne parlamentem, zákony, které nejsou v souladu s koaliční smlouvu ať už například ten zákon ministerstva financí nebo návrh zákona o nájemném nebo návrh zákona o platbách v hotovosti a jiné, které, my se nebráníme diskusi na to téma, ale ta podoba, která byla ve vládě prosazena, neměla naše hlasy. Sem patří samozřejmě třeba i nominace českého komisaře do Evropské komise.

Pojďme si rozebrat některé ty konkrétní příklady, na které narážíte a které považujete za věc, která vám, jako jediná, nejvíc vadí na fungování současné vládní koalice. Začněme u návrhu zákona o nájemném. Veřejnost se v lednu dozvěděla, že spolu ministři financí a pro místní rozvoj Sobotka a Němec uzavřeli dohodu o zákonu o nájemném. Ta předpokládá, že se letos od 1. září zvýší nájemné o deset procent, o dalších deset procent stoupne k 1. lednu roku 2005 a následně k 1. lednu 2006 také o deset procent. Ministr práce a sociálních věcí a místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach tvrdí, že žádná taková dohoda neexistuje, protože ji neprojednala vládní koalice jako celek. Škromach pro takové zvyšování nájmu, jaké oznámil ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, podle svých slov v rozhovoru pro BBC ruku nezvedne.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Ne, já myslím, že tady, samozřejmě to jsou určité dopady a pokud vím, tak zkrátka a dobře je pro nás, není akceptovatelné, aby během tří měsíců se uvolnilo nájemné o dvacet procent, to prostě nevidím jako reálně možné. Já myslím, že pokud to bude, pokud je to po roce, tak otázka deseti procent samozřejmě je diskutabilní, jestli to je hodně, nebo málo. Podle naší představy v době inflace, která je téměř minimální, tak to samozřejmě je určitý problém, ale je možné o těch věcech jednat.

Úterní slova místopředsedy sociální demokracie, ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha z rozhovoru pro BBC. Je pro vás, jako předsedu poslaneckého klubu US-DEU, představitelné, aby se problematika zákona o nájemném dostala opět na jednání lídrů stran vládní koalice například v úterý?

Ano. Například ve vládě se o ní jednat bude muset, ale kolegové Sobotka, Němec a pan poslanec Kvapil za KDU-ČSL byli pověřeni svými stranami, a to s plným mandátem, vyjednat nějaký kompromis. Skutečností je, že stát už má za vinu v tuto chvíli, že už druhý rok jsou zmrazeny jakékoliv pohyby v nájemném, a to není situace, která je únosná. Tento zákon je zcela nedostatečný, protože, ne kvůli těm deseti procentům, to mi přijde dostatečné až moc, ale kvůli tomu, že je jenom o tomto čísle, že není o žádné změně systému, o žádné cestě k deregulaci nájemného. Jinými slovy vytváří jakési zafixování situace, kdy část lidí vydělává na tom, že bydlí v regulovaných nájmech a ti ostatní je dotují nebo dokonce nebydlí vůbec, což se týká hlavně mladých rodin, protože za těchto okolností nemohou sehnat žádný byt. Jestliže pan ministr Škromach chce zpochybňovat tuto dohodu, která samozřejmě zatím nemá formu zákona, ale učiněna byla, tak to znamená, že chce zablokovat navěky trh s byty a navěky zabránit mladým rodinám, aby si našly nájemní bydlení. Já jsem proti takovémuto postupu. Myslím si, že alespoň rozmrazení té dnešní zmrazené situace by nastat mělo a výrokům kolegy Škromacha rozumím jako obvyklým siláckým řečem před tím, než dojde k nějakému rozhodnutí.

Čím si vysvětlujete ty silácké řeči. Proč jako politici používáte silácké řeči?

Pan kolega Škromach je používá velice silně zřejmě proto, aby si přitvrdil nebo potvrdil svojí pověst pravověrného, levicového, sociálního demokrata. To je svým způsobem v pořádku, on musí také své lidi něčím pohladit, ale nepovažuju to za víc, než za obvyklé silácké řeči, které se snaží vymezit nějaký prostor k jednání.

Zpochybněna ta dohoda podle vás Škromachovými výroky není a jako lídři stran vládní koalice se dohodnete pravděpodobně v úterý. Budete to probírat v úterý? Považujete ty výroky Zdeňka Škromacha za tak zpochybňující, aby se tím zabývala "K devítka" v úterý?

Ale kdybychom se měli zabývat každým takovýmhle výrokem, tak neděláme nic jiného. Neberte to tak vážně zase. V úterý to není na programu.

Ani se to tam nemůže dostat?

Může, samozřejmě, když to někdo navrhne, tak se to tam dostane.

Vy byste to nenavrhl?

Já to považuji za zbytečné, já to považuji za dohodnuté.

V září 2002, kdy vládní koalicí zmítala první vážná krize, lídři stran uzavřeli dodatek ke koaliční smlouvě, dovolte, abych z textu, který byl podepsán 18. září 2002, citoval doslova: "Pokud vláda dojde k závěru, že některý návrh zákona je podmínkou pro její další trvání v rámci koaliční smlouvy, označí takový návrh ve vnitrokoaličním jednání za zásadní. Po řádném projednání takového návrhu v souladu s koaliční smlouvou podpoří takový návrh všichni členové koaličních stran a poslaneckých klubů." Konec citátu. Můžete prozradit, kolikrát jste jako česká vládní koalice využili tento paragraf nebo tento odstavec z dodatku koaliční smlouvy 18. září 2002?

Formálně ani jednou, zatím to nebylo potřeba, zatím fungujeme i bez toho, že by se věci takto formálně rozhodovaly.

Nemělo by se to použít při zákonu o nájemném? Považuje to US-DEU jako strana za klíčové?

Já hlavně si myslím, že takovéto dodatky jsou jenom takovým vždycky okamžitým reagováním na něco, co se stalo. Všechny tyhle věci fungují, pokud je společná vůle. Pokud není společná vůle, nefunguje to, ani kdyby to bylo napsáno zlatým písmem. My zatím fungujeme, zatím jsme byli vždycky schopni se dohodnout a já předpokládám, že se dohodneme i tentokrát.

Nemáte tedy obavy, že když Zdeněk Škromach řekl, že pro něj je nepřijatelné, aby se nájemné zvyšovalo po čtyřech měsících 1. září 2003, pak tedy 2004, pak 2005 a 2006 vždy k 1. lednu, tak že se najdou i další poslanci sociální demokracie, kteří budou rebelovat?

Pro Zdeňka Škromacha bylo před rokem, rokem a půl nepřijatelné uvažovat o jakékoliv reformě veřejných financí. Také se podařilo mu to vysvětlit. Předpokládám, že se to podaří i tentokrát.

Kdo mu to vysvětluje? Vy ne?

Mezi jinými i já, ale zdaleka ne jenom já, spousta jiných lidí včetně z vlastních řad.

Takže si uděláte čas na Škromacha?

Zcela určitě, bude-li mít zájem.

Další téma, o kterém jste mluvil, kdy podle vás sociální demokracie jako nejsilnější vládní strana, budu-li vás interpretovat správně, využívá sílu k protlačení svých věcí, je problematika evropského komisaře. Vláda ve středu rozhodla, koho bude Česká republika nominovat na post evropského komisaře. Slovo má premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): Vláda schválila kandidátem na evropského komisaře Miloše Kužvarta na dobu 2004 - 2009. Hlasování ve vládě se nekomentují, mohu říct, že pan kolega Kužvart byl schválen bez nejmenších pochyb. Je kandidátem České republiky pro evropského komisaře.

Řekl ve středu po jednání vlády premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Jednoduchá otázka. Je Miloš Kužvart i pro vás komisařem nominovaným za Českou republiku?

Já vám odpovím oklikou.

Ne, prosím odpovězte mi přímo.

Ne, neodpovím. Odpovím vám oklikou ...

A proč mi neodpovíte, proč mi budete zase ...

Tak mě nechte tu okliku říct a uvidíte, že to není tak špatný.

Dobře, tak já pak vás nepustím bez té odpovědi.

Já jsem nebyl pro to, aby se Václav Klaus stal prezidentem, nehlasoval jsem pro něj, ale Václav Klaus přesto je i mým prezidentem, protože je legitimně zvolen. Totéž platí o komisaři za Českou republiku.

Znamená to, že souhlasíte s tím, že ministři US-DEU podle informací, které byly zveřejněny, zkrátka se nezúčastnili hlasování?

Nepředpokládám, že hlasovali pro Miloše Kužvarta, ale myslím si, že to není zase věc, na které by se měla lámat vláda, takže nic nehrozí.

To nikdo neřekl, ale sám jste popsal, že vám vadí, že sociální demokraté ve vládě, a uvedl jste právě příklad evropského komisaře, protlačují některé věci silou. Vy jste při koaličních jednáních se dohodli někde na tom, že komisař, navržený Českou republikou, bude navržen i na podzim, to znamená, že Miloš Kužvart bude komisařem za Českou republiku až do roku 2009. Na tom jste se v rámci koaličních jednání dohodli?

My jsme se nedohodli vůbec na ničem, jak jistě dobře víte. Ale pan premiér se rozhodl pro Miloše Kužvarta a toto rozhodnutí mu schválila celá ČSSD. Ve vládě toto rozhodnutí padlo, padlo bez našich hlasů. Ale znovu zdůrazňuji, je-li tomu tak, je rozhodně pro tuto chvíli Miloš Kužvart i komisařem nebo návrhem, kandidátem naším ve smyslu kandidátem České republiky, a ne, že bychom byli z té nominace nadšeni.

Počkejte, pane předsedo. Chcete tím říci, že v rámci vládní koalice už nebudete zpochybňovat to, jen pro úplnost o čem se bavíme, ten komisař, kterého teď navrhuje Česká republika, bude komisařem provizorním, do listopadu. A v listopadu, kdy začne fungovat nová Evropská komise, tak by Česká republika mohla předložit návrh nový. To znamená, že vy, jako US-DEU, rezignujete na to, aby Česká republika předkládala návrh nový na podzim, protože Vladimír Špidla dnes deklaroval, že Miloš Kužvart bude komisařem do roku 2009?

Z čeho tak soudíte? Já si myslím, že jsem neřekl jediné písmeno, které by opravňovalo k takové spekulaci. Mimochodem, pan premiér, při vší úctě, může dneska říkat, co chce. Česká republika není vůbec vyzvána k tomu, aby nominovala komisaře do roku 2009, ale je vyzvána k tomu, aby nominovala kandidáta na komisaře teď, do této komise, jejíž volební období nebo funkční období končí v listopadu letošního roku. Ostatní jsou jenom slova, která v tuto chvíli jsou opravdu jenom slovy.

Čím si ale vysvětlujete, že premiér pronáší, že Miloš Kužvart bude nominován za Českou republiku do Evropské komise roku 2009?

To je odvážné tvrzení od pana premiéra, protože samozřejmě o tom vláda bude muset rozhodovat znovu a nikdo v tuto chvíli neví, jak bude rozhodovat. Nikdo také neví, jak se Miloš Kužvart osvědčí. Já, když už je nominován, doufám, že se osvědčí, ale nikdo neví, jak se osvědčí. Nikdo neví, jak bude složena nová komise, kdo bude jejím předsedou, jaké bude mít nároky na komisaře. Jinými slovy je to tvrzení, které nemá vůbec žádný podklad. Jediné, co Česká republika vůbec může teďko udělat, je navrhnout komisaře na dobu od května do listopadu, konec.

Tak, jak interpretoval rozhodnutí vlády Vladimír Špidla, tak se rozumí, že vláda o evropském komisaři pravděpodobně už na podzim rozhodovat nebude, protože to bude Miloš Kužvart do roku 2009. To vy považujete takovou interpretaci za nepřijatelnou, je to tak?

Taková interpretace je neexistující. Ta není. Vláda vůbec nemohla rozhodovat takovýmto způsobem. Vláda mohla rozhodovat pouze o komisaři od května do listopadu v tuto chvíli.

Očekáváte tedy, že v následujících měsících bude opět v rámci koalice diskuse, v případě, zda se Miloš Kužvart osvědčí, či neosvědčí, že bude v říjnu, v září vláda rozhodovat znovu o kandidátovi České republiky na druhého evropského komisaře?

Je to velice dobře možné.

Konstatuje předseda poslaneckého klubu US-DEU. Je to téměř možné nebo je to zřejmě, je to stoprocentní?

Je to velice dobře možné.

To je co? Velice dobře možné.

Tak formálně musí rozhodovat v každém případě vláda znovu.

Říká předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou.

Já děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Vláda navrhla Kužvarta do Evropské komise až do roku 2009

PRAHA 4. února (ČTK) - Poslanec ČSSD a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se s největší pravděpodobností stane prvním českým zástupcem v Evropské komisi. Vláda dnes podle

očekávání jeho nominaci schválila, a to navzdory námitkám lidovců a unionistů. Zástupci menších koaličních stran nakonec nehlasovali proti, ale zdrželi se hlasování.

Kužvart byl podle přijatého usnesení nominován na období od roku 2004 do roku 2009, tedy nejen na přechodné období do letošního listopadu, jak se původně očekávalo. "Hlasování dopadlo jednoznačně pro pana Kužvarta," řekl ČTK premiér Vladimír Špidla (ČSSD), který jeho jmenování navrhl.

Předseda vlády na tiskové konferenci uvedl, že Kužvart úspěšně řídil ministerstvo životního prostředí v bývalé vládě a v současné vládní sestavě není jen proto, že sociální demokraté se rozhodli pro spolupráci s lidovci a unionisty. "Nesouviselo to s úspěšností Miloše Kužvarta," prohlásil premiér. Připomněl, že Kužvart vedl s Bruselem náročná jednání o přechodných opatřeních, působí v řadě mezinárodních organizací. Kužvart nebyl nikdy členem komunistické strany. Špidla míní, že Kužvartův život dokazuje jeho "mimořádně dlouhou stabilitu názorů".

Zopakoval, že Česko má zájem v budoucí komisi spravovat životní prostředí, regionální rozvoj, vědu a vývoj, případně rozvojovou pomoc. Premiér zdůraznil, že je to přání české strany, nicméně hodně záleží na vyjednávání s Bruselem.

Kužvart na tiskové konferenci uvedl, že za nejdůležitější úkol nyní považuje výběr týmu budoucího komisaře, který označil za "malý kabinet". Oslovil již zástupce ze stávajících členských zemí EU, jejich jména ale nechce sdělovat přes média.

Je podle něj škoda, že nezískal podporu menších vládních stran. Připomněl, že na domácí scéně téměř žádná personální otázka není přijímána jednotně. "Nebyly hlasy, které by byly proti. Je nominován plnou silou české vlády," zdůraznil Špidla.

Opoziční ODS předpokládala, že letos na podzim, před sestavením nové Evropské komise s pětiletým mandátem, se bude o českém favoritovi znovu jednat. Její předseda Mirek Topolánek ČTK řekl, že osoba Miloše Kužvarta nebyla s jeho stranou konzultována. "Není to nejvhodnější kandidát. ODS navrhla ve všech parametrech lepšího kandidáta," zdůraznil. Kandidátem ODS byl exministr životního prostředí Bedřich Moldan (ODS). ODS podle Topolánka nesouhlasí s tím, že by měl být Kužvart eurokomisařem až do roku 2009. "S tím já hluboce nesouhlasím. Nyní máme nominovat komisaře jen na to krátké období do podzimu," řekl.

S nominací Kužvarta do roku 2009 se nesmířil ani předseda poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl. "Je docela možné, že o nominaci bude vláda rozhodovat znovu na podzim," uvedl v rozhovoru pro BBC. Výběr kandidáta na prvního českého eurokomisaře zařadil mezi ta rozhodnutí vlády, v nichž sociální demokracie prosadila svůj názor "násilím většiny". Menší koaliční strany již předem daly najevo, že se jim Kužvart jako eurokomisař nezamlouvá, ale vyvolávat kvůli němu vnitrokoaliční roztržku nemíní.

Kužvart se ještě před tím, než se v květnu ujme funkce, vzdá poslaneckého mandátu i všech dalších veřejných aktivit. "Všechny aktivity musí být ukončeny. Budu členem Evropské komise, tam je vyloučeno, aby její člen prosazoval zájmy státu, jakékoliv politické strany nebo jiné, které by nebyly zájmy EU jako takové. Musí být naprosto zaručena nezávislost," prohlásil český favorit.

Špidla minulý týden telefonicky o Kužvartově nominaci hovořil s předsedou Evropské komise Romanem Prodim, který musí navržené adepty schválit. "Ohlas byl kladný," prohlásil premiér.

V bruselské centrále bývalého ministra sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana zatím většinou neznají. Kužvart se stane nejlépe placeným českým politikem. Základní plat člena kolegia EK činí totiž podle letos upravených předpisů 18.106 eura, tedy asi 580.000 korun měsíčně.

Deset nových komisařů z přistupujících zemí bude prvních šest měsíců působit po boku nynějších členů Evropské komise, takže nebudou řídit vlastní resorty. Nový šéf komise, který má být znám v létě, také rozhodne, nechá-li pokračovat komisaře, kteří přišli v květnu, nebo požádá deset vlád přijatých zemí o jiná jména.