Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Ministerstvo školství podle prvního náměstka tohoto úřadu Václava Pícla předloží vládě do konce roku zcela nový školský zákon.

Václav Pícl ve studiu BBC

Smuteční pochod Olomoucí uspořádalo několik stovek studentů Univerzity Palackého. Studenti tak dali najevo nespokojenost s dlouhodobou neutěšenou situací vysokých škol, především pokud jde o jejich financování. Na středu se pak v Praze chystá protestní akce vysokoškolského odborového svazu. Ministryně školství Petra Buzková při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně před několika dny dala najevo, že vysoké školství se v Česku dostává do kritické fáze.

Petra BUZKOVÁ /zvukový záznam/: Vysoké školství prošlo v posledním desetiletí v České republice velmi bouřlivým a v zásadě hlavně extenzivním rozvojem. Počet studentů, kteří na naše vysoké školy přicházejí, se přiblížil padesáti procentům populačního ročníku. Tento růst se ovšem odehrával na dluh, vyčerpával vnitřní zdroje vysokých škol, a dnes jsme se tak ocitli v kritickém bodě. Buď se nám podaří převést extenzivní růst vysokých škol na jejich kvalitativní rozvoj nebo se celá přetížená kostra vysokého školství u nás začne hroutit.

Varovala v Poslanecké sněmovně ministryně školství Petra Buzková. Kdy by mohlo dojít ke zhroucení celého systému vysokého školství v České republice? Nejen o tom bude následujících třicet minut.

I dnes vysíláme půlhodinu otázek a odpovědí, také dnes vás od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Původně měla být hostem Interview BBC ministryně školství Petra Buzková, ze zdravotních důvodů však svoji účast v tomto pořadu odřekla. Hostem Interview BBC je však první náměstek ministryně školství Václav Pícl. Vítejte v BBC, hezký, dobrý den.

Hezké odpoledne.

Po roce a půl ministryně školství Petra Buzková ve vládě prosadila svůj první zákon, a to zákon o pedagogických pracovnících. Pane náměstku, nepřijde vám poněkud divné, když ministerstvo školství za rok a půl prosadí ve vládě jeden jediný zákon?

Takže ještě jednou hezké odpoledne. Já si myslím, že ministerstvo školství těch zákonů má samozřejmě připraveno víc a postupujeme podle legislativního plánu vlády. My jsme tedy připravili jeden z těch zákonů, které nás čekají v tom období následujícím, vláda je projednala, to je zákon o pedagogických pracovnících. Vláda vyslovila s tímto návrhem souhlas.

To znamená, že když byste se měl zaměřit na legislativní plán prací, tak rozhodně nejste ve skluzu a nedá se říci, že rok a půl, kdy jste zatím předložili jeden jediný zákon, tak že by dokládal, že ministerstvo školství ne zcela pracuje?

Já bych chtěl říct, že to nejsou zcela jednoduché normy, to jsou normy, které už se tady projednávaly několik let, jejich prosazení není jednoduché. A zrovna zákona o pedagogických pracovnících je zákon, který se dotýká všech oblastí, myslím tím, že pro pedagogické pracovníky se tady vytváří určitý specifický zákon, který není, řekněme, běžný pro ostatní profese. A my jsme tímto zákonem chtěli jasně zakotvit statut a postavení pedagogických pracovníků.

My se k němu záhy dostaneme, k tomu prvnímu zákonu, který prošel v pondělí vládou a nyní poputuje do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Když zůstanu u hodnocení legislativní činnosti ministerstva školství, tak stínový ministr Občanské demokratické strany pro školství, poslanec Walter Bartoš k hodnocení práce ministerstva školství v uplynulém roce a půl v rozhovoru pro BBC říká:

Walter BARTOŠ /zvukový záznam/: Musím se přiznat, že ono toho moc k hodnocení není, neboť do Poslanecké sněmovny prozatím nebyl předložen žádný zákon. Paní ministryně, jestli se nepletu, je jediným ministrem vlády, který má na svém kontě nulu, to znamená, nebylo nic předloženo. A to, co se na ministerstvu připravuje, mně příliš jaksi nenaplňuje optimismem, takže já jsem k hodnocení ministerstva školství velmi zdrženlivý a velmi skeptický. A pokud bych měl po učitelsku hodnotit, tak by to byla známka čtyři mínus.

Řekl před okamžikem v rozhovoru pro BBC stínový ministr školství Občanské demokratické strany Walter Bartoš. Vy argumentujete, pane náměstku, tím, že normy, které máte v legislativním plánu, jsou normy složité, a tudíž je zapotřebí daleko víc času než na nějaké drobné novelizace.

Například příští zákon, který bude vláda projednávat ještě ... myslím si, že do konce prosince a opět jej předložíme Poslanecké sněmovně, je školský zákon, který nahrazuje vlastně tři současné dosavadní zákony. Takže opravdu tyto normy jsou stěžejní pro budoucnost školství a musí to být takové normy, které nebudou podléhat změnám. Protože vystavovat školství častým změnám určitě není dobré.

Z toho, co jste řekl, školský zákon, který bude zásadním způsobem reformovat výuku na všech stupních škol, který je zásadní, tak ale ministerstvu školství vrátila, nemýlím-li se, legislativní rada k dopracování. Tudíž vy můžete garantovat, že legislativní radou tato norma projde a že vláda dostane školský zákon, zásadní normu, ještě před koncem roku?

Myslím si, že tato informace je trochu zkreslená, protože samo ministerstvo školství požádalo o přerušení projednávání, aby se problematika, která jediná byla sporná, to je problematika školské právnické osoby, projednala a našel se určitý kompromis. Chtěl bych říct, že pokud ten model školské právnické osoby, který je navržen v novém školském zákoně, bude nepřijatelný, může školský zákon být vydán i bez školské právnické osoby, protože to je pouze alternativa nějakého právního rámce právnické osoby, kterou my nabízíme nově v tomto zákoně, ale není podstatná a není stěžejní pro přijetí tohoto zákona.

Nepadá a nestojí to s přijetím této klauzule. Tím tedy chcete naznačit, že "stůj co stůj" bude školský zákon vládě předložen v paragrafovaném znění do konce roku?

Podle mých informací má, tuším, kolem 10. prosince zasednout legislativní rada vlády a tento problém jaksi s konečnou platností vyřešit.

Myslíte, že školský zákon v té konečné formě, ve které nyní je a ve které ho ministerstvo školství předloží vládě, bude přijatelný i pro Poslaneckou sněmovnu, pro odbornou veřejnost a že tato stěžejní norma, která nebyla schválena a neprošla už jednou, a to v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny, tentokrát schválena bude?

Já si myslím, že ministerstvo nepřipravuje tento zákon osamoceně, ale projednává jej se všemi partnery, to znamená i s poslaneckými kluby, nebo zástupci jednotlivých poslaneckých klubů, kteří se věnují oblasti školství. A podle signálů, které máme, si myslím, že je docela velká naděje, že tato norma projde. Ona už se projednává několik let a myslím si, že paní ministryně udělala, když řeknu "dobrý tah", požádala experty hlavně v oblasti práva, kteří pomohli tuto normu dát do konečné podoby, tak aby ta norma jasně říkala, jaká jsou práva dětí, rodičů, jaké jsou povinnosti školy a tak dále, aby každý věděl, co může od vzdělávací soustavy očekávat.

Vrátím se k tomu prvnímu zákonu, o němž jsme už mluvili v Interview BBC zhruba před třemi minutami, tedy o zákonu o pedagogických pracovnících, který prošel v pondělí vládou, který nyní putuje do Poslanecké sněmovny. Zákon o pedagogických pracovnících, stručně řečeno, umožní zvýšit platy některým učitelům. Pokud kantor splní určité podmínky, bude zařazen do vyššího kariérního stupně, se kterým bude souviset i finanční ohodnocení. Pro úplnost, dosud se platy učitelů do značné míry odvozují od toho, jak dlouho ve školství kantor působí, nikoliv od kvality pedagogické práce. Jste přesvědčen o tom, že se nový způsob odměňování učitelů nedostane do těch problémů, že na něj nebudou peníze?

Já si myslím, že tento předpoklad ... nebo nikdo z nás nepředpokládá, že by neměl dostatek finančních prostředků na jeho zabezpečení, protože to si myslím, že pak by to ztrácelo vůbec smysl, tento zákon tvořit. Takže my musíme mít jistotu, že ...

O kolik ten systém bude dražší v porovnání s tím novým ... tedy ten stávající systém, pokud byste jej měl srovnávat s novým zákonem o pedagogických pracovnících, pokud jej schválí parlament a podepíše prezident a začne platit, o kolik bude dražší? Nebo bude levnější?

Tento zákon předpokládá postupný náběh v oblasti vzdělávání učitelů, to znamená, že, řekněme, nějaký cílový stav, který bude, nebo bude dosažen, kdy bude zapojena většina pedagogických pracovníků v tom systému vzdělávání, v systému kariérního růstu, předpokládáme tak v roce 2010, ten nárůst bude řádově tak kolem devíti set milionů, jedné miliardy. A naší povinností bude v rozpočtu tyto finanční prostředky zabezpečit.

Teď abych tomu zcela rozuměl. Miliarda do roku 2010 v rámci souhrnné částky za celé ty roky, kdy zákon vstoupí v platnost.

Ano.

A podle vás je pravděpodobné, že tu miliardu zajistíte?

Ano.

Nebude to tak, že to vzdělávání by učitelům platily školy, které nedostanou od ministerstva školství navýšené peníze, a zase to půjde na dluh škol?

Ten rozdíl je v tom, že v současné době je učitel ... nebo učitel má možnost získat pouze osobní příplatek či odměnu, řekněme, za nadstandardní způsob nebo za, řekněme, výjimečný způsob vzdělávání. Tento náš návrh předpokládá nárokovost finančních prostředků za výkon té činnosti, kterou učitel bude vykonávat. Počítá se se specifickými funkcemi, kde bude také stanovena nároková složka platu. To znamená, pokud učitel se zúčastní určitého typu vzdělávání, bude chtít dělat třeba předsedu předmětové komise nebo bude mít na starosti drogovou prevenci, environmentální výchovu a tak dále, bude absolvovat určitý druh vzdělání. My předpokládáme a chtěli bychom, aby toto vzdělávání bylo prováděno na vysokých školách, aby tedy mělo i vysokou úroveň.

Jak jsem ale četl ten zákon, tak v něm je i možnost, že by byly akreditační komisí vydávány akreditace pro vzdělávání učitelů i u jiných institucí. Nepočítá se s tím, že by monopol na vzdělávání kantorů měly pedagogické fakulty univerzit.

To ne, ale rádi bychom, aby byla jasně stanovena i úroveň ... využívali právě vysokých škol pro provádění tohoto vzdělávání. A samozřejmě v určitých specializacích je možno počítat i s akreditovanými středisky, které samozřejmě bude schvalovat ministerstvo školství.

Které pak bude ale bude také kontrolovat kvalitu. Není, řekněme, to trochu divné, že tady nebude ještě jiný orgán, který by kontroloval tu kvalitu? Ministerstvo bude udělovat ty akreditace a bude i kontrolovat, obojí je v rukou pouze ministerstva?

No, tady důležité je to, že nejenom že se ten člověk vyškolí v určité oblasti nebo získá vyšší vzdělání, ale nutné ... aby pobíral ty finanční prostředky, které jsou tedy určené a budou nárokové, je, aby tu činnost vykonával. Ono nejde o to, se jenom vzdělávat, ale tu činnost také vykonávat, to je velmi důležité. Pedagogický pracovník bude vykonávat určité specifické funkce na škole, proběhne tím systémem vzdělávání, bude mít nárokovou složku, myslím si, že to je podstatné. To se vyžaduje i po ředitelích škol, kde předpokládáme ... nebo zákon stanoví povinnost postupného vzdělávání i, řekněme, řídícího managementu na školách.

Jak se vypořádáte s námitkou, kterou na adresu nového zákona o pedagogických pracovnících snášejí například předseda Asociace základního školství Karel Bárta, cituji jeho slova z deníku Mladá fronta DNES: "Úplně by stačilo dát větší pravomoci ředitelům škol, abychom mohli kvalitní učitele dobře zaplatit a těm špatným sebrat peníze." Konec citátu. co ta námitka, že tento zákon je zbytný, že nemusí být, že by stačilo větší pravomoce?

S tímto názorem asociace se setkáváme dnes a denně. Je trochu, myslím, odlišný od názoru ministerstva školství. Protože nechat vzdělávání pouze v rukou ředitelů škol, myslíme si, že to není dobré. Každý pedagogický pracovník by měl mít prostě svobodnou volbu rozhodnout se o dalším vzdělávání a také by měl být čímsi motivován. A ta motivace, nebo já ji vidím, tu motivaci, v tom, že bude mít jistotu, že za tu činnost, kterou bude vykonávat, dostane i nárokově určitou složku platu. Teď byl pouze závislý, řekněme, na výši finančních prostředků, které škola měla. Mohlo se stát, že, škola byla přezaměstnaná a ta výše těch nenárokových složek v té škole byla nízká, prostě škola neměla peníze, tak také snížila osobní příplatky. A ten člověk tu činnost dělal stále a přitom byl ...

Chcete tím říci, že byste ...

... odměňování jiným způsobem než třeba v loňském roce.

Chcete tím říci, že byste zákon o pedagogických pracovnících a systém odměňování, který v něm je, označil za spravedlivější než ten systém současný?

Ano, ano. A není závislý, řekněme, na jedné osobě ředitele školy.

Hlas z opozice. Stínový ministr školství Občanské demokratické strany, poslanec za tuto stranu Walter Bartoš před několika okamžiky řekl v rozhovoru pro BBC, že občanští demokraté nový zákon o pedagogických pracovnících nepodpoří.

Walter BARTOŠ/zvukový záznam/: Já jsem přesvědčen o tom, že návrh zákona, tak jak jej podává ministerstvo školství, je nadbytečný. Myslím si, že oblast školství, regionálního školství, má být upravena pouze jednou obecnou právní normou, takže existence další normy může znamenat, že nemusí být provázána přímo na tu základní normu, což je školský zákon. To za prvé. A za druhé, myslím si, že ten zákon je nadbytečný i z hlediska očekávání, která jsou ze strany ministerstva do něj vkládány. Ten zákon samozřejmě nevyřeší lepší ohodnocení učitelů a nezvýší platy učitelů a nedostane mladé kantory do školství, tak jak se píše v dnešní Mladé frontě, protože v zákonu o tom nic není napsáno. Já si myslím, že dostat mladé kantory do školství může pouze změna systému financování a posílení autonomie školy, ale to bohužel tento zákon neřeší. Takže já jej považuji za nadbytečný a Občanská demokratická strana jej zcela nepochybně nepodpoří.

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr školství ODS Walter Bartoš. Co říkáte jeho námitkám? Usmíváte se.

No, protože já takový negativní pohled, jako má pan poslanec Bartoš, nemám.

Ještě abyste ho měl, když jste ten zákon tvořil.

Já si myslím, že prostě tato norma je velmi nutná, nejenom že řeší kariérní růst, ale prostě řeší i postavení učitele, definuje, kdo je pedagogickým pracovníkem.

Vy si myslíte, to, co naznačoval Walter Bartoš, a jak ten zákon je interpretován v novinách, že přitáhne mladé učitele do škol?

Ale o to jde, aby bylo jasně dáno tomu učiteli ... nebo učitel byl jasně motivován, že pokud si bude zvyšovat kvalifikaci, pokud bude vykonávat ještě další činnost speciální, bude podle toho také oceněn a nebude muset čekat na to, až zestárne, nebo nebude muset čekat na to, až pan ředitel mu určitou odměnu či osobní příplatek přidá.

Trváte tedy na tom, že přitáhne tento zákon mladé lidi do škol?

Předpoklad je ano.

A Walter Bartoš se mýlí. A co provázanost školského zákona se zákonem o pedagogických pracovnících, kdy Bartoš naznačoval, že daleko podstatnější je nový školský zákon než zákon o pedagogických pracovnících.

Tak školský zákon určitě neřeší problematiku pedagogických pracovníků, školský zákon je norma, která se týká, jak už jsem řekl na začátku, těch, kteří přijímají vzdělávání, to znamená žáků, rodičů, kdy je jasně dáno, jakým způsobem ten orgán, ta škola, funguje a kde jsou ty základní povinnosti té vzdělávací instituce. Takže není v tomto školském zákoně, nechci říct ani slovo, ale prostě školský zákon neřeší problematiku pedagogických pracovníků.

Ale tudíž ty zákony nemusejí být provázané.

Já nevím, kde pan Bartoš je chtěl provázat. Není žádná souvislost ...

On respektive nechtěl vůbec žádný zákon o pedagogických pracovnících. ODS naznačuje, že ... říká to zcela razantně, že tento zákon nepodpoří. Podle vás se najde ve sněmovně většina?

Ano, já si myslím, že ano, protože je to potřebná norma. A jít cestou, já nevím, už ... myslím si, že snad bylo uděláno asi deset novel těchto zákonů, vždyť jsou z roku osmdesát čtyři, je zákon o soustavě základních škol, takže ...

A pokud by se našlo víc poslanců, nejen poslanci Občanské demokratické strany, kteří by ten zákon nepodpořili, tak by to znamenalo podle vás co, zakonzervování stavu?

Ano. Já si myslím, že ... jestli ještě mohu větu, že přínos tohoto zákona je ten, že dává určitou autonomii školám a školy si samy budou tvořit své vzdělávací programy na základě rámcového vzdělávacího programu. Ta škola se bude moci více profilovat, bude moci nabídnout žákům prostě rozmanitou oblast vzdělávání.

Další téma, situace na českých vysokých školách. Jen hromádka popela zbyla v úterý z vysokých škol na jejich symbolickém pohřbu v Olomouci. Několik set studentů a učitelů Univerzity Palackého v Olomouci uspořádalo smuteční průvod městem, aby upozornili na nedostatečné financování vysokého školství. V závěru ostatky vysokých škol zpopelnili. Nakolik si první náměstek ministryně školství Václav Pícl připouští podíl ministerstva školství na protestech a pohřbech, které organizují vysokoškolští pedagogové a studenti?

Já bych chtěl říct, že ministerstvo školství při přípravě rozpočtu na rok 2004 udělalo maximum a navíc osobní iniciativa paní ministryně v této oblasti, tedy v oblasti financování vysokých škol, si myslím, že byla maximální.

Tudíž neprotestují proti vám.

Já bych chtěl říct, že jsme se, jak už jsem řekl na začátku, snažili zabezpečit maximum. Chci říct, že zatím ten deficit podfinancování vysokého školství trvá. Nám se podařilo sice navýšit, řekněme, mimořádně oproti jiným položkám v rozpočtu oblast vysokého školství, pro vysoké školství pro příští rok je to asi o dva a půl miliardy více, což je asi o čtrnáct procent více, než byl srovnatelný rozpočet roku 2003. Zejména ty peníze jdou do navýšení normativů na studenta, asi o deset procent se zvyšuje normativ, umožňuje to i zvýšit počet studentů, kdy v letošním roce je asi dvě stě devět tisíc studentů na vysokých školách a je rozpočtováno na rok 2004 dvě stě dvacet sedm tisíc studentů.

To znamená, že v příštím roce předpokládáte jak velký nárůst studentů na vysokých školách v České republice? Jde mi o procentuální číslo, protože asi stěží si někdo spočítá ty statisíce ...

No, ten rozdíl je téměř dvacet tisíc, což je asi deset procent.

Desetiprocentní nárůst počtu přijímaných studentů v roce příštím.

Naším cílem je, do roku 2007 ten nárůst aby dosahoval výše dvaceti procent.

Ministryně školství Petra Buzková před týdnem při projednávání státního rozpočtu v takzvaném druhém parlamentním čtení v Poslanecké sněmovně varovala před tím, že vysoké školství v České republice se dostává do kritické fáze.

Petra BUZKOVÁ/zvukový záznam/: Počet studentů, kteří na naše vysoké školy přicházejí, se přiblížil padesáti procentům populačního ročníku. Tento růst se ovšem odehrával na dluh, vyčerpával vnitřní zdroje vysokých škol, a dnes jsme se tak ocitli v kritickém bodě. Buď se nám podaří převést extenzivní růst vysokých škol na jejich kvalitativní rozvoj nebo se celá přetížená kostra vysokého školství u nás začne hroutit. A toto zhroucení bude probíhat velmi rychle a obávám se, že nenapravitelně.

Řekla před týdnem v Poslanecké sněmovně ministryně školství Petra Buzková. Do jakého okamžiku je podle prvního náměstka ministryně školství Václava Pícla možné položit začátek rozpadu českého vysokoškolského systému?

Já tady nechci věštit, ale já chci jenom podotknout. Já jsem hovořil o sice maximálním navýšení, které jsme dosáhli, ale pořád je to, řekněme, takový ... je to takové udržovací navýšení. Neznamená to, že bychom mohli rozjet reformu ve financování vysokého školství ...

Ale to je to, co ministryně naznačuje. V případě, že nebude reforma, tak hrozí zhroucení celého systému, protože na vysoké školy jsou kladeny nároky jakoby už na reformované vysoké školy. Stále se navyšuje počet studentů, vy předpokládáte v příštím roce opět navýšení o deset procent. Neodpovídají tomu kapacity vysokoškolských poslucháren a podobně. Tudíž v případě, že se výrazně nezvýší rozpočet vysokých škol na rok 2005, tak to je ten okamžik, kdy může dojít ke zhroucení? Nechci po vás věštění, chci po vás racionální odpověď.

Těžká odpověď. Já jenom mohu říct oblast, kterou mám také na starosti, což je financování do investic, že do roku 2007 počítáme s nárůstem asi o čtrnáct miliard korun. To znamená, v oblasti investiční výstavby jsme připraveni požadavky vysokých škol do toho roku 2007 nějakým způsobem naplnit. To znamená ...

Že budete prosazovat v rozpočtu v letech 2005, 2006 a 2007 čtrnáct miliard na investice?

My už máme ten rozpočet do roku 2007 v těch základních číslech schválen a já jenom říkám, že ten rozpočet počítá v oblasti tedy financování investičních staveb s tou částkou. Ale druhá věc je ta částka, která je určena pro běžné výdaje vysokých škol. Tam určitě v této oblasti je podfinancování a nedovoluje to těm vysokým školám to, co také předpokládá ta reforma, nějakým způsobem se specializovat, říci: "Tato škola bude orientovaná více na vědeckou činnost, nebo ji bude rozvíjet, tato škola bude vychovávat bakaláře, magistry, doktorské studium bude uplatňovat." Ty vysoké školy musí mít určitou základnu, ze které budou vycházet, a mít jistotu, dlouhodobou jistotu se znalostí tedy toho příjmu. Budou vědět, kolik ... když budou mít magisterské studium, kolik dlouhodobě mohou očekávat finančních prostředků a podle toho také profilovat své vysoké školy.

Z toho, co jste ale řekl, je zřejmé, že pokud v roce 2005 nebude uspokojen požadavek vysokých škol ve státním rozpočtu, tak tam by mohlo dojít ke zhroucení toho systému. Rozumím tomu správně?

Ne, já nebudu říkat katastrofické scénáře.

Protože věříte, že se nenaplní?

Ano. Já si myslím, že podaří finanční prostředky získat ...

Sejdeme se do roka a do dne, pane náměstku. Pokud bych po vás chtěl ale konkrétní odpověď na otázku, máte na ministerstvu školství spočítáno, jaké je vnitřní zadlužení vysokých škol, vysokoškolského systému jako celku? Existuje taková částka?

Já nejsem expert na vysoké školy, myslím si, že něco jiného je účetní jaksi ztráty, nebo ztráty, které se vyrábějí odpisy, nenaplňují se ty odpisy, to znamená, v jakém jsou stavu zařízení a technologie, které jsou na vysokých školách, a samozřejmě další částky, které tam mohou chybět na tu oblast samotného vzdělávání. Takže já těžko mohu říct, jaká ta částka je, nevím.

Rozpočtový výbor před dvěma týdny rozpočet vysokých škol, který ... původně vysoké školy měly přislíbeno pět celých čtyři desetiny miliardy korun na reformu vysokého školství, do návrhu státního rozpočtu na rok příští se dostala pouze částka jedné celé sedmi desetiny miliardy korun, ostatně proto budou ve středu vysokoškolští učitelé i vysokoškolští studenti protestovat v Praze. Budou dělat pitvu českého vysokého školství. Tak ještě navíc rozpočtový výbor před dvěma týdny zkrátil rozpočet vysokých škol o sto padesát milionů korun na investice. Návrh předložil poslanec sociálních demokratů, místopředseda rozpočtového výboru Michal Kraus. Ministryně školství Petra Buzková navrhla poslancům, že zkrácenou částku vezme ze svého vlastního rozpočtu.

Petra BUZKOVÁ /zvukový záznam/: A obracím se na Poslaneckou sněmovnu s minimalistickou prosbou. A sice aby umožnila pokrýt onen kritický výpadek sto padesáti milionů přesuny v rámci navrhovaných výdajů ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podobný krok by bylo jistě možné učinit i po schválení státního rozpočtu rozpočtovým opatřením, byla bych vám však vděčná, kdyby byl přijat plénem sněmovny jako minimální signál, že jsme si vědomi kritické situace podfinancování českých vysokých škol. Mohlo by se zdát, že v rámci téměř sta miliard, které se přerozdělují v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy není nesnadné vyřešit výpadek z více jedna celá pět promile, není tomu ovšem tak nejen proto, že reforma veřejných financí ponechala v kapitolách všech rozpočtů rezervy jen minimální, ale hlavně proto, že i v oblasti regionálního školství probíhají poměrně radikální změny a každá změna, i když ve svém důsledku představuje úsporu, vyvolá okamžité náklady.

Slova ministryně školství Petry Buzkové pronesená v Poslanecké sněmovně. Petra Buzková naznačila, že šetřit bude u plánovaných výdajů na učební pomůcky pro regionální školství, u výdajů na projekty s Evropskou unií a pak také že bude propouštět v rámci organizací, které spravuje přímo ministerstvo školství. Můžete říci, kde se bude propouštět, u jakých organizací?

Ministerstvo školství je zřizovatelem jednak určitých výchovných zařízení, která máme, ale máme také přímo řízené organizace, což jsou například pedagogická centra, ústavy a tak dále. Paní ministryně ...

Víte už, kolika lidí se to propouštění týká?

Paní ministryně ... nebo vedení ministerstva připravuje určité organizační změny v těchto přímo řízených organizacích, dojde ke zeštíhlení a samozřejmě k optimalizaci činnosti těchto organizací. Lze říct, že ušetříme dosti vysoké procento pracovníků, kteří v těchto organizacích pracují.

Konstatuje první náměstek ministryně školství České republiky Václav Pícl. Děkuji za třicet minut věnovaných pořadu Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.