Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Podle předsedy Odborového sdružení železničářů Jaromíra Duška by se počet zaměstnanců na generálním ředitelství Českých drah měl snížit o polovinu.

Jaromír Dušek ve studiu BBC

České dráhy, jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, chtějí letos propustit šest tisíc lidí. Odborům vadí, že dráhy nemají na propouštění peníze na případný doprovodný sociální program. Ministr dopravy Milan Šimonovský stojí při vyjednávání s odbory na straně vedení podniku.

Milan ŠIMONOVSKÝ, ministr dopravy (zvukový záznam): Já prostě konstatuji, že moje informace jsou o tom, že si odbory vybraly zvýšení platů a vyšší propouštění. Já jsem na straně vedení, protože vedení dostalo tyto úkoly do svých manažerských smluv a musí je splnit, pokud chce obstát.

Říká český ministr dopravy Milan Šimonovský. Nejen o propouštění na dráze bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Kolikrát jste přemýšlel nad tím, že ve funkci předsedy Odborového sdružení železničářů, kterou zastáváte drahnou dobu, až příliš nadužíváte slovo "stávka"?

Já bych řekl, že jsme si zrovna nezvykli na evropské poměry a že v Evropě se stávkuje mnohem, ale významně častěji než v České republice a ...

Chcete tím říci, že škoda každé stávky, která padne vedle?

V žádném případě. Já tvrdím, že to nemůže mít nikdo jako koníček, i když se obávám, že v některých zahraničních železničních správách to kolegové jako koníček mají.

Nestalo se to už i ve vašem případě?

V žádném případě. My jsme zatím stávkovali, opravdu stávkovali jednou pořádně, dvakrát velmi, velmi, řekl bych, zkrácenou dobu, výstražně v řádu desítek minut, takže za těch třináct let, co jsem v odborech, je to zcela nepatrnej poměr vůči sousedům.

Pokud byste měl charakterizovat ty současné výhružky stávkou, jak blízko mají ke stávce skutečné? Jak by ta charakteristika vypadala?

Já bych řekl, že my jsme neměli v minulosti nikdy ve zvyku a nepoužíváme výrazy velmi hloupé a prázdné, jako je stávková pohotovost. To si myslím, že obvykle užívá někdo, kdo vůbec nic takového, to slovo stávka neumí ani vyslovit a neumí to ani udělat a ani to nechce udělat a nemá na to vliv a sílu, tedy jestliže u nás někdo založí stávkový výbor, je to, řekl bych, téměř bezprostřední příprava před tím, než může být ohlášen termín stávky.

V současnosti jsou založeny stávkové odbory v regionech, v jednotlivých regionech České republiky, a to kvůli plánu vedení drah na propouštění zaměstnance. Znamená to, že byť se budete scházet 25. února, že je téměř jisté, že stávka bude?

Já bych řekl, že naopak díky jednání, které bylo včera na našem představenstvu s představenstvem akciové společnosti, došlo poměrně, bych řekl, k výraznému uklidnění situace a k jistému klidu zbraní přinejmenším právě do toho 25., protože nechci nějak zveličovat jaksi zásluhy managementu, nicméně včera jsme konstatovali, že zástupci managementu, členové představenstva a. s. České dráhy byly velmi dobře připraveni na jednání, v řadě sporných bodů jsme se shodli, v řadě jsme hledali nějaká budoucí řešení a ta budoucí řešení nastanou právě toho 25.

Uvažoval předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek, že by svoji vstřícnost projevil tím, že by požádal jednotlivé stávkové výbory v jednotlivých regionech, aby stávkové výbory byly zrušeny?

Nikoli, ono naopak došlo k tomu, že stávkové výbory byly založeny v celé síti, především tedy na rovni železničních stanic proto, že na jedné straně mohla být reakce jako podpora těm, kteří se cítili být více ohroženi, protože někde ten management na střední a nižší úrovni byl překotně iniciativní a v rozporu se zákonem, se Zákoníkem práce a v rozporu s kolektivní smlouvou začal realizovat neprojednaná organizační opatření, respektive snižování počtu pracovníků, mnohde bohužel i s pohrůžkou vyhazovu bez, řekněme, využití sociálního programu a víme, jak strach mezi lidmi působí, takže mnohdy z donucení došlo k podpisům těchto dohod.

Neodpověděl jste na otázku, co je nutné udělat a schůzka, která se uskutečnila ve středu, není tím krokem, který by zrušil stávkové výbory?

Není tím krokem a může jím být až finální jednání toho 25. a naopak z toho včerejšího usnesení je sice konstatována řada odstranění sporných bodů, řada, řekl bych, stanovisek, ale je tam dále konstatace včerejšího představenstva, že si jaksi vyhrazuje právo v případě porušení těch ujednání, která včera zazněly, i kdyby k těm porušením došlo do 25., kterýkoli termín vyhlásit stávku, a to může udělat samozřejmě i po 25., protože ústředí, které zasedalo včera odpoledne má jediné kompetenci nás ve svazu vyhlásit stávku a tuto kompetenci představenstvu předalo včera.

Pokud byste měl být jednoznačný, z toho, jak znáte vedení Českých drah, jak byste popsal současný stav vyjednávání? Je nepravděpodobné, že by došlo po 25. ke stávce? Zkrátka ta vstřícnost je taková, že se dohodnete?

Já jsem přesvědčen, a chci tomu věřit, že včera jsme, myslím, dospěli k velkému pokroku v jednání a jestliže bude tento slibný, slibný trend toho jednání pokračovat a dosáhneme 25. finálního jednání k doplnění těch a upřesnění těch údajů, které jsme včera neměli k dispozici a nabídli jsme k tomu i, řekl bych. svojí konzultační a připomínkovou pomoc, tak jsem přesvědčen, že může po 25. dojít, takříkajíc, k odtroubení a k pokynu, aby byly zrušeny stávkové výbory.

Řekl byste, že to je nejpravděpodobnější varianta?

Já tomu chci věřit, ale bohužel to není jenom věcí představenstva, je to samozřejmě v souvislosti i s vládou a ministrem dopravy a spojů, který jaksi nechce vnímat, že přesto, že je největším dlužníkem Českých drah za neuhrazenou prokazatelnou ztrátu nám trošku přes média vzkazuje, že to, co musí zaplatit vláda, tedy z nařízení vlády vyplývající doprovodný sociální program při odchodu zaměstnanců Českých drah, takže to musí zaplatit skutečně vláda a nikoli management z nedostatkových prostředků.

K tomu se záhy dostaneme, ještě dovolte, abych se zastavil u vašich slov zezačátku tohoto Interview BBC. Vy jste naznačil, že nerad používáte, dokonce, že ani nechcete znát slovo "stávková pohotovost", ovšem strojvůdci Českých drah vstoupili do stávkové pohotovosti, to znamená, ze oni jsou tak slabí, když vy odsuzujete sousloví "stávková pohotovost".

Já se domnívám, že to je strašák, před kterým by se v republice neměl nikdo ani pozastavit, protože ho v legislativě nikde nenajdete.

Čím si vysvětlujete, že strojvůdci používají strašáka?

Já si myslím, že straší něčím, co rozhodně nemíní udělat, protože upřímně řečeno, já si považuju profesi strojvedoucího jako jednu z nejodpovědnějších na železnici, nicméně tomu také odpovídá její postavení v kolektivní smlouvě. Strojvedoucí je na skutečné špičce nejen v sociálních jaksi odstavcích kolektivní smlouvy, ale ...

Vy jako odborář tedy nedržíte, lidově řečeno, basu s Federací strojvůdců ČR, která vyhlásila stávkovou pohotovost?

Ono to dost dobře nejde, ona žádná zájmová skupina se nikdy nechová jako odboráři. Odboráři, to je solidarita a strojvedoucí, ve Federaci strojvůdců jsou solidární jen sami se sebou a s žádnou jinou profesí a mnohdy v minulosti bohužel jim managementy ustoupily a na úkor ostatních zaměstnancům jim přisoudily požitky, které pak bohužel prodražily náklady na kolektivní smlouvu, protože ti ostatní zaměstnanci chtěli přirozeně dosáhnout téhož.

Pro úplnost, důvodem ke stávkové pohotovosti strojvůdců Českých drah je ten fakt, že vedení drah podle nich nesplnilo slib, který jim dalo na konci loňského roku ohledně nárůstu mezd. Jak rozumíte tomu argumentu? Znamená to podle vašich slov, že strojvedoucí chtějí víc než všichni ostatní a nemají na to nárok? Proto nemají vaši podporu?

Řekl bych, že jste to vyslovil naprosto přesně a řekl bych, že, znovu zopakuji, strojvedoucí jsou ..., mají veškeré požitky, které kolektivní smlouva vůbec obsahuje a jsou nejlépe zaplacenou provozní profesí na Českých drahách, takže když řeknu, když za produktivní výkon strojvedoucího v měsíčním vyjádření mezi sto dvaceti, sto třiceti hodinami je plat přesahující dvacet tisíc korun, já myslím, že si každý obrázek udělá sám.

Zlobil byste se hodně v případě možné vstřícnosti vedení Českých drah na požadavky strojvůdců?

Nezlobil, já bych je zase musel promítnout mezi své kolegy, a protože my zastupujeme multiprofesní svaz, přes čtyři sta profesí, museli bysme chtít rovnoprávně totéž, a potom by to byly stovky milionů a já se obávám, že je České dráhy nemají.

Odborový svaz, váš odborový svaz, rozumějme Odborové sdružení železničářů, začalo ustavovat stávkové výbory. Důvod - propouštění zhruba šesti tisíc zaměstnanců, které chce vedení Českých drah propustit právě letos. Vy jste naznačil, že ono propouštění nebylo dobře prodiskutováno a vedení Českých drah nemá peníze na doprovodný sociální program, nicméně ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský řekl před čtrnácti dny v rozhovoru pro BBC, že on je na straně podniku.

Milan ŠIMONOVSKÝ, ministr dopravy (zvukový záznam): Já prostě konstatuji, že moje informace jsou o tom, že si odbory vybraly zvýšení platů a vyšší propouštění. Já jsem na straně vedení, protože vedení dostalo tyto úkoly do svých manažerských smluv a musí je splnit, pokud chce obstát.

Patnáctý leden 2004 a slova ministra dopravy Milana Šimonovského. Není to tak, že jste byli s tím projektem seznámeni a akorát teď se snažíte tlačit vedení drah do kouta?

Já myslím, že už veřejnost pochopila, že jsme pravdu měli my a že nic připraveného nebylo, protože materiál, tedy analytický materiál, který by vycházel, který by podpořil vznik toho čísla šest tisíc propuštěných zaměstnanců, odsouhlasilo představenstvo až 20. ledna, tedy nikoli v prosinci ani v listopadu, přestože jsme už od listopadu prostřednictvím strategických materiálů, které byly předloženy do dozorčí rady, znali číslo šest tisíc, ale i dozorčí rada prostřednictvím auditního výboru si vyžádala analytické údaje a neobdržela je také ani v prosinci, ani tedy v lednu, obdrží je až na svém zítřejším zasedání.

Vám tedy generální ředitel Petr Kousal, když jste diskutovali v prosinci o kolektivní smlouvě, nenaznačil, že by mělo z drah odejít přibližně šest tisíc lidí?

No, samozřejmě, že o tom byla řeč, ale není to součást kolektivní smlouvy a já jsem se přímo zeptal, jestli, budeme-li vstřícní, tedy v nárůstu mezd, kolik to zachrání z oněch šesti tisíc pracovních míst.

Jaké se vám dostalo odpovědi?

Že žádného, tedy souvislost nula a dodávám, že to můžeme dokázat tím, že už v prosinci někteří moji kolegové na regionální úrovni měli takzvaná rozepsaná čísla, tedy poměrová čísla, která se vztahují ke konkrétním organizačním složkám Českých drah, které odpovídají číslu šest tisíc a měli je už písemně v polovině prosince, tedy nemohlo to mít souvislost s kolektivní smlouvou, která se podepsala teprve za čtrnáct dnů.

To číslo je ještě zpochybnitelné, nebo počítáte s tím, že když se najedou peníze na doprovodný sociální program, že Jaromír Dušek na šest tisíc propuštěných železničářů v roce 2004 kývne?

To číslo je bohužel zpochybnitelné právě proto, že jsme při těch včerejších jednáních narazili na určité pochybnosti na to, že není, řekl bych, určitá, určitá proporce dodržená nejen mezi jednotlivými skupinami pracovníků, ale dokonce i uvnitř jednotlivých odvětví. Narazili jsme na to, že nám k tomu samozřejmě chybí věková struktura, abychom si mohli odvodit, kolik z těch šesti tisíc lidí by mohlo využít ten takzvaný doprovodný sociální program a finančních prostředků státu, z čehož by vyplynula suma samozřejmě, kterou k tomu samozřejmě by mělo ministerstvo dopravy dodat a nepomůže žádná výmluva pana ministra, že to má souvislost s kolektivní smlouvou a že by to měl zaplatit podnik. To v žádném případě nelze.

Promiňte, pokud bych chtěl po vás jednoznačnou odpověď, z informací, které vy máte k dispozici, budete chtít, aby se to číslo snížilo?

Nikoli. Já bych řekl, že může být i nižší a může být dokonce i vyšší.

Promiňte, teď vám nerozumím.

Jde o to, že v některých odvětvích třeba mně někdo naznačí, že má odejít například pět set lidí a já tam v těch, řekněme, ze sumy, která je patnáct tisíc zaměstnanců, vidím pouze třeba čtyři desítky v managementu, teda z managementu, tak ten poměr je samozřejmě velmi špatný a my jsme mnohokrát v minulosti argumentovali, že především v těch administrativních složkách došlo k obrovskému nárůstu, a potom říkám, že nejsou tedy splněny proporce. Jestliže by dneska dokázal někdo říct: "Ano, k tomu přiřadíme dalších pět set lidí z managementu, protože je přebujelý byrokratický aparát," tak se tomu samozřejmě nebudeme bránit, když to zargumentuje.

Kolik lidí by podle vašich představ mohlo odejít z managementu?

Já jsem přesvědčen, že jde v řádu o tisíce, protože například v jednom odvětví nám navrhl management snížit stav administrativy o třináct set a nějak zvlášť jsme se tomu nedivili.

Promiňte, teď, kolik je v managementu, to, co vy označujete management, podle vašich informací lidí, že mluvíte o víc než tisícovce lidí, kteří by mohli být propuštěni v letošním roce z managementu?

Já bych konstatoval, že to je za celé České dráhy více než deset tisíc.

Deset tisíc?

Ano.

A podle vás minimální hranice pro letošní rok propouštění je zhruba desetina?

No, já bych neřekl, že ono to je desetina. Ono právě, že, dejme tomu, deset procent je to pouze v odvětví, které, kterému se říká dneska zaměstnanci železničních stanic či jejich střední nadřízené složky obchodně provozního ředitelství, tam to činí nejméně těch deset procent a na druhé straně u ostatních odvětví jsou ta čísla tak nejasná, nebo, řekl bych, tak malá, že to vzbuzuje dojem, že je potřeba tu administrativu, ten poměr ještě zhoršit vůči provozním zaměstnanců a z Generálního ředitelství ČD neodchází téměř nikdo, takže to opravdu není proporcionálně dobře a myslím, že jsme se na tom včera shodli a že je na tom potřeba udělat řadu změn.

Znamená to, že management kývl na to, vám kývl na to, že daleko víc lidí bude odcházet z Generálního ředitelství Českých drah?

Já bych řekl, že už to prohlásil pan ministr v loňském roce, že musíme dopustit organizační změnu, zrušení divizí, aby údajně mohlo odejít z Generálního ředitelství ČD dvě stě lidí, to se doposud nestalo, čili už je tam vata z loňského roku a jestliže jsme včera jednali o těchto proporcích, management jaksi naznačil, tedy zástupci představenstva, že je nutné se k tomu vrátit a skutečně ta čísla probrat znovu a že skutečně může dojít k přesunu mezi jednotlivými položkami a můžou být měněny i jejich velikosti a že dokonce u organizačních změn, které se týkají, řekněme, slučování železničních stanic, či jinak, jiné seskupení, dep kolových vozidel, že může dojít také k upřesnění počtu, ať už směrem dolu, nebo nahoru.

V případě, že by se vedení Českých drah rozhodlo propustit víc úředníků, tak byste podpořil ono zvýšení čísla šest tisíc směrem nahoru?

Ne, to není úplně přesné. Ono to může být více úředníků a může to být méně provozních profesí, protože zase na druhé straně jsme poukázali na to, že u některých provozních profesí, a může to být například strojvedoucí, může to být například výpravčí nebo signalista, je poměrně vysoká přesčasová práce a tvrdit, že je racionální zvýšit přesčasovou práci za každou cenu a snížit počet pracovníků při těchto profesích, je samozřejmě nesmysl, protože přesčasová práce je ta nejdražší, kterou železnice má.

Pane Dušku, já se omlouvám, protože už se v tom skutečně ztrácím. Vy jste na jednu stranu prohlásil, že si dovedete představit, že to číslo může být vyšší, teď zase říkáte, že by to vedlo k přesčasové práci, tak může být vyšší, nebo nemůže být vyšší?

Jednoznačně řeknu, u některých profesí je to číslo neopodstatněně vysoké, protože je tam přesčasová práce a další snížení počtu pracovníků by tu přesčasovou práci ještě prohloubilo a zdražilo by to tuto práci, protože ten člověk k přesčasu bere i příplatky vysoké, na druhé straně si znovu, a opakuji to, mohou, umím představit, že to číslo může být i z jiných profesí, které tam uvedeny nebyly a především, a to zdůrazňuji, jsem přesvědčen, že největší rezervy jsou opravdu v oblasti administrativy a tam tím by se mohlo docílit i toho, že to číslo může být vyšší než šest tisíc. Ano, je to možné.

Zaměřím-li se na peníze, půl miliardy korun, to je částka, která je zapotřebí v sociálním programu na propuštění šesti tisíc lidí z Českých drah. Ministerstvo dopravy má k dispozici asi dvě stě milionů korun, samotný management, nemýlím-li se, sto milionů korun. To znamená, že někde schází dvě stě milionů. Vysvětlete daňovému poplatníkovi, proč by si měl on ze státního rozpočtu platit propouštěné železničáře?

No, já bych řekl, že stejně by si měl zdůvodnit, proč celé roky platil propuštěné horníky, proč celé roky platil propouštěné policisty a vojáky z povolání a byly to částky mnohonásobně vyšší.

To znamená, že má dál platit propouštěné železničáře?

Já bych řekl, že stát prostřednictvím vlády a nařízením vlády nebo dokonce prostřednictvím některých zákonů u řady činností se vyslovil, že je pro něj efektivnější za podpory státních prostředků umožnit některým lidem dřívější odchod do důchodu i za ceny jakési finanční kompenzace a snížit tak nepřímo náklady státu v podnicích, které stát vlastní, anebo v organizacích, které spadají do jeho řízení a řekl bych, do jeho správy, takže je to vždycky něco za něco a jestliže je někde vydám, pak na druhé straně je nevydám. Akciová společnost České dráhy je stoprocentně vlastněna státem a už jsem tady řekl, že stát je největším dlužníkem Českých drah za provedenou práci, za přepravu cestujících.

Co kdybych vám namítl, že České dráhy ve svém majetku mají dostatek movitých i nemovitých hodnot, které by mohly vést při lepším hospodaření s těmi hodnotami, k tomu, že se to zaplatí z majetku akciové společnosti Českých drah?

Ani kouzelník nedokáže nahradit miliardy. Já tvrdím, že stovky milionů ano, to s vámi souhlasím, a protože už to dělám poměrně dlouho, řekl bych, že o tom vím mnohem víc než mnozí jiní, takže, ano, lepším hospodařením by se daly získat určité, určité snížení.

Nemýlím-li se, schází dvě stě milionů?

Ne, ne, to se bavíme jenom o jedné oblasti. Stát dluží Českým drahám každý rok celé miliardy za úhradu prokazatelné ztráty, a tady došlo k jisté nepřesnosti. Nařízení vlády říká, že ze státních prostředků bude uhrazeno odstupné. České dráhy na to nemají ani haléř, to je mystifikace a dvě stě osm milionů, to stačí tak s bídou na nějakých patnáct set, sedmnáct set lidí, kteří nejdříve se musí stát nezaměstnanými, být vedeni na úřadu práce jako nezaměstnaní, a pak teprve dostanou druhou složku mzdy, tedy druhou složku té částky toho odstupného, tedy pro ty lidi je to obrovská, obrovská, řekl bych, sociální rána, protože mnohdy o tři, o dva, o čtyři roky odejdou dříve do důchodu, a pak se jim ten důchod samozřejmě krátí, protože nenaplní onu jaksi zákonnou povinnost pracovat potřebné roky na to, aby měli plnou výměru, takže nakonec na nich zase ten stát a ti občané, o kterých se teďka bavíme, ušetří právě zase tou úsporou v té daňové výměře. Tohleto je kompenzace.

V případě, že ministerstvo dopravy nenajde celou částku, půl miliardy na financování sociálního programu na propuštění šesti tisíc železničářů, co bude pak?

Pak jsem přesvědčen, že umožníme odchod jen tolika lidí, na které stát má prostředky, a potom i za cenu porušení sociálního smíru zabráníme propouštění dalších.

Co tím máte namysli, porušením sociálního smíru?

Stávku jednoznačně.

Podle vás tedy musí ministr dopravy a spojů najít peníze?

No, jednoznačně, je to jeho povinnost, je to nařízení vlády, tak ať laskavě pan ministr ctí nařízení vlád, které si je sama uložila a jestliže si to nedal včas do rozpočtu, ať hledá buď rezervy v kapitole ministerstva dopravy, anebo ať požádá pana premiéra, případně pana Sobotku, protože ve chvíli, kdy vláda prošvihne nějaký malér, ať už jsou to různé arbitrážní spory, to se hledají miliardy raz dva, ale když jde o to vlastním občanům zaplatit to, co jim náleží, tak na to peníze nemáme.

Ten argument, že je zde majetek drah, se kterým, pokud by se lépe hospodařilo, či se prodal, tak by mohl být využit, ten skutečně neberete? A ponechte stranou to, že skutečně stát dluží Českým drahám za provozování dopravy, osobní přepravy?

Víte, to už jsem, na to jsem tady příliš dlouho a příliš často sleduju, že ve třech kolech privatizace byl majetek bývalý státní organizace v hodnotě šesti miliard korun. Prostřednictvím privatizace, která měla být zdrojem pro infrastrukturu Českých drah prostřednictvím Fondu národního majetku, kam se ty příjmy z privatizace, přes který se tedy překulily do Českých drah, jsme získali zhruba čtvrt miliardy korun, tedy asi tak třicetinu účetní hodnoty majetku, který měl tržní hodnotu mnohonásobně vyšší. Já nevěřím tomu, že se dá získat větší částka. Je to v podstatě tak, jak říkají někteří kolegové, rozkrádání státního majetku formou privatizace, protože státní úředník, když prodává majetek, privatizuje, nemá sebemenší motivaci, aby prodal draho. Kupující ho mnohdy slušně motivuje, koupí levně, on vydělá, ušetří peníze za státní majetek, úředník vydělá ...

Podle vás státní úředníci, podle vás státní úředníci v případě drážního majetku rozkrádají státní majetek?

Ne, všichni státní úředníci v případě veškerého státního majetku jsem přesvědčen, že se na tom podílejí a ...

Promiňte, teď se bavíme o majetku Českých drah. Vy jste předsedou Odborového sdružení železničářů, máte nějaké důkazy, konkrétní důkazy, kterými byste podložil toto tvrzení a obrátil se Odborový svaz železničářů na policii?

Několikrát jsme podali trestní oznámení. Když vám řeknu, že v řadě případů se materiály od vyšetřovatelů, které jsme doložili, ztratily, tak si odpovíte sám. V mnoha případech to bylo odloženo údajně pro nedostatek důkazů a i když jsme byli schopni doložit, doložit podklady znovu, ztratily se opět. Já tomuhle právnímu řádu zkrátka, nebo právnímu řádu v tomto státě vůbec nevěřím.

To znamená, že nemíníte v dohledné době podat, a máte nějaké nové takové příklady, které byste shromáždili jako Odborové sdružení železničářů?

Já jsem se dokonce obrátil dopisem na všechny ministry předchozí vlády, když také privatizovali část traťové strojní stanice v Českých Budějovicích. Budova, kterou nám znalec nezávislý odhadl na osmdesát sedm milionů, si nechal tehdejší management Českých drah kupujícímu, což byla firma Hed, ta si udělala vlastní znalecký úsudek, který byl šestinou této částky a vláda, přestože byla upozorněna námi na rozpor ve znaleckých posudcích, zřejmě prodala tento majetek za tu šestinu, takže ...

To byla Zemanova vláda?

Samozřejmě.

A teď tedy máte Špidlovu vládu, máte nějaké konkrétní nové případy, které by svědčily o, jak to nazýváte, rozkrádání státního majetku státními úředníky?

Ale samozřejmě zase to pokračuje. Jestli se domníváme, že za Špidlovy vlády nedošlo k pokusům získat z Českých drah za zlomeček skutečné ceny pozemky nebo budovy, tak se samozřejmě mýlíme.

Teď řekněte konkrétní příklad.

Konkrétně ještě za generálního ředitele Dalibora Zeleného, byť tedy už za Špidlovy vlády, byl pokus prodat městu Praha konkrétní pozemky v Praze za hodnotu kolem tisíce korun. Když jsme tohle zjistili, tak jsme jako svaz nabídli dvojnásobnou cenu a byl přehodnocen znalecký posudek na naší cenu, tak jsme nabídli ještě vyšší cenu, nicméně bylo rozhodnuto, že se prodá pozemek zhruba za dva tisíce a ...

A za současného managementu?

Za současného managementu jsme na podobné pokusy takto přijít o majetek, nepřišli a možná také proto, že nad tím máme dozor i v dozorčí radě jako zástupci zaměstnanců.

Tedy neexistují aktuální příklady rozkrádání, jak jste použil toto slovo, které byste předali policii?

Za současného managementu určitě ne.

Když jste poskytl rozhovor BBC v listopadu, tak jste hodnotil současné vedení Českých drah, že provozuje chaotické změny. Trváte na tomto hodnocení?

Já bych řekl, že v některých případech to pokračuje a řekl bych, že spíše je to nedostatečnou kvalitou teoretických připravených materiálů, které postrádají ambice k podnikání. Mám pocit, že si někteří lidé, a netýká se to tedy jenom představenstva, ale řekl bych spíš té garnitury odborných garnitury odborných oddělení ještě nezvykly na to, že jsme akciová společnost, tedy podnikatelský subjekt, který má opakovanou cílevědomou činností usilovat o to, aby vytvořil zisk.

Co byste, a očekáváte, že jako odbory právě do té podnikatelské části budete vstupovat a bude to i předmět jednání, například toho 25. února, že vedení podniku rezignuje na získávání příjmů a spíš seškrtává zdroje?

My budeme trvat nejen jako odboráři, ale samozřejmě jako zástupci zaměstnanců v dozorčí radě na tom, aby podnikatelský plán Českých drah byl ambiciózní, tedy, aby si před sebe management kladl cíle, které jsou možná rizikové, ale jsou o podnikání, o tom, že chtějí získat větší podíl na trhu, větší tržby, větší a početnější jaksi zástup cestujících a samozřejmě větší profit.

Váš návrh, pokud vy byste seděl v managementu Českých drah, kde byste začal, abyste měl ambiciózní plán a přilákal lidi na dráhu?

Já si myslím, že u sebe, čistit dvorek.

Promiňte, tak teď to objasněte. Jak byste čistil Duškův dvorek?

No, představte si, že v roce 1989 bylo na Generálním ředitelství Československých státních drah, které měly dohromady dvě stě čtyřicet dva tisíc zaměstnanců, nebetyčně vysoké výkony tehdy zděděné z roku 1989 a k tomu ještě spoustu organizačních složek, které už jsou dneska dávno v privátu, tak tyto, tento, toto vedení ústředního ředitelství mělo šest set padesát pět lidí, dnes jich je tam více než dvakrát tolik.

To znamená, že vy být generálním ředitelem Kousalem, tak snížíte počet lidí ve vedení Českých drah na Generálním ředitelství na šest se, či ještě méně?

Určitě ano.

Ty byste propustil okamžitě?

Hned.

Jak byste to udělal?

Víte, ono uložit úkol a zkontrolovat, jestli je splněný, může jen ten, kdo tomu rozumí a mám pocit, že na tyto ambice mnoho lidí jaksi rezignovalo a snaží se využít pouze takzvaných organizačních změn a zrušení místa, aby měli jakousi, jakýsi alibi vůči lidem, které chtějí propustit. Ono to chce osobní statečnost postavit se vůči člověku a říct: "Nepočítám s tebou, nemáš na to, neumíš to."

Když v listopadu byla stávka na rakouské železnici, mluvil jste o tom, že odborový předáci ze zemí takzvaného "labského koridoru" uvažují o středoevropské železniční stávce. Hrozí taková stávka?

Já bych řekl, že železničáři v Rakousku dostali, dosáhli významných ústupků na rakouské vládě a polské, polské odbory dosáhly také velmi razantních úspěchů. Byl jsem o tom informován nedávno v Římě při jednání naší evropské federace, takže řekl bych, že v současné době to asi nehrozí.

Konstatuje předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Děkuji za třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.