Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a ODS, stínová ministryně kultury Miroslava Němcová je pro sloučení ministerstev kultury a školství.

Už začátkem Nového roku má Česká republika nabídnout šéfovi Evropské komise Romanu Prodimu svého zástupce do komise. Sestava nových komisařů z přistupujících zemí musí být definitivní do konce února, aby ji stihla schválit Rada ministrů Evropské unie a po ní i Evropský parlament.

Miroslava Němcová

První eurokomisaři z přistupujících zemí budou jmenováni pouze na půl roku do října roku 2004. Opoziční občanští demokraté v pondělí ústy svého prvního místopředsedy Jana Zahradila vyzvali strany vládní koalice, aby je přizvaly k diskusi, kdo bude prvním českým evropským komisařem.

Jan ZAHRADIL (zvukový záznam): Výkonná rada ODS žádá vládu, aby neprodleně zahájila konzultace s demokratickou opozicí ohledně návrhu na člena Evropské komise za Českou republiku. Návrh, který by byl podporován pouze vládní koalicí, je pro nás nepřijatelný.

Konstatoval v pondělí místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil. Nejen o představách Občanské demokratické strany, kdo by měl být prvním českým evropským komisařem, bude následujících třicet minut.

Vám všem hezký dobrý den. Vítejte při poslechu Interview BBC, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem ve studiu BBC v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně Občanské demokratické strany a také stínová ministryně kultury Miroslava Němcová. Přeji vám dobrý den do Poslanecké sněmovny.

Dobrý podvečer.

Občanští demokraté už drahnou dobu konstatují, že jsou připraveni převzít vládní zodpovědnost v zemi. Co by podle Miroslavy Němcové bylo pro ODS v souvislosti s převzetím vládní odpovědnosti nejtěžší?

Určitě by bylo nejtěžší sestavit akceschopnou a silnou vládu k systému poměrného volebního zákona nebo poměrného volebního systému, který máme v České republice, je to, myslím, problém číslo jedna a od něj se odvíjí sekundárně všechny těžkosti a svízele uplynulých let a bohužel se obávám, že i let budoucích.

Chcete tím naznačit, že i možná vláda, ve které by dominovala Občanská demokratická strana, může být vládou nestabilní?

Já tím chci pouze říci jednu věc, že pokud jakákoliv politická strana nezíská velmi silný mandát od voličů, a když řeknu velmi silný, tak tím myslím nad padesát procent, tak to v poměrném většinovém, v poměrném volebním systému znamená, že se vedou velmi zdlouhavá, komplikovaná vyjednávání po volbách o sestavení koaliční vlády. Samozřejmě, že každý z těch koaličních partnerů má nějakou představu o tom, co chce ve vládě během jejího mandátu dosáhnout. Ty programy bývají odlišné, můžeme to vidět na příkladu současné vlády, která je vlastně levo-pravou koaliční vládou, je tam program tedy velmi levicový, který se kombinuje s programem velmi pravicovým a je jasné, že to není vláda stabilní, odhlédneme-li i od toho, že má pouze sto jedna hlasů v Poslanecké sněmovně. Ale i tak, ta programová, ta nepropojenost je tak veliká, že to nemůže vést ke stabilitě této vlády a i proto já osobně se velmi přimlouvám za to, aby byla zahájena debata nad změnou volebního systému, aby opravdu Česká republika mohla mít silnou akceschopnou vládu a nejenom…

A není to, promiňte, není to poněkud málo se pouze přimlouvat? Co občanští demokraté v uplynulém roce a půl, který uplynul od posledních voleb do Poslanecké sněmovny, udělali pro to, aby v České republice politické strany našly shodu na zavedení, když ne zcela čistého většinového systému, tak systému s většinovými prvky?

No, musím vám říci, že jsme tento pokus udělali velmi zásadní a hluboký ještě v minulém volebním období a víte možná i vy, i vaši posluchači, že ztroskotal proto, že k němu nebyla politická vůle. V tuto chvíli i v minulosti se ukazuje, že ODS je jedinou politickou stranou, která má zájem na změně volebního systému. Nenacházíme partnery pro tuto změnu, a přestože by se mohlo zdát, že jsme za rok a půl mohli učinit nějaké konkrétní kroky, tak ve chvíli, kdy víte, že s vámi nikdo nechce jít, vůbec se bavit o této změně, tak je to spíše takový výstřel do prázdna, a to si zase myslím, že v tom politickém životě země, ani politickém životě politické strany takovéto výstřely do prázdna nemají zaznívat. To, že já jsem řekla, že se /souzvuk hlasů/…

Promiňte, že opět vstoupím do vaší řeči, asi prázdný výstřel by to nebyl. Když před těmito mikrofony před rokem a půl seděl dnešní ministerský předseda, předseda ČSSD Vladimír Špidla, tak hovořil v Interview BBC o tom, že i on se kloní ke změně volebního systému, který by měl být prodiskutován. Pokud byste tedy chtěli vzít Vladimíra Špidlu za slovo, tak máte jeho záznam k dispozici, tudíž asi jste neudělali mnoho pro to, abyste začali hledat, řekněme, prvky, na kterých by se strany v Poslanecké sněmovně mohly shodnout a které vycházejí ze zavedení určitých prvků většinového systému do volebního systému v České republice.

Já věřím, že takovýhle záznam je, ale musím vás upozornit na situaci, která je nyní, tj. že slova pana premiéra od jeho slibů a od jeho slov řečených zhruba v nějakém časovém intervalu, se velmi liší. Já si velmi dobře pamatuji situaci, kdy právě existovala smíšená komise pro změnu volebního systému, a to na parlamentní, poslanecké i senátní úrovni, dlouhé snad celé dva roky nebo rok a půl ta komise pracovala a nakonec to byli sociální demokraté, kteří se k této změně otočili zády. Čili já nemám důvod příliš důvěřovat panu premiérovi, ale dávám vám za pravdu v tom, že to je přesně jediná šance, vybřednout z toho neustálého hledání kompromisů, které už přestávají být nejenom srozumitelné pro občany, ale schůdné pro jednotlivé politické strany. My připravíme návrh zákona tak, jak si myslíme, že by měl vypadat, znovu ho předložíme v Poslanecké sněmovně. Jsem zvědavá, jaké argumenty zazní proti němu.

Pochopil jsem vás správně, že ODS chystá zákon, ústavní zákon o změně volebního systému?

Určitě podobný návrh připravíme.

Do kdy?

Ten termín je obtížné v danou chvíli říci. Já bych byla ráda za sebe, když mluvím teď sama za sebe, tak bych byla ráda, aby to bylo brzo. Ale myslím si, že buďto proděláme debatu, která bude dlouhá po předložení toho návrhu, nebo debatu, která bude dlouhá před předložením tohoto návrhu. Já si myslím…

Ke které variantě se kloníte? Bylo by lepší předtím, než ten návrh předložíte, oslovit sociální demokraty, oslovit lidovce, oslovit US-DEU, oslovit… Komunikovali byste s KSČM o změně volebního systému?

Já si nepředstavuji, že bychom se bavili s KSČM o změně volebního systému. My jsme avizovali vždycky, že jsme ochotni jednat a popřípadě i sestavovat vládu s demokratickými politickými stranami, s KSČM nespolupracujeme v žádném ohledu, ale ten…

To byste vynechali tedy KSČM z této diskuse?

Ano. Ten systém hledání toho, zda je lepší se bavit před předložením návrhu nebo po předložení, to je vždycky otázka citu v dané chvíli a musíme si uvědomit, v jakém prostoru žijeme, že začnou volby do Evropského parlamentu. Myslím, že strany bude zaměstnávat zejména toto téma příští půlrok. Já teď neumím sama za sebe odhadnout, zda by pro nás pro to, abychom získali partnery pro tuto myšlenku, bylo výhodnější se bavit nejprve, a potom předložit, anebo naopak.

Rozumím a vyvozuji si správně z vašich slov, že pokud předložíte zákon o změně volebního systému, ústavní zákon, tak to bude pravděpodobně až po volbách do Evropského parlamentu a po volbách do krajských zastupitelstev?

Myslím si, že tomu tak bude, protože ten rok, který je před námi, bude opravdu rokem velmi volebním, a to je rok, kdy se nedaří žádné koncepčnější debatě a na toto závažné téma, které je klíčové pro všechny politické strany, tedy změna volebního systému, to já bych považovala předem za ztracené.

Občanským demokratům se v září nepodařilo vyslovit nedůvěru vládě. Předseda ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro BBC trvá na tom, že jeho strana bude nadále nulově tolerantní k vládě premiéra Vladimíra Špidly.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Musím říct, že ta vláda je natolik slabá a má natolik slabý mandát, že téměř každé hlasování je hlasováním o důvěře vlády a každé hlasování, které je trochu zásadnější, prostě otřásá v základech touto koalicí, což si myslím, že je pro tuto zemi zcela smrtící.

Řekl BBC předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Připomeňme si jednu část usnesení, kterou přijal kongres ODS koncem listopadu v Luhačovicích, cituji doslova: "Vláda Vladimíra Špidly škodí České republice, a proto je prvořadým úkolem Občanské demokratické strany dosáhnout ústavními prostředky v nejkratším možném termínu jejího pádu," konec citátu. Může Miroslava Němcová stručně, jasně a pokud možno, i výstižně zodpovědět otázku, co hodlá ODS v následujících týdnech a měsících udělat pro to, aby, a teď cituji doslova, ústavními prostředky v nejkratším možném termínu docílila pádu vlády premiéra Vladimíra Špidly?

Tak minimální je to, abychom opravdu jako jednotně jako politický klub, politická strana na půdě Poslanecké sněmovny i na půdě Senátu se drželi pevně svých stanovisek, tj. nehlasovat pro návrhy vlády, s kterými přichází a je fakt, že nemáme v tuto chvíli jistotu, kdy, pakliže se mne ptáte na to, abych byla stručná, výstižná, že já vám neumím říct termín, kdy by se to mohlo stát, protože ten, kdo drží nyní v rukou jakoby trumfy politické situace, je vládní koalice. Tam se dá očekávat vývoj v sociální demokracii, který probíhá, který mapujeme, ale také vývoj uvnitř koalice směřující k jejímu postupnému rozvolňování. Myslím, že to je přesně to, na co musíme dávat velmi dobrý pozor a vědět, co se uvnitř děje, v sociální demokracii, zda se tam vyděluje nějaká skupina nespokojená s Vladimírem Špidlou nebo zda se odehrávají nějaké procesy uvnitř koalice tak, abychom mohli včas vstoupit do těchto procesů a dokázat to, co jsme přijali jako své usnesení na kongresu.

Promiňte, co rozumíte pod tím termínem "rozvolňování vládní koalice"? To je například volba nového předsedy lidovců, nebo co jsou…?

Tak určitě to není pouze personální otázka, bezpochyby k tomu patří i ta personální, protože vezmeme-li si právě ten příměr na tom, kdo byl zvolen předsedou lidovců, tak je nepochybné, že bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda měl k premiérovi Špidlovi daleko blíže. Já osobně očekávám, že současný předseda bude hledat spíše profit pro svou politickou stranu, a ten bude spočívat v tom, že ve chvíli, kdy si uvědomí, že už pro ně není příliš výhodné být v této koalici, ať už na základě věcném, to znamená, že bude se snažit sociální demokracie prosazovat spíše programové levicové, velmi levicové nápady na půdě parlamentní, anebo to bude spíše z politických důvodů, to znamená, podle toho, jak dopadnou volby do Evropského parlamentu a zejména volby do krajů na podzim, tak si myslím, že bude hledat spíše pan předseda Kalousek nějaké volnější sepětí s vládní sociální demokracií a…

Slibuje si ODS od Miroslava Kalouska větší spolupráci mezi lidovci jako vládní stranou a mezi občanskými demokraty jako stranou opoziční?

My bychom byli rádi, kdyby k této bližší spolupráci došlo. To, zda se to…

V jakých oblastech?

Řekla bych ve dvou, v politické, to znamená, aby opravdu se uklidnila situace v České republice a bylo zřetelné, kdo je kdo, kdo je levicový proud a kdo je pravicový proud. Z toho titulu bych byla velmi ráda, kdyby se lidová strana, přestože vždycky říká, že je centro, ale sem tam řekne centro-levá, centro-pravá, tak aby jasně řekla, kam patří a i občané by se…

Podle vás by neměla být lidová strana stranou centristickou? Měla by říci, jestli…

Podle mne na tom…, na mně určitě nezáleží to, jaká lidová strana bude, ta si to rozhodne sama, ale podle toho, co občas deklarují, to znamená, že se s námi v některých programových věcech, to znamená, například maximální svoboda rozhodování jedince, úcta k majetku, některé daňové návrhy, to znamená, nižší daňové zatížení, alespoň to, co někdy oznamují, tak já mám dojem, že tady programová shoda by byla, a to by pro mne bylo velmi cenné, kdyby se tohleto spojení prokázalo. Ale zda tomu bude…

Vy byste například chtěli s lidovci spolupracovat při sbližování daně z přidané hodnoty a na představách lidovců o sbližování daně z přidané hodnoty například?

Tak my máme svou představu. Tohleto je konkrétní jedna oblast daní, daň z přidané hodnoty. Myslím, že takhle vyjmout jednu daň a říci, zda s nimi se chceme sbližovat právě v této konkrétní jedné dani, nelze. Lze se…

Berte, že jsem to uvedl jako příklad konkrétní.

Jistě, ale já si myslím, že se lze bavit pouze o nějakých trendových věcech. Teď nejsme v situaci a nejsme s lidovci ve vládě na to, abychom si vyjasňovali nějaké detaily a nějaké jednotlivosti. O tom se budeme bavit, až budeme v případné společné vládě.

Představitelé Občanské demokratické strany mluví o nulové toleranci vůči vládě Vladimíra Špidly. Předseda lidovců Miroslav Kalousek na luhačovickém kongresu ODS koncem listopadu vyzval občanské demokraty ke spolupráci a porušení pravidla nulové tolerance v jedné jediné věci.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Podle mého názoru by tato strategie měla mít jednu jedinou výjimku, a tou je penzijní reforma. Ty či ony mandatorní výdaje, ty či ony daňové sazby se dají změnit během několika měsíců, pokud se k tomu změní politická vůle. Nastavená změna penzijního systému je projekt, který svou dlouhodobostí přesahuje několik volebních období. A je v bytostném zájmu všech, abychom dokázali na něm najít dohodu jak mezi koalicí, tak mezi opozicí. V tomto případě si dovoluji požádat o konstruktivní, skutečně konstruktivní diskusi, protože si velmi přeji, abychom nalezli reformu penzijního systému takovým způsobem, který by našel podporu u ODS a nikoliv u komunistů.

Připomněli jsme si slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska pronesená na listopadovém kongresu ODS. Je podle občanských demokratů, respektive podle místopředsedkyně strany Miroslavy Němcové možné porušit nulovou toleranci vůči vládě právě při návrhu, vládním návrhu penzijní reformy?

Já bych to odpověděla takhle. Já se domnívám, že pravda je v tom, že úkol změnit důchodový systém přesahuje jedno volební období a je úkolem pro politickou scénu širším než jsou jiné jednotlivosti. Ale na druhou stranu neumím od sebe oddělit to, že by s námi současná jedna strana vládní koalice chtěla blíže spolupracovat právě na změně důchodového systému a neřekne, že by s námi chtěla trošku více spolupracovat, a na tom mi nejvíc záleží, na změně fiskální, to znamená, na změně přístupu k státnímu rozpočtu, k našemu zadlužování. Já myslím, že bez této elementární rozpočtové kázně, bez této spolupráce rozpočtové, lze jenom obtížně si určit nějakou další oblast, byť citlivou, byť velmi žádoucí, aby byla změněna, tak je velmi obtížné vybrat jednu oblast bez toho, že se budeme bavit také o té oblasti zásadní, tj. o tom rámci finančním.

Tedy občanští demokraté, pokud chce vládní koalice ústy Miroslava Kalouska porušení nulové tolerance při projednávání důchodové reformy, tak to musí být spojeno s diskusí, celkovou diskusí o druhé fázi reformy veřejných financí a o veřejných financích jako takových?

To určitě ano a zatím tato debata s námi vůbec vedena nebyla. Jestli si vzpomenete, v nedávné době jsme jak v té první části reformy veřejných financí, tak zejména kolem státního rozpočtu se pokoušeli uplatnit řadu našich návrhů. V žádném případě s námi nebylo diskutováno a já si myslím, že bez této diskuse, bez této širší diskuse nelze přistoupit k diskusi izolované nad důchodovým systémem.

Nevyslyšíte slova Miroslava Kalouska, pokud budou izolovaná?

Ne, mně se to nezdá v tuhletu chvíli ani od něj jako férově, korektně, politicky přednesený návrh. Přeci i on sám jako předseda velmi vlivné politické strany musí umět počítat a musí vědět, že všechno se odvíjí od toho, v jakém finančním prostoru žijeme. A jestliže se s někým nechci bavit o tom, zda má být dluh státní takový nebo jiný a zda státní prostředky mají směřovat více tam nebo jinam a chci se s ním bavit pouze o jedné věci, tak přece i pan předseda Kalousek musí vědět, že bude pravděpodobně odmítnut.

Vrátím-li se k usnesení občanských demokratů z konce listopadu z kongresu v Luhačovicích, hodlá Občanská demokratická strana v příštím roce zopakovat hlasování o nedůvěře vládě? Stručná odpověď ano, nebo ne.

Podle situace, zda nastanou ty momenty, o kterých jsem mluvila, to znamená, že budeme vědět, že v sociální demokracii nemá pan premiér podporu, nebo v koalici nemá podporu, tak určitě budeme žádat o vyslovení důvěry.

Tedy využijete v případě nestability…

Určitě ano.

… vládní koalice její slabost a vyvoláte opět hlasování o nedůvěře?

Určitě ano, protože to svou logiku má. Je-li nestabilní vláda, je-li nestabilní jedna nejsilnější strana, tak potom nemůže tato vláda zodpovědně vládnout České republice, a pak je na místě opravdu se pokusit o to, aby vládnout přestala.

Jak bylo řečeno, vy máte ve stínové vládě na starosti resort kultury, zároveň se v dokumentech občanských demokratů, především však v dokumentu nazvaném Modrá šance píše o nutnosti snížení počtu státních úřadů a ministerstev. Počítá Miroslava Němcová s tím, že pokud občanští demokraté v budoucnu dostanou šanci sestavovat vládu, nebude existovat ministerstvo kultury?

No, my jsme o této, samozřejmě o této variantě mluvili také a myslím si, že ta diskuse by byla velmi oprávněná. Jednak v minulosti už samostatné ministerstvo kultury také neexistovalo, bylo sloučeno tehdy ministerstvo jakoby školství, osvěty, ale to není ten jediný důvod. Důvod, který je praktičtější, je v tom, že ministerstvo kultury, když to vezmeme tedy rozpočtově, tak obhospodařuje pět miliard korun ze státního rozpočtu, má tedy rozpočet zhruba stejně velký jako má rozpočet Česká televize. Tento rozpočet se týká několika oblastí samozřejmě, ale kdybychom měli vypíchnout dvě, tak to budou určitě památková péče a určitě oblast církevní. Já si myslím, že zejména po převodu mnohých kompetencí se vznikem krajů právě v oblasti památkové péče na nově vzniklé kraje, tak je určitě na místě otázka, zda samostatné ministerstvo má ještě existovat, nebo ne. Bylo by možné jej určitě spojit s ministerstvem školství, které se také zbavilo řady svých kompetencí a tyto byly přeneseny na kraje.

Vy tedy zcela upřímně nepočítáte s tím, že byste byla ministryní kultury, protože uvažujete o sloučení ministerstva kultury s ministerstvem školství. Jste ochotna svést boj uvnitř ODS o to, abyste byla ministryní školství? Troufla byste si na tento resort?

Ne, určitě ministerstvo školství není resort, který bych chtěla spravovat, protože se k němu necítím kompetentní. Ale ještě mi dovolte, abych se vrátila k tomu ministerstvu kultury. Já jsem sice řekla, že se domnívám, že by bylo vhodné a možné toto sloučení, ale ještě jsem také mluvila o oblasti, která je nedořešená a nevyjasněná, a to je oblast církevní. Podle toho, jak já si mapuji situaci, tak se domnívám, že k tomu sloučení ministerstva kultury a školství by bylo dobré, kdyby došlo ve chvíli, kdy bude vyřešena otázka církevní, to tedy znamená odluka státu od církví.

Nerozumím tomu zcela.

Nerozumíte zcela.

Nerozumím zcela. Znamená to, že…

Tak já se pokusím říci…

… pokud vláda premiéra Vladimíra Špidly nedořeší definitivně vypořádání vztahů státu a církve, tak by ministerstvo kultury existovalo i přes deklaratorní požadavek ODS o redukci a snížení počtu ministerstev, pochopil jsem?

Je to, jsou to dvě varianty. My jsme se zatím ještě, nedali jsme žádné jasné stanovisko, která ministerstva chceme zachovat a která chceme zrušit. Budeme se snažit o jejich redukci, určitě ano. Druhou otázkou je to, co jsem zde řekla hned v úvodu, to znamená, různá koaliční vyjednávání, k nim také patří rozhodnutí o tom, která z těch koaličních politických stran bude mít jakého ministra. Mně se to vůbec neříká snadno, ale takto to k těm koaličním jednáním patří. Tak to abych já uměla na tento mikrofon zde závazně sdělit, že Občanská demokratická strana, bude-li jednou z koaličních vládních stran, bude schopna zrušit ministerstvo kultury, tak to si myslím, že bych byla, že bych trochu předběhla dobu. To, že se budeme snažit přesvědčit naše partnery o tom…

Promiňte, to je vyhýbavá odpověď, protože…

Ne, ne, ne.

Ale jo. Podíváme-li se na volební preference ODS, tak pravděpodobně budete stranou, pokud bychom vzali v úvahu současné volební preference, stranou hlavní ve vládě…

To určitě ano, o tom já jsem přesvědčena také, ale…

Tedy stranou silnou.

… vezměte si i v minulosti ty strany velké a silné, nemají jednoznačně dáno, že tahají při koaličních jednáních za ten nejdelší konec provozu, mohu-li to takto obrazně říci…

Vy byste chtěli být ve vládě jako nejsilnější strana, která by tahala za slabší konec provazu?

Ne, chceme určitě co nejsilněji vyhrát ve volbách tak, abychom co nejméně museli činit programových ústupků. Za této situace, pokud se nám tohle podaří, určitě ta redukce ministerstev bude snadnější, určitě ta celá věc proběhne lépe, než bychom, než by tomu bylo, kdybychom nevyhráli tak výrazně, jak si já přeju osobně.

Když jste před časem ve sněmovně vyvolali hlasování o nedůvěře vládě a mluvíte o předčasných volbách jako řešení pro Českou republiku, jak to, že nemáte ve stínové vládě jasno, která ministerstva by bylo dobré zrušit, která by přestala existovat?

Tak já vám teď na to odpovím. My vypracováváme postupně jednotlivé koncepční materiály těch současných ministerstev, protože práce stínové vlády spočívá v tom, že mapuje a sleduje, co dělá ten její resortní kolega. Čili to rozdělení má svou logiku, aby stínová vláda měla stejné stínové ministry, kteří kryjí ty ministry jakoby pravé. Ty naše koncepční materiály, které zpracováváme, jsou jednak ty, které říkají, co se děje, co bychom chtěli, aby se dělo a zda je zde možná nějaká redukce. Když se vrátím k tomu ministerstvu kultury, jestli mohu, tak pro mne v mém materiálu je důležité, abychom až bude projednáváno na stínové vládě, abychom učinili rozhodnutí, zda zrušíme ministerstvo kultury nebo se pokusíme jej spojit s ministerstvem školství za situace, že není vyjasněná otázka církevní, která je nejbolestivější. Cokoliv se odehrává na ministerstvu kultury, tak samozřejmě, odhlédnu-li od nedostatku peněz, ale to si budou stěžovat všichni ministři, tak není takovou rozbuškou politickou jako řešení otázky vztahů a církví. Jestliže si řekneme, že by tento vztah bylo lépe vyřešit za ministerstva kultury jakoby ještě trvajícího s tím odborným aparátem, který tam k tomu je, tak to je rozhodnutí koncepční stínové vlády. Neznamená to, že nemáme v tomhletom jasno. Ale chtěla bych říci, že ty materiály dopracováváme, je to všechno v běhu. Víte, co se děje ve sněmovně, jak jsme zaměstnáni tady a my žádný tým k sobě, jako mají ministři, když se to spočte, tak mají asi dvacet tisíc úředníků k sobě, tak naše stínová vláda nemá nikoho. Byla bych ráda, kdyby tohle si také všichni uvědomili.

Pak, až budete u vlády, tak budete mít vy k dispozici dvacet tisíc úředníků a opozice je mít k dispozici nebude. Studoval-li jsem pečlivě zápisy ze zasedání stínové vlády ODS, dopátral jsem se k jediné pasáži vztahující se ke stínové ministryni kultury, a to 11. října, kdy stínová vláda schválila na návrh stínové ministryně kultury Miroslavy Němcové usnesení, ve kterém nesouhlasí s převodem kompetencí pro výkon církví z ministerstva kultury Pavla Dostála do agendy místopředsedy vlády Petra Mareše. Vy jste zatím ten váš strategický dokument nepředložila stínové vládě týkající se resortu kultury. Kdy jej předložíte?

Nejsou žádné termíny, vždycky to vyplyne podle toho, co se děje ve sněmovně a jaký je aktuální stav. My jsme považovali za důležité nejprve zveřejnit dokumenty, které se týkají rozpočtové politiky, hospodářské politiky a také oblast zdravotnictví, která teď, jak víte, je velmi v pohybu, tak teď se intenzivně propracovává ten dokument zdravotnický a je potřeba říci, že když ten ministr stínový zpracovává tento dokument, tak je k němu řada jednání i stínové vlády a neznamená to, že se tam v tu chvíli probírá kultura. My se všichni snažíme porozumět tomu, s jakými nápady přichází tým stínového ministra zdravotnictví a spíše týmově dotvořit tu koncepci, s kterou on přichází. Čili teď zpracováváme toto téma. Kdy bude kultura, si myslím…

Kdy podle vás bude zpracována…?

Někdy do března. Nevím přesně datum.

Někdy do března. Bude ve vašem materiálu krom odpovědi na otázku, zda by mělo zaniknout… Zatím se kloníte k jakému názoru tedy, abyste byla explicitní?

Já si spíše myslím, že by bylo možné ministerstvo kultury spojit s ministerstvem školství.

Budete ve vašem materiálu mít propracovánu problematiku médií, rozumějme to, o čem občanští demokraté hovoří a co navrhují, sloučení České televize a Českého rozhlasu jako dvou médií veřejné služby?

Určitě tam ve variantách bude zpracován blok, který se bude týkat problematiky médií. Tady o tomhle sloučení, o kterém vy teď mluvíte, jsme mluvili už na jedné z našich ideových konferencí a představili jsme tento návrh asi před dvěma nebo před třemi lety, teď už si přesně nevzpomenu, ale myslím, že to je rozumný návrh a nevidím zvláštního důvodu, proč by se to nemělo podařit.

Jakým krokem nebo jakými kroky by k tomu sloučení podle vás, velmi stručně řekněte, mělo dojít?

Tak nejprve by to musely být kroky legislativní, protože zde samozřejmě existují zákony, které zřizují samostatnou Českou televizi, samostatný Český rozhlas, čili nejprve ta fáze legislativní a potom teprve by mohla přijít ta fáze druhá jakoby praktická.

Navrhne ODS sloučení Českého rozhlasu a České televize ještě jako opoziční strana?

Ne, to určitě ne.

V úvodu jsem avizoval problematiku evropského komisaře jako jedno z dalších témat. ODS po pondělním zasedání výkonné rady deklarovala, že by chtěla být přizvána k diskusi o tom, kdo bude prvním českým evropským komisařem. Očekáváte, že budete přizváni?

No, tu výzvu směrem k premiérovi a k vládě jsme vyslali, zda budeme, nebo nebudeme, já jenom se obtížně…, neumím to odhadnout, opravdu nevím. Já bych jenom doufala v to, že přeci jenom zbytky nějakého kladného vztahu k České republice a k jejímu budoucímu uspořádání a postavení na evropské půdě u premiéra i u vlády zůstaly a že tudíž budou mít zájem na tom, aby to nebyl jejich nějaký stranický člověk nebo, nedej Bože, někdo, koho se potřebují zbavit, protože v tuto chvíli jaksi potřebují pro někoho trafiku a tím uchlácholit někoho jiného. Tak já doufám, že tyto zbytky elementární solidarity s Českou republikou tam ještě jsou a že snad k těmto rozhovorům přiváni budeme.

Jednou větou, předložíte premiérovi v případě, že vás pozve, své kandidáty na evropského komisaře?

Určitě ano.

Můžete některá jména prozradit?

Ne, zatím nebudu žádné jméno sdělovat.

Konstatuje místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a Občanské demokratické strany Miroslava Němcová, která byla hostem Interview BBC vysílaného z parlamentního studia BBC. Přeji vám hezký zbytek večera do Poslanecké sněmovny. Na shledanou.

Já vám taky i vašim posluchačům. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.