Václav Moravec moderátor

Zdeněk Škromach ve studiu BBC

Tisíc korun mimořádného důchodu navíc, zdražení vody a některých dalších služeb, zlepšení odpisové politiky podniků a zvýšení rodičovského příspěvku, to jsou jen některé změny, na kterých se v neděli dohodli představitelé stran české vládní koalice. Předseda lidovců Miroslav Kalousek odmítá, že by rozhodnutí lídrů stran koalice zvýšilo daňovou zátěž.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): To, co je důležité vědět, že celá tato operace, protože celá tato operace nezvyšuje v běžném roce daňové zatížení o jednu jedinou korunu. Dochází jenom k restrukturalizaci sazeb. Prostě na jedné straně dochází k větší výtěžnosti z daně z přidané hodnoty, na druhé straně se snižují přímé odvody, a to jak ty, které posilují konkurenceschopnost podniků, tak ty, které jdou na podporu rodin s dětmi.

Nedělní argumenty předsedy lidovců Miroslava Kalouska. Nejen o podpoře rodin s dětmi a dalším zatížení důchodců bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, u mikrofonu je Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ministr práce a sociálních věcí, místopředseda České strany sociálně demokratické Zdeněk Škromach, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Začněme citátem z deníku Hospodářské noviny, který po propočtech změn DPH napsal, cituji doslova: "Na krocích, na nichž se v neděli shodli politici vládní koalice, vydělají lidé, kteří pracují a mají děti. Všichni ostatní naopak zaplatí státu víc, bezdětní, důchodci i ti, kdo děti mají, ale nepracují," konec citátu. Co si jako ministr práce a sociálních věcí myslíte o takovém hodnocení?

Tak, z části odpovídá, z části si myslím, že není úplně přesné, ale ta ...

Z které části odpovídá?

Tak, samozřejmě ta podstata změny, například odpočitatelných položek pro rodiny s dětmi, výrazněji zvýhodňuje ty, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, protože tam i formou bonusů vlastně by mělo dojít k určitému zvýhodnění, a to hlavně rodin, které mají nízké příjmy, protože ten přesun je směrem k těm, kteří, čili mělo by to motivovat i k práci za nižší výdělek s tím, že vlastně tam bude určitá kompenzace.

Abych citoval z Hospodářských novin ještě jednou: "S výjimkou mimořádné tisícikoruny v červnu na zvýšení DPH prodělají penzisté. Těm přinese jen zdražení v podobě zboží a služeb, které se posunou do vyšší DPH, stejně jako bezdětným, nezaměstnaným a lidem žijícím pouze ze sociálních dávek." Označil byste skupinu důchodců jako nejvíc postihnutou nedělním rozhodnutím stran vládní koalice?

V žádném případě, protože nechali jsme si udělat teď poslední rozbory a podle našich rozborů ta situace je trošku jiná. Tam skutečně i při té nejhorší variantě, která by byla, to znamená, že by nebylo uplatněno snížení z dvaadvaceti na devatenáct procent DPH, což se dá očekávat, že tak, jak se často křičí po snižování daní, tak proč ty firmy prostě to neuplatnit, což je zkušenost z minula, i když časem zřejmě k tomu poklesu dojde, tak nám vychází v podstatě, že pro jednoho důchodce by to mělo znamenat dopad asi v té maximalistické variantě kolem devíti set korun ročně, to znamená, jestliže hovoříme o tom, že k 1. květnu do konce roku dostane každý důchodce, a to nejenom starobní, ale i další, kteří pobírají důchody, tak v podstatě ta tisícikoruna by měla kompenzovat. Samozřejmě jsou důchodci, kteří žijí v různých podmínkách a určitě to je zase v průměru, ale v podstatě by ...

Ano, přede mnou je například studie Volksbank, která si vzala manžele důchodce žijící v rodinném domku na venkově, kteří dokonce ještě používají vodu z vlastní studny, abychom nezapočítávali zvýšené DPH za vodné a stočné, tak na daních v příštím roce zaplatí zhruba tři tisíce koruny navíc, to znamená na jednoho důchodce asi patnáct set korun navíc. Když vezmeme kompenzaci tisíc korun příspěvku jako mimořádného důchodu v červnu, tak je to prodělek zhruba sedm stovek.

Tak, jestli to počítali obdobně jako dnešní Mladá fronta, kdy započítali, že je potřeba do toho dát ještě litr alkoholu a krabičku cigaret denně, no, tak samozřejmě, to je otázka výpočtu. My porovnáváme dlouhodobě podle stejných systémů ...

V každém případě vy jste ochoten důchodcům garantovat, že s kompenzací tisíc korun, kterou dostanou mimořádně v polovině roku a po zdražení některých komodit na základě změn sazeb DPH důchodci neprodělají na změnách sazeb DPH?

Tady je potřeba zdůraznit jednu věc, že se jedná o jednorázový příspěvek s tím, že v průběhu roku podle stávajícího zákona nelze valorizovat důchody a samozřejmě nejenom tato tisícikoruna, ale i skutečné potom náklady, které se objeví a které budou mít vliv na životní minimum a životní náklady, tak budou plně kompenzovány, a to je taky v té dohodě v rámci valorizace důchodů pro rok 2005.

Můžete říci, o kolik se budou valorizovat důchody v roce 2005?

Je to velmi hrubé, protože je začátek roku, ale zatím vycházíme z toho, že by to mělo být přibližně někde kolem pětiset až sedmi set korun v průměru.

To znamená, o kolik je to zhruba procent?

Je to, mělo by to být, když to porovnáme se zvýšením na letošní rok, tak to bylo v rozpočtu asi čtyři celé šest miliardy. Předpokládáme pro příští rok, že by to bylo někde kolem dvanácti až třinácti miliard, čili přibližně troj až čtyřnásobné zvýšení oproti letošnímu roku.

Počítáte tedy s tím jako ministr práce a sociálních věcí, že důchodcům se zvýšené DPH pak projeví na zvýšení důchodu k 1. lednu roku 2005 zhruba o pět set korun v průměru u starobního důchodce?

Ano, a s tím, že počítáme i s tím, co v minulosti nebylo, že by určitá část důchodu byla valorizována plošně, protože tam dochází k určitým nákladům a myslím, že by to bylo spravedlivé a zároveň asi bychom to využili i k vyrovnání takzvaných staro a novodůchodců a stejně tak u rodin s malými dětmi, které pobírají dětské přídavky, to znamená, že jsou do trojnásobku životního minima v příjmu, tak tam počítáme opět se stejnou kompenzací nakonec. Ta kompenzace, která je v tomto návrhu, by opět měla pokrýt vlastně výdaje těch rodin. Samozřejmě u někoho to bude víc, u někoho to bude míň podle toho, v jakých podmínkách žije, například jestli žije v rodinném domku nebo v nájemním bytě a podobně.

Paradox, tímto slovem označuje většina ekonomů nedělní návrh, že zatímco teplo zůstává ve snížené pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty, vodné a stočné podraží o celých čtrnáct procent, protože se přesune do základní, tedy devatenáctiprocentní sazby DPH. Zvedne Zdeněk Škromach jako poslanec ruku pro zdražení vodného a stočného?

To nelze vytrhávat z kontextu, protože samozřejmě velmi vážně byly zvažovány jednotlivé položky, například často zmiňované pleny pro děti, které vláda už zprvopočátku dala do pětiprocentní sazby. V parlamentu pan poslanec paradoxně Gongol za KSČM zpochybnil toto zařazení do pětiprocentní sazby ...

Možná čte návrhy Evropské unie a je informován o tom, o čem je také informováno ministerstvo financí, které dostalo z Bruselu dopis, že Brusel bude trvat na tom, aby pleny, když jste otevřel toto téma, šly do základní devatenáctiprocentní sazby.

My jsme přesvědčeni, že to tak není, my máme samozřejmě taky svá jednání v Bruselu a je to otázka hájení taky trošku národních zájmů České republiky a ...

V případě, že to nedojednáte, tak uvažujete o tom, že byste kompenzovali případné zvýšení?

Tak, jak jsem řekl, veškeré ty náklady, které jsou, budeme sociálně slabým rodinám a důchodcům kompenzovat. To prostě ...

V případě plen a možného přesunu do devatenáctiprocentní, tak byste to kompenzovali?

Ale diskuse o plenách skončila, pleny jsou zařazeny v pětiprocentní sazbě a já jsem přesvědčený na sto procent, že tam zůstanou. Protože Brusel má jiné starosti, než se starat o zařazení plen v České republice a dokonce si myslím, že jsme schopní tohle to obhájit a bohužel ...

Jen aby vás Brusel nepřekvapil.

... iniciativa některých úředníků ministerstva financí a poslanců KSČM vedla k tomu, že se tady vzbudila zbytečná kauza. Ale vy jste se ptal na to teplo ...

Já jsem se ptal na to teplo, takže a hlavně na vodu. Jakto, že voda a teplo, které patří a podle směrnic Evropské unie mohou být ponechány ve snížené sazbě DPH, tedy v pěti procentech, jsou, rozumějme voda, do devatenácti procent?

Výdaje na teplo jednoznačně jako tvoří výraznější položky v bydlení. Pokud jde o vodu, byla to samozřejmě otázka spíš ekonomů než nás sociálů, tak bych řekl, čili to je asi záležitost spíš z tohoto hlediska. Samozřejmě to znamená, v těch počtech to znamená něco přes pět miliard korun, no, a pokud by tato položka například neprošla v DPH, tak bychom nemohli kompenzovat právě tyto výdaje pro sociálně slabé skupiny, protože ty prostředky jsme museli někde najít.

Vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka v úterý novinářům ke zdražení vodného a stočného narozdíl od tepla řekl:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Pokud by vodné a stočné nebylo zařazeno mezi těmito položkami, klesly by, klesly by firemní daně méně a museli bychom snížit ty daňové úlevy, které jsou pro rodiny s dětmi. To jsou spojité nádoby, ono to spolu souvisí. My si v této fázi rozpočtování a v této fázi rozpočtové konsolidace nemůžeme dovolit daňová opatření, která by výrazně snížila příjmy státního rozpočtu.

Vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka argumentuje podobně jako ministr práce a sociálních věcí a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Ovšem jednoduchá otázka, ve vašem poslaneckém klubu jsou někteří poslanci, kterým se zdražení vody o čtrnáct procent nelíbí. V případě, že budou dávat pozměňovací návrh, aby se voda přesunula do snížené pětiprocentní sazby, co byste tomuto návrh řekl, protože s největší pravděpodobností ho někteří poslanci předloží?

To samozřejmě by ohrožovalo právě sociální kompenzace, protože to by znamenalo menší zdroje financí pro rodiny s dětmi a pro důchodce. Čili ..

Tak to řeknete svým některých kolegům, že by v případě, že ...

Já myslím, že jim to nemusím říkat, oni to samozřejmě vědí, a pokud jsem tu debatu pochopil správně, tak se vztahovala spíše k otázce nájemného, se kterou souvisí, protože jsou to náklady na bydlení a tam si myslím, že je prostor pro jednání spíše. Čili v té souvislosti ...

Kde je prostor pro jednání v nájemném, prosím pěkně?

To je otázka zase, jaký dopad bude a případně, jaké by byly kompenzace. Čili tam vnímám to směřování té diskuse nikoliv k té dohodě o DPH, tam myslím, že i naši poslanci, a pokud jsem zaregistroval, tak i odbory a další reprezentanti v podstatě vnímají, že skutečně ten posun kompenzovaný sociálními dávkami a nejenom dávkami, ale je potřeba také říct určité daňové úlevy, které byly tady v té souvislosti zrealizovány, si myslím, že jsou významným komponentem pro právě rodiny s dětmi a pro důchodce.

Když jste, pane ministře, otevřel další téma a tím je dohoda ministrů financí Sobotky a mistra pro místní rozvoj Pavla Němce o deregulaci nájemného, tedy zákon o nájemném, který je ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně, rozumím tomu správně, že chcete přijít s návrhem nových kompenzací, když mluvíte o tom, že je zde prostor pro ...

Tak, jednak je potřeba vnímat celou tu situaci taky tak, že dneska v podstatě neexistuje žádná regulace nájemného. Ten zákon není už asi rok a sociální demokracie chce, aby nenastával nějaký chaos, v podstatě, aby tady bylo určitým způsobem regulováno nájemné, to znamená jeho růst po určitou dobu, až do doby obvyklého nájemného, kdežto naši koaliční partneři a pravice v parlamentu v podstatě tlačí na to, aby to šlo až k tržnímu nájemnému, a to samozřejmě by znamenalo velký problém pro mnohé rodiny.

Promiňte teď, nepopisujete tu situaci, na které se dohodli ministři Sobotka a Němec, dohodli se na tom, že nájemné se bude v příštích třech letech zvyšovat o deset procent s tím, že první zvýšení by mělo přijít v září, další pak k 1. lednu 2005 a další k 1. lednu 2006. Kroutíte hlavou, to je oficiální dohoda.

Jo? Já jsem ji zatím neviděl a neumím si představit, že by během tří měsíců se zvedly nájmy o dvacet procent a myslím si, že taková dohoda bude těžko akceptovatelná.

I když ji uzavřel váš kolega, vicepremiér Sobotka?

Já myslím, že jedna věc je jednání a druhá věc je najít podporu ve svých politických stranách.

Chcete tím říci, že vy jako poslanec nepodpoříte zvýšení nájemného k 1. září letošního roku a k dalším pak ...

Pokud by mělo následovat další za tři měsíce k 1. 1., tak neumím si představit takovou dohodu, a pokud vím, tak ta dohoda takto koncipována i podle informací od pana ministra Sobotky není.

A to je zvláštní, že když oznámil Pavel Němec tuto dohodu, tak ji ministr Sobotka potvrdil.

Já myslím, že pan ministr Němec oznámil svoji představu, jak by si dohodu představoval, ale pokud jde o sociální demokracii i z pozice místopředsedy strany ...

To znamená, že k dohodě o nájemném nedošlo de facto?

Já nevím, já žádnou dohodu jsem zatím neviděl a jenom z doslechu vím, že se o této záležitosti jedná.

Jedná? Vždyť už je to dojednáno?

No, vidíte. Zkrátka a dobře mělo by dojít, mělo-li by dojít k tomu, že, a to nakonec je i reakce našich poslanců ...

Tak, jak jsem si myslel, že alespoň něčemu v české politice rozumím, tak teď už nevím, jestli teda je dohoda, nebo není dohoda. Vy v každém případě takovou dohodu, která podle vás ani neexistuje, tak ji, no, když neexistuje, tak ji nepodpoříte.

Ne, já myslím, že tady samozřejmě to jsou určité dopady, a pokud vím, tak zkrátka a dobře je pro nás, není akceptovatelné, aby během tří měsíců se uvolnilo nájemné o dvacet procent, to prostě nevidím jako reálně možné.

Jsou čtyři měsíce, září, říjen, listopad, prosinec.

Tak dobře, tak čtyři měsíce.

To znamená, že po roce by to bylo. Pro vás je jediná ...

Já myslím, že pokud to bude, pokud je to po roce, tak otázka deseti procent samozřejmě je diskutabilní, jestli to je hodně, nebo málo. Podle naší představy v době inflace, která je téměř minimální, tak to samozřejmě je určitý problém. Ale je možné o těch věcech jednat, ale pokud by to měla být tato progresivní metoda, tak to ...

Vy tedy považuje problematiku nájemného, což je velmi nová věc, zatím za neuzavřenou?

Já myslím, že tam, já jsem jenom naznačil, že skupina poslanců, která tak, jak jsem zaregistroval její debatu k otázce vodného, které souvisí s náklady na bydlení, to dává do souvislosti s deregulací nájmů, která v souběhu, například s růstem cen vodného a stočného, by mohla znamenat poměrně výrazný náraz na rodiny, které vlastně bydlí v těchto bytech nebo v domcích.

A mezi ty poslance ale vy patříte z toho, co naznačujete.

Já jsem tuto debatu zaregistroval jako, nezúčastnil jsem se jí.

Ale je pro vás nepřijatelné to, co označil Pavel Němec za dohodu, deset procent v září, deset procent v k 1. lednu, deset procent k dalšímu 1. lednu.

Já myslím, že to je zase otázka jednání o tom, jak se bude vyvíjet valorizace životního minima, sociálních dávek, důchodů pro příští rok a jak se k tomu třeba právě pan ministr Němec a jeho strana, případně KDU, postaví.

Vy byste byl tedy ochoten zvednout ruku pro zvýšení nájemného tak, jak Pavel Němec oznámil, že ta dohoda byla s ministrem Sobotkou dojednána, k 1. září, k 1. lednu roku 2005 a k 1. lednu 2006 o deset procent v případě, že by se zvýšily ...

První září a první leden je pro mě neakceptovatelný.

Zástupci podnikatelů uvítali v rámci druhé fáze reformy veřejných financí zrychlenou odpisovou politiku. K závěrečné dohodě však mají výhrady. Tady jsou slova prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Stanislava Kázeckého.

Stanislav KÁZECKÝ (zvukový záznam): Máme k tomu některé svoje výhrady, které se týkají zejména toho, že nebylo dosaženo dohody o snížení vedlejších nákladů na pracovní sílu a dále jsme upozornili na to, že ten časový předstih plánovaného zvýšení některých položek ve službách a ve zboží z pěti procent na devatenáct procent je ve velmi malém časovém předstihu. Tři měsíce nestačí většině podnikatelů na to, aby se připravili na nové ceníky.

Říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký. Zastavme se u argumentu vedlejších nákladů na práci. Má ministerstvo práce a sociálních věcí k dispozici údaje, jak se výše vedlejších nákladů na práci projevuje v České republice na míře nezaměstnanosti, máte takové údaje?

To je velmi komplikovaná záležitost a velmi těžko měřitelná, protože samozřejmě, kdybychom porovnávali jenom tyto náklady například s tím, co je běžné v sousedních evropských zemích, jejichž součástí ekonomického prostoru budeme, tak dneska v Německu, v Rakousku by v podstatě neměl být žádný zaměstnanec, protože jejich náklady jsou až čtyřnásobně vyšší než v České republice a ...

Což je ale otázka historického vývoje a Česká republika je něco jiného než Německo, Francie.

To samozřejmě, ale budeme působit v jednom ekonomickém prostoru a budou tady působit firmy za stejných podmínek, čili ty firmy, které budou působit v Česku, budou mít po několik let poměrně významnou výhodu v tom, v poměrně nízkých nákladů v porovnání s jejich srovnatelnými firmami v jiných zemích v Evropě.

Koaliční partneři sociální demokracie ve vládě, tedy lidovci a unionisté, šli na nedělní jednání v Kolodějích s tím, že chtějí snížit právě vedlejší náklady na práci. Konkrétně snížit či zrušit odvody zaměstnavatelů na politiku zaměstnanosti. V dokumentu z Koloděj doslova stojí, dovolte, abych citoval: "Strany vládní koalice se dohodly, že v následujícím období budou hledat způsob, jak efektivně snížit vedlejší náklady práce," konec citátu. Vyvozuji si správně, že se vám povinný příspěvek na politiku zaměstnanosti, který v rozpočtu činí patnáct miliard korun českých, povedlo uchránit zatím jenom na chvíli?

Tak, já myslím, že i naši koaliční partneři jsou svéprávní a mají rozum, protože samozřejmě každá taková úleva musí být něčím kompenzována. A když jsem slyšel pana předsedu, kdy hovořil o tom ...

Kterého předsedu?

Svazu zaměstnavatelů, o tom, že by se jim líbily vyšší úlevy, tak samozřejmě na druhé straně se mu nelíbily některé položky v DPH, ale bez těchto položek by nebylo možné udělat ani ty zkrácené odpisové doby, protože to vždycky ekonomika funguje má dáti dal, a to myslím, že i pro podnikatele by měla být jasná zpráva.

Vraťme se k té základní otázce, pane ministře, dokud vy budete ministrem práce a sociálních věcí, tak neustoupíte z toho, aby došlo ke snížení či zrušení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti?

Ten základní problém je v tom, že zatím mě nikdo nepřesvědčil, ani nenašel zdroj dalších patnácti miliard, které by šly na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti, to znamená na podpory a na podporu vytváření nových pracovních míst, veřejně prospěšných míst a dalších věcí, které přinejmenším minimálně o jeden procentní bod snižují míru nezaměstnanosti oproti tomu, kde by mohla být, kdyby například tyto prostředky se nevynakládaly.

Chcete tím říci, že patnáct miliard sníží a snižuje o procento nezaměstnanost v zemi?

Asi čtyři miliardy, protože ten zbytek jde v podstatě z velké části na pasivní politiku, to znamená na vyplácení podpor.

A když budu ještě jednou citovat dokument z Koloděj: "Strany vládní koalice se dohodly, že v následujícím období budou hledat způsob, jak efektivně snížit vedlejší náklady práce," konec citátu. Vy jako místopředseda sociální demokracie, kde vidíte způsoby, jak ještě dál efektivně snížit vedlejší náklady práce, když se k tomu strany vládní koalice v Kolodějích zavázaly?

Tak, když porovnáváme tyto náklady například se zeměmi Evropské unie, kde prakticky ve všech zemích velkou část nemocenské v prvních několika týdnech vyplácejí zaměstnavatelé a neplatí pojistné, tak to je třeba jedna z věcí, kterou chceme také zavést, to znamená, že i tam je možné snížit. Ale vždycky, když porovnáváme dneska kampaň, kterou vedou v Německu, v jiných zemích, o tom, že chtějí snižovat tyto náklady, tak je kompenzují v podstatě jinými daňovými výnosy, které samozřejmě musí zaplatit, kdo jiný, než daňový poplatník.

Vy tedy dalším snižováním nákladů na práci vidíte nový způsob vyplácení nemocenských, je to tak?

Například a je otázkou samozřejmě hledání některých zjednodušení, které by k tomu mohly vést, ale každopádně ještě bude poměrně dlouho trvat, kdy Česká republika v těch nákladech na pracovní sílu by se měla nějak srovnávat se stávající patnáctkou evropských zemí.

Vy jste předložil vládě, mluvíte-li o nemocenském pojištění, věcný záměr zákona o nemocenském pojištění. Předpokládáte, že bude natolik tvrdá diskuse ve vládě, že nebude schválen nebo věříte, že bude schválen?

Já myslím, že ta diskuse právě na základě toho předložení už proběhla jak s koaličními partnery, tak se sociálními partnery, odbory a zaměstnavateli a některé náměty, které ještě byly doplněny, jako například otázka upřesnění sazeb za první dny, které by měl vyplácet zaměstnavatel za pracovní dny a upřesnění některých otázek, například představ koaličních partnerů, od Unie svobody a KDU o tom, že by první tři dny neměly být placeny, což samozřejmě v podmínkách České republiky, kde jsou výrazně nižší ceny, tak je problém. Ale zajímavá je možná myšlenka, která se příliš neobjevuje, protože možná není tak, bych řekl, negativní, je, že by v tomto návrhu zákona měli mít ústavní činitelé stejné nemocenské, jako mají ostatní občané. Pouze u ozbrojenců policie a vojska by měla zůstat ta výhoda toho měsíce, kdy vlastně pobírají plat.

To znamená, že vy věcný záměr zákona o nemocenském pojištění považujete za klíčový, že odbourá výhodnější nemocenskou pro poslance, senátory a ministry?

To je jeden z prvků, ten základní prvek je v tom, že není cílem dál snižovat nemocenské dávky, ale změnit systém tak, aby v postatě ti, co jsou nemocní, nemocní byli, aby za to dostali slušnou nemocenskou a aby se z toho systému vlastně co možná nejvíce vypreparovali ti, kteří nemocní nejsou a pouze ten systém využívají k řešení jiných životních situací nebo ...

Pane ministře, když jste mluvil o tom, že jste návrh o věcném záměru zákona o nemocenském pojištění projednal s představiteli tripartity, tak Asociace samostatných odborů napsala premiéru Špidlovi dopis a ohradila se proti tomu, že jste návrh neprojednal se sociálními partnery. Jak tedy můžete říkat, že jste to projednal, když někdo píše dopis premiérovi, že jste to neprojednal?

Tak, jednak základní návrh byl projednán, následně potom jsme jednali ještě o některých změnách na základě připomínek sociálních partnerů a problémem Asociace samostatných odborů je možná to, že jejich zástupce přišel až hodinu a půl po začátku jednání, kdy už jsme prakticky končili.

To znamená, že to asi premiér odpoví, odepíše ...

Předpokládám jako, ale já myslím, že ten problém ...

Že kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

Určitě, já myslím, že lze asi těžko očekávat od bývalého odboráře, který je ministrem, že bych tyto věci neprojednával i s odbory nebo se zaměstnavateli. Ale ta otázka samozřejmě je, jestli jsou s tím projednáním spokojeni, nebo ne, a to je jiná věc.

Jak ale zdůvodníte to, že podnikatelé, ale i lékaři odmítají nový návrh zákona o nemocenském pojištění, respektive ten věcný záměr, například Sdružení podnikatelů České republiky tvrdí, že přenesení výplat dávek v prvních čtrnácti dnech nemoci na podnikatele bude mít tvrdý dopad, administrativní dopad především na malé a střední podniky?

Tak vycházíme z toho, že ve všech evropských zemích dneska, které patří k tomu takzvanému západnímu bloku, tento systém funguje a funguje celkem bez problémů celá desetiletí a navíc samozřejmě to zaměstnavatelé nedostanou tak, že budou platit a nebudou mít žádnou výhodu. My jim tam připravujeme samozřejmě právě snížení pojistného na nemocenskou, které platí zaměstnavatel a chceme, aby kompenzoval v podstatě to, co bude platit. A navíc úsporami, které vzniknou nižší nemocností, to znamená, že si podchytí více tuto oblast, tak ty úspory budou ještě výraznější.

Pro úplnost, nemocenská při prvních třech dnech nemoci by měla být pětatřicet a v následujících dnech sedmdesát procent průměrného výdělku. Vyplácet by se měla jen za pracovní dny, oproti víkendu. Můžete velmi stručně říci, o kolik podle vašich propočtů sníží tento návrh, bude-li přijat, nemocnost v zemi?

Předpokládáme, že by to mohlo být o deset až patnáct procent.

Další téma je důchodová reforma. Začátkem ledna vláda přerušila jednání o důchodové reformě. Důvod, chtěla najít čas pro shodu na hlavních principech reformy důchodového systému. Kdy podle vás vláda ukončí jednání o důchodové reformě?

Tak, pokud jde o vládní koalici, tak dá se říct, že ty naše pohledy jsou víceméně z určitého hlediska dány a myslím, že tam existuje víceméně shoda, ale vzhledem k tomu, že chceme do celého systému vtáhnout i opozici, protože si myslíme, že důchodovou reformu udělat těsnou většinou v parlamentu by bylo nezodpovědné vůči občanům, kteří samozřejmě chtějí mít svojí garanci, ať už tady bude vládnout jakákoliv vládní garnitura, i do dalších dvaceti, třiceti let, tak si neumím představit, že bychom projednali reformu takového rozsahu důchodů pouze v rámci vládní koalice.

Opoziční strany, se kterými už jednal premiér Vladimír Špidla, tedy s předsedou ODS Mirkem Topolánkem i předsedou KSČM Grebeníčkem, ukázala neshody. V případě, že se dohoda nenajde, chcete tím říci, že stojedničková vládní koalice odloží reformu důchodů na další vládu, ano, nebo ne?

Jestliže opozice projeví nezodpovědnost v tom smyslu, že odmítne takováto jednání nebo, řekněme, postaví nepřekonatelné překážky pro takové jednání, tak asi zřejmě nic jiného nezbude, ale tady je potřeba zvažovat ochotu jednat a my jsme připravili systém, který zohledňuje v podstatě představy, které byly představeny politickými stranami už asi šest let nebo sedm let, kdy se projednávaly v parlamentu.

Nicméně opozice to odmítla, to víte.

Opozice neodmítla, opozice, pokud vím, já jsem na tom jednání byl, tak předsedové obou opozičních stran v podstatě jednoznačně deklarovali, že nemají mandát k tomu, aby mohli v těchto věcech rozhodnout a do měsíce by se měla tato schůzka opakovat, a to by mělo být vlastně, proto jsme také rozhodli o tom, že, na dnešním koaličním jednání, že nebudeme schvalovat zásady důchodové reformy před projednáním s opozicí, abychom je nepostavili do role, že prostě tady už je nějaká hotová věc, takže ...

Vláda celou věc tedy opět přeruší?

Přerušíme do doby, buď se najde, nebo nenajde, já doufám, že se najde a já jsem optimista, nakonec i chování jak ODS, tak KSČM je v této věci, bych řekl, velmi racionální, protože si uvědomují, že prostě tomuto problému neutečeme a ať už bude u vlády v budoucnosti kdokoliv, tak čím později tento problém bude řešen, tím samozřejmě ten dopad bude tvrdší.

Bývalý vicepremiér, ministr financí, dnes hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, na adresu té vaší reformy říká, že neodpovídá na základní otázku, kde se budou brát další peníze pro ten průběžný systém. Co byste na zdroje financování vaší reformy jednou větou, dvěma větami řekl?

Problém financování je problém každého systému a ..

A vy ho nemáte zatím vyřešen?

Ale máme ho vyřešený. Výhoda systému "pay as you go" nebo přechodu na /nesrozumitelné/ systém je, že nemá transformační náklady. Narozdíl od kapitálového spoření, kde v podstatě jedna nebo dvě generace zaplatí dva systémy, jednak stávajících důchodců, a jednak si zaplatí svůj vlastní systém, který bude, ale kdy si odloží platbu. Ale důležité je potřeba říct, že stávajících důchodců se reforma netýká, ta se týká lidí, kteří do důchodu teprve odejdou.

Ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, děkuji a na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Nájemné se může zvyšovat pomaleji

Lidové noviny, 5. 2. 2004, strana 2 - Koaliční strany budou ještě znovu jednat o tom, zda zvýšit nájemné o dohodnutých deset procent letos v září a pak hned v lednu, nebo zda zdražování nájmů rozložit do delšího časového období. Základní rysy koaliční dohody o nájemném se však měnit nebudou.

V tomto duchu včera reagoval premiér Vladimír Špidla na slova místopředsedy ČSSD a ministra práce Zdeňka Škromacha, který si "neumí představit, že by se nájmy zvedly během čtyř měsíců o 20 procent".

Škromach těmito slovy v BBC ohodnotil dohodu mezi ministrem financí Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a šéfem resortu pro místní rozvoj Pavlem Němcem, podle které by nájemné vzrostlo o 10 procent letos v září, poté v lednu příštího roku a do třetice za další rok. Jedním z důvodů, proč si to Škromach "nedovede představit", je i fakt, že se bude zdražovat vodné.

"Zatím to není konkrétně stanoveno. Je možné tohle ještě upravit a budeme o tom ještě jednat," řekl k dohodě mezi Němcem a Sobotkou premiér. "Podstatné je, že bude zavedena regulace nájemného, protože dnes není, a není tedy ani žádná ochrana proti excesům," dodal.

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun řekl, že jsou "ochotni vyslechnout věcné argumenty a pak je posoudit". Podle informací LN však unionisté od již dohodnutých termínů ustupovat nehodlají. "Leda že by sociální demokraté přistoupili na rychlejší tempo deregulace," sdělil LN zdroj z Unie svobody/DEU.

Voda znovu rozvířila debatu o nájmech

Mladá fronta DNES, 5. 2. 2004, strana 1 - Odhodlání vládní koalice zdražit kvůli podpoře rodin s dětmi také vodu se Špidlovu kabinetu vrací po pár dnech jako bumerang. Někteří sociální demokraté hrozí, že když zdraží voda, nedovolí, aby rostly nájmy. Jako první to ohlásil poslanec a šéf Sdružení nájemníků Stanislav Křeček.

V úterý se pak v BBC přidal i ministr práce Zdeněk Škromach. Vadí jim, že by výdaje lidí na bydlení rostly v součtu už příliš. Včera však premiér potvrdil, že dohoda sociálních demokratů s lidovci a Unií svobody pustit nájmy nejvíc o deset procent tři roky po sobě, platí dál.

"Dohoda je základní půdorys a nemám důvod o tom pochybovat," řekl Vladimír Špidla. Připustil, že se záměr může ještě dolaďovat. Zákon, který by dovolil majitelům domů už letos v září zvýšit nájemníkům činže nejvíc o deset procent a stejný krok udělat ještě v lednu 2005 a 2006, poslanci projednají za týden. Do té doby se může strhnout boj o to, zda nestanovit limit o něco níž.

„Voda je druhá nejdražší služba poskytovaná pronajímateli s užíváním bytů. Podle vládních slibů neměla být reformou veřejných financí dotčena," argumentuje poslanec Křeček. Současně s tím vláda hledá peníze na to, aby se postarala o sociálně slabší rodiny, které neutáhnou stále rostoucí náklady na bydlení. „Podle propočtů jde zhruba o milion domácností a šlo by o miliardy ročně," říká náměstek ministra financí Jaroslav Šulc.

Dodatečné miliardy by musel už letos ve svém rozpočtu začít hledat ministr práce Škromach. Ten včera po výrocích premiéra nemluvil už tak kategoricky. „Musím si ještě nechat zpracovat analýzy zvýšení nájmů v kombinaci se zvýšením DPH na vodu a uvidím," řekl ministr. Lidovci věří, že nakonec desetiprocentní tempo uhájí. „Ministr Škromach jen zpochybňuje, co dojednali jiní," říká poslanec Tomáš Kvapil.

Škromach: dohoda o nájmech neexistuje

Právo, 4. 2. 2004, titulní strana - Nečekanou politickou bombu, která může ohrozit koaliční vládu, odpálil včera ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Zpochybnil totiž existenci klíčové dohody o růstu nájemného, kterou uzavřeli 21. ledna v noci vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) s ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem, který je i místopředsedou US-DEU.

Škromach v úterním rozhovoru pro BBC zdůraznil: "Neumím si představit, že by se během čtyř měsíců nájmy zvedly o dvacet procent. Taková dohoda bude těžko akceptovatelná." Škromach navíc tvrdí, že podle informací přímo od Sobotky dohoda o nájemném takto koncipována není. "Oficiální dohodu Sobotky s Němcem jsem zatím neviděl," řekl Škromach.

Dodal, že zvýšení by bylo pro mnohé rodiny velkým problémem. Škromach, který často varuje před ústupky Unii svobody, varoval, že rychlý vzestup činží o třetinu nemůže sociální demokracie v žádném případě podpořit.

Tato výstraha přišla jen dva dny po shodě koaličních lídrů v Kolodějích, kde domluvili výrazné zdražení. Teď jim úsměvy, jimiž provázeli vůli po dohodě, mohou zmrznout. Podle dohody, kterou zveřejnil Němec a potvrdil Sobotkův úřad, by měly růst nájmy vždy o deset procent, v následujících termínech: poprvé k 1. září 2004, dále k 1. lednu 2005 akonečně k 1. lednu 2006.

Němec tehdy ustoupil z požadavku zvýšit nájmy vždy o 15 procent. Ministr tehdy také řekl, že by bylo správné, aby se Škromach začal rychle zabývat kompenzacemi v příspěvku na bydlení.

Podle Škromacha Němec pouze oznámil svou představu, jak by si dohodu o růstu nájemného představoval. „Pokud jde o sociální demokracii, i z mé pozice místopředsedy ČSSD, nevidím tak výrazný růst nájemného jako reálně možný," zdůraznil Škromach. ČSSD podle něj chce, aby byl růst nájemného určitým způsobem regulován, alespoň do doby, než se zavede obvyklé nájemné.

„Naopak naši koaliční partneři a pravice v parlamentu tlačí na to, aby to šlo rychle až k tržnímu nájemnému. To by ovšem byl pro mnohé rodiny opravdu značný problém," uvedl Škromach.

Ke kauze se včera vyjádřil i Sobotka. „Došlo k dohodě mezi mnou a ministrem Němcem. S navrženým řešením souhlasili i sociálně demokratičtí poslanci z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já se ale nebráním tomu, aby celá záležitost byla ještě projednána na koaliční schůzce," sdělil včera večer Právu Sobotka.

Němcův mluvčí Petr Dimun odmítl, že jde pouze o představy šéfa resortu. „Předpokládáme, že dohoda platí a nájemné se bude postupně zvyšovat vždy o 10 %, tak jak bylo s ministrem financí dohodnuto," řekl včera Právu Dimun.

Podle jednoho koaličního politika, který si však nepřál být jmenován, může být Škromachův názor taktickým pokusem přimět vládní partnery k dalším ústupkům. Škromach prý možná jen využívá toho, že lidovci a US o dohodu ohledně nájmů velmi stojí, a možná by byli proto ochotni ještě částečně ustoupit z pozic domluvených v neděli v Kolodějích. Některým soc. dem. se totiž nelíbí zvýšení DPH u vodného a stočného a žádají změnu.

Škromach: Růst nájmu není jistý

Mladá fronta DNES, 4. 2. 2004 - Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach zpochybnil, že by lednová dohoda o růstu nájemného byla konečná. "Není akceptovatelné, aby se během čtyř měsíců uvolnilo nájemné o 20 procent," uvedl pro rozhlasovou stanici BBC Škromach.

Ministerstvo financí však trvá na původní dohodě. "Diskusi se nevyhýbáme. Původní dohoda s ministerstvem pro místní rozvoj je pro nás důležitá," řekl za ministerstvo financí mluvčí Marek Zeman.

Škromach zpochybnil, že by dohoda o růstu nájmů byla konečná

PRAHA 3. února (ČTK) - Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) dnes zpochybnil, že by lednová dohoda mezi ministerstvy financí a místního rozvoje o růstu nájemného byla konečnou představou vládní koalice. V dnešním pořadu BBC Škromach naznačil, že dohodnuté zvýšení nájmů je pro něj i další sociální demokraty nepřijatelné kvůli sociálním dopadům.

Ministři Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Pavel Němec (US-DEU) se minulý měsíc dohodli, že nájemné se do roku 2006 třikrát zvýší o deset procent. První růst má nastat 1. září letošního roku, další 1. ledna 2005 a znovu o rok později.

"Není akceptovatelné, aby se během čtyř měsíců uvolnilo nájemné o 20 procent," prohlásil dnes Škromach. O dohodě mezi Sobotkou a Němcem prý "ví z doslechu", kolik ale budou v nadcházejícím měsících lidé platit za bydlení, však podle něj není rozhodnuto. "Jedna věc je jednání, a druhá věc je najít podporu ve svých politických stranách," řekl Škromach.

Již dříve přitom tvrdil, že dohoda mezi ČSSD a US-DEU o kompromisní podobě zákona o nájemném není možná, protože postoje obou vládních stran jsou neslučitelné.

Škromach připomněl, že část poslanců sociální demokracie vadí zdražení vodného a stočného, na kterém se při jednání o dani z přidané hodnoty dohodli v neděli představitelé vládní koalice. Hrozí, že pokud voda zdraží, na oplátku zablokují růst nájemného. "Když se zvýší vodné a stočné, nebude přijat zákon o nájemném," pohrozil podle dnešních Hospodářských novin poslanec ČSSD Stanislav Křeček.

Ministr financí Bohuslav Sobotka dnes naznačil, že by se mohla zvýšit regulace cen vodného a stočného. "Musím říci, že bych se nebránil diskusi o tom, abychom posílili regulaci v této oblasti z pohledu ochrany spotřebitele," řekl.

Mluvčí MF a MMR: Dohoda o zvyšování nájemného platí

PRAHA 4. února (ČTK) - Dohoda o zvyšování nájemného ministrů financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) a místního rozvoje Pavla Němce (US-DEU) platí, řekli dnes ČTK mluvčí obou úřadů. Reagovali tak na vyjádření ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD), který v úterý zpochybnil, že by dohoda byla konečnou představou vládní koalice.

"Předpokládáme, že dohoda platí. Jde o oboustranný ústupek," řekl mluvčí MMR Petr Dimun s tím, že dohoda je sociálně šetrná a slouží na přechodnou dobu do roku 2006. S tím souhlasí i mluvčí MF Marek Zeman. "Nebráníme se tomu, aby otázku nájemného ještě projednala koalice, ale pro nás je důležitá dohoda s ministrem Němcem," uvedl Zeman. Nepředpokládá, že by měly nastat nějaké zásadní změny.

Na maximálním růstu nájemného o deset procent ročně po dobu tří let se ministři dohodli na lednové schůzce. První růst má nastat 1. září letošního roku, další 1. ledna 2005 a znovu o rok později. Návrh zákona o nájemném ještě musí schválit parlament a podepsat prezident.

Škromach naznačil, že pro něj i pro další sociální demokraty je dohoda nepřijatelná kvůli sociálním dopadům. "Není akceptovatelné, aby se během čtyř měsíců uvolnilo nájemné o 20 procent," řekl v úterním pořadu BBC.

Rychlý sled zvyšování nájmů odmítá také Sdružení nájemníků. Podporu podmiňuje zavedením adresného příspěvku na bydlení. Podle Občanského sdružení majitelů domů je dohoda krokem správným směrem, dohodnuté zvyšování činží však prý stále zůstává pod úrovní nákladů na prostou reprodukci bytového fondu.

Současná maximální výše regulovaného nájemného je zhruba 37 Kč za metr čtvereční. Během tří let by se podle dohody ministrů mohla zvýšit na zhruba 49 Kč. Lidé by tak za základní nájemné v bytě o velikosti 60 metrů čtverečních zaplatili kolem 2960 korun za měsíc, což je o asi 740 korun více než nyní.

Ministerstva chtějí do roku 2006 najít komplexní řešení bytové problematiky. Cílem prý zůstává vyřešení situace na trhu s byty tak, aby se tento trh otevřel.

Předpis, který by upravoval zvyšování nájemného, chybí České republice od listopadu 2002. Ústavní soud tehdy kvůli protiústavnosti cenový výměr ministerstva financí zrušil.

V názorech na zvyšování nájemného nebyla koalice jednotná

PRAHA 10. února (ČTK) - Některé výroky koaličních politiků k nájemnému:

30. dubna 2003 - "KDU-ČSL považuje zákon o nájemném za natolik důležitý, že je pro ni nepřijatelné, aby nevznikl společným přičiněním stran vládní koalice. Případný jiný postup by měl vážný dopad na vládní koalici," uvedl v tiskovém prohlášení lidovecký odborník na bytovou problematiku Tomáš Kvapil. Reagoval na to, že se ČSSD spolu s KSČM v prvním čtením schválily vládní návrh zákona, který počítá s pomalejším růstem nájemného, než jak si to představují KDU-ČSL a US-DEU.

21. října 2003 - "Když není koaliční shoda, nejsme jí vázáni, a pak každá poslanecká frakce hledá podporu jinde," poznamenal ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) v rozhovoru pro Mf DNES. Nevyloučil tak, že pro přiblížení regulovaného nájemného k tržnímu bude případně hledat podporu i u opozice. "Rozhodně si nepředstavuji, že bych hlasoval pro zákon v podobě, kterou má dnes," doplnil.

12. ledna 2004 - "KDU-ČSL pokládá za nepřijatelné, aby zcela zásadní zákon byl schválen pouze částí vládní koalice ve spolupráci s komunistickou opozicí," uvádí se v usnesení celostátního výboru KDU-ČSL. Předseda strany Miroslav Kalousek ČTK řekl, že jediným řešení je zpětvzetí tohoto návrhu a politická dohoda celé vládní koalice o nové podobě zákona. Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že nedoporučí premiéru Vladimíru Špidlovi, aby vláda stáhla návrh zákona z projednání ve sněmovně. "Myslím si stále, že je možné dospět k dohodě tím, že některé jeho pasáže upravíme," řekl Sobotka.

13. ledna 2004 - "Ministerstvo financí společně s poslanci ČSSD pracují na kompromisu, který by měl umožnit přijetí návrhu zákona i koaličními hlasy. Bude to znamenat podstatnou změnu v našem návrhu," uvedl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.

19. ledna 2004 - Dohoda ČSSD s US-DEU na kompromisním návrhu zákona podle místopředsedy ČSSD a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha není možná. "Postoj Unie svobody je naprosto neslučitelný s programem sociální demokracie," řekl ČTK místopředseda.

20. ledna 2004 - Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) se dohodli, že nájemné se do roku 2006 třikrát zvýší o deset procent.

3. února 2004 - Škromach zpochybnil, že by lednová dohoda mezi ministerstvy financí a místního rozvoje o růstu nájemného byla konečnou představou vládní koalice. "Není akceptovatelné, aby se během čtyř měsíců uvolnilo nájemné o 20 procent," prohlásil Škromach v pořadu BBC. "Jedna věc je jednání, a druhá věc je najít podporu ve svých politických stranách," řekl.

6. února 2004 - Ministr Sobotka na tiskové konferenci připustil, že dohoda z 20. ledna se ještě může změnit. Důvodem je chystané zvýšení DPH u vodného a stočného z pěti na 19 procent. Pro domácnosti by to znamenalo zdražení o stovky korun ročně, uvedl Sobotka.

8. února 2004 - Sobotka novinářům řekl, že regulované nájemné by v příštích třech letech nemuselo růst o maximálně deset procent ročně, jak se dohodla vládní koalice, ale o dva až tři procentní body méně. "Pokud bychom měli vyjít vstříc části poslaneckého klubu sociální demokracie, pak by bylo možné ten meziroční růst snížit," uvedl s tím, že akceptování této varianty mezi koaličními partnery bude zřejmě problematické.

9. února 2004 - "Já budu trvat na naplnění dohody," zdůraznil předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek pro Právo. Změna stanoviska ministra Sobotky není pro něj důvodem si myslet, že dohoda uzavřená na úrovni předsedů koaličních stran neplatí. "Pro mě jsou v této chvíli partneři předsedové (Vladimír) Špidla a (Petr) Mareš," dodal Kalousek.

10. února 2004 - Dohoda o zvyšování nájmů maximálně o deset procent ročně třikrát do roku 2006 platí, řekli po jednání koaličních lídrů předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl a předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. "Dohoda ministrů platí za předpokladu, že se poslanecké kluby nedohodnou jinak," dodal pro ČTK mluvčí ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) Marek Zeman.