Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Vězeňská služba začne podle generální ředitelky Kamily Meclové za půl roku rušit ve vazebních věznicích příjem mobilních telefonů.

Kamila Meclová ve studiu BBC

Dozorci v českých, moravských a slezských věznicích získávají větší pravomoci. Vězeňská služba může podle novely zákona o vězeňské službě například používat rušičky na mobilní telefony nebo může sáhnout k odposlechům. Ze zákona však vypadla pasáž o informátorech, kteří by pomáhali odhalit trestnou činnost ve věznicích. Generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová lituje toho, že pasáž o informátorech se nelíbila poslancům.

Kamila MECLOVÁ /zvukový záznam/: Rozhodně si myslím, že mně tam chybí role informátora, protože západní demokratické státy tuto možnost mají. Oni vědí, že složení vězněné populace se velmi mění a že ve vězeních jsou velmi nebezpeční pachatelé, kteří nejsou ochotni akceptovat programy zacházení a jsou odhodlaní ve své trestné činnosti pokračovat nejenom po propuštění, ale dokonce jsou ochotni organizovat trestnou činnost věznic.

Řekla začátkem prosince v rozhovoru pro BBC generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová. Nejen o novele zákona o vězeňské službě bude následujících třicet minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla generální ředitelka Vězeňské služby České republiky Kamila Meclová. Vítejte po roce a čtvrt v BBC. Hezký dobrý den.

Děkuji, dobrý večer.

Když jste v Interview BBC byla naposledy, což bylo 2. října roku 2002, pochvalovala jste si, že počet vězňů v České republice klesl na 16 500. Za dobu, která uplynula od našeho posledního rozhovoru, se počet vězňů zvýšil o víc než tisíc. Čím je způsoben ten citovaný nárůst?

Dokonce se zvýšil o 1300 vězněných osob a ten nárůst je způsoben tím, že vězněná populace stárne, že skutečně v našich věznicích je mnohem více odsouzených za závažnou trestnou činnost, u které jsou nařízeny dlouhé tresty. To znamená, rostou počty odsouzených ve věznicích typu ostraha a zvýšená ostraha. A my jsme rádi, že zatím nerostou významně počty obviněných, protože to je velmi důležitý ukazatel trestní politiky státu, který se hlásí k těm moderním principům trestní politiky.

Znamená to, že tento počet stagnuje, o kterém mluvíte?

Zatím kolísáme kolem počtu 17 500, ale je možné, pokud dojde k novele trestního zákona a ke zpřísnění trestů za velmi závažnou trestnou činnost, že ten počet mírně poroste, ale neměl by ohrozit fungování vězeňské služby. Paralelně s tím by měly jít investiční prostředky pro vězeňskou službu tak, abychom byli schopni vybudovat nová specializovaná oddělení, vybudovat případně i novou věznici na zelené louce, o čemž velmi sníme jako celá vězeňská služba.

Nepochybujete o tom, je to plán reálný?

Já si myslím, že by měla v České republice nastat, protože dokonce i sousední Polsko má už dvě věznice postavené na zelené louce právě pro ty velmi nebezpečné pachatele a závažné trestné činnosti.

Paní generální ředitelko, v každém případě neočekáváte, že by v budoucích například dvou, či třech letech počet vězňů v České republice opět dosáhl magické hranice dvaceti tisíc, která byla překračována v letech devadesátých, a když jste byla v tomto pořadu naposledy, tak jste si oddechla, že tato magická hranice byla prolomena směrem dolů.

Myslím si, že to by nemělo nastat, pokud Česká republika bude ctít ty principy restorativní trestní politiky a pokud bude využívat všech možností odklonu v rámci trestního řízení, pokud budeme využívat i probační a mediační služby, která je naším partnerem.

Jak by mohl do struktury vězňů zasáhnout princip, který chce prosadit KDU-ČSL jako jedna z koaličních stran, tedy princip třikrát a dost, což by znamenalo, že v případě opakovaných závažných trestů by si daní odsouzení odpykávali daleko větší tresty?

To je problematika, která, si myslím, nepatří do uvažování českých politiků, protože nejenom že...

Promiňte, patří tam, když KDU-ČSL jako koaliční strana mluví o principu třikrát a dost a ministr vnitra Stanislav Gross naznačuje, že by také byl pro zpřísnění trestů při opakování některých závažných trestných činů.

Ano, ale něco jiného je zpřísnění trestu při individualizovaném posuzování toho kterého spáchaného trestného činu. A něco jiného je princip třikrát a dost, který znamená, že někoho odsoudí k doživotní izolaci jenom na základě třikrát opakovaného trestného činu. To si myslím, že je velmi závažný zásah do rozhodování nezávislosti soudu. A tento zásah by v rámci vězeňství v České republice vedl k tomu, že opět budeme zápasit s přeplněností v českých věznicích, opět budeme zápasit s tím, kolik metrů ubytovací plochy připadá na toho kterého vězněného pachatele trestné činnosti. A já sama se domnívám, že to není ta správná cesta. Ostatně naše sousední vyspělé demokratické státy nepřikračují k takovémuto řešení recidivity.

Varujete před principem třikrát a dost?

Ano a recidiva se, pokud jde o ty pachatele nejzávažnější trestné činnosti, musí řešit jinou cestou.

Jako například.

Například detenční ústavy. To také znají sousední a moderní vyspělé státy.

Pokud byste měla laikovi vysvětlit terminus technicus detenční ústav, to je co v češtině?

Ráda to vysvětlím. Týká se například především pachatelů trestné činnosti podmíněné sexuální deviací pachatele. A takovýto pachatel po odpykání trestu odnětí svobody je posléze například v sousedním Německu umístěn v detenčním ústavu naneurčito, možná i doživotně. A potom odborná komise psychiatrů, sexuologů a lékařů rozhoduje v intervalu například dvou let, zda pobyt takového člověka je na svobodě přijatelný, anebo zda pobyt na svobodě takového pachatele je stále nebezpečný. Potom on dále zůstává v takovém detenčním ústavu, a to si myslím, že je velmi moderní přístup k pachatelům velmi závažné trestné činnosti.

Byla jste oslovena například poslanci KDU-ČSL, abyste v rámci nějakého připomínkového řízení řekla svůj názor na třikrát a dost?

Ne, zatím nebyla.

Když jste si před necelým rokem a čtvrt v Interview BBC pochvalovala pokles počtu vězňů, tak jste si ale stěžovala na to, že se výrazně mění struktura v českých věznicích. Pokračuje růst počtu pachatelů odsouzených za závažnou činnost a organizovaný zločin, jak jste o tom mluvila před rokem a čtvrt?

Ta situace nadále platí. Skutečně my máme méně a méně vězňů v typu dohled. Ten počet vězňů v typu dozor je stabilizovaný, ale stoupají počty vězněných osob v typu ostraha a zvýšená ostraha, to znamená odsouzení k dlouhodobým trestům odnětí svobody a dokonce rostou i počty odsouzených k trestu výjimečnému, jako je trest doživotí.

Je pro ně dostatek kapacit například u výjimečných trestů, jako je trest doživotí a podobně, nebo budete muset přizpůsobit...?

Máme dostatek kapacity. V tuto dobu jsou to věznice Mírov a věznice Valdice, které mají personální i materiální prostředky k tomu, aby zajistily výkon trestu odnětí svobody pachatelů té nejzávažnější trestné činnosti.

Když jsem se probíral posledními statistikami, i když jsou trestanci povinni pracovat, daří se najít práci jen pro necelou polovinu. Stále se dá tedy říci, že trvá problém zaměstnanosti vězňů. Kdy by podle vás se mohlo ono číslo rapidně zvýšit a mohla by pracovat většina odsouzených?

Já teď vyjádřím jednu velmi odvážnou myšlenku. Nastalo by to tehdy, pokud bychom přijali model některých západních zemí, které zaměstnávají odsouzené pouze na polovinu pracovního úvazku. To znamená, že každý vězeň pracuje pouze čtyři hodiny a na jeho místo po čtyřech hodinách přichází jiný vězeň. A tím oni docilují té závratné vysoké zaměstnanosti svých odsouzených.

A nešlo by, promiňte, nešlo by docilovat závratné zaměstnanosti, že budou čeští vězni na jednu směnu pracovat na osm hodin a pak je vystřídá druhá směna také na osm hodin a budete mít stoprocentní zaměstnanost?

Bohužel, pane Moravec, sám víte, jaké jsou obtíže při zaměstnávání bezúhonných občanů. A vězeňská služba, co může, snaží se najít pracovní příležitosti pro své odsouzené.

Kde byste mohli udělat víc? A teď neříkejte to, že by pracovali na půl úvazku, byť by se vám to jako model líbilo?

Možná bychom mohli najít investiční prostředky pro ostrahové věznice tak, abychom zajistili to bezpečné prostředí pro firmy, které by potom nemusely zaměstnávat vězně mimo věznici, to znamená ty dozorové vězně, ale pracovali by uvnitř přísně střeženého objektu. Tam jsou pro nás určité rezervy. My s nimi například počítáme ve věznici Kynšperk, kterou chystáme vybavit takovým bezpečnostním zařízením, aby uvnitř ostrahového pásma mohly být pracovní haly pro vězně typu ostraha.

Jak velká investice by to musela být, pokud by mělo dojít k takové investici ve většině věznic ostrahových?

No, já si myslím, že ta investice by šla do velmi vysokých částek a že by to rozhodně nebylo méně jak sto až dvě stě miliard pro budoucnost, dejme tomu, pěti, osmi let.

Letos v létě jste otevřeli ve Stráži pod Ralskem první specializované zařízení pro zvláště nebezpečné vězně v České republice. Tehdy jste avizovali, že do konce roku 2003 otevřete další tři. Konec roku je na spadnutí. Otevřeli jste další tři?

To se nám bohužel nepodařilo, protože určitě je vám velmi dobře známá skutečnost, jak je složité respektovat ustanovení zákona číslo 199 o veřejných zakázkách. Takže my v tuto dobu máme otevřeno a už i zaplněno specializované oddělení ve Stráži pod Ralskem, stavíme takové oddělení v Horním Slavkově, které je před dokončením a předáním a před kolaudačním řízením, a další bohužel taková specializovaná oddělení máme ještě v rámci výběrových řízení například v Brně a v Ostravě.

To znamená, že do konce roku by mělo být spuštěno to druhé, nebo je to nereálné, spíš začátek ledna?

Spíš začátkem příštího roku bude otevřeno nové oddělení v Horním Slavkově.

Celkem jich chcete mít, nemýlím-li se, pět.

Chceme jich mít pět, ano.

A dokdy by měla být tato zařízení pro zvlášť nebezpečné vězně, těch pět zařízení, kdy by mělo být spuštěno?

Rozhodně do konce roku 2004 a pro Českou republiku tak budou vytvořeny podmínky, aby byla schopna zajistit řádný výkon trestu odnětí svobody na pachatelích té nejnebezpečnější trestné činnosti a i na pachatelích, kteří jsou rezistentní vůči programům zacházení.

V uplynulých měsících byla veřejnost informovaná o operacích Gaston a Motýlek, nejnověji také o zásahu Alcatras. Pro úplnost, šlo o případy distribuce drog ve Vinařicích na Kladensku a v Ostravě - Heřmanicích. Heřmanice byly přitom dokonce prohlášeny za bezdrogovou zónu. Můžete velmi stručně říci a odpovědět lidem, kteří si položí tu základní otázku, jak je možné, že se stále drogy do věznic dostávají?

Věznice v České republice rozhodně nejsou žádným vzduchotěsným zařízením a drogy k nám přicházejí mnoha cestami, ať už jsou to cesty návštěv, ať už jsou to cesty zásobování, a to je pro nás to nejsmutnější, že jsou to mnohdy i cesty našich zaměstnanců.

Například 15. listopadu plzeňská Mladá fronta DNES referovala o tom, že policisté obvinili dozorce z Plzně - Bor ze zneužití pravomoci veřejného činitele a distribuce drog. Dozorce zásoboval vězně pervitinem a heroinem. Nastoupil k vězeňské službě v roce 2000.

Ano a mohu vám říci, že v tuto chvíli máme další nejnovější případ z Bělušic z minulého týdne, kdy máme obviněny další dva příslušníky vězeňské služby.

Znamená to, že děláte špatně personální politiku, že vám vaši zaměstnanci distribuují ve věznicích drogy?

Vemte si to, že česká vězeňská služba zaměstnává téměř jedenáct tisíc zaměstnanců, příslušníků i občanských zaměstnanců. A já si myslím, že z hlediska určité pravděpodobnosti prostě tam patří to selhání lidského činitele. Ne, že by mě to těšilo, ale vnímám to jako určitý jev, kterému se nejsme schopni vyhnout, seč budeme přijímat všechna opatření, aby se to nestalo, včetně toho, jak velmi náročná je cesta k tomu, aby se někdo vůbec stal příslušníkem a zaměstnancem vězeňské služby. Ostatně...

Jaká další opatření chcete přijmout, aby se neopakovaly případy, nebo aby se opakovaly co nejméně případy jako Plzeň - Bory nebo ten poslední případ z minulého týdne, který jste zmínila?

My pracujeme momentálně na velmi konkrétním protikorupčním programu vězeňské služby, který se bude týkat každé funkce a bude se týkat konkrétních rizik v souvislosti s možným korupčním jednáním. Takže pojmenujeme roli strážný na vstupu a jakým způsobem by mohl být zkorumpovatelný a tam se budeme snažit ta rizika pojmenovat a také je kontrolovat. Takže to jsou ty přístupy, které se snažíme v budoucnosti realizovat, ale, opakuji, jako deset tisíc zaměstnanců je přece jenom takovým množstvím, kdy někdo občas selže a podlehne té situaci, kdy je manipulován rodinou toho odsouzeného nebo obviněného a zkrátka a dobře dopustí se nejprve jenom maličkosti, že například přenese dopis, ale okamžitě je vydíratelný a najednou se po něm chce, aby přenesl mnohem více nebo nějaký mnohem nebezpečnější předmět a tím zrovna je droga.

Kdy by tento program měl vstoupit v platnost ve vězeňské službě?

Rozhodně příští rok.

Začátkem?

Určitě v druhém čtvrtletí.

Dozorci ve věznicích získávají větší pravomoci, a to na základě novely zákona o vězeňské službě, která vstupuje v platnost. Můžete říci, v čem především, pokud byste tu novelu označila za průlomovou, v čem především byste ji označila za průlomovou?

Já bych ji neoznačila za průlomovou, protože ten průlom důvěry ve vztahu k vězeňské službě, pokud jde o možnost využívat informátora, ten se prostě neodehrál, ale rozhodně je velmi dobrá v tom, že precizovala vztahy vězeňské služby nejenom k ministerstvu spravedlnosti, ale i k Policii České republiky i k jiným resortům, se kterými spolupracuje. My máme například mnohem přesněji formulovány podmínky, za kterých vypomáháme policii při určitých mimořádných událostech obdobně v minulosti, jako tomu bylo, když v Praze probíhalo jednání NATO nebo jednání Mezinárodního měnového fondu. Jsou tam zvýšeny kompetence příslušníků vězeňské služby při zajišťování pořádku, v bezprostřední blízkosti našich objektů mohou legitimovat a mohou i vykazovat občany, které narušují bezpečnost v nejbližší blízkosti našich objektů.

Také je poměrně známé a veřejnost se v souvislosti s touto novelou dozvěděla o rušičkách, které můžete instalovat ve vazebních věznicích i ve věznicích normálních. Kdy začnete instalovat první rušičky ve věznicích?

To je velmi důležité ustanovení, protože všem je velmi dobře známo, že ta snaha dostat mobilní telefony do věznic všemi těmi cestami, o kterých jsem hovořila, cestou návštěv, cestou zásobování a někdy i cestou selhání našeho zaměstnance, že je velmi intenzivní. A chtěla bych jenom připomenout, že jestliže tahle problematika se v České republice pohybuje kolem čísla 180 až 200, tak v mezinárodních podmínkách se ta čísla pohybují kolem tisícovek. Prostě problematika průniku mobilních telefonů a drog je celosvětovým problémem všech vězeňských služeb.

Vy teď budete moci bojovat těmi rušičkami. Zamluvila jste otázku, kdy je pravděpodobné, že byste začali instalovat první rušičky?

My budeme muset vypsat výběrové řízení na takovou techniku. Já si myslím, že k rušení příjmu a vysílání z mobilního telefonu by mohlo dojít nejdříve v druhém pololetí roku 2004. Pokud jde...

Je reálné, promiňte, je reálné, že tou technologií budou vybaveny všechny věznice v České republice?

Ne, musí to jít po krocích. My se budeme snažit, abychom zajistili vybavení nejprve ve vazebních věznicích tak, aby nemohlo docházet k maření vyšetřování. Teprve později se budeme snažit, aby tím byly vybaveny i prostory přesně klasifikované v rámci ostatních věznic tak, aby například v těch věznicích typu ostraha a zvýšená ostraha nemohlo docházet k organizování trestné činnosti z věznice.

O jak velkou investici půjde a do kolika let bude rozvržena, jestliže říkáte, že půjde o postupné kroky nejdříve vazební věznice a pak teprve věznice další?

Rozhodně to budou investice, které budou stamilionové a budou se týkat našich investičních záměrů do let 2007, do let 2010.

Vy jste zmínila informátory, což původně v novele zákona o vězeňské službě bylo. Informátory by mohla, alespoň tak se s tím počítalo, využívat vězeňská služba k tomu, aby odhalovala trestnou činnost ve věznicích. Nakonec informátoři vypadli z novely zákona, protože se nelíbili zákonodárcům. Vy jste 3. prosince v rozhovoru pro BBC naznačila, že se pokusíte jako generální ředitelka vězeňské služby znovu někdy v budoucnu prosazovat zavedení institutu informátorů do vězeňské služby. Kdy se o to pokusíte, v roce příštím?

Ne, to by rozhodně nebylo taktické ani strategické.

Prozraďte taktiku a strategii Kamily Meclové.

Pokusíme se o to po nových volbách. My musíme být rádi, že novela zákona čísla 555 nastala té formy, se kterou jsme u ní spokojeni. My pokud jde o tu problematiku prevence závažné trestné činnosti ve věznicích, se budeme snažit komunikovat s policejním prezidentem a nastavit určité intenzivnější mechanizmy spolupráce mezi těmito složkami státní správy, ale není to konstruktivní řešení a mohu vám říci, že mezinárodně v této oblasti Česká republika pokulhává, že nemá důvěru ve svoji vlastní vězeňskou službu, která má zajišťovat bezpečnost nejenom občanů, ale také i svých vlastních zaměstnanců.

Chcete tím naznačit, že to, že v České republice nebudou informátoři, kterých by mohla vězeňská služba využívat, tak vyřazuje Vězeňskou službu České republiky z těch civilizovaných vězeňských služeb, nebo..., abych tomu rozuměl...?

Ne, tak příkré to nemělo být, to moje vyjádření.

Tak to vyznělo, omlouvám se za interpretaci.

My jsme plnohodnotní ve srovnání s mezinárodními vězeňskými službami v jiných parametrech, ale tohle to je okolnost, kterou ty jiné vězeňské systémy používají jako základní násobilku. A my si myslíme, že jako do budoucna bychom měli i tuhle tu násobilku umět ovládat a pracovat s ní.

Znovu tedy po roce 2006?

Určitě.

Ovšem tady mohu dát protiargument někdejšího vládního zmocněnce pro lidská práva, dnes komentátora a novináře deníku Právo Petra Uhla. Ten 30. října napsal, cituji doslova: "Problém českých věznic je v tom, že kontrola nad výkonem vazby a trestu odnětí svobody je nedostatečná. Systém vnitřní kontroly trpí osobní provázaností a podjatostí ať už ve prospěch, nebo v neprospěch kontrolovaných," konec citátu. Jak byste vyargumentovala to, že zkrátka jste si informátory nezasloužili, protože problém českých věznic je tam, jak ho popsal Petr Uhl?

Vězeňská služba v České republice má velmi přesně definované kontrolní mechanismy ve svém organizačním řádu. A myslím si, že pan Uhl se pouze domnívá o určitých osobních provázanostech. Já sama jsem osobně zodpovědná za to, že řídím odbory, odbor kontroly a prevence a tím vlastně řídím i všechny další kontrolní mechanismy v rámci české vězeňské služby. A nedomnívám se, že by tam fungovaly mechanismy jakési osobní provázanosti. Tam...

A není to tak, že to vždycky bude říkat člověk, který je uvnitř dané instituce? Petr Uhl v souvislosti s tím textem, který jsem citoval, tak naznačil, že vládní zmocněnec, současný vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab v budoucnu navrhne vládě novelu zákona o veřejném ochránci práv a ombudsmanovi by měla být svěřena soustavná kontrola podmínek zbavení osobní svobody. To znamená, že by k vám měl pravomoci ombudsman Otakar Motejl.

Ty pravomoci pan ombudsman už nyní má, protože se na nás obrací se stížnostmi vězněných osob, ať už jde o obviněné, nebo o odsouzené, nebo ať už jde i o rodinné příslušníky...

Uvítala byste rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv k vězeňské službě jako, rozumějme, ochránce veřejných práv jako kontrolora fungování a dodržování práv vězňů?

Já bych to neuvítala, protože si myslím, že ty pravomoce jsou dostatečné, které mají nyní v rukách státní zástupci. A státní zástupci jsou pro nás dostatečně nezávislou skupinou, která dbá na to, aby zákony, pokud jde o výkon trestu odnětí svobody nebo pokud jde o výkon vazby, vězeňská služba dodržovala tak, jak jí je to stanoveno. Pokud vězeňská služba bude kontrolována desítkami orgánů státní správy, tak to rozhodně nepřispěje klidu pro její práci. Ta role kontrolora by skutečně se měla stabilizovat v rukách kompetentního správce. A já si myslím, že státní zástupci jsou k tomu kompetentní, že ta spolupráce naše vzájemná je...

Byť jsou pod stejným vedením jako vězeňská služba, rozumějme pod ministerstvem spravedlnosti?

Ale to vedení se týká pouze správy. Pan ministr jim dává jenom peníze, ale on jim nezasahuje do toho, jakým způsobem mají kontrolovat. To je...

Peníze jsou ale na prvním místě. Víte, jak to je v České republice.

To je podobně jako se soudci. On nezasahuje do toho, jak mají kontrolovat a jaká stanoviska vůči nám mají vydávat. A já si myslím, že jsou to ty správný ruce.

Závěrečné téma - převoz dvou vězňů odsouzených v Thajsku, kteří si odpykávají trest v Thajsku za pašování drog a kteří mají být převezeni do České republiky. Připomínám, že jde o české občany Emila Novotného a Radka Hanykovicse, kteří by měli být vydáni do České republiky. Kdy je reálné, že převezeni do České republiky budou?

Budou převezeni do České republiky během prvního čtvrtletí roku 2004 a veškeré další informace vám nemohu poskytnout, jsou důvěrné.

Můžete ale říci, jak náročná to bude pro Vězeňskou službu České republiky operace, když podle našich informací vlastně není přímé spojení mezi..., letecké spojení mezi Thajskem a mezi Prahou?

Musíme se naučit i takovéhle velmi závažné a nové věci pro vězeňskou službu. Ta eskorta bude v takovém složení, aby bezpečnost těch dvou převážných vězňů nemohla být ohrožena.

Znamená to, do několika týdnů budou už v Praze?

Pravděpodobně ano.

Kamila Meclová, tajemná Kamila Meclová, generální ředitelka Vězeňské služby České republiky. Děkuji za třicet minut věnovaných rozhlasové stanici BBC, konkrétně pořadu Interview BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou, děkuji.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Těžké zločiny: lidovci navrhují "třikrát a dost"

Hospodářské noviny, 13. 1. 2004, strana: 2 - Zvyšující se počet opakovaných trestných činů přiměl KDU-ČSL oprášit návrh namířený proti recidivistům. Za třetí vraždu či znásilnění s následkem smrti doživotní trest. Takový trest pro recidivisty chtějí v parlamentu prosadit křesťanští demokraté.

Sami lidovci přitom návrh zavést do trestního zákona zásadu třikrát a dost neúspěšně prosazovali již v polovině devadesátých let. Tentokrát ale přišli s výraznou změnou. "Soud bude moci rozhodnout, že doživotí neuloží, když to řádně vzhledem k osobě pachatele vyloží," představil včera podstatu nového lidoveckého návrhu autor novely, poslanec Pavel Severa.

Lidovci se tím snaží odbourat hlavní výhradu vůči svému plánu. Totiž, že by soudci neměli vlastně o čem rozhodovat, kdyby před nimi stanul recidivista, který potřetí spáchal závažný trestný čin. Odborníci však mají proti návrhu výhrady. Proti zavedení zásady třikrát a dost je například ministr spravedlnosti Karel Čermák. Trestání podle zásady "třikrát a dost" není podle něho humánní.

S novelou nesouhlasí také šéfka Vězeňské služby Kamila Meclová. "Tento zásah by vedl k tomu, že opět budeme zápasit s přeplněností ve věznicích," uvedla Meclová v prosinci v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Křesťanští demokraté svůj návrh hájí. "Každý člověk rozhoduje sám o sobě. A jestli někdo potřetí spáchá velmi závažný trestný čin, tak musí existovat jasný signál, že nikdo takový se už ve slušné společnosti nikdy neobjeví," řekl šéf lidovců Miroslav Kalousek. KDU-ČSL ale podle něj nebude trvat na tom, aby návrh podpořili koaliční partneři ve vládě. "Nemůžeme si vynucovat loajalitu k něčemu, co nebylo obsaženo v koaliční smlouvě," doplnil Kalousek.

Mezi ostatními politickými stranami mají lidovci šanci získat podporu. Zatímco premiér Vladimír Špidla je k návrhu třikrát a dost kritický, ministr vnitra a místopředseda ČSSD Stanislav Gross se uzákonění takové úpravy nebrání. "Rozhodování o vině je vysloveně individuální záležitost. Je potřeba, aby soudci měli možnost dávat takové tresty, které dávají odsouzeným možnost návratu," uvedl Špidla. Je přesvědčen, že pokud jde o počet nejzávažnějších trestných činů, zavedení zásady třikrát a dost situaci významně nezmění.

"Vím, že jsou na to mezi odborníky různé názory, ale já to apriori neodsuzuji," komentoval návrh lidovců Gross. Podle Grosse bude ale třeba návrh na zavedení zásady třikrát a dost ještě upravit tak, aby se určitým způsobem týkala i tzv. malé kriminality.

Nepodmíněným trestům by se neměli vyhnout ti, kteří opakovaně páchají drobnější delikty. "Protože mně prostě vadí neschopnost sankcionovat kapesní zloděje," říká Gross, proč by se princip navrhovaný lidovci neměl týkat jen těch nejtěžších zločinů.

Zdrženliví jsou k návrhu KDU-ČSL koaliční unionisté. Podle předsedy Unie svobody-DEU Petra Mareše jde o přílišné zjednodušování problému. "Je to návrh, ke kterému osobně nemám pozitivní ani negativní vztah. Jsme připraveni diskutovat o tom, jestli by to mohlo přispět ke zlepšení právního vědomí v zemi," řekl předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl.

S podporou mohou počítat lidovci u části ODS. "V naší straně budou lidé, kteří návrh podpoří, pokud se bude týkat zvlášť závažných trestných činů, jako jsou vražda, teror či obchodování s lidmi," uvedl včera místopředseda ODS Petr Nečas. Sám patří k té skupině v ODS, která má pro návrh lidovců pochopení. Na druhé straně stínový ministr vnitra občanských demokratů Ivan Langer nápad zavést "povinné" doživotí za třetí závažný trestný čin nepodporuje. "Nepovede to ke snížení kriminality.

Současný systém umožňuje odsoudit pachatele na doživotí již dříve než spáchá třetí závažný trestný čin. Navíc by to byl v každém případě zásah do rozhodování soudů," míní Langer.

Již dříve se také kriticky k nápadu lidovců vyjádřil místopředseda KSČM Jiří Dolejš. I podle druhé z opozičních stran by měl být zachován systém, který umožňuje soudcům diferencovat mezi případy.

Inspiraci pro svůj návrh lidovci našli na Slovensku, kde princip třikrát a dost platí od loňského září. Slovenský zákon počítá s tím, že pokud se někdo dopustí v pořadí třetího zvlášť těžkého zločinu, bude automaticky odsouzen k výjimečnému trestu 25 let až doživotí. Pravidlo se týká vražd, únosů, obchodování s drogami, znásilnění, sexuálního zneužívání, loupeže, zločinného spolčování, ublížení na zdraví, dětské pornografie, vydírání, převaděčství a kuplířství.

Meclová varovala před třikrát a dost

Právo, 17. 12. 2003, strana 3 - Generální ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová v úterním rozhovoru pro BBC varovala před principem trestání třikrát a dost, který prosazuje KDU-ČSL. Tedy před institutem, podle něhož by byli pachatelé závažných trestných činů v případě trojnásobné recidivy odsouzeni na doživotí.

Meclová odmítla pravidlo jednak kvůli paušálnímu trestání bez individuálního principu, navíc kvůli jeho důsledkům pro české vězeňství.

"Něco jiného je zpřísnění trestu při individualizovaném posuzování toho kterého spáchaného trestného činu a něco jiného je princip třikrát a dost, který znamená, že někoho odsoudí k doživotní izolaci jenom na základě třikrát opakovaného trestného činu. To si myslím, že je velmi závažný zásah do rozhodovací nezávislosti soudu. Tento zásah by v rámci vězeňství v České republice vedl k tomu, že opět budeme zápasit s přeplněností v českých věznicích, opět budeme zápasit s tím, kolik metrů ubytovací plochy připadá na toho kterého vězněného pachatele trestné činnosti," konstatovala s tím, že ani okolní vyspělé demokratické státy nepřikračují k takovémuto řešení recidivy.