Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Lidovci budou podle předsedy Miroslava Kalouska při vyjednávání o českých kandidátech do Evropské komise prosazovat soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivanu Janů.

Miroslav Kalousek ve studiu BBC

Den daňové svobody. To je den, kdy lidé přestávají svými daněmi vydělávat na stát a vydělávají jen na sebe. České republice připadá Den daňové svobody na dvanáctý červen. Pro zajímavost, ve Spojených státech je to devatenáctý duben. V Česku se Den daňové svobody od roku 2000 posouvá ke druhé polovině června. Opozice v Poslanecké sněmovně kritizuje vládu, že právě ona zvyšuje daňové zatížení lidí, a přitom státní dluh neúměrně narůstá. Slovo má předseda poslanců ODS, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý.

Vlastimil TLUSTÝ (zvukový záznam): Ano. Budete muset, vážená vládo, letos vydat cenné papíry v celkovém rozsahu půl bilionu. A dokonce oznamujete, že při pokračování tohoto v uvozovkách hospodaření dovedete Českou republiku k příštím volbám v roce 2006 s celkovou výší státního dluhu blízkou jednomu celému bilionu.

Varuje předseda poslanců ODS, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. Nejen o tom, proč lidé v České republice odvádějí čím dál víc peněz na daních, bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je předseda KDU-ČSL, předseda rozpočtového sněmovního výboru Miroslav Kalousek. Vítejte po více než dvou měsících v Interview BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Podle premiéra Vladimíra Špidly je dlouhodobě neudržitelné, aby předseda jedné ze stran vládní koalice byl mimo vládu. Kolikrát musel, musel-li vůbec, Miroslav Kalousek od svého zvolení do funkce předsedy lidovců čelit námitkám premiéra Vladimíra Špidly, že dříve či později by měl být ve vládě?

No, ani jednou. Já nevím, kdy jste to slyšeli od premiéra Špidly, já jsem to od něj nikdy neslyšel. V koaliční dohodě není napsáno, že předseda parlamentní strany musí být automaticky členem vlády a Vladimír Špidla, předseda vlády, vůči mně nikdy tuto žádost nevznesl. Já to celé pokládám za mediální spekulaci novinářů, která je sice legitimní, ale která nemá žádný reálný podklad.

Má reálný podklad. Novináři mají historickou zkušenost, například s dobou, kdy někdejší předseda Občanské demokratické aliance Michael Žantovský nebyl ve vládě, a členové vlády přiznávali, že to je jistá komplikace. Tudíž nechte novinářům historickou zkušenost.

No, tak historická zkušenost má mít také nějakou reprodukovatelnost. Tohle je jedna jediná zkušenost. A jenom proto, že to jednou jeden Michael Žantovský nezvládl, a on to nezvládl proto, že na to objektivně neměl, tak z toho těžko můžeme dělat nějaký ústavní úzus.

Zatímco Kalousek na to má.

Ano, jistě, má.

Očekáváte, že vám premiér Vladimír Špidla ale někdy v budoucnu může onu námitku, kterou vy nyní označujete slovem mediální spekulace, že ji může vznést?

Ale já jsem s ním o tom nikdy nemluvil. Vážně. Já s Vladimírem Špidlou jednám často, minimálně jednou týdně, spíše častěji. Jednáme o celé řadě věcí. Nikdy od ostravského volebního sjezdu jsme spolu nejednali o tom, že bych měl být ve vládě. Já jsem ho při našem prvním setkání v mé nové pozici ujistil, že bych pokládal za vzpupnost, kdybych požadoval jakékoliv personální změny, že je požadovat nebudu. A tím celý ten rozhovor skončil. Já vážně nevím, kde se tyhle spekulace vzaly. Vladimír Špidla nikdy tento požadavek nevznesl, tím méně jsem ho vznesl já, protože volební sjezd v Ostravě byl záležitostí stranickou KDU-ČSL, nikoliv záležitostí koaliční.

O tom, že by Miroslav Kalousek měl, raději dříve než později, vstoupit do vlády, je přesvědčena například místopředsedkyně sociálních demokratů, ministryně zdravotnictví Marie Součková.

Marie SOUČKOVÁ (zvukový záznam): Dlouhodobě si myslím, že to je neudržitelné. A určitě budou jednání v rámci předsedů koaličních stran, aby zaujmuli stanovisko k nové situaci, která nastala.

Místopředsedkyně ČSSD, ministryně zdravotnictví Marie Součková. Co kdyby vám, Miroslave Kalousku, někdo namítl, že nechcete do vlády, protože nechcete být příliš spojován s politikou kabinetu premiéra Vladimíra Špidly a chcete si ponechat co nejvíce pootevřené dveře k občanským demokratům?

Pak bych odpověděl, že je to nesmysl, protože jako předseda vládní strany, která uzavřela koaliční dohody, se cítím plně odpovědný za činnost vlády, za plnění jejího programového prohlášení. A nemohu říkat, že tu odpovědnost mám menší tím, že nejsem členem této vlády. Já tu odpovědnost mám, já tu odpovědnost cítím a jediné, co odmítám, je představa, že zítra se bude rekonstruovat vláda jenom proto, že křesťanští demokraté se rozhodli mít jiného předsedu. Křesťanští demokraté se rozhodli mít jiného předsedu, ale nerozhodli se měnit koaliční dohody. V tom je zásadní rozdíl.

Existuje něco, co vám od osmého listopadu, kdy jste byl zvolen předsedou KDU-ČSL, jako novému předsedovi strany dělá problém? Je něco takového?

No, tak já mám spoustu problémů, vy určitě taky, ale určitě není nic, co by vzniklo jako nějaký nový problém. Můj problém je, že od osmého listopadu cítím mnohem větší míru odpovědnosti, než kterou jsem cítil předtím.

Jak se to projevuje?

V osobních pocitech, v tom, jak se člověk cítí, v tom, jak zvažuje každé svoje slovo, každý svůj krok v tom, jestli by chtěl už jít domů, ale nemůže, protože ještě musí pracovat. Prostě všichni máme nějakou míru odpovědnosti, a prostě v KDU-ČSL největší odpovědnost má předseda. A to je odpovědnost, která samozřejmě zavazuje, svazuje, a tak se to projevuje.

Zkrátka, rekonstrukci vlády v nejbližším roce vylučujete v souvislosti s vaším novým předsedováním v KDU-ČSL?

Pane Moravče, já už jsem starý pán. Tím pádem nevylučuji nikdy nic. Ale já v tuhle chvíli nevidím jediný důvod pro rekonstrukci vlády. A znovu opakuji, že sjezd KDU-ČSL nemůže a nebude důvodem pro rekonstrukci vlády. My podle koaličních dohod máme tři ministerská křesla, na nich máme tři kompetentní lidi, ti mají mojí plnou podporu. Koneckonců jsou to tři místopředsedové KDU-ČSL. Já nevidím jediný důvod, proč rekonstruovat. A jestli někteří kolegové ze sociální demokracie by si tímto způsobem chtěli řešit problémy ve vlastní straně, tak já jim mohu pouze vzkázat, že KDU-ČSL řeší problémy České republiky, nikoliv vnitrostranické problémy koaličních partnerů.

Tím jste narážel na citaci, kterou jste slyšel z úst Marie Součkové?

Například. Nebyla jediná.

Kteří další?

Slyšel jsem takhle i některé další ministry ze sociální demokracie, ale ...

Podle vás chtějí sociální demokraté rekonstruovat vládu, protože mají vnitrostranický problém?

Kdyby chtěli ostravský sjezd použít jako nástroj řešení svého vnitrostranického problému, tak já naprosto říkám ne, nikoliv, to rozhodně nebude ten důvod.

Měl by předseda jedné ze stran vládní koalice hovořit premiérovi do personálního obsazení vlády podle vás?

No, samozřejmě.

Měl.

Ano, jistě. Vrcholná odpovědnost je samozřejmě na předsedovi vlády, ale ta vláda je koaliční, vzniká koaliční dohodou, to znamená, její personální obsazení musí projít koaličními jednáními.

Bavil jste se s premiérem o tom, zda Marie Součková zvládá, či nezvládá resort zdravotnictví?

Ne, nikoliv. Nebavil. Neviděl jsem k tomu v tuto chvíli důvod. A asi žádný takový důvod neviděl ani pan premiér, protože ten to téma nevznesl.

A co se týče personálního složení vlády z vašeho pohledu, jako nového předsedy KDU-ČSL, jste s personálním složením vlády a prací jednotlivých ministrů, ať jsou z kterékoliv strany vládní koalice, spokojen?

Personální složení vlády je jako každé, jako je koaliční dohoda, jako každá koaliční dohoda je kompromisem. Každý kompromis se dá kritizovat i hájit. V rámci toho rozložení politických sil, které existuje, tak se domnívám, že to odpovědné rozložení a za ministry, za KDU-ČSL beru veškerou garanci své strany, že jsou to kompetentní ministři a dělají svou práci dobře.

Když jste předstoupil osmého listopadu před delegáty sjezdu KDU-ČSL s kandidátským projevem na funkci předsedy, krom jiného jste v něm řekl:

MILOSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): Jako křesťanská strana jsme stranou občanskou a nekonfesní. Nejsme tedy a nebudeme exponenty žádné církve na české politické scéně. Ale jako konzervativní strana si uvědomujeme nesmírný význam církví, které ve společnosti mají, a proto nepolevíme v zápasu o konečné spravedlivé uspořádání vztahů mezi státem a církvemi. Vztahů, které v civilizované zemi už dávno měly být vypořádány.

Osmý listopad. Slova Miroslava Kalouska. Doplňme citovaná slova ještě jedním citátem. Následující slova pronesl Miroslav Kalousek třicátého července před mikrofony BBC, kdy se svým způsobem vymezoval vůči tehdejšímu předsedovi strany Cyrilu Svobodovi.

MILOSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): Vždycky je to, a teď prosím pro ten pojem, aby nebyl brán priorativně, vždycky je to trochu, každá koaliční dohoda je trochu obchod. Vždycky je to něco za něco a vždycky se snažím prosadit nějakou prioritu na úkor jiného kompromisu. Já se domnívám, že v těchto vrcholových jednáních nejsme vždy dostatečně sebevědomí. Například jsem přesvědčen, že byla domluvitelná, že byl domluvitelný úspěch smlouvy s Vatikánem.

Třicátý červenec, archivní slova Miroslava Kalouska. Jakým způsobem a do kdy chce Miroslav Kalousek jako nový předseda KDU-ČSL, řečeno jeho slovy, zobchodovat schválení česko-vatikánské smlouvy?

To už je otázka a mám odpovídat?

Ano, to je otázka. Měla otazník na konci.

Už jsem tady. Je to smlouva, kterou ratifikovala a domluvila vláda Miloše Zemana, vláda plně sociálnědemokratická. Vláda, kterou nyní tato sněmovna se brání podepsat. Ministr zahraničních věcí zatím nedokázal najít dost argumentů pro to, aby, protože je to mezinárodní dohoda, aby sněmovnu přesvědčil o tom, že by měla ratifikovat dohodu, kterou podepsala vláda Miloše Zemana. Já jsem připraven mu přispět ze všech sil ku pomoci, ze všech sil, které teďko pramení z mé nové funkce k tomu, abych teď mu pomohl, aby to dokázal. A já věřím, že se nám to společně podaří.

Můžete říci a odhadnout, zhruba dokdy by jste mohl najít pro schválení česko-vatikánské smlouvy podporu v Poslanecké sněmovně, většinovou podporu?

Jestli očekáváte, že vám odpovím stylem šestnáctého ledna, nebo patnáctého března, tak to určitě nevěříte, že takovouhle odpověď podám. Takhle ta politika neběží.

To by jste mě měl hodně za naivního. Mně by stačilo, zda to bude v řádu měsíců, nebo půl roku, či roku.

Já jsem přesvědčen, že uzavřít tuto dohodu, kde Česká republika je poslední z postkomunistických zemí, která ji nemá, je zprávou o tom, že jsme civilizovanou západoevropskou zemí a věřím, že během příštího roku přesvědčíme partnery o tom, že bychom měli mít nálepku, image civilizované západoevropské země.

Je to pro nového předsedu KDU-ČSL priorita v rámci koaličního vyjednávání? Protože pokud by pro česko-vatikánskou smlouvu hlasovali všichni sociální demokraté, tak by ve sněmovně prošla.

Je to samozřejmě priorita pro všechny křesťanské demokraty, ale já bych nerad, aby to vypadalo tak, že pro bývalého předsedu to priorita nebyla, pro nového předsedu to priorita je.

Vy jste ale bývalého předsedu a bývalé vedení kritizoval, a to jsme slyšeli, že nedokázalo dostatečně zobchodovat schválení česko-vatikánské smlouvy.

Prosadit. Já pokládám za absurdní, že vláda Miloše Zemana tolik kritizovaná nositeli nového stylu tuto smlouvu ratifikovala a nositelé nového stylu ji shodili. Já jsem přesvědčen, že během příštího roku najdeme východisko takové, které nám nebude dělat mezinárodní ostudu, protože současný stav nám tu mezinárodní ostudu dělá.

Deníky Právo a Hospodářské noviny napsaly, že lidovci budou při vyjednávání o kandidátech do Evropské komise, rozumějme o českých kandidátech, prosazovat soudkyni mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivanu Janů. Je Ivana Janů hlavním kandidátem vaší strany na pozici prvního evropského komisaře za Českou republiku?

Tahle otázka je trochu předčasná, protože personální pravomoci má celostátní výbor, který zasedá zítra. Ale myslím, že snad neporuším žádné zvyklosti, když řeknu, ano, my jsme přesvědčeni, nebo velká část z nás je přesvědčena, že Ivana Janů je přímo ideálním kandidátem svým mravním kreditem, svými zahraničními zkušenostmi, svými politickými zkušenostmi, i tím, že je žena. Mně osobně je velmi sympatické heslo schopné ženy na místa neschopných mužů.

Vy, tedy lidovci, zítra schválíte pravděpodobně svého kandidáta na prvního českého evropského komisaře, kterým bude podle toho, co říkáte, Ivana Janů. Rozumím tomu správně?

No, tak za prvé, já mám jenom jeden hlas. Jako i když jsem předseda, tak mám jenom jeden hlas. Ale věřím, že ano, protože lepší kandidát široko daleko není. Za druhé ...

Co Cyril Svoboda? Není tím kandidátem? Ten by nebyl ...

Není. Už jenom proto, že nechce. Já myslím, že ...

Vy jste se ho ptal?

Ano, jistě.

Ještě před Ivanou Janů jste uvažoval o tom, že by Cyril Svoboda byl.

Ale my spolu běžně mluvíme. Cyril Svoboda má jasné stanovisko, že je ministrem zahraničních věcí, cítí svoji ústavní politickou odpovědnost jako ministr zahraničních věcí a místopředseda KDU-ČSL, a proto obtížně teď svoji pozici mohl měnit za nějakou jinou.

Abych v tom měl zcela jasno. Nejdříve jste to konzultoval s Cyrilem Svobodou, který by byl podle vás lepší než Ivana Janů, nebo jsou tak stejní kandidáti ve vašich očích?

Aby jste v tom měl úplně zcela jasno, konzultujeme to všichni se všemi, abychom se dostali k tomu nejlepšímu kandidátovi. A tím nejlepším kandidátem podle mého přesvědčení je paní doktorka Ivana Janů, ale to není kandidát České republiky, to je ...

Kandidát lidovců, to jsem zdůrazňoval.

To je nabídka křesťanských demokratů, se kterými jde do koaličních jednání.

Premiér Vladimír Špidla ve středu v Bruselu k českým kandidátům na evropského komisaře řekl, že by měli mít parametry, jaké jsou běžné v Evropské unii. Měli by to podle něj být členové vlády, nebo bývalí členové vlády, případně vysocí státní úředníci. V každém případě uznávané osobnosti s politickými zkušenostmi na nejrůznější úrovni. Konec citátu. Splňuje Ivana Janů tyto parametry, které premiér zmínil v Bruselu?

Bezpochyby. V letech 90 až 95 poslankyně České národní rady, předsedkyně zahraničního výboru, členka Rady Evropy, poté místopředsedkyně Ústavního soudu, nyní soudkyně trestního tribunálu v Haagu. Mě trochu mrzí, že pan předseda vlády zapomněl na jedno kritérium vlády, které pokládám za zásadní, to je otázka mravní integrity. Je to symbolická záležitost, bude to první český komisař v Evropské unii. A v takovém případě já kladu na první místo otázku mravní integrity. A pokládám za absolutně vyloučené ze symbolických důvodů, že prvním českým komisařem v Evropské unii by mohl být bývalý komunista. To je prostě nesmysl, který je potřeba okamžitě odmítnout.

To premiér snad neřekl.

Ne, to neřekl.

Ale vy považujete ...

Ale když hovořil o těch kritériích, tak hovořil o zkušenostech, hovořil o kvalifikaci a zapomněl na to kritérium, o kterém Evropská unie zcela explicitně hovoří, a to je otázka mravní integrity.

Premiér Vladimír Špidla v Bruselu se letmo zmínil o některých resortech, které by se jemu jako premiérovi České republiky líbily, do kterých by mohl usednout český evropský komisař. A zmínil regionální rozvoj, či doprava. Jsou to také vaše resorty? A probrali jste je ve vládní koalici?

Víte, problém je, že přidělování portfeje, nebo působnosti bude skutečně hodně mimo rozhodování české národní veřejnosti. O tom bude rozhodovat nový předseda Evropské komise. My budeme pochopitelně usilovat o viditelnou významnou portfej a já jsem přesvědčen, že daleko větší na významnou portfej má žena. Také to je jeden z důvodů, proč kandidujeme tohoto kandidáta, protože schopná žena v Evropské unii má mnohem větší šanci na významnou portfej než neschopný muž.

A Ivana Janů by měla portfej spravedlnosti?

Ne, proč?

Nebo jakou portfej?

Ivana Janů je politička, nikoliv ...

Jaká portfej by jí podle vašeho názoru v Evropské komisi sedla?

Jakákoliv, protože ...

To je tak univerzální?

Ano, jistě. Samozřejmě. Politici nejsou od toho, aby si dokazovali, kdo je větší docent. Politici jsou od toho, aby dokázali prosadit názory odborníků, a proto je paní doktorka Janů ideálním politikem.

Občanští demokraté v pondělí ústy svého prvního místopředsedy Jana Zahradila dali najevo, že se chtějí podílet na výběru českých kandidátů do Evropské komise.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda ODS (zvukový záznam): Výkonná rada ODS žádá vládu, aby neprodleně zahájila konzultace s demokratickou opozicí ohledně návrhu na člena Evropské komise za Českou republiku. Návrh, který by byl podporován pouze vládní koalicí, je pro nás nepřijatelný.

Pondělní slova místopředsedy občanských demokratů Jana Zahradila. Měla by být podle Miroslava Kalouska, jako předsedy lidovců, ODS jako nejsilnější opoziční strana přizvána k výběru kandidátů České republiky do Evropské komise?

Přizvána, konzultována, to je otázka, jaké slovo zvolíme, ale bylo by velmi krátkozraké od jakékoliv vládní koalice podobné personální výběry provádět bez konzultace s opozicí. To bude reprezentant České republiky a ...

Co pro to uděláte jako předseda lidovců, aby ODS byla přizvána ke konzultacím?

Jednak jsem sám připraven to s nimi konzultovat. Za druhé, budu trvat na jejich stanovisku, protože si myslím, že při první historické nominaci našich, a to není jenom evropský komisař, to je celá řada jiných nominací, že při první historické nominaci to nesmí být výlučně koaliční záležitost. To musí být nominace České republiky. Tedy musí tam být minimálně tolerance opozice.

Očekáváte tedy, a vy jste ochoten říci občanským demokratům, ať přijdou se svými kandidáty?

Jsem připraven diskutovat s občanskými demokraty o těch nejlepších možných kandidátech za Českou republiku.

Další téma pro Miroslava Kalouska. Druhá fáze reformy veřejných financí. Do kdy jako předseda KDU-ČSL očekáváte na úrovni vedení stran vládní koalice dohodu u druhé fáze reformy veřejných financí?

Tady se to dá říct poměrně přesně. Ta dohoda je limitována legislativním procesem, kterým bude schvalován státní rozpočet na rok 2005. Aby ty zákony mohly být projednány ve sněmovně tak, aby už ovlivnily parametry rozpočtu na rok 2005, musí být uzavřeny nejpozději v první polovině února.

V čem očekáváte nejtvrdší boj?

Ve všem.

To není konkrétní odpověď.

Samozřejmě že ne. Ale ...

Tak, samozřejmě, že řeknete něco konkrétního?

Dobrá. Ta diskuse se soustřeďuje na úpravu daňových sazeb na příjmové straně vládního rozpočtu. A soustřeďuje se na úsporu výdajů na té výdajové straně vládního rozpočtu. A programové principy liberálů, kde je Unie svobody, konzervativců, kterým je KDU-ČSL a socialistů, kterým je socialistická ČSSD, jsou natolik vzdálené, že je potřeba hledat, skutečně hledat kompromis. Nad každým tím problémem se ten kompromis hledá nesmírně bolestně. A to, co je nadějí, že byť se hledá takto bolestně, protože ty východiska jsou si vzdálená, tak ho vždycky dokážeme najít, což je dobře.

Ano. Pane předsedo, pokud by jste měl srovnávat, zažil jste vyjednávání první fáze reformy veřejných financí, teď znáte situaci ve vládní koalici. Myslíte, že dojednání druhé fáze bude daleko komplikovanější, než fáze první? Jednoslovná odpověď ano, ne.

Bude to stejné.

Stejné. To znamená, že neočekáváte, že by při druhé fázi reformy veřejných financí by mohlo dojít k pádu vlády?

My máme skutečnou vůli se dohodnout. A protože tu skutečnou vůli máme, tak se dohodneme, protože všechny tři strany víme, že za siláckými gesty jsou jenom spáleniště a že k úspěchu vedou jenom trpělivé kroky, za které se i platí. Platí se kompromisními ústupky.

Podívejme se na druhou fázi reformy veřejných financí skrze Den daňové svobody, což je den, kdy lidé přestávají svými daněmi vydělávat na stát a vydělávají na sebe. České republice připadá v tomto roce Den daňové svobody na dvanáctý červen. Například ve Spojených státech je tímto dnem devatenáctý duben. V Česku se Den daňové svobody od roku 2000 posouvá ke druhé polovině června. Původně byl na začátku června v roce 2000. Opozice v Poslanecké sněmovně kritizuje vládu, že právě ona zvyšuje daňové zatížení občanů, a přitom státní dluh narůstá. Hovoří předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Vlastimil TLUSTÝ (zvukový záznam): Ano. Budeme muset, vážená vládo, letos vydat cenné papíry v celkovém rozsahu půl bilionu. A dokonce oznamujete, že při pokračování tohoto v uvozovkách hospodaření dovedete Českou republiku k příštím volbám v roce 2006 s celkovou výší státního dluhu blízkou jednomu celému bilionu.

Říká předseda poslanců ODS, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. Když jsem dnes konzultoval s odborníky z Liberálního institutu, kteří znají metodiku výpočtu daně, tedy Dne daňové svobody v České republice, tak naznačovali, že s největší pravděpodobností první fáze reformy veřejných financí opět posunula Den daňové svobody o pravděpodobně dva až tři dny, to znamená na patnáctý červen. Znamená, že se zvyšuje daňově zatížení. Jste si toho vědom, jako předseda rozpočtového výboru?

Ta metodika není nijak složitá. To je o míře přerozdělování. Něco se v téhle zemi vyprodukuje, a to určitě procento toho, co se vyprodukuje, se přerozděluje. Tahle ...

Vadí vám to, že Den daňové svobody se posouvá?

Samozřejmě, že ano. Ale on se neposouvá, on jenom osciluje, protože to nikdy není stoprocentně stanovené, to jsou odhady dopředu. A prostě ta daňová kvóta tady dlouhodobě osciluje kolem čtyřicet procent. Já bych rád upozornil, že za předsedy vlády Klause a ministra financí Kočárníka tato kvóta byla čtyřicet sedm procent. Teď osciluje kolem čtyřiceti. Křesťanští demokraté se dlouhodobě domnívají, že by měla být podstatně nižší.

Podstatně nižší je co?

Podstatně nižší je, že by se ve střednědobém horizontu měla snížit ještě někam směrem mnohem víc ke třiceti, než ke čtyřiceti procentům. Ale tady jsme o tom kompromisu. Socialisté chtěli daňovou kvótu zvyšovat, my jsme ji chtěli snižovat a výsledný kompromis je dohoda, že daňová kvóta bude stabilizována.

Vy tedy neočekáváte v rámci druhé fáze reformy veřejných financí, že by mohlo dojít k výraznějšímu snížení daňové kvóty v České republice ze čtyřiceti procent?

Jakkoliv bych si to přál, tak to nemohu očekávat, protože programové prohlášení vlády i koaliční dohody je, že daňová kvóta bude stabilizována. To znamená, že ta míra přerozdělování zůstane na těch čtyřicet procentech, což je sice horší, než kdyby snižována, ale také lepší, než kdyby byla zvyšována. Například, kdyby to dělali socialisté s komunisty, a ti mají na to sto jedenáct hlasů, to by šlo velmi snadno. Takže já si myslím, že obrovský úspěch je dohoda, že daňová kvóta bude stabilizována. Já očekávám výrazné posuny v jednotlivých daňových sazbách, ale neočekávám výrazný posun v daňové kvótě.

Sociální demokraté si od druhé fáze reformy veřejných financí slibují boj proti šedé ekonomice, proto hodlají prosazovat zavedení registračních pokladen a majetkových přiznání. Když jste byl hostem Interview BBC třicátého července, řekl jste doslova, že když si někdo například slibuje od zavedení registračních pokladen významné mnohamiliardové příjmy, tak vy to nejste a že jste proti registračním pokladnám. Znamená to, že jen přes Kalouskovu mrtvolu registrační pokladny v druhé fázi reformy veřejných financí?

Ne. My jsme domluvili modely registračních pokladen i majetkových přiznání takových, které odpovídají našim představám. To znamená, v případě registračních pokladen jsme se domluvili na tom, že nebudou muset všichni ti, kteří dnes mají registrační pokladny, je vyhodit a koupit si nové, takové, jaké by si přálo ministerstvo financí, že se jenom ti, kteří je nemají, tak si je dokoupí. V případě majetkových přiznání jsme se domluvili na modelu, kde stát nebude rozšiřovat své choutky pro šmírování soukromých občanů víc než doposud, a to jsou modely, které jsme dokázali domluvit. Jsou to velmi bolavé kompromisy. Pokud sociální demokracie dodrží ty dohody, které byly v Kolodějích uzavřeny, že ty modely budou vypadat takto a nijak více depresivně, pak není žádný důvod je nepodpořit.

Poslední otázka, poprosím pokud možno o stručnou odpověď. Stále je neobsazené křeslo prezidenta NKÚ. Podaří se ve třetí volbě podle vás vládní koalici kandidáta, který by prošel?

Já jsem o tom přesvědčen. Já si myslím, že to patří do toho celkového balíku, promiňte ten pracovní název, personálních dohod, které v tuto chvíli koalice tvoří a že se nám to podaří, a hlavně že to bude dobrý prezident NKÚ. To je totiž to nejdůležitější.

Můžete zmínit nějaké jméno?

Kdybych mohl, tak bych ho zmínil. Ale zmíním ho až tehdy, až se na něm definitivně dohodneme.

Říká předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Děkuji za třicet minut strávených v Interview BBC. Na shledanou.

Já děkuji vám. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Gross: ČSSD prosadí svůj tip na komisaře

Právo, 11. 12. 2003, strana 3 - Místopředseda vlády a soc. dem. Stanislav Gross bere na vědomí chystanou lidoveckou nominaci Ivany Janů na evropskou komisařku za Česko, neboť podle něj každá koaliční strana může přijít na jednání s různými návrhy. "Jsem ale přesvědčen, že budeme nominovat kandidáta, kterého navrhne soc. dem." řekl Gross včera Právu. Na otázku, zda tedy vláda nenavrhne tři, nýbrž jen jednoho kandidáta, Gross odpověděl: "Myslím, že bychom měli navrhnout pouze jednoho." Šéf Evropské komise Romano Prodi přitom pořádal o tři jména, z nichž by si vybral jednoho. Dnes bude celostátní výbor lidovců rozhodovat o nominaci Janů.

Šéf Miroslav Kalousek včera připomněl, že bude chtít o osobě kandidáta, kterého nakonec vybere koalice, hovořit s opoziční ODS. "Při první historické nominaci to nesmí být výlučně koaliční záležitost a musí to být nominace ČR, což znamená minimálně toleranci opozice," uvedl Kalousek. Místopředseda ODS Petr Nečas je rovněž přesvědčen, že nominace by měla být otázkou širší politické shody a ne pouze momentální vládní většiny. "Pokud by v koalici převážilo toto přesvědčení, bylo by to jen ku prospěchu věci," řekl Právu.

Nečas je přesvědčen, že Janů je kvalitní člověk. "Její jméno je rozhodně kvalitnější, než jména ostatních,," uvedl Nečas s poukazem na Pavla Mertlíka, Ivana Pilipa či Cyrila Svobodu. Také komunisté by uvítali jednání na toto téma, ale více než jméno komisaře od vlády čekají vysvětlení, jakou pozici bude český komisař v Bruselu hájit. "Paní Janů je pro nás čitelným politikem vzhledem k její činnosti v Evropě," uvedl místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Podle něj jsou horší jména. "Jde např. o lidi, kteří ani neprošli volbami a měli by zastupovat zemi," řekl v narážce na Pilipa.

Lidovečtí funkcionáři si myslí, že Ivana Janů je nejvhodnější kandidátkou. "Za KDU je to ta nejlepší varianta," potvrdil včera Právu šéf Kalousek. Podle něj Janů dávají velkou šanci hlavně její zahraniční zkušenosti a "nezpochybnitelná mravní integrita". Ta je podle Kalouska důležitým kritériem výběru. Velice ho proto mrzí, že premiér Vladimír Špidla se při výčtu předpokladů zapomněl zmínit o podmínce, aby do Evropské komise kandidoval za Česko člověk bez komunistické minulosti.

Kalousek včera v BBC připomněl, že velkou roli hraje ve výběru i to, že je Janů žena. Ivana Janů, soudkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, zatím své šance nekomentuje. "Není to projednané uvnitř strany a já bych se do té doby nechtěla stavět do světla, že to považuji za hotovou věc," sdělila včera Právu. Přiznala však, že jí Kalousek místo nabídl. Ministr Svoboda, o kterém se v lidové straně na místo komisaře uvažovalo a který v úterý definitivně spekulace o své nominaci zavrhl, se ke kandidatuře Janů odmítl vyjádřit.

HN, Právo: Lidovci chtějí v Evropské komisi soudkyni Janů

PRAHA 10. prosince (ČTK) - Lidovci budou při vyjednávání o kandidátech do Evropské komise prosazovat soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivanu Janů. S odvoláním na dobře informované zdroje z KDU-ČSL o tom píšou dnešní Hospodářské noviny (HN) a Právo. O nominaci soudkyně, jejíž mandát u soudu v Haagu končí příští rok v březnu, by mělo definitivně rozhodnout vedení KDU-ČSL na svém čtvrtečním jednání.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek věří, že celostátní výbor kandidaturu Janů schválí. "Velká část z nás je přesvědčena, že Ivana Janů je přímo ideálním kandidátem svým mravním kreditem, svými zahraničními zkušenostmi, svými politickými zkušenostmi i tím, že je žena," řekl v rozhlasové stanici BBC. Lepší kandidát široko daleko není, dodal.

Sedmapadesátiletá Janů byla počátkem 90. let poslankyní za KDU-ČSL a od listopadu 1993 do února 2002 soudkyní Ústavního soudu.

HN připomínají, že v souvislosti s místem evropského komisaře se u lidovců dosud hovořilo o senátorce Zuzaně Roithové, která povede stranickou kandidátku do Evropského parlamentu. Podle Práva projevoval zájem o funkci v komisi i bývalý šéf strany Cyril Svoboda. Nyní však svoji kandidaturu nepokládá za pravděpodobnou. "Jsem místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a chci zůstat ministrem a místopředsedou KDU-ČSL," řekl.

Podle dosavadních spekulací bude vládní koalice zvažovat nominaci exministrů financí za ČSSD Pavla Mertlíka a Jiřího Rusnoka či bývalého předsedy Unie svobody-DEU Ivana Pilipa. S Pilipem Svoboda počítá i pro funkci českého zástupce v Evropské investiční bance (EIB), pokud Česko získá místo místopředsedy. Mluví se také o možné nominaci velvyslance České republiky v Bruselu Pavla Teličky.

Místopředseda ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach HN řekl, že by za velmi vhodného kandidáta do Evropské komise považoval bývalého premiéra Miloše Zemana. "Měl by pro to ty nejlepší předpoklady, vypadá to ale tak, že by tu nabídku zřejmě nepřijal," poznamenal ministr.

Seznam případných kandidátů se podle HN rozšiřuje i o další jména. "Může to být bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier či státní tajemník pro evropské záležitosti Jan Kohout," vyjmenoval možné adepty předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka.

Kandidáty horečně hledají i občanští demokraté. Jejich návrh již odmítl diplomat Alexandr Vondra. Podle místopředsedy strany Jana Zahradila se uvažovalo také o bývalém viceguvernérovi České národní banky Pavlovi Kysilkovi, nabídku však rovněž odmítl.

ODS v pondělí vyzvala vládu, aby s ní nominaci českého zástupce v EK konzultovala. "Jsem připraven diskutovat s občanskými demokraty o těch nejlepších možných kandidátech za Českou republiku," komentoval to v BBC Kalousek.

První historická nominace českého komisaře podle něj nesmí být výlučně koaliční záležitostí. "To musí být nominace České republiky, tedy musí tam být minimálně tolerance opozice," řekl.

Svého zástupce do Evropské komise má Česko nabídnout šéfovi komise Romanu Prodimu už začátkem roku. Sestava nových komisařů z přistupujících zemí musí být definitivní do konce února, aby ji stihla schválit Rada ministrů EU a po ní i Evropský parlament. První eurokomisaři z přistupujících zemí budou jmenováni pouze na půl roku, do října 2004. Od 1. listopadu se ujme úřadu nová Evropská komise, jejíž předseda si bude svůj tým vybírat sám.