Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Podle odvolaného ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Holcáta by bylo v budoucnu dobré sloučit ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková odvolala před týdnem z funkce ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Holcáta. Důvod? Jeho údajný dopis zástupcům Středočeského kraje.

Martin Holcát ve studiu BBC

V něm napsal, že jeho nemocnice nebude podle metodického pokynu ministerstva zdravotnictví přijímat akutní pacienty ze středních Čech. Dopis zveřejnil středočeský hejtman Petr Bendl, který na adresu ministryně zdravotnictví Marie Součkové a jejího úřadu před týdnem řekl:

Petr BENDL, hejtman Středočeského kraje (zvukový záznam): Nejenom že ministerstvo zdravotnictví neplní sliby předešlé vlády ve vazbě na řešení zdravotnictví ve středních Čechách, konkrétně Kolína, ale dokonce nutí nemocnice v Praze nepřijímat akutní pacienty ze Středočeského kraje, a to je vrchol, který, si myslím, nemůže nechat premiéra České republiky v klidu, že by po tomto skandálu neměla zůstat vláda v této podobě, ve které dnes personálně funguje.

Řekl před týdnem středočeský hejtman Petr Bendl. Nejen o odvolání ředitele jedné pražské nemocnice a nejen o stavu českého zdravotnictví bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. U mikrofonu je Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl odvolaný ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát. Přeji vám hezké dobré ráno.

Dobrý den.

Když jste byl před týdnem odvolán, citoval deník Lidové noviny vaše slova, cituji doslova: "Považuji za legitimní, že mě odvolala, a jsem docela rád. Já jsem také odvolával lidi, s nimiž jsem nesouhlasil," konec citátu. Co si však myslíte o důvodech svého odvolání?

Já si myslím, že hlavním důvodem nebyl onen dopis, o kterém se stále hovoří. Myslím si, že byla hlavním důvodem situace, která vznikla kolem kliniky pediatrie, kolem kliniky dětského lékařství. Ta byla asi dva dny předtím, kdy my jsme se dozvěděli, že tato klinika se velmi razantním způsobem má přestěhovat mimo areál Všeobecné fakultní nemocnice.

Chcete tím naznačit, že byste byl pravděpodobně odvolán tak, či tak, ale našel se důvod, dopis, který zveřejnil středočeský hejtman.

Je to tak, pane redaktore. Myslím si, že ten dopis byl dobrým důvodem, že ten dopis byl vlastně asi dva měsíce starý a hovořilo úplně o něčem jiném.

O čem?

Ten dopis měl vyprovokovat diskusi a vyprovokovat řešení situace, která je ve fakultní nemocnici v lůžkách. My jsme kdysi měli 3600 lůžek, snížili jsme zhruba na 1700 lůžek, to znamená velkou redukci zvláště v oborech interní medicíny a v chirurgii a znamená to bohužel pro nás i razantní omezení i třeba chronických nebo dlouhodobých pacientů. Rajóny, které se nějakým způsobem definovaly, se zvětšily z hlediska Prahy. Nám stále zůstávaly rajóny ze Středočeského kraje. Žádali jsme několikrát, ještě když nebylo krajské uspořádání, tak jsme jednali o tom, aby tito pacienti byli převáženi do jiných nemocnic, nikoliv akutní pacienti, nikoliv se super specializovanou péčí, ale běžní pacienti.

S odstupem dvou měsíců od napsání dopisu, který se po dvou měsících stal rozbuškou a důvodem, jedním z uváděných oficiálních důvodů vašeho odvolání, bylo podle vás šťastné, že jste ten dopis napsal?

Já si myslím, že můžeme hovořit třeba o formě nebo o určité dikci toho dopisu, ale ten dopis musel být napsán a ta věcná záležitost musí být řešena stejně. Paradoxní je, že nikdo se neptal, jaká je podstata toho problému. A zatím, pokud vím, vůbec tento problém nebyl řešen, a to je zásadní.

Znamená to, že po napsání vašeho dopisu věcná podstata zůstává neřešena a pouze se mluví o odvolání Holcáta a o sporech mezi ministryní zdravotnictví a jedním z reprezentantů krajských uspořádání, tedy středočeským hejtmanem Petrem Bendlem?

Já si myslím, že to tak je. Já jsem přesvědčenej, že přece jenom šlo o velmi výraznou kauzu, že dojde k nějakému řešení, protože se dotýká všech, ale v současné době jsem viděl jenom to řešení politické, tu politickou přestřelku, kdy vlastně pacient, byť stále brán jako rukojmí na obou stranách, tak je úplně mimo. Naší podstatou bylo řešit situaci, vyřešit to ve prospěch pacienta. My jsme nikdy neodmítali pacienty z celé České republiky a je tam super specializovaná péče, proto...

Skutečně to ani..., promiňte, skutečně to ani nešlo řešit na té vnitřní úrovni, než psát dopis a ještě chvíli.... Vy jste nemohl ještě chvíli počkat s napsáním takového dopisu, kdy jste asi musel předpokládat, že pokud se dostane do rukou nějakého politika, představitele krajského uspořádání, tak se může stát dopisem politickým?

Situace je taková, že ředitel je stále v určitém tlaku, a tady byl v tlaku klinik, tlaku přednostů, primářů těchto klinik, kde pacienti leželi na chodbách, a to je dosti závažná situace, aby se řešila. A já jsem ji neřešil jenom dopisem. Já jsem tento dopis, protože jsem si byl vědom, že ten dopis je velmi razantní, tak jsem ho vzal, přečetl jsem ho zdravotnímu radovi a hovořil jsem s ním celkem přátelsky, protože jsme dobří známí, řešili jsme tu situaci a zdravotní rada na to reflektoval a psal na ministerstvo, aby to bylo řešeno určitým způsobem. Čili toto řešení nějakým způsobem probíhalo, nedoběhlo. A to je ten dopis pana náměstka Čevely, který odpovídá zdravotnímu radovi, kdy doporučuje, aby zatím bylo u nás toto opatření pozdrženo. My jsme ho nikdy neuvedli do nějaké praxe, protože jsme stále přijímali a přijímáme a budeme přijímat pacienty. Já vím, že ta situace je zdánlivě chaotická a složitá, ale ona je prakticky jednoduchá. A politika, která se do toho zamíchala, a přestřelka politická bohužel v této věci neměla vůbec co dělat.

Dovolte, abych navázal na vaše slova s politickou přestřelkou. Petr Bendl k dopisům, o nichž mluvíte, novinářům před vaším odvoláním řekl:

Petr BENDL; hejtman Středočeského kraje (zvukový záznam): Požádal jsem premiéra České republiky o schůzku na téma zrušení pokynu a vyvození odpovědnosti vůči vedení ministerstva zdravotnictví. Tyto materiály, které jste dostali, jasně svědčí o tom, že vydaly pokyn, aby nebyli ve vazbě na rušení akutních lůžek přijímáni občané ze Středočeského kraje do pražských nemocnic. To je skandál, který prostě nemůže zůstat bez povšimnutí. A jediným, koho může paní ministryně dávat k soudu, je ona sama.

Řekl novinářům před týdnem středočeský hejtman Petr Bendl. Jaké je pro Martina Holcáta jako odvolaného ředitele Všeobecné fakultní nemocnice z celého případu poučení?

Jsem z toho smutný, protože skutečně věc se politizuje a děje se to, co by mělo být pravým opakem. České zdravotnictví by se nemělo politizovat. Myslím si, že jde o zdraví všech, že by si měli sednout za stůl politici opoziční i koaliční a že by měli hledat nějaký konsensus tak složitého problému, jako je řešení českého zdravotnictví.

Pokud bych vám předestřel tezi, jsou to politici, kteří prohlubují svým jednáním krizi českého zdravotnictví. Podepsal byste tu tezi?

Je velmi jednoduchá, asi by to bylo komplikovanější, ale podepsal.

V čem by váš popis byl komplikovanější?

Já si myslím, že to, co chybí českému zdravotnictví, je komunikace. Ono je to vidět třeba při sjezdech komory, při diskusích o některých zákrocích a podobně. Je to komplikace, která je..., nebo řešení situace, které je zkomplikované i ve světě, to je nepochybné, protože jsou velké rozpory v medicíně v nárocích na finance a v tom, co může medicína poskytnout. A tyto rozpory jsou zdrojem především ekonomických potíží a řešení. Ale zdravotnictví se někdy stává politikem a myslím si, že to není optimální, že by nemělo. Zdá se, že v Evropské unii dneska dochází k určitému konsensu, že některé třeba v Německu se strany protichůdné dohadují a dohodly se, že vyčlení zdravotnictví z politických bojů a že ho budou řešit společně.

Mělo by toto, a je to reálné, aby se taková dohoda mohla stát v Čechách, z toho, jak pozorujete českou politickou scénu?

Současně, kdy se udála tato záležitost ve Všeobecné fakultní nemocnici, tak vyšel krásný článek pana prezidenta Klause, který říká, že se politika zvulgarizovala, že se politika přiostřila a že nemá žádnou kulturu. A myslím si, že toto byl jeden z možných případů, byť ne úplně tak vyhraněných, že jsou ještě horší případy. A myslím si, že ale to je ta otázka.

Nakolik jsou na vině pacienti - voliči, kteří jsou ve vašich rukách, v rukách zdravotníků, ředitelů nemocnic a kteří si možná ne zcela uvědomují, jak hluboké jsou problémy zdravotnictví, které si platí z veřejných prostředků?

Já si myslím, že jedním z problémů, který je, že do řízení, nejenom zdravotnictví, ale kamkoliv, by měli vstupovat především odborníci, a že to asi by si měli uvědomovat voliči, nebo že bychom si to měli uvědomovat všichni. Když vybíráme patřičné tváře, že by to měli být odborníci morálně na výši bez určitých poskvrn z minulosti a podobně.

Nevím, zda jste si touto větou nenaběhl, protože záhy ji rozeberu. Když jsem si vypisoval váš citát z Lidových novin z 29. listopadu, přemýšlel jsem nad formulací: "Jsem docela rád, že mne odvolala." Proč jste docela rád, že vás odvolala Marie Součková?

On ten citát nezněl úplně takto. Já jsem říkal: "Jsem rád, že mě odvolala tato ministryně," protože já nechci diskutovat o kompetencích a kompetentnosti paní ministryně, myslím si, že ona má právo odvolat. Mě trošku mrzelo, že udávala důvod, který byl zjednodušený. Myslím si, že ministr může odvolat ředitele bez důvodu. Myslím si, a to jsme říkal na začátku, že mezi paní ministryní a mnou nebyly některé shody, byla neshoda v pediatriích a podobně. Myslím si, že ministr když jeho podřízený udělá nějakou aktivitu a nechce poslouchat, tak asi jiné možnosti nemá, a já jsem skutečně poslouchat nechtěl a nechtěl jsem stěhovat něco, nebo zasahovat do struktury proti svému přesvědčení, a to je ta odpověď.

Jsem si vědom, že ta otázka je hypotetická. Vy jste uvažoval o tom, že pokud by vás ministryně neodvolala, tak jste uvažoval o rezignaci v souvislosti s tím, co se dělo kolem rušení dětských lůžek?

Jestliže by pokračovala tato situace v určité destrukci, respektive nekonstruktivnosti toho a přípravy vlastně nejenom pediatrie, ale i ostatních struktur, musím říct, že jsem o tom uvažoval.

Když středočeský hejtman Petr Bendl zveřejnil údajné rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nepřijímat v pražských nemocnicích pacienty Středočeského kraje, připravil si i obžalobu práce ministerstva, respektive ministryně zdravotnictví Marie Součkové. Tady jsou jeho víc než týden stará slova.

Petr BENDL, hejtman Středočeského kraje (zvukový záznam): Já musím říct, že ministerstvo zdravotnictví nejenom že nepředložilo koncepci zdravotnictví ve vazbě na jeho financování, nejenom že nebylo schopno přijít s návrhem, jak řešit kritickou situaci nemocnic samo, nejenom že ministerstvo zdravotnictví vede zdravotnictví ke čtrnácti samostatným zdravotním politikám místo jedné státní, nejenom že podpis memoranda a podmínky přijetí peněz na kraj k oddlužení nemocnic začíná hraničit s vydíráním, nejenom že ministerstvo zdravotnictví teprve teď otevírá diskusi na téma pražské zdravotnictví, nejenom že ministerstvo zdravotnictví neplní sliby předešlé vlády ve vazbě na řešení zdravotnictví ve středních Čechách, konkrétně Kolína.

Konstatoval před víc než týdnem středočeský hejtman Petr Bendl. Vy jste, Martine Holcáte, byl nejen ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ale byl jste i prvním náměstkem ministra zdravotnictví, tudíž znáte situaci, řekněme, z obou stran barikády. Po odvolání někdejšího ministra zdravotnictví Ivana Davida, právě z pozice ministra zdravotnictví Ivan David byl a je členem ČSSD, se o vás mluvilo jako o možném kandidátovi na ministra. Jste přesvědčen o tom, když se díváte na koncepci Marie Součkové, že má jasnou vizi, kam by mělo směřovat české zdravotnictví?

Já musím říct, že trochu mně je paní ministryně líto, protože není úplně její vinou, že řeší situaci zdravotnictví tam, kam se dostala. Ta je dlouhodobá a podíleli se na ní i předchozí ministři. To je nepochybné a je těžké vyvést zdravotnictví z krize, a myslím si, že nastupující krize je. Na druhou stranu si myslím, že je jedna chyba, která se stále děje a opakuje, na kterou doplatili předchozí ministři i jiné vlády, ODS vlády, je to komunikace, komunikace, která výrazně chybí v českém zdravotnictví, která narušuje vztahy na úrovni třeba obvodních lékařů, nemocnic. Vy můžete sledovat, jak stále vystupují třeba nemocnice proti lékařům nebo naopak, a to nejde, protože pacient potřebuje jednotný tým od obvodního lékaře přes specialisty až po nemocnice, to všude pochopili. A myslím si, že ministerstvo v tomto má velký dluh a že tam je velká rezerva. Kdybych měl rozhodovat a zasahovat do toho, tak bych se snažil především v této oblasti.

Pokud by vám teď někdo nabídl funkci ministra zdravotnictví, přijal byste ji?

Za daných okolností asi ne.

Jaké byste si stanovil podmínky, abyste řekl ano?

Já si myslím, že je to ta otázka, o které jsem mluvil, ještě nad ministerstvem zdravotnictví, politického konsensu.

To znamená, že pokud by se hlavní politické proudy zastoupené v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a v Senátu nedohodly, tak byste do toho, lidově řečeno, nešel?

Já si myslím, že ty politické proudy si musí sednout, určitě jsou snahy, já vím o nich, musí si sednout za společný stůl a jednat, jednat, jednat a hledat řešení. Jsou rozdílné věci, které samozřejmě pravice a levice, kde nebudou ve shodě, ať je to třeba platba pacientů, podíl pacientů a podobně, ale my dneska vlastně vůbec nevíme, jestli současná vláda chce platbu, nebo nechce. Vždyť si vzpomeňme na různá vyjádření a naprosto nejasné koncepce.

A pokud by tato podmínka vaše splněna byla, u čeho byste začal, kdybyste se ministrem zdravotnictví stal?

Myslím si, že je nutné rekonstruovat ministerstvo jako úřad.

V jakém slova smyslu?

Je nutné se bavit i to, jestli vůbec ministerstvo má v takovém rozsahu právo existovat. Já jsem kdysi vlastně zůstal jediný náměstek za ministra Davida, kdy jsme jednali tehdy s ministrem Špidlou, dnes panem premiérem, a tenkrát jsme ho přesvědčovali, aby sloučil obě ministerstva dohromady. Myslím si, že by to bylo velmi užitečné, protože je řada prvků na obou ministerstvech, které by bylo potřeba sloučit, třeba pojištění.

To znamená, že byste byl možná posledním ministrem zdravotnictví v historii České republiky?

Zaslechl jsem a nevím, jestli je to pravda, že i paní ministryně o této koncepci mluvila. A docela by to bylo možné.

Marie Součková čelí drahnou dobu výzvám různých skupin v rámci zdravotnictví i vně zdravotnictví k rezignaci. Všechny tyto výzvy odráží konstatováním, že rezignovat nebude, protože neustoupí lobbyistickým tlakům. Připomeňme si slova ministryně Marie Součkové pronesená před čtvrt rokem v Interview BBC.

Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví (ČSSD) (zvukový záznam): Víte, pokud bych nestavěla kroky takové, které stavím, a nebyla odpovědným ministrem zdravotnictví vůči občanům, kteří mi dali důvěru prostřednictvím parlamentních voleb, kdy byla sestavena vláda, a které vyslovil důvěru i parlament, tak pak bych potom nemohla vytvářet tyto reformní kroky, které startuji. Já musím říci, že neustoupím žádným politickým nebo lobbyistickým krokům. Já jsem vstupovala do politiky z toho důvodu, že chci, aby skutečně hodnoty se dostaly na první místo. Zdraví je velká hodnota a zdraví je i legitimním zájmem občanů této republiky, aby se jim dostalo dostupné kvalitní péče. A nebudu ustupovat jakýmkoliv lobbyistickým krokům.

Řekla v polovině září v Interview BBC ministryně zdravotnictví Marie Součková. Je odvolaný ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát přesvědčen o tom, že onen zmatek a nekomunikace kolem českého zdravotnictví je i, řekněme, žádána u různých lobbyistických skupin, protože ten zmatek zkrátka vyhovuje?

Já asi bych podepsal to, co paní ministryně tady řekla a co jsme slyšeli. To koneckonců ale říkali i ministři před ní. Je to vlastně taková obecná, jistě pravdivá proklamace, to musíme připustit. Medicína je centrem velkých lobbyistických zájmů a skupin od různých firem, farmakologických firem, firem vyrábějících různé zdravotnické přípravky, přes vlastní lékaře, přes školský sbor, přes vlastně fakultní nemocnice a podobně. Je to velmi těžký resort na řízení, to je nepochybné. Ale to, co je nutné, prostě sedět za stolem a diskutovat. Myslím si, že všechny tyto lobbyistické skupiny jsou toho schopny. Samozřejmě hájí svoje zájmy, ale jsou si vědomy, že jestliže někde bude destrukce, tak oni sami na to doplatí. Takže mají i určitý pud sebezáchovy a jsou schopni vytvořit určité programy. Jsou tam rozpory, které potom bude muset někdo řešit a řešit je politicky.

Jsem si vědom, že můžete být nařčen, že jste osobou podjatou při zodpovězení následující otázky. Jste přesvědčen o tom, a v případě, že byste byl premiérem České republiky, tak nechával byste Marii Součkovou jako ministryni zdravotnictví na svém místě, nebo byste ji odvolal?

K tomu bych se samozřejmě nerad vyjadřoval, ale pravděpodobně ne.

Byste ji odvolal?

Ano.

A vidíte na české politické scéně politika, který by byl schopen vytvořit kolem zdravotnictví tolik potřebnou dohodu a komunikaci, po níž voláte a kterou kladete jako podmínku vyřešení problémů českého zdravotnictví?

Já jsem potkal hodně lidí, kteří jsou velmi schopní na různé funkce třeba na ministerstvu. Myslím si, že jsem potkal i schopné lidi, kteří by byli schopni řídit ministerstvo. Já bych je nerad jmenoval jmenovitě, ale myslím si, že jsou to lidé, kteří dlouhou dobu působili ve funkcích třeba ředitelů nemocnic, nejenom fakultních, ale i jiných, kteří mají z resortu rozsáhlé zkušenosti, kteří mají řídící zkušenosti, a to bych podtrhnul zvláště. Ta řídící schopnost, bohužel někdy ji postrádám u ministrů ve zdravotnictví, zkušenost z řízení, z historického řízení, zkušenost z jednání s lidmi, z komunikace na různých úrovních lidí, kteří jsou konsensuální a kteří nebudou skutečně podléhat lobby a najdou nějaké racio, nějaký rozumný důvod, který by řešil to, či ono.

Lékaři a další pracovníci 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se postavili proti vašemu odvolání. Předseda Akademického senátu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Bruthans řekl novinářům, a opět následuje doslovný citát: "Všeobecná fakultní nemocnice je špičkové pracoviště a má jedno pozitivum a jedno negativum, tedy ideální polohu, jenže s tím spojenou cenu pozemků. Už několik let bojujeme s fámami, že se nemocnice bude rušit, zmenšovat, stěhovat. Nemohu se ubránit pocitu, že odvolání pana ředitele mělo ještě jiný podtext," konec citátu. Je podle vás v souvislosti se Všeobecnou fakultní nemocnicí či pražskými nemocnicemi a takzvanou optimalizací, tedy zmenšování sítě pražských nemocnic nutné mluvit o jiných podtextech, že někdo chce získat lacino výhodné pozemky, výhodné budovy?

My jsme to zažil opakovaně a je to nesporně jeden z důvodů ataku na Všeobecnou fakultní nemocnici.

Máte nějaké důkazy pro toto tvrzení, které by zkrátka mohly odhalit i to, že za optimalizací sítě nemocnic je boj o lukrativní pozemky?

Že bychom měli důkazy na papír, že na stole jasně dané, to asi ne, to samozřejmě všichni nějakým způsobem nepředloží, ale zažili jsme to opakovaně, že byly představy, co by bylo možné všechno vytvořit z těchto pozemků. Je velká diskuse, jestli skutečně ty pozemky nebo tyto budovy mají význam. Já si myslím, že ano, protože je to ve středu Prahy a dají se tam postavit hotely a podobně, i když třeba asi Praha má dostatek hotelů. Chtěl bych jenom k tomu říct jenom jednu důležitou věc. My se musíme dívat do budoucna a jestliže máme přes 200 nemocnic v České republice a jestliže někde Evropská unie v některých státech uvažuje, že jednou nemocnice by měla být dokonalá a na jeden milion obyvatel, tak určitě půjde o redukci nemocnic a určitě to zasáhne i pražské nemocnice, kterých je hodně.

Jak byste vy jako ministr zdravotnictví, už jste řekl, že byste za účelné považoval sloučení ministerstva zdravotnictví s ministerstvem práce a sociálních věcí, jak byste řešil redukci sítě nemocnic, protože je to také politický problém, protože jsou to poslanci a senátoři, kteří když se zapojí do rušení nemocnic, tak zkrátka si vytknou za cíl, že oni jejich politickou, jejich politickým cílem bude zachování nemocnice v daném regionu. A dvě stě nemocnic, jak jste řekl, je i podle vás příliš široká síť nemocnic.

Já samozřejmě jsem jeden ten problém dokonce řešil jako náměstek. Osobně si myslím, že není tak těžké řešit tento problém, že my jsme ho zažili, řešení problémů dvou nemocnic, které byly spojeny, a vždycky ho může vyřešit jedna osoba, která je uvnitř této nemocnice a řeší multiplicitu třeba v provozech. To znamená, my jsme tenkrát měli čtyři gastroenterologie, čtyři kardiologie, bylo nutné je slučovat. A tento model se dá přenést, on proběhl třeba v Českých Budějovicích, v Brně a podobně, dá se přenést i výše. Myslím si, že na úrovni krajů tato řešení proběhnou a že je něco nutného tímto směrem řešit i v Praze. Současný ředitel fakultní nemocnice, doktor Horák přichází s koncepcí sloučení několika pražských nemocnic. Tu koncepci my už jsme měli i dříve. Já jsem se kdysi chtěl přihlásit třeba jako ředitel na Bulovku. Viděl jsem, jak by se daly změnit struktury, kde zrušit některé provozy, posílit provozy. Co je důležité, důležité je zachovat týmy, to je důležité pro pacienty. Budovy skutečně nejsou důležité. Možná, že se můžeme bavit o tom, že by se měla vystavět jedna, nebo dvě nové fakultní nemocnice, zcela nové i za prostředky, které by se získaly odprodejem pražských nemocnic.

Proč, když například v Praze existuje tak velká nemocnice, jako je Fakultní nemocnice v Motole? Proč byste stavěl další?

Já o ní rovněž mluvím a víme, že tato nemocnice, konkrétně dětský pavilon, je velmi nešťastný. Myslím si, že je nešťastná koncepce přestavby nemocnice, že experti, kteří tady byli u nás, se kterým jsem hovořil, říkali: "Nemocnice má životnost dvacet let," a je nutno se na ni takhle dívat, vybudovat nemocnici nikoliv výškovou budovu, ale komplex tak šesti patrových pavilonů tak, jak to třeba budují v Göttingengu, v Ulmu a podobně, nemocnice moderního střihu a charakteru. Co je důležité, prostě nejsou to budovy, ale je to vybavení a hlavně týmy, které by se tam přemístily. To znamená, jestliže jsme se bránili přestěhování pediatrie, jestliže jsem se bránili přestěhování a rozbití týmu především, bránili jsme se díky tomu, že v posledních letech šly velké peníze do pediatrie. Dovedu si představit skutečně výstavbu komplexní nemocnice, ať třeba v Motole, nebo jinde, s tím, že se velmi ušetří další investice do starých budov. Je ale jiná otázka, kdy jsme bránili nemocnici a bránili jsme ji i z toho titulu, že dneska zase se ukazuje, že nemocnice uprostřed města má svoji funkci, že má určitý význam, protože tam ošetřuje spádově pacienty, které nejvíce přitahuje, a že nemocnice, které opustily město dříve, tak znova ožívají, protože vlastně tím ožívá i to město.

Pokud byste měl říci počet nemocnic, které byste v síti českých nemocnic považoval za ideální? Nyní jich je dvě stě, jak by to číslo vypadalo?

Víte, /nesrozumitelné/, guru moderního managementu říká, že vůbec si nedovedeme představit, jak bude za dvacet let vypadat zdravotnictví a nemocnice. On říká, že jich bude podstatně méně, že budou redukovány. A podle jeho odhadu třeba by u nás v republice bylo dvacet, možná čtrnáct plus několik univerzitních nemocnic.

Vy jste byl odvolán z pozice ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Co budete dělat?

Já jsem byl docela překvapen, protože jsem už dostal několik nabídek. Já jsem osm let byl pod poměrně velkým tlakem, což ředitel asi pětitisícové organizace je. Neměl jsem možnost se příliš vzdělávat, stranou šla angličtina, stranou šla medicína. Takže já bych se rád k některejm prvkům vrátil, rád bych si udělal PHD, rád bych dál studoval a komunikoval...

To vás ale neuživí asi.

I v té oblasti, kde jsem se pohyboval, to znamená v organizaci zdravotnictví, myslím si, že mám bohaté zkušenosti a že jich i určitým způsobem mohou jiní využít a že bych dokázal tyto zkušenosti předat i známosti.

Dostal jste nabídku na řízení nějaké nemocnice?

To přímo zatím ne. Oslovil mě soukromý sektor, který se ptal, jestli bych nechtěl některá zdravotnická zařízení řídit. Všechno nechávám zatím diskusi, zatím prozkoumám nabídky a asi bych volil určitou svobodu osobní, možnost sebevzdělávání a kontaktů.

Konstatuje odvolaný ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za třicet minut věnovaných tomuto pořadu a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.