Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře vláda na prodej Českého Telecomu nejspíš vypíše dvoukolovou soutěž.

Vladimír Mlynář ve studiu BBC

Telekomunikační operátoři žádají zákonodárce, aby v připravované novele zákona o dani z přidané hodnoty zařadili Internet zpátky do skupiny s pětiprocentní sazbou daně. Podle teď platné schválené novely zákona má Internet od ledna sazbu dvaadvacet procent. To znamenalo podražení služeb o šestnáct celých dvě desetiny procenta. Nejen o tom bude následujících třicet minut.

Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr informatiky české vlády Vladimír Mlynář, přeji hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jak v souvislosti s politikou rozumíte slovu důvěryhodnost?

Je to důležitá věc v politice.

Jak často si politik, rozumějme Vladimír Mlynář, při svých rozhodováních, při krocích, které učiní v čele nějakého úřadu, právě má na paměti slovo důvěryhodnost?

Často, ale pravdou je, že ne vždy se to povede.

V uplynulých dnech a týdnech se vaše jméno objevovalo na předních stránkách novin v souvislosti s některými pochybeními. Co si o těch pochybeních myslíte?

Tak to, co zmiňujete, ty pochybení je třeba rozdělit na dvě části. Na ty, která jsou objektivní a která se stávají v úřadech a člověk také není neomylný, tak, a to já netvrdím, že bych byl neomylný a že by můj úřad byl neomylný, tak taková existují samozřejmě, nicméně nepovažuji je za úplně nejzávažnější. Jako například dnešní informace o tom, že jsme pozdě zaplatili za doménu Portálu veřejné správy, to byla skutečně naše administrativní chyba, i když je trošku nafouknutá. No, a ten druhý okruh problémů, který zmiňujete, to jsou články, které se objevily v Hospodářských novinách a v Lidových novinách, to je důsledek toho, že na ministerstvu informatiky je několik jednotlivců, kteří se zabývají už mnoho měsíců tím, že do všech různých novin posílají různé informace o práci ministerstva, které jsou lživé, překroucené, nesmyslné.

Chcete tím říci, že na ministerstvu máte škůdce?

Ano, já bych to slovo nepoužil, protože jsem politik, ale mám na ministerstvu minimálně jednoho, spíše dva zaměstnance, kteří byli v minulosti, ještě než ministerstvo vzniklo, za mých předchůdců, byli, dostali výpověď z Úřadu pro veřejné informační systémy za šíření poplašné zprávy a porušování pracovní kázně hrubé, nicméně byli propuštěni z pracovního poměru špatně, byla provedena administrativní chyba, takže vyhráli soud, já jsem je musel vzít zpátky na ministerstvo, zaplatit jim vysoké odškodné a oni na ministerstvu pracují a zabývají se tím, že posílají neustále do mnoha redakcí nejrůznější nesmyslné, pokroucené a nepravdivé informace. A někdy se to prostě uchytilo. Problém je v tom, že ty věci jsou velmi složité a že vysvětlit, jak se mají ve skutečnosti, trvá dost času a ne vždy se nám to úplně podařilo.

Pojďme si v následujících zhruba osmi minutách některé případy rozebrat. Případ první - 18. prosince referovaly Hospodářské noviny, že váš náměstek Michal Frankl pobýval týden ve Spojených státech amerických za peníze soukromé firmy Microsoft. Tato společnost údajně prodává ministerstvu své programy. Tuto věc považujete za vyřešenou?

Tak, Microsoft neprodává ministerstvu informatiky žádné programy, to je naprostý nesmysl, ministerstvo nenakupuje a nebere, nedělá žádné speciální smlouvy s Microsoftem. To, že můj náměstek byl na akci, kterou pořádal také Microsoft a kde byla řada zástupců jiných evropských vlád, i zástupci z Čech další, pan poslanec Tlustý a podobně, je pravda. Já jsem v referátníků, kde jsem tuto služební cestu schvaloval, napsal, že je třeba, aby Microsoftu byla ta cesta proplacena a problém je v tom, že Microsoft nám neposlal fakturu za tuto cestu a my jsme ji sami nevyžádali, což byla chyba a příště se to nestane. Takže příště pan náměstek pojede na tuto akci, protože to jsou důležité akce zahraniční, ale samozřejmě ministerstvo si proplatí tu věc.

Proplatí, to znamená, že tu první cestu, která byla uskutečněná, tak zatím byla zaplacena pouze Microsoftem a ...

Už to nejde teď zpětně napravit, protože mezitím skončil rozpočtový rok a pravidla už nedovolují zpětně tu věc zaplatit. Navíc už jaksi ten problém odplynul. Ale příště se to nestane. Patří to k těm věcem, které už se nebudou opakovat.

Případ druhý - deník Lidové noviny 13. prosince referoval, že jste "tajně a bez výběrového řízení", teď jsem citoval doslova, jmenoval náměstkem na částečný úvazek Dušana Chmelíčka a současně jej učinil ředitelem příspěvkové organizace Testcom spadající pod váš úřad. Pro úplnost, firma Testcom je Technickým a zkušebním ústavem telekomunikací a pošt. Vy jste se proti této informaci ohradil v textu ze 16. prosince 2003 v Lidových novinách a doslova jste napsal: "Současně jsem jmenoval do funkce náměstka ministra, abych posílil zapojení Testcomu, který je počtem zaměstnanců a rozpočtem srovnatelný se samotným ministerstvem, do práce ministerstva informatiky." Konec citátu. Z dnešního pohledu, dopustil jste se chyby, když jste zaměstnal Dušana Chmelíčka jako náměstka na částečný úvazek a jako šéfa Testcomu?

Ne, dopustil jsem se jediné chyby, že jsem tu věc nezveřejnil na tiskové konferenci s velkým předstihem, když se to odehrálo, protože jsem ji považoval za čistě technickou věc, jakých je spousta na úřadě a na jiných ministerstvech rovněž, a to byla jediná chyba. Jinak věcně na tom postupu nebylo vůbec nic špatného. Je to ten případ těch anonymních udání od těch lidí, o kterých jsem tady mluvil, kteří různě píší do různých novin a jaksi to udání je naprosto nesmyslné. Já jsem tajně žádného náměstka nejmenoval, pan náměstek Chmelíček byl jmenován řádným způsobem. Já jsem ...

Přijde vám ale standardní, aby ministr měl náměstka na tak malý úvazek?

Já jsem zvolil variantu, která je nejúspornější pro státní rozpočet, totiž, aby pan Chmelíček neměl dva platy, plat náměstka a plat ředitele ústavu, který řídí, tak měl pouze plat ředitele ústavu a měl skutečně jenom ten částečný symbolický úvazek toho náměstka. Teď přecházíme na variantu dražší pro státní rozpočet, to znamená, že bude mít, protože ta veřejná kritika si to vyžaduje, to znamená, že bude mít plat náměstka a nebude mít plat ředitele úřadu. Bude brát tedy více peněz, ale pokud je to takto pro lidi přijatelnější, já s tím žádný problém nemám. Já jsem hledal cestu, která je efektivní a uspoří státu peníze. Obsáhlejší moje stanovisko pro vaše posluchače je na webu www.mičr.cz., kde je veškerá argumentace k té věci. Ale to obvinění je opravu absurdní.

Kolik měl Chmelíček jako šéf, pouze jako šéf Testcomu?

To vám v tuhle chvíli neumím říci přesně, nezlobte se, ale samozřejmě je to méně, než má náměstek ministra.

Ten má dvaapadesát tisíc, nemýlím-li se, hrubého?

Nezlobte se, pane Moravec, já opravdu nevím takovéto detaily.

Vy nevíte, kolik berou vaši náměstci?

Berou nějak kolem padesáti tisíc, ano, ale nevím přesně, jestli to je padesát dva nebo padesát čtyři nebo padesát pět.

Případ třetí opět souvisí s příspěvkovou organizací Testcom. 4. prosince vám napsal vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka dopis. V něm stojí, že podle názoru ministerstva financí váš úřad pravděpodobně porušil zákon, když státní příspěvková organizace Testcom založila obchodní společnost Testcom servis, do které vložila finanční prostředky státu. V závěru dopisu, který má BBC k dispozici, vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka píše, cituji doslova: "Vzhledem k tomu, že závěry ministerstva financí nasvědčují tomu, že došlo k nezákonnému postupu na úsecích činnosti, která náleží do věcné působnosti ministerstva financí, vás současně žádám o vyjádření v této věci." Konec citátu. Už jste vicepremiéru Sobotkovi odepsal?

Odepíšu mu, myslím, že zítra to podepíšu tu odpověď. Jinak naše právní argumentace je na webovských stránkách ministerstva informatiky. Já bych chtěl zdůraznit, že to je další případ těch udání od lidí, kteří to rozesílají do novin.

Promiňte, asi to, když to má, promiňte ...

Počkejte, nechte mě, prosím, domluvit. Samozřejmě teď jde o spor dvou úřadů, úředníků, kteří mají nějaký názor na výklad práva a my tu věc bezpochyby vyřešíme v souladu se zákonem, ale prostě existují dva právní výklady na určitý postup. Každopádně nedošlo k žádné ztrátě finančních prostředků nebo tunelování nebo podobných věcí, z kterých mě ti vaši informátoři obviňují.

Promiňte, já nemám žádné informátory.

Ne ti, kteří rozesílají do těch redakcí ty informace, které tady citujete.

To je normálně otevřený zdroj, dopis ministra financí Bohuslava Sobotky, to považujete za udání, když vám napíše kolega ...

Já mluvil o tunelování, a to, ten pan zaměstnanec, náš Novák, o mně píše, že tuneluju Testcom. Pardon, omlouvám se, já jsem se vás nechtěl dotknout.

Já ne, já slovo tunelování jsem nepoužil.

Ne, já jsem tady vás neobvinil, že jste ho použil, já jsem řekl, že ...

Já se tedy ptám, jak vyřešíte tu situaci v té odpovědi, znamená to, že nezrušíte ...

Já vám tu odpověď pošlu a pověsíme ji na naši webovské stránky určitě.

Zkuste odpovědět posluchačům, jak se vypořádáte s tou argumentací, rozumějme, jestli uvažujete o zrušení obchodní společnosti Testcom servis?

Ne, určitě ne, protože to jde pouze o právní výklad, zda jsme k takovému kroku byli oprávněni, či jsme k němu potřebovali souhlas vlády, či nikoliv. Já vám raději vysvětlím, k čemu ta společnost s. r. o. Testcom servis slouží, protože to je důležitější. My jsme tuto společnost založili proto, aby byla provozovatelem Portálu veřejné správy, aby Portál veřejné správy, který běží na adrese www.portal.gof.cz a kde lidé najdou spoustu užitečných informací, nemusel být finančně závislý pouze na státním rozpočtu. A protože může získávat peníze ze služeb, které tam fungují, například elektronický obchodní věstník, tuším, že od zítřka, za který se platí, tak tato společnost bude moci přijímat příjmy za tyto služby a znovu je investovat do provozu tohoto portálu. Kdybych šel tím pohodlnějším, jednodušším způsobem, tak bych samozřejmě chtěl na provoz portálu peníze ze státního rozpočtu. Já jsem se snažil najít cestu, dejme tomu, netradiční, novou, která by znamenala, aby se ten projekt samofinancoval a nestál peníze daňové poplatníky. A k tomu byla zřízena s. r. o. Testcom servis.

Taková bude vaše odpověď i ministru financí, to znamená, že vy ...

Ne, ministru financí bude obsáhlá odpověď právní, protože i stanovisko ministerstva financí, respektive jedné úřednice odboru, je také právní a netýká se podstaty toho, co Testcom, s. r. o. dělá, ale to, kdo a podle jakých paragrafů jej může založit. Je to čistě právní spor a mě mrzí, že tady utrácíme tolik času kvůli takové věci, která je velmi obtížně pochopitelná na takové ploše a je to právní, administrativní spor.

Necháme to na posluchačích, zda je to pochopitelné, či nikoliv. Případ poslední, o tom jste se zmínil v úvodu, tedy Mladá fronta DNES ve středu napsala, že internetový Portál veřejné správy, který má pomoci občanům v komunikaci s úřady, byl v úterý dopoledne krátce nedostupný, protože ministerstvo informatiky podle deníku včas nezaplatilo registrační poplatek za doménu. Bude, ponese někdo konkrétní odpovědnost na ...

Člověk, který to způsobil, už na ministerstvu nepracuje. Mimochodem ten, co způsobil, že jsme, že nepřišla, že jsme neupozornili Microsoft, aby nám poslal fakturu, už také na ministerstvu nepracuje.

To znamená, že dostali okamžitou výpověď kvůli tomu?

Rozešel jsem se nebo odešli z ministerstva, protože z jejich prací nebyl patřičný výsledek už před tímto. Toto jsou takové ...

Poslední kapky.

No, dědictví.

Další téma - privatizace Telecomu, o níž dnes rozhodovala vláda. Rozhodli jste?

Tak, my jsme nerozhodovali o privatizaci Telecomu, rozhodovali jsme čistě formálně o tom, že bude zahájen výběr poradce pro privatizaci. Je to zdánlivý detail, ale smysl je zásadně rozdílný. Vláda dnes rozhodla, že vypíše soutěž na výběr poradce, který bude radit při privatizaci Telecomu, ale samotná privatizace začne, až ten poradce poradí, když to řeknu lidově.

Dokdy očekáváte, že poradce poradí a mohla by začít faktická privatizace, protože zahájení výběru poradce je, řekněme, odstartováním, nastartováním celého procesu.

Ano, je to nastartování procesu, který bude velmi dlouhý a výběr poradce zabere asi čtyři až pět měsíců.

Jaká pak bude další fáze a dejte, prosím, i jistý harmonogram?

Harmonogram vám nedám, protože takový harmonogram navrhne právě ten poradce. Ale odhadem se dá říci, že privatizace Telecomu bude běžet v druhé polovině letošního roku a uzavřena, vypořádána podle mého soudu bude buď na přelomu roku, nebo začátkem příštího roku, ale to je čistě odhad, který může samozřejmě projít řadou změn. Až mě tady za třičtvrtě roku budete připomínat, že to tak není, tak, prosím, pamatujte si teď, že jsem to bral s rezervou.

V případě privatizace Telecomu a způsobu privatizace Telecomu, byť vám jako vládě ji doporučí poradce, které varianty podle vás jsou nejpravděpodobnější?

Podle mého názoru je nejpravděpodobnější, že vláda vypíše dvoukolovou soutěž, kde v prvním kole stanoví nějaká kritéria pro ty, kteří se mohou přihlásit. Osobně budu prosazovat, aby součástí těch kritérií byla podmínka účasti takzvaného strategického investora v konsorciu zájemců o privatizaci, to znamená účast nějaké globální evropské světové telekomunikační společnosti a na základě tohohle prvního kola budou podle mého soudu vybráni zájemci, u kterých v druhém kole pak rozhodne pouze cena nabízená, alespoň já to budu tak prosazovat.

Pane ministře, když jste byl v tomto pořadu zhruba před rokem, tak jste říkal, že zatím na trhu nevidíte nikoho, kdo by zájem o Telecom měl. Nyní vidíte kolik firem?

Tak, číslo vám nemohu říci, protože poté, co jsem tady minule pronesl tu nevinou větu, že nevidím zájemce, tak na základě toho pak klesaly akcie Českého Telecomu. Tak teď zase nebudu říkat něco, na základě čeho by stoupaly. Ale dejme tomu, že ...

Možná byste byl vyvážený, kdybyste tak učinil.

Já učiním to, že řeknu, že těch zájemců je více než dva, tedy o kterých já vím. Ale zda se nakonec přihlásí skutečně a kolik jich bude, to je v tuhle chvíli opravdu předčasné i odhadovat, protože je leden a soutěž podle mého odhadu bude vypsána někdy v létě.

V létě na začátku nebo na konci?

To záleží na tom poradci, který ještě nebyl ani vybrán.

Jaká jsou kritéria pro výběr toho poradce a bylo toto jednání vlády o zahájení, faktickém zahájení privatizace Telecomu konfliktní?

Ne, nebylo vůbec konfliktní, protože to je čistě technologická věc a já vám ty kritéria mohu říci. Jsou tady poměrně dlouhá, velmi stručně řečeno, jsou to kritéria, nějaká zkušenost s podobnou věcí, zkušenost reference s transakcí obdobného rozsahu oblasti telekomunikací, účast ve významných transakcích s kupní cenou přesahující ekvivalent půlmilionu, pět set milionů dolarů v oblasti fůzí a akvisit, účast ve významných transakcích s kupní cenou přesahující pět set milionů na kapitálovém trhu, znalost telekomunikačního trhu, schopnost identifikace potencionálních oborových finančních investorů a tak dále. Jsou to standardní podmínky pro výběr poradce.

Pak k samotné privatizaci Telecomu, pokud by nikdo z těch uchazečů, kteří budou ve druhém kole, pro které vy jste řekl, že by měla být zásadní cena, předpokládám, že ani neřeknete rozmezí, protože byste tím, nebo řeknete rozmezí, za kolik by se privatizoval Telecom?

No, určitě neřeknu. Já budu jenom varovat před nějakými naprosto nadšenými odhady nerealistickými o výnosu z privatizace. Doba, kdy minulá vláda očekávala osmdesát miliard a podobné věci, si myslím, že ta je pryč, čili musíme být realističtí a uvidíme, jaké budu nabídky. Ale ...

Padesát miliard je realistická nabídka?

To ode mne nechtějte opravdu slyšet, to nemohu.

A existuje podle vás varianta, že ...

K té ceně možná vám přece jenom řeknu, Český Telecom je dnes ze čtyřiceti devíti procent obchodován na burze. Je to jaksi jedna z mála velkých českých společností, která takto volně je obchodována na burze, čili cenu si lze velmi jednoduše vypočítat. Cena akcie krát padesát jedna procent, které vlastní stát, nějaká forma prémie za majoritu samozřejmě je v takových případech běžná, ale cena je dána cenou na burze celkem jasně a srozumitelně.

Právě nechci-li se mýlit, tak ta cena, která by odpovídala tomu jednapadesátiprocentnímu podílu, je kolem padesáti miliard, nemýlím-li se?

No coment, ale počítáte to dobře.

To znamená, že to je realistická taková cena, za kterou se obchodují ...

Cena, kterou určuje burza, samozřejmě realistická je v tuto chvíli. Ale jaká bude cena na burze za tři, čtyři měsíce, to neumím odhadnout.

Je pravděpodobná i ta varianta, že zkrátka pokud by v tom druhém kole uchazeči nabízeli částku, která by se vám jako vládě nezdála, že zkrátka raději Telecom privatizovat nebudete?

Tak, to je možné vždycky, ale ...

Je to nepravděpodobné.

Je to málo pravděpodobné.

Vy jste, pane ministře, nechtěl hovořit o nějakém konkrétním číslu, kolik uchazečů se pravděpodobně o Telecom bude zajímat, nicméně 18. prosince jste na tiskové konferenci řekl, že jste dostal dopis od dánské telekomunikační společnosti TDC. Je to jediný dopis, který jste dostal, nebo máte dopisy další?

Dopis mám jen jeden, ano, takže dopis formálně poslala pouze společnost TDC. Poslala ho panu ministru financí a mně, ale nebudu nalhávat, že jiné společnosti svůj zájem deklarovaly nikoliv písemně, ale například ústně.

Schůzkou s vámi?

Například.

Jako například česká finanční skupina PPF. Na kolik je reálné, aby silná česká finanční skupina byla vítězem takového tenderu nebo očekáváte, že to bude zahraniční partner?

Tak, v Čechách je možné všechno, bych vám řekl, takže vyloučit takovou věc nemohu a nemohu samozřejmě předjímat, s jakou nabídkou by případný český subjekt přišel. Nicméně částka, kterou jste tady zmínil, není celá, kterou za podíl v Českém Telecomu musí, kterou musí mít nabyvatel Českého Telecomu připravenou, protože platí zákon o povinném výkupu pro minoritní akcionáře, takže celková cena, kterou musí ten, kdo chce koupit státní podíl v Českém Telecomu, mít připravenu, se pohybuje opravdu vysoko, někde kolem osmdesáti miliard, a to je částka, kterou myslím, že ani velké české finanční skupiny nevládnou jednoduchým způsobem. Čili podle mého soudu platí ...

I o tom jste se bavili se šéfem této finanční skupiny Kellnerem?

Ne, ne. Já vám hned řeknu, o čem jsme se bavili. Ale jaksi myslím si, že o Český Telecom bude soutěžit konsorcium společností a skupin a jestli u některé z nich bude přítomna nějaká česká skupina, to já nemohu vyloučit, je to možné.

A to, o čem jste se bavili s Petrem Kellnerem, šéfem PPF?

S Petrem Kellnerem jsme se bavili jednak o jeho zájmu, který jsem si přečetl v Mladé frontě DNES, právě se zúčastnit privatizace Českého Telecomu a pak jsme se samozřejmě bavili o České poště, protože PPF je majitelem České pojišťovny, která má své zájmy na poště, která je státním podnikem. Ale ujišťuji vás, že největší část té debaty zabrala debata o japonském jídle, ať se vám to jakkoliv může zdát zvláštní, protože jsme byli v japonské restauraci a já se přiznám, že jsem měl schůzku s panem Kellnerem už jenom mimo jiné proto, že jsem o panu Kellnerovi hodně četl, ale nikdy jsem ho neviděl živého a není mnoho lidí, kteří ho viděli živého, takže jsem byl docela zvědavý, jak vypadá člověk, kterého noviny titulují jako nejbohatšího Čecha.

A váš dojem, když už jste spolu večeřeli japonské jídlo?

Tak to teď, když řeknu, že je docela sympatický, tak z toho vznikne nějaká neuvěřitelná spekulace, co všechno mám s Kellnerem. Když řeknu, že je nesympatický, tak z toho tady vznikne nějaká spekulace. Takže já vás odkážu na své budoucí politické paměti, kde určitě tomu obědu věnuju minimálně odstavec.

Vy něco takového chystáte?

Určitě, tak.

Ještě než se dostaneme k tématům, která přicházela prostřednictvím elektronické pošty, tak aktuální věci, které souvisejí s lednovým zdražením služeb za Internet, protože telekomunikační operátoři požádali 10. prosince zákonodárce, rozumějme poslance a senátory, aby v připravované novele zákona o DPH zařadili Internet zpátky do skupiny s pětiprocentní sazbou daně. Podle schválené novely zákona, která platí od ledna, od 1. ledna, sazba je dvaadvacet procent, což znamenalo zdražení Internetu o šestnáct celých a dvě desetiny procenta. Je podle vás reálné, aby česká Poslanecká sněmovna, potažmo Senát, schválily opět přeřazení Internetu do nižší sazby DPH?

Není to reálné z jednoho prostého důvodu. Evropská unie zařazuje telekomunikační služby do základní sazby DPH a nedovoluje jejich zařazení do takzvané snížené sazby. Samozřejmě Evropská unie nám neříká, jak má být vysoká ta základní sazba. Čili to, že máme dvacet dva procent, je naše rozhodnutí, můžeme mít samozřejmě základní sazbu patnáct procent nebo i nižší, jako to mají některé země, a já patřím k politickému směru, který prosazuje co nejnižší snížení té základní sazby DPH. Čili přeřazení telekomunikačních služeb do snížené sazby, kde jsou třeba potraviny nebo knihy dnes, což je umožněno v Evropské unii, to možné není, to přeřazení zpět. Co je možné a co je správné a já to podporuji, aby základní sazba byla snížena z dvaadvaceti procent někam dolů, ale to přeřazení je prostě požadavek, který odporuje parametrům Evropské unie a operátoři to velmi době vědí.

Ale co kdyby nakonec, promiňte, ale co kdyby, pane ministře, nakonec skutečně se zákonodárci rozhodli, že si i navzdory Evropské unii ...

Tak, pak bychom porušili asociační dohodu a přistupující vyjednané podmínky a následovaly by sankce ze strany Evropské unie.

Myslíte ale i tak, že v případě, protože vaše politická strana podporuje snížení základní sazby daně z přidané hodnoty ze současných dvaadvaceti procent někde kolem šestnácti, to z těch koaličních jednání, která zatím se odehrála v Kolodějích, vypadá jako nereálné, spíše se mluví o té sazbě sedmnáct až osmnáct procent ve druhé části reformy veřejných financí. Neukazuje se ale, že i těch šestnáct, osmnáct je hodně na to, aby tady došlo k počítačové gramotnosti, k rozvoji Internetu?

Tak, to je věc diskuse. Počítačovou gramotnost, rozvoj Internetu lze stimulovat i jinými prostředky. Já vám mohu říci, že navrhnu začátkem příštích týdnů možnost daňových odpisů pro fyzické osoby při nákupu počítače připojitelného na Internet a možnost snížení daňového základu, respektive započítání daňového základu výdajů fyzických osob pro připojení na Internet. Jinými slovy, pokusíme se stimulovat rozvoj Internetu a vyvážit také to zvýšení DPH tím, že bude možno v jisté míře tyto náklady odepisovat z daní. To je konkrétní věc, kterou udělám.

Pochopil jsem správně, že v rámci reformy veřejných financí druhé fáze, kde se bude diskutovat změna daňových sazeb a zpřehledňovat daňový systém, tak budete požadovat zvýhodnění domácností, které si koupí počítač?

Správně, přesně tak a připojení na Internet jako takového.

Máte dojednáno pro to ve vládě, máte pro to dojednánu jistou podporu, že to je reálné, že se to do druhé fáze podaří ...

Protože vím, že vaše vysílání je velmi seriózní a sledované, tak bych to tady neříkal, kdybych předpokládal, že mě čeká politická blamáž. Vláda ...

To znamená, je to téměř jisté?

Vláda to neschválila, ale dejme tomu, že mám předpoklad doufat, že získám pro takový projekt podporu, asi ne jednomyslnou, ale doufám, že podporu většinovou získám.

Nemýlím-li se, tak vy jste už dříve prosazoval daňovou úpravu, která by každé fyzické osobě umožnila jednou za tři roky odepsat z daňového základu nákup počítače.

Ano, já jsem tuto věc prosazoval už v opozici a teď se ji pokusím prosadil z vládní pozice. Plus jsem ještě zapomněl jednu třetí věc, totiž zvýhodnění podniků, které dávají svým zaměstnancům počítače, to je také rovněž záležitost velikosti odpisu a daní.

To znamená, když BBC bude chtít svým redaktorům dát počítač ...

Věnovat počítač, který tady dnes máme a protože si BBC bude kupovat nový, lepší, tak vám ten starý může odprodat za, pro BBC i vás, velmi, velmi výhodných daňových podmínek.

Počkejte, já myslel, že půjde o nové počítače?

Ne, nové ne, tedy samozřejmě pokud vám BBC, pane Moravec, koupí úplně nový a dá vám ho, tak to je věc BBC, ale ...

To znamená, že zaměstnanci se mohou stát odbytištěm starých počítačů firem?

Tak, já nevím, jak to děláte v BBC, ale mnoho firem vyřazuje techniku, která neodpovídá jejich potřebám, ale plně odpovídá potřebám privátních fyzických osob, takže je to způsob, jak podpořit právě třeba rozvoj počítačové gramotnosti.

Teď další témata, která přišla a dotazy, které přišly prostřednictvím Internetu. Například Martin, jeden posluchač Martin se vás ptá: "Nemáte pocit, že z vašich slibů ohledně Internetu, paušálního připojení ADSL a skutečné liberalizace telekomunikací zbyly jen sliby a zdražení?"

Ne, to nemám, protože ty sliby byly splněny. Já jsem slíbil před rokem, a to byste tady jistě někde našel, když jsem tu byl, že bude fungovat ADSL nejlépe pod tisíc korun, a to funguje. V České republice existuje nabídka pod tisíc korun. Problém je, že ADSL není celoplošně a celostátně dostupné, ale existuje, funguje a pod tisíc korun. Existují dva programy paušálního zpoplatnění na Internetu, jedna je od společnosti Eurotel, druhá od společnosti T-Mobile, cena neustále klesá, čili existuje paušál za vytáčený Internet, věc, kterou jsem slíbil. Pravda je, že to není od pevných linek, ale od mobilních operátorů, ale existuje. Čili mé dva zásadní sliby byly oba splněny. Existuje paušál za vytáčení Internetu, existuje ADSL pod tisíc korun. Neříkám, že jsem spokojen. Určitě nejsem, ale tyto sliby splněny byly.

Další dotaz od Jana Potůčka. Ten se vás ptá, kdy vaše ministerstvo předloží vládě aktualizovanou koncepci přechodu na pozemní digitální televizní vysílání a kdy televizní stanice v České republice začnou reálně šířit svůj signál pomocí digitálních multiplexů?

Ano, tu aktualizaci předložíme v únoru. Trošku se to zpožďuje nikoliv naší vinou, ale problém je nutnost dosáhnout dohody čtyř subjektů, ministerstva informatiky, ministerstva kultury, to by takový problém nebyl, ale pak je tu Český telekomunikační úřad jako regulátor a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a tyto čtyři subjekty se musí shodnout na jednom postupu v mimořádně složité věci, jak přejít na digitální vysílání. Čili ...

A zatím není shoda, proto se to ...

Teď finišují jednání s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Já věřím, že k té shodě dojdeme a předložíme vládě nějaké varianty, v kterých se rozhodne tak, aby v letošním roce, já doufám, a to bych podtrhl to slovo doufám, do konce roku byly u nás přiděleny první multiplexy pro digitální televizi tak, aby v tom dalším roce skutečně se začalo vysílat.

Očekáváte, že to budou digitální multiplexy pro pouze soukromé stanice nebo začnete u vysílatele veřejné služby?

To je právě jeden z těch velmi složitých problémů a politických rozhodnutí, zda má existovat veřejnoprávní multiplex, nebo zda má být veřejnoprávní vysílání rozděleno mezi komerční multiplexy. Strašně složitá věc, která právě bude muset být předmětem té koncepce.

Váš názor?

Můj názor je, že by s digitálním vysíláním měly primárně začínat komerční subjekty, protože mají větší šanci k nim přilákat veřejnost.

Vladimír Mlynář, ministr informatiky. Děkuji za třicet minut věnovaných BBC, těším se na shledanou.

Na shledanou, děkuji.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Vláda zahájila privatizaci Telecomu, očekávat může až 65 mld. Kč

PRAHA 7. ledna (ČTK) - Vláda dnes zahájila privatizaci Českého Telecomu. Do konce letošního června chce vybrat poradce, který má určit vhodné zájemce o státní 51procentní podíl. Stát by tak podle odhadů mohl získat až 65 miliard korun. Ministři naopak o několik týdnů odložili rozhodnutí o návrhu státní energetické koncepce, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Privatizace Českého Telecomu podle ministra financí Bohuslava Sobotky zabere celý letošní rok. Ministr informatiky Vladimír Mlynář dnes pro BBC prohlásil, že vláda nejspíš vypíše dvoukolovou soutěž, kde v prvním kole stanoví kritéria pro zájemce. "Osobně budu prosazovat, aby součástí kritérií byla podmínka účasti strategického investora v konsorciu, tzn. účast globální telekomunikační společnosti," poznamenal. "Ve druhém kole rozhodne nabízená cena, alespoň já to budu prosazovat,"dodal. Prodávat by se měl Telecom dohromady s dceřinou firmou Eurotel.

Analytici očekávají, že zájem investorů o Telecom bude větší než předloni, kdy se stát poprvé snažil Telecom prodat. Jeho pokus tehdy ztroskotal kvůli smluvním vztahům s minoritním akcionářem TelSource. Cena by se podle Tomáše Gaťka z Atlantik FT mohla pohybovat mezi 55 a 65 miliardami korun. Ekonomové odhadují ukončení prodeje v polovině roku 2005.

Neúspěchem naopak skončilo dnešní jednání ministrů o energetické koncepci. Spor panuje o případné výstavbě nových jaderných zdrojů a o uvolnění územních limitů těžby u hnědého uhlí, s čímž nesouhlasí ministerstvo životního prostředí. Právě Ambrozkovo ministerstvo o odklad energetické koncepce usilovalo; do návrhu chce zapracovat vlastní připomínky. "Můj odhad je, že nedojde k významným změnám, ale nevylučuji to," řekl po jednání vlády premiér Vladimír Špidla.

Vláda schválila zřízení zvláštního výboru, který bude koordinovat reformu veřejných financí. Kabinet tak chce odstranit roztříštěnost veřejných rozpočtů, která reformu komplikuje.

Mimořádné pomoci se letos od státu dočká šest bývalých okresů v hospodářsky slabých regionech České republiky. Ministři rozhodli, že bývalé okresy Břeclav, Cheb, Karlovy Vary, Kladno, Opava, Prachatice a Sokolov dostanou od státu celkem 320 milionů korun. Peníze by měly v oblastech podpořit podnikání a zvýšit tím zaměstnanost a zlepšit sociální podmínky.

Vláda podpořila i projekt Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Soukromé firmy se tak v budoucnu budou moci ve větší míře podílet na stavbách dálnic, škol či věznic, které tradičně zajišťuje stát. Výraznější zapojení firem do veřejných služeb vítají i ekonomové. Celý systém však podle nich může způsobit rychlejší zadlužování země. Politici, pokud by se chovali neodpovědně, by mohli naslibovat řadu investic, na které by stát v budoucnu nemusel mít, uvedli ekonomové pro ČTK.

S účetní ztrátou 14,4 miliardy korun bude letos hospodařit Fond národního majetku. Příjmy a výdaje fondu dnes vláda schválila. Největší část příjmů fond získá z chystané privatizace petrochemické skupiny Unipetrol a hnědouhelných dolů. Výdaje pak budou směřovat do fondu dopravy a ekologie.

Vláda vyčlenila také 20 milionů korun na podporu tří projektů zaměřených na hospodářskou obnovu a humanitární pomoc Balkánu.

Vláda zahájila privatizaci Telecomu, do června vybere poradce

PRAHA 7. ledna (ČTK) - Vláda dnes zahájila další pokus o prodej státních 51 procent v Českém Telecomu. Kabinet uložil ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, aby do konce letošního června prostřednictvím FNM vybral poradce, který navrhne nejvhodnější způsob prodeje. "Výběrové řízení bude vypsáno do 15. ledna a mělo by skončit do 30. května, přičemž do poloviny roku by měl poradce předložit vládě návrh dalšího postupu privatizace Telecomu," řekl na tiskové konferenci po jednání vlády Sobotka.

Naposledy se stát pokoušel podíl ve firmě prodat v roce 2002. Privatizace skončila neúspěšně kvůli smluvním vztahům s minoritním akcionářem TelSource.

"Hlavním úkolem poradce bude identifikovat vhodné zájemce," uvedl Sobotka s tím, že jeho ministerstvo se hledáním kupců nezabývá. Podle ministra zabere privatizace celý letošní rok. Jednou z variant prodeje je podle Sobotky přímý prodej podílu jednomu subjektu, který nabídne nejvyšší cenu. V úvahu přichází i veřejná nabídka akcií na kapitálovém trhu. Podle premiéra Vladimíra Špidly nejsou vyloučeny ani jiné varianty. Prodávat by se měl Telecom dohromady s dceřinou firmou Eurotel.

Podle dnešního vyjádření ministra informatiky Vladimíra Mlynáře pro BBC vláda nejspíš vypíše dvoukolovou soutěž, kde v prvním kole stanoví kritéria pro zájemce. "Osobně budu prosazovat, aby součástí kritérií byla podmínka účasti strategického investora v konsorciu, tzn. účast globální telekomunikační společnosti," poznamenal. "Ve druhém kole rozhodne nabízená cena, alespoň já to budu prosazovat," dodal.

Firma je nyní na prodej podle Sobotky lépe připravena, protože vyřešila některé problémy, které komplikovaly minulý pokus. Jednak Český Telecom získal zbývajících 49 procent v mobilním operátoru Eurotel, jednak stát ukončil smluvní vztah s minoritním akcionářem TelSource.

Výběrová komise na poradenskou firmu bude mít osm členů a budou v ní zástupci ministerstev financí, informatiky, vnitra a FNM.

Podle dřívějšího vyjádření ministra informatiky Vladimíra Mlynáře začne samotný prodej ve druhé polovině letošního roku a zřejmě skončí v roce 2005.

Mlynář v dnešním rozhovoru pro BBC dále zmínil, že o podíl v Telecomu se nyní zajímají více než dva subjekty. Jejich jména ale neuvedl. Stejně tak odmítl spekulovat o ceně, kterou nový vlastník za podíl státu zaplatí, odkázal pouze na výpočet dle ceny akcií na burze zvýšený o prémii za majoritu. Tržní cena podílu se nyní pohybuje kolem 50 miliard korun. "Ta je realistická v tuto chvíli, neumím odhadnout, jaká bude za čtyři měsíce," doplnil.

Kvůli zákonu o povinném výkupu od minoritních akcionářů musí mít nový nabyvatel k dispozici vyšší obnos, než bude kupní cena. "Kdo chce koupit podíl, musí mít připraveno kolem 80 miliard korun," zmínil Mlynář.

Analytici očekávají, že zájem investorů o Telecom bude větší než předloni. Jedním z důvodů vyššího zájmu by podle analytika Českého spořitelny Libora Vinkláta mělo být ovládnutí 100 procent Eurotelu, které firma dokončila loni v listopadu, i postupné zlepšování finanční situace zahraničních telekomunikačních společností. Cena by se podle Tomáše Gaťka z Atlantik FT mohla pohybovat mezi 55 a 65 miliardami korun. Ekonomové odhadují ukončení prodeje v polovině roku 2005.

Podle informací ČTK zatím o získání majority v Telecomu projevily zájem dánská TDC spolu s bankou Goldman Sachs. Zájem má i finanční skupina PPF, která však musí najít vhodného partnera z telekomunikačního oboru. Spekuluje se přitom o velkých mobilních skupinách Orange a Vodafone, které chtějí ovládnout Eurotel. Třetím zájemcem je údajně bývalý minoritní akcionář Swisscom spolu s britskou kapitálovou společností CVC Capital Partners.

TDC i Swisscom se účastnily i předchozího pokusu o privatizaci v roce 2002. Prodej ztroskotal na odmítavém stanovisku TelSource k ceně nabízené za jeho 27procentní podíl. TelSource měl se státem dohodu o společném postupu při prodeji akcií. Ta vypršela loni v prosinci, když konsorcium z Telecomu odešlo.

Tržní hodnota 51procentního podílu se podle ceny akcií na burze pohybuje kolem 47,5 miliardy korun. TDC v roce 2002 jako vítěz tendru za podíl nabízela 1,82 miliardy eur, což bylo zhruba 56 miliard korun.