Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Česká republika podle premiéra Vladimíra Špidly možná odpustí Iráku část jeho dluhu, který činí celkem 2,5 miliardy dolarů (asi 66 miliard korun).

I dnes je před námi půlhodina otázek a odpovědí, i dnes je u mikrofonu Václav Moravec. Dobrý večer. Hostem Interview BBC je premiér České republiky, předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla. Přeji vám hezký dobrý den do Poslanecké sněmovny.

Vladimír Špidla ve studiu BBC

Dobrý den.

Jak se máte?

Docela normálně.

To znamená co?

Běžný zajímavý den, zajímavá diskuse.

V čem byl zajímavý?

Vedla se diskuse o Evropské unii a o našem, o mandátu vlády a myslím si, že až na některé výjimky, kde ty argumenty byly nepromyšlené a poměrně málo platné, tak to bylo zajímavé. A zajímavé také bylo, že vláda nebo respektive vládní koalice prosadila hned v úvodu dne poslední dva zákony, které jsou potřebné k reformě veřejných financí, čili dosáhla strategického vítězství v tomto procesu. Poslední z jedenácti zákonů byl schválen, není už přehlasovatelný, protože bylo přehlasováno veto. Dosáhli jsme cíle, o kterém jistě mnozí pochybovali, já jsem rád, že se tak podařilo ve prospěch České republiky a jejích občanů.

Byť naše dvě studia, mezi kterými jsme společně propojeni, jsou vzdálena přibližně 6 kilometrů, tak jako byste se mi díval do bodového scénáře. Začněme ale jinou otázkou. Dny zbývají do rozhodnutí české vlády, zda budou čeští piloti, podle doporučení odborné komise, létat na švédských gripenech, nebo zvolí jiného ze čtveřice zájemců s nabídkou amerických strojů. Nakolik je, podle premiéra Vladimíra Špidly, pravděpodobné, že by vláda nerespektovala rozhodnutí odborné komise?

Musím vás zklamat, ale k této věci nebudu zaujímat žádná stanoviska prostě z jednoduchého důvodu, vládní kolegové studují materiály, jsou obsáhlé a jsou dobré, získávají si své expertízy. Vláda bude rozhodovat ve sboru, doufám pevně, že to rozhodnutí padne sedmnáctého tohoto měsíce, vláda má samozřejmě plnou pravomoc vzít v úvahu jakékoliv informace, ty, které jsou v podkladových materiálech, případně i informace jiné a po diskusi rozhodnout.

To znamená, že se může stát, že vláda může rozhodnout jinak, než rozhodla odborná komise?

Odpovědností vlády je odpovědnost k České republice jako takové a je to odpovědnost univerzální, které se vláda nemůže zříct. Vláda prostě musí posoudit stanovisko odborné komise, bere ho vážně, v žádném případě na lehkou váhu, musí posoudit i jiné okolnosti a rozhodnout se, protože nákup nadzvukových stíhaček je rozhodnutí strategické, které je plně v kompetenci vlády a nikdo z vlády toto rozhodnutí nemůže sejmout.

Tím chcete naznačit, že vláda nemusí respektovat doporučení odborné komise?

Ano, vláda je povinna podobně, jako když se rozhoduje při jiných příležitostech, vzít v úvahu všechny relevantní informace a rozhodnout. Není vázána žádným stanoviskem svého poradního orgánu. Jakkoliv, znovu říkám, své poradní orgány bereme vážně.

Děkuji za alespoň tuto míru konkrétnosti. Zástupce velvyslance Spojených států amerických v České republice Kennet Hillas už v pátek v rozhovoru pro BBC do jisté míry zpochybňoval kompatibilitu letounů Jas-39 Gripen s požadavky Severoatlantické aliance.

Kennet HILLAS, zástupce velvyslance Spojených států Amerických (zvukový záznam): Myslím, že tahle otázka zůstává otevřená. Maďaři se domnívali, že letadla, která kupují, jsou plně kompatibilní, ale jak už jsme říkal, museli vynaložit dvakrát tolik peněz na jejich úpravy, aby z nich kompatibilní letouny skutečně udělali. Jako spojenec České republiky Spojené státy doufají, že Praha neudělá stejnou zkušenost jako Maďarsko a vyžádá si záruky kompatibility, ať už se rozhodne pro jakýkoliv typ letadla. Maďaři museli gripeny přizpůsobit pro čerpání pohonných hmot a modifikovat pro zbraňové systémy NATO. Vím, že Švédi tvrdí, že stíhačky pro Českou republiku kompatibilní budou, ale žádný členský stát NATO gripeny zatím nepoužívá.

Řekl v pátek zástupce velvyslance Spojených států amerických v České republice Kennet Hillas v rozhovoru pro BBC. Považujete tento argument za zásadní?

Maďarsko je v NATO. To znamená, že existuje země NATO, která používá gripeny a které jsou kompatibilní, ale to rozhodování je skutečně velmi složité. Skládá se z mnoha vektorů, z mnoha vrcholů toho vektoru. To znamená z technických parametrů velmi mnohých a velmi detailních parametrů, užitkových parametrů, finančních a podobně. Prostě je to vážné a těžké rozhodnutí a vláda ho prostě učiní. Vláda jednak, jak už jsem řekl, kolegové studují podklady, já také, vyžadují si expertní stanoviska, pak se dostaví na jednání vlády předseda té komise, případně další experti a bude to skutečně debata zásadní nad každým detailem, pak se rozhodneme. Otázka kompatibility je nepochybně důležitou otázkou.

A je podle vás zpochybněna kompatibilita z těch materiálů, které vy, jako ministerský předseda, máte k dispozici, je zpochybněna kompatibilita gripenů?

Jak už jsem řekl, rozhodnutí, které padne, bude rozhodnutí, které bude řečeno ve vládě. Ty materiály mají jistou úroveň utajení a není namístě, abych předem naznačoval jakékoliv přístupy a názory.

Ani nejste ochoten říci posluchačům, jak vážně berete argumenty i amerického velvyslance Craiga Stapletona, který říká, že pokud bude česká armáda vyzbrojena gripeny, tak její začleňování do NATO může být obtížnější a ještě navíc svým způsobem připomněl, že se to rozhodnutí, v případě, že nebudou vybrány americké stroje, může odrazit v česko-amerických vtazích. Jak vážné jsou pro vás tyto argumenty?

Musím jasně říci, že vláda vezme v úvahu ty argumenty, které jsou relevantní.

Česko-americké vztahy jsou?

Nepochybuji o tom, že česko-americké vztahy jsou na velmi hlubokých základech, na velmi hlubokých základech a nemohou být zásadním způsobem ovlivněny jedním obchodním případem, ale to je jiné, nebo jedním strategickým rozhodnutím, ale to je prostě jiná věc. Ten základ pro rozhodování, který jsem řekl, je jasný. Je to velmi dobře připravené rozhodování pomocí odborné komise, je to velmi pečlivá příprava jednotlivých členů vlády, bude to zodpovědná diskuse za přizvání expertů a bude to také zveřejnění veškerých informací, které jsou nutné k tomu, aby bylo pochopeno, jakým způsobem se rozhodovalo a proč se rozhodlo.

Můžete být, pane premiére, ještě konkrétní v souvislosti se slovy, která pronesl v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář William Perkins, což je viceprezident pro východní Evropu ve společnosti Lockheed Martin, on doslova říká, cituji: "Proč neudělat druhé kolo? Ministerstvo obrany by mohlo říci: "Dejte nám poslední a co nejlepší nabídku." Vyhodnocení by se mohlo uskutečnit do dvou týdnů, do měsíce." Je pravděpodobné nějaké druhé kolo?

Myslím si, že ministerský předseda státu nemusí komentovat výroky nějakého člověka, byť z významné obchodní firmy.

Kladu otázku. Je pravděpodobné nějaké druhé kolo, nebo rozhodnete?

Jak už jsem řekl, je naplánovaný určitý postup. Vláda tento postup do jisté míry, nebo doufám, že zcela, ale to je otázka, to je otevřená věc, v každém případě podrobí diskusi, kterou chceme provést mezi někdy 17. a 31. lednem a pak vláda rozhodne, jaký postup je pro Českou republiku optimální. Ta základní a rozhodující věc je zájem České republiky.

Druhé kolo byste označil za nepravděpodobné, rozumím-li vám správně?

Vláda se musí rozhodnout poté, co zváží relevantní informace. To není lehké rozhodnutí, je to zásadní, strategické rozhodnutí a bylo by nezodpovědné a nesprávné předcházet rozhodnutí, ke které ještě nedozrálo. Dozraje za několik dnů až týdnů.

Buďte, prosím, konkrétní. Znamená to, že mezi relevantními rozhodováními vlády může být i druhé kolo?

Vláda zváží všechny okolnosti, které jsou potřeba, všechny procesní, technické a jiné parametry. To je vše, co vám k tomu mohu říci. Postup vlády je otevřený a bude uzavřen teprve tehdy, až proběhne odpovídající diskuse. Teď neproběhla, jakékoliv další výroky jsou nadbytečné.

Bavíme-li se o strategických rozhodnutích vlády, zmiňme ještě jedno - privatizace hnědouhelných dolů na severu Čech. Sněm Českomoravské konfederace odborových svazů vyzval ve středu vládu, aby zastavila privatizaci Severočeských dolů. Vrcholný orgán největší odborové centrály tak podpořil členský Odborový svaz energetiků, ten považuje privatizaci za problematickou a neprůhlednou, jak cituji doslova. Co vzkážete Českomoravské konfederaci odborových svazů na tento požadavek?

Ve sněmovně probíhala před, v minulém týdnu celodenní debata, ve které vláda jednoznačně obhájila svůj postup.

Tady trváte na tom, že se privatizace rušit nebude?

Proces je v určité fázi, proces poběží a pak se rozhodne na základě zhodnocení informací.

Vy považujete, podle informací, které jako předseda vlády máte, proces za transparentní?

Nemám informace, které by říkaly, že je tomu jinak. A konstatuji, že proběhlo opravdu celodenní jednání ve sněmovně a myslím si, že se vládě podařilo stanovisko obhájit víc než důkladně.

Jste připraven na případnou stávku energetiků?

Myslím, že toto rozhodně není otázka pro stávky energetiků. Bylo by to od nich poměrně nezodpovědné a myslím si, že by to opravdu nebylo správné, přenášet určitý spor na tisíce lidí, ale jak už jsem řekl, ten proces běží svým předpokládaným způsobem v rámci odpovědnosti, kterou mají ústavní orgány, byl podroben neobvyklé a ostré debatě ve sněmovně a tam jsme rozhodně obstáli.

Další téma - už zmiňovaná reforma veřejných financí. Jak bylo řečeno, první etapu reformy veřejných financí má vláda premiéra Vladimíra Špidly za sebou. Poslanecká sněmovna ve čtvrtek přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a znovu schválila dva zákony, které mají zabránit dalšímu růstu nákladů na systém státní sociální podpory. Pane premiére, očekával jste hladší, anebo naopak komplikovanější průběh první fáze reformy veřejných financí?

Ještě mi dovolte, abych se kraťoučce vrátil k tomu uhlí. Prostě vyhraje ten, kdo nabídne dobrou cenu a spolehlivý podnikatelský záměr, který zajistí dlouhodobou zaměstnanost a dlouhodobou efektivní práci v hnědouhelných dolech. Nevím, jestli taková nabídka existuje, ale záleží na...

V případě, že nebude, tak odložíte privatizaci?

Samozřejmě, když nebude nabídka, která by odpovídala těmto parametrům, tak nikde není řečeno, že soutěž musí skončit vyhlášením vítěze. Záleží prostě na nabídce.

S trochou nadsázky od uhlí k ohni reformy veřejných financí. Očekával jste hladší, anebo naopak komplikovanější průběh první fáze reformy veřejných financí?

Hm.

Co "Hm"?

No, protože je to, když opravdu musím říct s plnou upřímností, že jsem očekával přibližně takhle těžký proces. Nemyslel jsem si, že to bude hladké, to v žádném případě ne.

Tomu se říká "špidlovská odpověď".

Ne, ne, opravdu jsem si nemyslel, že to bude hladké, kdo by si to mohl myslet? To je prostě hloupost. Bylo to dost tvrdé, ale podařilo se to.

Vy jste očekával, že prezident využije několikrát svého práva veta u některých zákonů?

No, myslím si, že to můžu doložit i v některých výrocích v tisku, kdy jsem řekl, že ano, že to předpokládám.

Můžete být, pokud možno, co nejvíce konkrétní a říci, jakou změnu a kterých zákonů, a také v jakém slova smyslu očekáváte v souvislosti s druhou fází reformy veřejných financí?

Tak, v druhé fázi reformy veřejných financí je už připravena určitá série zákonů, která má omezit možnosti šedé ekonomiky, černé ekonomiky. To znamená špinavé peníze a podobné věci, čili zlepšit podnikatelské prostředí a mít protikorupční účinek. Některé zákony, které byly schváleny, už jej mají teď, například ty nové celní sklady určitě velmi pomohou, ale to je jedna věc. Takže, to jsou zákony o šedé ekonomice. Tyto zákony jsou už v projednávání v legislativní radě, čili je to otázka ještě týdnů, to jsou těžké zákony, čili je to otázka týdnů, než budou dotaženy a předpokládám, že někdy v prvním čtvrtletí tohoto roku půjdou do parlamentního projednávání a mohly by být účinné od 1. ledna roku 2005, možná, že dříve, ale to se mi nezdá pravděpodobné. Druhou částí druhé fáze je, teď se vede poměrně složitá debata o celkovém komplexu daní, kde ta řídící veličina, ten prostě smysl toho je povzbudit podnikatelské prostředí, povzbudit možnosti inovace, to je naše schopnost, být inovativní, a významně podpořit rodiny s dětmi. To jsou tři cíle, které sledujeme společně, a tady mohu říct, že ta úvaha není ještě uzavřena.

To znamená, že například chcete zvýšit odpočitatelné položky pro rodiny s dětmi?

Tak to ne.

Řekněte, jak chcete podporovat rodiny s dětmi konkrétně, prosím?

Především uvažujeme o vratce daně velmi výrazně v daňové oblasti. Odpočitatelné položky jsou jedna z možností, ale my jsme toho názoru, že jsou účinnější cesty jako například vratka daně a podobné přístupy.

Jak by to vypadalo, ta vratka daně, můžete vysvětlit těm, kteří tento termín nezcela chápou?

Pokud, toto řešení ještě není techniky prostě hotové, může to být jinak, ale prostě ten celkový cíl je, aby rodiny, které mají děti, nezaopatřené děti, nebo aby se usnadnil, povýšily jejich příjmy, a to tak, že výrazně. To je otázka, jakou technikou to zdoláme, protože ta technika má samozřejmě celou řadu okolností i aby to šlo technicky spravovat. Podstatné je, právě tím, že chceme to udělat výrazně v daňové oblasti, že by to směřovalo především k těm, kteří jsou, kteří pracují nebo mají nějaký pracovní příjem, avšak samozřejmě, protože to je složitá věc, tak musíme brát v úvahu i to, že někteří lidé naprosto bez svého zavinění nemají momentálně pracovní příjem, čili je to těžká věc, ale dokážeme to.

Když jste hovořil o inovacích pro podniky, počítáte s tím, že by se daleko víc zvýšily odpisy podniků, pokud budou investovat do nových technologií, to je to, co jste měl na mysli?

No, je to jedna z úvah, aby bylo možné. Je to teda jedna z úvah, která říká -změnit odpisovou politiku tak, aby působila proinovačně, to jest například odpisy podniků, pokud půjdou do vysokých technologií, nebo pokud poskytnou podporu, dejme tomu, vysokým školám a podobně.

Je to úvaha velmi pravděpodobná?

Je to úvaha, která se zpracovává, a zase, můžeme najít jiné řešení, ale jde nám o to, aby účinek byl výrazný.

A co se týče daně z přidané hodnoty? Nejmenší strana vládní koalice US-DEU považuje za nezbytné, aby se snížila horní sazba daně na 18 %. Podle vašich výpočtů, které teď máte k dispozici, neohrozilo by to státní rozpočet a počítáte, že tento požadavek US-DEU bude splněn?

Všechny daňové změny se odehrají v rámci konsolidace veřejných rozpočtů. Žádné číslo, které bych teď uvedl, není číslem, které můžeme považovat za nějaké autoritativní, tudíž žádné číslo neuvedu.

A uveďte, prosím, alespoň to, zda, když ministerstvo financí plánuje rozpočet na příští rok, rozumějme rozpočet na rok 2005, tedy v příštím roce, kdy by se sestavoval rozpočet, deficit 114 miliard korun, přičemž bude samozřejmě záviset na druhé fázi reformy veřejných financí, jestli toto číslo bude vyšší, anebo naopak nižší. Jste ochoten předstoupit před Poslaneckou sněmovnu v roce 2005 s rozpočtem, který by měl 114 miliard deficitu?

Předběžné debaty, které vedou, které se vedou a které zdaleka nejsou ukončeny, směřují k tomu, že rozpočet bude nižší, deficit bude nižší.

Vy byste ho rád viděl pod sto miliardami v roce 2005?

Chci ho vidět tam, kde ho stanovila naše strategie reformy veřejných financí. Tato strategie odvozuje deficit od hrubého domácího produktu a usiluje o to, aby každý rok relativní deficit klesl, myslím si, že, jestli se teď nemýlím, o sedm desetin procenta ve vztahu k hrubému domácímu produktu.

Sto čtrnáct miliard je hodně v roce 2005?

Sto čtrnáct miliard je momentální část, deficit rozpočtu. Naším cílem je, aby deficit rozpočtu v příštím roce byl v koridoru, který jsme si určili svou strategií konsolidace veřejných financí. Víte dobře, že naším cílem je dosáhnout v roce 2007 maastrichtského kritéria a tři procenta hrubého domácího produktu v roce 2007 jsou nepochybně odlišná od třech procent hrubého domácího produktu v letošním roce. Mimochodem, ekonomika opravdu velmi dobře roste, čili myslím si, že ten rozdíl mezi těmi třemi procenty za tři roky a třemi procenty teď bude docela značný a bude ve prospěch České republiky a bude ukazovat, že jsme na tom skutečně ekonomicky dobře.

Další téma - evropská ústava a český komisař. Romano Prodi, šéf Evropské komise, vyhlídky, že šéfové států a vlád Evropské unie koncem týdne v Bruselu přijmou uspokojivou ústavu, ocenil na dvě třetiny, tedy 66 %. Jaké je vaše číslo?

Já netipuji, ale myslím, že je docela naděje, že se podaří schválit nějakou dohodu.

To znamená, že jste asi větší optimista než Romano Prodi?

Nevím, jestli jsem větší optimista, myslím si, že bylo odpracováno velmi mnoho a že je možnost kompromisů, ale takovéto jednání je vždycky velmi těžké, dramatické, těžko se odhaduje jeho výsledek a nepochybně je možné pokračovat i po Římu.

Mohl byste naznačit, z čeho vy, v souvislosti se summitem Evropské unie v Bruselu, máte největší obavy, máte-li v souvislosti s něčím největší obavy?

Mám obavy, že se nepodaří najít kompromisy mezi stanoviskem Španělska a Polska a ostatními zeměmi.

To je podle vás největší riziko pro bruselský summit?

Je to, podle mého názoru, výrazné známé riziko. Můžou být ještě některá rizika skrytá, ale ta, co znám, tak se mi všechna zdají, že jsou nějakým způsobem překonatelná a toto je opravdu důležité, ale doufám také, že se najde řešení.

Která rizika byste označil slovem skrytá? Jsou tak skrytá, že je neumíte popsat?

Ale ne, může dojít třeba ke sporům právě kolem té dvojité většiny, kolem úrovně parity, může třeba dojít ke sporům o komisaře, o některé další struktury. V podstatě každá z těch důležitých věcí se může stát rozbuškou nebo zdrojem napětí. Můžou být spory o evropskou obranu, stejně tak jako o pravomoc Evropské komise v oblasti jurisdikce a vnitřní bezpečnosti, kde například Velká Británie je ostře proti a tak dále, a tak dále. Tam není nic, co by bylo úplně lehkého a z lecčehos může být problém.

Pro Českou republiky byste považoval za dobré, aby z Bruselu už byla přivezená hotová ústava, anebo naopak ne?

Ano, považoval bych to za dobré. Jsem přesvědčen, že je zájmem České republiky, aby došlo k dohodě, aby tato dohoda byla dalším integračním impulsem a umožnila hladké včlenění České republiky a ostatních přistupujících zemí do Evropy.

Evropský komisař, první evropský komisař za Českou republiku, další téma. Jaké to bude? Předložíte Romanu Prodimu v únoru tři kandidáty nebo kandidáta jednoho?

Do února je ještě daleko a rozhodneme se podle toho, co bude nejvýhodnější. Prozatím převládá názor, že správné by bylo předložit jednoho člověka, anebo minimálně vyjádřit jasnou preferenci.

Preferenci, rozumějme, týkající se resortu, který by daný...

Ne, ne, nad jménem. U resortu také samozřejmě vyjádříme svůj názor. Pokud jde o to jméno, tak v podstatě Romano Prodi řekl, že mu v zásadě, že nebude nějakým zásadním způsobem zpochybňovat toho člověka, pokud najde podporu ze své vlastní země.

Není to tak, že by Romano Prodi trval na tom, že by z České republiky a z dalších nově vstupujících zemí do Evropské unie musela přijít tři jména tří kandidátů?

Prozatím výsledek jednání je daleko volnější. Záleží to velmi na nás.

ČSSD předloží svého kandidáta, předpokládám, na koaličních jednáních?

Ano, vede se debata, která značně pokročila, předpokládám, že předložíme svého kandidáta.

Byla nominace nabídnuta bývalému premiéru Miloši Zemanovi?

Jak jsem řekl, žádná jména a žádné věci teď ještě nejsou tak zralé, aby mělo smysl vést o nich rozhovor.

Můžete ale říci, zda byla nabídnuta Miloši Zemanovi kandidatura?

Pokud jde o debatu, která se odehrává o evropském komisaři, není tato věc v žádném případě uzavřená, a proto není správné se vyjadřovat.

Buďte, prosím, hodný a řekněte mi, zda Miloš Zeman byl osloven.

Myslím, že jsem se vyjádřil dostatečně jasně. Jsou oslovováni různí lidé a...

Je mezi nimi Miloš Zeman?

... není teď na místě, abych naznačoval jejich, kteří to jsou a jaká to byla skupina.

Nakolik považujete za dobrého kandidáta člověka, kterého nabízí KDU-ČSL, tedy Ivanu Janů?

Je to prozatím informace z novin, nejednal jsem se svými koaličními partnery a nepovažuji za správné, abych se vyjadřoval ke kandidátovi, aniž se vedla vůbec jakákoliv diskuse, aniž znám cokoliv jiného než zprávy z novin a ty, jak známo, jsou velmi nespolehlivé.

Spolehlivá jsou ovšem slova Miroslava Kalouska, který řekl, že Ivanu Janů lidovci navrhnou, a která pronesl BBC.

To ano, o tom nepochybuji, že ji navrhnou, ale můj komentář k ní prozatím žádný není.

Abychom toto téma uzavřeli, poslední otázku k tomuto tématu. Předpokládám správně, že vtáhnete do diskuse i opoziční strany, rozumějme ODS, nebo se s ODS o tom bavit nebudete?

Ale jistě že ano, já považuji za takové nejlepší, a činím to v zásadě teď, ale udělám to i nějakou formální podobou, že by bylo docela hezké, kdyby opoziční strany navrhly své vlastní kandidáty, aby se o nich dalo debatovat a zvážit, zda se nenajde nějaký jiný průnik než čistě koaliční, ale sociální demokracie v každém případě předloží svého kandidáta.

Očekáváte tedy, že vtáhnete do hry ODS a například, měl by být do konzultací vtažen i prezident republiky?

Určitě proběhnou konzultace napříč naším politickým systémem, protože by jistě nebylo hezké, kdyby neproběhly, je to, řekl bych, z hlediska demokracie nekultivované, toho se nedopustíme, ale jak jsem řekl, bylo by docela dobré, kdyby i opozice někoho nominovala, ta diskuse by byla zajímavější.

Poslední otázka na poslední téma, které souvisí s Irákem. Zvláštní emisar amerického prezidenta James Baker příští týden v Evropě má usilovat o pomoc spojenců, kteří se zúčastnili války v Iráku, při omezování rozsáhlého iráckého dluhu. Pro úplnost, česká vláda podle ministra zahraničí Cyrila Svobody má tedy ve svých svazcích irácký dluh ve výši 2,5 miliardy dolarů. Uvažuje Česká republika o tom, že by promítla, promiňte, že by zkrátka vymazala irácký dluh ve výši 2,5 miliardy dolarů?

Ne, neuvažujeme o tom, že bychom vymazali celý irácký dluh, ale uvažujeme o tom, že bychom vymazali jeho část, protože je naším zájmem, aby se Irák co nejrychleji stabilizoval a zatěžovat ho nesplatitelnými dluhy by bylo určitě nesprávné. Koneckonců i Polsku, pokud se nemýlím, byla odpuštěna část dluhu.

Můžete říci procentuálně, jak velká část by to mohla být, jednou větou?

Ne, není to uzavřeno. Je to věc, která je vážná, protože se jedná o velké peníze, ale uvažujeme o tom, že bychom část dluhu odpustili, nikoliv nepodstatná.

Konstatuje ministerský předseda Vladimír Špidla. Děkuji do Poslanecké sněmovny za váš čas věnovaný BBC a pokud se neuslyšíme, tak přeji hezké svátky.

Na shledanou a hezké svátky.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Události

Mladá fronta DNES, 12. 12. 2003, strana 2 - Česká republika možná odpustí Iráku část jeho dluhu, který činí celkem 2,5 miliardy dolarů (asi 66 miliard korun). "Uvažujeme o tom, že bychom vymazali část dluhu, protože je naším zájmem, aby se Irák co nejrychleji stabilizoval," řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC premiér Vladimír Špidla.

Špidla pro BBC: Česká republika asi odpustí Iráku část jeho dluhu

PRAHA 11. prosince (ČTK) - Česká republika možná odpustí Iráku část jeho dluhu, který činí celkem 2,5 miliardy dolarů (asi 66 miliard korun). "Uvažujeme o tom, že bychom vymazali část

dluhu, protože je naším zájmem, aby se Irák co nejrychleji stabilizoval," řekl v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC premiér Vladimír Špidla.

Částku, kterou chce vláda Iráku odpustit, Špidla neupřesnil. "Není to uzavřeno," řekl. Jde však podle něj o "velké peníze". Zatěžovat Irák nesplatitelnými dluhy by podle Špidly nebylo správné.

O pomoci Iráků se hovořilo i na říjnové dárcovské konferenci o Iráku v Madridu. Země na obnovu Iráku přislíbily celkem 33 miliard dolarů. Do této částky patří i příspěvek USA, které na příštích 18 měsíců již dříve vyčlenily 20 miliard dolarů.

Politici hledají evropského komisaře, rozhodnutí zatím napadlo

PRAHA 11. prosince (ČTK) - Česká politická reprezentace se musí v nejbližších týdnech rozhodnout, koho navrhne do prestižní funkce evropského komisaře. I když padá řada jmen, k definitivnímu návrhu mají politici ještě daleko. Do výběru chce mluvit i opoziční ODS. Komunisté věří, že český favorit bude mít širší politickou podporu i patřičnou kvalifikaci.

"Hovoří se o řadě jmen, rozhodnutí bude včas," řekl dnes novinářům premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla. "Jsou to lidé, kteří byli členy vlády nebo zastávali vysoké posty ve veřejném životě. Každopádně to představuje velmi uznávané osobnosti," uvedl. Na žádné z nich se však zatím koalice nedohodla.

Lidovci již přišli se soudkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivanou Janů, její nominaci má ještě dnes večer posvětit celostátní výbor strany. Unionisté zase prosazují svého bývalého stranického lídra, exministra financí a školství Ivana Pilipa. O Pilipovi se uvažuje i pro funkci českého zástupce v Evropské investiční bance (EIB), pokud Česko získá post místopředsedy. Mluví se také o možné nominaci velvyslance České republiky v Bruselu Pavla Teličky.

V řadách ČSSD se hovoří o nominaci expremiéra Miloše Zemana či bývalých ministrů financí Pavla Mertlíka a Jiřího Rusnoka. První místopředseda nejsilnější vládní strany Stanislav Gross se v tisku nechal slyšet, že sociální demokracie by měla prosadit svého kandidáta.

Občanští demokraté vládní koalici vyzvali, aby s nimi výběr komisaře konzultovala. Mnozí koaliční politici již dali najevo, že s ODS diskutovat chtějí. "Jistěže ano," řekl rozhlasové stanici BBC premiér Špidla. Bylo by hezké, kdyby opoziční strany navrhly své vlastní kandidáty, aby se o nich dalo debatovat a zvážit, zda se nenajde nějaký jiný průnik než čistě koaliční, dodal předseda vlády. Výzvu k předložení kandidátů chce prý opozici předložit i formálně.

Na otázku, zda by se měl diskusí o českém kandidátovi zúčastnit také prezident Václav Klaus, Špidla řekl, že konzultace se určitě povedou napříč celým politickým systémem. "Výběr ještě zatím není hotový, každá strana si ujasňuje jména kandidátů. Během několika dnů či týdnů je pak nutné udělat společné koaliční rozhodnutí, případně po diskusi s opozicí, zejména s ODS," řekl dnes ČTK poslanec ČSSD Libor Rouček.

Jména možných sociálnědemokratických kandidátů považuje za kvalitní návrhy. "Mají vzdělání, umějí jazyky, mají zkušenosti z exekutivy, v Evropě se vyznají," komentoval dosavadní adepty bývalý mluvčí Zemanovy vlády. Nechtěl však prozradit, koho by v Bruselu rád viděl on osobně.

Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf doufá, že veřejnost i podniková sféra očekává, že v Evropské komisi bude Českou republiku zastupovat člověk, který má odborné i lidské kvality a dostatečnou politickou podporu. "Myslím, že v bruselské exekutivě jde o vyjednávací schopnosti, o věcnou znalost tohoto prostředí. Ten, kdo se tam ocitl poprvé a kdo bude mít pouze politickou podporu špiček koalice, nemůže nic dokázat," míní Ransdorf.