Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Nový ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš chystá od 1. ledna 2004 reorganizaci NBÚ.

Jan Mareš ve studiu BBC

Národní bezpečnostní úřad. Jedna z nejdůležitějších bezpečnostních institucí v zemi. Bez prověrky NBÚ se nemohou úředníci nebo policisté seznamovat se státním tajemstvím. Firmy nemohou obchodovat s určitými komoditami třeba počítači nebo zbraněmi. Úředníci se nedostanou k tajným informacím ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. V květnu odstoupil šéf NBÚ Tomáš Kadlec. Důvod? Některé aféry kvůli údajné manipulaci s bezpečnostními prověrkami.

Tomáš KADLEC (zvukový záznam): Já nevím, jaká kauza byla nejhorší, samozřejmě všechny ty kauzy, které jsou medializované a kdy se člověk nemůže vysloveně bránit, protože nemůže ukázat novinářům obsah dokumentů, které jsou utajované a nemůže říct věci úplně naplno a všechny tyto kauzy jsou nepříjemné, ale samozřejmě prostě například tvrzení, že jsme zmanipulovali prověrku bývalého náměstka policejního ředitele Jakubíka, to byla nepříjemná záležitost.

Řekl 22. května v rozhovoru pro BBC Tomáš Kadlec. Je možné v současnosti Národní bezpečnostní úřad považovat za důvěryhodnou instituci, nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš. Přeji dobrý den.

Taktéž přeji dobrý den.

Pro úplnost, Národní bezpečnostní úřad prověřuje lidi, kteří přichází do styku s utajovanými dokumenty, za jak vlivnou instituci, vy osobně jako její ředitel, NBÚ považujete?

Já považuji Národní bezpečnostní úřad za jakýkoliv jiný správní úřad v rámci státní správy.

Byť má poměrně velké pravomoci, že může z daného úředníka udělat, řekněme nezaměstnaného, v případě, že nedostane prověrku a měl-li by úředník přicházet do styku s utajovanými skutečnostmi?

Ano, i tak si myslím, že jsme úplně normální státní správní úřad, který má jedinou výhodu nebo respektive nevýhodu, že pracuje s utajovanými skutečnostmi. Odpovídá nejen v rámci České republiky ale v rámci Aliance a od května příštího roku i v rámci Evropské unie za ochranu utajovaných skutečností jak České republiky, tak i utajovaných skutečností, které jsou České republice poskytnuty Evropskou unií nebo Severoatlantickou aliancí a v případně uzavřených dvoustranných smluv též utajovaných skutečností, které jsou nám poskytnuty ze zahraničí na základě těchto dvoustranných smluv.

Vy jste zmínil, pane řediteli, vstup České republiky do Evropské unie, který rozšíří, řekněme, práci a působnost Národního bezpečnostního úřadu, změní se hodně pro vás po vstupu České republiky do Evropské unie?

Hodně, to by se nedalo takto přesně říci. Podle mého názoru spíš nám naroste práce v těch prioritách, které známe doteď.

Jak se s tím nárůstem práce budete muset vypořádat?

Budeme se muset vypořádat tak, že v rámci současné doby v celé státní správě probíhá personální audit, čili ten probíhá i v rámci Národního bezpečnostního úřadu. Budeme provádět trošku, dalo by se říct reorganizaci úřadu, tak abychom vyhověli všemu, to, co na nás klade jak Evropská unie, tak Severoatlantická aliance, protože jak asi víte, v loňském roce byl ukončen proces schvalování nového bezpečnostního přepisu Severoatlantické aliance a v rámci tohoto nového předpisu bude na nás kladeny a budou na nás kladeny další úkoly.

Můžete pro laika, který nezná strukturu Národního bezpečnostního úřadu, popsat, zaprvé kdy by k reorganizaci mělo dojít, kdy začne a v čem bude tedy spočívat?

První kolo reorganizace proběhne k prvnímu první příštího roku, a to bude reorganizace taková, která se zaměstnanců Národního bezpečnostního úřadu nedotkne tak úplně mnoho, ta bude znamenat, že Národní bezpečnostní úřad bude rozdělen do tří sekcí. Sekce, která bude mít na starosti prověrky, a to jak osob, taktéž podnikatelů a sekce technická, která bude v sobě obsahovat průmyslovou bezpečnost, pardon, omlouvám se, bezpečnost objektovou, bezpečnost informačních systémů a bezpečnost administrativní a pak vznikne kancelář úřadu, která bude zastřešovat, vlastně dalo by se říct takové ty složky týlové, které pomáhají těmto výkonným složkám správně fungovat.

Řekl jste, že to bude první fáze reorganizace, která nebude tak zásadní, ta druhá fáze bude kdy a v čem bude zásadnější?

Ta druhá fáze proběhne po skončení personálního auditu, to znamená přelom zimy a jara příštího roku a bude se snažit kopírovat podmínky, které po nás požaduje Evropská unie, ale hlavně vzhledem k tomu, že ve středu v nočních hodinách vláda schválila přechod bezpečnostního úřadu nebo respektive odboru, který provádí bezpečnostní prověrky armády k Národnímu bezpečnostnímu úřadu s termínem k prvnímu první, tak budem muset též reagovat na to, že od prvého první budeme provádět bezpečnostní prověrky i armády, respektive osob zařazených k Armádě České republiky, k ministerstvu obrany, k vojenským školám.

To znamená, že došlo ke sloučení dvou institucí v jednu, že vy jste převzali gesci, to rozhodnutí vlády bylo tajné?

Ne, ne, to rozhodnutí vlády nebylo tajné, materiál nebyl utajovaný, jedná se o čistě preventivní krok, protože armádě, respektive ministerstvu obrany byly tyto prověrky svěřeny v roce 2000 novelou zákona, které umožňovaly pomoci Národnímu bezpečnostnímu úřadu ustát ten obrovský nápor, který vlastně šel z armády v těch nejnižších stupních, to znamená důvěrné a vyhrazené a tím pádem bylo na nějaký čas svěřeno zákonem po souhlasu Národního bezpečnostního úřadu provádění prověrek dostupně důvěrné.

Nápor byl zvládnut, tudíž došlo i ke sloučení.

Ano, přesně tak, nápor byl zvládnut, byly ty největší procenta prověrek odstraněny a vlastně k prvnímu první k nám přechází tato část ministerstva obrany i z toho důvodu, že, jak již víte, v letošním roce předkládá Národní bezpečnostní úřad ve spolupráci s ministerstvem vnitra a cestou předsedy vlády nový zákon o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti a vzhledem ...

O tom bude řeč v druhé části Interview BBC. V případě abychom dokončili téma druhé fáze reorganizace Národního bezpečnostního úřadu. Počítáte s tím, že v souvislosti s větším množstvím práce, které bude pro NBÚ vyplývat z toho, že k prvnímu květnu roku 2004 Česká republika vstoupí do Evropské unie, že by se měl zvýšit počet zaměstnanců?

Samozřejmě jako ředitel bych měl říct ano, hned bych potřeboval, aby přišli další a další lidé, ale říkám v jedné věci, že budem muset v rámci interního auditu, který bude v rámci personálních věcí, zjistit též, zdali se stávajícím stavem se to dá stihnout. Vemte to, že v současné době k nám bude přecházet dvacet čtyři tabulkových míst z ministerstva obrany a musíme též považovat za tu věc, která v Evropské unii je běžnější a přechází na ní vlastně skoro celý svět. Papíry nám postupně mizí a přichází k nám informační technologie. Ty se samozřejmě ...

Když k vám budou, že vstupuji do vaší řeči, to znamená, že informační technologie asi do jisté míry usnadní práci, když k vám přechází čtyřiadvacet lidí z ministerstva obrany, po tomto příchodu čtyřiadvaceti lidí budete mít kolik zaměstnanců? Zhruba.

Teď jste mě dostal, protože zhruba asi ...

Ředitel neví?

...dvě stě sedmdesát zaměstnanců, nevím to přesně, protože jste chtěl přesné číslo a vzhledem k tomu, že dochází k redukci státní správy, tak jsem přesně nevěděl to číslo, ale zhruba dvě stě sedmdesát zaměstnanců.

Pro vás by tedy jako pro ředitele Národního bezpečnostního úřadu bylo, řekněme, dobrým řešením, pokud byste nemuseli snižovat stav zaměstnanců a ani byste nenabírali, že byste zůstali zhruba na těch dvě stě sedmdesáti zaměstnancích včetně čtyřiadvaceti, kteří k vám přecházejí.

To by pro mě byl nejlepší ideální stav.

Je ještě něco, co bude zapotřebí, například větší investice do právě informačních technologií?

Většina investic do informačních technologií budou, samozřejmě jak budou narůstat požadavky Evropské unie, protože některé státy již jsou vybaveny a připraveny, my máme obrovský náskok před státy, které teď vstupují do Severoatlantické aliance a současně do Evropské unie, jako je například Slovensko. Ze služební cesty, z které jsem se dneska vrátil, tak vzhledem k tomu, že oni neznají, jak funguje Severoatlantická aliance, tak jsou ještě za námi notný kus, který musí ještě ujít od toho prvého května.

To znamená, že když jste byl na Slovensku, radil jste?

Ano, samozřejmě.

V čem především?

Aby se vyvarovali chyb, které jsme udělali my.

Jako například, jakou chybu udělal český NBÚ?

Chyb, to znamená, že jsem ze začátku podcenili počet zaměstnanců, které by jsme potřebovali a dále chyb, kdy jsme schválili zákon, který je poplatný roku 98 vstupu do Severoatlantické aliance, ale v současné době již Evropské unii nevyhovuje, proto jsem s panem ředitelem Sudorem slovenského Národního bezpečnostního úřadu projednával, aby, oni jsou ve stejné situaci, v současné době mají v parlamentu též nový zákon o ochraně utajovaných informací a aby se vyvarovali těch chyb, aby nepředkládali stejný zákon jako my v roce 98, ale aby se již připravili, předkládali na základě našich zkušeností. Ty cesty služební neděláme jenom my, ale samozřejmě tam jezdí i státy Evropské unie, které jsou již členskými táty a toto znají a samozřejmě tam jezdí i státy Severoatlantické aliance na kontroly a dalo by se říct cesty, které mají radit těmto přistupujícím státům.

Do Národního bezpečnostního úřadu jste nastoupil v roce 2000, nejprve jste byl řadovým právníkem, v únoru 2001 jste se stal vedoucím právního odboru. V polovině letošního května ve stejný den, kdy oznámil ředitel Tomáš Kadlec rezignaci, jste byl jmenován prvním náměstkem Národního bezpečnostního úřadu, o dva týdny později 28. května vás vláda pověřila řízením Národního bezpečnostního úřadu. Řádným ředitelem NBÚ jste byl jmenován k 13. listopadu letošního roku. Existuje něco, co po svém jmenování řádným ředitelem NBÚ chcete změnit? Teď nemluvme o reorganizace, která by musela přijít ať tak či tak.

Těžko říct, co chci změnit. Já oproti mému předchůdci, panu inženýru Kadlecovi mám pohled ten, že on byl inženýr ekonomie, já jsem právník. Tudíž já vycházím z toho, že správní úřad má nějak fungovat, správní úřad se má nějak chovat, což už je i odrazem nového zákona, protože pokud bychom se do něj podívali, oproti stávajícímu má mnoho ustanovení, které upravují řízení a které zcela jasně usnadňují lidem, kteří u nás požádají o prověření nebo firmám, které u nás požádají o prověření, zkoumat též, aby viděli, jaké kroky na ně Národní bezpečnostní úřad použije, jaké mají práva, jaké mají povinnosti. V současné době neexistuje zastavení řízení, přerušení řízení, odvolací proces je, dalo by se říct nestandardní, protože víte moc dobře, že v současné době jsou dva stupně, respektive souběžně dva odvolací procesy, potom co já jako ředitel rozhodnu, buď může vyhledat tato osoba, která se cítí dotčena rozhodnutím úřadu mým, pomoc u pěti státních zástupců při Nejvyšším státním zastupitelství, anebo současně uplatit své právo u správního soudu.

Pane řediteli, ale k nějakým například personálním změnám, poté co jste se v polovině listopadu stal řádným ředitelem, jste se rozhodl nesáhnout, ani v budoucnu sahat nemíníte.

Neříkám, že v budoucnu nebudu sahat k personálním změnám.

Jde mi o dohlednou dobu, teď jsem nemyslel, řekněme nějakou jinou.

On je problém s tím, že podíváte-li se na datum, tak zítra budu slavit první měsíc ve funkci, i když máte pravdu, že jsem řídil úřad již od května letošního roku, ale pochopit složitost úřadu, když jsem pracoval jako ředitel odboru právního státního dozoru, aby jsem se zahloubal, zdali všichni ředitelé plní to, co plní /nesrozumitelné/ nebo vedoucí pracovníci, je velmi složité a měnit rozjetý vlak v okamžiku, kdy vstupujeme do Evropské unie a jsem vlastně v podobné situaci jako byl ředitel Kadlec v roce 98, kdy jsme vstupovalo do NATO, se mi nechce hned. Potřebuji znát a posoudit práci všech lidí, první reorganizace, která svým způsobem je personální opatření, je zřízení těch oněch tří sekcí, kdy jsem vybral jako ředitele sekce stávající pracovníky úřadu, které jsem povýšil.

S tím, že budete hodnotit jejich činnost a po čase může dojít v případě vaší nespokojenosti k odvolávání.

Samozřejmě.

Váš předchůdce v čele NBÚ Tomáš Kadlec rezignoval ve stejný den jako ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek, nástupci ředitelů obou institucí se stali náměstci v případě BIS Jiří Lang, v případě NBÚ pak vy, místopředseda ODS Petr Nečas tuto skutečnost pro týdeník Respekt 9. června hodnotil slovy, cituji doslova:"Na všech těchto úřadech jsou potřebné změny, ale ani jeden z těchto mužů nezaručuje, že je provede." Konec citátu. Jak byste se vypořádal s touto námitkou?

S touto námitkou se mohu vypořádat tak, že pokud jsou potřebné změny, rád se sejdu s panem místopředsedou Nečasem a vyslechnu jeho názor, já si myslím, že samozřejmě po určité době je potřeba změna a samozřejmě změny budou následovat, ale ...

Vy si necháváte tedy sto dnů. Mohl bych hovořit o příslovečných ...

Můžeme použít sto dnů. Vzhledem k tomu vycházejte z jedné věci. Osmadvacátého května jsem byl pověřen a pověřený ředitel je sice ředitel, který má podle práva veškeré práva a povinnosti a možnosti, ale není definitivní ředitel a nemůže dělat jakékoliv personální zásahy, které nejsou nevyhnutelně nutné, protože pokud neví, kdo bude tím ředitelem, mohl by mu v podstatně snížit práci.

Dovolte, abych ještě jednou citoval z týdeníku Respekt tentokrát slova z 18. listopadu, která napsal Jaroslav Spurný, doslovný citát:"Mareš neprovedl od května, kdy byl pověřen vedením úřadu, žádné personální změny, nezačal vyšetřování podezřelých kauz a od svého bývalého šéfa se dosud nedistancoval." Konec citátu. Četl jste ta slova?

Četl jsem tato slova a ...

Jak jste si je vyložil?

No, vyložil jsem si je, tak jak jsem před chvílí řekl. Vycházím z toho, že pověřený ředitel nemůže dělat personální změny, které by si on představoval, protože není definitivní ředitel a pokud se jedná o vyšetřování kauz, tak Národní bezpečnostní úřad není nadán pravomocí vyšetřovat.

Neměl by ale ředitel, v případě, že se ukážou podezření, o nichž ať už televizní stanice, rozhlasové stanice nebo i tištěná média referovala, když řídil úřad Tomáš Kadlec, že by se měla tato podezření prověřit, nechat, já nevím, vyšetřit nějakým vnitřním auditem NBÚ a podobně.

První věc je, že pokud byla podezření, tak pokud lidé uplatnili opravný prostředek, tak ten opravný prostředek byl řádně vyřešen a pokud mě paměť neklame, někteří z těchto lidí podali Ústavnímu soudu své žádosti o přezkoumání, Ústavní soud jim ve většině případů vyhověl, rozhodnutí zrušil. V současné době tato rozhodnutí jsou přezkoumávána, čili vrácena nazpátek, byla přezkoumána úřadem, mnou, nebo bývalým ředitelem a předávána Nejvyšším státním zástupcům, kteří v mnoha případech postoupili, že postup Národního bezpečnostního úřadu byl v pořádku. Samozřejmě i v minulosti někteří řešili své podání i cestou policie a tam šetří policie. Čili tam, kde šetří policie, ani ředitel Národního bezpečnostního úřadu zasáhnout nemůže.

Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas v souvislosti s rezignací šéfů BIS a NBÚ Růžka a Kadlece letos v květnu pro BBC prohlásil:

Jan KLAS (zvukový záznam): Tam došlo k vyřešení situace, která má mimo jiné i toto pozadí, a to je to, že od nasazení odposlechu na ředitele Kadlece vztahy obou pánů byly na bodě mrazu a spolupráce NBÚ s BIS musí být jasně bezkonfliktní, ať už uvedu třeba jako jediný důvod, a to je kvalitní zpracování bezpečnostních prověrek. Jistě víte, že Česká republika je v situaci, kdy diplomaté, kteří mají být vysláni do zahraničí, nemají prověření a NBÚ velice často si stěžovalo na BIS a BIS si zase naopak velice často stěžovalo na postupy NBÚ.

Řekl v květnu v rozhovoru pro BBC předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas. Dá se už nyní, protože Jan Klas, kontroluje-li činnost BIS z pozice poslance, řekněme osobou, která by měla být důvěryhodná, dá se nyní po nástupu dvou nových lidí do čela nebo staronových lidí do čela těchto dvou bezpečnostních institucí mluvit o tom, že se zlepšila komunikace mezi BIS a NBÚ a dá se mluvit o bezproblémové spolupráci.

No, pane redaktore, dá, pardon, omlouvám se. S ředitelem Bezpečnostní informační služby panem Langem jsme pomalu v každotýdenním styku, minimálně jednou měsíčně se vidíme v rámci Bezpečnostní rady státu a myslím, že naše telefonáty, které jsou skoro každý týden, znamenají, že máme jakýkoliv pochybnosti o problémovosti našeho styku již dávno za námi. Ono se to projeví i na tom, že zákon, který v současné době předkládáme do vlády, je též společnou práci i Bezpečnostní informační služby a všech zpravodajských služeb ministerstva obrany, ministerstva vnitra a všech služeb, které pracují na bezpečnosti a zajištění bezpečnosti tohoto státu. Proběhly dvě kola připomínkového řízení, v rámci kterého jejich připomínky byly velmi kvalitní a jsou zapracovány. Nevím, o žádné, upozorňuji, o žádné třecí ploše, která by v současné době byla mezi jakýmkoliv úřadem a Národním bezpečnostním úřadem, do toho zapracují jakoukoli zpravodajskou službu.

NBÚ se dostal, řekněme, do drobnohledu médií například s vystoupením některých pracovníků, kteří tvrdili, že se manipulují bezpečnostní prověrky. Zmiňme Jitku Šmídovou, která musela z NBÚ odejít poté, co odmítla udělit licenci pro přístup ke státnímu tajemství náměstku policejního prezidenta Václavu Jakubíkovi, pak celou věc zveřejnila, stejný osud potkal další kritiky, Ondřeje Karase a Rudolfa Přibyla. Oba tvrdili, že ředitel NBÚ Tomáš Kadlec vydává na žádost politiků i podnikatelů desítky neoprávněných prověrek, považujete tyto události za uzavřené vy osobně?

No, já osobně je musím považovat za uzavřené z několika důvodů. U mnoha těchto osob, které jste uvedli, tyto osoby podaly i trestní oznámení na určité činnosti. Tato trestní oznámení jdou mimo úřad a já je musím z hlediska úřadu, to znamená, z hlediska činnosti v rámci trestního řízení je to věc orgánů činných v trestním řízení.

Vy jste byl například na výslechu nebo v souvislosti s těmito podáními?

Nebyl jsem u výslechu, nebo respektive pokud vím, podával jsem jedno krátké vysvětlení v rámci jednoho trestního stíhání, které bylo podáno, ale to se týkalo mé účasti na jednom jednání, na jednání vedení úřadu, ale u ostatních ne, protože právní odbor do personální bezpečnosti nezasahoval.

Přes rezignací Tomáše Kadlece činnost NBÚ kritizoval i vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda, důvod, dlouhé vyřizování bezpečnostních prověrek. Když byl 22. května hostem Interview BBC bývalý ředitel NBÚ Tomáš Kadlec, krom jiného řekl:

Tomáš KADLEC (zvukový záznam): Pro zajímavost, ukončujeme každý měsíc zhruba pět set bezpečnostních prověrek. Samozřejmě ve všech resortech a v dalších desítkách soukromých firem. Takže ten balvan je ohromný.

Dvaadvacátý květen, slova bývalého ředitele NBÚ Tomáše Kadlece. Kadlec také BBC řekl, že za čtyři roky NBÚ prověřil dvacet tisíc lidí ze státní správy i ze soukromých firem. Ke konci května zbývalo podle jeho slov dokončit prověrky šesti tisíc lidí. Jak se to výše citované číslo změnilo.

Pokud ředitel Kadlec hovořil, tak hovořil ke stavu v květnu roku 2003. Samozřejmě toto číslo se změnilo v těch počtech, o kterých hovořil ke květnu 2003, to znamená z těch, které nám zbývaly z roku 99, 2000, 2001, 2002 a z května 2003. Jen tak pro zajímavost, do konce tohoto roku, respektive do začátku prvních měsíců příštího roku měly být dokončeny všechny prověrky z roku 99 a 2000 a do účinnosti nového zákona musí být dokončeny všechny prověrky z roku 2001, 2002 a část i roku 2003.

Kolik tedy v současnosti máte na stole žádostí?

V současnosti na stole máme kolem, řekněme, tak, aby to bylo úplně přesné, máme něco kolem šesti tisíc žádostí, vycházíme z toho, že to číslo narostlo od května letošního roku zaprvé nově podanými žádostmi, které resorty podaly a za druhé vzhledem k tomu, že se bude psát rok 2004 a budou končit platnost prověrek z roku 99 a z roku 2000 u některých, tak samozřejmě je potřeba požádat o prověrku do druhého kola znova v předstihu, a to v předstihu, který jsme všem statutárním orgánů sdělili.

To znamená, že zase pracujete s nějakým návalem.

Ano, pracujeme zase s nějakým návalem, zaplať Pán Bůh, v současné době již ten nával je podstatně nižší než v těch úplně prvních rocích, kdy vám mohu říct, jen tak pro srovnání, v letech 99 až 2000 Národní bezpečnostní úřad přijal zhruba dvacet tisíc žádostí během dvou let.

A na jakém, jaké číslo byste si přál, aby jste před sebou v té tabulce měl, tři tisíce, nebo pokud byste se měli vyrovnat s tím dluhem.

Ono se nedá říct číslo, které by tam mělo být. Podle mě by toto číslo mělo odrážet skutečnou potřebu prověrek v rámci ústředních orgánů státní správy. V rámci těch uplynulých pěti let, neboť letos 1. listopadu úřad slavil první pětileté výročí od svého vzniku, tak došlo při podávání žádosti o prověření ze strany statutárních orgánů k mnoha set, nebo řekněme i tisícům změnám, oproti tomu, jak byla prověrka podána. Ve většině případů docházelo ke snížení stupňů, kdy bylo přehodnoceno, že takto vysoké stupně Česká republika nebo respektive příslušný úřad, nebo podnik nepotřebují.

To číslo ale šest tisíc je přehnané tedy.

To číslo šest tisíc je bohužel pro nás v tom velké, že ty čísla, že jo, tvoří čísla z roku 99 až 2002, která bohužel vznikly dvěmi velkými posuny v rámci posunu provádění prověrek. Ten první posun byl, kdy se měnily stupně prověření v rámci prověrek a ten druhý posun byl summit v roce 2002, kdy vlastně v té době, kdy se dělaly prověrky, tak jak přicházely na stůl, zde najednou vznikla potřeba prověřit skoro dalších pět tisíc osob na summit NATO.

Pokud byste měl velmi stručně a velmi jednoznačně odpovědět na otázku, zda jste přesvědčen, že jste ve vedení NBÚ udělal všechno proto, aby prověrky byly vyřizovány co nejrychleji, jak by zněla vaše odpověď.

Moje odpověď by zněla, že na tom pracuji, protože nejde říct, že bych udělal všechno, nelze říct kdykoliv, že jsem vše udělal, ale dělám proto vše a první věc je, že jsem stanovil ony termíny, druhá věc je, že od 1. 1. úřad bude najíždět zkušebně na lhůty, které jsou uvedeny v novém zákoně, kde je řečeno, že prověrka na stupeň důvěrné by měla trvat tři měsíce, na stupeň tajné devět měsíců, na stupeň přísně tajné dvanáct měsíců.

To znamená, že ty lhůty podle vás zrychlí i práci úřadu a vítáte je?

Samozřejmě vítáme je, zrychlí práci úřadu a samozřejmě musíme na tyto lhůty připravit též naše spolupracující místa.

To znamená BIS?

Nejen. To jenom BIS. BIS je naším dodavatelem, jedním z našich dodavatelů informací při takzvaným prvotním šetření a pak samozřejmě přitom šetření v rámci prostředí a v rámci rodin.

Další téma už několikrát zmiňované, nový zákon o bezpečnostních prověrkách, právě tato právní norma má zabránit, řekněme, poměrně velké míře pochybností, které se v souvislostmi s bezpečnostními prověrkami v minulosti objevovaly. Z toho, co před vám leží, což je balík, který pravděpodobně asi obsahuje ten zákon. Vy jste ji původně měli předložit vládě do konce listopadu, už je tedy ve vládě?

Není, bude předkládán dnes, nebo respektive v pondělí, požádal jsem předsedu vlády o prodloužení čtrnáctidenní termín, z důvodu toho, že na vypořádání zásadních připomínek se nesešly všechny orgány, se kterými podle legislativních pravidel musíme vypořádat a vzhledem k tomu, že bylo vzneseno mnoho zásadních připomínek, které totiž šly i proti sobě, a proto bylo nutné, na ta jednání zavolat oba dva orgány, které šly proti sobě a celé vyřešit s nimi.

Znamená to, že pravděpodobně v lednu by s největší pravděpodobností vláda mohla probrat nový zákon o bezpečnostních prověrkách?

Předpokládám, že ano.

Bývalý ředitelem NBÚ Tomáš Kadlec v květnu před těmito mikrofony sliboval, že by z nového zákona měli lidé lépe vyčíst, co je konkrétně považováno za bezpečnostní rizika a z jakých důvodů zkrátka nemusejí tu prověrku dostat, počítá s tím ten zákon ano, nebo ne?

Tento zákon s tím počítá a ta rizika, která jsou v něm uvedená, jsou rizika, která vzešla z mnohaměsíční konzultace diskusí se všemi zúčastněnými resorty, se všemi zúčastněnými včetně například ochránce lidských práv, včetně bezpečnostní komunity ale i komunit, které z bezpečnostních komunit, ministerstvo školství, ministerstvo spravedlnosti, tak aby to opravdu odpovídalo tomu, co chceme, aby občan byl schopen předvídat zákon.

Podepsal byste tezi, že nový zákon o bezpečnostních prověrkách zkrátka učiní bezpečnostní prověrky čitelnějšími a nebude tolik pochybností.

Ano, podepsal.

Původně si mohl neúspěšný žadatel, když se zaměříme na ty lidi, kteří prověrku nedostali, tak původně si mohli stěžovat pouze u ředitele NBÚ. Úřad navíc nebyl povinen sdělit, proč při prověrce ten dotyčný neuspěl. Tato praxe se nelíbila Ústavnímu soudu, ten v roce 2001 rozhodl, že prověrky jsou přezkoumatelné a negativní výsledkem se musí zdůvodnit, od loňska proto začala platit novela, která umožnila odvolání k pětičlennému kolegiu státních zástupců pracujících na Nejvyšším státním zastupitelství. To je současný stav. Změní ten nový zákon, který před vámi leží, tento současný stav?

To co jste teďkon říkal, je jenom polovina skutečnosti, ono v současné době též je možné s výjimkou kromě státních zástupců, podat též žalobu ke správnímu soudu. Tím je Krajský správní soud v Praze a novela, respektive, pardon, nová právní úprava odbourá pět státních zástupců a opravným prostředkem bude žaloba k příslušnému správnímu soudu, s největší pravděpodobností příslušnému krajskému správnímu soudu tady u nás v Praze čili městskému soudu.

Jaké další změny v souvislosti s novým zákonem byste označil za klíčové v souvislosti s bezpečnostními prověrkami, kterých jsme se nedotkli.

Dotkli jsme se skoro všech s výjimkou jedné velmi podstatné, kdy tento zákon obsahuje nové ustanovení o řízení, které současný zákon neobsahuje. Čili občan nebo respektive podnikatel, který bude žádat, bude vědět, které úkony úřad může použít, které úkony nemůže použít, které úkony bude provádět například zpravodajská služba, které úkony bude provádět Policie České republiky, ale samozřejmě v té obecné části nemůže se rozvíjet všechno konkrétně, to nejde.

Jedna velmi stručná otázka, už jste informován od kolegia pěti státních zástupců při Nejvyšším státním zastupitelství, jak dopadlo prověřování neudělení prověrky Janu Kavanovi?

Ne.

To znamená, že ...

Ještě, já se omlouvám, říkám to kategoricky, protože tento stav mám ze středy, když jsem odjížděl na Slovensko na služební cestu.

Konstatuje ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš, který byl hostem Interview BBC, děkuji za třicet minut věnovaných tomuto pořadu a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

NBÚ od ledna opět převezme nižší stupně prověrek v armádě

PRAHA 12. prosince (ČTK) - Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) od 1. ledna převezme od ministerstva obrany zpět prověrky nižších stupňů armádních činitelů. Novela zákona v roce 2000 umožnila armádě, aby si své pracovníky na dva nejnižší stupně utajení - vyhrazené a důvěrné - prověřovala sama. NBÚ byl totiž tehdy zavalen žádostmi o prověrky a jejich vyřizování bylo velmi pomalé. O návratu armádních prověrek na NBÚ rozhodla ve středu vláda, řekl dnes rozhlasové stanici BBC šéf NBÚ Jan Mareš.

Z ministerstva obrany tak od ledna přejde na NBÚ 24 nových zaměstnanců, kteří posílí současných asi 270 pracovníků. Mareš uvedl, že od 1. ledna se bude NBÚ reorganizovat. Úřad se rozdělí do tří sekcí - první bude mít na starosti prověrky osob, druhá, technická sekce se bude starat o bezpečnost objektů, informačních systémů a administrativy. Třetí sekcí bude kancelář úřadu.

Na NBÚ je podle Mareše v současné době kolem 6000 žádostí o prověření. Mareš uvedl, že cílem NBÚ je do prvních měsíců příštího roku ukončit prověrky z roku 1999 a 2000. Do doby, než začne platit nový zákon o utajovaných skutečnostech, musí být dokončeny prověrky z let 2001, 2002 a části roku 2003, poznamenal. Návrh nového zákona bude v pondělí odeslán na vládu. Na kdy je plánována účinnost zákona, Mareš neuvedl.

Nový zákon podle něj mimo jiné stanoví lhůty pro jednotlivé stupně prověrek: na stupeň důvěrné by měla trvat tři měsíce, na stupeň tajné devět měsíců a na stupeň přísně tajné rok. "Lhůty zrychlí práci úřadu," uvedl Mareš v BBC. Zaměstnanci NBÚ si podle něj dodržování nových lhůt začnou zkoušet již od Nového roku.

Pokud návrh nového zákona úspěšně projde celým legislativním procesem, měli by z něj občané také napříště lépe vyčíst, co je konkrétně považováno za bezpečnostní rizika a z jakých důvodů nemusí prověrku dostat. Významnou změnou by byla také možnost podat si proti výsledku prověrky žalobu ke správnímu soudu.