Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec odmítá, že by kompromisní návrh zákona o nájemném byl v rozporu s ústavou.

Pavel Němec

Kompromis je na světě. Ministři financí a pro místní rozvoj, Bohuslav Sobotka a Pavel Němec, se dohodli na prozatímním zákonu o nájemném. Ten počítá s trojím zvýšením regulovaného nájemného, a to vždy o deset procent. K prvnímu dojde letos v září, pak 1. ledna 2005 a 1. ledna 2006. Podle majitelů domů je to krok správným směrem, ale nejsou si jisti jeho ústavní čistotou. Tady jsou slova předsedy Občanského sdružení majitelů domů Tomislava Šimečky.

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Občanského sdružení majitelů domů ČR (zvukový záznam): Co tam je špatně, je tempo, které je hlemýždí, a druhá věc je, že ten zákon zůstává ve dvou aspektech stále protiústavní.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimečka. Nejen o kompromisním návrhu zákona o nájemném bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu srdečně zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr pro místní rozvoj, místopředseda US-DEU Pavel Němec. Přeji vám hezký dobrý den. Vítejte v BBC.

Dobrý den.

Existují nějaké kompromisy, kterých se Pavel Němec v politice dopustil, a kterých později litoval?

Nevím o kompromisu, kterého bych později litoval. Samozřejmě, že jsou lepší, jsou také horší rozhodnutí v politice, ale tak to v životě chodí.

Kompromis, tak obě strany označují prozatímní zákon o nájemném. K dohodě došlo dnes v noci. Vy jako ministr pro místní rozvoj jste slevil z požadavku růstu nájemného o patnáct procent ročně. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka naproti tomu přistoupil na růst nájemného už letos v září. Můžete, prosím, vysvětlit, proč se vám nepodařilo prosadit patnáctiprocentní zvýšení nájemného v tom prvním roce, rozumějme k 1. září roku 2004?

Tak jednání jsme neprotáhli přes půlnoc, dohodli jsme se už včera. A co se týče právě zmíněného kompromisu, já jsem rád, že se nám podařilo dohodnout na tom, že první zvýšení bude už 1. 9. tohoto roku a následující zvýšení 1. 1. 2005 a následující 1. 1. 2006. Je to určitá kompenzace, byť samozřejmě malá kompenzace tomu, že dva roky tady bylo nájemné zamrzlé a pronajímatelé nemohli nájemné zvyšovat. Ještě bych chtěl dodat, že tato dohoda mezi ministrem financí a mnou znamená i to, že pokud se pronajímatel a nájemce dohodnou na jiném zvýšení, ať už menším nebo větším, tak samozřejmě zákon tomu pochopitelně bránit nebude.

A teď odpověď na moji otázku, proč se vám nepodařilo, aby v tom prvním zvýšení nájemného bylo zvýšení o patnáct procent, nikoliv o deset?

Každé jednání je licitace, kompromisy, zkoušení různých variant a výsledkem prostě je to, že na místo prvního patnáctiprocentního zvýšení jsou dvě rychlá zvýšení za sebou v září a hned potom v lednu.

Tento ústupek vám stačil, že budou dvě rychlá zvýšení nebo dvě zvýšení o deset procent za sebou?

Ano, výsledný kompromis považuji za přiměřený postavení jednotlivých koaličních stran.

Sdružení nájemníků označilo dohodu ministrů za přijatelnou, naproti tomu majitelé domů mají pochybnosti o ústavnosti kompromisního návrhu. Proč? To před několika okamžiky řekl v rozhovoru pro BBC předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček.

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Občanského sdružení majitelů domů ČR (zvukový záznam): Ty dva aspekty jsou, za prvé, Ústavní soud řekl, že řešení sociálních otázek v oblasti bydlení je povinností státu a ten zákon není doplněn zákonem o příspěvku na nájemné. A druhá věc, která je protiústavní. Ústavní soud řekl, že nájemné již nikdy nesmí být regulováno pod úrovní nákladů prosté reprodukce bytového fondu a ty spočítalo jak ministerstvo pro místní rozvoj, tak řada dalších institucí na hodnotu zhruba mezi čtyřiceti až šedesáti korunami z metru čtverečního a měsíce pro Českou republiku podle polohy. Samozřejmě těch šedesát korun je číslo pro Prahu, těch čtyřicet je pro jiná města.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Co ministr pro místní rozvoj Pavel Němec odpoví na námitky, že kompromisní návrh není ústavně čistý?

Podle mého názoru je v souladu s ústavou. Je to hlavně z toho důvodu, že tato dohoda bude promítnuta do zákona. Ta hlavní výhrada Ústavního soudu, proč zrušil předchozí cenové předpisy, bylo právě z toho důvodu, že byly ukládány povinnosti mimozákonným způsobem, tedy na úrovni vyhlášky ministerstva financí, případně cenového výměru. A Ústavní soud říká, že sociální úlohu má plnit stát, nikoliv pronajímatelé a také říká, že nájemné má být regulováno na základě tržních principů a návrh...

A co kdybych vám řekl, že stejně ten návrh počítá s tím, že tu sociální kompenzaci budou i nadále řešit majitelé domů?

Nikoliv. Tento návrh se významně přibližuje tomu cílovému stavu, kterým je odstranění cenových deformací a narovnání trhu s byty.

Tedy vy nemáte obavy, jak naznačují, ať již majitelé domů, nebo senátor občanských demokratů Jaroslav Kubera, že když se obrátí senátoři ODS či jiní poslanci ODS na Ústavní soud, že by Ústavní soud ten kompromisní návrh, na kterém jste se s ministrem Sobotkou dohodli, že by ho zrušil?

Tyto obavy nemám, protože Ústavní soud nikdy nenaznačil, že by deregulace nájemného měla probíhat skokově a tento návrh se tomu cílovému stavu blíží, byť pomalým tempem. Já bych si představoval tempo rychlejší, ale, znovu opakuji, je to výsledek politické dohody.

Pane ministře, co by vůbec bylo, připusťme myšlenku, že by nakonec Ústavní soud i tento zákon zrušil, byť jste naznačil, že před tím rušil vyhlášky a nižší právní instituty, co by bylo pak, kdyby Ústavní soud ten zákon, na kterém jste se dohodli, kdyby ho zrušil?

Ano, Ústavní soud má pouze možnost rušit zákony, a kdyby zrušil takový zákon, tak by platila současná situace, tedy pronajímatelé by nemohli bez dohody s nájemcem zvyšovat nájemné ani korunu.

To znamená, že by byli výrazně poškozeni majitelé domů?

Přesně tak.

Když se zastavím u argumentu, že součástí kompromisní dohody o zákonu o nájemném není vypracování adekvátního příspěvku na nájemné, jak naznačoval Tomislav Šimečka, proč společně s Bohuslavem Sobotkou jste k tomu jednání o kompromisu nepřizvali ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha?

Úkol dohodnout se nad zákonem o nájemném byl úkol, který vláda uložila ministru financí a ministru pro místní rozvoj, kteří se dělí o určité kompetence v oblasti bydlení, respektive v oblasti cenových regulací. My nejsme oprávněni úkolovat pana ministra Škromacha, nicméně považuji za správné, aby se touto otázkou urychleně zabýval.

Kdy očekáváte, že by bylo dobré, aby zde byl adresný systém sociálních dávek, které by souvisely s tím kompromisním návrhem zákona o nájemném?

Měl by být předložen, řekněme, do poloviny tohoto roku tak, aby mohl nabýt účinnosti někdy na přelomu roku 2004/2005.

Jaká je vaše osobní představa jako místopředsedy US-DEU a jako ministra pro místní rozvoj, představa takového příspěvku, máte-li nějakou.

Ta představa je základní. Naše poslanecká frakce takový ten příspěvek dlouhodobě navrhovala, už v minulém volebním období takový návrh existoval a ten příspěvek na nájemné musí respektovat jednu veličinu, kterou dnešní příspěvek na bydlení nerespektuje, a to jsou náklady na bydlení, to znamená příspěvek na bydlení musí brát v úvahu dva faktory, jednak příjmy rodiny a jednak náklady na uspokojení přiměřené bytové potřeby, protože jiná je cena bydlení v Praze, jiná v Ostravě, jiná třeba v Lounech.

Můžete velmi stručně říci, jak velké náklady by to byly pro státní rozpočet, pokud bude přijat nějaký zákon o příspěvku na nájemném?

Optimisté říkají, že takovýto návrh, pokud půjde ruku v ruce s odstraněním cenových deformací, bude dokonce fiskálně pozitivní. Já bych hovořil o tom, že bude fiskálně neutrální, a to z toho důvodu, že se počítá, že právě na nájemném se vyberou daně, protože dnes nám spousta nájemních vztahů utíká do šedé ekonomiky, lidé si drží nájemní byty, a potom je načerno podnajímají dál bez souhlasu pronajímatele a pochopitelně tyto příjmy nepřiznávají, ani je nemohou přiznat, protože vlastně pronajímají cizí majetek.

Rozumím-li tomu správně, tak ten kompromisní návrh přinese i víc peněz do státního rozpočtu.

Samozřejmě.

Můžete říci, kolik, v případě, že se budou narovnávat cenové deformace, jak o tom mluvíte, kolik víc vybere státní rozpočet, a jaké jsou odhady?

My tyto odhady ve spolupráci s ministerstvem financí uděláme velmi rychle poté, co jsme se dohodli. My jsme se dohodli včera v pozdních nočních hodinách, takže jsem nebyl schopen spočítat, kolik tato dohoda přinese do státního rozpočtu. Ale je logické, že vyšší nájemné, vyšší daň z příjmu, ta závislost je jasná.

Očekáváte, kdy budou ty odhady tedy? Řekněte časový rámec. Do týdne?

Řekněme, že první představa může být zhruba v tomto horizontu.

A když jsem mluvil o příspěvku na nájemném, říkal jste, že optimisté tvrdí, že by dokonce to mohlo přinést víc peněz do státního rozpočtu, než by se vydalo. Někteří tvrdí, že by, lidově řečeno, nula od nuly pošla. Vy se patříte, vy se řadíte do které skupiny, do optimistů nebo ...?

Já spíš jsem opatrný v tom odhadu, takže si myslím, že neutrální výsledek bude v tomto případě úspěch, ale ta logika těch, kteří říkají, že nakonec stát získá více peněz, nebo že ušetří, vychází z toho, že dnešní regulaci podléhají i ti, kteří to nepotřebují, to znamená ti, kteří mají vysoké příjmy, řekněme sto tisíc měsíčně, a někdy v dávné minulosti přišli z určitých důvodů k bytu s regulovaným nájemným. Tito nepotřebují žádnou sociální kompenzaci a vlastně to, co zaplatí navíc pronajímatelům, pronajímatelé budou muset zdanit a odvést řádně daň do státního rozpočtu a tedy zbyde i na ty potřebné, aby jim bylo možné vyplácet sociální dávky.

Kritika se ozvala z opozičního tábora, rozumějme například z Komunistické strany Čech a Moravy. Konkrétně expert KSČM na bydlení František Beneš postrádá v tom kompromisním koaličním návrhu stanovení stropu, který by při zvyšování činží nesměli majitelé domů překročit. Představou komunistů je stanovení tzv. místně obvyklého nájemného. Proč jste do toho kompromisního návrhu nezapracovali nějaký strop?

My jsme prosazovali. Původní návrh ministerstva pro místní rozvoj počítal s deregulací do úrovně místně obvyklého nájemného, nicméně v lokalitách, v regionech, kde už dnes regulované nájemné dosahuje úrovně obvyklého nájemného, tedy toho volně sjednávaného nájemného, tak určitě nikdo nebude zdražovat nájemné nad úroveň těch volných cen, protože pak mu hrozí, že nájemník odejde do volného bytu, který má někde přes ulici a měl by prázdný byt. Přeci zájem pronajímatelů není na tom, aby měli prázdné byty, ale na tom, aby měli byty pronajaté. Takže ekonomický stav prostě bude tlačit pronajímatele i k tomu, aby nezvyšovali nájemné nad obvyklou úroveň.

Proto není zapotřebí podle vás toho stropu, který požadovali komunisté?

Není to potřeba. Není to potřeba zejména vzhledem k tomu, že jsme se dohodli na velmi, velmi mírném návrhu tempa deregulace.

Vy jste už řekl, že cílem i nadále zůstává vyřešení situace na trhu s byty tak, aby se tento trh otevřel, po tom přechodném období kompromisního návrhu, během něhož bude nájemné růst do roku 2006 tempem deseti procent, by měla být známa definitivní podoba návrhu zákona o regulovaném nájemném. Kdy vy osobně byste chtěl, aby byl definitivní zákon, na kterém se teď budete dohadovat?

Podívejte, čím dřív, tím lépe. My jsme včera s panem ministrem Sobotkou skončili jednání ve třiadvacet hodin. Musím říct, že jsme byli oba rádi, že jsme se dohodli na kompromisu, který jsme signalizovali našim poslancům. Dohodli jsme se na tom, že ze svých pozic budeme maximálně usilovat o dosažení té koncepční dohody, která povede k cílovému stavu. Počítám, že se sejdeme příští týden, ustavíme za své resorty nějaké obměněné vyjednávací týmy a od nich budeme chtít výsledky co nejdříve. Nepředpokládám, že výsledek bude dřív, než tento kompromis projde Poslaneckou sněmovnou a Senátem. My se teď musíme soustředit na dokončení projednávání toho kompromisu v Poslanecké sněmovně a v Senátu a ihned poté se vrhneme do práce na tom koncepčním zákonu.

Je reálné, aby ten koncepční, konečný zákon byl do poloviny roku 2005?

Takový odhad je reálný.

Když jste mluvil o obměně vyjednávacích týmů, předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček pokládá za důležité, aby v souvislosti s definitivní podobou zákona o nájemném byli k tomuto návrhu přizváni majitelé domů.

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Občanského sdružení majitelů domů ČR (zvukový záznam): A zejména pro další dohadování o konečné formě toho zákona, který by měl být ještě v tomto volebním období připraven, nevíme, jak reprezentativní postavení dostaneme v těch vyjednávacích skupinách, abychom mohli ten zákon ovlivňovat. Dosud v těch vyjednávacích skupinách byli zastoupeni jenom regulovaní nájemníci.

Říká předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Proč jste zatím opomíjeli majitele domů, jak to oni tvrdí?

Ale v žádném případě. Za svůj resort mohu říci, že jsme konkrétně s panem doktorem Šimečkem konzultovali náš návrh, se kterým jsme šli do vyjednávání, a kdykoliv vznikla nějaká verze, byla konzultována se sdružením majitelů domů. Pan doktor Šimeček možná zaměňuje konzultace, a potom to politické vyjednávání, jestliže politické vyjednávání je mezi koaličními stranami. Nicméně já si stanovisek sdružení majitelů domů vážím a bereme je v úvahu a nakonec se to promítlo i do našeho finálního návrhu zákona, který jsme zhruba před rokem předkládali vládě a myslím si, že ze strany sdružení majitelů domů byl plně akceptován.

Majitelé domů, a nejen Občanskému sdružení majitelů domů, vadí konkrétně postoje náměstka ministra financí Jaroslava Šulce, který i v Mladé frontě DNES prohlásil, že holt když někdo prodělává na tom, že vlastní dům, tak má špatný podnikatelský záměr a měl by radši ten dům prodat. Souvisí ta obměna týmu s tím, že vypadne z toho týmu náměstek Šulc?

Já si vaši otázku musím rozdělit na dvě. První odpověď je ta, že se v této věci ztotožňuji s panem Šimečkem a já velmi silně nesouhlasím s panem náměstkem Šulcem. Druhá část odpovědi je ta, že nominace do vyjednávacího týmu je plně v kompetenci ministra financí Sobotky.

A jak budete vyměňovat tým u vás, když dojde k obměně týmu?

Budu delegovat pracovníky ministerstva pro místní rozvoj, kteří mají určitou diplomacii v jednání.

Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj může Česká republika letos požádat Evropskou unii o 657 milionů eur ze strukturálních fondů, o rok později zhruba o 733 miliony eur a v roce 2006 zhruba o jednu miliardu eur. Můžete říci, pane ministře, kolik projektů je připraveno, jaký je zájem a je reálné, že se Česká republika ke všem těm penězům dostane?

Zájem je obrovský. Samotné nás překvapil a ten obrovský zájem je dán tím, že Česká republika byla známa tím, že velmi dobře využila všech předstupních nástrojů a ty předvstupní nástroje splnily účel, ať to byla ISPA nebo to byl SAPARD, tak jednotlivé obce a další žadatelé o dotace se zapojí do těch předvstupních programů velmi dobře a nyní zhodnotili své zkušenosti a připravují projekty do strukturálních fondů. My jsme mapovali takový předběžný zájem v jednotlivých regionech a zjistili jsme, že je zhruba dvojnásobná poptávka oproti finančním možnostem, které nám zajišťuje rámec podpory společenství.

To znamená, je-li finanční rájem, zájem, promiňte, Evropské unie nebo finanční rámec Evropské unie zhruba sedmdesát miliard korun českých v letech 2004 až 2006, tak vy v současnosti máte projektů za sto čtyřicet miliard už?

Zhruba tak to je. My jsme se soustředili na operační programy. Tam je ten finanční rámec zhruba padesát miliard korun a prostředky na financování z Evropské unie, pokud by měly být uspokojeny všechny projekty, o kterých víme, tak je to zhruba sto miliard.

Ovšem středočeský hejtman Petr Bendl v rozhovoru pro BBC tvrdí, že Česká republika je, respektive že ministerstvo pro místní rozvoj, které má agendu na starosti, že je totálně nepřipraveno.

Petr BENDL, hejtman Středočeského kraje (zvukový záznam): Česká republika naprosto nepřipravená, že odpovědnost za to nese vláda, která si vymínila, že v podstatě budou centrálním způsobem ty rozhodovací procesy řídit, a že nejsou v tuto chvíli jasná pravidla a metodika. Naopak, je řada ministerstev, které si zřizují své agentury, najímají další organizace, které mají spolupřipravovat tyto projekty, je ta struktura naprosto nepřehledná, neprůhledná. Ministerstvům zjevně vadí, že existují instituce, jako jsou kraje a krajská zastupitelstva.

Středočeský hejtman Petr Bendl ještě dodává konkrétní výhrady k ministerstvu pro místní rozvoj.

Petr BENDL, hejtman Středočeského kraje (zvukový záznam): Krajům zatím nebyla dána žádná pravidla, žádná metodika. Když vláda na sebe v podstatě centralizovala toto rozhodování, tak nám nedali žádná pravidla hry pro vytváření projektů, čerpání strukturálních fondů. O penězích už vůbec nemluvím, to už bych asi křičel příliš, ale ani finanční prostředky nejsou vládou alokovány na kraje. Vláda přesto, že má tu informaci, že kraje budou nuceny participovat na financování nejenom projektů, ale pak i jejich realizaci, tak vůbec neplánuje, že by krajům nějaké finanční prostředky na spoluúčast při financování projektů dala.

Říká v rozhovoru pro BBC středočeský hejtman Petr Bendl. Jak odpovíte na ty námitky, že vlastně neexistuje žádná metodika?

Pane redaktore, já rozumím tomu, že potřebujete střet tady v tom pořadu, ale ministerstvo pro místní rozvoj ve vyjádření pana hejtmana nezaznělo ani jednou. Já jsem si na to dával velký pozor.

Protože samozřejmě to roz... nebo ty jeho výroky byly zkráceny, protože já část interpretoval. Chcete-li, dám vám přepis. "Ministerstvo pro místní rozvoj, které bude rozhodovat o tom, které projekty se uplatní, a které ne, zatím nedalo žádná pravidla, žádnou metodiku." Tak jestli chcete přepis, dám vám to černé na bílém, pane ministře.

Dobře. Pojďme k věci. Z toho, co jste nyní přečetl, musím říci, že právě kraje budou odpovědné za výběr projektů. V rámci společného regionálního operačního programu, kde je tím odpovědným orgánem, je právě ministerstvo pro místní rozvoj, tak rozhodující vliv na výběr projektů budou mít kraje. Já musím říci, že mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Některé kraje jsou lépe připraveny, některé více. My jsme dali krajům na základě usnesení vlády, které jsme navrhli, dodatečné prostředky na tzv. administrativní kapacitu, tedy aby si mohly přijmout dostatek úředníků, kteří budou schopni tyto věci zajišťovat, a ten faktický vliv, faktické rozhodnutí, který projekt se bude realizovat, je opravdu v kraji, takže ta situace je zcela opačná.

Můžete tedy uvést, které kraje jsou dobře připraveny? Tím chcete naznačit, že Středočeský kraj není, nepatří mezi ty nejlépe připravené kraje?

Nepatří. Bohužel, mrzí mě to, ale, bohužel, nepatří mezi nejlépe připravené.

Které kraje patří mezi nejlépe připravené?

Velmi aktivní je třeba severomoravský, Moravskoslezský kraj. Ten je takovým velmi dobrým příkladem.

Klíčové je teď ovšem dění v Evropské komisi, protože Evropská komise se chystá předložit členským státům začátkem února návrh rozpočtového plánu na období 2007 až 2013. Je to klíčové pro nové členské země Evropské unie, a to z toho důvodu, že se v těchto dnech bude rozhodovat o tom, kolik dostanou nováčci, a kolik dál půjde do strukturálních fondů. Očekáváte jako ministr pro místní rozvoj, že peníze, které půjdou do regionu České republiky v letech 2007 až 2013, budou na rok vyšší než v roce 2004 až 2006?

Tak, za prvé, naším cílem musí být, abychom tuto strukturální pomoc nepotřebovali. Strukturální pomoc Evropské unie jednotlivým zemím je dána kritériem, zda příslušná země dosáhne tří čtvrtin průměru hrubého domácího produktu na hlavu. Takže například hlavní město Praha, kde je vyšší životní úroveň, tak toto kritérium už nesplňuje, protože je nad průměrem Evropské unie, ostatní regiony to splňují. Takže naším cílem musí přeci být, abychom se měli co nejdříve co nejlépe, abychom se měli dobře a tuto strukturální pomoc jsme nepotřebovali. Samozřejmě tak jako v každém rozpočtu i v rozpočtu Evropské unie jsou střety nejenom mezi jednotlivými státy, ale také mezi jednotlivými resorty, takže jiný, řekněme, restriktivní postoj je ministrů financí a jiný postoj je ministrů pro regionální rozvoj. Z pozice ministra pro regionální rozvoj, a myslím si, že i dalších kolegů v Evropské unii, budeme prosazovat, aby peníze na regionální politiku byly zachovány minimálně tak jako v programovacím období do roku 2006.

Je reálné, aby byly vyšší a co pro to děláte jako například ministři pro místní rozvoj z nově vstupujících zemí Evropské unie?

Nejenom z nově vstupujících. My se plnohodnotně účastníme už od řeckého předsednictví setkávání ministrů pro regionální rozvoj. Poprvé v Řecku, v minulém pololetí v Itálii a nyní se plánuje setkání za irského předsednictví a tam pochopitelně přijímáme závěry, které mají určitou váhu, protože jsou přijímány konsensuálně, jsou přijímány všemi ministry pro regionální rozvoj.

Komisař Barnier oznámil, že výdaje na pomoc zaostávajícím regionům bude zapotřebí od roku 2007 zvýšit o pětinu. Vy jste řekl 16. prosince na tiskové konferenci, že podle současných analýz by většina regionů České republiky měla i v letech 2007 až 2013 spadat do nejštědřeji podporovaných regionů. To znamená, že očekáváte, že jestliže v roce 2006 přijde do takto podporovaných regionů, budou-li projekty až jedna miliarda eur, že i v těch dalších letech očekáváte rok co rok zhruba jednu miliardu eur do České republiky, do těch nejvíc podporovaných regionů?

Ano, je to cíl ministrů pro regionální rozvoj a vyjádření komisaře Barniera je, nebo odpovídá právě těm závěrům, ke kterým jsme se dopracovali v Řecku, na setkání v Itálii.

A očekáváte, že nakonec se podaří tuto částku dodržet, a že nebudou to ministři financí, kteří seškrtají ty peníze?

Jsem přesvědčen, že částka na regionální rozvoj nebude krácena v rozpočtu a budeme usilovat o to, aby ministři financí, pokud chtějí krátit celkový objem rozpočtů, tak aby je nalezli jinde.

Teď pět minut na otázky posluchačů, které chodily v průběhu dne prostřednictvím internetových stránek české redakce BBC www.bbc.cz. Podle nového, řekněme novely zákona o cestovním ruchu, kolik očekáváte, že zkrachuje kanceláří, protože nebudou pojištěny? Velmi častá otázka, která se opakovala.

Tak určitě to nebude kvůli novele, bude to kvůli nedostatečnému finančnímu zdraví jednotlivých cestovních kanceláří, protože každá pojišťovna si dělá analýzu finančního zdraví a dokonce některé cestovní kanceláře působily se záporným vlastním jměním a já se nedivím, že pojišťovna takovou cestovní kancelář prostě nepojistí. Byl by to hazard a nikoliv pojištění a dopláceli by na to ti ostatní, kteří jsou zdraví, v podobě vysokého pojištění.

Někteří, promiňte, někteří posluchači s odkazem na článek v Lidových novinách se ptali, zda je reálné mluvit až o polovině cestovních kanceláří, které zaniknou?

Takové číslo se mi zdá vysoce přehnané. Náš trh je flexibilní a myslím si, že to se nebude významně převyšovat deset procent.

Další dotazy chodily na to, jak vláda bude dál podporovat výstavbu bytů. Když jsme věnovali podstatnou část pořadu zákonu o nájemném, ten se týká "jen" třetiny lidí, kteří bydlí. To znamená, jakými dalšími podporami chcete podporovat rozvoj bytové politiky, tedy výstavbu bytů?

Tak samozřejmě se to týká i těch, kteří nebydlí, ti, kteří se uchází o byt a my počítáme i do budoucna s podporou bytové výstavby, nicméně je pravda, že v rámci reformy veřejných financí musíme přecházet na modernější nástroje, takové, jaké jsou známy v zahraničí, to znamená půjčky, úvěry, záruky za úvěry, tedy aby stát stimuloval bytovou výstavbu, ale nemusel do ní vkládat přímé investiční prostředky a jednoduše z toho důvodu, že Státní fond rozvoje bydlení prostřednictvím kterého jsme financovali bytovou výstavbu, tak nemůže být do budoucna odkázán na příjmy z privatizace, které doposud dostával.

S jak velkou částkou, státní fond bydlení, rozumím-li tomu správně, bude pokračovat dál a bude se zaručovat za úvěry.

Těžiště půjde směrem k zárukám za úvěry a ty přímé dotace budeme muset podstatně snížit.

Jak velké jmění by státní fond bydlení tedy měl mít, bude-li se zaručovat za úvěry?

Je to řádově deset miliard.

Kdy by k tomu mělo dojít, že by se začal zaručovat za úvěry státní fond bydlení?

My k tomu postupně přecházíme. Jsou to postupné kroky tak, abychom nevyvolali nějaký šok investorů, takže k tomuto trendu jsme se rozhodli velmi rychle po mém nástupu a aplikujeme ho už v tomto roce a začali jsme už v roce minulém.

Další z posluchačů se vás ptá jako 1. místopředsedy US-DEU, zda byste mohl říct dva body, které už vláda schválila, kde by bylo možné na nich dokázat, že je dobře, že je US-DEU ve vládě?

Těch bodů je určitě víc než dva. Já si namátkou vzpomenu například na snížení daně z příjmu právnických osob. To si myslím, že je výrazná změna, která stimuluje podnikání. Je to například snížení daně z převodu nemovitostí skoro na jednu polovinu původní sazby, z pěti na tři procenta.

A neukazují ty poslední děje ve vládě, rozumějme školský zákon, jeho odložení, kompromisní návrh, kdy vy jste s tím kompromisem spokojen, že US-DEU je stále zatlačována?

A vy se domníváte, že politická strana, jedna ze tří politických stran zastoupených v koalici může někdy prosadit sto procent? Proto jsou přece tři strany a musí se nějakým způsobem dohodnout a já si myslím, že ...

Záleží, jestli jste prosadili alespoň třicet procent.

Kdyby Unie svobody nebyla ve vládě, tak zde máme návrh ministerstva financí, který počítá se zakonzervováním situace a deregulace nájemného by neprobíhala fakticky vůbec a vědí to dobře i majitelé domů.

A zákon, školský zákon?

Pokud by Unie svobody nebyla ve vládě, neměli bychom otevřený vzdělávací systém a prošel by návrh, se kterým v tuto chvíli nemůžeme souhlasit a byl by již dávno projednáván.

Konstatuje ministr pro místní rozvoj, místopředseda US-DEU Pavel Němec. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Nájmy rychle vzrostou třikrát o 10 procent

Právo, 22. 1. 2004, strana 2 - Ke zvyšování nájmů by mělo dojít v dřívějších termínech, než jak minulý týden navrhla soc. dem. A to třikrát o deset procent. Dohodli se na tom na úterní noční schůzce ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU). Poprvé by činže měly o deset procent vzrůst letos k 1. září, pak už za čtyři měsíce k 1. lednu 2005 a poté k 1. lednu 2006.

Soc. dem. minulý týden doporučila roční odstupy, vždy k 1. září. Lidovci požadovali růst letos v polovině roku a pak vždy od 1. ledna. "Každá strana nějakým způsobem couvla. My v termínech a ministr Němec zase s požadavkem na 15procentní zvýšení nájmů," řekl Právu mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Němec včera v pořadu BBC uvedl, že dřívější růst nájmů je "kompenzací za to, že nájemné bylo dva roky zamrzlé a nemohlo se zvyšovat".

Na schůzce došlo také k dohodě o tom, že některé služby, například za úklid domu, nebudou stejně jako dosud podléhat regulaci. Regulaci služeb navrhoval Sobotka. Vycházel z toho, že někteří majitelé bezdůvodně navyšují ceny za služby, a tím si kompenzují regulaci nájmů.

Němec je s dohodou spokojen. "Je to důkaz, že koalice je schopna se dohodnout na jakémsi dočasném řešení a domluvit se i na konečném řešení," řekl ministr Právu. Odborníci ale naopak tvrdí, že když padne vládní návrh ležící ve Sněmovně, koalice už nebude mít zájem do voleb problém nájemného vyřešit.

Urychlení termínů ještě zvýšilo obavy Sdružení nájemníků. "Zvyšování první rok by bylo ještě normální, ale druhé a třetí zvýšení přijde velmi rychle po prvním. To by bylo pro lidi bez sociální pomoci obrovskou zátěží," řekl Právu místopředseda Sdružení nájemníků Milan Taraba. Němec řekl v pořadu BBC, že považuje za správné, aby se ministr Škromach příspěvkem na bydlení "rychle zabýval".

Občanské sdružení majitelů domů není ani nadále spokojeno. "Kladný význam je jedině v tom, že se hnuly ledy a že se zlikviduje nepřijatelný vládní návrh ležící ve Sněmovně. Navržený způsob regulace nájemného je stále protiústavní," řekl Právu místopředseda sdružení Libor Dellin.