Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Státní veterinární správa podle ředitele Josefa Holejšovského zakázala dovoz čerstvého drůbežího masa ze všech zemí, ve kterých se objevilo onemocnění ptačí chřipkou.

Josef Holejšovský ve studiu BBC

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. Vítejte v BBC, hezký den.

Dobrý den.

Devět zemí hlásí vlnu takzvané ptačí chřipky. Jde o Thajsko, Vietnam, Indonésii, Kambodžu, Japonsko, Tchaj-wan, Jižní Koreu, Laos a nově i Pákistán. Nemoc si vyžádala už i lidské životy. Nakolik české veterináře znepokojuje šíření ptačí chřipky?

Tak, my z této oblasti jsme měli v podstatě zákaz dovozu, pouze jsme doplnili tento zákaz. Během dnešního dne a zítra ráno bude rozeslán na pohraniční veterinární stanice o zákaz dovozu čerstvého drůbežího masa z Thajska tak, jak to udělala pátek v odpoledních hodinách Evropská komise. Samozřejmě, že platí z té oblasti zákaz živé drůbeže, která se ale stejně nedováží. Totéž platí i pro exotické ptactvo. Jedná se v tomto případě o serotyp H5N1, čili serotyp, který se objevil už v roce 1997. Víte, že v té oblasti tehdy došlo k několika úmrtím. Myslím si, že to první úmrtí se týkalo chlapce, čili dítěte a...

Pokud byste měl jednoznačně odpovědět otázku na to, zda současné šíření takzvané ptačí chřipky vás znepokojuje, tak byste řekl, že ano?

Tak zcela určitě jenom z toho důvodu, že je třeba v té oblasti, a přijímají se ta opatření, přijmout taková opatření, aby těch přenosů na lidi bylo co nejméně, protože zatím, nakonec, jak i orgány hygienické služby ministerstva zdravotnictví informovaly, nedošlo k šíření mezi lidmi. To je velmi důležité a čím více případů přímého přenosu z ptáků, z drůbeže na lidi by bylo, tím větší nebezpečí vzniku eventuálního rekombinanta, čili rekombinace mezi tímto serotypem H5N1 a běžnými lidskými serotypy by mohlo dojít.

Pokud byste to měl vysvětlit laicky...

Laicky bych to mohl vysvětlit asi tak, že se musíme snažit, aby nedošlo ke zkřížení tohoto drůbežího viru H5N1 s jiným lidským virem infloensi, který by potom mohl nést tu vlastnost infekčnosti pro člověka a zároveň to nebezpečí, řekněme, tu patogenitu nebezpečí toho závažného průběhu z toho drůbežího viru.

Pro úplnost, ptačí chřipka je virové onemocnění, které se řadí mezi zvířecí typy chřipky. Ptačí chřipka se může z poměrně neškodného onemocnění zmutovat na vysoce nakažlivou variantu se smrtelnými důsledky. Viry se přenášejí, a potvrďte mi to, či vyvraťte, vzduchem, kontaminovaným krmivem, tedy jídlem, vodou nebo oblečením. Ptáci mohou vir přenést na celá hejna.

Tento virus se šíří především aerogenní, čili vzdušnou cestou. Jak jste správně řekl, existují takzvané vysoce patogenní, čili v angličtině ta zkratka je high pathogenicity influensa, anebo jsou nízko patogenní, ty samozřejmě nebezpečné nejsou, nicméně sledujeme i ty serotypy těch nízko patogenních a pokud by se vyskytl tento serotyp H5N1, tak samozřejmě takový chov by byl likvidován. My jsme provedli vyšetření u nás na podzim loňského roku a žádný tento serotyp, ani nízko patogenní, prokázán nebyl.

V každém případě Státní veterinární správa České republiky reaguje tak, že všechny státy, všech devět států, které jsem jmenoval, tak jsou na zákazu a do České republiky se nesmějí přivážet...

Ano, jde o čerstvé drůbeží maso a jde o maso získané po prvním lednu, protože zase nemůžeme prostě vztahovat toto na období, kdy v té době třeba v Thajsku žádné onemocnění nebylo. Jinak z ostatních států jihovýchodní Asie se k nám nedováží. Víte, že drůbež například z Číny je od nám, nebo k nám zakázaná dovážet už řadu let.

Tedy nový zákaz platí pouze pro Thajsko, ostatní byli na tom seznamu?

Zákaz se bude týkat všech těch zemí...

Thajsko, Vietnam, Indonésie, Kambodža, Japonsko, Tchaj-wan.

Ano, přestože se z nich nedováží.

A ten zákaz jste podepsal právě dnes?

Ten zákaz byl dneska v odpoledních hodinách podepsán a bude zítra zveřejněn.

Připomeňme, že ptačí chřipka se vloni objevila v Evropě. Zaznamenána byla v Nizozemsku, Německu, v Belgii, muselo být vybito 27 milionů kusů domácí drůbeže. Pane ústřední řediteli, jak velké je riziko, že by se nemoc znovu objevila v Evropě?

Tak, to riziko je samozřejmě vždycky, ale je proto snaha především neobchodovat se živou drůbeží, s živými ptáky, kteří by mohli být pro tento serotyp vnímáni. Tam je to nebezpečí přenosu daleko největší. Pak, jak jste řekl, je to eventuelně čerstvé maso, spíše orgány, vnitřnosti a není nebezpečné, alespoň podle Světové zdravotnické organizace, maso a zejména je-li tepelně upravené, takže například zákaz se netýká výrobků z drůbežího masa, ten který třeba dala Evropská unie pro tyto státy jihovýchodní Evropy.

Stejně tak České republiky?

Prosím?

Stejně tak Česká republika?

Stejně tak my nebudeme zakazovat výrobky. Prosím vás pěkně, my už jeden a půl, máme skoro konec měsíce ledna, čili ještě tři měsíce budeme tyto zákazy vydávat sami, potom se nás budou týkat zákazy vydané přímo Evropskou unií, protože ta stanovuje, to je to, co členské státy postupují vlastně ze své pravomoci národní do centra, čili do Evropské komise, kde se ovšem na těchto zákazech na jejich vydávání podílí prostřednictvím svých zástupců, a protože nebudeme mít žádný pohraniční veterinární přechod než na letišti v Ruzyni a je velmi málo pravděpodobné, že by bylo ekonomicky výhodné dovážet drůbeží maso z jihovýchodní Asie letecky, takže v tomto případě budeme odkázáni, pokud půjde tady o tuto bezpečnost, prostě na příslušné pohraniční orgány na vstupních místech do Evropské unie.

Jako ústřední ředitel Státní veterinární správy jste teď ujistil českou veřejnost, že se drůbež z citovaných devíti zemí, kde ptačí chřipka řádí, že se nedováží, navíc jste vydali teď ten aktuální zákaz. Je nějaké maso na cestě, nebo skutečně do České republiky nesměřuje vůbec nic?

Prověřovali jsme a zdá se, že jsou asi dva kontejnery někde na lodi na cestě, čili pokud toto maso bude získané před 1. 1. 2004, a to zcela určitě bude, tak tam nebude důvod, proč tyto zásilky nepropustit. My si ještě ověříme, jakými certifikáty jsou vybaveny, kdy přesně a kde toto maso bylo získáno.

Ptám se proto, že deník Lidové noviny ve svém sobotním vydání napsal, že do Česka dorazilo 90 kilogramů drůbeže z Vietnamu, kde už ptačí chřipka několik lidí zabila. Prověřili jste tento případ?

Prosím vás pěkně, já o tomto případu nevím a už jenom podle toho množství je evidentní, že se nejedná o obchodní zboží. Prostě asi těžko někdo bude dovážet z Vietnamu, z takové obrovské vzdálenosti 90 kilo drůbežího masa.

Jak velké je riziko, pokud si to někdo doveze soukromě?

Pokud si to někdo doveze soukromě...

Vy jste si nevypl mobil, pane ústřední řediteli. Tak si ho, prosím, vypněte. Děkuji. A teď odpovězte na tu otázku, jak velké je to riziko v případě, že si to někdo doveze soukromě?

Samozřejmě každý, kdo si něco takového doveze soukromě, tak riskuje především sám sebe a své bezprostřední okolí a pokud by to bylo dovezeno do nějaké, jak se tomu říká, etnické restaurace, tak by to mohlo ohrozit spíše personál takovéto restaurace než zákazníky samotné, protože, jak již jsem řekl, tepelně upravené maso drůbeží, ani pocházející z takovýchto zvířat není prostě infekční a nemůže způsobit přenos chřipky.

Thajské úřady nechaly zlikvidovat jedenáct milionů kusů drůbeže. Ve čtyřiadvaceti ze sedmdesáti šesti provincií státu. Thajsko bylo do uzavření trhu největším asijským exportérem drůbeže.

Tady jsou reakce thajských farmářů na vybíjení.

Nechci se na to dívat, nechci to vidět. To nejdrahocennější, co máme, je ničeno a my nemůžeme dělat nic, abychom tomu zabránili.

Udělali jsme pro naše živobytí všechno, splácíme své dluhy bankám. Kdyby se tohle nestalo, všechno by bylo v pořádku, teď stojíme před bankrotem.

Kdybychom to věděli od začátku, kdyby nám to vláda řekla a neskrývala to před námi, neriskovali bychom další chov našich kuřat. Okamžitě bychom je vybili.

Tak zaznamenala BBC reakce thajských farmářů. Thajské úřady v současnosti zkoumají možnost, že kuřata se ptačí chřipkou mohla nakazit od tažných ptáků, konkrétně od čápů. V případě, že by se tato varianta ukázala jako pravděpodobná, tak by to bylo pro Evropu větší riziko, v případě, že přenášejí nemoc čápi?

Na tohle byste se měli zeptat spíše ornitologů, kteří znají tahy tažného ptactva a samozřejmě přenos tažným ptactvem chřipky nebo influensových virů je možný.

To znamená, že riziko zde existuje?

Riziko by bylo tehdy, kdyby bylo možné, že by z té oblasti, a já se nedomnívám, že migrují ptáci z oblasti jihovýchodní Asie do střední nebo západní Evropy, já se domnívám, že sem migrují spíše z území Afriky, afrického kontinentu, ale ne z jihovýchodní Asie. Je to tak trošku nelogické, protože ti ptáci vždycky migrují prostě z teplých oblastí do studených a zase naopak a k tomuto určitě není důvod. Nicméně vyloučit to nelze a je třeba s tím počítat.

Vy, jako ústřední ředitel Státní veterinární správy České republiky, jste ve spojení s evropskými kolegy a v souvislosti s poměrně rychlým šířením ptačí chřipky koordinujete svůj postup?

Samozřejmě, jednak máme na sebe mobilní telefony, právě než jsme začali toto vysílání, tak jsem s kolegou Bernardem van Guttemem z Evropské komise, který je za toto zodpovědný, ještě mluvil, abych si ověřil, zda nedošlo ještě k nějakým dalším dodatečným opatřením a kromě toho se minimálně dvakrát do měsíce setkáváme na takzvaném, dříve se to nazývalo Stálý veterinární výbor, nyní je to Stálý výbor pro potravní řetězec a zdraví zvířat.

Český potravinářský sektor zažil k prvnímu lednu 2004 největší zásah od dob privatizace. Veterinární správa z celkem 4200 hodnocených potravinářských provozů uzavřela do konce loňského roku zhruba pětistovku. Tyto provozy nesplňovaly požadavky hygienických a veterinárních směrnic Evropské unie. Pane řediteli, dají se tato čísla interpretovat tak, že další rozsáhlé uzavírání potravinářských provozů v České republice už nehrozí?

Rozhodně, žádné další rozsáhlé uzavírání nehrozí. To neznamená, že nemůže být v blízké či vzdálené budoucnosti některý z provozů uzavřen, respektive pozastaveno jeho schválení do té doby, než by odstranil nějaké závady, které by se případně objevily. Stejně tak bych chtěl říct, že řada z těchto pěti set pěti provozů, které byly uzavřeny, může znovu požádat o schválení poté, co odstraní ty nedostatky, které vlastně k neschválení vedly.

Znamená to, že už se na vás nyní obracejí provozovatelé z těch zhruba pěti set pěti provozů a je reálné, že by opět mohly být otevřeny?

Především tady probíhá dva týdny inspekce, takže my jsme velmi vytíženi tím se této inspekci věnovat na úrovni krajů i okresů, ale v podstatě do konce měsíce mají kolegové za úkol shromáždit údaje o těch provozech, které by chtěly ještě před vstupem České republiky do Evropské unie být schváleny a zároveň, aby se vyjádřili, zda se domnívají oni sami, že na základě těch zjištění, která o nich mají, je toto reálné a v případě, že tomu tak bude, tak budou takovéto provozy znovu schváleny a my minimálně během prvního týdne února budeme znát počet těch, kteří se o to zajímají. Zároveň je třeba říct, že řada z těch provozů uzavřela nebo ukončila svoji činnost sama, když viděly tedy, co by měly splnit a co splnit nemohou. A ještě bych chtěl zmínit jednu skutečnost, a to je to, že v některých případech jde jenom o určité provozy podniků, kdy například podnik má jatky, má bourárnu, má výrobnu tepelně opracovaných, tepelně neopracovaných výrobků a ještě třeba expedici a sklady a uzavře například jatka, protože náklady na rekonstrukci, respektive uvedení jatek do souladu s legislativními požadavky jsou ze všech těchto provozů nejvyšší.

Z toho, co ale říkáte, se nedá očekávat, že by například přehodnotit a ty provozy obnovit, že by šlo například o polovinu z toho čísla 500?

To rozhodně ne.

To budete malé číslo?

Já osobně předpokládám, že to budou maximálně desítky provozů.

Místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil ke splnění norem Evropské unie, které se týkají potravinářství, v rozhovoru pro Večerník Praha 22. ledna řekl, cituji: "Je chybou vládních politiků, že na méně příjemné stránky našeho členství v Evropské unii nepoukazovali. Například tento týden přijela do České republiky skupina expertů evropských kontrolorů, aby zjistila, zda se v potravinářských provozech dodržují hygienické normy. Některé provozy už byly i uzavřeny. Je jasné, že lidé z těchto provozů přijdou o práci a pokud je jejich podnik jedinou firmou v regionu, zařadí se mezi nezaměstnané. Může dojít i ke zvýšení cen. To jsou ty nepříjemné stránky." Nejste přesvědčen o tom, že uplatňování pravidel Evropské unie na stávající potravinářské provozy je příliš přísné?

Tak, já bych především chtěl říct, že mi nepřísluší a ani nechci zkoumat, zda politici na tuto stránku vstupu do Evropské unie upozorňovali, ale chtěl bych říct, že za Státní veterinární správu, že jsme na to, že musí být potravinářské provozy v souladu s legislativními požadavky, upozorňovali minimálně od roku 2001, velmi intenzivně od počátku roku 2002.

Pane řediteli,...

Potravinářské provozy o tomto věděly. A ty požadavky nejsou přísnější. Odpovídám na vaši otázku ještě stále. Nejsou přísnější v České republice než v kterémkoliv členském státě. Tolik požadavky.

Tudíž vy jste odmítl námitku, že ty požadavky, které jsou kladeny na potravinářské firmy v České republice, jsou kladeny i na stávající provozy v Evropské unii a že zkrátka nedošlo k tomu, že by na všechny potravinářské provozy v České republice byly uplatňována pravidla, která se v Evropské unii uplatňují na firmy a potravinářské provozy, které jsou nové.

Prosím vás pěkně, já bych chtěl říct tolik, že ty předpisy jsou stejné. Jsou transponovány do národních legislativ, do jaké míry jsou kontrolními orgány, respektive kompetentními autoritami, jinými slovy veterinárními správami starých členských států vyžadovány, kontrolovány, mně nepřísluší hodnotit, ale jsou, prosím vás, stejné a my transponujeme legislativu, netransponujeme praxi. Já často slyším od našich lidí, kteří jezdí na dovolené do Řecka nebo do některých oblastí jižních členských států, že tam vidí to ono, co se jim nezdá v pořádku. Je třeba také vidět to, že se málokdo z našich turistů dostane skutečně do zpracovatelského provozu. Dostane se spíše do obchodu, čili to, čemu se říká přímý prodej, kde ty požadavky nejen Evropské unie, ale i u nás jsou mírnější, takže tohle bych, prosím vás, neposuzoval, ale z toho, co jsme tady řekli, je důležité říci to, že všichni alespoň od Státní veterinární správy o tomto požadavku, že musí vyhovovat legislativě, věděli nejméně tři roky, rok 2003, 2002 a 2001.

Pátého listopadu zveřejnila Evropská komise poslední hodnotící posudek země před vstupem do Evropské unie. Český velvyslanec při Evropské unii Pavel Telička při té příležitosti BBC řekl:

Pavel TELIČKA /ukázka/: Konkrétně by se mělo jednat o oblast veterinární, ať už se bude jednat o schopnost našich zpracovatelských podniků dostát svým závazkům, nebo to bude schopnost naší veterinární správy vynucovat plnění některých těchto kroků.

Řekl v listopadu 2003 v rozhovoru pro BBC velvyslanec České republiky při Evropské unii Pavel Telička. Co ještě z pohledu Státní veterinární správy, aby Česká republika nebyla kritizována Evropskou komisí, učinit?

Tak, já nevím, že byla Státní veterinární správa kritizována Evropskou komisí. Spíše bylo kritizováno to, že některé zpracovatelské provozy ještě nevyhovovaly. Teď tomu už tak není a zatím probíhající inspekce, její výsledky nenasvědčují ničemu, že by bylo potřeba vůči České republice přijmout nějaká takzvaná ochranná nebo bezpečnostní opatření /nesrozumitelné/ a já si myslím, že i tento druhý týden proběhne stejně jako první a že bude konstatováno, že samozřejmě jsou určité nedostatky v některých provozech, nicméně žádné tak závažné, které by byly důvodem pro takováto opatření.

Zastavme se u mise expertů Bruselu, která je v České republice na čtrnáct dní do 30. ledna a tato mise prověřuje stav potravinářských firem a dohled Státní veterinární správy nad těmito firmami. Zatím se vám tedy od inspekce nedostalo nějakých závažných výtek?

Závažných ne.

A těch méně závažných, ty se týkaly čeho?

Méně závažné výtky se týkaly samozřejmě některých provozů, spíše bych řekl drobných závad zjištěných, ale nikde nebylo vytknuto tak, že byl třeba neoprávněně schválen provoz a ve dvou případech dokonce došlo k tomu, že provozy samy svojí činnost ukončí, protože tam byly ještě třeba odstranit některé nedostatky a dodělat některé úpravy, takže toto bude vyřešeno do konce této inspekce a inspekce, já jsem přesvědčen o tom, odjede s tím, že v této oblasti je všechno v pořádku. Stejně tak při jednáních v Bruselu, kde se naši kolegové, kteří mají na starost transpozici legislativy, bylo konstatováno, že ta veterinární legislativa, která je pokryta veterinárním zákonem a prováděcími vyhláškami k němu, je transponována, nejsou tam nějaké výtky k takzvaným tabulkám shody, nějaké vážnější, jde jenom spíše o zase určité úpravy, které spíš vychází spíš, bych řekl, z individuálních rozdílných názorů těch, kteří toto v Evropské komisi posuzují.

Vyložil jsem si správně vaše slova, že v souvislosti s onou inspekcí a misí expertů z Bruselu může dojít ještě k zavření dalších provozů nad rámec těch zhruba pěti set pěti, o kterých jsme mluvili?

K zavření, tahle, byl by to mylný názor, kdyby oni tady něco zavírali. Oni nezavírají nic, oni pouze upozorní na určité věci, které považují za nedostatky.

Ale, že byste vy na základě jejich upozornění zavřeli?

Tak, pokud by k něčemu takovému došlo, tak by to byly jednotky provozů, ani ne desítky.

Další téma, takzvaná nemoc šílených krav v České republice. Dovolte, abych v úvodu citoval slova, vaše slova. "Jsem si jist, že nemoc šílených krav v České republice nehrozí." Tato slova jste pronesl v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES 24. listopadu roku 2000. Nedá se zpětně z těchto slov vyvodit, že jste situaci podcenil?

Rozhodně ne, že jsme situaci podcenili. Byli jsme přesvědčeni o tom, že ta opatření, která byla přijata, jsou dostatečná a já si myslím, že už jenom to, když se podíváte na počty vyšetření, které byly provedeny, je to pět set tisíc vyšetření. A z těch pěti set tisíc vyšetření je pouze devět záchytů.

Devět považujete skutečně za tak mizivé číslo?

Je to velmi, velmi nízké číslo na tak velký počet vyšetření. Podívejte se, takovýto přístup byl například ve Spojených státech, v Kanadě a dneska jsou tam první případy, a to ještě zdaleka, ale opravdu zdaleka, nevyšetřili v přepočtu na počty skotů tolik, kolik jsme vyšetřili my. My máme dneska vyšetřeno zhruba polovinu stavu skotu starší 24 měsíců, a to si myslím, že je velké číslo.

Pokud byste měl srovnat například se zeměmi Evropské unie, chcete tím říct, že Česká republika je téměř rekordmanem?

Patří mezi ty země s ojedinělým výskytem. Méně je pouze v Rakousku, kde byl dosud prokázán jeden případ, ještě ve Finsku, kde byly prokázány dva případy.

Velmi nerad vstupuji do vaší řeči, ale asi jsme si nerozuměli, špatně jsem formuloval svoji otázku. Jde mi o počet vyšetření skotu.

V počtu vyšetřeného skotu patříme mezi ty státy, které mají nejvyšší počty vyšetření.

Poslední...

A to je proto, že přesně postupujeme podle legislativy, která tato vyšetření předepisuje a byli jsme jedni, nebo vůbec první z kandidátských zemí, která s vyšetřováním začala, a to již prvního února 2002.

Devátý případ takzvané nemoci...

Dva tisíce jedna, pardon.

Ano, devátý případ takzvané nemoci šílených krav se objevil v Trstěnicích na Svitavsku. Už jako ústřední ředitel Státní veterinární správy víte, kolik přesně kusů dobytka bude muset být na základě toho devátého případu utraceno?

Úplně přesné číslo zatím známo není, ale je to něco málo přes dvě stě, protože my musíme vycházet z toho, že legislativa plemenářská, respektive týkající se identifikace a registrace zvířat, nestanovovala povinnost přesunů mezi jednotlivými hospodářstvími před dubnem roku 2001 a v těchto případech, kdy se sestavuje takzvané koorta, čili skupina věkových a potravních vrstevnic, se jedná o zvířata narozená před tímto datem, takže to, co je v ústřední databázi se musí zkonfrontovat se skutečností, která je v chovu a dohledat všechna zvířata, jejichž přesun nebyl nahlášen. Proto to mnohdy trvá několik dnů a toto číslo bude známo během dnešního a zítřejšího dne.

V Libereckém kraji začala v pondělí poslední etapa porážek, kvůli sedmému případu takzvané nemoci šílených krav. Kdy bude, kdy dojde zkrátka k utracení těch, více než dvě stě kusů dobytka právě v tom posledním, devátém případu, rozumějme v Trstěnicích na Svitavsku?

Tady se zatím sestavuje nejprve ta skupina jako taková a teprve poté, až bude známa, se rozhodne o postupu a rozložení jejich utrácení, a to s ohledem zase na stádium gravidity, březosti těch krav, takže to zatím rozhodnuto není.

Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku, zda je zřejmé, že po devátém případu přijde desátý, zkrátka, že v České republice vždy budou i v budoucnu zaznamenávány tyto jednotlivé případy. Jak byste na takovouto otázku odpověděl?

No, tak samozřejmě tak, abych zase na ní mohl odpovědět, až se mě zeptáte v roce 2007, co jsem říkal v roce 2004.

To jsem schválně zvědav, co odpovíte.

Takže, samozřejmě nelze vyloučit, že bude nějaký další případ. Jak vidíte, není v tom žádná zákonitost. Ty případy se vyskytnou klidně dva v rozpětí jednoho týdne, stejně jako v rozpětí několika měsíců, čili jde prostě pouze o to, že se náhodně přijde na zvíře, které se nějakým způsobem infikovalo.

Je možné, aby se ta nemoc úplně vymýtila v České republice, aby v roce 2007, budeme-li tady sedět, abyste už řekl: "Tři roky jsme neměli žádný případ BSE."

Asi takhle, je třeba si položit otázku, proč Evropská unie vlastně přistoupila k celkovému zákazu zkrmování masokostních mouček? Nebylo to rozhodně proto, že by se obávala, že drůbež nebo prasata se nakazí, ale proto, aby se zabránilo jakékoliv možnosti zkřížené kontaminace. To znamená tím, že někdo dá, byť nevědomky, neuvědomí si to, skotu krmnou směs pro prasata, pro drůbež, která může toto obsahovat. Čili, až budeme u nás aplikovat několik roků celkový zákaz, tak předpokládáme, stejně jako naši kolegové z členských států Evropské unie, že k vymizení tohoto onemocnění dojde.

Kdy by se to mohlo stát, rok, řekněte rámcově?

No, já bych řekl od nabytí účinnosti zákazu, to znamená od listopadu, vzhledem k inkubační době by to nemělo být za sedm let, už by prostě žádný případ být neměl. Ale podívejte se do Velké Británie, BBC nakonec je British Broadcasting Corporation, kdy byl zákaz zkrmování masokostních mouček vyhlášen v roce 88, jak dobře víte a ještě v roce 96 v září byl takzvaný poslední případ BAB a pak musel nastoupit zesílený zákaz. Tak já doufám, že po tomto už opravdu nejsilnějším zákazu, jaký může existovat, bychom se mohli po těch sedmi letech dočkat toho, že nebudeme mít žádný případ BSE a že v to věří i členské státy Evropské unie. Pokud, a to za předpokladu, že souběžně s infekčními případy nemohou existovat ještě velmi ojedinělé případy spontánních mutací, kdy toto onemocnění může vzniknout, a tomu se nedá zabránit žádným zákazem.

Konstatuje ústřední ředitel Státní veterinární správy České republiky Josef Holejšovský. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou.

A já zase děkuji za třicet minut vašeho zájmu.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.