Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang by uvítal lepší kontrolu tajných služeb v České republice.

Je velmi málo pravděpodobné, že by na území České republiky působily skupiny napojené na teroristickou síť Al Kajda, domnívá se ředitel české civilní rozvědky František Bublan.

Jiří Lang ve studiu BBC

František BUBLAN, ředitel české civilní rozvědky (zvuková ukázka): Zase vycházím z toho, kde by Al Kajda případně mohla získat své příznivce, získá to v prostředí, kde je velké množství přistěhovalců z arabských zemí, kde je velké množství mladých Arabů, kteří žijí v nějakém třeba i nedostatku nebo nějakých nuzných poměrech, tady je třeba typická Francie, kde ten počet přistěhovalců, kteří jsou v podstatě někde na okraji měst a bez prostředků, bez ničeho, je značně velký a kteří jsou ochotni se připojit k této myšlence toho radikálního islámu a nějaký skutek udělat, já zatím, co mám poznatky z našeho teritoria, tak vím, že těchto lidí by u nás bylo skutečně minimum, anebo možná nejsou vůbec žádní.

Ředitel české civilní rozvědky František Bublan v rozhovoru pro BBC. Jaká jsou současná bezpečnostní rizika pro Českou republiku. Jen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Bezpečnostní informační služby České republiky Jiří Lang, přeji vám dobrý den, vítejte v BBC.

Dobrý den.

Jak jako ředitel české civilní kontrarozvědky rozumíte sousloví důvěra v tajnou služby či tajné služby.

Já si myslím, že každý stát potřebuje orgán, který se stará o specifické záležitosti, které jsou v našem případě upraveny zákonem, ten zákon nám umožňuje realizovat opatření, která mohou zasahovat dosti hluboko a jde o to, aby veřejnost vnímala činnost naší služby jako činnost prospěšnou a ne jako činnost, kdy se snažíme zasahovat do soukromí bezdůvodně, z nějakých důvodů, které jsou netransparentní nebo, řekl bych, nějak jinak temné ...

Jste přesvědčen o tom, že vás tak, jak jste to popsal v první části vaší odpovědi, veřejnost vnímá nebo vás vnímá tak, že jste příliš tajemní, že jste docela i nedůvěryhodní, protože pravděpodobně zasahujete hodně do soukromí, a podobně.

Víte, to je těžká otázka, poměrně těžká odpověď. Já bych byl rád, kdybychom byli vnímáni pozitivněji, nemyslím si, že by současné vnímání naší služby bylo nějaké excelentní, v tom směru jistě máme ještě mnoho co dohánět, na druhou stranu také musíme vzít v úvahu situaci, v které jsme, jak dlouho jsme po změně režimu, jak se tu práci učíme dělat, protože většina našich zaměstnanců nemá žádné dlouholeté zkušenosti, učí se dělat tu práci za pochodu, ale tím nechci říci, že jsme neprofesionálové, zkrátka usilujeme o to, aby veřejnost nás vnímala pozitivně.

Vy jste ve funkci ředitele Bezpečnostní informační služby poměrně krátkou dobu, několik měsíců, můžete jasně sdělit, co vy jako nový ředitel Bezpečnostní informační služby chcete udělat pro to, abyste byli vnímáni veřejností, tedy daňovými poplatníky, kteří si vás platí, důvěryhodněji.

Ano, teď mě napadá, že já jsem daňový poplatník a že platím sám sebe, takže co pro to uděláme, no, samozřejmě má to několik oblastí, měli bychom přesvědčit svojí vlastní činností, to znamená, naše činnost by neměla být skandalizována, k tomu se asi dostaneme později a samozřejmě jsou tu výsledky naší činnosti, náš problém je, že my se těžko můžeme chlubit tím, co jsme dosáhli jaksi v kladném smyslu slova, na veřejnost se většinou dostávají ty opačné informace, nicméně ...

K tomu se dostaneme záhy.

... nicméně myslím si, že děláme kroky k tomu nebo chci dělat kroky k tomu a děláme, aby ta služba byla otevřená, co nejvíc to jde, ale jistě pochopíte, že těžko se hovoří o věcech, které mají nějaké svoje utajení, to zkrátka nejde, ale snažíme se tu cestu hledat, no, a doufáme, že ji společně najdeme.

Pokusím se vás vzít dnes za slovo a uvidíme, na kolik budete otevřený a transparentní v tomto rozhovoru, začněme těmi negativními věcmi. Veřejnost se o práci českých tajných služeb dozvídá především při vypuknutí nějakého skandálu, příkladem může být víc než rok starý případ, kdy příslušníci BIS sledovali své kolegy z civilní rozvědky, sledování vzešlo pravděpodobně z osobní iniciativy tehdejšího ředitele kontrarozvědky Jiřího Růžka, státní zástupce nyní posuzuje, zda v této kauze někdo porušil zákon a spáchal trestný čin, kdy a jak jste se vy osobně dozvěděl o celém tomto případu.

Tak, já jsem dlouze přemýšlel, až se mě na to zeptáte, protože jsem to očekával, co tak budu moct ve zkratce říci, aby z toho vaši posluchači měli nějaký, pokud možno, ucelený obrázek, abych se nedopustil nějakého vyzrazení utajované skutečnosti, já jsem se o celé akci dozvěděl letos v říjnu a zjistil jsem, že jaksi se stalo něco, co nebylo z našeho hlediska zcela transparentní, tím, pod tím si můžete představit to, že u nás každá akce má svůj začátek, svůj konec, je s tím spojená nějaká administrativní práce a v tomto případě nebylo všechno v pořádku ...

Vy jste právník, vystudoval jste, nemýlím-li se, Masarykovu univerzitu v Brně ...

Bakaláře, ano.

... právě právo, podle vašeho právního výkladu, bylo to v souladu s právním řádem to, co se u vás stalo?

Víte, já jsem, když jsem to zjistil, já budu pokračovat, tak jsem zadal vyšetřování své inspekci, která v tomto případě, jako jak je podle zákona obvyklé a nutné, vystupovala jako policejní orgán, to šetření bylo ukončeno a jeho součástí je, že zákon porušen nebyl, teď probíhá to, že státní zástupce se s tímto výsledkem seznámil a, myslím, tak do konce týdne by mohl dát svůj verdikt, zdali se s tím ztotožní nebo ještě bude žádat nějaké další procesní úkony.

Je pravda a můžete tím potvrdit či případně vyvrátit informace BBC, že jste v úterý před parlamentní komisí pro kontrolu Bezpečnostní informační služby použil v souvislosti s touto aférou, že se BIS stala černou ovcí české zpravodajské komunity?

Tak, jednání té komise bylo utajené, takže já těžko budu říkat, co jsem použil, berte to jako příměr, ta věc nebyla udělána dobře, nebyla udělána správně a já nechci za každou cenu bránit věc, která se stát neměla.

Považujete za normální, že vy, který jste byl za ředitelování Jiřího Růžka, vašeho předchůdce, náměstkem BIS pro operativu a měl sledování na starosti, jste o celé věci nevěděl?

Víte, já bych tu, já bych to rozdělil do dvou okruhů, první okruh je ten, zda ředitel služby měl právo vydat podobný rozkaz ...

Měl?

Tady je ta otázka, ta odpověď je taková, zatím bylo v šetření, že měl, otázka dalších souvislostí se teprve jaksi vyjasňuje, je to otázka toho státního zástupce, ale ta druhá oblast je, jakým způsobem byla tato, tento pokyn jaksi realizován, protože já jsem byl zodpovědný za útvary, které toto provádí a přijde mi logické, že tedy dostanu ten úkol já, já jsem ho nedostal, důvody neznám, nikdo mi je nesdělil a ...

Jak si je vykládáte, jako nedůvěru někdejšího ředitele Jiřího Růžka vůči vaší osobě?

Ne, to si tak nevykládám, já si zkrátka myslím, že ta situace byla v té době vyhodnocena nějak jinak, ale je to pro mě nepochopitelné, víte, promiňte mi, že se u toho trošku zastavím, mě to přijde asi taková, jako kdyby mi dal někdo pokyn, abych zpracoval rozpočet služby, na to je ekonomický náměstek, který tomu rozumí a umí to udělat, já jsem /nesrozumitelné/ náměstek nebo byl jsem tímto náměstkem, tudíž jsem měl tuto věc řešit.

Spojili jste se s vaším předchůdcem ve funkci Jiřím Růžkem a vysvětlovali jste si tuto situaci?

Nespojili jsme se v této věci ...

Považoval byste to za dobré, pokud byste si tu situaci vyjasnili.

Já si myslím, že k tomu setkání jaksi bude muset dojít, já bych si ho velmi přál, ale budu ho realizovat v době, kdy už bude ta věc jaksi uzavřená, je to pro mě komplikovaná situace.

Může celý případ, o němž se bavíme, znevěrohodnit Bezpečnostní informační službu v očích partnerských zpravodajských služeb na západ od českých hranic?

Víte, samozřejmě, že každá taková událost je jistě těmito službami jaksi zaevidována, osobně si myslím, že občas se každé službě přihodí nějaká, nějaký podobný, neříkám podobný, ale, nebo říkám podobný, malér, v uvozovkách, ale ta spolupráce je založena na konkrétních akcích a kvůli takové věci pochybuju, že by došlo jaksi k nějakému poklesu spolupráce.

Chcete tím naznačit, že výsledky vaší práce přebíjí tuto aféru.

Já jsem se od té doby s některými partnery setkal, na to téma jsem s nimi hovořil a byl jsem ujištěn, že tato událost jaksi nemá vliv na naší další spolupráci, to znamená, domnívám se, že ta spolupráce je prospěšná, je hodnocena dobře a myslím si, že v tom nemáme žádný dluh.

Vy jste vypovídal před sněmovní komisí pro kontrolu BIS, předseda této komise, poslanec občanských demokratů Jan Klas, před několika okamžiky řekl v rozhovoru pro BBC, že někdejší ředitel Jiří Růžek bude vypovídat před komisí pravděpodobně v lednu, podle Klase mu Jiří Růžek v úterý v telefonickém rozhovoru sdělil zajímavé skutečnosti celého případu.

Jan KLAS, poslanec, předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS (ODS) (zvuková ukázka): Za prvé, já to můžu pouze reprodukovat, není to podloženo ničím, to bych chtěl zdůraznit, se ohradil proti tomu, že by nějak plánovaně došlo k této akci, byla to údajně vyvolaná akce proto, že důstojníci z BIS nepřecházeli zcela samovolně do /nesrozumitelné/, ale že byli doslova naverbováni nebo byli verbováni, použil pan doktor Růžek takovéto vyjádření, takže bylo jeho povinností v rámci zabezpečení určité vnitřní bezpečnosti BIS zjistit, co se děje, doslova použil termín, byli mí lidé verbováni na ulici, to je první věta, která zazněla, myslím si, velice důležitá a druhá věta, že všechno probíhalo podle zákona.

Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas ještě v rozhovoru pro BBC k úternímu jednání komise o svém případu dodal.

Jan KLAS, poslanec, předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS (ODS) (zvuková ukázka): Včera ředitel Lang potvrdil před komisí, a to je velice důležitý závěr, těch závěrů je strašně moc i ze včerejška, že rozkazy a všechny akce můžou probíhat pouze na ústní rozkaz ředitele nebo dalších nadřízených složek BIS, a to mě, samozřejmě já tu věc znám a mě to trošičku děsí, protože to svádí i k takovýmto věcem.

Řekl v rozhovoru pro BBC před několika okamžiky předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas, co říkáte argumentům vašeho předchůdce Jiřího Růžka, které Klas tlumočil, totiž, že agenti BIS byli Úřadem pro zahraniční styky a informace verbováni doslova na ulici.

Pravdou, pardon, pravdou je, že celá řada našich zpravodajců odešla do ÚZSI, my tento odliv pracovníků nijak nevítáme, ale zaplaťpánbůh, žijeme ve společné, ve svobodné společnosti, kdy i zpravodaj může ze služby odejít, jsem rád, že tomu tak je a ...

Kdybyste vy měl takové podezření, o kterém údajně mluví někdejší ředitel BISky Jiří Růžek, také byste je řešil tím, že byste zadal nějaké sledování?

Víte, já ty poznatky o tom, že ti lidé odcházeli, samozřejmě mám, s ředitelem Růžkem jsem na toto téma několikrát mluvil, ale tyto věci se samozřejmě mají řešit za prvé jednáním mezi řediteli, jsou i další platformy, kde se dá tato otázka řešit, já bych rozhodně nezadával úkol personálnímu náměstkovi, aby někoho sledoval nebo pozoroval nebo něco takového.

Neukazuje celý případ na stále přetrvávající napětí a rivalitu českých tajných služeb a na jejich špatnou komunikaci a spolupráci?

Já jsem za službu zodpovědný zhruba půl roku a jsem potěšen, že mohu říci, že spolupráce s partnerskými službami v České republice je podle mne na velmi dobré úrovni, a to se týká jak vojenských, tak civilních, civilní rozvědky, vojenských služeb a civilní rozvědky, asi byste se měl zeptat jich, ale jednou z velkých snah je, abychom spolupracovali, protože, proto si nás ti daňoví poplatníci platí, ti si nás platí proto, aby z nás dostali maximum výsledků a ne něco jiného.

Na ten případ, o kterém se bavíme, už doplatil šéf sledovacího útvaru BIS Marián Cingroš, který počátkem listopadu ze služby odešel, případ bude mít ještě zřejmě dohru pro náměstka pro personalistiku Jiřího Simandla, jaké, jakou dohru, odejde Simandl z BIS?

Náš kolega Simandl již náměstkem není od té doby, co jsem přišel do funkce, já jsem ho i z této funkce odvolal, zrušil jsem celý útvar, který řídil, respektive jsem ho dal jiným, pod jiné řízení ...

A odejde zcela z BIS.

Víte, ta věc je taková, že doufám, že ano, protože si neumím představit jaksi další spolupráci, beru i tu okolnost jako poměrně velké selhání, on, i kdyby to bylo jakkoliv, tak měl aspoň říci, že nějaká taková věc se děje, věděl to a konstatování inspekce v tomto směru je velmi příkré, porušení služební kázně velmi /souzvuk hlasů/.

Pane ředitel, ty závěry, které vy máte k dispozici od vaší inspekce, ukazují pouze na pochybení Mariána Cingroše a Jiřího Simandla nebo ještě budou muset z BIS na základě této aféry odejít další lidi.

Domnívám se, že tyto dvě osoby z hlediska závěru šetření inspekce nesou hlavní zodpovědnost za tuto věc, ještě se tím zabýváme samozřejmě do větší hloubky, ale zatím tomu nic nenasvědčuje, pakliže bychom zjistili opak, tak bych přijal nějaká opatření.

Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS, poslanec občanských demokratů Jan Klas, říká v rozhovoru pro BBC, že poslední aféra kolem českých civilních služeb by měla vést ke zlepšení kontroly BIS a nejen BIS. Klas uvažuje o předložení zákona o lepší kontrole tajných služeb.

Jan KLAS, poslanec, předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS (ODS) (zvuková ukázka): Já bych chtěl, samozřejmě otázka je, jestli toho lze docílit, připravit zákon více poslanců, to znamená skupina poslanců, která by se podepsala pod tento zákon a který by pojednával nikoliv jen o pouze kontrole BIS, ale o kontrole všech zpravodajských služeb, jenom podotýkám, že vojenská rozvědka a civilní rozvědka nejsou kontrolovány celých dvanáct let.

Podle Klase by se měla posílit kontrola tajných služeb, především ze strany volených zástupců lidu, rozumějme poslanců.

Jan KLAS, poslanec, předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS (ODS) (zvuková ukázka): Myslím si, že čeští politici nepochopili jednu věc, že v jiných zemích je to tak, že politická kontrola, to znamená kontrola ze strany parlamentu, může zároveň sloužit i jako štít, která může říci, ano, tato akce se nepovedla, anebo také může říct, tato akce se povedla a my za ní děkujeme, protože samozřejmě média v jakékoliv zemi, abych nemluvil příliš konkrétně, tak nejsou ochotna samozřejmě zdůrazňovat něco, co se povedlo a ani služby to nerady dávají médiím k dispozici a já si myslím, že tady je velký prostor, aby sedm prověřených poslanců na nejvyšší stupeň mohlo samo podle svého zvážení říci, ano, tato věc je dobrá nebo tato věc není dobrá.

Řekl před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas, uvítal by ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang posílení kontroly ze strany parlamentu, rozumějme asi poslanců?

Uvítal by to pan ředitel Lang a domnívám se, že kontrola jaksi je důležitá, protože umožňuje jakýsi jiný kontakt s veřejností, jiný kontakt a hlubší kontakt, v současné době na úrovni vládních orgánů probíhá intenzivní příprava návrhu tohoto zákona také /souzvuk hlasů/ se ho zúčastní.

To znamená, že Jan Klas může být předběhnut vládou, protože se chystá zlepšení kontroly, jakou kontrolu vy byste uvítal, skutečně těch sedm poslanců, kteří by mohli jít až na dřeň, do morku kosti, podívat se do všech vašich trezorů?

Víte, kdo koho předběhne, to nevím, já bych byl rád, aby nebyly soutěže, ale aby byl kvalitní zákon, to v první řadě, druhá věc, jaksi nám zákon ukládá několik věcí, které si myslím, že nelze přestoupit, první z nich je ochrana našich zdrojů, žádná komise podle mého názoru nemůže znát, kdo nám ty informace dává, to nám ukládá zákon a neumím si představit prolomení této hranice. Co se týče postupů a dalších věcí, to už je otázka diskuse, vždycky je to tak, že pakliže je garantována jaksi kvalita té kontroly, to znamená, nebude docházet /nesrozumitelné/ informací, no, tak samozřejmě my ji vítáme, názory jsou na to různé, ta komise, které se účastníme a kde intenzivně pracujeme, probírá různé možnosti a ve finále bude na politicích, které zvolí.

Další téma, bezpečnostní rizika pro Českou republiku vyplývající ze současné mezinárodní situace. V neděli 14. prosince americký civilní správce Iráku Paul Bremer potvrdil zadržení svrženého iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Od 11. září 2001 byl svět svědkem vojenského zásahu Američanů v Afghánistánu a později v oblasti Perského zálivu, jak se pro Českou republiku v uplynulých dvou letech změnila bezpečnostní rizika, změnila-li se nějak.

Já si myslím, že terorismus je dneska takovým mottem dnešních dnů, změnila se rizika, Česká republika je součástí demokratické společnosti, vyslala různé složky do různých oblastí a samozřejmě jaksi není imunní proti jevům, které se projevují v různých státech světa, samozřejmě, že je to otázka analytické úvahy, jak aktuální je takové ohrožení České republiky.

Vy jste několikrát v uplynulém období těch dvou let tvrdili, že BIS nemá sebemenší informace o existenci teroristických struktur nebo buněk na území České republiky, můžete ale daňovému poplatníkovi, který si vás platí, potvrdit, že máte, řekněme, pokud možno, pod co největší kontrolou riziková prostředí, kde by mohly teroristické buňky vznikat a dál se v České republice vyvíjet.

My děláme všechno pro to, abychom tomuto úkolu dostáli, je to úkol základní, bezpečnost občanů České republiky a samozřejmě věnujeme tomu maximální /nesrozumitelné/ a pozornost, děláme pro to vše, máme pod kontrolou všechny rizikové faktory, které se v naší zemi vyskytují, takže myslím si, že v tomto směru může být veřejnost k dnešnímu dni klidná.

To znamená, že riziko tady vůbec žádné není nebo téměř žádné není.

Ne, Česká republika není ostrůvkem klidu v rozbouřeném moři, vezměme ale v úvahu, že jsme hovořili o té domácí, o tom domácím prostředí, já nevím, teď byl otevřen obchvat Plzně, takže cesta z Rozvadova do Prahy trvá několik hodin /souzvuk hlasů/.

Chcete tím říci, že otevření obchvatu je jistým rizikem pro terorismus v České republice.

Česká kontrarozvědka navrhovala, nezdržovala obchvat kolem Plzně zcela jistě, berte to jako metaforu, to znamená, jsme otevřená společnost, jezdí k nám tisíce, miliony turistů a tady jsme závislí na informacích od našich partnerských služeb domácích nebo zahraničních a já tu spolupráci mohu chválit, my máme v tuto chvíli dostatek informací pro to, abychom mohli přijímat potřebná opatření, ale samozřejmě sto procent v této věci nemůže zaručit nikdo a nikdy.

Můžete prozradit, zda jste v uplynulých měsících nebo v těch uplynulých dvou letech překazili na základě vašich informací zmaření nějakého teroristického útoku v České republice?

Víte, prozradit to nemůžu ani nechci, ale myslím si, že tuto otázku musím nechat bez konkrétní odpovědi.

Když tvrdíte, že terorismus je pro BIS nyní a stále zůstává prioritou číslo jedna a věnujete mu zcela zásadní pozornost, na čem to můžete dokladovat, například můžete říci, zda jste zvýšili počty lidí v BIS, kteří se věnují problematice terorismu?

Ano, my jsme přeřadili na tento problém hodně pracovníků, museli jsme samozřejmě oslabit činnosti jiné, jsou to Spojené národy ...

Jaké?

... jsou to Spojené národy, když uberu, musím potom někde přidat, jaké, to nebudu /nesrozumitelné/ našim protivníkům, kde jsme trochu omezili svoji pozornost.

Zastavme se například u problematiky Iráku, kterou jsem zmiňoval v úvodu, když jsem se díval do výroční zprávy BIS za rok 2002, tak je tam popisována aktivita iráckých zpravodajských služeb na českém území, kterou jste označili za poměrně rizikovou, připomenu, že letos v březnu Česká republika vyhostila pět iráckých diplomatů, včetně chargé d´affaires, v zemi působili ještě za éry diktátora Saddáma Husajna, diplomatické zastoupení Iráku v České republice pak pozastavilo činnost, vyhoštění diplomaté, a to tady prozradil v době zahájení vojenského zásahu v Iráku váš předchůdce Jiří Růžek, vyhoštění diplomaté podle BIS usilovali o zastavení vysílání Rádia Svobodná Evropa do Iráku a jedním z plánovaných scénářů byl i teroristický útok, jsou všechny tyto aktivity iráckých tajných služeb už dostatečně zmonitorovány z vaší strany?

Já si myslím, že aktivity iráckých vojenských služeb na našem území jsou paralyzovány zásadním způsobem.

Jsou zcela nebo stále příznivci režimu Saddáma Husajna, na českém území mohou podnikat nějakou aktivitu.

Víte, já si myslím, že příznivce jistě Saddám Husajn má i v České republice a nejenom mezi Araby, ale myslím si, že jaksi z těchto struktur žádné reálné nebezpečí, to nebezpečí hrozí z importu toho násilí do České republiky.

Můžete toto vysvětlit blížeji?

No, můžu to vysvětlit třeba tak, že Muhammad Atta, pardon, o kterém se psalo po celém světě, byl studentem v Hamburku, přijel do Spojených států a spáchal, co spáchal, podezření nebylo žádné, já v tuto chvíli nemám informaci o nikom, že by páchal takovýto útok nebo připravoval, kdybych ho měl, tak samozřejmě všechny dostupné orgány budou okamžitě informovány.

Pane řediteli, zmínil jste jméno Muhammada Atty, člověka, který stál a byl jedním ze strůjců útoků 11. září ve Spojených státech amerických, můžete říci, zda po těch dvou letech, které uplynuly od vyšetřování případu Atta, má už BIS zcela tento případ uzavřen nebo máte ještě některé neznámé v souvislosti s Attou a jeho působení v České republice.

Jak jsem řekl před chvílí, tak Muhammad Atta byl student v Německu, který žil normálním životem a nikdo nesignalizoval nějaké problémy, my jsme zaznamenali, co jsme zaznamenat mohli, uvědomte si, že jsme dělali vlastně věci směrem do minulosti, to znamená, pátrali jsme po člověku, který nás nijak nezajímal jako miliony ostatních, to znamená, že jsme dohledali, co jsme dohledat mohli, umím si představit, že ještě teoreticky se dostaneme dál, ale to je otázka jaksi, o které také nemohu podrobněji hovořit.

Vy jste pravděpodobně předali ty informace, které jste o Muhammadu Attovi a jeho působení v České republice, předali spojencům, o možnosti financování teroristy Muhammada Atty prostřednictvím iráckého diplomata v České republice a agenta irácké rozvědky se zmiňovala tajná zpráva amerického ministerstva obrany, navíc, když jsem se díval na diskusní pořad /nesrozumitelné/, tak americký viceprezident Dick Cheney s odkazem právě na Českou republiku a zpravodajské služby České republiky použil jako argument pro zdůvodnění zásahu v Iráku a pro argumentaci, že Irák podporoval Al Kajdu, jak velkou věrohodnost mají vaše informace, že Muhammad Atta byl financován prostřednictvím iráckého diplomata v Praze.

Jistě neočekáváte, pane redaktore, že vám tady vysvětlím ten příběh do poslední řádky, to ...

Ale něco očekávám.

... co, no, tak samozřejmě, to, co k tomu mohu říci, je to, že naše služba předala všem, kteří k tomu měli oprávnění, informace, které jsme měli k dispozici, součástí každé informace, krom /nesrozumitelné/ textu, je i otázka věrohodnosti, a tak dále, to znamená, my jsme spojencům a nejenom spojencům dali vše, co jsme měli k dispozici, uvědomte si, že po 11. září byl svět v šoku a jaksi hledalo se řešení, začínalo se velice rychle, intenzivně pracovat, já si myslím, že BIS i Česká republika má v tomto svědomí jaksi čisté, co se děje v Americe, jak to hodnotí politici, to je otázka pro někoho jiného a ne pro mě.

A vy jste z té otázky ale neunikl zcela, můžete naznačit, zda informace, že Muhammad Atta byl financován prostřednictvím iráckého diplomata v České republice, má poměrně silnou validitu?

Já to nebudu nijak komentovat, my jsme informaci předali, označili jsme ji a toto jsou spekulace, které se objevují a já to nechci nijak upřesňovat.

Proč je nechcete uvést na pravou míru.

Protože ten případ je stále ještě poměrně citlivý a jeho vyšetřování není ještě u konce a také si uvědomujeme váhu té informace.

Teď se zaměřme na působení dalších tajných služeb na území České republiky, které by mohlo být označeno slovem rizikové, vy jste zmiňovali irácké tajné služby režimu Saddáma Husajna po pádu Husajnova režimu, zvýšila se aktivita cizích zahraničních zpravodajských služeb na českém území, rozumějme například íránská tajná služba či tajné služby dalších zemí.

My se těmi zeměmi, které jsou, které zpracováváme z hlediska špionáže na území České republiky, se jimi zabýváme, známe jejich aktivity a máme poměrně dobrý přehled o jejich aktivitách, ale víte, tady jsme už v oblasti, kde sice můžete klást otázky, ale ode mě nedostanete skoro žádnou odpověď, takže to ještě zkuste a uvidíme.

Zvýšila aktivitu na českém území íránská tajná služba?

Bez komentáře.

Tak, asi nevím, zda to má smysl zkoušet dál, ale nepřispívá Česká republika k riziku terorismu, teď narážím na to, že česká vláda by se podle mezinárodní organizace Amnesty International měla vážněji zabývat doporučením Evropské komise a zlepšit dohled nad udělováním licencí pro obchod se zbraněmi, zkrátka, zda si a zda jste schopen jako ředitel BIS garantovat veřejnosti, že předáváte vládě tak validní informace, aby Česká republika nebyla rizikem při prodeji zbraní, na což upozorňuje Amnesty International.

Já mohu garantovat, že naše služba předává všechny relevantní informace, které má k dispozici tak, aby vláda a ostatní orgány mohly přijímat patřičná opatření.

A co říkáte z pohledu šéfa BIS kritice Amnesty International, je oprávněná pro Českou republiku?

Já bych se musel blíže seznámit s podklady, které k těmto závěrům vedou, já znám tu zprávu, ale jaksi v tomto ohledu je to konstatování zatím bez příliš velkých důkazů.

To znamená, že spíše berete obavy Amnesty International podle těch informací, které máte k dispozici, za přehnané.

To není otázka přehnanosti, nepřehnanosti, ty obchody se dějí, je to problém, je to velký problém, věnujeme se mu a dáváme informace tam, kam je potřeba.

Žádá si vás vláda, žádá si takové informace, nepodceňuje vláda z toho, jak vy koordinujete vzájemně tuto činnost za, řekněme, věc, která není až zas tak hodna zájmu.

Já si myslím, že vláda tomu věnuje velkou pozornost a informace z tohoto, z této oblasti jsou velmi častým kanálem komunikačním mezi námi a vládou a nejenom mezi vládou, ale i ostatními orgány.

Co se týče ekonomických rizik, tak ve výroční zprávě BIS za rok 2002 je varování vůči netransparentním prodejům pohledávek ze strany České konsolidační agentury, změnil se v letošním roce, změnilo se míro rizika, míra rizika v souvislosti s tímto?

Já nechci být škodolibý, letošní rok ještě neskončil, takže ještě máme pár dní, které může zásadně ještě změnit tuto událost, počkejte si na další výroční zprávu, my tam něco jistě napíšeme na toto téma.

To znamená, že se zabýváte Českou konsolidační agenturou.

Tak, když jsme to napsali do výroční zprávy, tak je to asi pravda.

Konstatuje ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang, děkuji za třicet minut věnovaných Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Děkuji a všem posluchačům přeji pěkné Vánoce a hodně štěstí do nového roku.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.