Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky armáda zvažuje vyslání českých vojáků na letiště do afghánského Kábulu.

Pavel Štefka ve studiu BBC

Od 12. listopadu má česká armáda další schválený návrh reformy. Počítá se v něm s tím, že armáda bude mít v budoucnu pětatřicet tisíc profesionálů. Základní vojenská služba skončí závěrem příštího roku, ve stejnou dobu zanikne i civilní služba. Stínový ministr obrany za ODS, místopředseda občanských demokratů Petr Nečas vysvětluje, v čem se liší armádní koncepce jeho strany od vládního návrhu.

Petr NEČAS; stínový ministr obrany za ODS, místopředseda občanských demokratů (zvukový záznam): V našem pojetí je naše armáda zaměřena především na to, aby strukturám Aliance poskytovala v prvé řadě bojové jednotky a teprve až pak jednotky zabezpečovací či podpůrné.

Říká místopředseda Občanské demokratické strany, stínový ministr obrany Petr Nečas. Nejen o budoucí roli české armády v rámci Severoatlantické aliance bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Po pěti měsících je hostem Interview BBC náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den přeji.

"Velmi rozpačitě", tak podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana vnímají vojáci novou reformu ozbrojených sil. Ministr Urban citované sousloví použil po pondělní návštěvě vojenské základny v Čáslavi. Je podle vás použití slov o rozpacích namístě?

Reforma má samozřejmě spoustu úskalí. Je to problém profesionalizace, problém akviziční, tedy nákupu nové techniky, výzbroje a je ...

A rozpačitost přijímání lidí této reformy?

A to třetí, co chci říct právě, je přesvědčení lidí o správnosti reformy, to je samozřejmě důležité. Jestliže máte zajištěnou budoucnost, tak u těch lidí asi velká rozpačitost nebude. U těch, kteří jsou nejistí, nebo už ví, že odchází, tak určitě tu reformu nepodporují. Tak to bohužel je a zrovna například v Čáslavi, to je letecká základna, kde dnes je výluka, opravuje se tam dráha za stovky milionů, bude se rozvíjet za miliardy tato základna, bude tam, předpokládám aspoň, nová nadzvuková technika a nechápu, proč by tam měla zrovna být ..., být ten problém.

Rozumím tomu správně, že nerozumíte slovům o rozpačitosti právě v Čáslavi, kterou navštívil ministr průmyslu a obchodu?

No, tak to skutečně nerozumím tedy.

Jakým slovem či souslovím byste vy osobně označil náladu a situaci v armádě po přijetí druhé verze armádní reformy?

Určitě tu určitá nejistota existuje, protože lidé při první reformě předpokládali, že to tak bude, jo, i když zůstaly pilíře reformy naprosto stejné a upravil se akorát finanční rámec, to znamená nižší prostředky, některé projekty se zrušily, musely se zrušit i některé základny, budeme jich mít sedmadvacet, ale reforma je stejná, jako byla předtím, jenom je to o menších počtech. Já jsem byl například v pátek ve Vyškově a tam už se ta reforma projevila. Jednak lidé ví, co je čeká, připravují se, ví, že se tam investuje. Investuje se tam až osm set milionů. Je to středisko, kde budou procházet všichni profesionálové, a to kdybysme neudělali reformu, tak ty peníze bysme měli rozdrobeny do dalších deseti výcvikových středisek a nikdy by se ten Vyškov pořádně nevybudoval, tak jak chceme mít vybudované všechny, všechny základny, a to je právě ta reforma a tam je to už vidět a já jsem měl po roce poprvé radost na funkci náčelníka generálního štábu.

Poprvé? Není to trochu málo?

Takovou velkou radost.

Když budu citovat ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana doslova: "U vojska je nálada trochu skeptická," konec citátu. Podle Urbana je důležité, aby velení armády dokázalo své podřízené přesvědčit o správnosti armádní reformy. Jste vy, jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky, přesvědčen o tom, že jste udělal maximum pro to, abyste reformu, její druhou verzi, která byla přijata vládou, abyste ji odkomunikoval směrem dolů?

Ano, to je velmi důležitá věc komunikace s lidmi. Tato druhá úprava, nebo úprava reformy, která probíhala, ta byla dělána s veliteli útvarů, s veliteli brigád, s veliteli operačních stupňů, takže ty informace u těch útvarů jsou, ale kdo nechce ty informace mít a kdo je nechce slyšet, tak je prostě neslyší.

Setkáváte se s takovými lidmi?

Ano, setkávám a musím v tomto trochu pokritizovat zejména letecké základny, které prostě nesprávně informují, ale stalo se mi to i u zdravotnické služby, ale vždycky se to stává u těch útvarů, které se někam přemisťují, anebo se snižují, jo, samozřejmě lidé se brání, protože je to otázka existence a právě proto ta komunikace, tak jak říkáte, je velmi důležitá a děláme v tomto, co se dá.

Jak se vám, pane generále, ale přesvědčuje o nutnosti menší profesionální armády a úsporách na straně jedné, když se na druhou stranu vojáci a veřejnost dozvídají, že armáda, alespoň podle informací České televize, v uplynulých dvou letech investovala desítky milionů korun do nákupu a oprav padáků a zakázky přitom zadávala rovnou konkrétním firmám bez výběrového řízení?

Tak, padáky jsou zvláštní případ. To je kauza, která bohužel se táhne mnoho let a současný management s tím moc společného nemá, ale zdědil tento problém.

Ale pokračuje, tato kauza pokračovala i v uplynulých dvou letech?

No, tato kauza pokračovala tak, že padáky prostě nebyly specialisty doporučeny, aby se používaly, protože byly nebezpečné pro výsadkáře a zůstaly tak, jak je napsáno i ve sdělovacích prostředcích, ve skladech a já si myslím, že tam zůstanou a použity nebudou, protože nikdo nebude riskovat životy lidí. Proto se opravují padáky starší, které jsou, ale jsou, co se týká výcviku a použití, výhodné, takže opravy se provádí.

Považujete za správné, ale považujete za správné, že se tyto opravy, do kterých stejně jdou desítky milionů korun, provádějí bez výběrového řízení?

Tak, já si myslím, že to tak až přesně není, že to je bez výběrového řízení, protože my dodržujeme zákony v každém případě. I v tomto případě dodržujeme zákony a jedná se o oslovení více firem a jestliže nesplňují požadavky, tak přeci to zase nedáme nějaké firmě, která nám vyrobí takové padáky, jak vyrobila a zase budeme na stejném místě? My prostě potřebujeme cvičit a nikdo zákon neporušil, takže je to v souladu se zákonem.

Místopředseda Občanské demokratické strany, stínový ministr obrany Petr Nečas má pro současnou náladu v armádě následující slova.

Petr NEČAS; stínový ministr obrany za ODS, místopředseda občanských demokratů (zvukový záznam): Určitě zaznamenáníhodným údajem je i údaj o dramatickém poklesu důvěry vojáků z povolání v socialistickou vládu, která skutečně za posledních dvanáct měsíců, tato důvěra, je tam ten příslušný graf, poklesla velmi dramaticky.

Řekl místopředseda ODS, stínový ministr obrany Petr Nečas k vládnímu návrhu reformy a k situaci v armádě po přijetí této reformy. Americká profesorka /nesrozumitelné/ Petersonová která se věnuje způsobu adaptace postkomunistických států na nové bezpečnostní prostředí ve světě, vidí nedostatky profesionalizace české armády především, a teď cituji doslova: "V nedostatečné personalistice" a doslova ještě říká: "Celý systém, jak platíte, přijímáte, jak povyšujete zaměstnance, nebyl vylepšen, aby reflektoval nové potřeby a zdržuje to všechno ostatní," konec citátu. Jste ochoten připustit tuto slabinu armádní reformy?

Personalistika je samozřejmě velký problém, ale musím ..., já jsem tady tuto paní profesorku, nebo to, co napsala, četl a nic tam není napsaného jiného než si mohla přečíst na Internetu, takže já celkem pochybuji o tom, co tato paní profesorka říká.

Tedy podle vás vychází ze špatných informací při hodnocení české armádní reformy?

V každém případě z neúplných, neříkám, že ze špatných, ale z neúplných. Personalistika je velmi důležitá, velmi intenzivně se na ní pracuje ...

Není slabinou armádní reformy?

Je, je to problém, tak jako spoustu dalších problémů, ale my jsme, protože profesionalizace, to je jeden z těch hlavních úkolů reformy, my jsme tomu věnovali obrovskou pozornost. Vznikly nám rekrutační střediska, vznikla výběrová střediska nebo střediska výběru u dvou vojenských nemocnic, máme systém, jakým způsobem budou profesionálové připravováni, jak bude řešena jejich kariéra, jejich vzdělávání i v případě odchodů do civilu, aby se mohli urychleně do tohoto civilního života zařadit, takže na tom se pracuje velmi intenzivně a nikdo nás nemůže podezřívat z toho, že nevíme, jak důležitá je personalistika.

Která riziková místa, na nichž by se, řekněme, česká armáda a její reforma mohla v uvozovkách zadrhnout, vidíte jako náčelník generálního štábu, jsou-li taková riziková místa druhé verze armádní reformy?

Určitě. Je to upravená reforma, není to druhá verze. Já bych chtěl, aby to takhle bylo chápáno a tak to i vysvětlujeme. Jsou ty tři, které jsem říkal na začátku, jsou to tři pilíře profesionalizace. Nám se může a určitě se nám teď daří přijímat profesionály a v té počáteční fázi, kdy dneska máme asi šedesát procent profesionálů, toto půjde, jo, ale v té konečné fázi a málokteré armádě se podařilo jít nad více než osmdesát procent splnění požadavků, takže já předpokládám, že i v naší armádě takovéhle problémy budou, i když současný stav tomu nenasvědčuje. Máme celkem dobré sociální podmínky - zabezpečení, možnosti studia, zdravotní zabezpečení, rehabilitace, a to si myslím, že je to, co lidé oceňují. Druhá věc je, kdyby došlo k dalšímu snížení, což nepředpokládám, finančních prostředků, máme připravenou situaci krizovou, už jsme se také poučili z té původní reformy. Víme, co kdyby bylo méně peněz, které projekty zrušíme, ale už v žádném případě nedojde k tomu, že by se škrtaly další posádky, a to bych chtěl i našim vojákům touto cestou vzkázat, že ať nemají už další obavy, to nejhorší už je za náma.

Když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo 18. července, řekl jste, že byl zastaven nábor nových vojáků a že vyschl bazén, který jste měli připravený, řečeno terminologií vojenskou, vaší terminologií, který jste měli připravený pro profesionalizaci armády. Ministr obrany Miroslav Kostelka potvrdil BBC, že nábor nových vojáků byl opět v říjnu zcela obnoven. Nakolik podle vašich informací, řekněme, se měnící verze armádní reformy poškodily armádu jako perspektivního zaměstnavatele a je reálné, že se bazén opět naplní?

Ano, já si myslím, že podle informací, které mám, nábor pokračuje velmi dobře, rekrutační střediska ty cíle, které mají, plní a nebereme nějakou špatnou kvalitu, takže myslím si, že i rok 2004, který je spojený s tím velmi složitým obdobím ukončení základní vojenské služby a příchodem profesionálů ...

Kolik v roce 2004 máte nabrat?

Čtyři tisíce, čtyři tisíce, včetně té rekrutace, kterou jsme předpokládali, plus ta náhrada za vojáky základní služby a ...

A je reálné ta první čísla po obnovení náboru, je reálné, že čtyři tisíce lidí do konce roku 2004 naberete?

Ano, ano, určitě je a my jsme nezastavili úplně nábor. My jsme pokračovali v náboru, ale zatím takzvaně do šuplíku. My jsme měli ty lidi připravené, všechny dokumenty byly připravené a teď prostě tito lidé byli dále povoláni, takže já jsem přesvědčen, že rok 2004 určitě zvládneme. Uvidíme, jaká úskalí nás čekají dál.

Pro úplnost, vládou schválená armádní reforma počítá s dvaceti šesti tisíci profesionálními vojáky a bezmála devíti tisíci občanskými zaměstnanci. Armáda tedy začala propouštět civilní zaměstnance. Slovo má ministr obrany Miroslav Kostelka.

Miroslav KOSTELKA; ministr obrany (zvukový záznam): V letošním roce se má propouštění občanských zaměstnanců dotknout zhruba dvou tisíc dvou set občanských zaměstnanců. Ty podmínky při jejich odchodu jsou poměrně velmi solidní. U těch, kteří pracovali více než dvacet let, dvacet let, myslím je to, u armády nebo u ozbrojených sil, je to odchodné devět platů, což je, myslím, skutečně velmi solidní. Je to minimálně jeden plat, pokud pracovali alespoň rok, rok v resortu, takže ty podmínky špatné, špatné nejsou a myslím si, že každému dávají možnost najít si uplatnění.

Říká ministr obrany Miroslav Kostelka. Kvůli reformě například armáda po dvanácti letech opouští perfektně vybavený komplex, tedy výcvikové středisko mírových sil v Českém Krumlově. Do tohoto komplexu armáda dala půl miliardy korun. Nedá se například v souvislosti s opouštěním takových komplexů, o němž hovořím, s Českým Krumlovem, mluvit o plýtvání?

To je ten problém, o kterém jsem tu už také jednou hovořil. Teď hovoříme o reformě, o skutečné reformě, která má naprosto jasný cíl na konci, jak má armáda vypadat. To doposud od roku 1990 zhruba, minulého století tedy musím podotknout, nebylo, to nebylo. Prostě neustále se ubíraly počty, ubíraly se organizační struktury, ale pořád nebyl cílový stav, teďka je. Já vím, ono to vypadá, jakože do některých útvarů se investovalo, ale ono se do nich musí investovat, i když budu vědět, že je zruším za dva roky a vím, že tam dva roky budou působit, tak tam musím opravit kuchyň, musím opravit sociální zařízení a tak dál.

Ale možná se do nich nemusí investovat půl miliardy, možná by se mohlo investovat jenom čtvrt miliardy?

Tak, to s váma souhlasím, ale to by se muselo vědět tehdy, že ten útvar bude zrušený, a to říkám, že koncepce bohužel předtím žádná taková nebyla. Teď ...

Máte pod sebou například lidi, kteří byli placeni daňovými poplatníky za to, aby ony koncepce vytvářeli a které by bylo ...

Určitě ne.

... možné teď propustit, protože se investovalo do objektů, které armáda opouští?

Určitě ne, protože o tomto rozhoduje top management, o tomto rozhodují funkcionáři, kteří dnes už v armádě nejsou, ať už to jde, ať je to ministr obrany, ať jsou to náčelníci generálních štábů a ti ostatní jim připravují podklady, takže za to vzít k odpovědnosti nějakého člověka, který připravil nějaké podklady a kalkulace, si myslím, že nelze, ale je to, dneska je to investice do budoucnosti, i když to vypadá, nebo i když je to v současné době třeba ztráta. Tak to je třeba se zrušením základní vojenské služby. První dva roky bude na to armáda doplácet, a potom teprve přejde do plusu, takže to je velmi těžké to takto hodnotit.

Dnes už citovaný místopředseda ODS, stínový ministr obrany Petr Nečas označil slovem "skandál", že chce resort obrany zrušit vrtulníkovou základnu v Přerově, a přitom zachovat leteckou základnu v Praze-Kbelích. Budu citovat Petra Nečase v deníku Právo z 19. listopadu. "Jde o neuvěřitelnou věc, která je určena pouze pro generálské zadky, aby si je mohli vozit ve vojenských speciálech." Konec citátu.

Já jsem samozřejmě tento článek četl, ta základna neslouží pro generálské zadky, aby si je vozili, ale to je letka pro vládu a přece nemůžeme vládní letku umístit do Čáslavi nebo někde jinde, že by tam pan premiér, prezident a další jezdili, aby sedli do letounu a letěli.

A co kdybych vám řekl, že jim můžete dát na Ruzyň a nemusí být kbelské letiště?

To je, to je pohled bez znalosti věci, protože na kbelské letiště potřebuje akorát opravu dráhy a jinak tam má veškeré zabezpečení, na letišti na Ruzyni máme jenom velká letadla, protože potřebují větší dráhu, to jsou "Tu" naše, a proto tam jsou a máme tam jeden starší barák a ještě propůjčený hangár, takže to všechno, co je dneska na Kbelích, by se muselo pracně vybudovat na Ruzyni a není ani ochota, že by nás tam někdo pustil, takže ta situace, tak jak je dneska, já si myslím, že je výhodná.

Zachování Kbel tedy za skandál nepovažujete?

No, určitě ne.

Další téma je reforma armády a působení českých vojáků v zahraničních misích. Reforma počítá s tím, že by armáda měla být schopna zúčastnit se jedné mírové mise v zahraničí bez střídání vojáků po dobu půl roku, a to v síle brigády čítající tři tisícovky lidí, anebo ta druhá varianta, dlouhodobě praporem o tisíci lidech za současného působení další jednotky o zhruba dvě stě padesáti vojácích na jiném místě ve světě.

Ano, tak to je.

Místopředseda ODS, stínový ministr obrany Petr Nečas tuto část reformy podrobuje kritice:

Petr NEČAS; stínový ministr obrany za ODS, místopředseda občanských demokratů (zvukový záznam): V našem pojetí je naše armáda zaměřena především na to, aby strukturám Aliance poskytovala v prvé řadě bojové jednotky a teprve až pak jednotky zabezpečovací či podpůrné. Myslím si, že v tom je výrazný rozdíl mezi současnou vládní strategií, která chce armádu vmanévrovat do pozice poskytovatele pouze polních nemocnic, polních pekáren a podobných podpůrných jednotek. My jsme přesvědčeni, že náš stát nemůže rezignovat na svou plnohodnotnou účast v aliančních uskupeních.

Říká místopředseda ODS, stínový ministr obrany Petr Nečas. Proč armáda rezignovala na svou plnohodnotnou účast v zahraničních misích, jak naznačuje Petr Nečas?

Já si myslím, že armáda nerezignovala, ale musí vycházet z toho, co má. V současné době máme i ty takzvané bojové jednotky v misích, protože česko-slovenský prapor je praporem mechanizovaným, který působí v Kosovu, předtím byl v SFORu. Do misí v Iráku a v Afghánistánu byly skutečně poslané vojenská nemocnice, prapor protichemické ochrany, ale právě na to reforma myslí. My počítáme s dvěmi brigádami, teda my budeme mít tu schopnost v roce 2006 zatím jednu, potom při dosažení plných operačních schopností 2010, 2012 i více, abysme mohli ty prapory rotovat. My v současné době ..., také je špatná struktura v současné době, a proto se dělá reforma. Máme čtyřicátý třetí výsadkový mechanizovaný prapor, prakticky jeden jediný profesionální, který jsme schopni poslat a taky, když je ta možnost, tak ho posíláme, na druhé straně nejsem přesvědčen o tom, že když nabídneme do nějaké operace jako vojáci mechanizovanou jednotku bojovou, že to nebude mít problém při schvalování, jestli všichni politici najdou takovou odvahu, aby počítali s tím, že budou třeba i velké ztráty a že domů přijedou taky vojáci v truhlách.

Znamená to, že po zkušenostech armády s politiky, kteří musejí schvalovat účast české armády v zahraničních misích, jste se v armádě soustředili především na podpůrné prostředky a podpůrná vojska v zahraničních misích, protože to schvalování v Poslanecké sněmovně a v Senátu je problematické pro bojové jednotky?

Ne, ne, není to tak. My zatím, tak jak jsem říkal, nemáme takovou organizační strukturu, abysme víc než jeden ten prapor, pokud ho nechceme skládat z několika brigád, dali dohromady. Proto jsme se soustředili na jednotky, které jsou sladěné, protože poslat do mise nesladěnou jednotku, je velké riziko, ale v budoucnosti určitě budeme takovouhle možnost mít a určitě to budeme navrhovat, i tak já naprosto s panem Nečasem souhlasím.

Ale označil jste za problematický ten politický faktor?

No, může to být problém. Já říkám, že musí taky samozřejmě tito lidé najít odvahu k tomu, aby potom se také za armádu postavili, když budou velké ztráty a lidem se to samozřejmě nebude líbit. To já neříkám, že budeme mít takové ztráty, kdyby jsme šli do operace, jako mají Američané nebo Britové, ale ono to stačí i v jednotlivcích. Je to samozřejmě velmi nepříjemné, i když profesionálové s tím počítají, že taková věc se jim samozřejmě může stát.

Podívejme se na současné působení českých vojáků v zahraničních misích. Česká republika má společný česko-slovenský prapor KFOR, dále se angažuje v Makedonii, několik důstojníků je právě v Makedonii, v SFORu je několik důstojníků, to je Balkán, v Iráku ...

Ano, ano.

... na jihu v Basře působí sedmá polní nemocnice, jejíž činnost končí. Počítá se do budoucna s padesáti až šedesáti vojenskými policisty pro oblast, ...

S osmdesáti.

... s osmdesáti pro oblast Iráku. Změní se nějak v příštím roce podle vás zásadně rozložení a působení českých vojáků v zahraničních misích?

Tak, nepředpokládáme, že by se nějakým zvláštním způsobem změnilo. Je otázka, jak bude dále pokračovat proces restrukturalizace sil na Balkáně, protože ...

Počítáte tedy se snížením KFORu a SFORu?

Zatím ne, ale spíš SFOR přebírá Evropská unie. Ta operace se bude jmenovat jinak, bude to víceméně už policejní, protože taková je tam potřeba, takže je možnost, že budeme se chtít, ale to i ministerstvo zahraničí musí říct, angažovat jako jednotka Evropské unie a zatím bysme nechtěli snižovat počty v KFORu, i když KFOR také snižuje na jiná uskupení, na menší uskupení, ale profesionální armáda potřebuje ..., profesionální armáda nemůže jenom cvičit a profesionálové budou v kasárnách a zase budou několik let jenom stále cvičit a cvičit a čekat, jestli náhodou nebude válka. Proto je nezbytné, aby i tito vojáci se zúčastňovali misí, takže já bych nechtěl snižovat.

Když hovoříte, ano, když hovoříte o misích, nicméně k tomu faktickému snížení dojde, k čemuž se ještě dostaneme v souvislosti s odchodem sedmé polní nemocnice z jihoirácké Basry, generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson hovořil o tom, že je nutné, aby členské státy Severoatlantické aliance nabídly a posílily svou účast v Afghánistánu. Česká republika, nemýlím-li se, tak v Afghánistánu vůbec nepůsobí. Je ochotna Armáda České republiky a připravuje takový plán, že by začala působit v Afghánistánu, nebo členové české armády, že by působili v Afghánistánu?

Takto hovořit, jestli by působili v Afghánistánu, v současné době nemůžu. My samozřejmě nabízíme jednotky do toho koše, který potom, z kterého se potom vybírá. Máme tam jednotky vyčleněné, nakonec může, a tak i velitel v Evropě "Saker", jak mu říkáme zkratkou, prostě požaduje, pokud je nedostatek sil, aby to, co jednotlivé státy deklarovaly, že vyčlení, a když bude potřeba, tak aby vyčlenily, takže může se stát, že budeme osloveni, že jsme slíbili vrtulníkovou jednotku a že vrtulníky někde teda půjdou. To se všechno takto může stát, tak tak se to v současné době začíná řešit.

Byl jste požádán tedy, aby už s nějakým konkrétním projektem, že je velmi reálné, abyste zpracovali nějaký projekt těch sil, které jste do Afghánistánu nabídli do onoho koše, jak to nazýváte?

Hm, je tam nedostatek například zabezpečení na letišti v Kábulu. Byli jsme osloveni, všechny státy byly osloveny. My v současné době zvažujeme, jestli tam nemůžeme poslat naše meteoprostředky a samozřejmě obsluhy k tomu, popřípadě nějaké týmy na řízení letového provozu, protože chybí tam toho asi dvě stě osob, takže taková jednání probíhají, ale samozřejmě zase musí být celý schvalovací proces - vláda, parlament.

A předložíte takový plán vládě, potažmo spíš asi nejdříve ministru obrany Kostelkovi?

Ano.

Kdy?

Já jsem navrhnul tyto možnosti, nebo řekl jsem, protože jsem se vrátil minulý týden z Bruselu, kde jsem se toto dozvěděl, předložil jsem tyto návrhy panu ministru. V současné době můj zástupce, pan generál Pupiš, který za to zodpovídá, provádí kalkulace, předložíme je panu ministrovi. Jestli on rozhodne, že půjde to dál do vlády, uvidíme.

Kolik vojáků by, nebo lidí by působilo na kábulském letišti? O jakém počtu uvažujete v příštím roce?

Uvažujeme maximálně, kdyby to bylo, tak do třiceti osob.

Jak bylo řečeno, v Iráku dochází ke stahování sedmé polní nemocnice z jihoirácké Basry. Vy jste předal humanitární pomoc. Co všechno bude předáno a zůstane v Iráku jako humanitární dar České republiky?

Ano, já jsem se vrátil včera s panem náměstkem Bělčíkem z Iráku, předal se tam humanitární dar úpravny vody, cisterny, jsou to na vozidlech Praga V3S, celý chirurgický sál a kompletní jednotka intenzivní péče o čtyřech lůžkách. Celková hodnota tohoto daru je třicet tři milionů, včetně, ještě jsou tam další léky a některé další vybavení, co se týká chirurgických nebo lékařských, takže takováhle a oni to velmi kvitovali s povděkem, protože je to potřebné, ale na druhé straně chci říct, nemocnice skončila operační úkol, balí se, ale splnila, překryla to období, kdy tam bylo potřeba zvýšené množství prostě lékařského personálu. Dneska už pomalu jsou schopni Iráčané sami si tu zdravotnickou péči zabezpečit.

Pane generále, uvažujete o tom, když jste řekl, že by měla být zachována, a že to je dobré i pro budoucnost armády a pro její reformu, aby byly zahraniční mise, když nyní bude zahraniční mise, česká zahraniční mise v Iráku poměrně hodně omezena, vlastně z celého kontingentu sedmé polní nemocnice zůstane, nebo v budoucnosti bude pouze osmdesát vojenských policistů, není to málo a uvažujete ještě o nějaké jiné formě účasti České republiky v Iráku nebo v oblasti Perského zálivu?

Zatím tak, jak jsem říkal, další, další jednotky neuvažujeme, ale ono, když to vezmete, že jenom na Balkáně působí téměř pět set osob a musíte je rotovat dvakrát za rok nebo po šesti měsících a k tomu ještě další, kteří jsou v Iráku a který máme ještě další v těch různých štábech, tak to je na naší malou armádu celkem hodně. My jsme nedávno, ještě teda, když byla, nebo když je ještě v současné době polní nemocnice, tak my jsme na sedmém místě při přepočtu ze všech států NATO, takže já si myslím, že dáváme celkem dost.

Poslední otázka souvisí s reformou a bitevníky L-159 z Aera Vodochody. Vy jste jich měli v plánu nakoupených jedenasedmdesát, do budoucna počítáte s dvaceti stroji. Rýsuje se nějaký kupec, nebo budete muset zbytek, těch zhruba padesát strojů zakonzervovat a budete je mít v hangárech?

Ano, to je velký problém, a to je to další dědictví, tak jak jsme hovořili o padácích, takže tady máme L-159.

Rýsuje se kupec?

Není to, není to problém náčelníka generálního štábu. Nemám zatím takovouhle informaci. Určitě, kdyby byl kupec, asi už by se o tom hovořilo.

Je to váš problém. Budete muset je zakonzervovat a budete je muset hlídat, vaši lidé!

Ano, to samozřejmě je, ale já jako voják nemůžu prodávat nikde techniku, takže tyto povinné orgány to samozřejmě řeší. Nevím ...

Pokud byste to možná vzal do vlastních rukou, tak byste prodal něco, ne?

Já ...

Jste špatný prodejce? Náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC a těším se u těchto mikrofonů na shledanou.

Těšilo mě, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Do Afghánistánu výsadkáři

Právo, 3. 12. 2003, strana 2 - Ministr obrany Miroslav Kostelka v nejbližší době vládě navrhne odeslat zhruba 150 českých vojáků do Afghánistánu. Stovka z nich mají být elitní výsadkáři z Prostějova. "Dáme návrh do vlády a bude záležet na jejím rozhodnutí a posléze na parlamentu," sdělil včera Právu Kostelka.

Podle jeho tiskového mluvčího Ladislava Štichy by vláda mohla teoreticky rozhodnout do konce roku. "Severoatlantická aliance se ujala mise v Afghánistánu a my jsme byli interpelováni, abychom pomohli spojencům, kteří už tam jsou," uvedl Kostelka. Dodal, že by mělo jít maximálně o 150 lidí. "Pokud se mohu odvolávat na náčelníka generálního štábu Pavla Štefku, tak ten řekl v BBC, že s největší pravděpodobností to budou specialisté z Prostějova," upřesnil Šticha.

"Samozřejmě že jsou připraveni. Není potřeba ve výcviku přijímat nějaká speciální opatření. Vše bylo splněno už minulý rok," řekl ČTK šéf prostějovské elitní 6. skupiny speciálních sil Ondřej Páleník. Příslušníků speciálních sil by mohlo být podle něj kolem stovky. Kromě nich by se do Kábulu mohlo vypravit zhruba 30 vojáků, kteří by pracovali v rámci jednotek ISAF na tamním letišti. Výsadkáři z Prostějova by se ale podle všeho zapojili přímo do operace Trvalá svoboda, tedy fakticky do boje proti zbytkům fundamentalistického hnutí Tálibán.

Stínový ministr obrany Petr Nečas řekl Právu, že ODS je ochotna návrh vyslat vojáky do Afghánistánu podpořit, pokud koalice splní tři podmínky: Vláda bude mít zajištěnu podporu vlastních poslanců. Pak musí předložit jasný mandát a způsob finančního krytí. A za třetí musí podle Nečase zajistit, že z toho nebude ostuda pro ČR.

"Pokud tam pošleme jednotku a po čase zjistíme, že ji nejsme schopni finančně a materiálně zabezpečit anebo že nemáme dost lidí na jejich rotaci, tak na tom se podílet nebudeme," podotkl Nečas.

Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik o existenci českých mírových misí Právu řekl: "Nemá to jiný význam než ten, že nás významní spojenci nebudou tak kárat nebo nás pohladí po vláskách jako hodného chlapce, který umí poslouchat."

Armáda chystá muže na letiště v Kábulu

Hospodářské noviny, 25. 11. 2003, strana: 3 - Až třicet příslušníků české armády by mohlo v budoucnosti působit na letišti v afghánském Kábulu, kde tamnímu personálu chybí na dvě stě lidí. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka včera řekl rozhlasové stanici BBC, že Češi by v Kábulu mohli mít na starosti meteorologickou službu, případně řízení letového provozu. Vyslání vojáků podléhá rozhodnutí Parlamentu.

Události

Mladá fronta DNES, 25. 11. 2003, strana 2 - Češi zvažují, že by opět mohli vyslat vojáky do Afghánistánu. Na kábulském letišti by podle slov náčelníka generálního štábu armády Pavla Štefky pronesených v BBC mohlo v budoucnosti působit až třicet příslušníků české armády.

Češi zvažují, že by mohli vyslat vojáky na letiště do Kábulu

PRAHA 24. listopadu (ČTK) - Na letišti v Kábulu by mohlo v budoucnosti působit až třicet příslušníků české armády. V rozhovoru pro BBC to dnes řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Češi by v Kábulu mohli mít na starosti meteorologickou službu, případně řízení letového provozu. "Variant, které se zvažují, je celá řada. Každopádně každý podobný krok podléhá rozhodnutí parlamentu," reagoval mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha.

Podle Štefky byly v souvislosti s nedostatkem personálu na letišti v Kábulu, kde chybí asi 200 lidí, osloveny všechny členské státy NATO. "Taková jednání probíhají. Ale samozřejmě zase musí být celý schvalovací proces; vláda, parlament," podotkl náčelník štábu. Návrhy už předložil ministru obrany Miroslavu Kostelkovi. Ministr nedávno prohlásil, že by v Afghánistánu rád viděl více českých vojáků.

V současné době možné nasazení v Afghánistánu propočítává šéf armádního Společného operačního střediska a Štefkův zástupce Emil Pupiš. "Kalkulace předložíme panu ministrovi," dodal Štefka. V Afghánistánu letos v dubnu ukončila svoji misi česká vojenská nemocnice. Čeští lékaři z 6. a později také z 11. polní nemocnice působili v zemi od loňského jara.

NATO velí mezinárodním silám v Afghánistánu (ISAF) vytvořeným na základě rezoluce OSN z prosince 2001. Tyto síly o počtu kolem 5000 mužů jsou pověřeny zajišťováním bezpečnosti v Kábulu a jeho okolí. NATO v zásadě souhlasilo s rozšířením své působnosti i mimo Kábul.