Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje má prý zdokumentované případy zásadních pochybení cizinecké policie v oblasti lidských práv.

Petr Mareš

Neexistence antidiskriminačního zákona. To je jedna z hlavních výtek evropské komise na adresu České republiky jako budoucího členského státu Evropské unie. Vláda premiéra Vladimíra Špidly koncem září udělala první krok k přijetí antidiskriminačního zákona, a to, když schválila věcný záměr tohoto zákona. Zásadní rozdíl mezi ministry však panoval v tom, zda by na politiku rovnosti měl dohlížet nový specializovaný úřad nebo veřejný ochránce práv. Ombudsman Otakar Motejl druhou variantu příliš nepodporuje.

Otakar MOTEJL (zvukový záznam): Tak, jak je ta koncepce založena, předpokládá se, že to bude orgán, který bude tady moct reagovat na každý podnět, který ten podnět vyšetří a který z toho vyvodí důsledky. Vyvození těch důsledků je tedy věcí typicky exekutivního charakteru, uložení pokuty nebo nějakých těch nápravných opatření včetně sankcí. Tato fáze nebo tento moment znamená tedy absolutní popření institutu veřejného ochránce práv tak, jak je založen v našem právním řádu a ombudsmana tak, jak je chápán v Evropě.

Říká v rozhovoru pro BBC veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Nejen o rodícím se antidiskriminačním zákoně bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. U mikrofonu je i dnes Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie Svobody-Demokratické unie Petr Mareš. Přeji dobrý den.

Hezký večer.

Začněme jedním příběhem, a to příběhem dvaatřicetiletého Íránce Alího Rézu Jadolláhího. Jadolláhí strávil v Íránu dva roky ve vězení za účast na několika vládních demonstracích. V České republice požádal o azyl. Úřady v září tuto žádost odmítly. Mladá fronta DNES v pondělním vydání napsala, že policie Jadolláhího odvedla na schůzku se zástupcem íránského velvyslanectví. Náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný informace deníku popírá. Mladá fronta DNES napsala, že vy jako vicepremiér chcete případ prověřit. K čemu zatím vaše prověřování došlo?

Moje prověřování zatím došlo pouze do stádia shromažďování příslušných faktů. Já znám ten případ stejně jako vy, zatím pouze z podání Mladé fronty DNES.

Není to málo za čtyři dny znát pouze podání deníku?

Struktura ministerstva vnitra patří k těm strukturám, které jsou poměrně obtížně prostupné nejen pro novináře, ale i pro kolegy ve vládě.

Není to špatně, když vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje si shromažďuje informace déle než čtyři k takovému případu?

Já nemám kompetenčně žádná práva, která by měl umožňovala velet ani úředníkům ministerstva vnitra, teda ani důstojníkům české policie. Takže jsem odkázán na administrativní postupy, které bohužel jsou zdlouhavé, ale to není specifika České republiky. Nicméně pan doktor Jařab, který je zmocněncem vlády pro lidská práva a naši lidé se tím v tuhle chvíli zabývají a já doufám, že budeme skutečný průběh celé té události s jistotou znát co nejdříve.

Co nejdříve znamená kdy?

No, to vám odpovědět nedokážu. Moje zkušenosti z této oblasti napovídají, že to nebude ani zítra ani pozítří.

To znamená do třiceti dnů?

Já doufám.

Jaké otázky si vicepremiér Petr Mareš v souvislosti s případem Íránce Alího Rézu Jadolláhího klade především?

Já si kladu otázku, zda a která je mimořádně vážná, zda skutečně v praxi dodržujeme mezinárodní závazky, kterými by měla být Česká republika vázána, pokud jde o náš postup vůči uprchlíkům, vůči azylantům, ale i vůči například žadatelům o české občanství.

Jak si na takto kladenou otázku odpovídáte?

Musím přiznat, že si na ní odpovídám s pochybnostmi, protože pokud se ukáže, že ten postup vůči panu Jadolláhímu byl skutečně takový, jak uvádí Mladá fronta DNES, pak je to nesporně v rozporu s našimi mezinárodními závazky a je to v rozporu i se zdravým rozumem, protože je zcela zjevné, že při takovýchto krocích můžeme uprchlíka vystavit poměrně výraznému nebezpečí zvláště, pokud se rozhodneme mu potom uprchlický statut neudělit.

Jen pro úplnost. Podle Mladé fronty DNES příslušníci cizinecké policie Íránce, který v srpnu požádal v České republice o azyl, odvedli z hlídaného zařízení v pražské Ruzyni na schůzku s tajemníkem zastupitelského úřadu. Policie v Íránu už minulý týden předvedla k výslechu mužova bratra a deník Mladá fronta DNES v pondělí citoval i slova mluvčí cizinecké policie Barbory Kudláčkové, doslovný citát zní: "Ten muž neměl doklady a bylo třeba, aby mu ambasáda vystavila nové." Konec citátu. Náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný ve středu před poslanci zahraničního výboru českého parlamentu tuto interpretaci událostí popřel. Vy tedy zatím nemáte vůbec žádnou informaci, která by vás přichýlila buď k interpretaci deníku, nebo k interpretaci náměstka ministra vnitra?

Já v tuto chvíli nemám žádnou oficiální informaci, která by mně z mé funkce umožňovala komentovat tento rozpor, ale dovolte mi k tomu ještě jednu poznámku. Já pokaždé, když narazím na podobnou situaci, tak jsem vyveden z míry nejen proto, že se to stalo, ale protože se to stalo tady u nás, kde jsem se domníval, že velká část z nás má zkušenost s tím, jak jsme podobné situace zažívali před patnácti, dvaceti, pětadvaceti, nevím kolika lety. Já jsem se domníval, že je součástí obecného vědomí v tomto státě, co všechno může ve státě, který není zcela demokratický nebo jednoznačně popsatelný jako totalitní podobný krok vyvolat. To, co jste říkal vy, je to jenom malá ukázka.

Pane vicepremiére, ono je sice hezké to, co říkáte, ale přeci jenom jste vicepremiérem pro vědu, výzkum, lidské zdroje a také mužem, který má ve vládě na starosti lidská práva. Když jste byl v Interview BBC 10. dubna 2003, probírali jsme spolu případ šestadvacetileté těhotné Iráčanky a jejího vážně nemocného dvouletého syna, kteří nebyli cizineckou policií vpuštěni do České republiky, i když měli platné vízum. Žena při návratu do Sýrie potratila. Připomeňme si, co jste tehdy k tomuto případu řekl:

Já nechci používat velká slova, je to příběh otřesný a zcela jednoznačně vypovídá o tom, že činnost cizinecké policie má občas velmi závažné nedostatky.

Řekl v Interview BBC 10. dubna vicepremiér Petr Mareš. Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab o čtyři dny později v tomtéž pořadu pro BBC k tomuto případu uvedl:

Jan JAŘAB (zvukový záznam): Já bych si obecně přál, aby případy selhání policistů i individuální byly řádně vyšetřeny. V tomto kontextu mě napadá třeba případ Stevena Lorence ve Velké Británii, když už spolu hovoříme na BBC. Je to případ, kdy policisté selhali při vyšetřování rasově motivované vraždy a v důsledku toho se nepodařilo pachatele usvědčit. A poté byli nejen potrestáni jednotlivci, ale byla vyvozená i jakási odpovědnost vůči jejich nadřízeným a koneckonců nastaly i systémové změny.

Čtrnáctý duben a slova vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba v rozhovoru pro BBC. Premiér Vladimír Špidla prohlásil, že se případ oné Iráčanky musí prošetřit a vyvodit konkrétní odpovědnost. Ale v otevřených zdrojích jsem nenašel žádnou zmínku, že by se tak stalo. Tudíž máme dva případy, o nichž referovala média, která souvisejí s chováním cizinecké policie. Co jste udělal pro to, aby například byl tento případ, případ Iráčanky, která potratila a jejího vážně nemocného syna, došetřit?

Já myslím, že je spravedlivé tady říct, že vládní instituce fungovaly v tomto případě i pozitivně, nikoliv pouze negativně tak, jak to bylo popsáno doposud. Víte, že reagovalo ministerstvo zahraničí, reagovalo ministerstvo zdravotnictví poté, co jsme se dozvěděli o tom, co všechno proběhlo. Pokud jde o vyvození ...

Promiňte, mohu jenom tady uvést do souvislosti skutečně, jak se reagovala. Reagovalo se tak, že ministr zahraničí Cyril Svoboda se omluvil, ministerstvo zahraničí udělilo nová víza, ministerstvo zdravotnictví zaplatilo léčbu, ale to jsou ministerstva, která neměla s tím případem nic společného a která se snažila pomoci, ale jsme u problému fungování cizinecké policie.

Jsme u problému fungování cizinecké policie a znovu říkám, nahlédněte do kompetenčního zákona a zjistíte, že pokud jde o vyvozování důsledků, případného potrestání těch, kteří jsou zodpovědní, pak tedy jednoznačně jde kompetence za ministrem vnitra. Já nevím, jak ...

Ale vy jste součástí předsednictva vlády, téhož předsednictva vlády, jehož součástí je vicepremiér a ministr vnitra Stanislav Gross.

Pane redaktore, to je sice v pořádku, ale stejně tak jako pan ministr Gross nemůže zasahovat do způsobu, jakým jsou rozdělovány peníze pro výzkumné projekty jednotlivých resortů, tak já nemohu zasahovat do toho, jakým způsobem on potrestá, nebo nepotrestá své podřízené na ministerstvu vnitra. To, že ...

Vy jste se informoval, jestli byli potrestáni podřízení a lidé z cizinecké policie?

Pokud jsou všechny mé informace správné, tak nebyli.

Považujete to za správné?

Ne, nepovažuji to za správné a především v souvislosti s tím případem, který jste uváděl předtím a který je teď aktuálně projednávaný a který naznačuje, že na rozdíl od toho, co jsem říkal minule, nejde zjevně pouze o zcela výjimečný a ojedinělý případ.

To znamená, že tyto dva případy, které jsme zmiňovali a jsou bezesporu případy další, o nichž média tak nereferovala v takovém množství, tak podle vás vypovídají o ne zcela dobrém fungování cizinecké policie?

Já jsem si tím zcela jist a jenom bych trošku změkčil to konstatování, že bezesporu je celá řada dalších případů, ale já mám, vím o řadě případů, ve kterých takové podezření přinejmenším se zdá být oprávněné.

Kolik těch případů máte?

Celou řadu.

Máte je před sebou?

Ne, nemám.

A máte je zdokumentovány?

Ano.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab na několika případech také před těmito mikrofony ilustroval, že některé složky české policie jsou občas na štítu s dodržováním základních lidských práv a především Jařabovi vadí to, že není vyvozovaná konkrétní odpovědnost. Připomeňme si ještě jednou Jana Jařaba a jeho slova, která v rozhovoru pro BBC pronesl 14. dubna.

Jan JAŘAB (zvukový záznam): Ale ten systém jako celek a teď bych to opravdu nechtěl vztahovat k panu policejnímu prezidentovi, protože si myslím, že on vyvíjí veliké úsilí o nápravu, tak ten systém jako celek pořád má takové obranné mechanismy, které se snaží, když už ne úplně zahladit provinění policisty, tak alespoň je umenšit a relativizovat.

Tolik slova Jana Jařaba ze 14. dubna v rozhovoru pro BBC. Co můžete ještě ze své pozici učinit víc, aby pochybení cizinecké policie, kterých máte víc, o nichž jste mluvil, která máte zdokumentována, aby zkrátka došlo k nápravě a už jsme se tady příště nesešli při takových případech, o nichž jsme hovořili?

Já doufám, že se při nich už nesejdeme, ale já mohu v praxi pouze naléhat na svého kolegu ve vládě, aby vynaložil ještě více úsilí k vyřešení tohoto problému a potom mohu podnikat kroky, které mohou změnit ten systém celý.

Jaké kroky podniknete?

To jsou kroky podobné tomu, jak jsme ve spolupráci s panem ombudsmanem se pokusili prosadit v souvislosti s otázkou udělování státního občanství, kdy jsme se pokusili prosadit, aby ombudsman měl právo být seznámen s tím, zda bylo státní občanství, respektive nebylo uděleno z důvodů bezpečnostního rizika. Bohužel musím konstatovat, že tento krok byl neúspěšný, neboť se nám ho ve vládě prosadit nepodařilo.

Budete ho prosazovat ještě jednou, rozumím-li tomu správně?

Já mám schůzku s panem Motejlem příští týden a kromě jiného se budeme bavit i o této, o tomto problému.

Bylo by vhodné prosazovat to ještě jednou podle vás?

Ne, já si myslím, že by to bylo vhodné. Nicméně je zbytečné dělat tentýž krok úplně stejným směrem a stejným způsobem, pokud se poprvé nepodařil. Myslím si, že bude vhodné to spojit i s některými dalšími problémy.

Kterými?

To se budeme muset o tom s panem doktorem ještě poradit.

Další téma antidiskriminační zákon. Evropská komise v poslední hodnotící zprávě kritizovala nově přistupující země kvůli neexistenci antidiskriminančních zákonů. Vláda premiéra Vladimíra Špidly ale koncem září schválila věcný záměr antidiskriminačního zákona. Pane vicepremiére, nedonutí vás opětovná kritika Evropské komise uspíšit přípravu tohoto zákona?

Mě k tomu nutit nemusí. Já si myslím, že kdyby všechno šlo podle mě, tak už bychom ten zákon měli.

Co nejde podle vás?

Je to proces, který je pomalejší, než bych si přál. Nicméně, pokud jsem správně informován, nejsme sami, kdo tenhle ten problém má, což pochopitelně není omluva, to je jenom zasazení do kontextu. My se v tuhle chvíli vypořádáváme především s problémem, který je možné popsat jako obava ze vzniku nových institucí. Podobně jako je tomu v příkladu veřejného ochránce práv, v případě veřejného ochránce práv i v téhle oblasti, slyšíme často slova o tom, že vznik takových institucí je nadbytečný, že jsme schopni se s problematikou diskriminace vypořádat i v rámci stávajících institucí a tak dále.

Promiňte, k tomu se k nové instituci, jejímu možnému vzniku se záhy dostaneme. Tedy základní otázka. Kdy jako vicepremiér očekáváte, že vláda schválí kompletní antidiskriminační zákon v paragrafovaném znění?

To je trošku ...

Rozmáchl jste ruce.

... to je luštění z kávové sedliny.

Vy nemáte termín?

Já mám termín. Vy se mě ptáte, kdy ho vláda schválí.

Tak předpokládám, že když ho předložíte do vlády, tak snad s ním nebude tak velký problém. Tudíž termín, kdy ho předložíte do vlády ...

Předpokládáte špatně, protože problém jsme měli už s věcným záměrem zákona a těch problémů při projednávání jeho paragrafované verze čekám ještě celou řadu. To znamená, já na tohle to mohu odpovědět, pokusím se, aby to bylo co nejdříve, ale to všechno záleží také na tom, jak rychle budeme vypořádávat připomínky ostatních resortů a podobně. Já v tuhle chvíli nemám ...

Vy máte nějak oblíbenou větu, co nejdříve nebo sousloví co nejdříve. Pokuste se prosím pěkně říci, co nejdříve.

Podívejte se, já se domnívám, že jestli vám v tuhle chvíli řeknu, že to bude do konce února nebo do konce června, tak to tu celou situaci vůbec nezmění. To, co je podstatné, je, zda se najde v této vládě nebo chcete-li ještě obecně na této politické scéně, neboť zákon bude muset projít Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky vůle k tomu, abychom problematiku diskriminace řešili pomocí nového zákona nebo zda se budeme nadále tvářit, že tady diskriminace není. A ta otázka je mnohem podstatnější nežli to, zdali celej ten problém bude vyřešen do našeho květnového vstupu do Evropské unie ...

Víte, proč si tu otázku nekladu, promiňte, víte, proč si tu otázku nekladu, protože tato vláda o sobě tvrdí, že je proevropská a jestliže Evropská komise za jeden z hlavních problémů vidí stav práva v souvislosti s diskriminacemi v České republice, no, tak předpokládám, že vládní koalice jako celek, jeli proevropská, tak s tím nemá problém.

Já stejně jako vy předpokládám, že s ní nemá problém, ale bohužel má problém s tím, jakou cestou k tomu dojít. A ta cesta, která je standardní v Evropě, to znamená, samostatného zákona, který se, který má být nástrojem v boji proti diskriminaci, jak se ukazuje, ve vládě problém je, neboť názor, a to není pouze názor některých mých ministrů, kolegů, mých resortních ministrů, ale i názor legislativní rady vlády, že jednodušší je novelizovat zákony, které se nějakým způsobem dotýkají této oblasti ...

Nepovažujete to tak za ...

... antidiskriminační klausule.

Nepovažujete toto za tak velký problém, že by jste se měl sejít s premiérem, jestliže lidé na úřadu vlády s tím mají problém, tak jejich nadřízeným je premiér Vladimír Špidla?

Znovu je to trošku problém. Já se pochopitelně s panem premiérem scházím velice často a hovoříme s ním i na toto téma, ale legislativní rada vlády například je orgán, kterému premiér nevelí a je to správné, že mu nevelí, neboť tento orgán má nám dodávat expertní posudek na legislativní kroky, které se vláda, které vláda hodlá učinit, to jest, bylo by špatně, kdyby premiér mohl přikázat legislativní radě vlády, ať řekne, že si myslí, že z hlediska legislativy je lépe udělat to než udělat ono.

To znamená, že rozumím-li tomu skutečně správně, vyveďte mě, prosím pěkně, když tak z omylu, že s čím má legislativní rada, česká legislativní rada vlády problém, tak to v Evropě je běžné?

Podívejte, já nejsem právník, vy nejste právník, ale jako neprávník vám mohu říci, že jsem informován o tom, že Evropa nemá jednotný systém práva, že jsou zde různé systémy a naší legislativci soudí, že jeden zákon antidiskriminační je špatně. Já doufám, že se mi je podaří co nejrychleji přesvědčit o tom, že se mýlí.

Nový zákon, možný antidiskriminační zákon má řešit roztříštěnost českého práva v oblasti diskriminací, protože problematika diskriminace je součástí šedesáti zákonů. Mezi ministry při probírání věcného záměru antidiskriminačního zákona panovaly rozpory především kvůli tomu, kdo bude na politiku rovnosti dohlížet, zda to bude veřejný ochránce práv nebo nový úřad nazvaný Centrum pro rovné zacházení. Ombudsman Otakar Motejl převedení nové agendy pod svůj úřad odmítá s tímto argumentem:

Otakar MOTEJL (zvukový záznam): Tak, jak je ta koncepce založena, předpokládá se, že to bude orgán, který bude moct tady reagovat na každý podnět, který ten podnět vyšetří a který z toho vyvodí důsledky. Vyvození těch důsledků je tedy věcí typicky exekutivního charakteru, uložení pokuty nebo nějakých tedy nápravných, uložení vysloveně nápravných opatření včetně sankcí. Tato fáze nebo tento moment znamená tedy absolutní popření institutu veřejného ochránce tak, jak je založen v našem právním řádu a ombudsmana tak, jak je chápán v Evropě.

Říká v rozhovoru pro BBC veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Z toho, co jste řekl, se vám asi zatím nepodařilo přesvědčit kolegy pro myšlenku Centra pro rovné zacházení, protože veřejný ochránce práv tuto agendu pod sebe nechce, protože by byla zpochybněna původní myšlenka veřejného ochránce práv tak, jak říká Otakar Motejl.

Nezpochybnitelně by ten krok znamenal nutnost novelizace zákona o veřejném ochránci práv.

Vám se zatím nepodařilo kolegy z vlády získat na svou stranu v souvislosti s myšlenkou Centra pro rovné zacházení?

Nepodařilo, ale nepovažuju to úplně za klíčový problém. Já bych byl rád, kdyby se nám podařil ten první krok, to znamená, přesvědčit je, že takový zákon vůbec potřebujeme, jakým způsobem ho budeme uplatňovat, pomocí jaké instituce. To je v téhle té souvislosti až problém druhotný, i když zcela také důležité. Já bych dával přednost vzniku samostatného centra. Bude-li vůle taková, že je třeba změnit postavení veřejného ochránce práv a udělit mu i podobnou pravomoc, pak se s tím budeme muset vypořádat.

Z toho, co říkáte, jste zatím skeptický k tomu, zda vůbec uspějete?

Já nejsem skeptický, já jsem optimista. Skeptický jsem pouze, pokud se týká toho, jakou rychlostí se mi to podaří.

Když se zaměříme ještě na jednu věc, a to je ochrana Romů, tak cituji z poslední hodnotící zprávy Evropské komise týkající se České republiky, doslovný citát: "Ochrana menšin, zejména romské, stále zůstává problémem. Navzdory množství iniciativ podporovaných úřady včetně vládní koncepce romské integrace se Romové nadále potýkají se všestrannou diskriminací ve školství, v bydlení, zaměstnání a zneužívání policie. Romské děti jsou nadále umisťovány do zvláštních škol pro špatně se učící žáky. Romská obydlí jsou segregovaná a nadále jsou hlášeny incidenty a násilnosti spáchané skiny." Konec citátu. Jakou nápravu učiníte po opětovných kritických slovech obsažených v hodnotící zprávě?

Já myslím, že je dobře podtrhnout, že součástí těch slov bylo, byla ta uvozující věta, že navzdory krokům vlády, navzdory kvalitní koncepci a přidat ještě jednu věc, a to je, že neexistuje v Evropě stát, který by měl romskou menšinu a který by nebyl kritizován stejným způsobem jako Česká republika nebo ještě více. Znovu říkám, že stejně jako předtím to, co jsem teďko pronesl, není výmluva ani omluva, ale jenom zasazení do kontextu.

Teď co s tím?

Pokus, to, co v téhle chvíli probíhá, to znamená, ta snaha vytlačovat romskou komunitu z většinové společnosti v takových otázkách, jako je bydlení, jednoznačně představuje jeden z největších problémů, kterým čelíme.

Máte namysli například Slané?

Například Slané, ale i celou řadu míst v České republice, o kterých se nepíše, ale o kterých víme.

Co můžete učinit pro to, aby k tomu nedocházelo?

My jsme v situaci velice komplikované, protože tady se střetávají zájmy centrální vlády s politikou místních samospráv a já teď zcela otevřeně přiznávám, že jsme se ještě nenaučili v téhle té věci efektivně komunikovat. Ten problém je násoben tím bohužel takzvaná razantní zvýšení téhle problematiky, která se většinou skrývají za slova, která předem vylučuji, že by mohlo dojít k opatření jakkoliv rasově motivované, jsou v místních většinových komunitách populární. Je to velmi dobrý způsob pro politika na komunální úrovni, jak získat hlasy pro komunální volby.

Nicméně to problém neřeší. Tedy vy můžete udělat co?

Můžeme udělat to, co děláme. To znamená, připravit programy pro výstavbu bytů, pro kroky místních samospráv, které budou předcházet takovéto sociální, podporovat ty pozitivní kroky.

Kolik takových programů teď nově vyhlásíte?

V tuhle tu chvíli je podobný program připravován na ministerstvu pro místní rozvoj. Rada vlády pro otázky romské komunity v tuhletu chvíli schvaluje programy. Musím říct, že naštěstí samosprávy postupují nejen tímto způsobem, ale máme i pozitivní případy, ve kterých, které chceme použít jako to, co se ve světě běžně dělá, to znamená, jako dobrý příklad.

Další témata vycházejí z dotazů posluchačů, které přicházejí prostřednictvím internetových stránek v pořadu BBC. Nejmenší vládní strana Unie svobody zcela propadla v posledních preferencích společnosti TNS Factum. US-DEU by volilo něco mezi jedním a dvěma procenty lidí. O čem podle vás velmi stručně vypovídá toto číslo?

Já si nejsem zcela jist, pane redaktore, jestli to náhodou nevypovídá o tom, že tato strana má tu smůlu, že její předseda se zabývá takovými problémy, jako jsou Romové, přistěhovalci, utečenci.

To znamená, že chcete rezignovat na post předsedy a přenechat to někomu jinému, kdo bude více populistický?

Ne, to nehodlám a já doufám, že tento výkyv je jenom jedním z mnoha, který nás v poslední době potkal a příště půjde opačným směrem.

Neměl by to, neměl by tento výkyv už vůbec existovat, když máte Agendu 12, což je nová strategie US-DEU, jde z toho vyvodit, že Agenda 12 nezabírá zatím?

Tak v tomto směru mě to neznervózňuje, protože bylo technicky nemožné a my jsme ani neočekávali, že by se tak stalo, aby agenda zabrala dříve, nežli byla spuštěna. A sběr dat pro tento průzkum se konal předtím, než jsme agendu spustili. Nicméně já neočekávám, že zabere ani příští měsíc.

Očekáváte, že stále je reálný předpoklad US-DEU proto Agenda 12, že chcete v příštích volbách v příštím roce získat dvanáct procent?

Já se domnívám, že to reálné je. My jsme hovořili o volbách do Evropského parlamentu, ale taky o těch volbách v roce 2006. V obojích dvojích to reálné je a koneckonců z toho, co z toho vychází, je dobrat jen deset procent, a to není tak velká hrůza.

Zatím vám ale stále ubírají, aby jste příští měsíc nedobírali ještě víc. Poslanec vládní US-DEU Tomáš Vrbík podle svých slov zřejmě ani při prosincovém závěrečném schvalování nezvedne ruku pro státní rozpočet na příští rok a odejde z jednacího sálu. Považujete to za problém?

Tenhle postoj Tomáš Vrbík, o tomhle postoji Tomáš Vrbík informoval už dřív. Média si toho všimla dnes, ale naši koaliční partneři jsou o něm informováni a ten důvod především v tom, alespoň tak mi to pan kolega Vrbík vysvětloval a jistě to potvrdí, že neměl možnost se podílet na tvorbě toho rozpočtu od samého začátku, respektive v diskusích o rozpočtu od samého začátku.

Příští rok podle vás s tím problém nebude?

Já jsem si jistý, že s tím problém nebude.

Protože se bude podílet na tvorbě státního rozpočtu ...

... a já tady tomu rozumím. Skutečně není jednoduché nastoupit do parlamentu ve chvíli, kdy dění v něm je tak rychlé, dramatické a složité jako v tuhle chvíli.

Velmi stručně poslední téma krizový štáb odborových organizací elektrárenské firmy ČEZ a Severočeských dolů ve čtvrtek rozhodl, že se od pátku v obou společnostech zahájí stávková pohotovost, jde o způsob tenderu na privatizaci Severočeských dolů. A také Evropská komise kritizuje způsob tohoto výběrového řízení. Uvažujete jako předseda US-DEU a vicepremiér o tom, že by US-DEU kvůli těmto skutečnostem měla prosazovat ve vládě zrušení tenderu?

Ne, neuvažuji. Přiznám se, že diskuse, které jsme na toto téma svedli ve vedení strany, nepřišli jsme v nich na dostatečné důvody, protože jsem nic podstatného neudělali.

To znamená průhledné je to?

Já doufám, že ano.

Konstatuje vicepremiér pro vědu, výzkum, lidské zdroje, předseda US-DEU Petr Mareš. Děkuji za třicet minut, za rozhovor věnovaný Interview BBC. Někdy příště na shledanou.

Já vám také děkuji.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.