Václav Moravec moderátor

Miloš Kužvart ve studiu BBC

Víc stranický než státnický, tak je možné popsat výběr historicky prvního evropského komisaře nominovaného za Českou republiku. Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda varuje, že způsob, jakým se vybírá český komisař, z něj udělá málo významnou figuru.

Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: Je nějaký riziko, že ten komisař bude šestým kolem u tříkolky, že bude nějakým subkomisařem u nějakých jiných komisařů, a to znamená, že to je jenom otázka času, kdy přestane být komisařem

Nejen o tom, jaké jsou představy kandidáta, který má největší šanci stát se prvním komisařem navrženým Českou republikou, bude následujících třicet minut.Před námi je půl hodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl bývalý ministr životního prostředí, poslanec České strany sociálně demokratické a kandidát této strany na prvního evropského komisaře nominovaného Českou republikou Miloš Kužvart. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Poté, co premiér Vladimír Špidla oznámil v polovině ledna, že jste kandidátem sociálních demokratů na prvního evropského komisaře nominovaného Českou republikou, řekl jste v rozhovoru pro Lidové noviny doslova: "Pevně věřím, že jsem přijatelný i pro obě menší vládní strany," konec citátu. Jaké máte vysvětlení pro to, že jste dosud nebyl schopen získat si podporu dvou menších koaličních stran?

Já si myslím, že ten důvod je nasnadě. Už před koncem minulého roku KDU-ČSL zveřejnila svoji nominaci doktorky Janů a bylo by celkem nelogické předpokládat, že nebudou trvat na jimi navržené kandidátce. Na druhou stranu by bylo určitě užitečné, aby se na mé nominaci shodlo maximum politické reprezentace České republiky, a do toho tedy počítám i strany opoziční.

Tedy pro Miloše Kužvarta je podpora dvou menších koaličních stran, ale i stran opozičních podstatná?

Je to pro mne důležité z toho důvodu, že do budoucna se nemohou vyloučit různé peripetie na české politické scéně a ten příslušný komisař by měl mít tu podporu i po různých možných změnách, které, vzpomeňme si na minulých čtrnáct let, tady byly někdy dost zcela rychlé.

Co vy osobně chcete udělat pro to, pokud jste už něco takového od oznámení vaší nominace neudělal, abyste měl podporu dalších parlamentních stran zastoupených ve sněmovně, zastoupených také i ve vládě?

Pochopitelně jednám se zástupci jednotlivých politických subjektů a zjišťuji důvody jejich podpory či naopak toho, že s podporou váhají. Je to z toho důvodu, že je opravdu nezbytné, aby ten, kdo bude v Evropské komisi, měl podporu politické reprezentace. Ale zdůrazňuji, členem Evropské komise se člověk nestává jako zástupce toho domovského státu. Rozhodně by neměl prosazovat zájmy své, jaksi té nominující země. Uvědomme si, že třeba komisařka, ke které já mám vzhledem k mé dřívější praxi čtyř let ministra životního prostředí velmi blízko, paní Margot Wallströmová, že v Evropské komisi i hlasovala proti některým zájmům švédských firem. Je to prostě logické, jste komisařem širšího uskupení.

O tom bude bezesporu ještě v Interview BBC řeč. Jednoduchá otázka, uvažoval jste o tom, že pokud byste i nadále nebyl schopen přesvědčit koaliční partnery či opoziční strany, že byste měl být nominován konsensuálně, tedy většinou politického spektra, jestliže vás nominuje Česká republika, nikoliv pouze ČSSD, že byste tu kandidaturu vzdal?

Tak to jsem neuvažoval. Uvědomme si, jaké je rozložení sil, ať už v dolní komoře či ve vládě, a tady jde spíše o jednání a vyjasňování si některých záležitostí, nalezení konsensu. Je jasné, že i jiné politické subjekty nemohou ztratit svoji tvář, že by najednou kvapem stahovaly své kandidáty a podobně.

Předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl vaši kandidaturu odmítl slovy, cituji: "Navržený kandidát by měl být soudný a vědět, zda na funkci se vůbec hodí," konec citátu. Jak jste si vyložil slova šéfa unionistické frakce?

Já jsem se s panem poslancem Kühnlem od toho okamžiku, kdy tento výrok učinil, neviděl, nemohl jsem si s ním vyjasnit, co tím myslel, každopádně já si myslím, že tyto záležitosti budou předmětem dalších jednání.

A možnost, že jste nesoudný a příliš ambiciózní?

Já si myslím, že toto mohu vyloučit.

Úterní koaliční jednání naznačilo, že kabinet, ve kterém mají většinu sociální demokraté, přes připomínky ostatních stran odhlasuje nominaci Miloše Kužvarta. Tady jsou slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska.

Miroslav KALOUSEK /zvukový záznam/: Nemyslím si, že se ty pozice nějak posunuly. My se domníváme, že nejvhodnější kandidátkou by byla Ivana Janů. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že nejlepším kandidátem možným je Miloš Kužvart. Je pravděpodobné, že prostě rozhodne vláda a poměr sil ve vládě napovídá výsledek.

Úterní slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska. Premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla po úterním jednání lídrů koaličních stran odmítl výhrady a možnost, že by sociální demokracie z nominace Miloše Kužvarta ustoupila.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Ale výhrady se dají přednést před jakoukoliv osobnost. Já musím říct, že pečlivě sleduji tisk a v zásadě jsem v tisku nenašel jedinou výhradu, která by byla věcná. Je to kvalitní kandidát, na kterém ..., samozřejmě jsme ho předložili a nevznikají, prozatím nejsou argumenty, které by nás vedly k tomu, abychom ho nepodporovali a netrvali na tom.

Úterní slova premiéra a předsedy sociálních demokratů Vladimíra Špidly. Vy nemáte obavu z toho, řekněme, silového řešení, že zkrátka vládní strana, která má většinu ve vládě, tak prohlasuje svého kandidáta stůj co stůj?

Tady musím upozornit, že vláda, na níž ta nominace nakonec je, je kolektivní orgán, který rozhoduje ve sboru hlasováním. Velmi dobře si vzpomínám ze své čtyřleté praxe, že o řadě velmi zásadních rozhodnutí se vedlo hlasování, kdy prostě většina přehlasovala menšinu. Na druhou stranu, já si myslím, že ...

Vám by tedy silové řešení nevadilo, že vás odhlasují pouze sociální demokraté?

Bylo by určitě lepší, kdyby to jen takto nebylo evidentně, ale znova říkám, způsob, jakým rozhoduje vláda, je záležitost, kdy se o sporných věcech hlasuje. A musím připomenout, že v minulých letech jsem mnohokrát byl mezi těmi, kteří byli na té straně, kteří vyhráli v té či oné věci, v tom či onom zákonu a podobně, nebo naopak ten, který ztratil. Takže to je věc, z které bych zase nedělal nějakou záležitost procedurálně nemožnou a podobně. Pochopitelně, těšila by mne podpora napříč politickým spektrem, ...

Kterou nemáte.

... ale to je asi jen fikce. Znova zdůrazňuji, bylo by nelogické, aby třeba KDU-ČSL, která již před delší dobou zveřejnila svoji nominaci, aby najednou z tohoto, z této pozice ustupovala.

Co kdyby vám nějaký posluchač, který teď poslouchá u reproduktorů toto Interview, řekl, že působíte, jako byste se vytáčel a zkrátka chcete být komisařem stůj co stůj?

Rozhodně teda tady tu úvahu musím odmítnout. Já vycházím z toho, že nabídka pana premiéra Špidly byla učiněna po velmi důležité rozvaze mezi členy vedení ČSSD, kteří vycházeli ze zkušeností s mojí prací, s mojí osobou z minulých let a že ty základní prvky toho, co by měl splňovat člen Evropské komise, že je splňuji, takže ...

Kde berete jistotu, že požadavky, které jsou obecně kladené na jakéhokoliv komisaře v Evropské komisi, že je splňuje právě Miloš Kužvart?

Já si myslím, že takovéto požadavky může splňovat i větší počet lidí, to znamená, mít zkušenost s řízením velké instituce, ministerstva, to znamená, mít za sebou exekutivní praxi, mít naprosto jednoznačné ztotožnění s politikou Evropské unie, s vizí evropskou, být schopen o svých vizích přesvědčit ostatní kolegy. Já bych tady chtěl upozornit, že v těch minulých letech v situaci člena menšinové vlády jsem musel prosazovat zákony, které přesto ani neměly obdobu v té předcházející legislativě v České republice, a že jsem ten konsensus musel shánět napříč politickým spektrem, odleva doprava, od poslanců tehdejší Čtyřkoalice po poslance KSČM. Uvědomme si, že to bylo v situaci opoziční smlouvy. Právě ten konsensus je to, co je na vizi Evropy velmi, velmi blízké.

Jednoduchá otázka, za jakých okolností, zkrátka co by se muselo stát, abyste svou kandidaturu stáhl, je-li nějaká taková okolnost, kterou si dovedete představit?

Nevím o ní.

Takže žádná taková není?

Nevím o ní, že bych měl toto, tuto kandidaturu, respektive tu nabídku, kterou jsem přijal, že bych od toho měl odstupovat, nevím o tom.

Ptám se proto, že na kolik to, jak se v Čechách vybírá první kandidát na evropského komisaře, na kolik to oslabuje jeho pozici v samotném Bruselu. Rozumějme to, že to je daleko víc stranická hádanice než hledání opravdu toho nejlepšího v České republice.

Já mohu bohužel jenom souhlasit s vámi, pane redaktore. Uvedu jeden konkrétní příklad, který ...

A když se mnou tak souhlasíte, to vám nevadí, že jste toho součástí, té hádanice?

Je mi to líto. Ale jenom chci upozornit na příklad, který nemá takový zahraničněpolitický dosah, totiž to, že už řadu měsíců je neobsazen post prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. A když neprošla kandidátka ČSSD doktorka Jitka Kupčová, bylo mi to upřímně líto, protože jí vyslovovali podporu velmi mnozí a myslím si, že toto je špatný signál vůči naší politické scéně, vůči našim občanům, že nejsme schopni vybrat někoho, kdo by tak důležitý institut mohl řídit, reprezentovat. To, co se děje ...

Ale to je asi problém stran, že vždy, když vybírají nějakou klíčovou figuru do velice respektované pozice, tak vždy sahají do svých pouze stranických futrálů.

No, pane redaktore, teď jsme si vlastně oba odpověděli na tu otázku, kterou tady vznášíte. Je tomu tak, že ten výběr je politicky zaměřen a já si myslím, že není nic zvláštního na tom, že například opoziční Občanská demokratická strana vybrala svého stínového ministra životního prostředí, profesora Bedřicha Moldana. Mne by naopak udivilo, kdyby třeba právě ODS ten výběr měla jaksi mimo své řady.

Vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda připustil v úterním Interview BBC, že všechny strany vládní koalice selhaly při výběru svých kandidátů na pozici evropského komisaře nominovaného za Českou republiku. Podle Svobody by bylo dobré pokusit se hledání společného kandidáta zopakovat.

Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: Ale ten, kdo přinese velkorysí krok, a to je, že v politice obecně platí, kdo řekne: "Já netrvám na našem kandidátovi a pojďme se bavit," tak ten to prolomí. Nikoliv tak, že řekne: "Ne, vy změňte kandidáta a budeme se o tom bavit," ale to by muselo být opačně. A protože tuto vůli nevidím, tak se mi zdá, že se bude hlasovat ve vládě. Ve vládě má většinu sociální demokracie a potom projde návrh sociální demokracie.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Tady je opět jednoduchá otázka, jestli byste byl ochoten souhlasit, kdyby si všichni tři lídrové sedli a řekli: "Pojďme vybírat znovu, zapomeňme na své stranické kandidáty," tak pak byste stáhnul kandidaturu?

Tady hovoříte s několika kondicionály o situaci, která je hypotetická. Já si myslím, že bych reagoval až na takovouto konkrétní situaci. Každopádně to ovšem ...

Možná tato hypotetická situace, že by prospěla České republice.

No, teď važme a jděme zpátky pár měsíců, jakým způsobem tato záležitost probíhala předtím. KDU-ČSL nominovala svoji kandidátku a já si myslím, že teď v situaci, kdy je na české straně, České republice nominovat svého reprezentanta, že by úplně šťastné to začínat znovu od začátku nebylo. Ještě chci upozornit na jeden moment. Ano, logicky nominuje to vláda, ale velice, velice zdůrazňuji ten moment toho, že by to měl být reprezentant, který má podporu maximální ze strany politické reprezentace včetně opozičních stran. Takže tady už zase je ten problém, kdy oslovit s nějakými konzultacemi opoziční politické subjekty.

Většina ostatních vstupujících zemí oznamuje v těchto dnech jména budoucích komisařů, která jsou v Bruselu vesměs dobře známá a jsou to bývalí či stávající ministři zahraničí nebo financí nebo premiéři nebo ministři pro evropské záležitosti. Nepovažujete za nevýhodu, že se z této šablony vymykáte?

Vzhledem k tomu, že ta oblast ochrany životního prostředí, která mi v té minulé vládě byla přidělena, je velmi průřezová a že v této věci je řada takových těch samostatných prvků, atributů evropské společné politiky, evropské vize, nemám pocit, že by to byl nějaký výrazný handicap.

Zaměřím-li se na jeden z bonmotů vysoce postaveného úředníka v Evropské komisi, ten doslova říká: "Jestli bude váš kandidát málo známý a nepřesvědčí, stejně nezměníme náš vztah k České republice, vytvoříme mu pouze úřad komisaře pro kancelářské sponky." Vy nemáte obavu, že byste byl vzhledem k tomu, že nejste tak známý jako kandidáti Estonska, Polska a jiných zemích, že byste to byl zrovna vy, kdo bude v Bruselu komisařem pro kancelářské sponky?

Za prvé z toho nemám obavu, za druhé onen citát považuji za velmi šikovný, protože je to věc, kdy s nadsázkou se dají některé věci popsat lépe. Uvědomme si, že to portfolio, který nový komisař získá, bude záležet na mnoha věcech. O tom se tady bavíme celou dobu, to znamená, o té podpoře té domácí politické scény. Za druhé na tom, jak se dokáže etablovat v tom širším týmu, kdy ty obory, které by přicházely v úvahu, jsou například regionální rozvoj či záležitosti vědy a výzkumu, a to jsou věci, které podle mého soudu mají obrovský význam i pro Českou republiku a mají vazbu na ochranu životního prostředí tak, jak jsem měl možnost poznat i v komunikaci se svými kolegy a kolegyněmi z kandidátských zemí i s jednotlivými členy stávající Evropské komise.

Ještě předtím, než se dostaneme k vizi, k vaší vizi Evropské unie a k vizi práce evropského komisaře. Vy tedy očekáváte, že až budete, pokud budete silově prohlasován ve vládě, že pak utichnou spory o Kužvarta a že budete mít podporu koaličních stran?

To nedokážu teď odhadnout, zdali se to změní takovým jaksi markantním způsobem, jak jste popsal. Na druhou stranu by bylo velmi, velmi nešťastné, aby ty různé záležitosti pokračovaly do budoucna. Nebylo by to šťastné.

A četl jste výrok Miroslava Kalouska, který doslova řekl, že si neumí představit, že podstoupí právě s vámi jako s kandidátem, vládním kandidátem společné zesměšnění?

Já jsem tento výrok zaslechl zprostředkovaně z médií a nebudu se k němu vyjadřovat.

To znamená, nebudete chtít po Miroslavu Kalouskovi omluvu?

Já si myslím, že ten, kdo zažívá to, co se děje na české politické scéně, by při takovýchto věcech se musel ohrazovat neustále a to už by nebylo o práci, ale o blázinci.

Připomínám, že hostem i mikrofonu BBC je bývalý ministr životního prostředí, poslanec sociální demokracie a kandidát této strany na prvního evropského komisaře nominovaného Českou republikou Miloš Kužvart. Patnáctého ledna jste v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES ke svým představám o práci evropského komisaře řekl, cituji doslova: "Myslím, že musí prosazovat evropské zájmy, ale i hájení českých zájmů bude mým úkolem," konec citátu. Můžete, prosím, rozvést, jak byste jako evropský komisař, pokud se jím stanete, chtěl hájit české zájmy?

Celkem jednoduše a uvedu to na konkrétním příkladu. Všichni jsme teď svědky toho, jak inspektoři z oblasti veterinární správy z Evropské komise nyní kontrolují nejrůznější potravinářské provozy a u zhruba pěti set pěti je hrozba uzavření. A právě ten zájem, který tady jako by zjednodušeně byl zájmem oněch inspektorů z Evropské komise, vždyť je to zájem i náš, to znamená, mít jistotu kvalitních, nezávadných potravin. Takže ono je to vlastně dvojí v jednom. Myslím si, že to je naprosto logické, nemít toto sjednocení jako jakousi prioritu. Mám s tím i určitou zkušenost z minulých let, kdy určité směrnice Evropské komise týkající se právě oblasti životního prostředí ještě ve fázi přípravy byly mnou aplikovány do předkládaných právních předpisů s tím, aby se tomu českému prostředí, podnikatelům dala určitá vize, určitý směr, jak se mají chovat do budoucnosti.

A to dělá evropský komisař? To by dělal evropský ...?

Ne, nechte mne, prosím vás domluvit.

Ano.

Tady jde o to, že to, co se vlastně připravuje na úrovni celé Evropy, bude mít pochopitelně dopad do těch jednotlivých národních ekonomik, a to je důležité, mít schopnost toto sjednotit, toto prosazovat jako člen Evropské komise, který musí být naprosto oproštěn od nějakých svých osobních zájmů, vazeb politických a podobně, a tak jak už jsem připomněl u příkladu komisařky pro životní prostředí, paní Margot Wallströmové, často i hlasovat proti zájmům různých firem ze své domovské země, to znamená, prosazovat tu vizi Evropy, která je velmi šetrná k životnímu prostředí, která je v oblastech třeba rozhodování o využití financí transparentní, která dává důraz na lidská práva a podobně. Takže toto je záležitost, která je mi velmi, velmi blízká, to znamená, prosazovat zájem celku.

Dovolte, abych citoval Karla Hvížďalu, který 16. ledna v deníku Mladá fronta DNES napsal: "Komisař bude řídit kolem patnácti set úředníků z pětadvaceti zemí. Díky těmto požadavkům se takový člověk zcela vyřadí z domácí politické scény, neboť za časté bude muset vystupovat proti českým zájmům," konec citátu. Souhlasíte s tím, velmi stručně?

Ano, je to přesně tak, ano.

Když máte představy o práci evropského komisaře, proti jakým českým zájmům by pravděpodobně Miloš Kužvart byl nucen vystupovat, pokud by se stal evropským komisařem?

Já mám za to, že tam by byly třeba v oblasti energetické politiky možné střety, protože například důraz na využití obnovitelných zdrojů energií, na snížení emisí skleníkových plynů je společný celé Evropě. Tady jde právě o krátko, středně, či dlouhodobé zájmy, výhledy a tam pochopitelně musí převážit ten zájem toho celku, to znamená, snažit se prosazovat na té evropské úrovni to, co v sobě obsahuje ta vize bezpečné a prosperující a demokratické Evropy.

Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla v úterý prohlásil, že teď je zapotřebí čas na diplomatickou aktivitu kolem komisaře, který bude nominován Českou republikou.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Teď proběhnou jednání v Evropské unii, to si musíme diplomaticky ještě některé věci ověřit, abychom postupovali pro Českou republiku co nejúčelněji, a tak jestli se nepletu, tak ten termín pro nějaké rozhodování je 31. březen, takže to je času dost na různé konzultace a úvahy.

Říká premiér Vladimír Špidla. Jedete se představit do Bruselu?

Pochopitelně i to bude mým úkolem. Každopádně teď to nejbližší pondělí jedeme na společné zasedání našeho výboru v Bruselu. A já si myslím, že to představování není záležitostí, kdy by člověk vstupoval někam poprvé. Tam mám řadu velice dobrých známých, například v Parlamentním shromáždění Rady Evropy je to bývalý britský ministr životního prostředí, a toto jde spíš o takové to jednání na té ryze diplomatické úrovni.

Abychom řekli pravé souvislosti, jak to bude s českým evropským komisařem, tak zatím bude, řekněme prozatímní, protože se bude okoukávat až do listopadu, kdy nový šéf Evropské komise bude jmenovat novou Evropskou komisi. Myslíte si, že by součástí koaličních ujednání mělo být, že ten člověk, který nastoupí do Evropské komise, řekněme na půl roku do listopadu, by měl být automaticky nominován i po listopadu?

Já si myslím, že tuto kontinuitu, kterou uvažují i jiné kandidátské země, že tuto kontinuitu bychom měli mít na srdci i my, ale ...

Dal jste si to jako podmínku při vyjednávání s premiérem Vladimírem Špidlou?

Nejde o žádné stanovení podmínek, protože je to záležitost skutečně jednání, která ještě běží. Já nejsem ten, kdo nějakým způsobem klade podmínky, že když něco bude tak, tak nebude jinak a podobně. Já si myslím, že je to věc, kdy je nutné dosahovat u té záležitosti, ať už té nominace na šest měsíců, případně dále, maximálního konsensu v rámci politické reprezentace a České republiky jako celé.

Máte příslib od premiéra v souvislosti s prací evropského komisaře, u kterého komisaře byste jako zatím ten prozatímní komisař stínoval, protože podle představ, které v Bruselu jsou, tak ten první, historicky první komisař nominovaný Českou republikou spíš bude jakoby náměstkem stávajících komisařů?

Zatím až do tohoto detailu jsme tuto záležitost neprobírali. Vím, že bude dvakrát tři měsíce jakási jakoby stáž, jak říkáte, a mně by logicky bylo nejbližší v oblasti životního prostředí. Každopádně nebráním se ani záležitostem vědy a výzkumu.

S jakým projevem, respektive s jakou hlavní tezí týkající se Evropské unie budete chtít předstoupit před Evropský parlament, před který předstoupí kandidáti nominovaní novými členskými zeměmi?

Ta vize je naprosto jednoduchá. Je to vize Evropy, která je prosperující, která je demokratická, která uhájí své místo na této planetě, která je velmi ...

Není to klišé?

Není to klišé, je to ...

Co když to tam bude říkat deset kandidátů, pokud to bude říkat?

Pane redaktore, v mnoha takovýchto obdobných situacích jsou bohužel ty projevy, ty oficiální projevy hodně podobné. Na druhou stranu ...

A vy nechcete vybočit z řady?

Na druhou stranu to vybočování může být pak až v té specifikaci toho, co přinášíme do toho evropského prostředí důležitého. Například v oblasti vzdělávání je to tradice od doby Jana Amose Komenského, záležitost, která dokázala třeba Irsko díky důrazu na vzdělání dostat velmi vysoko v žebříčku ekonomického rozvoje. To jsou věci, které jsou mojí vizí, protože Česká republika, tak jak všichni víme, má problémy třeba s podporou školství, a to jsou věci, které mají obrovský dopad na ty budoucí generace.

Řeknu-li to velmi zjednodušeně, Kužvart přijde do Evropského parlamentu s Komenským?

Já bych to úplně takto nezjednodušoval, ale bude tam veliký důraz na oblast vzdělávání.

Zaměřím-li se ještě na vaši nominaci z vnitropolitického hlediska, co byste odpověděl na námitku, že jste nominován pro to, aby se uklidnila situace v poslaneckém klubu ČSSD a aby došlo, řekněme, ke spojení těch dvou frakcí, rozumějme zemanovců a špidlovců v poslaneckým klubu?

Já si myslím, že tato úvaha je od začátku lichá. Uvědomme si, že pokud by skutečně moje osoba byla nějakou takovou klíčovou v tom, co vy teď popisujete, tak tou nominací by spíše došlo asi k vyhrocení různých sporů a podobně. Takové ty úvahy, že tou mojí nominací se vlastně vzdálím českému politickému životu, ano, je to pravda, budu mimo jiné muset opustit veškeré čestné funkce v nejrůznějších institucích, budu muset opustit řídící radu programu UNITAR OSN pro vzdělávání a vědu. To jsou věci, které mi nejsou úplně příjemné, protože evropský komisař musí být absolutně nezávislý a nesmí ani mít aktivity, které jsou bezplatné. Ale na druhou stranu, ta zjednodušená zkratka, to znamená, že je to odstranění Miloše Kužvarta z české politické scény, já si myslím, že to je velmi liché.

Vy počítáte s tím, že až budete vládou nominován, pokud vás schválí vláda, že se vzdáte poslaneckého mandátu, to učiníte ihned?

To je naprosto automatické, protože je to neslučitelné, výkon mandátu poslance s prací evropského komisaře.

Uděláte to ještě před tím rozhodováním vlády nebo až ihned po něm?

Je evidentní, že tyto záležitosti budou ještě předmětem upřesnění i vzhledem k jakýmsi diplomatických zvyklostem, to znamená, předtím, nežli člověk se stane skutečně evropským komisařem již musí ten mandát být složený. Nerad bych teď říkal nějaké konkrétní datum, březen, duben.

Počítáte s tím, že předstoupíte jako jednotliví kandidáti před vládu nebo zkrátka, že se představíte na vládě ať už vy, Ivana Janů?

Zatím jsme tyto věci neprobírali.

Myslíte, že by to bylo dobré?

Já si myslím, že by to bylo určitě užitečné a rozumné, protože je to vlastně rozhodování o osobách a bylo by možná vhodné, aby k nějakému představení došlo.

Slyšel jste o tom, že v poslaneckém klubu ČSSD může vzniknout levicová platforma či frakce?

Toto jsou dohady, které kolují už hodně dlouho, možná rok, možná ještě déle a já si myslím, že vše záleží od politického vývoje na té české národní scéně.

Jsou to dohady, které vy jste slyšel přímo od kolegů z poslaneckého klubu?

Ano.

Myslíte, že by bylo vhodné, aby taková platforma vznikla?

Já si myslím, že to všechno je záležitost, která podléhá především vlivu toho, nebo možná docela blízkého politického vývoje. A vytváření platforem je věc, která je rozumná. V ČSSD je celá řada platforem, které se zabývají určitou oblastí. Ale od toho je pochopitelně větší ještě vzdálenost k tomu, když se vytváří frakce. Tam už je riziko toho, že se ten politický subjekt začne nějakým způsobem dělit, štěpit, a to určitě není šikovné. Třeba jenom uvažme to, že za pár měsíců jsou volby do Evropského parlamentu, v listopadu tohoto roku jsou volby do krajských zastupitelstev, do Senátu.

Když jste mluvil o dějích, které by v nejbližší budoucnosti mohly rozhodnout o tom, zda v sociální demokracii v poslaneckém klubu vznikne nějaké frakce, které děje jste měl na mysli?

To jsou záležitosti, které se týkají například té druhé etapy reformy veřejných financí, záležitosti, které se týkají nájemného a podobně. To jsou věci, které jsou pro nás velmi, velmi zásadní a musím připomenout, že i já při té první etapě reformy veřejných financí jsem velmi, velmi byl nespokojen s tím, že třeba u ekologicky šetrných výrobků daň z přidané hodnoty šla z pěti procent na dvaadvacet procent. Nebylo to úplně šťastné a pochopitelně nyní běží už práce na ekologické daňové reformě, která by to měla tak trochu dát do pořádku.

To znamená, že v případě, že se do konce ledna, do kdy se mají koaliční strany dohodnout na tom, jak bude vypadat druhá fáze reformy, tak tento mezník rozhodne o tom, zda v poslaneckém klubu vznikne frakce?

Tak teď po mně chcete jakousi velmi předběžnou prognózu, pane redaktore. Tam asi to bude spíš záležet na konkrétním znění těch vládních předloh předkládaných do sněmovny.

Konstatuje Miloš Kužvart, poslanec České strany sociálně demokratické, kandidát této strany na prvního komisaře nominovaného za Českou republiku a bývalý ministr životního prostředí. Děkuji za třicet minut věnovaných BBC a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Co Češi dají Evropské unii? Nic moc

Lidové noviny, 10. 2. 2004, autor: Petr Zavadil, strana 2 - Uplynulý týden začal článkem francouzského politologa Jacquesa Rupnika v týdeníku Respekt. Autor v něm navrhuje, aby ústavu EU napsal Václav Havel. "Pro nejen rozšířenou, ale skutečně sjednocenou Evropu bych svěřil návrh evropské ústavy Václavu Havlovi, který se těší důvěře nových i starých členů unie a jako první před více než pěti lety prosazoval myšlenku evropské ústavy založené na občanském a federálním principu," napsal Havlův přítel Rupnik.

Což o to, nebylo by vůbec špatné, kdyby se Česko v Evropě uvedlo brilantním autorem brilantní ústavy. Kdyby Evropu sjednotil Čech Václav Havel. Ne že bych Havlovi a Čechům takový úspěch nepřál, je to ale bohužel úplný nesmysl. Už vidím, jak se polští postkomunisté ochotně vzdávají hlasů získaných v Nice se slovy: "Když to říká náš přítel Václav, tak my žádné hlasy navíc nechceme. Ten přece tuhle proti nám založil chartu a měl úspěch."

Už vidím, jak evropské vlády předávají schvalování eurozákonů do rukou federálního parlamentu a pochvalují si před svými voliči: "Vaklav, ten tomu rozumí. Ten ví, jak naložit s tou naší, teda vaší suverenitou." E vropské unii nechyběla osobnost - ústavu přece psal Konvent vedený bývalým francouzským prezidentem Valérym Giscardem d'Estaingem. Evropské ústavě nechyběla ambicióznost - spíše naopak. Ústavě možná chyběl duchovní rozměr - na této absenci však projekt neztroskotal. A pak, v ústavě přeci byl citát z Thukydida - nestačí to? A ruku na srdce: chceme, aby ústava měla duchovní rozměr? Nechceme spíše, aby Evropě zajistila více svobody, demokracie a prosperity?

Václava Havla tedy Evropské unii neprodáme. Co dál? Byli bychom jí mohli dát komisaře - opravdovou třídu mezi Evropany. Na to ale také nějak nemáme. Nic proti Miloši Kužvartovi: je bezúhonný, řídil ministerstvo, jeho kvalifikace se hodí, chystá se učit francouzsky... Ale superevropan to není. A propos, v sobotních LN psal šéfredaktor týdeníku Euro István Lékó o tom, jak se Kužvartovi do rozhovoru pro BBC "nevešla Evropa".

Také proto jsem si koupil sobotní Mladou frontu Dnes a s napětím očekával, zda v rozhovoru pro tento deník Kužvart o Evropě konečně něco řekne. A zase nic. Fakt nic. Řekl jen: "Jsem kandidován pro celé období 2004 2009". A dodal, že jsou středeční zasedání Evropské komise předjednána, že nebude mluvit rusky a německy a že má k dispozici tlumočnici. Ve včerejším Týdnu vyšel další rozhovor. Nic. Robotí kolovrátek o tom, jak je francouzština těžký jazyk. Ach jo! Tak superkomisaře Evropě také nedáme.

Jistá šance by byla v Evropském parlamentu. Ale i tam to začíná vypadat bledě: zřejmě jim dodáme nejvíce zahradilovců, kteří budou na protest proti federalizaci odcházet ze zasedání, a komunistů včetně prvního českého mimozemšťana Vladimíra Remka. Jestli ten zlepší české postavení v Evropě, to nevíme, protože se nechává zapírat v Moskvě. Zatím se tedy zdá, že Evropě nedodáme jen představitele bývalých režimů - čehož se obávají poslanci z nejsilnější eurofrakce - Evropské lidové strany. Dáme jim rovnou komunisty...

Třeba ale proevropské skóre ještě zachrání nabiflovaní lidovci, unionisté a nezávislí. Co tedy dají Češi Evropě? Následováníhodný příklad ekonomického zázraku? Vyloučeno. Kvalifikované pracovníky? Těch se ustrašení Západoevropané bojí. Nápady? Myšlenky? Nové technologie? Jednou snad.

Špidla je připraven nominovat eurokomisaře do konce ledna

PRAHA 22. ledna (ČTK) - Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) je připraven respektovat požadavek Evropské komise a oznámit Bruselu nominaci českého kandidáta na eurokomisaře do konce ledna. V úterý po schůzce s koaličními partnery naznačil, že ukončit debaty o prvním českém eurokomisaři do konce měsíce "není nezbytné". Komise ale dnes vyjádřila naději, že seznam budoucích komisařů z nynějších deseti kandidátských zemí do tohoto termínu zveřejní.

Mluvčí vlády Anna Veverková ČTK řekla, že premiér nedostal zatím v tomto ohledu žádnou oficiální žádost. "Samozřejmě je ale takové požadavky připraven respektovat," konstatovala.

Favorit sociální demokracie exministr Miloš Kužvart je pro koaliční lidovce a unionisty nepřijatelný. Pokud koaliční strany své postoje nezmění, rozhodne až hlasování vlády, v níž má sociální demokracie převahu. Kužvart dnes řekl v rozhovoru rádia BBC, že by ho podpora napříč politickým spektrem sice těšila, ale "to je asi jen fikce". V případě, že hlasy ministrů koaličních partnerů nezíská, se rozhodně nechystá nominaci odmítnout. V současnosti podle svých slov s politiky jedná a zjišťuje, proč s jeho podporou váhají.

Šest kandidátských zemí již jména svých komisařů oznámilo. Jsou to Polsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Malta. Na zbývající z ČR, Slovenska, Maďarska a Kypru se ještě čeká.

Při nominacích komisařů z nově přistupujících zemí již byla splněna jedna z podmínek předsedy Evropské komise Romana Prodiho, že alespoň tři z nich musejí být ženy: potvrzeny již byly lotyšská ministryně zahraničí Sandra Kalnienteová, litevská ministryně financí Dalia Grybauskieteová a polská ministryně pro evropské záležitosti Danuta Hübnerová. Potvrzen již byl rovněž estonský expremiér Siim Kallas. Slovinsko navrhne na post evropského komisaře bezpartijního ministra bez portfeje Janeze Potočnika a Malta svého ministra zahraničí Josepha Borga.

Až bude seznam kompletní a až bude zveřejněn v definitivní podobě, musí ho ještě odsouhlasit Rada EU a Evropský parlament.

Socánek jde do Bruselu

Lidové noviny, 7. 2. 2004, titulní strana, autor: István Lékó - Plytkost kombinovaná s provinciální sebejistotou. Nulová evropská vize. Tak vyzněl český kandidát do Evropské komise ve velkém interview, v němž se ho pokusila představit česká redakce BBC.

Člověk by očekával, že Miloš Kužvart přednese, co soudí o Evropě, a že ukáže, jak léta pracoval na integraci. Jenže Evropa se našemu kandidátovi do dlouhé půlhodiny nevešla. Důležitější byly opakované vývody o tom, že neexistují okolnosti, jež by ho přiměly ustoupit, a zmínky o tom, jaké to bývalo, když předkládal návrhy zákonů k životnímu prostředí. Jako by netušil, do jaké funkce je navrhován.

Čekali byste, že posluchače tento kandidát, jakých - slovy premiéra - "nemáme mnoho", přesvědčí o tom, že Evropě rozumí a že má výrazně proevropské cítění (což je základní podmínkou pro členství v komisi)? Nic takového. Kužvartovy názory na Evropu přitom nikdo nezná, on sám se k nim v minulosti veřejně nevyslovil, nenapsal žádný článek, jenž by vyvolal odezvu.

Co si myslí o Evropském parlamentu, komisi, způsobu většinového hlasování a o řadě dalších prvků, o kterých dnes diskutují na kontinentě všichni, kdo pracují na jeho integraci? V diskusi minulých měsíců, do níž v ČR přispělo mnoho osob, jsme ho kupodivu postrádali. Odpověď páťáka? Pouze jednou náš kandidát, který se bude muset celý den pohybovat v mezinárodním prostředí, předložil svou představu Evropy: "...která je prosperující, která je demokratická, která uhájí své místo na této planetě...". Víc nic.

To nebyla odpověď páťáka, který o EU cosi zaslechl v televizi, to byla odpověď člověka, kterého vysíláme mezi lidi, kteří mají z dějin EU a z povahy jejích institucí doktoráty, mezi elitu evropského myšlení - a hlavně rozhodování. A když se ho redaktor snaží přimět, aby opustil klišé, odzbrojí ho: "Pane redaktore, v mnoha takovýchto obdobných situacích jsou bohužel ty projevy, ty oficiální projevy hodně podobné."

Jasno má však v tom, že není okolnosti, za níž by svou kandidaturu stáhl: "Nevím o ní, že bych měl toto, tuto kandidaturu, respektive tu nabídku, kterou jsem přijal, že bych od toho měl odstupovat, nevím o tom." To řekne pětkrát. Že je "nesoudný a příliš ambiciózní"? - "Já myslím, že toto mohu vyloučit." Že působí, jako by chtěl být komisařem "stůj co stůj"? - "Rozhodně teda tady tu úvahu musím odmítnout."

Hovoří o svých referencích v oblasti životního prostředí, jenže on má jít do komise, která byla vymyšlena proto, aby pracovala na integraci Evropy. Že by se v žádné jiné oblasti necítil kompetentní? ČR ale nikdo neslíbil, že by nám přiřkli právě životní prostředí! Komisař jako člověk na špičce evropské reprezentace se samozřejmě vyjadřuje logicky, myšlenku dovede vyjádřit přesně, jemně a elegantně. Tak náš kandidát: různé změny "tady byly někdy dost zcela rychlé".

Jak reaguje na poznámku, že pokud v Bruselu nepřesvědčí, může se stát, že mu přiřknou jen úřad komisaře pro kancelářské sponky? "Za prvé z toho nemám obavu, za druhé onen citát považuji za velmi šikovný, protože to je věc, kdy s nadsázkou se dají některé věci popsat lépe." Na jiném místě se vyjádří s ještě větší precizností: "Tady hovoříte s několika kondicionály o situaci, která je hypotetická".

Že to je spíš anekdotické a z kandidáta činí určitým způsobem člověka? Myslíte ale, že v angličtině vyzní srozumitelněji? Tady se dotýkáme velmi citlivého bodu, jazykové schopnosti. Komisař bude vržen do velkého světa, kde od rána do večera budou lítat po chodbách a v zasedacích místnostech anglické, francouzské a německé narážky, vtipy, formulace. Aby uspěl, aby se prosadil jako jedinec a neudělal ostudu své zemi, musí přirozeně komunikovat minimálně anglicky a bude řídit tým lidí z pětadvaceti zemí.

Jak je na tom náš kandidát? Je zvláštní, že se za bernou minci bere jen to, co řekl sám o sobě, a že si žádný novinář nedal práci mu třeba položit deset otázek anglicky. Sám tvrdil, že "mluví plynně anglicky", jindy že "se domluví". Nedávno prohlásil, že uvažuje o tom, že se začne učit francouzsky. Není už pozdě?

Je otázka, zda bylo nutné vykoupit hypotetický a krátkodobý smír uvnitř vládní strany a spornou jistotu, že projdou další zákony, tak vysokou cenou. A je dost překvapivé, že i ostatní strany se nechaly slyšet, že osoba komisaře nestojí za roztržku. Na rozdíl od Maďarska či Polska jako by se u nás považovala evropská témata stále za podružná, za témata, která nejsou velkou politikou. Jsou jí hlavně DPH pro dětské pleny a restaurace? Škoda.

Protože v dějinách bude letošek figurovat ne jako rok zdražení hospod, ale jako rok přináležitosti ČR k velkému integračnímu uskupení a jméno komisaře jako to nejdůležitější, hned po prezidentově a premiérově. Pokud se tam ovšem dorozumí a obstojí. Brusel bude samozřejmě mít tendenci za způsobem nominace a kandidátovou osobou číst hlavně politický "message".

A jaký jsme vyslali? Že náves je důležitější než hlavní město císařství? Klíčovým heslem sociálnědemokratického Euromanifestu je "Historická šance pro Českou republiku". Urputným prosazováním a trapným protlačením svého kandidáta na komisaře ve vládě ale ČSSD potvrdila pouze to, že jí vůbec nejde o národní zájmy, protože i posty v unii považuje za získání dalších politických kořistí.