Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Generální ředitel České televize Jiří Janeček mluví o možné rezignaci, pokud do 1. července příštího roku neprojde českým parlamentem zvýšení televizních poplatků.

Jiří Janeček ve studiu BBC

Česká televize se dostává do čím dál větších finančních potíží. Diváci je na vlastní oči uvidí od 1. ledna 2004. Nedostatek peněz donutil generálního ředitele televize veřejné služby Jiřího Janečka významně seškrtat výrobu vlastních programů.

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize (zvukový záznam): Na jedné straně kvalitní program, který jsme spočítali na jedna celá šest miliardy korun, to je jedna věc. Jenže realitu nelze oddělit od ekonomiky a ta ekonomika nám říká, že máme jenom devět set milionů korun, takže jsme museli radikálně program, řeknu velmi otevřeně, radikálně program ořezat.

Nechal se 14. listopadu slyšet generální ředitel České televize Jiří Janeček. Poslanci sice mají na stole zákon o zvyšování poplatků za rozhlas a televizi, ale k jeho schválení se zatím nemají. Například občanští demokraté v souvislosti se zvyšováním poplatků uvažují o možnosti, že by Česká televize nesměla vysílat reklamu.

Ivan LANGER, místopředseda PS PČR (ODS) (zvukový záznam): Císařovo co je císaři, papežovo co je papeži. Soukromým televizím reklamu, veřejnoprávní televizi a rozhlasu koncesionářský poplatek v dostatečné výši.

Říká místopředseda Poslanecké sněmovny, poslanec občanských demokratů Ivan Langer. Nejen o tom, jak v současnosti vypadají média veřejné služby v České republice a jaká je jejich budoucnost, bude následujících třicet minut. Vítejte i dnes ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu i dnes co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je generální ředitel České televize Jiří Janeček, přeji dobrý den.

Dobrý den.

Začněme jedním citátem, pochází z rozhovoru, který jste poskytl deníku Mladá fronta DNES 7. listopadu. Souhlasil jste v něm s tezí, že Česká televize nemá žádnou tvář a dodal jste, cituji doslova: "Televize dlouho spala, byla všelijaká a vlastně žádná. Bála se pohnout, aby různé lidi z různých důvodů nenaštvala, a tudíž se zakonzervovala do poněkud obstarožní podoby," konec citátu. Kdy bude Česká televize vypadat podle představ jejího generálního ředitele Jiřího Janečka?

Je mi líto, že nemůžu říci to, co bych nesmírně rád řekl, a to je to, že tak bude vypadat od 1. ledna příštího roku. Nebude. Nebude tak vypadat proto, že nemáme peníze, ale k tomuto tématu se asi dostaneme možná během rozhovoru ještě několikrát. Prostě já jsem chtěl, víte, ono, ta televize, tam kdosi kdysi postavil programový strom, ten, tomu programovému stromu byly každý rok některé větve uříznuty a jiné naroubovány. Já jsem chtěl tento strom vzít, možná vytrhnout nebo podříznout, a nasadit zcela jiný strom a připravil jsem s týmem svých spolupracovníků zcela jiné programové schéma postavené na služby veřejnosti. Pod tím si představuji to, že zejména kvalitní zpravodajství a kvalitní publicistika a původní dramatická tvorba. Ono zčásti příští rok tak program vypadat bude, ale bohužel jenom zčásti právě proto, že jaksi se nám nedostává peněz.

Přistoupím-li na vaši metaforu. Vy jste tedy vyjmul ten naroubovaný strom a zasadil jste nějaký menší pahýl nebo ..., buďte konkrétní.

Jak jsem řekl, tak jsem ten strom chtěl vytrhnout a možná i s kořeny, anebo ho podříznout a zasadit nový, bohužel, právě proto, že těch peněz je málo, tak zase budu jenom roubovat, ale nebudu roubovat větve, ale řekněme, že se pokusím naroubovat už kmen, byť v omezené míře.

Jaké předpoklady, jsou to pouze finanční předpoklady, které je nutné splnit, aby Česká televize vypadala podle představ Jiřího Janečka?

Z devadesáti procent ano.

Co je těch deset procent?

Deset procent jsou, řekněme, personálie.

A myslíte si, že jste je dostatečně dobře zvládnul?

Personálie?

Ano.

Samozřejmě, že ještě ne, to je, to není běh na krátkou trať, to je běh na dlouhou trať. Já jsem ve funkci čtyři měsíce a ono, víte, nenajdete kvalitní lidi. Takhle, abych neurazil vnitřek. Je tam spousty velmi kvalitních a schopných lidí, kreativců, a zase na druhé straně jako v každé firmě je tam určité procento lidí, kteří se vezou, a já chci toto procento eliminovat a najít jiné, ale nenajdete na ulici tolik profesionálů, kolik bych potřeboval.

Jsou lidé, které jste jmenoval do různých funkcí, například do funkce programového ředitele, do funkce vrchního ředitele, lidé, se kterými jste spokojen, anebo v souvislosti s některými jmény budete hledat lepší?

Já jsem zastáncem toho, že moje velikost není v tom, že bych byl génius, který sedne do křesla a o všem umí rozhodovat sám, takový génius podle mého názoru neexistuje. Já si myslím, že moje velikost je v tom, že se obklopím týmem velmi schopných lidí, kteří mě, a nebojím se toho, můžou i přerůst třeba i, prostě potřebuju profesionály a skvělé odborníky ve svém oboru, a proto jsem je začal hledat, některé jsem již našel, některé jsem na místa dosadil a netajím se tím, že hledat budu ještě dál.

To znamená, že ti, kteří byli vámi jmenováni, tak nemají ono jmenování jisté, protože se i ve funkcích, jako je ředitel zpravodajství, jako je programový ředitel, jako je vrchní ředitel, poohlížíte po lepších lidech?

Takhle to nechci říct, ale chci říct to, že jednak jsou tam ještě místa, která nejsou obsazená, to je první věc, místo obchodního ředitele a místo finančního ředitele, s nímž uvažuji do budoucna. A na druhé straně, samozřejmě nikdo nemá nic jistého natrvalo.

Kdy jmenujete, respektive obsadíte ty dvě funkce, o nichž jste mluvil, tedy funkci finančního ředitele a obchodního?

Ano, funkci finančního ředitele jsem se rozhodl ještě neobsazovat, protože inženýr Lambert, který dělá v současné době vrchního ředitele, je velmi zdatný manažer a velmi zdatný ekonom a právě proniká vlastně do systému a objevuje spousty věcí a asi by nebylo systémové, kdyby teď poté, co do onoho systému pronikl a proniká, přijít s někým novým, kdo do něj bude pronikat zase, čili...

Proč, když máte, že vstupuji do vaší řeči, vrchního ředitele, neuvažujete o tom, že byste funkci finančního ředitele zkrátka zrušil?

No, jak víte, že o tom třeba neuvažuju?

Tedy uvažujete o zrušení funkce finančního ředitele?

Těch, těch, nedá se to říci takhle, těch možností je samozřejmě celá řada. V současné době ponechám tuto funkci na Františku Lambertovi. Dělá dvě funkce, mimochodem ...

Bere jedny peníze.

Správně. Přesně tak, bere jenom jeden plat, čili jeden plat s tím, že dostává dvacetiprocentní odměnu z platu toho, který by měl dostávat celý, čili dostává jeden plat plus dvacet procent.

Ta je automatická, těch dvacet procent?

Je to podle zákona, má na to nárok. On ten první měsíc ji nedostal, ale rozhodl jsem se, že mu ji dám, protože pracuje velmi intenzivně. Obchodní ředitel ...

Jak velký je ten plat?

Těch...

S tou dvacetiprocentní odměnou.

... dvacet procent dělá asi šestnáct tisíc.

A ten zbytek?

Já nerad říkám platy, můžu to říct, netajím to...

Měl byste to říct asi u televize veřejné služby.

Pan Lambert má sto tisíc korun měsíčně, čili proti tomu, co mají standardní manažeři na těchto funkcích, má podle mého názoru sotva padesát procent.

Když se zaměřím na tu druhou funkci ...

Obchodní ředitel, ano, to jsou ...

Tu obsadíte kdy?

Funkci obchodního ředitele bych rád, a to podtrhuji, bych rád obsadil od ledna příštího roku, ale tato funkce je velmi náročná, takže já hledám.

Máte už kandidáta, když hovoříte o lednu příštího roku, to znamená, že mnoho času nezbývá.

Nezbývá, mám vytipovaný určitý okruh lidí, hovořím s nimi a ...

Kolik jich je?

Zatím jsou tři.

Můžete prozradit ...

Ne, nemůžu.

Když 14. listopadu navštívili Kavčí hory, tedy sídlo České televize, poslanci ze Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, generální ředitel televize veřejné služby Jiří Janeček krom jiného řekl:

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize (zvukový záznam): Když jsem se o pozici generálního ředitele ucházel, tak jsem věděl, že nastupuju na velkou zaoceánskou loď. Posléze jsem ale zjistil, že ta loď má natolik děravý kýl, že s ní možná dopluju sotva na Slapy. Teď, dámy a pánové, realita, představa a realita. Na jedné straně kvalitní program, který jsme spočítali na jedna celá šest miliardy korun, to je jedna věc. Jenže realitu nelze oddělit od ekonomiky a ta ekonomika nám říká, že máme jenom devět set milionů korun, takže jsme museli radikálně program, řeknu velmi otevřeně, radikálně program ořezat, propustíme tři sta lidí.

Čtrnáctý listopad, slova generálního ředitele České televize Jiřího Janečka. Řekl jste poslancům, že budete daleko víc šetřit a že například prověříte, zda jsou smlouvy s některými firmami pro Českou televizi výhodné nebo v případě, že nejsou, zda je lze zrušit. Můžete říci, kolik smluv jste si nechal prověřit?

V České televizi, možná budete ohromeni tím číslem, existuje zhruba sto tisíc smluv.

S externími subjekty.

Ano, čili tyto smlouvy průběžně prověřujeme. Začínáme samozřejmě u těch, které jsou veliké nebo které mají velký objem, a zjišťujeme, ono to není totiž tak jednoduchá věc. Jsou smlouvy podepsané před několika lety, které mají, které trvají ještě rok, dva, tři, jejich výpověď je velmi složitá, takže všechny tyto smlouvy prověřujeme. Tam, kde výpověď je složitá, se snažíme hovořit s opačnou stranou a nastolit parametry, které by byly pro nás výhodnější, ale...

Můžete být konkrétní, kolik, kolik smluv už jste prověřili a kolik z toho prověřeného počtu byste označil slovem nevýhodné?

Víte, těch smluv, jestli si stačíte prověřit za tu dobu řádově procenta, nikoliv desítky procent, tak i už to je dost. Nevýhodné. Ono to je, vezměte si jenom takovou věc, že pevné, mandatorní výdaje, do nichž patří třeba, třeba výdaje za přenos signálu, tak přenos signálu nás stojí přes půl miliardy korun. Já nepředpokládám, že by České radiokomunikace přišly a řekly: "Víte co, vy jste teď v krizi, tak my vám slevíme." Asi ne, že jo, čili snažíme se dohadovat a hledáme, hledáme a pomalu ...

Můžete ale uvést, pane řediteli, příklad smlouvy, která byla nevýhodná pro Českou televizi a kterou jste se rozhodl okamžitě vypovědět či zrušit?

Jedna z těch smluv nebo jedna z dohod, která byla nastavena, byla dohoda s KPMG. Tahle firma u nás odvedla velký kus práce, já si toho velmi cením, ale ty smlouvy nebyly nastavené podle našich předpokladů na příští rok až tak výhodně a velmi dobře jsme se s KPMG dohodli, oni u nás budou pracovat, ale ne v až tak velkém objemu, jak bylo původně nastartováno.

Možná se ukážu jako neznalec, to je firma, která dělala audit?

Ne, ne, to je firma, která se podílela na restrukturalizaci.

A ta byla nevýhodná, takže jste ji předělali.

Ta byla pro nás na příští rok nevýhodná, takže jsme se dohodli na jiných parametrech spolupráce.

Je mezi citovanými smlouvami, o nichž mluvíme, i smlouva mediálního zastoupení České televize? Rozumějme firmy, která prodává České televizi reklamu, respektive, která prodává vysílací čas České televize soukromým subjektům, tedy firma ARBOmedia?

Ano. Samozřejmě všechny, já jsem řekl, že budeme prověřovat všechny smlouvy, čili prověřujeme i smlouvu s ARBOmedia...

Není tato smlouva tak zásadní, že měla už dávno být prověřená?

Ale ona se prověřuje, že už měla být dávno prověřená. Nevím, co chcete říct tím, že měla být dávno prověřena.

Měl jste na to čtyři měsíce.

Ano. Smlouva s ARBOmedia je v podstatě už doprověřena, my jednáme s panem ředitelem o její změně a o zlepšení podmínek v nákupu reklamy, ano.

To znamená, že nebyla zcela výhodná pro televizi veřejné služby?

Podle mého názoru zcela určitě ne.

Jak chcete nastavit ty parametry, můžete přiblížit nevýhodnost z vašeho pohledu smlouvy s firmou ARBOmedia?

Víte, tam byly nastaveny motivační prvky, které mně se nelíbily, to znamená to, že za určitou sumu obstarané reklamy dostane agentura určité procento odměny a mně se to procento nezdálo, to je první věc. Druhá věc, že i ta motivace oním procentem si myslím, že nebyla až tak motivační pro ARBO a, čili my zvažujeme i mnohem drastičtější věc právě v souvislosti třeba i s ARBO. My máme smlouvu do konce příštího roku, která byla podepsána v minulých letech, a ...

To znamená, že byste si prodávali reklamu sami?

Ano. Je to jedna z variant.

Je to varianta nejpravděpodobnější a uvažujete o tom, že byste tu smlouvu ukončili dříve nebo si počkáte, až smlouva doběhne do konce roku příštího?

"A" je správně.

Tedy uvažujete o okamžitém zrušení?

Uvažujeme i tak, ano. Je to jedna z variant.

Nejpravděpodobnější?

Je to jedna z variant.

Jaké jsou ty další?

Ta druhá, že dokončí, že smlouva...

Že se domluvíte.

Že smlouva doběhne do konce příštího roku, anebo se domluvíme na dalších parametrech.

K veřejnosti se prostřednictví médií dostalo už několik seznamů rušených pořadů, které v roce 2004 z obrazovky České televize zmizí. Na seznamu jsou například soutěže "O poklad Anežky české", dále pak sloučení pořadu "Fakta" a "Klekánice", dále zrušení "Noci s Andělem", "Paskvilu", "Šumná města" a tak dále, a tak dále. Přijde vám správné, že se kvůli nedostatku některé pořady ruší a jiné, do nichž Česká televize bude investovat, mohou vyvolávat, řekněme, rozporuplné otázky? Teď mluvím například o devítiminutové lekci slušného chování nazvané "Etika pro každého", tento pořad má mít podle informací deníku Právo dvaapadesát dílů, bude stát televizi šedesát tisíc korun, tedy pokud to spočítáme minuta zhruba šest tisíc, zatímco podle informací BBC za "Noc s Andělem" je Česká televize ochotná zaplatit dvacet tisíc. Přijde vám například pořad, který bude vyrábět někdejší mluvčí prezidenta republiky, dále vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, rozumíme Ladislav Špaček, Ivo Mathé. Přijde vám tento pořad výhodný pro Českou televizi?

Tak, teď jste mluvil dlouho vy, teď to zkusím dlouho já. Já jsem hrozně rád, že...

Já jsem dal kontext, otázka byla stručná.

... diváci na jedné straně o pořadech mluví a mají o ohrožené pořady zájem, na straně druhé několik věcí bych rád uvedl na pravou míru. Tak za prvé, většinu pořadů, které byly interpretovány jako rušené, tak jejich výrobu pozastavujeme. Co to znamená? Znamená to, že v příštím roce tyto pořady nebudeme vyrábět, ale neznamená to, že některé pořady nebudeme vysílat, protože jsou už předvyrobené, to zaprvé. Za druhé, některé i vámi zmiňované pořady vysílané budou, protože na ně jejich tvůrci seženou sponzory.

Například?

Například, no...

Například nic.

... "Kinobox" třeba nebo řada dalších, je jich víc, "Kulturní dokument", "Paskvil", zrovna "Noc s Andělem" jste říkal, ono by jsme jich našli určitě víc.

Takže tam se podařilo sehnat sponzory na celý rok a bude pokračovat vysílání.

Bude pokračovat vysílání. Jo, čili to je jedna věc a další věc...

A teď ta druhá, ta zásadní, pořad ...

Ale já ji nevnímám jako zásadní, nevím, jestli si pamatujete pana Karla Pecha a mladého pana Belčeva ...

Kdo by neznal rozhlasového nestora Karla Pecha ...

No, vidíte, tak vidíte a proč bychom neměli lidem ukázat, já si myslím, že tahle doba je natolik vlčí, že pořad typu jak se chovat a nevidím prostě důvod, proč by neměl být.

Přijde vám to výhodné, za šedesát tisíc devět minut a ani si nemyslíte, že veřejnost může nebo někdo z veřejnosti může si říci: "Oni pracovali v televizi, tudíž je zde jisté propojení, vazby"?

Bože můj, to je tak relativní pojem, co stojí tolik a co stojí tolik. My děláme zpravodajství za necelé dva tisíce korun, to je velice levné. Pak uděláme "Četnické humoresky", kde jeden díl bude stát tři čtyři miliony a lidem se to bude zdát příšerně drahé, možná levné. Já můžu samozřejmě jít cestou, cestou Slovenské televize nebo cestou privátních televizí a nakoupit brazilský, brazilskou telenovelu, kde nakoupím jeden díl za patnáct tisíc korun, ne dolarů, korun, čili to je velká relativita a ...

Zkrátka vám přijde správné, že Česká televize bude tento pořad vysílat a ...

Zkrátka mi přijde správné, že to je ...

... je výhodný v době, kdy, je to dobré v době, kdy jste osekal a roubujete jiné, toto je pořad ...

Já si myslím ...

... podle vašich představ, který chcete naroubovat na strom, který jste chtěl skácet.

Je to jedna z větviček toho stromu. Proč nemluvíme o jiných formátech jako třeba o formátu, o pořadu o bydlení "Bydlení je hra", skvělej pořad, úžasnej servis. Ne o pořadu "Mistři animovaného filmu", já bych tady mohl jmenovat dalších deset, dvacet nových pořadů, které připravujeme na příští rok. Koneckonců televize nebude stavět svůj program přece každý rok stejně. Nemůže vysílat to, co se vysílalo před deseti, před dvaceti lety pořád stejně, byť ta fixace a určitý konzervativismus diváků je samozřejmě na místě, ale my chceme dělat i nové věci. Vezměte si i zpravodajství. Rušíme pár zpravodajských pořadů na straně jedné, na straně druhé zpravodajství razantně obohacujeme.

Další téma - financování televize veřejné služby. V předchozí části jsme už naznačili, jak se finanční potíže České televize promítají do jejího programu. V listopadu se začalo v České televizi uvažovat o vzniku bankovního účtu, na který by lidé mohli zasílat České televizi příspěvky nad rámec televizního poplatku, který je stále sedmdesát pět korun měsíčně. Je celý projekt, pane generální řediteli, v takové fázi, že Česká televize zahájí kampaň, já jsem si pracovně to označil, dobrovolné sbírky?

Ne. Ne, to je sbírka, která jde mimo televizi. Já tuto sbírku vnímám jako velmi příjemný signál, že lidé, naši diváci mají o veřejnoprávní televizi zájem, ale není iniciovaná mnou nebo někým z ...

Neuvažujete tedy o tom, že byste tu sbírku pojali za svou a že by Česká televize na ní dělala vlastní propagaci, stejně jako jsem objevil v programu České televize upoutávky na to, aby si lidé uvědomili, jak je to s televizním poplatkem?

Přiznám se, že neuvažuji zatím, nepřemýšlel jsem o tom, vnímám to jako skutečně iniciativu diváků.

Pro úplnost, celá částka pětasedmdesáti korun vybíraná jako televizní poplatek nejde do rozpočtu České televize. Významná část jde České poště, která prostřednictvím SIPO tento poplatek vybírá. Deník Právo 20. listopadu s odvoláním na vrchního ředitele České televize Františka Lamberta napsal, cituji doslova: "České, Česká televize se připravuje na to, že bude poplatky vybírat sama. České poště za rok 2004 za výběr poplatků Česká televize zaplatí sto osmnáct milionů korun." Konec citátu. Kdy je podle generálního ředitele České televize Jiřího Janečka reálné, že by si Česká televize začala vybírat poplatky sama?

V horizontu roku, nejdéle roku, roku a půl.

To znamená, že až se sejdeme 1. ledna roku 2005, tak byste si přál, aby Česká televize si sama vybírala televizní poplatek?

Jste optimista v tom smyslu, že se sejdeme ...

Mohu to posunout?

... ne, ne, v tom smyslu, že se sejdeme, ale jinak ano, máte pravdu.

Na jak dlouho to odhadujete, že budete generálním ředitelem?

No, jasně na šest let samozřejmě.

V Poslanecké sněmovně, jak bylo řečeno, leží novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Poslanci zatím odkládají jeho projednávání. Takzvané druhé a třetí parlamentní čtení by se podle odhadů předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL a předsedy Stále komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky Jaromíra Talíře mohlo konat na únorově-březnové schůzi. Pokud byste měl odhadnout nejzasší termín, kdy se jako generální ředitel stanete, obrazně řečeno, správcem konkurzní podstaty České televize, když zákon o poplatcích nevstoupí v platnost? Kdy je ta nejzasší mez?

My počítáme s tím, že zákon vstoupí v platnost během prvního pololetí příštího roku a od 1. července už peníze dostaneme, čili, pokud se tak nestane, tak se přiznám, že to vnímám jako tragédii.

To znamená, uvažoval jste o tom, že než aby se Janeček stal správcem konkurzní podstaty, protože z toho, co naznačujete, nepočítáte s tím, že by novela zákona o televizních a rozhlasových poplatcích vstoupila v platnost v červenci či v srpnu, to znamená ve druhém pololetí roku příštího, tak uvažujete o tom, že než být správcem konkurzní podstaty, tak že byste rezignoval?

Ano, i tahle úvaha padla, jenže já nepatřím mezi lidi, kteří utíkají bez boje, takže teda ...

A vy byste bojoval, vy byste udělal to, že se pokusíte, aby, byť to je při projednávání a rychlosti projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně a Senátu hodně šibeniční termín, to znamená, že pokud únor, březen, pak Senát zhruba dva měsíce, podpis prezidenta. Co když dojde ještě k nějakému zádrhelu, to znamená, neuvažujete o tom, že byste v případě, že novela zákona o televizních a rozhlasových poplatcích nevstoupí v platnost, svůj boj prohrajete, že byste rezignoval?

Ano, i tak uvažuji, nicméně máme připravenou samozřejmě krizovou variantu.

Ta vypadá jak? Dvě stě padesát milionů korun na program ve druhém pololetí příštího roku?

Ano, ta vypadá tragicky. V podstatě by to vypadalo tak, že budeme vysílat jenom zpravodajství a archiv.

A v tom čele takové televize byste chtěl stát?

Nechtěl.

A není jiná varianta, například vzdát se druhého programu?

Já se domnívám, že Česká televize musí mít oba dva programy. Koneckonců první program je ten většinový a druhý program, já nevím, kdybychom se zeptali na ulici lidí, udělali si anketu, tak zcela jistě by ani jeden z obou programů nechtěli oželet.

Pro úplnost. Návrh novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, o kterém se bavíme, jde o sněmovní tisk dvě stě sedmdesát čtyři, počítá se zvýšením televizního poplatku z dnešních sedmdesáti pěti na devadesát pět korun, zároveň je v novele zaveden institut takzvané indexace, to znamená zvyšování televizního poplatku v závislosti na inflaci. Cituji z návrhu zákona doslova: "Pokud meziroční míra inflace k poslednímu měsíci kalendářního roku dosáhne alespoň tři procenta, může vláda nařízením měsíční výši poplatku zvýšit, a to k 1. červenci následujícího kalendářního roku." Konec citátu. Považuje Jiří Janeček za správné, že rozhodování o indexaci poplatku si vyhradila v návrhu zákona vláda?

Já možná řeknu velmi kacířskou věc, já si myslím, že ten zákon není postaven dobře, já se domnívám, že oněch devadesát pět korun je málo, koneckonců, když, kdybychom počítali jenom inflaci, tak už v současné době je téměř devadesát devět korun a i index inflace je prostě málo, pokud chceme a pokud, co chceme, ale musíme počítat s digitalizací, tak je to prostě strašlivě málo peněz.

Na jakou částku jste to vypočítali? Jakou částku budete vyvíjet, na dalších jednáních s politiky prosazovat?

Těch variant je samozřejmě více. Jedná se, je to součinnost jednak koncesionářského poplatku a jednak reklamního času, čili v tuto chvíli, a to říkám velmi skromně, by měl být poplatek minimálně devadesát devět korun, minimálně.

A ta varianta, která by vám přišla ideální, optimální?

Pokud se oprostím od reklamy a řekl bych, že reklama by byla stejná, jako je v současnosti, čili jedno procento a šest minut /nesrozumitelné/, tak řekněme, že příští rok devadesát devět korun se skokovým navýšením v řádu desítek korun.

A ona pasáž, na kterou jsem se původně ptal, to znamená indexace navázaná na vládu. To vám přijde správné, že vláda bude rozhodovat?

Nemyslím si, že to je správné.

Podepsal byste tezi, že tato pasáž může prohloubit závislost televize veřejné služby na politicích, rozumějme na vládě?

Ano.

To znamená, budete se snažit tuto pasáž dostat z onoho zákona? A pro pó, co jste řekl ministru kultury Pavlu Dostálovi, když vám telefonoval, že vaše parlamentní zpravodajka natáčí reportáž o výrocích politiků, týkajících se zmenšení poprsí ministryně školství Petry Buzkové?

Já si to už příliš napamatuju, určitě jsem řekl: "Dobrý den," a posléze jsem řekl něco v tom smyslu, že o tom nevím a nestydím se za to, že nevím, protože podobných reportáží se denně u nás natáčí desítky, navíc máme tři studia, vlastně dvě studia, další v Ostravě a v Brně, takže jsem mu nijak vyhovět nemohl.

Naznačil jste, že považujete jako generální ředitel za nestandardní, aby vám ministr kultury volal ohledně obsahu média veřejné služby?

On se jenom ptal, on se mě ptal, jestli vím, že redaktorka, tuším Nováková, natáčí cosi, co se týká, týká paní ministryně.

Teď se vrátím opět k tématu, o němž jsme se bavili, tedy zákon o televizních a rozhlasových poplatcích. Poslanci si podle slov většiny členů Stále komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky uvědomují, že je nutné zajistit lepší vymahatelnost poplatků. Když se dnes někdo vyhýbá placení, je velmi obtížné to zjistit, natož ho pak postihnout. Předseda sněmovní komise, lidovecký poslanec Jaromír Talíř v této souvislosti BBC řekl:

Jaromír TALÍŘ, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL (zvukový záznam): Já si myslim a zní to nejenom tady, teda na České televizi, ale říká to i Český rozhlas, že stejně důležité, jako je výše koncesionářského poplatku, možná důležitější než tahle ta výše je důležité, aby všichni, kteří ho mají platit, aby ho také platili a právě tady v tom, že oni cítí problém, neboť podle statistik ne všichni, kdo mají ten přijímač, koncesionářský poplatek platí a je to stejně důležité, budeme se snažit, aby v té konečné verzi zákona byly možné cesty, jak dosáhnout toho, aby všichni, kdo užívají rozhlasový či televizní přijímač, aby platili koncesionářský poplatek.

Řekl v rozhovoru pro BBC předseda sněmovní komise pro sdělovací prostředky Jaromír Talíř. Jaká je představa generálního ředitele České televize Jiřího Janečka o lepším vymáhání televizních poplatků?

Představa idealistická, že /špatný signál/ všichni, kteří mají televizní přijímač a kteří si uvědomují, že je to i určitá solidárnost ...

Což je asi představa nereálná.

Pravděpodobně ano, nereálná. Nicméně, já budu samozřejmě rád, pokud bude legislativně dáno povinnost platit koncesionářské poplatky, je to běžná záležitost všude jinde v cizině, tak proč ne?

Místopředseda Poslanecké sněmovny, občanský demokrat Ivan Langer trvá na tom, že by zvýšení televizních poplatků mělo být provázeno omezováním vysílání reklamy v médiích veřejné služby.

Ivan LANGER, místopředseda PS PČR (ODS) (zvukový záznam): Císařovo co je císaři, papežovo co je papeži, soukromým televizím reklamu, veřejnoprávní televizi a rozhlasu koncesionářský poplatek v dostatečné výši.

Řekl BBC místopředseda sněmovny Ivan Langer. Přepokládáte úplné zrušení do budoucna vysílání reklamy v České televizi, ano nebo ne?

Rozhodně ne, koneckonců bylo by to naprosto atypické vůči všem ostatním evropským zemím, kde v podstatě všude jsou veřejnoprávní televize financované pouzdrově, čili z poplatků a z reklamy a navíc ...

Pro úplnost v Británii, v Evropě a není.

Vnímáte BBC?

Ano.

Dobře, ale tak tam zase to je výjimka, že. Ale jinak ve všech evropských zemích i historicky spjatých s Českou republikou, jako je Rakousko, Německo, v Rakousku mají dvě celé sedm desetin procenta, v Německu jedna celá čtyři procenta, my máme jedno, Slováci mají tři procenta.

Děkuji za třicet minut, které věnoval pořadu Interview BBC generální ředitel České televize Jiří Janeček, ještě jednou děkuji, někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Janeček: ČT uvažuje o vypovězení smlouvy s ARBOmedia

PRAHA (ČIA), 4. 12. 2003 - Česká televize (ČT) uvažuje o předčasném vypovězení smlouvy se společností ARBOmedia. V takovém případě si ČT bude prodej reklamního času zajišťovat sama. Druhou možností je, že smlouva mezi agenturou a ČT regulérně vyprší, a to ke konci příštího roku anebo se obě strany dohodnou na jiných parametrech spolupráce. V dnešním rozhlasovém Interview BBC to uvedl generální ředitel ČT Jiří Janeček.

Podle Janečka je stávající smlouva s ARBOmedia pro ČT nevýhodná. Proto nyní probíhají jednání o zlepšení podmínek v nákupu reklamy. Jak uvedl, ve smlouvě byly nastaveny motivační prvky, které se mu nelíbily. "Za určitou sumu obstarané reklamy dostane agentura určité procento odměny. Mně se to procento nezdálo a motivace oním procentem nebyla pro ARBOmedia až tak motivační," sdělil Janeček. Jak dále řekl, ČT se letos nedaří naplnit plán příjmů z reklamy.

Revizí prošla například také smlouva s firmou KPMG, která se v ČT podílela na restrukturalizaci. Dosavadní dohoda byla podle Janečka nevýhodná a proto bude další spolupráce mezi ČT a KPMG založena na jiných parametrech. Jak Janeček uvedl, ČT má s externími subjekty uzavřeno na 100 tisíc smluv. Po příchodu Janečka do funkce letos v červenci byla zahájena revize těchto dokumentů s cílem nalézt finanční rezervy.

Generální ředitel ČT dnes pro BBC rovněž odhadl, že v horizontu jednoho až 1,5 roku by mohla být ČT schopna vybírat koncesionářské poplatky sama, bez zprostředkování přes Českou poštu. Důvodem je, že v roce 2004 ČT poště za tuto službu odvede 118 milionů korun.

ČT hledá obchodního ředitele

Praha, Česká informační agentura (ČIA), 3. 12. 2003 - Od ledna příštího roku by mohl být obsazen post obchodního ředitele České televize. V dnešním rozhlasovém Interview BBC to uvedl generální ředitel ČT Jiří Janeček. Jak dodal, v současné době jedná zatím s okruhem tří vytipovaných lidí. Jejich jména odmítl prozradit. Na post obchodního ČT vypsal výběrové řízení ještě prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš. Zvítězil Václav Kvasnička, kterého ale Janeček do funkce nejmenoval. "Schopností zkušeného televizního profesionála Václava Kvasničky bych rád využil v jiných oblastech," uvedl tehdy Janeček.

V managementu ČT zůstává neobsazena ještě funkce finančního ředitele, kterou momentálně zastává vrchní ředitel ČT František Lambert. Ten podle Janečka pobírá zhruba 100tisícový plat, který obsahuje i 20 procent z platu finančního ředitele, jehož funkci vykonává navíc. Generální ředitel ČT však ani nevyloučil možnost, že funkce finančního ředitele bude zrušena.

Jiří Janeček: Nepatřím mezi lidi, kteří utíkají bez boje

Internetový server Česká média, 3. 12. 2003 - Hostem dnešního pořadu Interview BBC, který vysílá česká redakce rádia BBC, byl generální ředitel ČT Jiří Janeček. Spolu s moderátorem pořadu Václavem Moravcem se zabývali změnami v České televizi, personálními otázkami, rušením pořadů a koncesionářskými poplatky. „V ČT je spousta kvalitních a schopných lidí a jako v každé firmě i zde je určité procento těch, kteří se vezou. Toto procento chci eliminovat. Je to ale běh na dlouhou trať, nenajdete na ulici tolik profesionálů, kolik bych potřeboval," řekl Janeček.

Václava Moravce zajímalo, zda ti, které Janeček již do určitých funkcí jmenoval, jsou lidé na svém místě, nebo uvažuje o jejich výměně. „Jsou zde místa, která nejsou obsazená, jako například místo obchodního a finančního ředitele. Na druhé straně nikdo nemá nic jistého natrvalo," vysvětlil Janeček. Podle jeho slov zatím nemá v úmyslu jmenovat finančního ředitele, protože si myslí, že František Lambert je zdatný ekonom a zdatný manažer, který do systému proniká. Nevyloučil však možnost, že by funkci finančního ředitele i zrušil.

Funkci obchodního ředitele by rád obsadil od ledna příštího roku. „Mám zatím vytipované tři kandidáty na tuto funkci," řekl Janeček. Co se týče koncesionářských poplatků Jiří Janeček by byl rád, kdyby si ČT vybírala poplatky sama v horizontu roku až roku a půl. Podle něj je zvýšení poplatků na 95 korun málo. „Když počítáme s digitalizací, tak je to strašně málo peněz. V tuto chvíli by měl být poplatek minimálně 99 korun," dodal Janeček.