Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Podle ředitele vládní agentury CzechInvest Martina Jahna by za celý letošní rok mohla ČR získat zahraniční investice v objemu kolem čtyř miliard dolarů.

Martin Jahn ve studiu BBC

Tři sta tisíc aut ročně a až čtyři tisíce pracovních míst, taková mohla být investice jihokorejské automobilky Hyundai Motor v České republice. Nový výrobní závod za jeden a půlmiliardy amerických dolarů tedy v Česku nakonec stát nebude. Předseda představenstva mladoboleslavské Škodovky Vratislav Kulhánek k množství investic v Česku do automobilového průmyslu před několika týdny v rozhovoru pro BBC řekl:

Vratislav KULHÁNEK /zvukový záznam/: Ono už teď je vcelku nezdravá vázanost České republiky na automobilový průmysl. Až se rozjede TPCA v Kolíně, tak vlastně my už teď představujeme jako automobilový průmysl jako celek, něco kolem devíti procent HDP a sedmnácti procent exportu.

Řekl předčasem v rozhovoru pro BBC předseda představenstva mladoboleslavské Škodovky Vratislav Kulhánek. Nejen o dalších investicích do automobilového průmyslu v České republice bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji i dnes zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ředitel vládní agentury na podporu přímých zahraničních investic CzechInvest Martin Jahn. Přeji vám hezký dobrý den, vítejte v BBC.

Dobrý den.

Investice zahraničních firem v České republice se loni vyšplhaly na rekordních, víc než devět miliard amerických dolarů, to je zhruba dvě stě osmdesát miliard korun českých. V přepočtu na obyvatele to bylo nejvíc ze všech zemí v regionu střední a východní Evropy. Nakolik je, pane řediteli, už dnes zřejmé, zda se toto prvenství podaří v České republice, v regionu střední a východní Evropy, obhájit?

Já si myslím, že to prvenství, co se týče přílivu investic na hlavu kumulovaně, si ještě po několik let určitě udržíme. Máme velký dnes náskok před ostatními zeměmi a v podstatě přišlo do České republiky přibližně dvakrát tolik investic jako na Slovensko a třikrát tolik jako do Polska. A od roku 99 jsme tedy byli lídry, co se týče kumulovaného přepočtu na hlavu, tak i toho meziročního přílivu. Je možné, že v tom meziročním přílivu nás některé země v jednotlivých letech předstihnou, ale důležitý je jaksi ten celkový objem.

Když jste hovořil a použil jste sousloví v několika letech, v kolika letech máte namysli?

Dnes jsme schopni odhadovat příliv investic, řekl bych, tak na tři až pět let.

To znamená, že zhruba do pěti let by Česká republika měla zůstat lídrem?

Dá se to předpokládat.

Vy jste před čtvrtrokem na tiskové konferenci k citovaným číslům řekl, váš doslovný citát: "Loňský rok byl pro Českou republiku skutečně mimořádný, letos čekáme pokles na čtyři až pět miliard dolarů," konec citátu. Měsíc před koncem roku, myslíte, že ten odhad ročního přílivu v roce 2003, tedy v částce mezi čtyřmi až pěti miliardami amerických dolarů, co se investic týče do České republiky, je reálný?

Já si myslím, že je reálný. Poslední čtvrtletí roku nás může vždy překvapit jak dolů, tak nahoru, ale myslím si, že kolem těch čtyř miliard dolarů přílivu pro letošní rok je reálné.

Čeká se spíš překvapení směrem nahoru, nebo dolů, zvlášť když se bavíme v čase, kdy už se ví, že automobilka Hyundai v České republice investovat nebude?

Tak investice firmy Hyundai, kdy se odehrávala někdy až v roce 2005 a dále, ta samozřejmě nebude mít vliv na letošní příliv investic. V letošním roce to spíše záleží na tom, jestli budou ještě nějaké platby za privatizační projekty, nebo za akvizice a fúze, záleží to i na tom, jak budou které firmy expandovat. Opravdu v současné době je velmi těžké odhadovat ten příliv. Ale věřím tomu, že kolem čtyř miliard dolarů to letos bude.

Jaký je váš odhad na rok příští?

Myslím si, že v příštích letech to bude záviset na tom, jak rychle bude vláda privatizovat a jak úspěšně firmy, jako je Unipetrol, jako je Český Telecom a jako je ČEZ v další budoucnosti. Co se týče investic na zelené louce a předpokládáme poměrně stabilní příliv projektů, takové střední velikosti mezi deseti až padesáti miliard dolarů. Předpokládáme také, že zahraniční investoři budou mít zájem stále dále reinvestovat své zisky do určité míry v České republice. Myslím si, že v průměru ten roční příliv se bude pohybovat někde mezi třemi až pěti miliardami dolarů.

Myslíte, že se tentokrát, hovořil-li jste o privatizaci Unipetrolu, vládě Unipetrol zprivatizovat podaří, a to úspěšně, ne jako v privatizaci předchozí, á propos, nemýlím-li se, tak jen dvanáct uchazečů zatím pro Unipetrol?

Tak já samozřejmě doufám, že se to vládě podaří, ale privatizace jdou zcela mimo CzechInvest, takže bohužel podrobnější informace o tom nemám, ale myslím si, že tentokrát se podaří najít vhodného partnera.

Maďarsko, co se týče zahraničních investic, bylo do roku 2000 nejúspěšnější zemí v regionu střední a východní Evropy. V současnosti se v souvislosti s hospodářskými reformami mluví například o Slovensku, jako o zemi s výhodnými podmínkami pro investory. Má Česká republika, co se týče předností při komparaci státu střední a východní Evropy, stále ještě co nabídnout, nebo dříve či později tu pozici lídra ztratí, protože může Českou republiku předběhnout Slovensko, například?

Já si myslím, že určitě máme co nabídnout. Naší předností vždy bylo a bude lokalita, která je přesně na hranici, řekl bych, západní, střední a východní Evropy, také kvalita infrastruktury ať už dopravní, nebo telekomunikační je na velmi vysoké výši. A pro země, jako Polsko, nebo Slovensko, to bude ještě chvilku trvat, než nás doženou. Také kvalita technického vzdělávání a počet technických absolventů je v českých zemích vyšší než u naší konkurence, a to jsou všechno přednosti, které si udržíme.

A co nevýhody, jako příliš velká daňová zátěž, náklady na pracovní sílu a podobně?

Tak samozřejmě nárůst nákladů na pracovní sílu je pro nás do určité míry nevýhodou. Na druhé straně máme už určité image kvality, které podpoří rozhodování zahraničních firem v tom, aby přinášely do České republiky více sofistikované projekty. Projekty, které mají vyšší přidanou hodnotu. Projekty v oblasti technologických center, strategických služeb. A vždycky je potřeba se dívat na tu zemi jako na určitý balíček toho, co má, na to, co může nabídnout. Není dobré vytrhnout jednu věc, jako je výši mezd, nebo výši daní a stavět na tom posuzování té které země, investiční rozhodování se odehrává na základě deseti, dvaceti kritérií.

Dovolte ale, abych se u toho jednoho kritéria nyní zastavil. Představitelé českých politických stran od středu doprava tvrdí, že Česká republika musí v druhé fázi reformy veřejných financí snížit náklady na pracovní sílu. Slovo má místopředseda KDU-ČSL ministr dopravy Milan Šimonovský:

Milan ŠIMONOVSKÝ /zvukový záznam/: My trváme na tom, aby pokračovalo snižování daní a zejména tedy snížení nákladů na práci, aby byli jednotliví soukromí podnikatelé motivováni zaměstnávat více lidí a vytvářet si větší zisk, který znovu budou do rozvoje podnikání investovat. To znamená, že chceme osvobodit zaměstnavatele od dalších nepřímých daní, které v České republice jsou, jako například příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti a další.

Říká v rozhovoru pro BBC místopředseda lidovců Milan Šimonovský. Předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl jej doplňuje těmito slovy:

Karel KÜHNL /zvukový záznam/: Já jsem si naprosto jistý a z těch našich rozhovorů to vyplývá, že všichni včetně kolegů z ČSSD cítíme odpovědnost za to, abychom pomohli české ekonomice k vyšší konkurenceschopnosti, tj. vyšší výkonnosti. A cesta zlevnění práce, nemyslím tím mezd, naopak, mzdy se budou zvyšovat, ale zlevnění vedlejších nákladů práce, ty které ke mzdám nějak nepřispívají, je cestou k vyšší konkurenceschopnosti našich podniků.

Slova předsedy poslanců US-DEU Karla Kühnla v rozhovoru pro BBC. Pokud bych chtěl, aby byl Martin Jahn, ředitel vládní agentury CzechInvest, daleko konkrétnější, měla by se tedy Česká republika, alespoň v tomto kritériu, snažit přiblížit k těm ostatním zemím, protože v rámci toho hodnocení dlouhodobého mnoha kritérií, která zvažuje zahraniční investor, by toto kritérium se mohlo stát skutečně velkým handicapem?

Určitě. Já si myslím, že nepřímé náklady na pracovní sílu jsou důležitější, než například daně z příjmu právnických osob. Nakonec nadnárodní koncerny optimalizují daň z příjmu v rámci svých holdingových struktur, ale tyto nepřímé náklady není možné žádným způsobem v podstatě optimalizovat. To znamená, že každá firma je platí v plné výši v České republice. A jak už bylo řečeno, právě proto, že ty náklady na pracovní sílu rostou, je toto cesta, jak býti více konkurenceschopný, a to samozřejmě něco, co podporuje nejenom zahraniční, ale i české podnikatele.

Jste přesvědčen o tom, že český stát dostatečně podporuje investiční aktivitu firem, například zrychlením odpisů, které nutí podniky k větším inovacím a lepším výkonům?

Tak odpisová politika opět je podle mě důležitější než sazba daně. Myslím si, že je skoro irelevantní, jestli máme devatenáct, dvacet, nebo dvacet čtyři procent daň z příjmů právnických osob, ale to, jak stimuluje vláda podnikatele k odpisům, je velmi důležité, jak je stimuluje k nákupu nových zařízení, k zařízení v oblasti high-tech.

Stimuluje je český stát?

Tak, já myslím, že ještě není zcela jasné, jak bude vypadat odpisová politika a po reformě veřejných financí.

Jaké by bylo vaše doporučení, jako ředitele vládní agentury, který je zodpovědný za investování v České republice?

Doporučujeme zrychlení odpisů, doporučujeme zvýhodnění odpisů pro nákup technologií v oblasti high-tech, doporučujeme zlepšení, nebo zvýšení možnosti odpisů na náklady, na aplikovaný výzkum.

Můžete být ještě konkrétnější, jak by podle vašich představ, ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy, měla vypadat odpisová politika?

Tak já bych nechtěl zabíhat do technických detailů daňových zákonů, ale v podstatě daňová reforma na Slovensku znamená, že bude jednotná rovná daň devatenáct procent, ale odpisová politika bude mnohem, bude mnohem jednodušší a nebude stimulovat podnikatele k takové či onaké odpisové politice. Já si myslím, že je lepší mít dvacet čtyři procent daň z příjmu právnických osob, ale stimulovat právě k nákupu nových technologií, stimulovat k investicím do vědy a výzkumu, stimulovat k investicím, které rozvíjejí spolupráci vysokých škol a podniků, kde asi dosáhneme lepších výsledků, protože řekněme si upřímně, velkým problémem českých podniků není výše daně, protože většina z nich ani nevytváří zisk, ale právě určitá zlepšená možnost, jak investovat do budoucnosti. To si myslím, že podnikovou sféru v České republice trápí. A pro zahraniční investory, pokud chceme podporovat investory v oblasti high-tech, v oblasti výroby s vysokou přidanou hodnotou, opět to jsou projekty, které s sebou přináší velké kapitálové investice v počátku toho projektu. To znamená, že je pro investora někdy lepší mít výhodnější odpisovou politiku i při vyšší daňové sazbě.

Předpokládám, že jste ve spojení s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, velmi často komunikujete se svým resortním ministrem, ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem. Je reálné, že se významné změny a zlepšení odpisové politiky v České republice podaří v rámci druhé reformy, v rámci druhé fázi reformy veřejných financí prosadit?

Já myslím, že ta diskuse, i těmito aspekty v profesionální rovině, se mezi námi a panem ministrem Urbanem i panem ministrem Sobotkou odvíjí na velice pozitivní rovině. A myslím si, že všichni chceme to samé, ale když se to dostane, řekl bych, do oblasti politických debat, do projednávání v parlamentu, tak se ten počáteční dobrý úmysl velmi často změní, prostě celá reforma je velmi často určitým kompromisem mezi tím, co chtějí jednotlivé koaliční strany i mezi tím, co chce opozice. A pak už se někdy vytrácí ten duch, nebo ta potřeba podpořit ekonomiku. To znamená, myslím si, že by bylo...

Martin Jahn je skeptik?

Já nejsem skeptik, ale myslím si, že by bylo potřeba, abychom se při těchto reformách více dívali na vliv, na podnikatelskou sféru a abychom se více dívali na to a více brali v potaz zpětnou vazbu od podnikatelské sféry.

To znamená, že považujete zlepšení odpisů, jako jednoho z hlavních nástrojů pro investory, za klíčové v rámci druhé fáze reformy veřejných financí?

Dobrou odpisovou politiku považuji za prioritnější než výši daňové sazby.

Další téma, zahraniční investice na některých konkrétních příkladech. Investice za jeden a půlmiliardy amerických dolarů a čtyři tisíce pracovních míst, to byla nabídka automobilky Hyundai, která se chystá v Evropě postavit nový výrobní závod. Česká republika ze soutěže vypadla a vy jste k tomu v BBC řekl, cituji doslova: "V České republice je poskytování nabídek a všech podpor poměrně svázáno s právními předpisy a dalšími vládními nařízeními. To znamená, že nemáme takovou pravomoc, nebo flexibilitu," konec citátu. Můžete mi odpovědět na velmi stručnou otázku. Je to dobře, nebo špatně?

Na jednu stranu je to dobře, na jednu stranu je to špatně.

Myslíte, že jsem spokojený s touto odpovědí?

Nejste. Já se budu snažit to trochu rozvést. My jsme se při přípravě systému investičních pobídek snažili vyloučit individuální rozhodnutí, snažili jsme se zavést systém, který bude zcela jasný a transparentní a ukáže investorovi hned od počátku, co může v České republice získat. Také musím říct, že tento systém je velmi, pod velmi silnou kontrolou ať už parlamentní, nebo ministerskou. A já si myslím, že ve finále je to dobře. Možná nám to snižuje flexibilitu u nějakých specifických projektů, jako je třeba tento. Na druhou stranu hrajeme rovnou hru s Evropskou unií, kdy jsme maximálně dodržovali podmínky Evropské unie pro dodržování, nebo pro poskytování veřejné podpory...

Nebylo by tedy dobré, že vstupuji do vaší řeči, tu flexibilitu nějakými způsoby ještě zlepšit? Ten model, jak je nastaven teď, jak jste o něm hovořil v rozhovoru pro BBC zhruba před pěti dny, vám přijde jako model ideální pro Českou republiku?

Nepřijde mi jako model ideální, ale přijde mi jako model, který se osvědčil. Je to model, na základě kterého přišlo velké množství investorů. Je to model, který je u investorů ve velké míře oblíbený. A myslím si, že je to model, který určuje určitou naší solidnost a stabilitu a není to model, v kterém investory mohou čekat taky jen nepříjemná překvapení.

Když jste odůvodňoval neúspěch České republiky v získání investic jihokorejské automobilky Hyundai, naznačoval jste, že tato investice, pokud by Česko slevilo, nemusela být tak výhodná pro Českou republiku. Označil byste některé požadavky Hyundai slovem přemrštěné?

Některé požadavky prostě nebylo možné plnit, protože to jsou věci, které nemůže stát soukromým firmám hradit, jako například ubytování zaměstnanců a jiné věci.

Takové požadavky Hyundai měl?

Já nechci říci, že to byl požadavek Hyundai. Hyundai se podílel na veškeré náklady, které má a na tento projekt a u každého se ptal, jestli jsme schopni, nebo nejsme schopni ho podpořit a prostě jsou oblasti, v kterých stát neumí dávat podporu soukromým firmám. A bylo jasné, že když už jsme dražší než Polsko, nebo Slovensko, Hyundai bude hledat v oblasti investičních pobídek v České republice určitou kompenzaci těch vyšších nákladů. A pak hledal všude a my jsme museli říct, prostě máme jasně stanoveno a dáno, co můžeme poskytnout, můžeme ukázat už i určitou solidnost a zkušenost, protože většina projektů, nebo mohu říci veškeré projekty, které jsme realizovali, byly dokončeny podle přání investora a podle harmonogramu, takže můžeme dát i určitou jistotu.

Otázka zněla, označil byste některé požadavky za přemrštěné ze strany Hyundai?

Já neříkám přemrštěné, každá firma může požadovat cokoliv, různé státy nabízejí různé věci, prostě to, co bylo požadováno, se neslučuje s tím, co my můžeme nabídnout a tím bych to uzavřel.

Pokud by se automobilka Hyundai rozhodla investovat v České republice, továrna by stála v průmyslové zóně v Žatci. Žatec ale už prohrál v souboji o dvě automobilky. Nejprve se v devadesátých letech mluvilo o možnosti investice BMW v Žatci. Podruhé pak Peugeot Citroën, jako další automobilka. Jaké máte vysvětlení pro to, že se automobilkám zatím do Žatce nechce?

Já bych to takto nekvalifikoval. BMW se rozhodlo z politických důvodů pro umístnění své investice v Německu. A finální lokalitou pro BMW byl Kolín, nikoliv Žatec. Žatec v té době vůbec nebyl připraven pro to, aby mohl investora lákat. A u investice PSA to byla zase diverzifikace rizik, kde firma PSA nechtěla mít dva závody v jedné zemi několik desítek kilometrů od sebe...

Nebylo, promiňte, že opět skočím do řeči, nebyl Žatec znevýhodněn například s tím, že z průmyslové zóny nevede pořádná silnice do Německa. Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc zase říká, že jedním z důvodů, proč Žatec neuspěl, byla liknavost v budování dopravních cest v České republice a právě nepropojení Německa a Ústeckého kraje dálnicí. Byla to nevýhoda?

Určitě, každá zóna má své výhody a nevýhody. A právě nedokončená rychlostní komunikace R 7, která vede podél Žatce, napojit ho na Německo, byla nevýhodou této zóny. Na druhou stranu tato zóna i bez tohoto nedokončeného dopravního napojení je třeba německému trhu blíže než zóny v Polsku, nebo na Slovensku. Takže zase se musíme dívat na tu komplexní nabídku, ale je to jedna z věcí, která tuto zónu znevýhodňuje. Před několika lety stály na této zóně ještě staré hangáry, stály tam staré vojenské bunkry, které se v současné době likvidují, byly tam velké ekologické zátěže, které se likvidují. Musíme si uvědomit, že tato zóna je spíše /nesrozumitelné/, není to teda jaksi stavba na zelené louce, ale vypořádáme se tam se starými ekologickými zátěžemi, což je na jednu stranu dobré, protože nezatěžujeme životní prostředí novou stavbou. Na druhou stranu to snižuje atraktivitu pro investory, kteří mohou mít z ekologických zátěží strach.

Podaří se Žatec jako zónu obsadit. A podle informací BBC se nyní o vstup do průmyslové zóny v Žatci zajímají tři velcí investoři. Jeden z oblasti automobilového průmyslu, jeden z oblasti počítačů a IT technologií a třetí z oblastí bílých elektrospotřebičů, omlouvám se za tento pracovní název, nevěděl jsem, jak firmy, které vyrábějí pračky, ledničky a podobně, jak tuto firmu označit. Můžete tyto informace BBC potvrdit, nebo vyvrátit, tyto tři investoři?

Jsou tam tři investoři, některé z těch sektorů jsou správné, některé ne, ale veškerá jednání jsou příliš v počáteční fázi, abychom je mohli jakkoliv komentovat.

To znamená, že pokud byste měl odhadnout čas, kdy oznámíte, zda se do žatecké průmyslové zóny podaří sehnat významného investora, ten byste odhadl na jakou dobu?

Já si myslím, že ta zóna se buduje s tím, že může být obsazena v horizontu dva až pět let.

To znamená, dřív to nebude, než do dvou let?

Já pochybuju, že by tam začal někdo stavět dříve než do roku a půl, protože nějakou dobu trvají jednání, nějakou dobu trvá stavební příprava. Dříve než za rok, nebo za rok a půl, pochybuju, že by tam mohl začít někdo stavět.

Z těch tří investorů, o kterých se bavíme, je nějaký takový, který vypadá skutečně velmi nadějně, nebo jak jste naznačil, je to skutečně v tak úvodní fázi, že žádný nadějný z těch tří zatím není?

Jak jsem řekl, je to úvodní fáze, jakékoli další spekulace o té, o tom finálním rozhodnutí jsou velmi předčasné.

Zástupce významného zahraničního investora v zemi, předseda představenstva mladoboleslavské Škodovky Vratislav Kulhánek varoval předčasem v rozhovoru pro BBC, že množství investic směřujících do automobilového průmyslu v České republice začíná být varující.

Vratislav KULHÁNEK /zvukový záznam/: Ono už teď je vcelku nezdravá vázanost České republiky na automobilový průmysl. Až se rozjede TPCA v Kolíně, tak vlastně my už teď představujeme jako automobilový průmysl jako celek, něco kolem devíti procent HDP a sedmnácti procent exportu.

Řekl v rozhovoru pro BBC předseda představenstva mladoboleslavské Škodovky Vratislav Kulhánek. Je tak silná orientace České republiky na automobilový průmysl pro českou ekonomiku podle vás riziková?

Tak, já myslím, že ta koncentrace ještě není tak velká, aby byla riziková. Také automobilky mají různé cykly. To znamená, pokud budeme mít v České republice dvě, nebo více automobilek, tak na ty cykly se mohou vyrovnat, prostě, když se bude dařit jedné, nebude se třeba dařit tolik druhé a obráceně.

To znamená, že ta struktura současná je podle vás vyhovující?

Já si myslím, že současná struktura je dobrá. A myslím si, že ještě jednu automobilku bychom unesli, ale pokud nepřijde, tak to pro nás nebude žádná tragédie.

Je taková automobilka na spadnutí, která by vstoupila do České republiky?

Myslím si, že ještě k projektu Hyundai, který se bude realizovat, v blízké době by se mohly v regionu střední a východní Evropy stavět dvě automobilky menšího rozsahu, to znamená automobilky zaměřené na určité velmi speciální typy automobilů...

Jako například?

Bohužel to není možné specifikovat dnes, ale myslím si, že Česká republika bude mít o tyto projekty opět zájem.

Vy už jste v jednání s dvěma automobilkami?

To jsem neřekl a nechal bych ten komentář tak, jak jsem ho použil.

A naznačil jste?

Naznačil jsem, ale nemohu to dál rozvádět.

Když se ale zaměřím na pracovní sílu, která je podstatná pro automobilky a ta pracovní síla je specifická i z oblasti techniky jejího vyškolení. Nakolik může být problémem získávání kvalifikované pro pracovní síly, pro automobilky v České republice. Například kolínský závod konsorcia Toyota, Peugeot Citroën, Automobil Czech má zaměstnat deset tisíc lidí. Zatím, byť to bude až v horizontu dvou let, se rýsují zatím tři tisíce uchazečů o práci. Není toto problém získat zkrátka pracovní sílu?

Já bych to ještě uvedl na pravou míru. Ten závod přímo zaměstná tři tisíce lidí, těch deset tisíc bylo i včetně subdodavatelů, kteří budou subdodávat v České republice. A dostatek pracovní síly by mohl být problém. Musíme se vyrovnat se zneužíváním sociálních a zdravotních dávek, kdy se asi shodneme s mnoha experty na tom, že nezaměstnanost je vyšší, nebo že ten počet lidí pobírající dávky je vyšší, než bylo nezbytně nutné. A také míra nemocnosti je v České republice skoro dvojnásobná jako v Evropské unii. To jsou dva problémy, s kterými se musíme vypořádat. A jinak je také možné nedostatek pracovní síly, možné řešit zaměstnáváním cizincům ať už krátkodobě, nebo dlouhodobě.

Tedy nemáte z toho obavy, že se nepodaří v případě, že sem bude investovat další, ještě malá automobilka, se specifickou výrobou, nemáte obavy, že by se nepodařilo sehnat pro ní kvalitní pracovní sílu?

Nemám, pokračuje restrukturalizace českého průmyslu. Bylo oznámeno propouštění v řádu tisíců lidí ať už v oblasti služeb, nebo u výrobních firem. Myslím si, že rozhodně by bylo pro Českou republiku lepší míti problém, že bude nedostatek pracovní síly, než že bude velká nezaměstnanost.

Vláda v pondělí na svém výjezdním zasedání v Ostravě neschválila vytvoření speciálního týmu, který by měl Moravskoslezskému kraji pomoci snížit vysokou nezaměstnanost. Ten tým měl vypracovat například koncepci, která určí perspektivní oblasti, které by se v regionu mohly rozvíjet a díky, kterým by se podařilo snížit nezaměstnanost v tomto kraji. Na tom týmu, respektive myšlence toho týmu se podílela i vaše agentura. Považujete to za neúspěch, že vláda zatím vytvoření takového týmu odmítla?

Tak vláda usoudila, že tento projekt je potřeba ještě rozpracovat do detailů, my jsme vycházeli z modelu, který fungoval velice dobře v Británii. A považujeme to, nebo dostali jsme na takový úkol, na tomto projektu ještě dále pracovat a uvidíme, jestli se nám ho podaří vypracovat do podoby, kdy ho vláda bude považovat za přínosný a dá mu zelenou.

Myslíte si, že by skutečně mohl tento tým konkrétně přispět ke snížení nezaměstnanosti a jakými nástroji by to podle vás udělal?

Ten tým by měl určit priority restrukturalizace regionu, měl by vycházet z lidí a ze zkušeností regionu, kteří si do velké míry musí pomoci sami. Samozřejmě vláda může dát určité prostředky, nebo určité nástroje, ale ten směr a řízení restrukturalizace by měl vyjít od lidí z regionu, kteří by měli mít i určité zvýšené pravomoce, co se týče používání těchto nástrojů a těchto financí. Takže jedná se i o určité přenesení zodpovědnosti a té práce více do regionu. A kdo jiný by mohl tu situaci odpovědně a kvalifikovaně řešit, než právě lidé z tohoto regionu.

Souhlasíte s námitkou vlády, že například není ještě zcela vyjasněna vazba mezi vládním zmocněncem, který má na starost Moravskoslezský kraj a plánovaným týmem?

To je samozřejmě pravda. Myslíme si, že tento tým by mohl mít větší přílohu a kompetence než samotný...

Zmocněnec?

...zmocněnec, a proto by bylo dobré, aby tyto dva instrumenty, nebo zmocněnec a tento tým velice úzce spolupracovali, není to samozřejmě konkurence jednoho k druhému, je to určité soustředění sil v tomto regionu.

Dovolte, abych na závěr ještě probral jednu věc, o níž referovaly začátkem listopadu některá česká média, a to, že vedle svého platu v CzechInvestu pobíráte odměny od víceméně soukromého Sdružení pro zahraniční investice. Vy jste požádal Českou televizi o omluvu. Dostalo se vám jí?

Ta žádost se připravuje a bude se zasílat. A ta reportáž v pořadu Klekánice byla založena na manipulaci s fakty a bylo v ní i hodně nepravd, bylo to, jakoby hodně bulvárně postavené a budeme to nějakým způsobem řešit. Myslím si, že už je to za námi.

Ministr Urban ale nebyl nadšen. Jak se celá věc vyřešila, že jste zaměstnán a pobíráte plat ředitele CzechInvestu a zároveň od Sdružení pro zahraniční investice měsíčně třiatřicet tisíc korun?

Pan ministr Urban nás pověřil, abychom spolupráci sdružení a CzechInvestu přehodnotili. Dojde k tomu, že sídla těchto institucí budou oddělená a od příštího roku již nebudu působit ve funkci výkonného sekretáře sdružení.

To znamená, že budete jenom generálním ředitelem CzechInvestu?

Přesně tak.

Konstatuje právě generální ředitel CzechInvestu Martin Jahn. Děkuji za třicet minut věnovaných Interview BBC a těším se někdy příště u těchto mikrofonů na shledanou.

Děkuji, na slyšenou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Jahn: Letošní příliv investic do ČR bude kolem čtyř miliard USD

PRAHA 1. prosince (ČTK) - Za celý letošní rok by mohla ČR získat investice v objemu kolem čtyř miliard dolarů (asi 110 miliard korun). V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes řekl generální ředitel agentury CzechInvest Martin Jahn. V dalších letech se bude objem investic odvíjet od toho, jak se vládě podaří privatizovat polostátní firmy. Jahn odhadl, že by mohlo jít o investice v rozmezí tří až pěti miliard dolarů.

"V současné době je velmi těžké odhadovat ten (letošní) příliv, ale věřím tomu, že kolem čtyř miliard dolarů to bude," řekl Jahn. Podotkl, že investice firmy Hyundai, která se rozhodla postavit svůj závod jinde než v ČR, by letošní příliv neovlivnila, protože by se odehrála až v dalších letech.

"Myslím si, že v příštích letech to bude záviset na tom, jak rychle a jak úspěšně bude vláda privatizovat firmy jako je Unipetrol, jako je Český Telecom a jako je ČEZ," řekl. U investic na zelené louce předpokládá stabilní příliv středních projektů v objemu mezi deseti až 50 miliony dolarů.

Podle informací BBC se nyní o vstup do průmyslové zóny v Žatci, která se nabízela jako vhodné místo pro výstavbu závodu firmy Hyundai, zajímají tři velcí investoři. Jeden působí v automobilovém průmyslu, druhý v informačních technologiích a třetí v oboru bílých elektrospotřebičů.

"Jsou tam tři investoři. Některé z těch sektorů jsou správné, některé ne. Ale veškerá jednání jsou v příliš počáteční fázi, abychom je mohli jakkoli komentovat," reagoval Jahn. Průmyslová zóna v Žatci podle Jahna může být obsazena za dva roky až pět let. Dříve než za rok a půl tam podle něj nikdo zřejmě stavět závod nezačne.