BBCCzech

Česká republika podle ministra obrany Miroslava Kostelky možná získá jako část úhrady ruského dluhu místo původně domlouvaných tří velkokapacitních transportních letounů vrtulníky Mi-24 a Mi-17.

Elitní jednotka české armády se chystá do Afghánistánu. Senát minulou středu odsouhlasil vyslání sto dvaceti výsadkářů, kteří mají v Afghánistánu vyhledávat členy hnutí Taliban a teroristy ze sítě Al Kajda. Předseda klubu senátorů ODS Jiří Liška odůvodnil, proč občanští demokraté misi do Afghánistánu podpořili, těmito slovy:

Jiří LIŠKA (zvukový záznam): Jsme přesvědčeni o tom, že musíme přejít od takových těch proklamací k činům, že musíme jasně říct, na které straně stojíme, a zároveň to rozhodnutí je usnadněno tím, že tam posíláme profesionály, kteří jsou dobře vycvičeni a kteří tam chtějí a kteří tam jdou dobrovolně.

Předseda senátorů ODS Jiří Liška. Proti vyslání hlasovali tři senátoři KSČM a šéf klubu sociálních demokratů Petr Smutný. Tady jsou jeho argumenty.

Petr SMUTNÝ (zvukový záznam): Já chronicky hlasuji proti všem vysláním našich vojáků do nějakých bojových akcí, protože si myslím, že to není dobře, že silou se nedá vnutit světu naše představa o jeho organizování a myslím si, že v tom Afghánistánu jsme to nevzali za dobrej konec.

Šéf senátorského klubu sociálních demokratů Petr Smutný. K vyslání prostějovských výsadkářů do Afghánistánu je ještě zapotřebí souhlas Poslanecké sněmovny. Ta se má tímto problémem zabývat už za několik dní.

Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka. Přeji vám hezký dobrý den.

Dvaasedmdesát podzvukových letounů L-159 nakoupila česká armáda od Aera Vodochody. Teď je před vládou rozhodování, co dál s Aerem. Vy jste už před týdnem řekl, že jste pro odchod Boeingu z Aera. Jste připraven hlasovat pro odchod Boeingu z Aera Vodochody v okamžiku, kdy se ukáže, že ten obchod může stát miliardu korun?

No, tak v první řadě bych to trošku upravil. Samozřejmě letoun L-159 je vynikající letoun, já ho musím skutečně pochválit a naši piloti ho chválí taky. Odchod Boeingu z Aera v podstatě není možný, protože ten letoun je z poloviny americký, téměř z poloviny americký, takže ta otázka Boeingu jako firmy asi v této pozici zůstane. Něco jiného je samozřejmě management Boeingu, který víceméně má rozhodovací pravomoci v představenstvu, a to by se mělo podle mého názoru rychle změnit.

Abychom v tom udělali jasno, Boeing vlastní zhruba třetinu akcií Aera Vodochody, nicméně má téměř majoritní rozhodovací pravomoci ...

... i v souvislosti s managementem. Vy neočekáváte, že vedení Boeingu to zkrátka spojí: "Pětatřicet procent a majoritní rozhodování, jinak odejdeme."

Uvidíme, uvidíme, s čím firma přijde. Tam je skutečně otázka taková, že my bychom se měli snažit a je to zájem i Armády České republiky, snažit zachovat Aero Vodochody ve funkčním stavu tak, aby letouny L-159 mohly být provozovány, protože samozřejmě máme i zájem část letounů, jak jistě víte, odprodat.

Pane ministře, týdeník Euro ve svém nejnovějším vydání napsal, že z části smluv o vstupu Boeingu do Aera vyplývá, že stát v případě, že by došlo ke změnám v podniku, by musel vykoupit akcie Boeingu, je jich tedy třetina, za zmiňovanou víc než jednu miliardu korun. Vy jako daňový poplatník, teď ne jako ministr, vy byste byl pro to, další peníze do Aera Vodochody?

Je potřeba si uvědomit, že Aero Vodochody není jenom Boeing a nejsou to jenom Američané. Aero Vodochody, to je dva tisíce zaměstnaných lidí, jsou to ty problémy, které tady zmiňuji, to znamená, možná další výroba, možný další prodej, protože tato skutečnost se jeví jako celkem reálná.

Promiňte, jak to, že se jeví jako reálná, když Aero Vodochody jako samotné nebylo za uplynulé dva roky schopno prodat ani jeden letoun L-159? Teď se o to pokoušíte i vy jako ministr obrany a váš úřad jako ministerstvo obrany, protože jste nakoupili dvaasedmdesát letounů a zhruba čtyřicítku chcete udat. Zatím se neprodal ani jeden letoun L-159.

Já zůstávám optimistou a vidím tady určité možnosti, které je potřeba pěstovat. Já nebudu konkrétní, ale každopádně ty možnosti vidím a je reálná šance část těchto letounů odprodat. Samozřejmě taky je potřeba vidět ty tisíce letounů L-59 a L-39, které létají po celém světě a kde Aero Vodochody bohužel, bohužel, to musím říct, asi ve vidině nových letounů trošku podcenilo tu možnost jejich oprav, upgradů a tak dál. Takže ta možnost tady je.

Vláda má na stole materiál, ze kterého vyplývá, že stát by vyplatil věřitelům zhruba devět miliard korun a s tím by Aero Vodochody mohlo dál jako firma přežít. Jako daňový poplatník jste tedy pro to, aby se zhruba devět miliard dalo do záchrany Aera Vodochody, byť by asi za devět miliard, pokud by se to rozpustilo mezi dva tisíce zaměstnanců, to by se žilo.

Rozhodně bych nedal devět miliard do podniku, kde bych neviděl jasný podnikatelský plán, to znamená, bude potřeba zřejmě i v této oblasti trošku restrukturalizovat výrobu. Ale pokud to bude plán, který bude mít naději na úspěch a bude dobrý, tak ten podnik by bylo potřeba zachránit.

V každém případě byste odmítl tezi, že uplynulé dva roky prokazují, že L-159 jako podzvukové letouny, jsou neprodejné, byť několik jednání, ať už v Indii a v dalších zemích, zkrachovalo?

Já bych řekl, že prodejné jsou, jde o to, proniknout na trhy a v tomto zůstávám trošku optimistou.

Naznačujete také a vykládám si správně vaše slova, že v případě, že by vláda Aeru Vodochody nepomohla, tak by L-159 jako letouny, které má ve své výbavě česká armáda, že by to pro vás bylo nepředstavitelné?

Ale tak nepředstavitelné to není, protože samozřejmě Aero Vodochody jako takové nezaniknou zcela. Já si umím představit, že z Aero Vodochod zůstane část, která bude právě se starat o letouny L-159. Otázkou je, jestli by byla schopna tato část pak ještě některé další v případě, že budou úspěšné, vyrobit.

Jaký názor vy budete prosazovat na vládě, až budete jednat o tom, co dál s Aerem Vodochody a s pozicí Boeingu?

Já bohužel jsem se ještě neseznámil s tím materiálem, který se týká Aera Vodochody, takže každopádně, pokud to půjde, s co nejmenšími náklady uchovat schopnost Aera, ale říkám, to je ještě všechno budoucnost.

Ale devět miliard byste, to byste se bránil jako daňový poplatník, jak píše týdeník Euro ...

Devět miliard samozřejmě jenom tak hodit do, řeknu, černé díry, tak to ne.

Ne, ne, ne, já jsem řekl, že pokud nebude správný podnikatelský plán, pokud nebude určitá vize, záruky, jisté záruky do budoucnosti, pak by to byla černá díra.

Vy jste na tiskové konferenci před týdnem zmínil jednu zemi, když jste takový optimista, že se konečně podaří nějakou L-159 prodat do jiné země, než do České republiky, zmínil jste Egypt, který jste označil za možného kupce podzvukového bitevníku L-159. Kdy očekáváte, že by mohlo padnout rozhodnutí u těch vašich L-159, které jsou pod ministerstvem obrany?

No, tak já doufám, že se nám to povede do poloviny roku, tohoto roku samozřejmě, vědět víc, jestli budou prodány, či nebudou, protože v opačném případě budeme muset a velmi nákladně hledat možnosti, jakým způsobem je zakonzervovat, což bychom ...

Já myslím, že probíhají jednání s dalšími státy, ale ty bych tady zatím nezmiňoval.

Vy jste také před týdnem řekl, že případné zakonzervování L-159 by stálo miliony korun, kde je vezmete v případě, že budete muset L-159 zakonzervovat?

Samozřejmě bysme je museli najít někde z provozních prostředků a udělali bysme to velmi neradi, protože existují v podstatě dvě možnosti, buď lítat na všech, a to s sebou nese určitá provozní rizika, dejme tomu, anebo část zakonzervovat a věřit, že se je podaří ještě odprodat někdy v budoucnosti.

Za pozdní dodávku podzvukových letounů L-159 má Aero Vodochody české armádě podle citovaného týdeníku Euro zaplatit penále ve výši tři a půl miliardy korun. Je ten údaj správný?

Ten údaj za pozdní dodávku správný není. Za pozdní dodávku by se to penále pohybovalo někde kolem sedmi set, osmi set milionů. Ta otázka další je poměrně velmi složitá, asi by nám nestačil čas na to, abychom ji objasnili. Jde v podstatě o posouzení fakturace, jejich způsobu, času fakturace, průběhu fakturace v různých obdobích, kde se mohou vyskytnout různé názory i arbitrů, takže to je otázka, která je složitější.

Když jste řekl tu částku, která je neoddiskutovatelná, zhruba sedm set milionů korun, jak se výše toho penále bude řešit, není-li už náhodou vyřešena?

Část řešena je, zbývající v podstatě dvě části, protože tam jde o tři etapy arbitráže, budou vyřešeny v letošním roce. Takže my jsme museli takto postupovat z hlediska zákonu o majetku, protože samozřejmě ministerstvo obrany má povinnosti spravovat majetek řádně. Takže ta první arbitráž je uzavřená, další budou následovat.

Dvě, jedna je podaná, dvě ještě podáte. Vy jste také před týdnem oznámil, že se pokusíte uspíšit zprávu pro vládu o pronájmu nadzvukových letounů pro českou armádu. Pro úplnost, favoritem je britsko-švédská zbrojařská firma BAE Systems/Saab. Je reálné, že by českou podmínkou k pořízení čtrnácti stíhaček Gripen byl vstup britsko-švédského konsorcia do Aera Vodochody?

Tak jak určitě víte, tam existují různé pracovní skupiny při řešení celého toho problému a dohadování se o smlouvě. Je tam jedna skupina, která je převážně vedena ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem financí, která řeší otázky offsetů. Tam by mohlo něco podobného padnout, ale zatím nic takového dohodnuto není.

Vy jako ministr obrany nedáváte těm skupinám, které jsou při jiných ministerstvech, nějaké, řekněme, doporučení, která by byla dobrá právě z pohledu ministerstva obrany? Když jste mluvil o nutnosti v nějaké formě zachránit Aero Vodochody pro fungování L-159, tak jste žádný takový úkol nebo doporučení vašim kolegům nedal?

Ne, ne, ne, my se snažíme pouze, aby, pokud jde o offsety, byly vázány na vlastní smlouvu, to znamená, při neplnění, aby byla jasná sankce.

Znamená to, že se tak jako ministerstvo obrany chcete vyhnout tomu, na co si například stěžovali Poláci, že část offsetů se neplní?

Přesně tak, přesně tak, protože samozřejmě my musíme v té smlouvě předejít jakýmsi budoucím rizikům, a tady se hovořilo nebo proběhlo tiskem zhasínání displejů a podobně. Něco takového by smlouva měla podchytit a zabránit, aby se něco podobného stalo. Pokud se něco podobného stane, tak samozřejmě aby na to bylo patřičně reagováno.

Problém zhasínání displejů a to, že v noci gripeny nevidí, tak to už je vyřešený problém z vašeho pohledu?

Zatím, co máme informace, a my si je samozřejmě ještě ověřujeme a budeme ověřovat dál, tak šlo o, řeknu, řadu gripenů, které slouží ve švédském letectvu, a software, který by měly mít gripeny, pro Českou republiku by měl být jiný.

Můžete prozradit, v jaké fázi je dojednávání závěrečných smluv, které, jak už jste řekl, chcete uzavřít v květnu s BAE Systems/Saab?

Ta jednání samozřejmě probíhají, probíhají velmi intenzivně, každý týden. Je konec ledna, já bych byl, rád, kdyby materiál do vlády spatřil světlo světa nejpozději ...

No, tak začátek února, dobře. Takže začátek února, já bych byl rád, kdyby materiál spatřil světlo světa někdy do ..., po polovině února. Tam je potřeba ještě vyřešit řadu věcí. Já taky otevřeně říkám, že vláda nerozhodla, že švédská nabídka prostě zvítězila. Vláda uložila mně zahájit jednání se švédskou stranou ...

Chcete tím naznačit, teď hovoříte diplomaticky jako každý ministr, když si sedne k mikrofonu, chcete tím naznačit, že jsou nějaké body, které zatím jsou poměrně sporné při jednání s britsko-švédským konsorciem?

Tak je to, jsou to už trošku zmiňované offsety, to znamená, navázání na smlouvu. Může to být otázka, protože se musíme připravit na všechny případy zbytkové ceny po deseti letech, kterou bysme rádi od švédské strany věděli, protože vláda musí dostat i možnost například ty letouny po deseti letech odkoupit nebo prodloužit pronájem, i když to předbíhám, protože možná, že to tak vůbec nebude. Ale ta varianta tady existuje ...

To znamená, že byste chtěli, aby například po deseti letech pronájmu nových gripenů byla v té smlouvě částka, za kolik po deseti letech gripeny odkoupíte?

Přesně tak, přesně tak, protože to není jenom otázka ceny po deseti letech, je to otázka ceny, dejme tomu a nepřivolávám to a doufám, že se to nikdy nestane, náš pilot udělá hrubou chybu a gripen bude zničen, jakým způsobem budeme řešit náhrady. Čili to je velmi důležitá otázka pro nás a já doufám, že bude švédskou stranou zodpovězena, protože těch otázek je poměrně ještě dost a my musíme připravit takový materiál, aby Česká republika každopádně byla, řeknu, smlouvou ošetřena co nejlépe.

Daňovým poplatníkům jako ministr obrany chcete garantovat, že offsety, ke kterým se zaváže britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab, tak budou pleněny ze sta procent, jinak ta smlouva nebude uzavřena?

Nikdy nemůžete říkat, jak co bude plněno v budoucnosti. Ta smlouva bude uzavřena teď, ale musí existovat sankce za to, když offsety plněny nebudou.

V případě, že na to nepřistoupí švédská firma vyrábějící gripeny, tak bude co?

Mohli bysme o tom začít uvažovat, já ale předpokládám, že se se švédskou stranou plně dohodneme.

Co bude obsahem memoranda o porozumění, které chcete podepsat v březnu a které bude předstupněm, rozumím-li tomu správně, k podepsání závěrečné smlouvy?

Memorandum o porozumění v podstatě říká, co chceme, jakým způsobem půjdeme, že hlavní otázky jsou vyřešeny. Nemá ještě takovou tu vyšší právní sílu, ale je to prostě vyjádření vůle obou stran, že budou pokračovat v jednání.

Další téma: Zahraniční mise české armády. První dva kroky k vyslání českých výsadkářů do Afghánistánu má vláda za sebou. Krok poslední zbývá, s návrhem musejí souhlasit poslanci v Poslanecké sněmovně. Proti vyslání v Senátu hlasovali ve středu v horní parlamentní komoře jen čtyři senátoři, tři za KSČM a předseda klubu sociální demokracie Petr Smutný. Tady jsou jeho argumenty, proč hlasoval proti:

Petr SMUTNÝ (zvukový záznam): Já jako chronicky hlasuji proti všem vysláním našich vojáků do nějakých bojových akcí, protože si myslím, že to není dobře, že prostě nedokážeme, silou se nedá vnutit světu naše představa o jeho organizování a myslím si, že v tom Afghánistánu jsme to nevzali za dobrej konec. Tohle je vyloženě otázka našeho svědomí a tady ..., moje svědomí mi říká, abych hlasoval tak, jak standardně hlasuji. Do toho si mluvit nenechám.

Předseda senátorského klubu sociální demokracie Petr Smutný. Vy jste misi českých vojáků do Afghánistánu označil slovem "nejnebezpečnější" v dosavadní historii české armády, pokud budeme brát českou armádu od rozdělení federace. V Poslanecké sněmovně, která se má vysláním zabývat v dohledné době, bylo víc odpůrců mise v Afghánistánu než v Senátu. Jste si už jako ministr obrany jist, že většina ve sněmovně je vaše?

No, tak v první řadě, jist si člověk je vždycky až po hlasování, takže já se domnívám, protože jak už jsem řekl, jsem optimista, že většina v Poslanecké sněmovně bude. Je otázka samozřejmě diskuse, protože ta určitě proběhne. Pan senátor tady řekl, jak hlasoval, myslím si, že je to zcela logické, jestliže chronicky takto hlasuje. Já se pro to na něj určitě nezlobím a měl na to právo.

On chronicky hlasuje proti misím, vy jste chronický optimista, takže je to asi 1:1. Pro úplnost, celkové náklady na misi do Afghánistánu jsou dvě stě osmdesát šest milionů korun, pobyt samotný má stát sto sedmdesát šest milionů. Čtyřicet až padesát milionů korun, tak jste odhadl částku na přesun materiálu a vojáků do Afghánistánu letecky. Už je jisté, že se na přepravě prostějovských výsadkářů budou podílet spojenci, rozumějme, asi především Američané.

Tak my jsme provedli předběžné jednání, vypadá velmi nadějně, že to tak bude. Samozřejmě čekáme na souhlas Parlamentu České republiky pro to, abychom rozběhli velmi detailní plánování a pak uvidíme, ale myslím si, že tomu tak bude.

V případě, že ten souhlas dostanete, kdy by začalo s přesunem, kdy by začal přesun výsadkářů do Afghánistánu?

Nejprve by samozřejmě musela do prostoru odjet, řeknu, rekognoskační skupina, která by zmapovala vůbec, kde budou, jak budou, s kým budou spolupracovat, jakým způsobem budou plnit úkoly, tak aby, přestože jsou výsadkáři připraveni téměř na vše, tak abysme ujednotili a sladili vlastní složení celé jednotky, vybavení materiálem a tak dál, a tak dál. Takže když všechno půjde hladce, koncem března, začátkem dubna.

A k podpisu nějaké dohody, to se podepisujou dohody o tom, kdo zajistí přesun, na čí náklady bude?

V průběhu vyjednávání, to znamená, jestliže a já věřím, že sněmovna schválí vyslání do poloviny února, tak někdy v březnu.

V souvislosti s vysláním českých vojáků do zahraničí začínají poslanci a senátoři zvažovat změny způsobu, jakým schvalují vyslání českých vojáků do zahraničních misí. Od 1. července totiž začnou v Silách rychlé reakce Severoatlantické aliance působit právě i čeští vojáci. Jednotky Sil rychlé reakce mají být schopné se rozmístit za pět až třicet dní kdekoliv na světě. Jak by se podle vašeho názoru měly změnit schvalovací procedury po zařazení českých vojáků do těchto rychlých sil Severoatlantické aliance?

Tak v podstatě existují dvě možnosti, první možnost je upravit ústavu, což já nepředpokládám jako průchodné v současné době. Druhá možnost je vytvořit systém, dejme tomu, bianko šeku pro vládu, která by mohla rozhodovat, pak následně informovat parlament, tak jak je to v případě například použití článku 5 a dalších, o předem vyjmenovaných jednotkách s předem stanoveným určením. To by mohla být schůdná cesta a myslím si, že tou se bude ubírat i poslanecký návrh pana poslance a předsedy Vidíma.

Právě šéf branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Jan Vidím zvažuje takový návrh. Myslíte si, že to je schůdnější cesta, než aby vláda předkládala svůj návrh, že zkrátka ...

Můžou být samozřejmě obě cesty. Já vítám iniciativu pana předsedy výboru Vidíma, protože se mi zdá, že je to v první řadě rychlejší cesta. Já bych musel ..., a bylo to sice připraveno, ale stejně projednání v Bezpečnostní radě státu, pak ve vládě, myslím si, že i poslanecká iniciativa je velmi vhodnou formou, jak toto zabezpečit a zabezpečit to nějakým způsobem musíme.

Abych tomu ještě rozuměl zcela, tak to bude právě ten bianko šek na určitá území, který vy očekáváte, že bude schůdný návrh?

Musí to, na určitá území to asi být nemůže, ale musí to být na přesně stanovené jednotky, to znamená, v současné době to bude tři sta dvanáctý prapor chemické radiačně-biologické ochrany, kde takové problémy nevidím, ale v budoucnosti to můžou být jednotky i jiného druhu.

Tedy zatím, abychom si v tom udělali jasno, jsou součástí nebo budou součástí k 1. červenci, nemýlím-li se ...

V Liberci. A v budoucnu očekáváte, že by jaké další jednotky mohly být součástí Sil rychlé reakce?

V budoucnu to můžou být třeba speciální síly, můžou to být zase naše pasivní sledovací systémy, v tom, v čem jsme dobří, může to být polní nemocnice, může to být mechanizovaná jednotka až do stupně zhruba prapor, čili ...

Kdy je reálné, že by došlo k dalšímu rozšíření části české armády, které by byly začleněny do Sil rychlé reakce Severoatlantické aliance?

Tyto věci se řeší postupně, v podstatě my dnes máme v NRF v silách pouze prapor, takže pro ty další léta se to bude plánovat i dál v Alianci.

Další léta, to znamená, kdy by mohlo dojít k rozšiřování české účasti v těchto silách?

No, tak my budeme rotovat určitě minimálně jednou rotou, i v dalším praporu, který pravděpodobně bude německý nebo italský, německý, protože se budeme s našimi chemiky chtít zúčastnit v mezinárodních silách, čili i pod vedením jiného státu. Takže příští rok to minimálně určitě budou zase chemici.

Další téma: Armáda v roce 2004. "Rok plný zvratů a nepopulárních opatření," tak jste označil pro armádu rok 2003. Rok 2004 pak prý podle vás budoucnost označí jako rok propouštění. Vy jste v té souvislosti naznačil, že armáda má víc vyšších důstojníků než potřebuje. Jak tento problém ..., je to hlavní problém v souvislosti s armádou?

Samozřejmě, že to není úplně hlavní nebo nejhlavnější problém, ale je to jeden z problémů, který nerad vidím, protože samozřejmě ta pyramida hodností se musí změnit. Ten problém ale vyřešíme poměrně, myslím, velmi rychle, protože u toho konkrétního ..., u té konkrétní struktury toho konkrétního ředitelství ví, že tento proces není dokončen. To už se ale nebude dotýkat těch jednotek a řeknu, masových exodů různých našich vojáků, protože ty už by měli vědět všichni, kde a jak skončí, kdy a jak skončí. Takže ani bych neřekl, že to bude nějaké ještě masovější propouštění, než probíhalo.

Do kdy chcete vyřešit ten problém jednoho nově zřízeného velitelství, na který narážíte?

Já myslím, že si dáme teď čas, abysme posoudili, jak funguje, tam byl i určitý objektivní důvod, ne teda z hlediska hodností, ale z hlediska počtů, že se stará o dost složitý úsek, posoudíme, jak funguje a dejme tomu, do konce tohoto roku, k začátku příštího roku tam provedeme některé změny.

Vy jste, pokud to řeknu hodně zjednodušeně, v tom svém projevu bilančním naznačil, že Tvrdíkova reforma, reforma vašeho předchůdce byla svým způsobem nereálná, některé prvky v ní byly nereálné. Pane ministře, kde má veřejnost jistotu, že zkrátka až přijde nějaký další ministr obrany, ne že bych chtěl zkracovat vaše funkční období v úřadě, že zase nebude říkat, že předpoklady, které naplánovali plánovači pod Miroslavem Kostelkou, byly nereálné a je zase zapotřebí je měnit?

No, tak v první řadě chci reagovat. Reálná, nereálná, ona vycházela bohužel z růstu HDP, kterej byl nereálný nakonec, ale to se jim nedá, všem těm, kteří na reformě původní pracovali, nějakým způsobem příliš vyčítat, protože ty podklady získávali z odborných kruhů. Takže změnily se taky i otázky zcela běžné, DPH vzrostlo, je to věc, která dost silně dopadá na provoz a na provozní výdaje armády ...

Já věřím, že střednědobý plán, tak jak je skutečně detailně připravován, bude připraven reálně. Podílí se na něm nejenom ta část civilně-správní, podílí se na něm celá vojenská část ministerstva obrany, to znamená, generální štáb, podílí se na něm velitelé. Došlo, myslím, k velké racionalizaci různých požadavků, takže už by měl být zpracován reálně a já věřím, že /souzvuk hlasů/ ...

Víte, ptám se, pane ministře, nerad vám skáču do řeči, ale ptám se sugestivně proto, že když byl před těmito mikrofony někdejší náčelník generálního štábu české armády, generál Jiří Šedivý, když byl před těmito mikrofony současný náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka, tak oba dva tady říkali, že v souvislosti s ruským dluhem bude velmi dobré, když Česká republika bude mít letouny, nákladní letouny An-70 Antonov, protože je využije pro přepravu a ty kapacity využije. Teď se dozvídáme, že Česká republika možná získá jako část úhrady ruského dluhu namísto původně domlouvaných tří velkokapacitních transportních letounů vrtulníků, a to Mi-24 a Mi-17. Tak co skutečně potřebujete, vrtulníky nebo Antonovy?

Tak zaprvé An-70 jsou v nedohlednu bohužel, takže pak by do úvahy připadaly IL-76, které, kde máme určité problémy. My jsme tady otevřeli jednu z možností, protože sedmdesát šestky jsou stále ve hře, a my jsme otevřeli jednu z možností dodávky bojových a transportních vrtulníků, protože tak bysme zabezpečili alespoň taktickou dopravu a mohli bysme využít v podstatě modernizované bojové vrtulníky a nemuseli je sami modernizovat.

Kdy ..., pro vás tedy prioritou jsou, nebudou-li Antonovy, tak Iljušiny IL-76, to je pro vás priorita a teprve pak vrtulníky?

Ne, ne, ne, tam jsou možnosti, tam je možnost několika variant a my bychom přivítali samozřejmě zejména tu možnost dodávek vrtulníků. Ale to všechno podléhá jednání ještě s ruskou stranou, takže je to otevřená záležitost.

Do kdy počítáte s tím, že se chcete dohodnou právě z hlediska kapacit armády?

Tak já bych to zase odhadoval zhruba tak na ty dva, tři měsíce, než tento problém bude vyřešen.

Proč Rusové nejsou schopni dodat ty Antonovy? Skutečně by je armáda nepotřebovala?

Ale no tak Antonovy, zatím lítá jeden v podstatě. Asi by nebyli schopni splnit ten termín, mají s tím nějaké problémy, takže pro nás je v současné době výhodnější řešit to skutečně s těmi vrtulníky, nehledě na to, že tři letouny je poměrně hodně.

Konstatuje ministr obrany Miroslav Kostelka. Děkuji za třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

PRAHA 2. února (ČTK) - Stíhačky Jas-39 Gripen pro českou armádu by měly mít jiný software než stroje, které používá švédská armáda. Problémy s létáním v noci a za omezené viditelnosti, které se projevily u gripenů ve výzbroji švédské armády, by se jich tedy týkat neměly. Vyplynulo to z dnešního vyjádření ministra obrany Miroslava Kostelky pro rozhlasovou stanici BBC.

Ministr dodal, že čeští vyjednavači o případném pronájmu gripenů tyto informace stále ověřují.

Švédský veřejnoprávní rozhlas před několika dny uvedl, že letectvo nemohlo kvůli těmto obtížím v posledních dvou letech cvičit naplno ve chvílích, kdy byla tma nebo zataženo. Tyto problémy údajně několikrát způsobily zhasnutí pilotovy obrazovky během letu.

Švédskou nabídku na 14 nových stíhaček vyhodnotila po měsíční práci počátkem prosince jako nejlepší odborná komise a následně se ke gripenům přiklonila i česká vláda. Švédové předstihli Belgii s její nabídkou modernizovaných F-16, Nizozemsko se stejnými stroji, Kanadu i Spojené státy.

Jednání o pronájmu gripenů již začala a Kostelka by chtěl, aby příslušný materiál pro vládu "spatřil světlo světa" po polovině února. Ministr připustil, že zatím existují některé sporné body. Prosazuje například smluvní záruky a stoprocentní sankce pro případ, že Švédové nebudou plnit offsety, neboli závazek zpětných investic v tuzemsku.

V rozhovoru pro BBC dodal, že čeští vyjednavači také chtějí znát zbytkovou cenu, za kterou by případně mohl stát stíhačky po deseti letech pronájmu odkoupit. "Vláda musí dostat možnost například ty letouny po deseti letech odkoupit, nebo prodloužit pronájem," uvedl. Zdůraznil ale, že v tomto ohledu předbíhá.

Připomněl také, že kabinet zatím definitivně nerozhodl o tom, že Česká republika si pořídí skutečně gripeny, takže nelze úplně vyloučit ani jednání s jiným zájemcem o dodávku stíhaček. Kostelka nicméně předpokládá, že dohodu se švédskou stranou se podaří uzavřít, i když otevřených otázek je podle něj "ještě dost". Z jeho slov pro BBC vyplynulo, že je třeba také vyjasnit náhrady v případě, že by český pilot třeba udělal hrubou chybu a gripen zničil.

PRAHA 2. února (ČTK) - Ministr obrany Miroslav Kostelka se domnívá, že odchod firmy Boeing z Aera Vodochody "v podstatě není možný". Podzvukový letoun L-159, který Aero vyrábí, je totiž podle něho téměř z poloviny americký. Kostelka ale míní, že by se měla rychle změnit situace, kdy Boeing sice vlastní asi třetinu akcií Aera, podle smlouvy má ale na chod podniku největší vliv. Ministr to dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Kostelka dále řekl, že nemá cenu dávat do podniku další státní miliardy, pokud nebude mít jasný podnikatelský plán. Míní také, že Aero by mělo poněkud restrukturalizovat výrobu. Ministr si umí představit i variantu, kdy by z Aera zůstala jen část, jež by se starala o L-159. Pak by ale podle něj byla otázka, zda by tato část byla případně schopna nějaké nové letouny dále vyrábět. Kostelka chce Aero zachovat ve funkčním stavu, připomněl mimo jiné, že podnik zaměstnává 2000 lidí. Možnost, že Aero bude schopno další výroby a prodeje, je podle něj reálná.

Ministr také uvedl, že penále za to, že Aero dodalo české armádě podzvukové bitevníky pozdě, činí 700 až 800 milionů. Jedna arbitráž kvůli dodávkám L-159 je již podle něj uzavřena, další dvě ale ministerstvo obrany podá.

Kostelka nicméně v rozhovoru pro BBC uvedl, že L-159 je dobré letadlo. Věří, že armádě se nakonec podaří prodat přebytečné bitevníky, kromě Egypta jsou podle něj ve hře i další země.

Připustil, že v rámci jednání o pronájmu stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu se v jedné pracovní skupině diskutuje i o možnosti vstupu konsorciu SAAB/BAE, výrobce gripenů, do Aera. "Tam by mohlo něco podobného padnout, ale zatím nic takového dohodnuto není," uvedl Kostelka.

Stát chce udržet ztrátový podnik Aero Vodochody při životě i za cenu mnohamiliardových dotací, současně počítá i s vyplacením značného odstupného americké firmě Boeing, která zbrojovku dosud ovládá. Uvedlo to nejnovější vydání týdenku Euro s odkazem na vládní materiál zpracovaný ministerstvy financí a průmyslu a obchodu. Podle týdeníku je podstatou návrhu vypovězení záruk na úvěry a jejich následné vyplacení, čímž by měl stát vyplatit věřitelům zhruba devět miliard korun. Současně by mu tím vznikla pohledávka u Aera, kterou by následně kapitalizoval.

PRAHA 2. února (ČTK) - Česká republika možná získá jako část úhrady ruského dluhu místo původně domlouvaných tří velkokapacitních transportních letounů vrtulníky Mi-24 a Mi-17. Informoval o tom dnes Český rozhlas. Náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva k tomu ČTK řekl, že možnost získat desítky vrtulníků Češi otevřeli při jednání s ruskou stranou.

"Jedná se o obou typech vrtulníků, které používáme a které chceme modernizovat. My jsme si toto dali jako možnost a jednání dále pokračují," poznamenal náměstek. Ruská strana původně nabízela tři letouny Antonov An-70, kvůli problémům se ale dotázala, zda místo nich může poskytnout Iljušiny Il-76 MF.

Odborníci nabídku zvážili, posoudili, nakolik by armáda letouny využila. Místo letounů nakonec začali jednat o vrtulnících. Několik desítek strojů by i podle náměstka Kopřivy prakticky pomohlo vyřešit modernizaci českého vrtulníkového vojska.

Ministr obrany Miroslav Kostelka dnes rozhlasové stanici BBC řekl, že letouny An-70 "jsou v nedohlednu". Vrtulníky by podle něj zabezpečily aspoň taktickou dopravu, a Česká republika by tak dostala "v podstatě modernizované" stroje, takže by jiné vrtulníky sama nemusela modernizovat. "To všechno ještě podléhá jednání s ruskou stranou, takže je to otevřená záležitost," řekl k případné dodávce vrtulníků. Odhadl, že dohoda by mohla být uzavřena za dva až tři měsíce.

Mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha doplnil, že Česko by nedokázalo využít kapacitu transportních letounů. Český rozhlas dnes připomněl, že na summitu NATO v Praze v roce 2002 se ale zavázalo poskytnout alianci právě velkokapacitní transportní letadla. Není specifikováno, že to musí být vlastními silami. Pokud bude někdo chtít splnění toho závazku, může armáda zajistit letouny třeba smluvně, vysvětlil mluvčí.

Evropské země Severoatlantické aliance mají nedostatečné přepravní kapacity, vlastní dopravní letoun teprve vyvíjí konsorcium Airbus. Ministerstvo obrany si původně představovalo, že transportní letouny bude spojencům pronajímat.

Rusko dluží České republice téměř 22 miliard korun. Zhruba polovinu dluhu by měly uhradit dodávky pro armádu. Vrtulníků už vojáci převzali sedm. Vrtulníky Mi-24 jsou bitevní, určené pro ničení pozemních cílů a podporu vlastních jednotek. Jsou vyzbrojeny kulometem nebo kanónem a řízenými i neřízenými raketami. Vrtulníky Mi-17 jsou transportní, na jejich palubu se vejde až 20 lidí. Mohou být rovněž vyzbrojeny, zejména neřízenými střelami.

PRAHA 2. února (ČTK) - Poslanci a senátoři začínají zvažovat změnu způsobu, jakým schvalují vysílání českých vojáků do zahraničních misí. Od 1. července totiž začnou čeští vojáci působit v Silách rychlé reakce (NRF) NATO. Jednotky NRF mají být schopny se rozmístit za pět až 30 dní kdekoli na světě. Poslanci promýšlejí, jak zařídit, aby i v tak krátké době mohli čeští vojáci získat mandát pro vyslání do takové operace.

V současnosti může vláda bez souhlasu zákonodárců vyslat české vojáky do zahraničí na dobu nepřesahující 60 dnů a k působení vojáků na území cizího státu je potřeba souhlas tamní vlády. Jednotky NRF by ale zřejmě zasahovaly i v případě, že by vláda daného území pobyt vojsk NATO odmítala, případně by tam legitimní vláda vůbec neexistovala.

Do těchto jednotek je vyčleněn mnohonárodní prapor chemické, biologické a radiační ochrany umístěný v Liberci. Jsou v něm kromě Čechů vojáci dalších 12 armád. Česko se na něm podílí profesionálními vojáky velitelství, rotami velení a logistiky a speciální protichemickou rotou s celkem 267 lidmi. Ministr obrany Miroslav Kostelka dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC připustil, že v budoucnosti by mohly být českou součástí NRF i některé další jednotky. "Třeba speciální síly, mohou to být pasivní sledovací systémy, může to být polní nemocnice, může to být mechanizovaná jednotka až do stupně zhruba praporu," uvedl.

O tom, jak změnit vysílání českých vojáků do zahraničí, podle předsedy branného výboru sněmovny Jana Vidíma (ODS) již diskutují poslanecké kluby. "Nebude to novela zákona. Pokud to vůbec bude, bude to formou usnesení obou komor," řekl ČTK. Připomněl, že v současnosti nemají obě parlamentní komory šanci projednat vyslání českých jednotek tak rychle, aby se vojáci skutečně mohli případné operace NRF účastnit. "Zatím se uvažuje o tom, co s tím, abychom dostáli svým aliančním slibům," poznamenal. Jednou z variant například je, že by vláda měla dopředu od parlamentu zmocnění pro přesně určené jednotky.

Kostelka dnes Vidímovu iniciativu podpořil. "To by mohla být schůdná cesta," řekl BBC. Druhou možností by podle něj byla i změna Ústavy, to ale nepovažuje za průchodné.

O tématu měla tento týden jednat Bezpečnostní rada státu, příslušný materiál však byl nakonec z jejího programu stažen.

Síly rychlé reakce NATO vznikají na základě rozhodnutí pražského summitu aliance v listopadu 2002. Oficiálně zahájily činnost 15. října 2003 a plně operativní mají být v roce 2006, kdy dosáhnou početního stavu zhruba 20.000 mužů.

Sněmovnu čeká na únorové schůzi rozhodování o vyslání českých vojáků do Afghánistánu, Senát už misi podpořil. Kostelka věří, že poslanci tak učiní do poloviny února. Na dotaz BBC řekl, že na přepravě českých výsadkářů by se podíleli spojenci, zejména Američani.

"Vypadá velmi nadějně, že to tak bude," uvedl. Odhadl, že za předpokladu souhlasu sněmovny, a "když všechno půjde hladce", by jednotka mohla odjet koncem března, či začátkem dubna. V březnu by podle něj mohla být uzavřena dohoda s USA o přepravě české jednotky.

PRAHA 8. února (ČTK) - Ve středu by vláda měla rozhodnout o budoucnosti zbrojovky Aero Vodochody. Rozhodla se řešit současné hospodářské problémy firmy, která má vysoké dluhy a nedostatek zakázek. Návrh ministerstev financí a průmyslu a obchodu předpokládá udržení podniku při životě i za cenu miliardových dotací, dalším důležitým rozhodnutím bude otázka budoucího vztahu státu a americké firmy Boeing, která zbrojovku dosud ovládá.

Ačkoli ministr průmyslu a obchodu Milan Urban počítá s rozchodem státu s Boeingem, mohla by podle něj americká firma ve zbrojovce zůstat jako menší akcionář. Nevylučuji, aby zůstal nějakým menším akcionářem v Aeru, dokonce si myslím, že by to bylo rozumné, řekl Urban minulý týden.

Za téměř nemožný považuje odchod Boeingu i ministr obrany Miroslav Kostelka, jelikož letoun L-159, který Aero vyrábí, je podle něj téměř z poloviny americký. I on se však vyslovil pro změnu smlouvy, na základě které Boeing firmu ovládá, i když nemá v Aeru většinový podíl.

Podle dostupných informací je podstatou návrhu ministerstev vypovězení státních záruk na úvěry a jejich následné vyplacení, čímž by měl stát věřitelům uhradit zhruba devět miliard korun. Současně by mu tím vznikla pohledávka u Aera, kterou by následně kapitalizoval.

Dokument ministerstev předpokládá zachování všech, v současné době většinou ztrátových, výrobních programů. Materiál předpokládá pokračování výroby a prodeje letounů L-159, civilního letounu Ae 270 IBIS či spolupráce při výrobě vrtulníků Sikorsky.

Urban si nedovede představit, že by stát zaplatil za podnik a následně jej uzavřel. Za neúnosné však považuje, že v současnosti neexistuje reálný podnikatelský plán firmy. Dokud jej nevypracuje, nemá podle Kostelky smysl dávat do podniku další miliardy korun, uvedl minulý týden pro rozhlasovou stanici BBC.

Při řešení situace v Aeru by se stát podle Urbana měl dohodnout s Boeingem na restrukturalizaci, kterou vidí ve vstupu dalšího strategického partnera, a to z oboru letectví, ať už vojenského nebo civilního. Řešení vztahu státu s Boeingem bude podle něj velmi komplikované, existující smlouva je jednostranně nevypověditelná, a bude záležet na vzájemné dohodě.

Podle dřívějších slov Kostelky existují v rámci jednání o pronájmu stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu v jedné pracovní skupině diskuze i o možnosti vstupu konsorciu SAAB/BAE, výrobce gripenů, do Aera.

Boeing manažersky kontroluje Aero od roku 1998, kdy mu slíbil pomoc proniknout na zahraniční trhy a zvýšit objem zakázek. Vláda poté firmě poskytla garanci na investiční úvěr za 300 milionů dolarů a emisi dluhopisů za 200 milionů dolarů. Loni v létě vláda Aeru prodloužila záruku na úvěr do roku 2008. Stát v minulých měsících bezvýsledně vyjednával s americkým vlastníkem o budoucnosti firmy a o pomoci při splácení dluhu.

Největším akcionářem Aera s více něž 2000 zaměstnanci je stát, zhruba třetinu ovládá americká firma Boeing.