Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Pokud Česko nenavrhne schopného kandidáta na evropského komisaře, hrozí podle vicepremiéra Cyrila Svobody, že se český komisař stane "šestým kolem u tříkolky".

Cyril Svoboda ve studiu BBC

Čeští politici nejsou s to se dohodnout na tom, kdo by se měl stát prvním evropským komisařem nominovaným Českou republikou. Ani úterní schůzka lídrů koalice nevedla ke shodě. Tady jsou slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Nemyslím si, že se ty pozice nějak posunuly. My se domníváme, že nejvhodnější kandidátkou by byla Ivana Janů. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že nejlepší kandidátem možným je Miloš Kužvart.

Říká předseda lidovců Miroslav Kalousek. Premiér a šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla tvrdí, že nakonec o nominaci na komisaře rozhodne vláda. Vnímají většinu právě sociální demokraté. Podle Špidly není důvod Miloše Kužvarta jako kandidáta sociální demokracie stahovat.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Je to kvalitní kandidát, na kterém, samozřejmě jsme ho předložili a nevznikají, prozatím nejsou argumenty, které by nás vedly k tomu, abychom ho nepodporovali a netrvali na tom.

Řekl po úterní schůzce lídrů koaličních stran premiér Vladimír Špidla. Nejen o tom, jak si čeští politici představují výběr kandidáta na evropského komisaře, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. U mikrofonu je Václav Moravec, přeji dobrý večer. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí a místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jak Cyril Svoboda rozumí v souvislosti s politikou slovu neschopnost?

Neschopnost je kvalita, která říká, že nejsem s to něco udělat.

Je jí hodně v politice?

Jako v každém konání a také dost.

Je jí víc, než v každém jiném konání?

Já nevím, tak někdo nemusí být schopen celý život naučit se řídit automobil nebo tak, tak já bych, tak taky někdo může být celý život neschopný být dobrý politik. To je všechno možné.

Co kdyby vám někdo namítl, že právě v souvislosti s výběrem kandidáta, který se má stát prvním komisařem navrženým Českou republikou, prokazují politici stran vládní koalice neschopnost?

To, co děláme v koalici, není dobré dílo.

Je to neschopnost?

Já bych neřekl, že je to úplná neschopnost, ale že to není dobré dílo.

To znamená, že je to částečná neschopnost?

Částečná neschopnost, protože podle mého názoru má Česká republika při výběru komisaře vybrat si mezi dvěma možnostmi, buď se opřít o některou z frakcí Evropského parlamentu, aby ten kandidát měl velmi silnou profilovanou politickou podporu. To se stalo na Slovensku, kandidát na Slovensku byl takto nominován, je místopředsedou Evropské lidové strany, je jasné, že frakce tu budou. V Evropě se může leccos stát, ale frakce v Evropském parlamentu budou a Slováci mají jistotu, že mají kandidáta, za kterým stojí silná politická frakce.

Ján Figel?

Ján Figel, první varianta. Druhá varianta je, že se nominuje člověk, o kterém se ví dál, než v Říčanech, že je skutečně dobrý v nějakém oboru, který je také evropským tématem a že to svý především v Evropě a proto má šanci uchopit se důležitého resortu nebo jak se říká cizím slovem portfolia, protože nikdo neví, zda komise vydrží v pětadvaceti. Zase nebude někdy v budoucnu třeba snižovat počet členů, počet komisařů a potom musí být naším velkým zájmem, abychom tam pořád měli takového člověka, který tam bude buď s velkou politickou podporou, anebo pro svoje velké schopnosti, nejlépe kombinací obojího.

Pokud by jste měl být odvážný, je z těch kandidátů, kteří byli předloženi české veřejnosti, někdo, kdo toto splňuje?

Určitě tady takoví lidé jsou, ale nemusí být, znovu opakuji, nemusí být členy žádné politické strany, aby to někdo nevnímal, že to je proto, že musí být jenom člen politické strany, protože tu profilaci, to napojení na určitý politický plus může udělat i člověk, který není členem žádné politické strany. Ale já teď nechci lovit žádné osoby z rukávu, protože my kandidáta za KDU-ČSL máme, proto se mi zdá nevhodné, abych já spekuloval o jiných jménech a sociální demokracie navrhuje pana Kužvarta.

Počkejte, jak si poradíte s tou základní otázkou, kde se stala chyba, že strany vládní koalice dodnes nebyly schopny najít společného kandidáta?

No, chyba je v tom, že nebyla dlouhodobě společná vůle jako u volby prezidenta republiky skutečně hledat společného kandidáta, a to znamená, že každý musí překročit práh své sebestřednosti a hledat člověka, který by byl profilující a mohl by být integrující pro všechny. To se nestalo.

Proč jste jako první překročili práh sebestřednosti vy lidovci?

Nepřekročili.

Jak to? Prvního kandidáta, svého kandidáta ...

Ne, já jsem říkal, že jsme nebyli schopni překročit ten práh, my jsme v tom prahu zůstali. Takže, ale ...

Tak proč jste jako první zůstali jako lidovci u prahu?

My jsme přesvědčeni, že Ivana Janů je, má dobrou šanci právě proto, že je profilovaná křesťanská demokratka, no, a potom tím, že má dlouhodobou zkušenost v zahraničí, protože je soudkyně u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. Takže z tohoto důvodu třeba v oblasti justice, tak může být člověkem, který bude kvalitním. Takže tohohle to je to, co nás k tomu vede, i fakt, že je ženou.

Promiňte, ale připustíte to, že jste jako lidovci s tímto začali, tudíž se nemohli hledat nejdříve vevnitř vládní koalice nějaký společný kandidát, který by nebyl jenom stranický?

Já za sebe vidím chybu, že se to jméno objevilo v novinách dříve, než se o něm jednalo v koalici. A spekulovat, jak ...

A tudíž částečnou neschopnost prokázali i lidovci.

Ne, já bych řekl, že chyba se stala v tom, že to jméno se dostalo do médií dříve, než se o něm začalo jednat v koalici. Takže každý četl v novinách, to bylo, myslím, v Právu nebo kde to bylo, všichni četli jméno a potom se o tom začalo jednat, tak je pochopitelné, že druhá strana diskusního stolu říká: "No, tak my máme diskutovat o jménu, které už tady všichni četli, tak my máme také jméno."

Kolik rozumů je podle vás v politických restech v současnosti?

Tak já nevím, jak je velká hrst a kolik je tam rozumů.

Vy máte velké ruce.

Tak já bych řekl, že do jedné ruky se ten rozum vejde.

Ptám se pro to, že považujete z dnešního pohledu, máme 20. ledna roku 2004, že by politici vládní koalice ještě vzali rozum do hrsti, obrazně řečeno, a jako strany daly přednost státnickému výběru, nikoliv stranickému výběru?

Z každého mého vystoupení tu vyplývá, že já si myslím, že to je jediná správná cesta.

To znamená začít znovu?

Máme mít zájem o to, aby český stát a Česká republika skutečně nominovala člověka, o kterém se řekne: "Ano, to je kvalitní člověk." My máme jako kandidáta Ivanu Janů. Podle mě z těch kandidátů splňuje plně kritéria, aby byla dobrou komisařkou, byť je jasné, že ...

Promiňte, je to zjevné, že vy musíte hájit stranickou linii, protože jste místopředsedou KDU-ČSL?

Ano, ale ne, ale především jde o to, že i v tomto případě teď jsem chtěl říct to kritické, i v tomto případě je naprosto zřetelné, že i Ivana Janů není člověk, který by měl podporu celé koalice.

Tak, a to je klíčová otázka. Teď hovořte jako ministr zahraničí, nikoli jako místopředseda KDU-ČSL, pokuste se mluvit jako státník.

To dělám celou dobu.

Ano, to nechť posoudí posluchači. Ale co se týče výběru kandidáta na evropského komisaře za Českou republiku, chcete a prosadíte nebo pokusíte se prosadit ve vládní koalici to, aby se začalo znovu, aby to byl člověk, který, kde skutečně bude uplatněn státnický, nikoli stranický výběr?

Zdá se mi, že to bude velmi málo pravděpodobné, protože kandidáti jsou tak jasně profilovaní nebo prosazováni jednotlivými politickými stranami, že tam vidím malou šanci na posun. Ale tento přinese velkorysý krok, a to v politice obecně platí, kdo řekne: "Já netrvám na našem kandidátovi a pojďme se bavit," tak ten to prolomí. Nikoliv tak, že řekneme: "Vy změňte kandidáta a budeme se o tom bavit." Ale to by muselo být opačně a protože tuto vůli nevidím, tak se mi zdá, že se bude hlasovat ve vládě, ve vládě má většinu sociální demokracie a potom projde návrh sociální demokracie.

Ani úterní schůzka koaličních lídrů nepřinesla shodu na společném koaličním kandidátovi, premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla v úterý prohlásil, že nedohoda na společném kandidátovi nebude znamenat krizi ve vládní koalici.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): No, tak jsem docela spokojený, protože je zřejmé, že otázka evropského komisaře není klíčovou otázkou nebo otázkou, která by vyvolala krizi v koalici a debatovali jsme i velmi zevrubně s ministrem zahraničních věcí o možnostech portfolií, která by komisař mohl zastávat a já jsem zdůraznil i právě se záměrem nominace pana kolegy Kužvarta, že zájem České republiky je životní prostředí či regionální rozvoj.

Slova premiéra a předsedy ČSSD po úterní schůzce lídrů koaličních stran, které se zúčastnil i vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Když jste to sledoval, nepřišel jste si jak páté kolo u vozu, na jednu stranu chcete opravdu státnický výběr a přitom asi na schůzce lídrů se předváděl výběr stranický?

Já popisuji stav věci.

A jste z toho smutný?

Takový, jaký je, a přeji si, abychom vybrali člověka, který předvede v Evropě, že to byl dobrý výběr, možná, že v kandidátech, kteří jsou k dispozici, dříme nebo že má někdo maršálskou /nesrozumitelné/ a že se to zvládne, ale nemyslím si ...

O kom mluvíte?

No, já ji zatím nevidím, ale říkám možná, a to říkám jenom jako, aby ...

Aby řeč nestála?

Ne, aby řeč nestála, ale aby řeč pokračovala.

Ta může pokračovat další otázkou. Může Cyril Svoboda prozradit, jak daleko jsou konzultace s Bruselem, jaká vůbec bude úloha či role kandidáta na komisaře, kterého bude nominovat Česká republika?

Tak o těch jménech se mluví spíše okrajově, určitě to zajímá jednotlivé politické frakce, určitě to zajímá předsedu Evropské komise Romana Prodiho, zajímá to klíčové komisaře, ale ta volba bude dvoufázová, to posluchači vědí, že nejprve bude komisař /nesrozumitelné/ od května do listopadu a v listopadu po volbách vlastně bude nová komise, která bude složena také s přihlédnutím k výsledku voleb do Evropského parlamentu. A proto první kolo bude mít velký vliv nominace jednotlivých států, to bude velký vliv, byť každý kandidát musí předvést svou schopnost v jazyce, kterému rozumí poslanci Evropského parlamentu, to znamená v nějakém evropském jazyce, dvě a půl hodiny obhajovat svojí schopnost být komisařem.

Teď, abych tomu rozuměl, zcela to znamená, že si Česká republika v uvozovkách uřízne ostudu tím prvním kandidátem, dá se to po půlroce napravit?

Dá se to napravit, protože jinak je riziko, že ten komisař bude šestým kolem u tříkolky, že bude nějakým subkomisařem vůči u nějakých jiných komisařů, a to znamená, že to je jenom otázka času, kdy přestane být komisařem.

To znamená, že je možný reparát a když jste se chovali částečně divně, teď nevím, jak to správně nazvat, ptal jsem se na neschopnost, takže když jste prokázali částečnou neschopnost, tak možná při tom druhém výběru by jste mohli být částečně schopní?

Možná, že nás zkušenost poučí a také bude záležet na tom, jak dopadnou volby do Evropského parlamentu, protože je zřetelné, že dnes v Evropském parlamentu a doufám, že i po volbách má největší slovo Evropská lidová strana a komise tomu neodpovídá, ona nikdy nebude jednobarevná ta komise, ale bude to hrát také roli. Takže můžeme udělat reparát, ale ještě není nominace skončena, možná, že se věci pohnou, ale jsem skeptický.

Jste skeptický, tedy vy neuvažujete o tom, že by jste to byl například vy, kdo by inicioval diskusi vzdejme se stranických kandidátů a dejme například státního tajemníka pro evropské záležitosti, vašeho náměstka Jana Kohouta?

To je pro předsedy stran.

Vy jste místopředsedou.

Předsedové stran o tom jednají a naše strana rozhodla o našem kandidátovi, takže to jsou věci, o kterých, já o tom mluvím a tom mluvíme v našich jednáních, o tom mluvím, o tom, co jsem tady před chvílí říkal, říkám totéž i na našich jednáních, že Česká republika nedělá dobře, že nemá jasnou strategii toho postupu, která je politická, aby řekla: "My jdeme touto cestou, protože to má ten a ten politický profil." My místo toho hledáme negativní volbou, kdo má nejmenšího nebo největšího společného jmenovatele.

Co jako šéf diplomacie považujete za klíčové v souvislosti s vyjednáváním o tom portfoliu, tedy o té pozici, kterou, protože Vladimír Špidla po úterním jednání koaličních lídrů řekl, že teď to je i hodně na diplomacii, aby dojednala, jaký resort zkrátka bude mít ten komisař na starosti?

Ve chvíli, kdy budu vědět, kdo tím kandidátem je po rozhodnutí vlády, tak můžeme začít jednat, ale já to dodnes nevím.

Takže to znamená, že to vyjednávání koaliční zdržuje i diplomatickou fázi?

No, představte si, že /nesrozumitelné/ roli, co máte vyjednávat, vláda ještě nerozhodla o kandidátovi.

Navíc to rozhodnutí se oddaluje, protože premiér Vladimír Špidla řekl, že to nemusí být do konce ledna. Znamená to, že zdržuje?

V březnu to musí být rozhodnuto, samozřejmě čím dříve tím lépe, protože v některých zemích, jako v Lotyšsku, už rozhodli.

No, to znamená, že Česká republika pak může dostat, asi není pozice evropského komisaře pro vypínání světel, ale to znamená, že ...

Ale konkrétně, co může být, uvažuje se o tom, že je, bude ministr pro zahraniční věci nebo pro vnější vztahy, ten komisař a bude mít jakési subkomisaře například pro otázku Blízkého východu nebo pro jinou oblast, no, a to se budou formálně komisaři plnohodnotní, ale fakticky bude nad ním jakýsi koordinátor. No, a to už samo o sobě značí, že ten člověk nebude mít plnohodnotné postavení.

Jakože v diplomacii zdvíháte prst, že čím déle se budou strany vládní koalice dohadovat na kandidátovi, tím se snižuje pozice za Českou republiku?

Ne, nutně, jenom z tohoto důvodu, ale určitě čím dříve a čím silnější osobnost nebo čím jasnější politická profilace k této silné osobnosti, tím lépe, protože to bude soutěž samozřejmě.

Premiér Vladimír Špidla po svém prosincovém setkání se šéfem Evropské komise Romanem Prodim v Bruselu pravil, že Česká republika bude nominovat jednoho člověka. Nakolik je pravděpodobné, že si Romano Prodi může říct o další jméno?

Tak teoreticky může říct /nesrozumitelné/ špatného kandidáta /nesrozumitelné/ někoho lepšího, to se ale nestane, nestane se to. Bude jeden kandidát, protože jsem také před chvílí řekl, že pro tu první dobu toho komisaře od května do listopadu bude mít větší vliv národní vláda, ale poté bude velká role svěřena také Evropskému parlamentu a tak doufám, že kandidát, kterého budeme mít, bude se cítit dobrým komisařem.

Již nebude možné ho vyměnit?

To potom bude na pět let komisařem.

No, v té druhé fázi, pokud se dohodnete na jiném komisaři.

Jak zní dohoda, možná že dohoda koaliční bude znít, že to je na obě dvě období, já nevím.

A měla by tak znít podle vás?

Já si myslím, že ne, že by se mělo jít tedy ...

To znamená, to, kde se udělala chyba při první fázi, tak napravit v druhé fázi a dát lepšího kandidáta?

Pokud se tak stane, tak si myslím, že by to bylo dobré.

Česká republika se 1. května stane členským státem Evropské unie. Na vašem ministerstvu už podle informací BBC finišuje příprava návrhu koncepce směřování České republiky v rámci Evropské unie v letech 2004 až 2013, česky řečeno, půjde o hodně zásadní dokument, který má ukázat, jak se Česká republika bude chovat jako nový členský stát Evropské unie. Může Cyril Svoboda jasně, výstižně, stručně vysvětlit, v jakých oblastech on, jako šéf diplomacie, chce, aby o České republice, jako o novém členském státu, bylo slyšet nejvíc?

Otázku, kterou kladete, je potřeba dát do dvou odpovědí, respektive dvou dokumentů, které se připravují. První je, že v každé politice, kterou Evropská unie má, máme nějaký zájem být aktivní, řeknu příklad. Společná zahraniční politika. Jsme velmi aktivní v otázce Iráku, Blízkého východu, ale to, co se týká Afriky, my sleduje, teď se tam dějí velmi zajímavé a důležité věci, ale nejsme aktivními účastníky, ani tam nejezdíme, a to spíš zajímá Belgii, Francii a podobně. Takže ten první dokument se spíše zabývá tím, abychom si řekli, v kterých oblastech vidíme jaké priority.

A tam si odpovídáte jak v tomto dokumentu?

Ne, ten dokument probíhá, teď probíhá připomínkové řízení, bude projednáván ve vládě, ale to chci potom mluvit za vládu, nikoliv za to, co já si myslím, ale potom, co rozhodne vláda.

Můžete alespoň naznačit, které oblasti?

No, teď jsem řekl například ten, já chci říct v každé oblasti prioritu, tak mluvil jsem o zahraniční politice, řekl jsem, mohli bychom tu říkat ještě další příklady, ale já se chci vrátit k tomu druhému dokumentu. Ten druhý dokument je podle mě politicky mnohem důležitější, než první, protože tento dokument má říct, co je obecně prioritou České republiky. Řeknu příklad. Finsko se rozhodlo, že peníze přijdou do moderních technologií a vzdělání a Finsku to mimořádně pomohlo. A my si musíme vážně říct, nikoliv dojmologii, co bude tou prioritou, protože to potom bude znamenat, že to ovlivní i náš rozpočet na příští rok, že tam půjdou třeba peníze na kofinancování víc než kamkoliv jinam.

Zatím máte dojmologii, zatím jste si to neřekli jako politická reprezentace?

Zatím to není rozhodnuto, zatím to je dojmologie, protože není rozhodnuto o tom, co bude tou první prioritou, která má pomoci České republice v jejím dynamickém růstu, ekonomickém a samozřejmě i vlivem Evropské unie.

Jakou prioritu by jste chtěl vy?

No, mně se zdá, že v tomto případě to vzdělání, určitě to vzdělání, protože intelektuální schopnost našich lidí je velká a tady můžeme být velmi silně konkurenceschopní. To je můj dojem, že to je vzdělání, ale počkejme, až to bude při příštím rozpočtu, až řekne: "Kdyby to takto bylo," řekne ministr zemědělství. Ano, vzdělání to souhlasím, ale já potřebuji peníze tam. Ministr kultury řekne: "Já potřebuji peníze tam." A to potom chce odvahu říct: "Když jsme zvolili prioritu, tak tam ty peníze skutečně půjdou." To udělali Irové, vyplatilo se jim to, udělali to Finové, vyplatilo se to.

Udělají to Češi a vyplatí se jim to, nebo to neudělají Češi a nevyplatí se jim to?

Udělají to Češi a vyplatí se jim to, když to neudělají, tak se jim to nevyplatí.

A do kdy se to udělá?

A tento dokument my připravujeme. Já si troufnu říct, že tak do měsíce bude ve vládě k rozhodnutí, aby vláda v této věci rozhodla. My, já osobně si myslím, že by takový dokument měl předložit sám premiér, že by ho měl předložit úřadu vlády, ale my jsme připraveni za naše ministerstvo, teď se o tom vede debata, ho zpracovat a připravit, protože to je vnitropolitická záležitost, to není zahraničněpolitická záležitost.

A vy jste o tom s premiérem mluvil a navrhnul jste mu, aby to zpracoval úřad vlády?

Ne, my jsme o tom takto technicky nemluvili. To, že ten dokument má být, o tom je shoda a teď se vede debata, jak ho připravíme, aby byl zpracován co nejdříve, protože tato politická debata nás čeká a je potřeba toto učinit a tady je potřeba komunikovat ještě s opozicí, protože tu jde o dlouhodobý strategický cíl. Takže to si nedokážu představit, že by se toto stalo.

To si také nedokážu představit tak, jak jste komunikovali s opozicí o evropském komisaři, jak bude komunikovat s opozicí ...

No, protože priorita je dlouhodobá, to si myslím dlouhodobá, komisař je otázka personálního obsazení, jako se obsazují členové vlády a tak dále, tak to není otázka na komunikaci se všemi, byť premiér řekl, že bude o komisaři komunikovat se všemi kluby i s opozicí, ale ti navrhují pana Moldana, no, a podle mě, při vší úctě k panu Moldanovi, tak to si myslím, že z těch kandidátů je nejslabší, zatím teda se mně zdá.

Předseda Evropské komise Romano Prodi začátkem ledna prohlásil, že pokud se členské státy do konce roku 2004 nedohodnou na textu evropské ústavní smlouvy, takzvané "evropské ústavy", tak vznikne dvourychlostní Evropská unie. Podle prezidenta Václava Klause už Evropská unie dávno dvourychlostní je.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Já myslím, že vícerychlostní Evropa už zde dávno, dávno je a kdo má zavřené oči a snad si myslí, že to tak není, tak nevím vůbec, o čem mluví. Tak v Evropě máme celou řadu dílčích aktivit, kterých se zúčastní jenom část evropského unijního celku, eurem počínaje a schengenskou dohodou, my nebudeme součástí schengenské zóny ještě delší dobu po našem vstupu do Evropské unie. Takže rychlostí v Evropě nad různými tématy je celá řada.

Osmnáctý prosinec, slova českého prezidenta Václava Klause v Interview BBC. Co říkáte argumentu, že není třeba přijetí evropské ústavy uspěchávat, protože rychlostí v Evropě nad různými tématy je celá řada, jak říká český prezident?

To jsou dvě věci, které bych oddělil. Zaprvé, souhlasím s tím, co říká pan prezident, že v rámci jednotlivých /nesrozumitelné/ spoluprací v Evropské unii můžeme mluvit o tom, že tam je v různých oblastech vícerychlostní, není dvourychlostní, ale že tato spolupráce umožňuje na, já mohu uvést příklad, společnou obranu a tak dále, kde může více spolupracovat část zemí a ne všechny. S tím souhlasím, s tím, co říkal pan prezident, to je pravda. To ale nesouvisí s ústavou.

Prezident to dává do souvislosti s ústavou.

Ale já říkám, podle mého názoru to nesouvisí s ústavou, protože ta ústava má umožnit především schopnost rozhodovat, efektivně rozhodovat po rozšíření na dvacet pět až dvacet sedm členských států. Může mi namítnout pan Zahradil nebo někdo může namítnout, že už to umožňuje stávající smlouva z Nice, ale podle mě je to potřeba ještě zlepšit, aby to rozhodování bylo efektivnější. Takže tu ústavu potřebujeme, řekněme, z procedurálních důvodů, protože ta ústava neznamená další prohloubenou integraci, ale to o té řekněme vícerychlosti nebo charakteru, vícerychlostním charakteru Evropské unie, tak to samozřejmě tady v rozporu nejsme.

Velmi stručná otázka, poprosím také o stručnou odpověď, kdy podle vás dojde k průlomu a členské země včetně těch nových se dohodnou na evropské ústavě?

To je dobrá otázka. Já si myslím, že je potřeba ještě hledat politickou vůli k tomu, abychom si řekli, jaká bude, jaká má být ta základní koncepce spolupráce v Evropské unie především v oblasti, jak jsem řekl například společné obrany a podobně, protože tam se počítá s tím, že bude užší spolupráce některých zemí, ale musí to zůstat otevřeno vždy ta spolupráce všem, kdo chce, a pro mě je tím termínem, kdy má být dohodnuta ústavní smlouva, konec tohoto roku. Proč?

Počkejte, to si neklaďte teď otázku a ještě navíc, když jste chválil tu předchozí, tak jste na ní neodpověděl. Kdy dojde k průlomu, zněla otázka.

A kdy dojde k průlomu, já teď říkám, kdy musíme dokončit, pak řeknu, kdy dojde k průlomu.

Tak řekněte mi, kdy dojde k průlomu?

Dokončí se to ke konci roku, protože od příštího roku se bude mluvit o nové finanční perspektivě. Průlom podle mě očekávám, že bude po volbách do Evropského parlamentu, to znamená kolem června tohoto roku.

Stručně k dalším tématům, například česko-irácké vztahy. Před několika dny jste navštívil Irák. Irácká komunita se před třemi týdny výrazně postavila proti tomu, aby Irák v České republice zastupoval diplomat Lúaj Núrí Bašír. Podle iráckého fóra v České republice je tento muž spojen s bývalým režimem Saddáma Husajna a jeho jmenování do funkce chargé d´affaires v České republice je chybné. Přišla při vaší návštěvě v Iráku řeč na toto téma?

Ano.

To je velmi stručná odpověď. Jak jste toto téma vyřešili, vyřešili jste ho nějak?

Mně nepřísluší sdělovat jinému státu, koho má vyslat jako diplomata, to se dělá formálně tím, že se požádá o souhlas hlavu státu a podobně. Ale na problém, o kterém jste vy mluvil, jsme upozornili.

Jaké se vám dostalo odpovědi?

Odpověď je, že to je obecný problém, že samozřejmě v diplomacii iráckého režimu Saddáma Husajna je velmi mnoho lidí, kteří byli zapojeni, někteří více, někteří méně, ale nechci soudit vůbec míru zapojení stávajícího diplomata v České republice, vůbec mi to nepřísluší, ale obecně to je problém. Vždyť ho známe i z České republiky, že po roce 1990 došlo k personální výměně všech nebo téměř všech velvyslanců a také to chtělo nějaký čas.

Z těch diplomatických slov je to tedy řešení provizorní tento chargé d´affaires?

Určitě je to chargé d´affaires a my chceme, aby tu byl plnohodnotný velvyslanec.

Kdy by k tomu mohlo dojít?

Čím dříve tím lépe, ale zase nemůžeme diktovat Iráku, kdy se tak může stát.

Kdy je to podle vás reálné?

To nevím, to se zeptejte, zavolejte ministrovi zahraničních věcí Irácké republiky, ať vám řekne ...

Vy jste ho navštívil.

Ano, mluvil jsem s ním o tom a odpověď je, víme o tom problému, řešíme ho, je to komplikované, protože se to týká diplomatů na celé planetě, je to komplikovaný problém, víme o tom a budeme to řešit, to úplně stačí, my nemůžeme diktovat, aby bylo ve středu ve čtyři hodiny odpoledne.

Irácký ministr financí Kamál Gajlání vyzval 13. ledna věřitele Iráku, že by měli Iráku dluhy podstatně snížit nebo odpustit, aby tak zemi pomohli vzpamatovat se z důsledku třicetileté vlády Saddáma Husajna. Podle premiéra Špidly dluží Irák České republice jako stát zhruba čtyři miliardy korun. Na tomto dluhu se podle něj civilní dodávky podílejí zhruba sto miliony korun a zbytek představují dluhy za vojenský materiál. Z této částky by vláda prý podle Špidly mohla Iráku odpustit přibližně třetinu. Kdy se tak stane, kdy jako vláda učiníte toto rozhodnutí?

O dluhu se jedná, o míře našeho odpuštění se jedná také a princip je tento, my jsme připraveni odpustit dluh nebo část dluhu, má být vytvořen česko-irácký fond na obnovu Iráku a ty peníze, které by se jakoby, které se neodpustí, které by se měly nám zaplatit, by se investovaly do obnovy Iráku. To je scénář, který se mi zdá, že je správný a dobrý.

Kdy tento fond vznikne?

To vám teď nepovím, protože o tom se jednalo už na /nesrozumitelné/ konferenci v Madridu, pokračují ta jednání, je to komplikované. Takže spíše je potřeba najít dobrou dohodu, než dohodu špatnou. Ale moje mise v Iráku v tomto ohledu byla úspěšná, myslím si, že řada podnikatelů brzy přijde s tím, že se podařilo podepsat docela zajímavé kontrakty.

Ale teď ten dluh, kdy očekáváte, kdy by ho jako vláda mohla řešit?

Až budeme znát všechny technické podrobnosti toho dluhu, protože ten dluh, to je to, co říká pan premiér, je správné číslo, ale tam je velmi mnoho různých pohledávek, které různě vznikaly za socialismu, to potřebovalo /nesrozumitelné/, vědět to přesně. To je operace, která vyžádá trochu času.

Cyril Svoboda, ministr zahraničí. Děkuji za třicet minut věnovaných BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

O iráckém dluhu se jedná, vznikne česko-irácký fond obnovy

PRAHA 20. ledna (ČTK) - O míře odpuštění iráckého dluhu vůči České republice se stále jedná a peníze, které Praha Bagdádu neodpustí, by měly jít na obnovu Iráku. Za tím účelem by měl být vytvořen česko-irácký fond obnovy Iráku. "To je scénář, který se mi zdá dobrý," řekl dnes ministr zahraničí Cyril Svoboda v pořadu BBC.

Irák dluží České republice asi čtyři miliardy korun, z čehož 100 milionů připadá na civilní dodávky. Zbytek představují závazky za vojenský materiál. Premiér Vladimír Špidla nedávno uvedl, že vláda by z této částky mohla Iráku odpustit asi třetinu.

O pomoci Iráku a o jeho dluzích se hovořilo již loni v říjnu na dárcovské konferenci o Iráku v Madridu.

Ministr Svoboda minulý týden spolu se zástupci 12 českých firem jednal v Iráku o účasti českých firem při rekonstrukci země.

Rozjednané kontrakty mají například Moravské naftové doly, Mars Jevíčko, Chemoprojekt, Strojexport a Tatra Kopřivnice. České firmy získaly v Iráku příslib kontraktů nejméně za 100 milionů dolarů, tedy asi za 2,6 miliardy korun.

Svoboda tlumočil výhrady Iráčanů k osobě chargé d'affaires

PRAHA 20. ledna (ČTK) - Ministr zahraničí Cyril Svoboda upozornil při své návštěvě irácké politiky, že Iráčané žijící v České republice mají velké výhrady k osobě současného šéfdiplomata irácké mise v Praze. Ministr to dnes řekl v pořadu BBC. Iráckému fóru v ČR vadí, že chargé d'affaires Lúaj Núrí Bašír je spojen s bývalým režimem Saddáma Husajna. V prosinci fórum prohlásilo, že jeho jmenování bylo chybu.

Svoboda jednal v Bagdádu minulý čtvrtek. Podle Svobody irácká administrativa označila obecně situaci se svými diplomaty za problematickou. Tamní úřady ví, že většina iráckých diplomatů byla více či méně spjata se Saddámem Husajnem.

Zlepšení stavu si ale podle iráckých úřadů vyžádá čas, uvedl ministr. Naznačil, že v budoucnu by mohl být Bašír vystřídán někým jiným. Dodal, že by chtěl, aby v České republice Irák měl napříště velvyslance. To je funkce vyšší než chargé d'affaires.

Iráčané žijící v ČR uvedli, že Bašír v minulosti zastával několik významných diplomatických funkcí v různých zemích. Naposledy byl v Praze jako konzul, a to až do pádu Saddámova režimu, podotkli. "Byl důkladným vykonavatelem praktik diktátorského režimu vůči irácké opozici v zahraničí," míní.

Irácký zastupitelský úřad v Praze nyní opět začíná pracovat. Uzavřen byl loni po invazi spojenců do Iráku, poté, co Česká republika vyhostila pět iráckých diplomatů včetně chargé d'affaires Málika Muhammada Aního. Bašír byl podle českého ministerstva zahraničí mezi posledními iráckými diplomaty, vyhoštěn ale nebyl.

Koalice se na eurokomisaři neshodla, rozhodne asi až vláda

PRAHA 20. ledna (ČTK) - Lídři vládní koalice se na dnešním jednání v Kramářově vile nedohodli, kdo by měl Českou republiku zastupovat v Evropské komisi. Premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla potvrdil, že sociální demokraté trvají na nominaci bývalého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Lidovcům ani unionistům se ale Kužvart jako eurokomisař nezamlouvá.

Pokud koaliční strany nezmění své postoje, rozhodne až hlasování ve vládě. Sociální demokraté v ní mají převahu. "Je pravděpodobné, že rozhodne vláda, a poměr sil ve vládě napovídá výsledek," řekl po jednání novinářům předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Oběma menším vládním stranám by sice vadilo, kdyby je sociálnědemokratičtí ministři nakonec přehlasovali, koaliční krizi kvůli komisaři ale vyvolávat nemíní.

"Jsem docela spokojený, protože to není otázka, která by vyvolala krizi ve vládní koalici," prohlásil premiér Špidla. Zopakoval, že Kužvart je "mimořádně kvalitní kandidát", vůči němuž podle něj nezazněla jediná věcná výhrada. Nejsilnější vládní strana podle něj nemá důvod svoji nominaci měnit.

Původně se počítalo s tím, že kabinet o komisaři musí rozhodnout do konce ledna. "Není to jisté, ani to není nezbytné," uvedl dnes Špidla. Čas na definitivní rozhodnutí je podle něj do konce března. Během ledna by nicméně česká politická reprezentace měla mít jasno, koho do Bruselu navrhne.

Premiér uvedl, že ještě budou pokračovat jednání v rámci koalice, s opozicí i diplomatické konzultace na půdě Evropské unie. Naznačil, že s ODS a KSČM už nemíní diskutovat o jménu, ale spíše o jejich představách o práci a agendě českého zástupce v komisi. "Zájem České republiky je životní prostředí nebo regionální rozvoj," uvedl předseda vlády.

Lídr unionistů Petr Mareš dodal, že koaliční partneři dnes Špidlovi tlumočili své výhrady vůči Kužvartovi. "Doufám, že pan premiér o nich bude ještě přemýšlet," poznamenal. US-DEU vlastního favorita nenavrhla, ale dává přednost diplomatům typu Alexandra Vondry či Pavla Teličky. Lidovci prosazují soudkyni Ivanu Janů.

Úvahy o tom, že by jedním z kandidátů na eurokomisaře mohl být bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman, dnes koaliční lídři vyloučili. Podle některých zdrojů se mezi možnými adepty skloňovalo i jméno někdejšího viceguvernéra České národní banky Pavla Kysilky. "Nezazněla žádná nová jména," uvedl Kalousek. O Zemanovi jako vhodném komisaři hovořil místopředseda ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Mně Zdeněk Škromach nikdy takový návrh neřekl," uvedl Špidla. Nevidí důvod, proč uvažovat o změně sociálnědemokratického favorita.

"Neobjevily se a nepředpokládám, že by se kdy objevily argumenty, které by byly takové, aby se to jméno změnilo," uzavřel premiér.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda soudí, že pokud ČR nenavrhne schopného kandidáta, hrozí, že se taková osoba v komisi stane "šestým kolem u tříkolky" - jakýmsi "subkomisařem". V BBC dnes řekl, že pokud se vybraný kandidát neosvědčí pro první půlrok, je šance to poté napravit.