Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Podle prezidenta České stomatologické komory Jiřího Pekárka by měl stát platit za své pojištěnce (studenty, důchodce a nezaměstnané) dvojnásobek.

Jiří Pekárek ve studiu BBC

Úterní hodinový protest ambulantních lékařů, zubařů a lékárníků byl většinou symbolický. V Praze obvykle jen vyvěsili plakát, na kterém informovali o důvodech své nespokojenosti. Jeden hlas za všechny. Tady jsou slova ambulantního lékaře Jiřího Hlaváče z Prahy 1.

Jiří HLAVÁČ, ambulantní lékař, Praha 1 (zvukový záznam): Normálně pracovat musíme, poněvadž nemůžeme nechat sedět tam v ambulanci, v čekárně třeba pacienta s krvácením z nosu nebo s teplotou čtyřicítkou dítě, které pláče, tak prostě nelze, nelze. Musíme jet normálně, bych řekl.

Ambulantní lékař Jiří Hlaváč z Prahy, který i v době protestu ordinoval. Nejen o symbolické hodinové stávce ambulantních doktorů a lékárníků bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. U mikrofonu je dnes Václav Moravec. K protějšímu mikrofonu usedl mluvčí Koalice ambulantních lékařů, jinak také prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Dovolte, abych byl v úvodu osobní. Když se každý měsíc podíváte na svoji výplatní pásku, máte výplatní pásku?

Nemám výplatní pásku.

Tak na daňové přiznání. To děláte?

Ano, ale ne každý měsíc.

Tak na roční daňové přiznání, kde máte napsáno, kolik odvádíte do systému zdravotního pojištění, jste přesvědčen o tom, že se vám jako daňovému poplatníkovi dostává adekvátní péče?

Já, abych řekl pravdu, se snažím lékaře nevyhledávat, s výjimkou zubního ošetření, které mi poskytuje má paní, tak lékaře nenavštěvuji. Asi je to špatně, protože ve svém věku už bych měl chodit na určité preventivní prohlídky, týkající se dalších věcí, nejen zubů, ale nečiním tak, tak přestože neplatím moc do zdravotního pojištění, nečerpám ho.

Neplatíte moc? Vy jste se přiznal k tomu, že se snažíte snižovat náklady, abyste nemusel moc odvádět?

Je na to takové ošklivé slovo - optimalizovat.

To skutečně děláte?

Ano, to skutečně dělám.

A nestydíte se jako daňový poplatník?

Jsem podnikatel, podnikám také kromě toho, že poskytuji zdravotní péči a nestydím se za to, protože to pokládám za legitimní, pokud se používají takové postupy, které odpovídají možnosti dané zákonem.

A co kdybych vám řekl, že i kvůli Pekárkově podnikateli se má zdravotnictví tak, jak se má? Že kdybyste odváděl víc, tak by se zdravotnictví mohlo mít lépe?

Samozřejmě, že každý, kdyby odváděl více, tak by zde bylo více peněz, ale samozřejmě, pokud se něco neudělá s těmi černými dírami, které tady jsou, tak by ty peníze zmizely v tom propadlišti ve zdravotnictví, tak jako mizí ostatní peníze, které se do něj investují. Oněch sto padesát nebo sto sedmdesát miliard určitě není malá částka.

Chcete tím říci, že tím, že jste si jako prezident České stomatologické komory, jako člověk z branže vědom, že existují černé díry ve zdravotnictví, tak vás to nemotivuje, abyste platil víc na zdravotním pojištění jako občan?

Já si myslím, že to není dáno tím. Já se domnívám, že se hraje určitá hra, kde každý podnikatel se snaží samozřejmě optimalizovat své daňové přiznání, snaží se nějakým způsobem investovat, odepisovat příslušné věci, týká se to i lékařů. Já se domnívám, kdyby zde byla určitá pobídka daňová, že by se daleko více také investovalo do moderního vybavení, a tohle to vybavení je potom ve prospěch zdravotnictví a nemizelo by v černých dírách, zůstalo by v těch přístrojích, v materiálech a podobně, které jsou využívány ve prospěch pacientů, a to se bohužel v té ambulantní sféře, o kterou nyní bojujeme, nemůže dít, protože na to nejsou prostředky.

Hovoříte-li o černých dírách, české daňové poplatníky stojí zdravotnictví zhruba sto sedmdesát miliard korun českých ročně. V této části je započítáno vybrané zdravotní pojištění a peníze, které jdou na zdravotnictví ze státního rozpočtu různými prostředky, například tím, že se oddluží některé státní podniky, které dluží na zdravotním pojištění. Nepřijde vám, jako daňovému poplatníkovi, i když tedy optimalizuje, jak jste sám doslova řekl, částka sto sedmdesáti miliard, jako částka dostatečná?

Je taková, jaká je. Je jisté, a souhlasím s vámi, že kdyby byl racionálně pojat celý systém zdravotnictví, že bychom mohli poskytnout více kvalitní péče za tyto prostředky. Neříkám, že bychom nemohli mít těch prostředků více a poskytovat zase kvalitnější péči, ale je opravdu otázkou, zdali přitom uspořádání současného stavu nemocnic, ambulancí a podobně, to stojí zato, snažit se nalít do zdravotnictví více peněz. Já bych se opravdu snažil nejdříve uspořádat ten systém, a potom dejme tomu zvýšit množství prostředků.

Pokud byste byl ministrem zdravotnictví, zkrátka začal byste s vymazáním černých děr, a teprve poté byste uvažoval o tom, zda zvýšit tok peněz, které jdou na zdravotnictví v České republice?

Samozřejmě podíval bych se na to zcela selsky a podíval bych se na to, kam teče nejvíce peněz a většinou tam, kde teče nejvíce peněz, se dá nejvíce ušetřit.

Kam teče nejvíce peněz?

A jestliže si uvědomíme, že více než padesát procent teče do ústavní péče, do nemocnic, tak bych začal právě tam. Do ambulancí teče asi pětadvacet procent prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to přeci jen není tak podstatná částka. Neříkám, že se tam ušetřit nedá, ale začal bych u těch velkých množství peněz. V jste zmínil to, že kromě zdravotního pojištění samozřejmě tady máme ještě jiné zdroje, především státní rozpočet, krajské rozpočty a ty bohužel, bohužel v uvozovkách, netečou do ambulancí, které jsou soukromé, ale právě tečou do těchto nemocnic. O to víc je třeba se na ně zaměřit.

Kolik z pětadvaceti procent, které z českého zdravotnického rozpočtu jdou do ambulancí, za které vy teď mluvíte a které právě dnes protestovaly, kolik z těch pětadvaceti procent byste označil za černou díru v tomto segmentu?

Nejsem schopen vám na to odpovědět. Zcela jisté, že zde dochází k určitému vykazování péče tužkou, samozřejmě v určitém procentu. Ale nemyslím si, že je to tak podstatné procento. Začínal bych opravdu z hlediska makroekonomiky tam, kde je to nejpodstatnější, u nemocnic, u léků.

Máte jako mluvčí Koalice ambulantních lékařů a jako prezident České stomatologické komory k dispozici nějaká skutečně důvěryhodná data, která by naznačila, že pokud by se s těmi sto sedmdesáti miliardami hospodařilo lépe, kolik by se dalo ušetřit?

Máme určitá data týkající se zubních lékařů. Protože my už v období osmi let děláme co dva roky ekonomické šetření, které dělá auditorská firma z daňových přiznání asi u dvou set sedmdesáti ordinací, takže my víme přesně, jak se vyvíjí průměrné příjmy, ať už je to od pojišťoven nebo v případě zubních lékařů od pacientů a jaké jsou výdaje. Svým způsobem jsem k tomu inicioval i další organizace ambulantních lékařů, takže tahle ta data máme. Bohužel data, která se týkají nemocnic nebo celého celku, mají k dispozici především pojišťovny, a když je porovnáte, tak ne vždy jsou věrohodná.

Řekněte ta vaše data.

Domnívám se, že situace například týkající se zubních lékařů není taková, jak naznačily dneska Hospodářské noviny, že se neustále zvyšují počty lékařů včetně zubních lékařů a že se horentně zvyšují výdaje, ať už ze zdravotního pojištění nebo od pacientů. Řekl bych, že ten nárůst je tady opravdu pomalý a povlovný a ne příliš se liší od inflace.

Ale, pokud byste měl říci, já jsem tu otázku směřoval na to, kolik by se ušetřilo, pokud by se v českém zdravotnictví pracovalo efektivně, pokud by nebyly černé díry?

Ten efektivní systém moderního zdravotnictví spočívá v tom, že pacienti chodí především do ambulancí za ambulantními lékaři, protože ta ambulance přeci jen pracuje levněji. Lékař v ambulanci si sám dělá lékaře a k tomu ještě ředitele, v uvozovkách, budu se smát, i zahradníka, kdežto, jakmile vytvoříte nemocnici nebo větší celek, tak samozřejmě máte vedlejší výdaje. Takže nemocnice by měly sloužit především k hospitalizaci. Neměly by poskytovat ostatní služby a u nás pořád přežívá systém socialistický, kdy nemocnice vedle toho, že slouží k hospitalizaci často zbytečné, protože by to mohl udělat ambulantní specialista nebo jiný ambulantní lékař, ještě poskytuje ambulantní služby a nejde jen o peníze, které se utratí přímo ze zdravotnictví, jde i o čas, který vlastně pojištěnec hlavně produktivní pojištěnec tráví cestováním do vzdálené nemocnice.

Vy jste použil jedno číslo, pětadvacet procent prostředků, které jsou ve zdravotnictví, jde k ambulantním lékařům. To číslo jste označil za nedostatečné. Můžete říci svou představu procent, která by měla směřovat k jednotlivým částem systému zdravotnictví v České republice, aby neexistovaly černé díry? Buďte, prosím, konkrétní.

Já se domnívám, že z dvou set nemocnic, které u nás jsou, by mělo zůstat tak zhruba sto padesát nemocnic, možná i méně, velmi dobře vybavených přístroji, které by byly využívány v několika směnách. Jsem přesvědčen, že by naprostá většina lékařů, která pracuje v těch dvou stech nemocnicích, měla zachováno pracovní uplatnění právě v těchto nemocnicích moderně vybavených. Bylo by zapotřebí zvládnout dopravu tak, aby pacient skutečně měl jistotu, že když bude problém, který vyžaduje hospitalizaci, umístění v nemocnici, že se tam dostane a že mu bude poskytnuta veškerá péče. Je problém, jestli dneska jsou zachovávány nemocnice, kde se narodí několik dětí za rok, kde se odoperuje několik málo operací a ti lékaři vlastně nemají zkušenosti. Na to, abych mohl získat zkušenosti, potřebuji opravdu denně pracovat.

A o kolik by se měl zvýšit podíl ambulantních lékařů na poskytované péči v českém zdravotnictví z pětadvaceti procent na kolik?

Těch pětadvacet procent, o kterých mluvíte, je vyjádřeno pouze v penězích. Já nevím, zdali vůbec někdo dovede spočítat ten podíl v práci, tak je na to velmi těžké odpovědět i z hlediska počtu lékařů. Zmínil jsem se o tom, že například dnešní Hospodářské noviny psaly, že lékařů je nadbytek a zapomínají na to, že například je zde nepříznivá věková skladba, že většina lékařů už je za svým profesionálním horizontem, že je zde poněkud jiná skladba týkající se rozložení výkonu povolání mezi muži a ženami, než je tomu běžné ve vyspělých zemích Evropské unie.

Podle vás je lékařů dost?

Já se domnívám, že v současné době jich je tak zřejmě přiměřeně, ale je otázka dalšího vývoje třeba osmi, deseti let, takže my se nemůžeme dívat jenom na současnost, ale musíme vnímat určité trendy.

A podíváte-li se a budete-li vnímat určité trendy, jste přesvědčen o tom, že by současný stav na lékařských fakultách měl vést ke snižování počtu lidí, kteří vychází z lékařských fakult?

Domnívám se, že by neměl vést ke snižování. Dokonce se domnívám, že v některých případech a týká se to zubního lékařství, by měl vést ke zvyšování produkce, ale jsem také přesvědčen, že ti lékaři, kteří dneska pracují, a to je další z podmínek té efektivity, nejsou pro některý výkon povolání dostatečně vzděláni. Ale zase si tady neseme dědictví minulosti, ať už mám na svědomí vytvoření rodinného lékaře, takový lékař nám tady chybí, skutečně univerzálního zubního lékaře, ne každý zubní lékař je takto kvalifikován a tedy opravdu máme určité nedostatky.

Předsedkyně Sdružení praktických lékařů Prahy 1 Ludmila Šustová v Lidových novinách k problémům českého zdravotnictví v souvislosti s úterním hodinovým protestem napsala, cituji: "Je načase, aby se lidé zajímali o to, kolik opravdu péče o jejich zdraví stojí. Máme tu systém švédského stolu. Nabídka je neomezená a oni byl byli bláhoví, kdyby ji nevyužívali. Musejí se ale stanovit nějaké meze," konec citátu. Považuje prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek příměr českého zdravotnictví ke švédskému stolu za trefný?

Já se musím pousmát. Nevím, jestli mám být neskromný, ale poprvé jsem tento příměr použil já při jednom rozhovoru s tehdejším panem premiérem Klausem, ale to už je dlouhá doba.

Byl jste vykraden.

Článek jmenované paní doktorky jsem četl a musím říci, že se mi velmi líbil, protože z pozice toho běžného praktického lékaře skutečně odhaluje problémy našeho zdravotnictví.

Co kdybych vám namítl, že u švédského stolu se chtějí právě co nejvíce najíst ambulantní lékaři a lékárníci, a tudíž protestovali?

To je trošíčku jinak. Ten příměr byl myšlen tak, že u toho švédského stolu jsou na jedné straně ti, kteří se chtějí najíst, to je ten pacient, který si opravdu vezme tolik chlebíčků a ostatních pochoutek, které se do něj vejdou a na druhé straně je ten cartering, který to dodává, a to jsme my lékaři. My samozřejmě máme zájem dodat těch pochoutek nejvíce, protože je někdo platí a máme za to nejvíce peněz, takže takhle by to mělo celé vypadat a já si za tím stojím.

Pro zajímavost, chcete-li marže, neboli přirážka lékáren a distributorů, kteří s vámi organizovali protest, dosahuje v Česku až dvaatřicet procent. Ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík považuje takovou přirážku za velmi slušnou s tím, že takovou marži je možné srovnat s obchodní marží některých řetězců v České republice. Není to poněkud divné organizovat protesty, které jste organizovali, když z veřejných prostředků si daňoví poplatníci platí dvaatřicetiprocentní marži?

Já se domnívám, že prodej léků je také svým způsobem prostřednictvím určitého řetězce. To je věc jedna. Zákon umožňuje lékárníkům a ostatním distributorům, protože ta marže musí být rozložena vlastně mezi všechny, kteří se na tom prodeji podílejí, tuto marži a oni se v tom rozmezí pohybují. Takže si myslím, že nedělají nic špatného. Problém je v tom, že pojišťovny jim neplatí včas a dluží jim značné části vlastně těch financí, které by lékárnici měli dostat. Takže pokud je tu určité právní rozmezí a někdo neplní ty věci, které jsou nasmlouvány, tak je to špatné. Pokud se někdo domnívá, ekonomové skutečně dokáží, že ta marže je příliš vysoká a že je správná regulace, což je otázka zcela ještě jiná, pak nechť přistoupí k určité úpravě.

Pane prezidente, promiňte, kličkujete a je mi zřejmé, že jste de facto zástupcem jedné skupiny, za níž lobujete, pro to jste zvolen.

Nejsem zástupcem lékárníků. Já jsem mluvčím Koalice ambulantních lékařů.

Ale skupiny i ambulantních lékařů, za které lobujete, zorganizovali jste společný protest. Vy osobně si myslíte, že by bylo dobré snížit tu částku, onu marži dvaatřicetiprocentní, která je hranicí maximální, aby byly vytlačeny černé díry?

Nejsem na to připraven, nejsem schopen vám na tuto otázku odpovědět. Říkám vám to naprosto upřímně. Nemám ani srovnání s maržemi, jaké se pohybují v ostatních zemích. Mohu vám říci, že také například v zubním lékařství jsou regulované ceny, to je něco podobného jako tato marže. My musíme například vypočítávat naše ceny té péče, kterou prodáváme pacientům, a na základě věcného usměrnění, je to nesmírně složité. Podléhá to subjektivním výkladům a domnívám se, že by naopak bylo velmi dobré vůbec tu regulaci zrušit a nechat trh, aby něco s tou péčí udělal.

To znamená včetně marží, že byste zrušil regulaci marží?

My nemáme marže.

Ne, myslím třeba u lékárníků. Přeci jen, pokud chcete rozumět zdravotnictví jako celku, což bych u prezidenta České stomatologické komory očekával, tak asi musí mít základní informace o segmentu, například lékárníků, se kterými dělá protest. Tudíž vzbuzuje ve vás dvaatřicet procent pochybnosti?

Nevzbuzuje.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC mluvčí Koalice ambulantních lékařů a prezident České stomatologické komory, Jiří Pekárek. Ne všichni ambulantní lékaři v úterý na hodinu přerušili práci. Stejně tak tomu bylo v lékárnách. Ambulantní lékař z Prahy 1 Jiří Hlaváč řekl BBC, že hodinový protest podporoval částečně, ale práci na hodinu nepřerušil.

Jiří HLAVÁČ, ambulantní lékař, Praha 1 (zvukový záznam): Částečně souhlasím, ale nelze se zapojit nějak aktivně, poněvadž od rána jsme tady měli už čtyřicet lidí, akutní případy, ouška u dětiček, krvácení z nosu, angíny, prudké záněty uzlin, takže nelze jako se zapojit tak očividně, bych řekl.

Slova ambulantního lékaře z Prahy 1 Jiřího Hlaváče. Někteří pacienti v úterý odcházeli z ordinací, aniž by protest zaregistrovali.

Pacientka (zvukový záznam): Ne, neříkali nic, že by stávkovali. Nezmínili se.

Řekla jedna z pacientek BBC. Mluvčí Koalice ambulantních lékařů a prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek Po ukončení hodinového protestu řekl, cituji doslova: "Chtěli jsme dnešní akcí vzkázat vládě, že je tady dvacet tisíc ambulantních zařízení a dva tisíce dvě stě lékáren, kterých si nikdo nevšímá," konec citátu. Pane prezidente, není to poněkud slabý důvod, když ministryně zdravotnictví Marie Součková tvrdí, že o problémech ambulantních lékařů a lékárníků ví a řeší je?

Já myslím, že těch důvodů bylo více a bohužel nebyl také nikdy čas některé ty důvody říci. My tvrdíme, že veškeré prostředky, téměř veškeré prostředky, které se takzvaně nalily dneska na řešení krize ve zdravotnictví, plynou do nemocnic. Některé příklady, prostřednictvím krajů bylo poskytnuto krajským nemocnicím něco přes tři miliardy korun, přesně tři miliardy čtyři sta milionů. Mezi svátky přišel příkaz paní ministryně resortním pojišťovnám, aby ta část peněz, která se vybere nad pojistné plány resortních pojišťoven, což je podle odhadů těchto pojišťoven asi dvě stě padesát milionů za první pololetí letošního roku opět byla vyplaceny nemocnicím. Za další, v současné době rozhoduje ministerstvo zdravotnictví o způsobu plateb nemocnicím, neboť ty se s pojišťovnami nedohodly. Znamená to, že je udržován systém, kdy je nemocnicím nebo alespoň některým nemocnicím vyplaceno více v zálohách než skutečně odvedou a situace je taková, že ke konci loňského roku dlužily tyto nemocnice Všeobecné zdravotní pojišťovně kolem dvou miliard a podle podkladů, které byly k dispozici koaliční skupině expertů, bude ta situace na konci roku taková, že budou přeplatky pojišťovny vůči zdravotnickým zařízením především nemocnicím čtyři miliardy, ale na druhé straně bude pojišťovna dlužit deset miliard zdravotnickým zařízením. Je to tedy velmi podivné, protože nemocnice dostávají vlastně bezúročnou půjčku.

Mohu-li celou věc zjednodušit, pochopil jsem z vašich slov správně, že Koalice ambulantních lékařů a Česká stomatologická komora budou protestovat do chvíle, než se začnou rušit nemocnice, protože v nemocnicích je zakopaný pes, lidově řečeno?

Trošíčku to zjednodušujete. Samozřejmě nejen v nemocnicích, ale v celém systému zdravotnictví. Není to jen otázka nemocnic.

A pokud si mohu toto zjednodušení dovolit, podepsal byste to?

Podepsal bych se pod tím a říkám to už minimálně tři nebo čtyři roky. Měl jsem zde určité rozpory s panem bývalým ministrem Fišerem, když jsem tvrdil, že je třeba redukovat, nejen zrušit lůžka, ale redukovat síť nemocnic. Myslím, že dokonce v roce 1996, když jsem neúspěšně kandidoval na senátora v Severomoravském kraji, jsem pořádal v Klinkovicích dvě konference na toto téma. Takže za tuto myšlenku bojuji již minimálně sedm let.

Protestu se nezúčastnila, rozumějme, hodinového přerušení práce Česká lékařská komora. Její prezident David Rath vysvětil 23. prosince v rozhovoru pro BBC, proč.

David RATH, prezident České lékařské komory (zvukový záznam): Víte je to trošku chybou určité koordinace, protože sjezd České lékařské komory, který byl v listopadu, na začátku listopadu, rozhodl, že pokud se ekonomická situace ve zdravotnictví nezlepší koncem tohoto roku a začátkem příštího roku, tak Česká lékařská komora zorganizuje protestní akci v prvé polovině dubna, kdy by se na tři dny měly uzavřít všechny neakutní lékařské provozy nebo zdravotnické provozy. Následně poté několik dnů nebo týdnů vystoupili kolegové ze stomatologické, lékárnické komory a některých sdružení a vyhlásili tu akci na 6. ledna. Čili my už jsme předtím byli vázáni rozhodnutím našeho nejvyššího orgánu sjezdu, a také si myslíme, že je logičtější dát vládě delší manévrovací prostor k řešení.

Slova prezidenta České lékařské komory Davida Ratha z rozhovoru pro BBC z 23. prosince. Co byste řekl na námitku, že hodinový protest vás do jisté míry usvědčil, že vám nešlo o systémové řešení problému českého zdravotnictví, protože jinak byste koordinovali svůj postoj s Českou lékařskou komorou?

Česká lékařská komora není součástí Koalice ambulantních lékařů. Koalice ambulantních lékařů je vlastně pětikoalice, která zastupuje ty organizace, které především sdružují privátní lékaře. Myslím si, že není žádným tajemstvím, že je i určité napětí mezi těmi organizacemi, jejichž členové jsou současně členy České lékařské komory a nevidím vůbec problém v tom, že jsme organizovali určitou akci, aniž by jí přímo organizovala také České lékařská komora. Pokud je mi známo, a mluvil jsem a četl jsem v tisku, tak Česká lékařská komora ústy pana prezidenta Ratha řekla, že tuto situaci chápe a že svým způsobem to podporuje.

Je už dnes zřejmé, že, pokud se vládě nepodaří zlepšit systém fungování zdravotnictví, že příští protest bude společný?

Ne, není to zřejmé.

Proč ne? Kvůli tomu napětí?

Narážíte na situaci, Koalice ambulantních lékařů, které součástí je Česká stomatologická komora, vychází navenek s těmi věcmi, kde dojde ke konsensu. Pokud dojde ke konsensu, že Česká lékařská komora a koalice uspořádají společnou akci, pak bude, já se obávám, že k tomuto konsensu nedojde, že napětí, které je mezi organizacemi všeobecných lékařů, v tomto případě některých ambulantních a Českou lékařskou komorou, je tak veliké, že prostě to není možné.

Teď mě napadá jeden citát, který pronesl v souvislosti s hodinovým protestem ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík, který protest označil slovem, cituji doslova: "Neúčelný," a dodal, "že nespokojení lékárníci a lékaři by měli s vládou začít tvrději vyjednávat a požadovat systémová řešení." Opět cituji Ševčíka doslova: "Vládě by měly přinést návrhy koncepce zapojit do této záležitosti široké spektrum politických sil včetně poslanců," konec citátu. To napětí, když nejste schopni se dohodnout mezi sebou jako lékaři a existuje mezi různými komorami tak velké napětí, že nejste schopni jít společně, tak není pak téměř nepředstavitelné po vás očekávat tlak na systémové řešení?

Za prvé jsem neřekl, že existuje napětí mezi komorami. Řekl jsem, že existuje napětí mezi organizacemi, jejíž členové jsou současně členy České lékařské komory. To znamená, tohle to napětí existuje ve vztahu všeobecných lékařů a myslím si, že je to veřejně známo. Nemyslím si, že tato akce je neúspěšná. Jestliže byste si zmapoval a zcela jistě budete mít k dispozici a měl jste monitoring televizí, rozhlasů, tisku a podobně, které se minimálně od soboty a bylo to také v minulém roce, zabývá naším protestem, tou bezvýznamnou, v uvozovkách, hodinovou stávkou, zase v uvozovkách, pak se domnívám, že jsme naopak byli velmi úspěšní a že jsme dokonce splnili ten další cíl, vyvolat určité reakce těch, kteří jsou za situaci zodpovědní. To znamená ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí. Teď je samozřejmě třeba poskytnout určitý čas a ten my dáváme do konce března, celý čtvrt roku na to, aby byly předloženy určité návrhy, aby byly diskutovány s námi, ale také s veřejností, protože se jedná o veřejné zdravotnictví. To se týká poskytovatelů, pojišťoven a především pacientů, a o to nám také šlo.

O dalších protestech se tedy bude rozhodovat koncem března, začátkem dubna?

17. února plánujeme tiskovou konferenci, kde bychom sdělili datum případných protestů, pokud do konce března nebudou podniknuty určité kroky k reformě zdravotnictví. Samozřejmě nejsme naivní, abychom si mysleli, že během čtvrt roku je možné spasit to, co se několik let vleče, ale samozřejmě je možné nastínit určité kroky.

Marie Součková některé kroky nastínila. Za jeden z kroků změn ve zdravotnictví a reformy považuje zvýšení zdravotního pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, které už vstoupilo v platnost.

Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví (ČSSD) (zvukový záznam): Zvýšení, o kterém hovoříme, činí dvě stě dvacet dva korun měsíčně pro ty, u kterých předpokládáme, že by mohly dosáhnout padesáti procent průměrného výdělku ve státě. Jestliže některý podnikatel nemá možnost vydělat osm tisíc dvě stě padesát korun, pak je mi podivné, že mnohý zaměstnanec daní daleko více, než takový podnikatel, který takto činí léta.

Prosincová slova ministryně zdravotnictví Marie Součkové, pronesená v Poslanecké sněmovně. I vy, tedy jako osoba, která optimalizuje, bude muset platit víc, že?

Přesně tak. No, to není řečeno, že když optimalizuji, tak budu platit víc, třeba jsem platil víc teď. To je otázka další. Ale samozřejmě, tohle to je určitá záplata. Je pravdou, že zaměstnanci, kteří nemohou optimalizovat, platili hodně a nesli tíhu poměrně dost značnou tíhu veřejného zdravotního pojištění, teď se zaměřila ministryně zdravotnictví na podnikatele, živnostníky, nebo také lékaře, protože se to týká opravdu i nás. Ale pořád se zapomíná na to, že je tady obrovské množství nezaměstnaných, žen na mateřské dovolené a dětí, za které platí toto pojistné vlastně z daní daňových poplatníků stát, a že za ně platí, znovu opakuji, hanebně málo, protože jestliže bude živnostník platit kolem tisíce nebo jedenácti set korun, a stát bude platit, a přidal teď devět korun za toho nezaměstnaného, necelou pětistovku, pak by se měl chovat ten stát jako živnostník a prostě jít k těm tisíci korunám.

Vy tedy považujete, aby za lidi, za které platí zdravotní pojištění stát, se platilo tisíc korun?

Domnívám se, že by se za ně mělo platit víc, než se platí teď. Těch tisíc korun jsem samozřejmě dal jako příměr.

Řekněte, jakou částku považujete za minimální, kterou by měla prosadit ministryně zdravotnictví ve vládě?

Jestliže má být minimální částka za živnostníka tisíc korun nebo jedenáct set korun, proč by neměla být tato částka stejná u toho, za kterého platí zdravotní pojištění stát. My se tady dostáváme ještě do dalších problémů, o kterých nebyla řeč, které souvisí se vstupem do Evropské unie. My totiž budeme muset platit péči také za děti a rodiny například zahraničních pracovníků u nás, a to jsou věci, o kterých se nemluví.

Vy jste už některé kroky naznačil, které vy osobně považujete za systémové, zrušení až poloviny nemocnic.

Ne, řekl jsem jedné čtvrtiny.

Jedné čtvrtiny, tak to se omlouvám, to jsem přeslechl.

Ze dvou set nemocnic na sto padesát.

Aha, promiňte, rozuměl jsem sto. Druhá část, tedy zvýšení odvodů za ty lidi...

Za takzvané státní pojištěnce.

Za které platí stát až na tisíc korun, to je minimum. Pak ministryně zdravotnictví Marie Součková považuje za klíčovou fázi, kterou předloží v lednu, podle slov, která dnes řekla BBC, systém změny fungování zdravotních pojišťoven. V současnosti je jich devět. Ona chce narovnat fungování zdravotních pojišťoven.

Kosmetická úprava. Nepřináší žádné peníze, dochází pouze k přelití části peněz od jednoho správce ke druhému.

Tedy ten návrh změn fungování zdravotní pojišťovny a systému zdravotních pojišťoven považujete za nedostatečný?

Nepovažuji ho za zásadní. Za zásadní bych považoval vymezení rozsahu té péče, která je hrazena ze zdravotního pojištění a té, která z ní placena není, a koneckonců je to v souladu také s určitým výkladem Ústavního soudu, když se jednalo o paragrafu paní poslankyně Fišerové.

Z toho, co zatím o té koncepci ministryně zdravotnictví víte, vám přijde nedostatečné?

Jsou to pouze náznaky. Domnívám se, přestože my jsme jediná skupina, která nežádala o odvolání paní ministryně, že proto, aby se prosadila nějaká koncepce třeba silné osoby, která s ní přijde, bohužel, tu v současné době takovou silnou osobu nevidím.

Konstatuje Jiří Pekárek. Děkuji za třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Já děkuji také, na shledanou.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ambulance se nezúčastní do protestů, jež na jaro plánuje Rath

PRAHA 6. ledna (ČTK) - Lékaři ze soukromých ambulancí, kteří dnes spolu s lékárníky a zubaři uspořádali první velký protest proti vládě, nepůjdou do protestů, jež na jaro plánuje Česká lékařská komora. Ačkoli jsou povinně členy lékařské komory, jejích akcí se neúčastní. V rozhovoru pro BBC to dnes uvedl prezident České stomatologické komory a mluvčí Koalice ambulantních lékařů Jiří Pekárek.

"Myslím si, že není žádné tajemství, že je určité napětí mezi těmi organizacemi, jejichž členové jsou současně členy lékařské komory a koalice," řekl. Napětí v lékařské komoře vyvrcholilo na jejím listopadovém sjezdu, kdy se část nespokojených členů pokusila svrhnout Ratha. Vytýkali mu nepravdy v žádosti o udělení lékařských licencí a problémy v hospodaření komory.

Rath již dříve ČTK řekl, že plně chápe důvody, které vedou některé kolegy lékaře k dnešnímu demonstrativnímu přerušení práce na jednu hodinu. "ČLK tento protest podporuje a vnímá jej jako legitimní projev nespokojenosti až zoufalství, které plynou ze současné vážné finanční situace resortu zdravotnictví," řekl.

Členem koalice je Česká stomatologická komora s dalšími čtyřmi sdruženími soukromých ambulantních lékařů. Dnešní protesty, jichž se podle odhadu zúčastnilo na 80 procent jejích členů, připravila koalice ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou, která členem koalice není. Česká lékařská komora, která stojí rovněž mimo, se k protestům nepřipojila.

Rath dnes BBC řekl, že ve dvou oddělených akcích vidí chybu koordinace. Připomněl, že listopadový sjezd komory rozhodl, že pokud se ekonomická situace zdravotnictví nezačne zlepšovat, zorganizuje ČLK v dubnu protestní akce - po tři dny, od 7. do 9. dubna, by se měly uzavřít všechny neakutní zdravotnické provozy.

Když sjezd ČLK takto rozhodl, následně za několik týdnů ohlásila koalice dnešní hodinové omezení provozu ambulancí a lékáren. "Byli jsme vázáni rozhodnutím našeho nejvyššího orgánu, sjezdu, a také si myslíme, že je logičtější dát vládě delší manévrovací prostor k řešení," dodal Rath.

Pekárek potvrdil, že příští protest nebude společný. Podle něj koalice vychází navenek jen s věcmi, u nichž je nalezena shoda. "Pokud dojde ke konsenzu, že ČLK a koalice uspořádají společnou akci, pak bude. Já se obávám, že k tomuto konsensu nedojde, že napětí, které je mezi organizacemi všeobecných lékařů a ČLK, je tak veliké, že to není možné," řekl.