Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Pro předsedu pražské organizace US-DEU, poslance Tomáše Vrbíka je nepřijatelné, aby deficit státního rozpočtu na rok 2005 přesáhl sto miliard korun.

Tomáš Vrbík ve studiu BBC

Platforma Demokratické unie, která byla dosud součástí vládní Unie svobody-Demokratické unie, o víkendovém sjezdu stranu opouští. Ratibor Majzlík, teď už bývalý místopředseda unionistů, tvrdí, že odchod Demokratické unie má jediný účel a tím je integrace pravice.

Ratibor MAJZLÍK /zvukový záznam/: Pro nás tímto dnem končí integrační proces a členové Demokratické unie, kteří jsou v rámci US-DEU, budou hledat cestu, která je povede k naplnění projektu, o kterém jsem přesvědčený, že je pro budoucnost České republiky neméně tak důležitý jako projekt pokračování ve vládní spolupráci, pro který jste se rozhodli vy.

Ohlásil v sobotu Ratibor Majzlík. Předseda poslaneckého klubu unionistů Karel Kühnl v reakci na Majzlíkovo vystoupení pravil:

Karel KÜHNL /zvukový záznam/: Kolega Majzlík se zcela právem vždy stavěl proti všem výrokům, které by přímo či nepřímo vyháněly někoho z naší strany, a nyní přichází s rozhodnutím několika málo lidí, tj. především se svým osobním rozhodnutím, vyhnat ze strany více než dvě stě členů, kteří v ní nepochybně pracovat chtějí. Pan kolega Majzlík ať jde, kam chce, těch dvě stě členů ať zůstane, jsou vítáni a těšíme se na jejich spolupráci.

Vzkázal delegátům celorepublikového shromáždění US-DEU předseda poslaneckého klubu unionistů Karel Kühnl. Nejen o budoucnosti unionistů a integraci stran na pravé části českého politického spektra bude následujících třicet minut.

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. U mikrofonu Václav Moravec. K protějšímu mikrofonu usedl předseda pražské organizace US-DEU, poslanec, který nehlasoval pro vládní návrh státního rozpočtu, Tomáš Vrbík. Vítejte po čtvrt roce v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý podvečer.

US-DEU má za sebou celorepublikové shromáždění. Předseda strany Petr Mareš v souvislosti s tímto sjezdem používá slova povzbuzení a katarze. Jsou podle Tomáše Vrbíka tato slova na místě?

Tak z pohledu předsedy strany, který uhájil poměrně drtivě to, aby tento sjezd byl nevolební, to zcela jistě je logická, logický pocit.

A z pozice rebelujícího poslance a předsedy pražské US-DEU, která má výhrady k účasti US-DEU ve vládě, dají se použít slova jako povzbuzení a katarze?

Já si myslím, že z mého pohledu ten sjezd měl přinést méně pocitů povzbuzení a katarze možná, ale více zamyšlení nad tím, co udělat se situací, ve které se Unie svobody nachází, to znamená co udělat s tím, aby voličská podpora této strany, která se dnes, a já nejsem, nepropadám žádné panice, to znamená mě preference jedno procento nezasahují, ale i když to srovnám s preferencemi kolem čtyř procent, které uvádí jiné agentury, prostě je vidět, že Unie svobody prostě nemá dostatečně silnou podporu, aby měla jednoznačnou jistotu, že po příštích volbách může dále pokračovat na politické scéně. To znamená já si myslím, že jsme měli se pokusit více se zamýšlet nad touto otázkou.

Proč se podle vás US-DEU na celorepublikovém shromáždění nad otázkou, kterou vy jste si položil, nad otázkami, které si kladete, proč se jimi nezabývala v takové míře, jak vy osobně byste si představoval?

Já bych řekl, že ona se jimi zabývala, ale smířila se v podstatě s řešením, které jí předkládá v tuto chvíli vedení strany, což je jistě legitimní. Vedení strany se rozhodlo, že tou správnou cestou, kterou Unie svobody do budoucna má jít, je setrvat ve vládě, říci si, že je naším cílem v této vládě prosadit, co lze z hlediska programu Unie svobody, a že tou cestou, jak získat tu podporu voličů, je za této politiky použít to okřídlené rčení o Agendě 12, které se už poslední asi tři měsíce line z úst našeho vedení, že prostřednictvím té intenzivnější komunikace s voliči toho docílíme.

Považuje Tomáš Vrbík tuto cestu za správnou ze svého osobního pohledu?

Já předesílám, že přesto, že někteří to kdysi tvrdili, já si nemyslím, že řešením je zítra oznámit, že vystupuje Unie svobody z vlády, a že tím se zázračně změní podpora Unie svobody. Já jsem přesvědčen o tom, že my jsme před tím rokem a půl, nebo jak je to dávno, měli dvě velmi těžké volby před sebou, obě ty volby měly rizika, to znamená být v opozici a snažit se o něco z pozice opoziční strany, nebo zůstat ve vládě, nebo jít do vlády a dělat nějakou politiku z pozice vládní strany. Obě tyto cesty ale vyžadovaly poměrně důraznou schopnost vysvětlování a obhajoby této politiky voličům a Unie svobody se jednoznačně většinovým názorem rozhodla, že chce být ve vládě. Já si myslím, že dnes, když se i bavím s voliči, tak ten hlavní problém není v tom, že bychom byli ve vládě. Já myslím, že ti voliči se s tím v principu smířili, těm, kterým to vadilo, ti už od Unie svobody odešli a ti ostatní ale, jak s nimi hovořím, mají pocit, že Unie svobody by měla daleko důrazněji prosazovat ta "liberální" témata nebo tu platformu, za kterou byla zvolena, což bylo mimo jiné jedním z hlavních argumentů, proč do té vlády jít.

Abych vám rozuměl zcela, pochopil jsem z vašich slov správně, že nejste zcela spokojen s tím, že celorepublikové shromáždění US-DEU v Hradci Králové mělo o víkendu šanci nastolit témata, na nichž se US-DEU bude ve vládě v následujícím roce profilovat, která budou stěžejní, a která budou odůvodňovat před voliči, kteří vám zůstali, proč je US-DEU ve vládě? Rozumím vám správně?

Rozumíte tomu správně. My jsme je částečně nastolili, ale můj dojem z toho republikového shromáždění byl trošičku takový, že vlastně problémem Unie svobody není až tak úplně toto, ale větším problémem Unie svobody jsou lidé, kteří uvnitř Unie svobody říkají, že možná se nám něco nedaří, že bychom něco měli změnit, a že vlastně ten problém Unie svobody se vyřeší tím, že tito lidé z té strany odejdou. Já myslím, že kdybychom se tomuto věnovali méně a více se věnovali i vnitřním pocitem, že toto je větší problém, to znamená to nastolování těch témat a brali to víc vážně, tak si myslím, že by to prospělo.

Znamená to, že nejste zcela spokojen s tím, jak se uskutečnilo, a respektive co bylo hlavním tématem, která témata dominovala na celorepublikovém shromáždění?

Já si myslím, že to není o spokojenosti a nespokojenosti. Já to prostě beru jako realitu. Můj dojem je ten, že jsme o tom, že o tom mohla být větší debata. Zcela jistě kdyby tady dnes seděl někdo jiný, tak by vám řekl, že se o tom debatovalo dostatečně, že ten prostor byl. Já jsem za sebe vlastně měl trošičku pocit, že o tu debatu ani není moc zájem a budu to glosovat jenom jednou.

Ze strany vedení?

Myslím si nejenom ze strany vedení, ale i ze strany delegátů. Já to budu glosovat jenom kratičkou úvahou, kdy například pro diskusní vystoupení se vyhradil limit tří minut, tak myslím, že posluchači si dokážou představit, co se tak asi za tři minuty dá říct v nějakém vystoupení, ve kterém byste se měl zásadně vymezit nad tím, co strana dělala, kam by se měla ubírat.

Když někdo dovede efektivně využít tři minuty, je to asi lepší, když někdo neefektivně dovede využít patnáct minut.

To zcela jistě, ale myslím si, že takových mistrů zase není tolik.

Citujme ještě jednou posjezdová slova předsedy US-DEU Petra Mareše: "Je zjevné, že US-DEU jako celek přijala toto shromáždění s úlevou. Máme za sebou krátkou, ale intenzivní dobu konfliktů a výsledek byl jednoznačný." Konec citátu. Jste i vy přesvědčen o tom, že doba konfliktů u unionistů, která se odvíjela především od toho, zda má být US-DEU součástí vládní koalice, a zda se má volit nové vedení, která byla tato atmosféra před celorepublikovým shromážděním, že skončila, nebo že je zatlačena, potlačena a doutná?

Můj dojem z toho republikového shromáždění je ten, že opravdu se podařilo vedení strany zcela jistě tedy velké procento delegátů přesvědčit o tom, že strategie a taktika, kterou zvolilo, je správná a z tohoto hlediska já v nejbližší době neočekávám, že by mohlo dojít k nějaké další vnitřní diskusi. Já nevylučuji, že samozřejmě to může vést k tomu, že část lidí si řekne, že je-li ta situace takováto, že vlastně už ani nemá sílu a chuť třeba do budoucna o těch věcech diskutovat a přesvědčovat, a že si řeknou, že je otázka, jestli prostě mají chuť dál v té politice zůstávat, dál v té straně nějakým způsobem fungovat, ale nemyslím si, že by to vyvolávalo pocit k nějakým dalším snahám směrem ...

K volbě nového vedení.

Například, například.

Či odchodu US-DEU k vládě.

Například, ano.

Spíš myslíte, že odpůrci účasti US-DEU ve vládě či odpůrci stávajícího vedení US-DEU rezignovali?

Tak si myslím, že toto bude takový, takový message.

Na víkendovém celorepublikovém shromáždění oznámil dnes už bývalý místopředseda US-DEU Ratibor Majzlík odchod pravicové platformy DEU ze strany. Důvod? Pominuly důvody setrvání unionistů ve vládě. Slovo má Ratibor Majzlík.

Ratibor MAJZLÍK /zvukový záznam/: Ale tato vláda má jasný cíl, jasný úkol a po splnění tohoto úkolu jsme přesvědčeni, že naše pozice musí být tam, kde vznikla, kde ji máme v srdcích, kde máme představu, proč jsme do politiky šli a co by měla dokázat, kam by měla směřovat. Tento důležitý úkol bude splněn, byl schválen rozpočet, vláda dokáže dovést naši zemi do Evropské unie a já jsem velice rád, že jsme k tomu přispěli. Tato oběť ovšem končí splněním toho, proč jsme ji učinili.

Řekl v sobotu na celorepublikovém shromáždění US-DEU Ratibor Majzlík. Jak velký odliv členů v souvislosti s ohlášeným odchodem platformy DEU předseda pražských unionistů, host Interview BBC Tomáš Vrbík očekává?

Já nedovedu příliš odhadnout, jak to bude vypadat celorepublikově. Mohu se zamyslet nad situací v Praze.

To po vás chci ostatně. Jak velký odchod ve vaší organizaci, pražské organizaci US-DEU vy očekáváte?

Já bych řekl, že neočekávám příliš velký a ty důvody, proč ho neočekávám příliš velký, jsou zhruba dva. Jeden důvod je ten, že část členů platformy DEU již v těch uplynulých několika měsících či letech, kdy probíhala integrace, se netajili určitými výhradami k tomu, jakým způsobem Unie svobody působí, a vlastně tu integraci nedokončili tím, že například nezaplatili třeba v březnu letošního roku příspěvky. Takže myslím si, že část lidí vlastně již ten krok Ratibora Majzlíka z platformy DEU předešla tím, že udělali individuálně nějaké kroky.

Jak velký byl úbytek členů, hovoříte-li o nezaplacení členských příspěvků jako o jednom z projevů dání najevo nespokojenosti s tím, jakou politiku nyní dělá US-DEU? Jak velký byl odliv členů například v letošním březnu?

Já teď nerozklíčuji zvlášť platformu DEU, ale obecně, srovnám-li úbytek členů třeba v pražské organizaci, tak se dá říct, že to byla zhruba třetina členů, kteří v březnu nezaplatili členské příspěvky.

To je poměrně velké. Kolik to celkem je lidí?

Tak pražská organizace měla, měla v těch minulých letech zhruba čtyři sta padesát členů a teď má zhruba tři sta dvacet, tak nějak.

Znamená to, že spíš než podkládání stranických legitimací očekáváte a budete zvědav, jak dopadne opět březen, do kdy se mají platit členské příspěvky v US-DEU?

Myslím si, že se z toho předcházejícího roku dá vysledovat to, že část lidí v Unii svobody si říká, že mu nestojí za to chodit do nějakých otevřených střetů, a že spíš si to osobní rozhodování řeší tím, zda v té straně setrvá zaplacení příspěvků či nesetrvá.

Dá se předpokládat další třetinový úbytek, nebo byste takový úbytek označil za příliš přehnaný?

Já to opravdu vůbec nedovedu odhadnout v tuto chvíli. To je, já zas aby to číslo nevypadalo tak omračujícím způsobem. Ono samozřejmě každý rok na tom výročí, jako je placení příspěvků, dochází k nějakému poklesu členů, a myslím si, že to je ve všech politických stranách, že to není problém pouze Unie svobody, že prostě toto období vždycky vede k nějakému poklesu, ale myslím si ...

Problém Unie svobody, promiňte, že vstupuji do vaší řeči, problém Unie svobody je, že to je poměrně malá strana. Jestliže pražské organizaci jako jedné z hlavních organizací ubyde z víc než čtyř set členů celá třetina, tak je to zdrcující pro tu stranu.

Já myslím, že to byl jeden z důvodů, proč já jsem dlouhodobě v Unii svobody a myslím, že jsem to říkal i před tím čtvrt rokem tady, říkal, že si myslím, že to není pouze o tom, že nám nepřejí média, nebo že nám odcházejí voliči, protože prostě nám nerozumí, ale že je objektivně vidět, že Unie svobody se má zamýšlet nad tou politikou, kterou dělá, protože i ze vnitřku té strany prostě ty signály, například že ty lidi prostě z té strany odejdou, tak ty signály vysílají.

Proč jste stále ještě předsedou pražské organizace US-DEU?

Já mám pocit, že je třeba prostě o těchto věcech mluvit a snažit se nějakým způsobem na tyto věci upozorňovat, že má smysl ..., je-li člověk členem politické strany, takže si má pokoušet prosazovat své názory a měnit tu politiku strany tak, aby měl pocit, že to má smysl a je samozřejmě pravda, že z pozice předsedy tý organizace, což je třeba, současně to umožňuje být členem republikového výboru té strany jako nejvyššího orgánu prostě umožňuje tyto názory hájit.

Uvažoval jste v posledních týdnech a dnech nad tím, že byste nad US-DEU jako funkcionář zlomil hůl a vzdal se vedení pražské organizace, protože nechcete být u konce US-DEU jako silné pravicové strany nebo silnější pravicové strany, která se dostala do Poslanecké sněmovny?

Já musím říct, že velmi v poslední době sám se zamýšlím nad svojí pozicí uvnitř Unie svobody.

K čemu docházíte?

Já k tomu dojdu. Já chci reagovat, vy jste se na začátku zmínil o tom, že pražská organizace je jedna z těch, která se netají výhradami třeba k setrvání ve vládě nebo ke státnímu rozpočtu. Já třeba musím říct, že objektivně musím vyhodnotit, že mi přijde, že v posledních měsících se i název pražské organizace nebo těch lidí, kteří v té organizaci zůstali, posouvá směrem k tomu, že ta politika, kterou Unie svobody v tuto chvíli realizuje, že z jejich pohledu v nich nevyvolává takové pochybnosti.

Zatímco ve vás stále vyvolává ...

Zatímco ve mně pochybnosti vyvolává.

Znamená to, že předseda se jakoby vzdaluje názoru členské základny ...

Ano.

... kterou řídí.

Ano. A já samozřejmě nad tím se zamýšlím a ...

A uvažujete o rezignaci?

Myslím si, že je předčasné o takových věcech vůbec diskutovat. V tuto chvíli neuvažuji o rezignaci, jenom se prostě zamýšlím nad tím, jestli se mi nedaří své kolegy v Praze přesvědčit o tom, co si myslím já, to znamená že bychom měli nadále usilovat o některé věci, o kterých Praha dříve hovořila, to znamená dál usilovat o podstatně razantnější kroky třeba v reformě veřejných financí ze strany Unie svobody.

K tomu se záhy dostaneme, k druhé fázi reformy veřejných financí, ale abychom ukončili část týkající se vnitřního dění ve straně, jste přesvědčen o tom, že do jisté míry názory členské základny jsou ovlivněny tím, že poměrně velká část představitelů vaší strany je, a teď slovo zkorumpována má negativní konotace, ale je ovlivněna tím, že jsou u nějaké moci ekonomické, politické, zkrátka že US-DEU je vládní stranou a různí lidé mají pozice proto ona rebelie ustupuje?

Já bych řekl, že je to prioritně vedeno úvahou, že vlastně není příliš, že kolegové v pražské organizaci prostě dospěli většinově k názoru, že neprospěje Unii svobody nějaká razantní změna politiky.

Další téma - budoucnost US-DEU ve vládě a integrace pravice. Co by podle vašeho názoru měla v následujících dnech, týdnech a měsících US-DEU prosazovat ve vládě, aby účast v kabinetu velmi zřetelně svým voličům, kteří jí zůstali, odůvodnila?

Já myslím, že v první řadě musí dojít k jedné změně taktiky, která se mi zdá, že je i z hlediska vedení strany v tuto chvíli přijímána, byť já si tedy pamatuji období, které není tak příliš vzdálené, kdy já například, který jsem patřil mezi ty, kteří říkali, že musíme víc razantněji v té vládě vystupovat, tak ze strany vedení Unie svobody k tomu nebyla příliš velká vůle. Ale ta minulost bývá v tuto chvíli od členů vedení Unie svobody označována, že jsme vedli jakousi tichou diplomacii. Já jsem přesvědčen o tom, že tato tichá diplomacie je samozřejmě do určité míry viníkem té stávající situace z hlediska podpory voličů, a tím se vracím, co jsem říkal na začátku, že jsme měli dvě možnosti té cesty, ale že jsme museli jít, obě ty cesty bychom museli výrazně a důrazně vysvětlovat. A já jsem přesvědčen o tom, že rozhodli-li jsme se, že budeme ve vládě, že bylo třeba od počátku velmi důrazně a velmi aktivně voličům ukazovat, co jsou naše výchozí vyjednávací pozice, s čím přicházíme jako obhájci nesocialistické skupiny ve vládě, která hájí zájmy trochu jiné struktury voličů, než hájí sociální demokracie, zveřejňovat tyto výchozí pozice, říkat mantinely, ke kterým jsme byli schopni v rámci té koalice dojít, a případně i dokázat obhajovat ty kompromisy, které jsme dělali.

Z toho, co říkáte, končí éra tiché diplomacie a US-DEU se v následujících dnech, týdnech a měsících stane a měla by se stát razantní stranou uvnitř vládní koalice?

Myslím, že toto byla shoda, ke které došlo i na tom republikovém shromáždění, že to zaznívalo i z úst představitelů Unie svobody jak ve vládě, tak ve vedení strany. Já s tímto názorem jsem velmi, velmi spokojen, já s ním velmi souhlasím. Já myslím, že toto je vlastně jedna z mála šancí, jak ...

Zachránit Unii svobody-Demokratickou unii?

... vůbec nějakým způsobem zvrátit ten trend, to znamená vysvětlovat těm voličům, říkat, s jakými tématy do těch střetů jdeme a dokázat říct toto jsme vyhráli, nebo vyhráli, toto jsme vyjednali, tady jsme obhájili vaše zájmy, tady jsme byli nuceni udělat kompromis, protože přece jenom množství našich poslanců, množství našich zástupců, kteří můžou nějakým způsobem vytvářet nějaký tlak na nějaký kompromis, je prostě omezena volebním výsledkem.

Pojďme se bavit o konkrétních tématech a o tom, co by US-DEU ve vládě v následujících dnech, týdnech a měsících, jak to označuji, prosazovati měla. Když Poslanecká sněmovna schvalovala 3. prosince státní rozpočet, Tomáš Vrbík, jak už bylo řečeno, se jako poslanec jedné ze stran vládní koalice zdržel hlasování. Vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka po schválení rozpočtu na příští rok odmítl argumenty občanských demokratů, že vláda svou rozpočtovou politikou oddaluje vstup země do eurozóny.

Bohuslav SOBOTKA /zvukový záznam/: ODS neudělala vůbec nic pro to, aby se prosadila první fáze reformy a reforma nás přibližuje eurozóně, to v každém případě a myslím si, že pro Českou republiku je důležité, že má schválený rozpočet v rekordně krátkém čase. Dnes máme 3. prosince, již máme státní rozpočet. Pokud se podíváte do minulosti, tak bývala tady rozpočtová provizoria, rozpočty se schvalovaly těsně před Vánocemi. Nic takového nyní nehrozí, čili čeká nás stabilita a předpokládáme hospodářský růst.

Řekl před týdnem v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Připomeňme, že rozpočet na příští rok má skončit se schodkem 115 miliard korun českých. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka odmítá slova, že by tento schodek byl schodkem obrovským.

Bohuslav SOBOTKA /ČSSD/ /zvukový záznam/: Schodek je nízký, protože jsme prosadili první fázi reformy veřejných rozpočtů. Kdybychom neprosadili první fázi reformy, tak by se schodek pohyboval kolem 180 miliard. Přirozeně v příštích rozpočtech budeme usilovat o ještě nižší schodky, než je v tom příštím roce.

Konstatuje vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Ministerstvo financí zatím počítá s tím, že rozpočet v roce 2005 by měl být naplánován se schodkem 114 miliard korun, tedy o jednu miliardu méně než v roce příštím. V případě takového deficitu, byl by Tomáš Vrbík ochoten v Poslanecké sněmovně jako poslanec hlasovat proti rozpočtu?

No, já mám za sebou jeden rozpočet před týdnem a vy se mě ptáte, co udělám za rok touto dobou.

Už teď začnou beztak ve vládě v souvislosti s druhou fází reformy veřejných financí diskuse, které ovlivní rozpočet na rok 2005. Petr Mareš už se nebude moci vymlouvat, jak tady hovořil v Interview BBC naposledy, když jsem se ho ptal na to, co si myslí o tom, že vy odejdete z Poslanecké sněmovny, když se bude hlasovat pro rozpočet na rok příští, tak Petr Mareš řekl, že to je legitimní, protože jste nebyl při diskusích a sestavování rozpočtu na rok 2004. Ptám se, s jakou myšlenkou vy půjdete do tvorby rozpočtu v roce příštím?

Já na to odpovím takto. Já budu dělat v Poslanecké sněmovně všechno pro to, aby ohlašovaná druhá fáze reformy veřejných financí byla natolik razantní, aby ten trend toho snižování deficitu státního rozpočtu byl vyšší.

Natolik razantní je co? Že pro vás je nepředstavitelné, aby schodek rozpočtu na rok 2005 byl nad stovkou miliard korun?

Já jsem v letošním roce nehlasoval pro deficit 215 miliard, protože jsem říkal, že je to příliš vysoký deficit, který je podle mého názoru způsoben nikoliv prioritně těmi, třeba tou oblastí mandatorních výdajů, protože když se podíváte na strukturu toho rozpočtu, tak rozpočet, růst mandatorních výdajů je někde kolem tří a půl procent, kdežto celkový trend růstu deficitu toho rozpočtu je podstatně vyšší. To znamená ten nárůst, jak já jsem si analyzoval ten rozpočet, je způsoben například podstatně výraznějším tempem vydávání finančních prostředků za fungování státní správy a podobných věcí. Já prostě jsem přesvědčen o tom, že ten prostor pro to, aby se v této oblasti více spořilo, tady je a já nedovedu v tuto chvíli říct přesně k tomu číslu, já nedovedu odhadnout, jaký bude růst například mandatorních výdajů, ale pokud by ten rozpočet vypadal v principu podobným způsobem, to znamená, že by to výrazné tempo zadlužování se jakoby dávalo na oblast běžných výdajů, tak budu mít s tím problémem stejné problémy jako letos.

Ale záleží, jak byste to řešil, že zkrátka byste zase odešel, nebo abyste měl větší váhu, byste hlasoval proti rozpočtu?

Já vím, že byste rád ode mě v tuto chvíli rád jasné stanovisko.

Ne, promiňte, je mi zjevné, že vy nemůžete říci, jak se zachováte zhruba za rok, ale teď následuje fáze druhé části reformy veřejných financí a jejího vyjednávání, která bezesporu ovlivní rozpočet na rok 2005. Takže vy, když si nestanovíte, jaké vy osobně budete na poslaneckém klubu US-DEU prosazovat názory, jak by měl ...

Já vám rozumím.

... vypadat rozpočet v roce 2005, tak ...

Já vám odpovím. Mým přáním by bylo, aby se nám podařilo v rámci koalice vyjednat takovou druhou fázi reformy veřejných financí, aby se podařilo dostat ten deficit pod sto miliard.

Pod sto miliard je pro vás přijatelné?

Já, já nechci samozřejmě se upínat k číslu magickému, jestli je to sto miliard, sto jedna nebo devadesát devět.

Ale zkrátka schodek nad sto miliard v roce 2005, abyste pro rozpočet zvedl ruku, je nepřijatelný?

Myslím si, že to tempo snižování toho deficitu by mělo být prostě výrazně vyšší než to, že meziročně klesá řádově o miliardy.

V druhé fázi reformy veřejných financí, vy jste totiž zástupcem podnikatelské platformy v US-DEU, a tato platforma vyzvala zástupce US-DEU ve vládě, aby při koaličních jednáních o změnách daně z přidané hodnoty prosazovali jednotnou sazbu ve výši patnácti procent. V případě, že se nepodaří prosadit jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty patnáct procent, zvednete ruku pro druhou fázi reformy?

Za prvé, těch patnáct procent, a i tak myslím, že to je formulováno v tom usnesení, je prostě cílový stav, který bychom si rádi představovali jako definitivní řešení. Je zjevné, že se to nepodaří v jednom kroku. Já myslím, že se všichni, i v Unii svobody i v jiných stranách, shodneme na tom, že toto je cílové řešení, ke kterému bychom měli dojít.

Kdy?

Nicméně, nicméně teď je před námi zákon v Poslanecké sněmovně, ve kterém zůstávají, zůstává ten návrh pět a dvacet dva. Já považuji za jednoznačnou nutnost již v tomto zákoně udělat ten první krok, to znamená aspoň sblížit ty sazby DPH. Nemáme ...

Karel Kühnl mluvil o reálné ...

Zhruba osmnácti procent, snížit tu horní sazbu z dvaadvaceti zhruba na osmnáct procent.

Takový návrh bude mít vaši podporu?

Toto je návrh, se kterým zcela jistě vystoupí Unie svobody a já toto, si myslím, mohu říct, si nedovedu představit, že bych mohl hlasovat pro zákon o DPH, pokud by neobsahoval toto sblížení sazeb DPH.

To znamená, že v případě, že nevyjedná US-DEU ve vládě osmnáctiprocentní sazbu DPH v rámci druhé fáze reformy veřejných financí, tak nepodpoříte druhou fázi?

Nepodpořím a myslím si, že toto řekl i Karel Kühnl ve svém vystoupení ve sněmovně, že tento zákon bude mít podporu Unie svobody, pokud se dohodneme na sblížení těchto sazeb.

Jste ochoten, když hovoříte o dohodě, a pokud sociální demokraté na tuto dohodu s US-DEU přistoupí, tak budou chtít oni prosazovat část svého programu.

Já bych řekl, že tohle byla, ale i část jejich programu.

Počkejte, ale oni chtějí hlavně prosadit prvky boje proti šedé ekonomice a za ně považují registrační pokladny a majetková přiznání. Podpoříte tento návrh?

S registračními pokladnami v principu si dovedu představit svůj souhlas. U majetkových přiznání bude záležet na definitivní podobě toho zákona. Já jsem viděl návrh toho zákona, jak je v tuto chvíli v připomínkovém řízení.

Je pro vás přijatelný?

Dělal jsem s některými svými kolegy, například s Hanou Marvanovou, oponenturu si vnitřní toho návrhu. Mně přijde, že tento zákon, jak je zatím připravován, není, vlastně nic podstatného neřeší.

To znamená, že zatím v té fázi, jak je nyní připravován, nemá vaši podporu?

Já si myslím, že by se měl nějakým způsobem proměnit.

Jakým, můžete velmi stručně říct?

Já myslím, že to by bylo asi na delší debatu a my už máme, jak tady vidím, asi minutu před sebou.

Ani ne.

Já bych v principu řekl, že majetková přiznání jako institut si nějakým způsobem dovedu představit, ale nemyslím si, že by v tuto chvíli byl dobře navržen ten návrh.

Konstatuje Tomáš Vrbík, předseda pražské organizace US-DEU. Děkuji za třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Majzlík s sebou lavinu nestrhl

Právo, 9. 12. 2003, strana 3 - Rozhodnutí šéfa platformy DEU Ratibora Majzlíka odvést své věrné z členské základny US-DEU bylo zřejmě jen prázdným gestem na víkendovém sjezdu. Svědčí o tom unionistické hlasy z krajů. "Nechápu výhrůžky Ratibora Majzlíka, že stranu rozdělí nebo dokonce rozloží. Nemyslím ani, že by se to nějak výrazně dotklo unie v našem kraji, " řekl Právu Petr Šilar, předseda US-DEU v Pardubickém kraji.

"Jsem přesvědčen, že ostatní Majzlíka následovat nebudou. Jak se ukazuje, členové bývalé DEU jsou řádnými členy US-DEU," uvedl předseda moravskoslezského krajského výboru US-DEU Zdislav Wantula Ani v Olomouckém kraji se odchodem Majzlíka prakticky nic nemění. "Už v září totiž u nás z US-DEU odešla skupina jejích členů v čele s Janem Heglasem a nijak úžeji s nimi už nespolupracujeme," řekl Právu šéf unionistů v Olomouckém kraji Vladimír Válek.

"Platforma DEU v Karlovarském kraji zanikla už zhruba před rokem," uvedl krajský předseda Tomáš Peták. "Už tehdy se distancovali od Majzlíka," dodal Peták. Majzlíkovo rozhodnutí naopak ocenili někteří unionisté v Jihomoravském kraji.

Pražskou organizaci US-DEU, patřiící v minulosti k nejkritičtějším vůči celostranickému vedení, letos opustilo asi 130 ze zhruba 450 členů, řekl v BBC její předseda Tomáš Vrbík. Pražská US-DEU je nejsilnější z krajských organizací.

Vrbík: Pražská organizace US-DEU letos ztratila 130 ze 450 členů

PRAHA 8. prosince (ČTK) - Pražskou organizaci US-DEU, která v minulosti patřila k nejkritičtějším vůči celostranickému vedení, letos opustila téměř třetina členů. V březnu totiž nezaplatilo příspěvky asi 130 ze zhruba 450 členů, řekl v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC její předseda Tomáš Vrbík. Pražská US-DEU je nejsilnější z krajských organizací.

Masivní odchod členů je podle Vrbíka reakcí na politiku stranického vedení. Podotkl, že pražská organizace se netajila výhradami k setrvání US-DEU ve vládě nebo proti státnímu rozpočtu. Předseda také připustil, že u zbývajících členů jeho organizace už nyní politika vedení strany nevyvolává takové pochybnosti, zatímco on je stále má. Soudí, že většina jeho kolegů dospěla k většinovému názoru, že Unii svobody razantní změna politiky neprospěje.

Přestože se svými názory vzdaluje postojům členské základny své organizace, o rezignaci na funkci předsedy neuvažuje. Zamýšlí se prý nad tím, proč se mu nedaří kolegy přesvědčit. US-DEU uvádí, že má kolem 2000 členů. Podle výzkumů preferencí setrvale nedosahuje pětiprocentní hranice nutné pro vstup do parlamentu. Na víkendovém celorepublikovém shromáždění její vedení v čele s Petrem Marešem přesto obhájilo svou politickou linii a další setrvání ve vládě sociálního demokrata Vladimíra Špidly. Delegáty neotřáslo ani to, že ji opustil šéf platformy DEU Ratibor Majzlík.