Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Vicepremiér Petr Mareš navrhne ve středu ministryni školství Petře Buzkové, aby nechala vypracovat nový školský zákon.

Petr Mareš ve studiu BBC

Zákon o nájemném se stal jedním z problematických témat pro současnou českou vládní koalici. Lidovci považují návrh zákona o deregulaci nájmů, který ve sněmovně do druhého čtení společně prosadili sociální demokraté a komunisté, za nepřijatelný. Žádají jeho stažení z parlamentu a vypracování nového návrhu. S tím však nesouhlasí sociální demokraté. Návrh zákona obhajuje náměstek ministra financí Jaroslav Šulc.

Jaroslav ŠULC /zvukový záznam/: : V případě, že majitel dostal v restituci, nebo ho koupil, dům, který je žargonem vybydlený, čili neupravovaný, je neudržovaný, ty náklady na opravy prudce rostou a nejsou schopny, není možné uhradit z běžného nájemného. Pak tento člověk prostě udělal naprosto fatálně chybný podnikatelský záměr.

Argumentuje náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. Nejen o sporném zákonu o nájemném bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, u mikrofonu je Václav Moravec, hostem Interview BBC je dnes vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje a také předseda Unie svobody-Demokratické unie Petr Mareš, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezký večer.

30. července 2003 jste v rozhovoru pro Mladou frontu DNES prozradil, že jste v Liberci se svou ženou koupili polovinu domku se zahradou, kterou si postupně opravujete. Je to pravda?

Je to pravda.

Předpokládám tedy správně, že se vás problémy s regulovaným nájemným, jako vlastníka bytové jednotky, netýkají.

Týkají, protože ta bytová jednotka není ještě hotová a bydlím v podnájmu s neregulovaným nájemným.

S neregulovaným? Takže se vás regulované nájemné netýká.

Týká.

Týká?

Týká, protože bych byl rád, kdyby deregulací nájemného došlo k tomu, že ti, kteří bydlí v neregulovaném nájemném, by nemuseli platit tak vysoké nájemné, jako platím já.

Ach tak, to znamená druhotně se vás týká.

Ano.

Abych tomu rozuměl zcela. Vás se ale týká nájemné jako předsedy nejmenší strany současné vládní koalice. Považuje Petr Mareš zákon o nájemném pro budoucnost vlády, ve které sedí, za daleko větší problém, než byla první fáze reformy veřejných financí?

V žádném případě, já jsem si zcela jist, že v této otázce dojde ke koaliční shodě zvláště poté, co v posledních dnech se křesťanští demokraté rozhodli výrazněji podpořit tu dosavadní, ten dosavadní postoj Unie svobody a v takovéto diskusi si myslím, že najdeme kompromis, který bude přijatelný.

Pro úplnost, v Poslanecké sněmovně už leží nějaký čas vládní návrh zákona o nájemném, je to však předloha, kterou vypracovalo ministerstvo financí vedené sociálním demokratem Bohuslavem Sobotkou. Návrh ministerstva pro místní rozvoj, které vede unionistický ministr Pavel Němec, ve vládě neprošel. V prvním parlamentním čtení návrh zákona prohlasovali sociální demokraté s komunisty. Jak bylo řečeno, v pondělí přišli lidovci s požadavkem, aby byla právní norma ze sněmovny stažena. Znamená to, že US-DEU také chce stáhnout?

Musíme se podívat zcela jasně na to, zda je možné tu, ten stávající návrh upravit pozměňovacími návrhy tak, aby odpovídal představám o skutečně účinné deregulaci, a nebo nikoli. To je ale otázka dvou odborných ministrů, to znamená kolegy Sobotky a kolegy Němce. Pokud by to nebylo možné, pak je ten požadavek na stažení oprávněný. Pokud by to bylo možné, pak bychom dávali přednost tomu, abychom upravili ten stávající návrh do podoby toho kompromisu, ve který doufám a ...

Nerozumím tomu zcela. Zatím tedy Unie svobody-Demokratická unie nepodporuje návrh lidovců na stažení zákona.

Já si myslím, že ten návrh tak, jak zazněl, není návrhem, ze kterého by kolegové křesťanští demokraté nebyli ochotni ustoupit k jiné, efektivnější cestě. My jsme, pokud jde o představu o tom, jak by měla deregulace nájemného probíhat, byli s lidovci v souladu od samého začátku, ale já bych k tomu měl ještě jednu dodatečnou informaci, která je důležitá. Už od roku 2001, tuším, je připraven zákon, který by měl doplňovat ten proces deregulace nájemného. Zákon, který připravila tehdy Hanka Marvanová a který by měl poskytnout sociální podporu těm, kterým by deregulace nájemného způsobila problémy, to znamená, těm rodinám, které by žily v těch oblastech, kde by deregulace vedla ke zvýšení výdajů jednotlivých rodin za zabydlení a to, co je s ní spojené, a já si myslím, že tyto dva návrhy, pokud budou spojeny, tak budou přijatelné pro celou koalici.

Je to reálné, že budou spojeny z toho, jak jednáte s koaličními partnery, rozumějme, vy především jednáte s premiérem Vladimírem Špidlou, ale i s vicepremiérem Sobotkou.

Ta jednání probíhají již déle nežli půl roku a můj dojem z těch posledních týdnů je, že se skutečně blížíme k nějaké dohodě.

K ní se ještě nedostaneme. Náměstek ministra financí Jaroslav Šulc popisoval včera v rozhovoru pro BBC, jak by možné změny v návrhu zákona o nájemném mohly vypadat:

Jaroslav ŠULC /zvukový záznam/: Já mám v tomto směru jasné zadání od svého pana ministra, místopředsedy vlády, magistra Bohuslava Sobotky, abych do toho zákona, který je dneska v parlamentu předložen, se podíval, jestli je možné namotat nějaké změny zejména v tom smyslu, jestli tam některé pasáže nejsou, abych tak řekl, postradatelné, to znamená, že by mohly být ve vyhlášce. My to řešení jsme našli, to, co tam v tom zákoně být nemusí, můžeme dát do vyhlášky, to jednání by mělo proběhnout během zhruba deseti dnů a veřejnost by konečně měla mít informace o tom, jak se to hýbe. Vím, že příští týden jedná právě regionální výbor, který je v této věci gestačním výborem a že by se to, ten vlastní možná i mírně upravený vládní návrh měl dostat na jednání grémia parlamentu, tedy do druhého čtení v horizontu leden, ale spíš únor.

Říká v rozhovoru pro BBC náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. V čem tedy tu dohodu očekáváte? Že skutečně ty sporné body budou přeneseny do nějaké vyhlášky, jak naznačuje náměstek ministra financí Šulc?

Já se přiznám, že jsem pana náměstka příliš nepochopil. Nezdá se mi to být možné, ten problém, který řešíme, je, abychom dosáhli stavu, ve kterém budeme platit nájemné, které má standard v tom místě obvyklého nájemného, abychom změnili tu deformaci obrovskou, kdy se rozdíl mezi neregulovaným a regulovaným nájemným pohybuje v řádech, to znamená, je až desetkrát, to neregulované nájemné, které mimochodem platí většinou ti, kteří bydlení shánějí, tj. ti mladší z našich občanů. Já si neumím představit, kdyby se tenhle problém dal řešit prostřednictvím vyhlášek, ale ...

To znamená, že je to mylná představa náměstka. Tak řekněte, v čem očekáváte ty pozměňovací návrhy ve sněmovně a když jste řekl, že se blížíte jako koalice dohodě o zákonu o nájemném. V čem ta dohoda bude spočívat, v jakých pozměňovacích návrzích?

Já především očekávám, že ten problém vyřeší oba dva pánové ministři, nikoliv jejich náměstci, protože ten problém je natolik důležitý, že se níž, nežli na ministerské úrovni, řešit nedá a znovu opakuji, to je, ta otázka kompromisu leží v tempu, jakým dosáhneme toho místně obvyklého nájemného, které nebude regulováno, v tom, jakou roli budou mít obce, které jsou stále ještě majiteli většiny bytů a tak dále, nikoliv však v tom, zda se to, ten výpočet toho, co označujeme za místně obvyklé nájemné, nebude lišit od skutečně místně obvyklého nájemného. Doposud, v tom je ten kámen úrazu, způsob, jak vypočítává tuto sumu stávající návrh ministerstva financí, zahrnuje příliš z velkého procenta regulované nájemné, takže to, k čemu bychom dospěli, by byl stále deformovaný stav. To, co říkáme my už půl roku a myslím si, že kolegové ze sociální demokracie na to začínají přistupovat, je, že Unii svobody nezáleží natolik na tom, jakým tempem půjdeme, ale dojděme k cíli, kterým je přirozený stav nájemného, nikoliv nějaká deformovaná podoba, to znamená ...

To znamená, že vy byste ustoupili v čase, jak rychle regulovat, respektive deregulovat, a vláda ...

Jde nám o to, aby ten konec nebyla deformace, ale skutečně přirozený stav tvořený tržními podmínkami.

Můžete ten kompromis popsat tedy, jak, na jakou částku toho, té deregulace by tedy sociální demokraté byli ochotni přistoupit?

Pane redaktore, já bych v tuhle chvíli nerad hovořil o procentech, koneckonců, jak jsem řekl, je to především problém obou dvou odborných ministrů, a já bych jim nerad do toho jednání zasáhl tak, abych jim ho zkomplikoval.

Tudíž, k dohodě dojde, unionisté ustupují v čase deregulace a v rychlosti deregulace ...

Očekáváme od našich partnerů, že vystoupí ...

Přesně tak.

... v té představě o konci.

Podle vás je tedy nemožná myšlenka, že by nakonec sociální demokraté prohlasovali návrh ministerstva financí s komunisty i v takzvaném druhém a třetím parlamentním čtení?

Jedna ze zásad, na kterých jsme se shodli na předvánočním jednání v Kolodějích, byla, že žádná z koaličních stran nebude prosazovat své představy o normách, o zákonech v parlamentu ve spolupráci s opozicí.

V případě, že by ale sociální demokraté vaši dohodu porušili, znamenalo by to krizi, respektive rozpad vládní koalice?

Znamenalo by to velmi zásadní problém, jehož hloubku bych v tuhle chvíli nerad hodnotil, ale byl by to velmi složitý problém.

Nebyla by to, respektive nebyl by to rozpad?

Já nechci tuhle otázku komentovat, ale problém by to byl, jak říkám znovu, velmi zásadní.

Podle informací BBC se 31. ledna uskuteční klíčové jednání stran vládní koalice na zámku v Kolodějích. Hlavním tématem bude definitivní podoba druhé fáze reformy veřejných financí. Můžete potvrdit termín 31. ledna, zámek v Kolodějích?

Předpokládám, že to proběhne v tomhle termínu, ale tak jako mnoho dalších věcí v české politice může tady dojít k posunu v řádu dní, který nebude významný.

Unie svobody-Demokratická unie vstupovala do těch jednání o druhé fázi reformy veřejných financí s tím, že považuje za reálné snížení hlavní sazby daně z přidané hodnoty ze současných dvaadvaceti na osmnáct procent. Stačí si připomenout slova předsedy poslaneckého klubu US-DEU Karla Kühnla, která pronesl v rozhovoru pro BBC 27. listopadu.

Karel KÜHNL /zvukový záznam/: Já považuji za reálné, že ta standardní sazba bude snížena na osmnáct procent. Na kolik přitom bude zvýšena ta zvýhodněná sazba, to ještě zůstává samozřejmě předmětem výpočtů.

27. listopad a slova předsedy poslaneckého klubu US-DEU Karla Kühnla. Podle dosavadních jednání ekonomických expertů stran vládní koalice se dvaadvacetiprocentní sazba DPH sníží pouze o dvě procenta, tedy na dvacet procent. Nebude to pro poslanecký klub US-DEU problém?

Já jsem rád, přestože životnost politických postojů v Čechách bývá kratší, tak životnost tohoto postoje Unie svobody je trvalá, my i do Koloděj pojedeme s tím požadavkem, který formuloval pan kolega Kühnl v tom vystoupení, které jsme zde teď slyšeli, tj. osmnáct procent.

Ale pojedete tam jako s nereálným požadavkem, protože dosavadní jednání ekonomických expertů ukazují, že osmnáct procent, a potvrdili to BBC i zdroje z KDU-ČSL, že osmnáct procent je nereálných.

Nereálných z pohledu jakého?

Z pohledu sociální demokracie, že nepřistoupí na osmnáct procent.

Nicméně my se o to pokusíme a já si nemyslím, že to je tak zcela nereálné.

Z čeho se tak domníváte?

Ze své dosavadní zkušenosti z těch jednání, která doposud probíhala, a já se domnívám, že tento krok by přinesl tolik pozitivních důsledků pro naši ekonomiku, že stojí za to se o něj i nadále pokoušet.

V případě, že jej nakonec nevybojujete, co to bude znamenat pro dění v poslaneckém klubu US-DEU, v případě, že by ta sazba byla snížena pouze na dvacet procent.

Se tady znovu pohybujeme v odhadu neúspěchu. V tomhle případě si umím představit, že se nám, že se nám nepodaří osmnáct procent prosadit teoreticky, zvlášť proto, jak že jste, jak jste říkal, že patrně nebudeme mít úplnou podporu ze strany křesťanských demokratů, ale znovu opakuju, budeme se o to snažit a výsledek těch jednání budeme hodnotit, až ho budeme znát.

Ale připustil jste, že se vám osmnáct procent nepodaří prosadit, tudíž se zeptám, jak ...

Připustil jsem, že to bude velmi obtížné.

Ano, jaké důsledky to bude mít pro poslanecký klub US-DEU?

Ne, znovu zopakuji, tím se budeme zabývat ve chvíli, kdy jednání skončí.

Dovedl byste si představit, že by pak US-DEU a její poslanecký klub odmítaly například hlasovat pro vládní návrh státního rozpočtu, že by to, že se vám nepodaří prosadit snížení daně z přidané hodnoty na osmnáct procent, což je jeden z hlavních programových bodů vaší strany, že by to ...

Hlavním programovým bodem nebo jedním z hlavních programových bodů naší strany je podstatné snížení základní sazby DPH a ...

O tom mluvím.

Ano.

Ano.

Podstatné snížení a ...

Dvě procenta asi nejsou podstatné snížení.

... to podstatné, za to podstatné v tuto chvíli považujeme osmnáct procent. Až jednání proběhnou, až zjistíme, jaké jsou konečné argumenty našich partnerů, pak se rozhodneme, jak dál.

Byl by tento jeden ze zásadních programových bodů US-DEU důvodem ke krizi vládní koalice?

Pane redaktore, byl by teroristický útok na tuto budovu důvodem ke zrušení BBC?

Pokud by nás to všechny zabilo, tak asi ano, ale odpovězte vy na moji otázku, zda je to ...

Pokud by nás to všechny zabilo, pak asi ano.

No, ale to jste odpověděl na teroristický útok, ale ne na problematiku DPH a postoje poslaneckého klubu US-DEU.

Ne, já jsem odpověděl, pokud by výsledek našeho jednání byl takový, že by nás to všechny zabilo, pak jistě by to vedlo ke zrušení vládní koalice.

Další téma, věda, výzkum a české školství. Firmy, které investují do vědy, výzkumu a inovací, by měly platit méně na daních. Počítá s tím podle premiéra Vladimíra Špidly druhá fáze reformy veřejných financí.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Je to tedy jedna z úvah, která říká změnit odpisovou politiku tak, aby působila proinovačně, tj. například odpisy podnikům, pokud půjdou do vysokých technologií nebo pokud poskytnou podporu, dejme tomu, vysokým školám a podobně.

Řekl BBC v prosinci premiér Vladimír Špidla. Má vicepremiér Petr Mareš, v jehož kompetenci je věda, výzkum a lidské zdroje, propočty, kolik by nižší daně firmám, investujícím právě do výzkumu a do vědy, mohly přinést právě vědě a výzkumu?

Já začnu tím, že jste mi udělal velikou radost, protože jsem tento výrok pana premiéra neznal, pronesl ...

Vy jste nebyl v Kolodějích?

Pronesl-li ho už v prosinci takhle jasně, tak to je velmi dobře, protože otázka daňových úlev pro ty firmy, které investují nebo budou investovat v budoucnu do výzkumu a vývoje, je naším dlouhodobým tématem a dlouho se nám ho nedařilo prosazovat, nicméně je pravdou, že v tuhle chvíli se ta situace pohnula kupředu a že v tuhle chvíli už pracujeme na konkrétním návrhu. Tu vaši otázku se v tuhle chvíli mně nepodaří zodpovědět, protože to je otázka rozsahu těch daňových úlev a ...

Můžete říci tedy, v jakém koridoru se ty daňové úlevy nyní pohybují v tom návrhu, o němž víte, o kterém se mluví?

Žádný návrh v tuhletu chvíli ještě neexistuje, to znamená, není formulován tak, aby byl dostatečně konkrétní. My jsme ty práce zahájili s panem kolegou Sobotkou minulý týden, respektive pověřili jsme své experty jednáním. Je připraven takový soubor návrhů, který vznikl na půdě Rady vlády pro výzkum a vývoj. V tuhletu chvíli nad ním sedí experti pana kolegy Sobotky, to znamená, daňoví odborníci a ten odhad je velice složitý, neboť nejde pouze o to, o kolik snížíme daně, v jakém rozsahu, protože to musíme porovnat s reálnými možnostmi našich firem. Já jsem viděl ty diagramy, které připravují, a nerad bych se v tuhletu chvíli pouštěl do odhadů. Nicméně při, zvolíme-li my tuto cestu a já upozorňuju, že není jedinou možnou, jsou země, které jsou velice úspěšné v téhle té oblasti, jako například Finsko, které neuplatňuje žádné daňové úlevy tohoto typu, my jsme se tedy rozhodli jít touhle tou cestou a já vám budu schopen na tu vaši otázku odpovědět v průběhu, řekněme, dvou týdnů.

Do dvou týdnů, tedy do Koloděj, s tím návrhem vy pojedete do Koloděj, rozumím tomu správně, 31. ledna ...

Já bych velmi rád, kdybychom do Koloděj s tímto návrhem jeli společně s panem místopředsedou Sobotkou.

A můžete tedy říci, jakým způsobem by ty odpisy měly vypadat? Zkrátka, abyste popsal materiál Rady vlády pro vědu a výzkum, který byl předán ministerstvu financí v souvislosti s odpisovou politikou týkající se vědy a výzkumu?

Já bych byl velmi rád zaprvé, kdyby to, co říkal pan premiér, bylo poněkud zúženo, to znamená, abychom nedělali tady dvě kategorie, tj. podpora vysokých škol a podpora výzkumu a vývoje. Abychom hovořili o podpoře výzkumu a vývoje, ať již je dělaná na vysokých školách nebo na jiných pracovištích, což by nám mohlo pomoci k diferenciaci vysokých škol. A kdybychom mohli vedle těch daňových úlev i využít toho prostoru, který poskytuje možnost darovat příslušným institucím. To jsou dvě zásady, ze kterých vycházíme, a říkám bližší věci jsou tou otázkou, kterou musí velice rychle zodpovědět příslušní odborníci.

Ve vaší gesci je také školství, krom toho, že ve vládě je ministr školství. Ministerstvo školství vypracovalo zcela nový školský zákon, základní normu pro budoucnost českého školství. První náměstek ministryně školství Václav Pícl si před měsícem v Interview BBC návrh zákona pochvaloval.

Václav PÍCL /zvukový záznam/: A podle signálů, které máme, si myslím, že je docela velká naděje, že tato norma projde. Ona už se projednává několik let a myslím si, že paní ministryně udělala, když řeknu v uvozovkách, dobrý tah, požádala experty hlavně v oblasti práva, kteří pomohli tuto normu dát do konečné podoby tak, aby ta norma jasně říkala, jaká jsou práva dětí, rodičů, jaké jsou povinnosti školy a tak dále, aby každý věděl, co může od vzdělávací soustavy očekávat.

Řekl začátkem prosince v rozhovoru pro BBC první náměstek ministryně školství Václav Pícl. Na návrh Petra Mareše byl návrh školského zákona před týdnem stažen z jednání české vlády. Důvod? Podle Petra Mareše je špatně postaven a Petr Mareš by chtěl změnit jeho koncepci.

Tak.

Cituji vás správně?

Citujete mě zcela přesně.

Jak vysvětlíte ten rozdíl, že ministerstvo školství je s tím spokojeno, prý se udělalo maximum pro to, aby ten návrh byl průchozí a pak přijde Mareš a zákon je stažen.

Já téměř zcela souhlasím s tím, co řekl pan kolega Pícl. Ten zákon se skutečně projednává už několik let, a to je také jeho velký problém. Ten, v té podobě, v jaké ho máme v tuto chvíli před sebou, je ten zákon totiž velmi silně ovlivněn zákonem, který před několika lety předkládal neúspěšně do Poslanecké sněmovny předcházející ministr školství, pan Eduard Zeman. A ta podoba se bohužel ve své struktuře, v tom celkovém zaměření zákona za těch několik let, kdy to projednáváme, příliš nezměnila. Souhlasím také s tím, že paní ministryně posunula kvalitativně tu, ten návrh, pokud jde o jeho čistotu z hlediska legislativního, tu práci, kterou odvedli právníci, velmi oceňuji, nicméně bohužel právníci nemohli zasáhnout do toho, co mně vadí, tj. zaměření zákona.

Co nejvíc vám vadí konkrétně?

Mně nejvíc vadí, že tento zákon by s největší pravděpodobností, anebo já jsem o tom přesvědčen, neumožnil realizovat to, co jsme se dali jako vláda do programu, já z něj umím zhruba zacitovat, my jsme řekli, že dokončíme reformu vzdělávacího systému tak, abychom vytvořili prostupnou a ucelenou vzdělávací soustavu, která by měla být orientována na celoživotní vzdělávání a ...

To ten zákon nereflektuje, že by tam bylo celoživotní vzdělávání jako základní motiv?

On by měl být předstupněm dalšímu zákonu o celoživotním vzdělávání podle toho, jak to ministerstvo formuluje, ale bohužel sám k němu ty dveře zavírá.

Čím především?

Tím, že ten systém, který konstruuje, není, jak jsem říkali, ani prostupný, ani ucelený, on se soustředí zcela jednoznačně na vzdělávání v instituci nazvané škola a představu, že je možné vzdělávat se někde jinde, ignoruje, což je podle mého názoru obrovský problém, protože tímto směrem se s jistotou téměř absolutní bude ubírat evropské školství v budoucnosti. Vzdělávání nebude nabízet pouze instituce škola, ale ...

A kdo jiný?

... instituce jiné, profesní organizace, firmy, neziskové organizace a vzdělávat se také zcela jistě budeme neformálním způsobem v průběhu své praxe.

To znamená ale, že vám spíš vadí ta pasáž věnovaná terciálnímu vzdělávání.

Nejen tak, protože ...

Protože, kde jinde by se mohl člověk vzdělávat v té primární a sekundární fázi, to znamená na základních a středních školách?

Pochopitelně, že se může vzdělávat i jinde. Pochopitelně, že bysme měli mít možnost se vzdělávat, a tady mluvíme hlavně o tom sekundárním vzdělávání, chybí-li mu, tím způsobem, že by nemusel zasednout do lavice gymnázia, průmyslovky či středního učiliště a vysedět si tam celých tři, čtyři nebo, jak zákon benevolentně stanoví pro ty studenty distanční, vzdělávání o rok déle, ale aby byl schopen vzdělávat se tak, že si bude vytvářet své vlastní kurikulum podle toho, jaké on sám, jako individuum, má požadavky nebo jaké má potřeby pro své vzdělávání, takže ten, ta doba toho vzdělávání nebude omezena pouze tím jedním rokem navíc, tím, že mu bude uznána, uznány dovednosti a znalosti, které získal prostřednictvím své praxe a tak dále, to znamená, toto všechno se v tuto chvíli dostává v rozvinutých společnostech, především v západní Evropě, v Severní Americe, do pohybu a tenhleten zákon, já se velice obávám, tím, že velmi precizně a z právního hlediska jistě i bez nějakých zásadních zádrhelů popisuje situaci, kterou máme dnes, tak nám ji také petrifikuje. Příští zákon, přijmeme-li tento o vzdělávání, přijmeme nejdříve za deset let a já se bojím, že těch deset let ztratíme, protože zůstaneme sedět v tom prostoru, který si vymezíme, jako prostor dnešní.

Závěrečná otázka. Znamená to, že se bude zpracovávat zcela nový školský zákon?

To je to, co budu chtít paní nebo co zítra paní ministryni školství navrhnu, totiž, aby použila to, co je v tomto zákoně skutečně povedené, a to jsou jednak paragrafy umožňující vzdělávání a studium občanům Evropské unie na našem území a ty pasáže, které vymezují takzvané rámcové vzdělávací programy a tady s paní ministryní zcela souhlasím, které poskytnou školám mnohem větší pedagogickou autonomii, ty, tuhletu část zákona bych vložil jako novelu do stávajících zákonů, zbytek jeho bych uložil do archívu a usedl bych k novému, modernímu, evropskému zákonu.

Stihla by ho vypracovat ještě tato vláda, vláda premiéra Vladimíra Špidly?

Já jsem si zcela jist, že pod dynamickým vedením paní ministryně by to stihla.

A na tom se domluvíte pravděpodobně ve středu.

Já se o to pokusím. Zda se domluvíme, to uvidíme.

Na internetových stránkách české redakce BBC se odehrává diskusní fórum na téma: "Kdo by měl Českou republiku zastupovat jako první komisař v Evropské komisi." Grémium České strany sociálně demokratické už zná komisaře, kterého by chtěli navrhnout sociální demokraté. Předseda vlády a sociálních demokratů Vladimír Špidla svěřil horkého kandidáta na tuto funkci nejužšímu stranickému vedení, bude s vámi jednat. Už víte kdy?

Já se s panem premiérem sejdu během půl hodiny až hodiny. Na jeho přijetí šéfů diplomatických zastupitelstev a podle naší dohody bychom tam si měli na tohle téma povídat.

Zatím z těch kandidátů, o nichž se píše v novinách, jako Pavel Telička, jako bývalí ministři Lachnit a podobně, to jsou kandidáti, kteří by vám konvenovali?

My jsme se dohodli, jako předsedové koaličních stran, že nebudeme komentovat tuhletu personální otázku do té chvíle, dokud nebude vyřešena, takže ten komentář může být pouze obecný. Dokud neleží ty návrhy oficiálně na stole, tak nemám možnost je posoudit.

Vy se tedy za půl hodiny, respektive za hodinu dozvíte kandidáta sociálních demokratů na evropského komisaře. Kdy rozhodnete jako strany vládní koalice? Podle informací BBC by se v úterý, na tradičním setkání koalice, mělo mluvit právě o kandidátovi na evropského komisaře. Předpokládáte, že se vám v úterý příští týden podaří najít shodu na kandidátovi?

Pokud kandidát sociální demokracie bude dostatečně kvalitní, bude splňovat ty parametry, které jsme si dohodli, pak nevidím důvod, proč bychom se nemohli příští týden v úterý dopoledne dohodnout.

Pokud by vaše parametry nesplňoval a premiér vám dnes předložil kandidáta, který by se vám nelíbil, je US-DEU ochotna dát do hry nějaké vlastní jméno?

Ano.

Které?

To zjistíte ve chvíli, kdy budeme znát kandidáty sociální demokracie.

To znamená, že byste nepodpořili Ivanu Janů, kandidátku lidovců?

My jsme svůj postoj sdělili hned na začátku. Teprve ve chvíli, kdy budou všechna jména ležet na stole, tak bude Unie svobody připravena říct, které z nich podporuje, nicméně paní doktorka je jistě kvalitní kandidátkou.

Tedy byste jí možná podpořili?

Nebude-li tam lepší kandidát.

Říká Petr Mareš, host Interview BBC. Děkuji za třicet minut věnovaných této rozhlasové stanici, na shledanou.

Také děkuji a na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Mareš: Buzková by měla vypracovat nový zákon

Lidové noviny, 14. 1. 2004, strana 4 - Vicepremiér Petr Mareš dnes navrhne ministryni školství Petře Buzkové, aby nechala vypracovat nový školský zákon. Mareš to řekl rozhlasové stanici BBC.

Mareš, který není spokojen s návrhem zákona z dílny ministerstva školství, chce Buzkovou také požádat, aby její úřad dva body z připravené předlohy zatím zpracoval jako novelu nynější normy.

Mareš považuje za povedené paragrafy umožňující vzdělávání a studium občanů EU v České republice a rámcové vzdělávací programy, které nahrazují direktivní osnovy a dávají školám větší volnost při výuce. "Zbytek zákona bych uložil do archivu a usedl bych k novému modernímu evropskému zákonu," řekl BBC.

Mareš navrhne Buzkové, aby nechala vypracovat nový školský zákon

PRAHA 13. ledna (ČTK) - Vicepremiér Petr Mareš (US-DEU) navrhne ve středu ministryni školství Petře Buzkové (ČSSD), aby nechala vypracovat nový školský zákon. Mareš to dnes řekl rozhlasové stanici BBC. Mareš, který není spokojen s hotovým návrhem zákona z dílny ministerstva školství, chce Buzkovou také požádat, aby její úřad dva body z připravené předlohy zatím zpracoval jako novelu stávající normy.

Vicepremiér pro vědu a výzkum považuje za povedené paragrafy umožňující vzdělávání a studium občanů EU v České republice a rámcové vzdělávací programy, které nahrazují direktivní osnovy a dávají školám větší volnost při výuce. "Zbytek jeho (zákona) bych uložil do archivu a usedl bych k novému modernímu evropskému zákonu," řekl BBC.

Podle Mareše je připravený návrh zákona špatně postaven. Neumožňuje prostupnost vzdělávacího systému a neklade důraz na celoživotní vzdělávání, míní vicepremiér. Problémem zákona je podle něj to, že jeho podoba je silně ovlivněna návrhem, jíž neúspěšně předkládal předchůdce Buzkové Eduard Zeman. Ministerstvo školství sice plánuje, že vypracuje pro celoživotní vzdělávání další zákon, s tím Mareš ale není spokojen.

Školský zákon měla minulý týden ve středu projednávat vláda, z Marešova popudu byl ale z jejího programu stažen. Znovu by se vláda měla zákonem zabývat příští týden. Neshody kolem návrhu by Buzková a Mareš měli řešit na středeční schůzce.

Zákon kromě Mareše kritizují také představitelé některých školských asociací, jim se ale nelíbí jiné věci, například reforma maturity, narůstající administrativa pro ředitele nebo zachování stávajícího systému financování. Podle průzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání ale většina ředitelů škol zákon podporuje. Stávající norma je totiž z roku 1984 a mnozí by uvítali, kdyby začal co nejdříve platit zcela nový zákon.

Nový školský zákon zavádí rámcové vzdělávací programy, které nahrazují direktivní osnovy. Ideou programu je, aby děti nebyly přehlcovány daty a fakty, ale aby si uměly samy hledat informace a byly schopny například obhájit svůj názor. Zákon obsahuje i reformu maturitní zkoušky a dělí víceletá gymnázia na první a druhý stupeň.