Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Předseda Senátu Petr Pithart má pochopení pro stížnost, kterou chce ODS podat k Ústavnímu soudu kvůli novele zákona o daních z příjmů.

Petr Pithart ve studiu BBC

Prorektor pražské Policejní akademie Jan Musil se stane novým ústavním soudcem. Musilovo jmenování ve středu podpořil Senát. Ústavní soud tak bude mít jedenáct z patnácti soudců. Jan Musil ke svým představám o práci ústavního soudce před senátory řekl:

Jan MUSIL, prorektor Policejní akademie Praha, budoucí ústavní soudce (zvuková ukázka): Myslím si, že k atributům ústavního soudce patří nejen odborná a profesní zdatnost, která je jistě nezbytná, ale též úcta k občanům a k jejich demokratickým institucím, víra ve spravedlnost a pokora před vyššími mravními principy. O toto bych chtěl usilovat i ve své budoucí činnosti ústavního soudce.

Středeční slova budoucího ústavního soudce Jana Musila. Nejen o tom, zda se mezi Senátem a prezidentem republiky zlepšila komunikace kvůli kandidátům na ústavní soudce, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí.

U mikrofonu ve studiu BBC v Opletalově ulici v Praze je Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je pak předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Přeji vám na dálku hezký dobrý den.

Dobrý den.

Je to nezvyklé, nevidět si do očí a přitom si povídat.

Jako kdybych vás viděl, pane Moravče.

Hlavně, že mě uslyšíte. U Ústavního soudu s největší pravděpodobností skončí spor o novelu zákona o dani z příjmů. Opoziční občanští demokraté ve středu ani napodruhé neuspěli v Senátu s návrhem neprojednávat tento zákon. Ještě si řekněme, proč ODS přišla s tímto požadavkem. Text novely, který dostal Senát, neodpovídá zcela verzi schválené Poslaneckou sněmovnou. Sporné ustanovení se týká daňových odpisů automobilů pro podnikatele. Pane předsedo, považujete za správné, aby spor, o kterém se dnes diskutovalo v Senátu, nakonec řešil Ústavní soud, na který se chtějí podle informací BBC obrátit politici ODS?

No, tak od toho Ústavní soud máme, aby tento spor posoudil. My, většina dnešní v Senátu vycházela z toho, že stanovisko předsedy sněmovny, pana Zaorálka poté, kdy sněmovna změnila svá pravidla kontroly těch textů, které odcházejí do sněmovny, je pro nás závazné, že my nejsme v žádném ohledu zplnomocněni soudit toto stanovisko, takže jsme ten návrh zákona projednali. Já si dovedu představit, že bude podána ústavní stížnost, a nemohu vyloučit, že uspěje. Ale v žádném případě my jsme si dneska nemohli hrát na Ústavní soud, a to je vlastně poselství toho dnešního dne.

Ano, myslíte, že je správné nakonec, že ona přetlačovaná, kterou veřejnost mohla sledovat v Senátu v uplynulých čtrnácti dnech, u Ústavního soudu skončí?

To není přetlačovaná. Takhle byl nazván jeden článek v časopise Týden s velmi sugestivní fotomontáží, jak se já přetlačuju patrně s předsedou Zaorálkem.

Vy jste dokonce byl vykreslen jako bojovník sumo.

Jako bojovník sumo, ano. My jsme si vyměnili dopisy. Já jsem dnes ten svůj dopis dal k dispozici médiím, takže všichni budou moci posoudit, jestli jsme ustoupili, anebo jestli jsme se zachovali v duchu ústavy. A ústava z nás v žádném případě nedělá Ústavní soud, to už je ten jediný ústavní orgán, který by mohl tento spor rozhodnout, pakliže se na něj příslušná skupina poslanců nebo senátorů obrátí. Zdá se, že ano.

Dodám další fakta. Vláda chce novelou omezit možnosti odpisu osobních aut pro podnikatele horní hranicí 900 tisíc korun. V jednom z přechodných ustanovení novely ale záměna slova "je" za "není", řekněme, skýtala výjimku tento limit obcházet. Kabinet premiéra Vladimíra Špidly proto s pomocí předsedy sněmovního a rozpočtového výboru Miroslava Kalouska a předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka po schválení novely tuto záměru odstranil. Občanští demokraté nesouhlasili s vysvětlením, že to bylo jen odstranění textové chyby. Předseda senátorů ODS Jiří Liška v Senátu doslova řekl:

Jiří LIŠKA, předseda senátorského klubu ODS (zvuková ukázka): Náš klub po poradě došel k jednoznačnému závěru, že nemůžeme souhlasit s postupem, kdy vláda mění již jednou přijatý zákon v Poslanecké sněmovně tak, aby vyhovoval jejich původním záměrům. To jsou hlavní důvody, proč klub ODS se nezúčastní ani projednávání ani hlasování o návrhu zákona o dani z příjmu.

Konstatoval ve středu v Senátu předseda senátorského klubu občanských demokratů Jiří Liška. Pane předsedo, z toho, co jste výše řekl, asi nejste ochoten připustit, byť částečně, argument občanských demokratů, že si koaliční vedení sněmovny upravuje zákony tak, aby vyhovovaly původnímu záměru vlády?

Já mám pro ten jejich postoj pochopení. Jenom znovu opakuji, že my nejsme ti, kteří to můžeme rozhodnout. Ve sporu dvou komor nemůže jedna mít poslední slovo. Poslední slovo bude mít Ústavní soud, který posoudí celý ten návrh zákona, celý ten kontext, zjistí, že ta klíčová věta je tam ve čtyřech různých podobách, ve třech případech se shodným smyslem a v jednom v úplně opačném smyslu. A usoudí, jestli to je opravdu k přehlédnutí, anebo jestli je to něco jiného. No, já si myslím, že kdybychom se pustili do války se sněmovnou, tak by to bylo naprosté selhání Senátu.

A něco takového hrozí?

Ne, nehrozí právě proto, že jsme to projednali a že to tedy rozhodne Ústavní soud.

Myslíte, že pokud byste přistoupili na argumentaci občanských demokratů, začala by válka mezi oběma komorami českého parlamentu?

To ani neříkejte. Já něco takového vůbec si prostě nepřipouštím. Naším úkolem není válčit...

Promiňte, slovo "válka" jste použil vy.

No, ale v tom smyslu, že si ji nepřejeme a že...

A něco takového hrozilo?

No, tak kdybychom, dneska kdybychom vyřadili ten návrh zákona z pořadu, tak co by se stalo? Stalo by se, že by uplynulo třicet dní a platila by verze sněmovny. Jinými slovy, mělo by se za to, že jsme ten zákon schválili. Takže bylo by to gesto, které by dneska zaznělo a zítra by to bylo ve všech médiích, ale nakonec by platila verze sněmovny. Takže i z tohoto důvodu my jsme měli připravenu řadu pozměňovacích návrhů, velmi jsme stáli o to, aby se do toho návrhu ty pozměňovací návrhy dostaly, a tak se taky stalo. Kdybychom vyhověli návrhu předsedy klubu senátorů Občanské demokratické strany, tak bychom to vyřadili z pořadu a přesně za třicet dní podle ústavy by se mělo zato, že to Senát schválil. No, já jsem proti takovýmto gestům, to je prostě plácnutí do vody, to vůbec nic není.

Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC řekl, že občanští demokraté podají stížnost k Ústavnímu soudu kvůli novele zákona o dani z příjmu a ještě dodal:

Mirek TOPOLÁNEK, místopředseda Senátu, předseda ODS (zvuková ukázka): Já myslím, že to rozhodnutí padne teprve poté, co bude dokončena celá procedura, to znamená schválení prezidenta, nebo prezidentem, a následně to vyjde ve sbírce, potom ta ústavní stížnost je na místě. A pravděpodobně ji podáme, protože zcela evidentně Senát projednával jiný tisk, než který schválila Poslanecká sněmovna. A tady si myslím, že předseda Zaorálek významně překročil svou pravomoc. A protože tyto problémy se opakují, je to většinou diskuse o tom, co je ještě věcná změna a co je legislativně technická. To znamená, na tomto problému budeme chtít demonstrovat nekvalitu práce když ne legislativy, tak každopádně toho legislativního procesu. A budeme chtít samozřejmě po Ústavním soudu, což je jeho rozhodnutí, aby to řešil. Není možné, aby se opakovaně dostávaly do sbírky zákony, které v některé z komor v té podobě nebyly schváleny.

Slova předsedy občanských demokratů a místopředsedy Senátu Mirka Topolánka v rozhovoru pro BBC. Abych v tom měl úplně jasno, tak vy, pane předsedo, vítáte to, pokud senátoři ODS podají tu stížnost?

Já tomu rozumím.

Nevítáte to?

To slovo vůbec není na místě, vítám, nevítám. Rozumím tomu. My jsme se taky obrátili několikrát senátoři na Ústavní soud, někdy jsme uspěli, někdy jsme neuspěli. Respektujeme, že to je poslední instance, která může spory tohoto druhu rozhodnout. Nestalo se nic naprosto mimořádného. Horší by bylo, kdyby nad náma už ta vyšší instance nebyla.

Nakolik podle předsedy Senátu Petra Pitharta onen spor o úpravu v novele zákona o dani z příjmu vypovídá o kvalitně, respektive nekvalitě vzniku zákonů v České republice, na což také Mirek Topolánek v druhé části své odpovědi narážel.

Je těch zákonů, těch novel těch zákonů opravdu hodně. Tím nechci říci, že je to normální. V žádném případě to není normální. A sněmovna zřejmě bude muset udělat ještě nějaká další opatření...

Jaká máte na mysli?

No, další prostě kontrolu. Oni udělali zpravodaje. Zpravodaj je dneska odpovědný za to, co vyjde, nikoliv úředníci legislativního odboru, a přesto se to stalo, prostě přehlédnutí.

To znamená, že se bude muset ještě víc zpřísnit kontrola zákonů v Poslanecké sněmovně?

Ale to musí říct sněmovna, ne já. Já nejsem ten, který jim má radit, co mají dělat.

Nakolik je podle vás, samozřejmě rozumím, že jste předsedou jiné parlamentní komory, ale jste také právník, dokonce docentem práv. Co jste jako předseda jedné z parlamentních komor udělal pro to, aby například bylo zpřísněno podávání pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně, kdy každý jeden poslanec může podávat pozměňovací návrhy, což podle právníků, se kterými jsem mluvil, poměrně hodně nabourává konstrukci právních norem jako takových a znepřehledňuje a znekvalitňuje právní řád v České republice?

Ono je to dokonce tak, že poslanec nebo poslankyně může, jeden každý, jedna každá může podat návrh zákona. Ústava ovšem říká, že pokud jde o Senát, tam to musí být celý Senát, který může podat návrh zákona. Co jsme udělali, no, navrhli jsme po dvouleté důkladné debatě a po dlouhém zpřesňování toho návrhu, navrhli jsme před dvěma lety změnu ústavy, která by na jedné straně umožnila, aby i skupina senátorů, nejenom celý Senát mohl navrhnout zákon. A na druhé straně, aby ve sněmovně to nebyl jeden jediný poslanec, jedna jediná poslankyně. Ten návrh změny ústavy sněmovna zamítla. Udělali jsme, co jsme mohli.

Uděláte ještě něco, pokusíte se o to znovu...?

Ano, samozřejmě.

... a ukazuje tento spor, že by bylo dobré váš návrh, který už jednou neprošel, znovu oprášit?

Myslíme si to. Samozřejmě v politice se pořád pokoušíte, znovu a znovu, a jde o to, aby vás neodradilo to, že někdy neuspějete.

Kdy tak učiníte znovu?

To vám nemohu říct.

A pročpak?

Ale nevím, nevím.

Další téma, doplňování Ústavního soudu. Senát ve středu souhlasil s kandidaturou prorektora pražské Policejní akademie Jana Musila do Ústavního soudu.

Osoba (zvuková ukázka): K volbě bylo vydáno 73 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 73 platných i neplatných hlasovacích lístků. Z toho pět hlasovacích lístků bylo neplatných. Pro profesora doktora Jana Musila, kandidáta věd, bylo odevzdáno 50 platných hlasů a v tajném hlasování byl vysloven souhlas se jmenováním navrženého kandidáta na soudce Ústavního soudu.

Jana Musila ještě musí ještě prezident jmenovat. Musil před senátory ke svému budoucímu působení u Ústavního soudu doslova uvedl:

Jan MUSIL, prorektor Policejní akademie Praha, budoucí ústavní soudce (zvuková ukázka): Myslím si, že k atributům ústavního soudce patří nejen odborná a profesní zdatnost, která je jistě nezbytná, ale též úcta k občanům a k jejich demokratickým institucím, víra ve spravedlnost a pokora před vyššími mravními principy. O toto bych chtěl usilovat i ve své budoucí činnosti ústavního soudce.

Řekl ve středu v Senátu budoucí ústavní soudce Jan Musil. Dodejme, že u Ústavního soudu České republiky bude po Musilově jmenování působit pouze jedenáct namísto patnácti soudců. Čtyři místa zůstávají tedy volná.

Když jste byl, Petře Pitharte, v Interview BBC naposledy, což bylo před čtvrtrokem, mluvili jsme spolu právě o této problematice, o několikerém odmítnutí prezidentových kandidátů na pozici ústavního soudce ze strany Senátu. Vy jste tehdy mluvil o tom, že prezident a jeho podřízení nedostatečně projednali nominaci se Senátem, senátoři se dozvídali o kandidátech informace až dodatečně. Je možné podle vás na jednom příkladu schváleného kandidáta Jana Musila potvrdit, že se Hrad poučil z předchozích chyb a neúspěchů?

Všichni se musíme poučit, nejenom Hrad. Já si myslím, že ten dnešní souhlas Senátu je dobrým znamením. Troufnu si říci, že i další kandidát, kterého pan prezident navrhl, má velkou šanci být Senátem schválen. A věřím, že ty situace, o kterých jsme tehdy spolu mluvili, ty situace se nebudou opakovat nebo v takové míře.

Když říkáte, že se poučil, nebo měl se poučit jenom prezident, ale i všichni. Jak jste se poučili vy jako Senát z oné prázdninové roztržky, nazvěme to tak.

Všichni hledáme cesty, způsoby, jak s Pražským hradem přímo, nepřímo mluvit nejen o jednotlivých jménech, ale o těch, abych tak řekl, ideálních tipech na ústavního soudce. Vím, že to nejsem jenom já, který se o to snaží. Ten výsledek, jakýsi vektorový součet, se dneska dostavil. Doufám, že se dostaví i příště a i přespříště...

To znamená, že...

... ale nedá se to popsat jako nějaký proces, že tam a tam se jednalo, ti a ti jednali s těmi a těmi.

V každém případě Jan Musil byl jako kandidát dostatečně předjednán narozdíl od kandidátů předchozích? On pravděpodobně nebyl taky tak kontroverzní jako Aleš Pejchal a další...

O to přece jde, aby byli navrhováni lidé, o kterých si můžeme udělat představu nejen jako o odbornících, ale také jak o lidech, kteří stojí za svými názory, což je vždycky snazší u akademiků a soudců. Po nich zůstávají stopy, které jsou neoddiskutovatelné.

Ale asi byste opakoval slova, že vám chybí soudce. "Mezi těmi kandidáty chybí mi soudce."

Samozřejmě já jsem přesvědčen, že takové návrhy také dostaneme.

Naznačujete to proto, že jste před týdnem pracovně obědval s prezidentem republiky Václavem Klausem a bavili jste se právě o tom, zda by nebylo dobré, aby se mezi navrženými kandidáty na pozici ústavního soudce objevil právě někdo od soudu?

Já už jsem si zařídil, nebo objednal, chcete-li, druhou schůzku s panem prezidentem. Jednou to bylo tak, že na můj dopis reagoval tím, že mě pozval na oběd na Hrad. Tentokrát jsem ho pozval na oběd já. A samozřejmě že o tom mluvíme, ale ne tak, že bychom si něco odškrtávali, odfajfkovávali, to v žádném případě. Na takové úrovni to prostě nemůže být. Mluvíme o tipech a sem tam patrně padne také nějaké jméno.

Padlo v souvislosti s nějakým renomovaným soudcem, který by byl vhodným kandidátem do soudu Ústavního?

No, my jsme se dohodli, že o tom nebudeme dávat zprávy, že spíš bude záležet, abychom předvedli schopnost dohodnout se, a na tom chci trvat.

Tím ale potvrzujete, že takové jméno padlo.

Vidíte.

Já bych to chtěl slyšet od vás.

Ale to není důležité. Důležité je, aby Ústavní soud byl co možná kompletní, co možná nejdřív kompletní. Tam ještě...

Je reálné, že by se to mohlo z těch konzultací, které vedete s prezidentem republiky, a není to pravděpodobně tedy z vašich slov konzultace jedna, že by to mohlo být do konce roku, že by Ústavní soud mohl fungovat v patnácti lidech?

Obávám se, že do konce roku se to nedá stihnout.

Dokdy se to dá stihnout?

To se dá stihnout do prvních měsíců příštího roku.

Vy jste po pracovním obědě s prezidentem Václavem Klausem veřejnosti sdělil, že se prezident na přelomu roku chystá navštívit horní parlamentní komoru. Předpokládáte po těch konzultacích s prezidentem, že právě jeho vystoupení v druhé parlamentní komoře bude dominovat právě problematika fungování Ústavního soudu?

Já jsem panu prezidentovi navrhl, aby až jednoho dne se rozhodne přijít do Senátu, aby to spojil s nějakou svojí řečí nebo přednáškou, chcete-li. A on s tím souhlasil. Nevíme, jestli to bude ještě letos, nebo jestli to bude na začátku příštího roku, ale tu příležitost uvítal a určitě se dočkáme souvislé, ucelené představy prezidenta republiky o tom, jaká je role Ústavního soudu a vůbec jak on rozumí pojmu ústavnost a právního řádu. Myslím, že to bude dobrý vstup prezidenta na půdu Senátu.

Další témata vycházejí z dotazů posluchačů, které přicházejí a přicházely v průběhu dne na internetové stránky české redakce BBC www.bbc.cz, ještě speciálně na internetové stránky Interview BBC. Dotaz první je od Petra Bruncvíka z Lahovic. Ten se doslova ptá: "Znepokojuje Petra Pitharta tato vláda? Znepokojuje ho odposlech Josefa Hojdara a nalezení štěnice v automobilu? Dále pak privatizace dolů na základě podnikatelského záměru a nikoliv ceny jako prioritního kritéria?" Tak nevím, kde začít. Pokud vás znepokojuje tato vláda, tak to předpokládám asi ne, protože jste politikem současné vládní koalice.

Ale to neznamená, že mě některé věci nemohou znepokojovat. Já taky nemohu vědět v tuto chvíli, kdo tu štěnici nastražil, to se teprve dozvíme. Samozřejmě bylo by velmi znepokojivé, kdyby to byly, kdyby to byly orgány podléhající této vládě, to by bylo velmi znepokojivé. Pokud jde o ty doly, nemohu říct, že do toho nějak zvlášť vidím, ale to, co o tom čtu v novinách nebo v článcích, kterým věřím, tak tam také mám pocit, že není úplně všechno v pořádku.

To znamená, že souhlasíte...

Přece nečekáte ode mě, že budu na všechno, co vláda nebo jednotliví ministři udělají nebo řeknou, že budu na všechno kývat. To bychom byli špatná součást koalice. Ten náš přínos je přece i v tom, že se přeme, že korigujeme své názory, své činy.

Pokud bych měl zůstat u toho prvního, tedy je do jisté míry podle vás znepokojující, když předseda sněmovního výboru nejdříve objeví ve své poslanecké kanceláři štěnici a poté policie odmontuje štěnici z jeho automobilu?

Já bych byl velmi znepokojen, kdyby se mi něco takového přihodilo. A samozřejmě pan poslanec Hojdar musí být znepokojen, ale, prosím, počkejme, doufám, že ne několik měsíců. Je třeba zjistit, kdo mu to tam dal a kdo to teda, kdo to odposlouchával.

Myslíte si, že je skutečně reálné, že se něco takového zjistí, když například ministr vnitra Stanislav Gross řekl, že policie Josefa Hojdara neodposlouchávala, stejně tak to tvrdí za vojenské zpravodajské služby ministr obrany Miroslav Kostelka. Podle vás se skutečně veřejnost dozví pravdu?

Vy máte vždycky výhodu přede mnou. Dneska probíhá schůze v Senátu od rána, já jsem ji čtyři hodiny řídil, jsem docela unavenej, já vůbec nevím, co kdo dneska řekl, vy to všechno víte. A já bych na to mohl reagovat, až teprve kdybych ta stanoviska viděl.

Tomu rozumím, ale ta původní otázka vám sice byla dodána s jakýmsi informačním zázemím, ale ta původní otázka zní, jestli skutečně věříte tomu, že se veřejnost a Josef Hojdar dozví pravdivou informaci, kdo mu namontoval do automobilu štěnice?

Ale to není věc víry. Je to také opozice, která musí přimět příslušné státní orgány, aby ze sebe vydaly všechno a aby to zjistily. To je věc prostě naléhavosti, tlaku a ne jestli věřím, nebo nevěřím.

Podívejte...

Kdybych řekl, že nevěřím, tak to znamená, že bych musel připustit, že tady opravdu vznikají nějaké zárodky policejního státu.

Ale sám víte, když hovoříte o opozici, že opozice se snažila, rozumějme předseda komise pro kontrolu BIS Jan Klas, aby ti, kteří mají ve své gesci zpravodajské služby, aby odpověděli zcela transparentně na otázku, jak je možné, že poslanec předá seznam poznávacích značek a mezi deseti značkami jsou dvě značky patřící automobilům BIS? A dodnes se veřejnost nedozvěděla uspokojující odpověď.

Ano, o tom jsem také kdesi četl. To víte, takovéhle věci jdou úplně mimo Senát, já se to dozvídám jedině z novin. No, to je znepokojující. Ano, je-li to tak, tak je to znepokojující. To říkám bez jakýchkoliv rezerv a výhrad.

Jaké pro to máte vysvětlení? Byl jste předsedou české vlády, je to tím, jak jsou zpravodajské služby v Čechách kontrolovány? Jako jeden z nejvyšších, rozumějme dokonce druhý ústavní činitel v zemi, jaké pro to máte vysvětlení?

My jsme měli s tou tehdy vznikající zpravodajskou službou, už vám ani neřeknu, jak se jmenuje, my jsme k ní nestačili získat důvěru, až do léta 1992, kdy jsme prohráli volby a šli jsme od válu. Já jsem potom nakonec na jejich naléhání přesvědčil vládu, že jsme jim dali jeden jediný úkol, aby zjistili, co jsou Harvardské fondy, co je, kdo je za tím, a to bylo ještě dost brzo, v té době ještě žádné podezření nebylo, ale my jsme cosi tušili. No, a víte, jak to dopadlo. Ten člověk, který měl ten úkol plnit, se nakonec s panem, se šéfem Harvardských fondů, s panem Koženým skamarádil a pracoval pro něj. Takže já s těmito službami žádné, jako když jsem stál v čele exekutivy, žádné zkušenosti nemám. Tehdy se mně jenom potvrdilo, že ty služby teprve, no, teprve se to učí a teprve hledají vhodné lidi, protože ten agent, který byl na ten úkol nasazen...

To znamená, že zatím i vy osobně nemáte ne zcela pevnou důvěru k těmto službám?

Od té doby žádné zkušenosti nemám, protože já nemám, ani jako předseda Senátu nemám k těmto službám naprosto žádný vztah. S těmi lidmi se nevídám, nezadáváme jim žádné úkoly. To jsme dělali, jak jsem řekl, naposledy někdy na jaře 92 a skončilo to prostě vlastně trapasem.

Petr Bruncvík tedy se dočkal i vaší odpovědi, že ne zcela souhlasíte se způsobem privatizace dolů na severu Čech. Takto mohu interpretovat vaši odpověď?

Tak se mi to v tuto chvíli jeví, ano.

Měla by vláda ten tender zrušit?

Ale to se mě neptejte. To já vám řeknu rovnou, že tomu prostě do té míry nerozumím a bylo by ode mě nefér, kdybych prostě řekl, co má vláda dělat, nebo co nemá dělat. My máme opravdu rozdělené role a Senát má zcela specifické role a my se je snažíme plnit. A my k vládě nemáme naprosto žádný vztah, to je veliký rozdíl. Sněmovna ji denně kontroluje mnoha způsoby. Senát je z této vazby vyvázán a má prostě jiné, má jiné úkoly.

Promiňte, odpovídáte na otázky posluchače a ten vás bere zjevně jako koaličního politika, který je součástí vlády, byť máte druhou nejvyšší ústavní pozici v zemi, a to pozici předsedy Senátu. Další otázka, které budete rozumět, protože se Senátu přímo týká. Je spor o název jednoho nového senátorského klubu, který vznikl v Senátu, klubu, který se jmenuje Nezařazení a kterému předsedá někdejší ředitel televize Nova, senátor Vladimír Železný, a v tomto klubu jsou dva dosud, nebo byli dva nezařazení, tedy Vladimír Železný a pan senátor Kubín a pak tři poslanci, promiňte, senátoři KSČM. Josef Zieleniec vám adresoval dopis, ve kterém protestuje proti názvu, kterým je tento klub označován jako Nezařazení. Co odpovíte Josefu Zieleniecovi na jeho dopis?

On mě v tom dopise dokonce nabádá, abych podnikl kroky. Já chápu jeho rozhořčení, dejme tomu...

Vám se také nelíbí ten název Nezařazení?

Líbí, nelíbí. Ten název je nejenom nelogický, ten je proti logice. Těchto pět senátorů se zařadilo do klubu a nazvalo se Nezařazení. Tak já si myslím, že to je takový jako slovní vtip, intelektuální provokace chcete-li, ale dovedu pochopit, že celé řadě senátorů se to nelíbí.

A teď to řešení?

My v těch našich sjetinách, kde jsou vždycky výsledky každého hlasování, máme nezařazené senátory a teď tam ještě vedle nich bude pět, kteří si taky říkají Nezařazení, ačkoliv se právě teď zařadili.

Máte teď třicet vteřin na to řešení, pane předsedo.

Mluvil jsem s nimi, s předsedou a s místopředsedou toho klubu. Nic jiného nemám k dispozici, než argumenty a vůli přesvědčit je. Musím říct, že zatím ústy senátora Železného to naprosto kategoricky odmítají, jakkoliv změnit ten svůj název. A není žádná moc, ani v Senátu ani nikde jinde, která by jim mohla poručit, jak se mají jmenovat, nebo která by jim mohla zakázat, že se mají jmenovat tak, jak se až do této chvíle pojmenovali.

Tedy patová situace.

Není to patová situace, je to mrzutost a je to tak trochu schválnost, ale samozřejmě svět se nezboří. My je dovedeme spočítat, nebo sebe dovedeme spočítat, ať už se jmenujeme jakkoliv.

Konstatuje předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Děkuji za čas věnovaný pořadu Interview BBC. Někdy na shledanou.

Děkuji vám, děkuji za otázky. Dobrou noc.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Nezařazení se nepřejmenují

Právo, 13. 11. 2003, strana 2 - Nově vzniklý Klub Nezařazení, v němž se sdružili dosud nezařazení tři komunističtí senátoři, Vladimír Železný a Jaroslav Kubín, leží v žaludku dalšímu nezařazenému senátorovi, Josefu Zielencovi. Ten požaduje, aby se klub přejmenoval.

Organizační výbor Senátu ve snaze vyhovět mu dospěl k závěru, že se pokusí členy klubu přesvědčit, zda by svůj název nezměnili. "Mohli by si říkat KUČ, tedy Klub účelový ," řekl Právu s nadsázkou předseda ústavněprávního výboru Jaroslav Kubera (ODS).

Místopředsedovi Senátu Janu Rumlovi (US-DEU) vznik klubu nevadí a ani jeho název. "Byl bych pro název Nezařazení minus Zieleniec nebo Nezařazení zařazení ," řekl s úsměvem Právu.

Včera se podle svých slov v BBC pokusil přesvědčit předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) o změně názvu klubu jeho šéfa Železného a Doubravu. "Řekli jsme mu, že žádná změna nepřichází v úvahu," řekl pak Právu Doubrava.

Senát zpřesnil novelu zákona o daních z příjmů, Sobotka souhlasí

PRAHA 12. listopadu (ČTK) - Novelou zákona o daních z příjmů, která snižuje podnikatelům sazbu daně v příštích třech letech z 31 na 24 procent, se bude muset opět zabývat Poslanecká sněmovna. Senát dnes totiž doporučil formulačně zpřesnit ustanovení novely, jejich význam ale nezměnil. Získal si tím ministra financí Bohuslava Sobotku (ČSSD), který přislíbil podporovat senátní verzi novely při novém schvalování ve sněmovně.

Senátor a předseda ODS Mirek Topolánek však dnes řekl rozhlasové stanici BBC, že občanští demokraté podají kvůli novele zákona o daních z příjmů stížnost k Ústavnímu soudu. "Rozhodnutí padne poté, co bude dokončena celá procedura, po schválení prezidentem a následně to vyjde ve sbírce (zákonů). Potom je ústavní stížnost na místě a pravděpodobně ji podáme, protože

Senát zcela evidentně projednával jiný tisk, než schválila Poslanecká sněmovna," uvedl Topolánek. Dodal, že ODS bude chtít na tomto problému demonstrovat nekvalitu legislativního procesu.

Daňová novela patří k 11 zákonům, které se týkají vládní reformy veřejných financí; horní komora žádnou z těchto předloh neodmítla, sněmovně ale vrátila ještě novelu zákona o účetnictví, která ruší jednoduché účetnictví. Kromě formulačních úprav navrhl Senát to, aby na podvojné účetnictví přešli i lékárníci, nikoliv ale majitelé domů. Ministr financí ani proti změnám v této novele neměl zásadní výhrady.

S účetnictvím souvisejí i dvě významnější změny, na nichž se senátoři shodli. Chtějí umožnit nepodnikajícím sdružením fyzických osob, aby si v souvislosti s přechodem na podvojné účetnictví rozložily až do roku 2007 daňové povinnosti, které se týkají jejich zásob a pohledávek. Živnostníci z řad účetních by také nemuseli platit správní poplatek za to, že od nového roku se jejich zařazení rozšíří i na vedení daňové evidence.

Senát dnes nevyhověl doporučení svého hospodářského výboru, který navrhl zvýšit horní limit pro odpis osobních automobilů pro podnikatele z 900.000 na 1,5 milionu korun. Neuspěl ani odborářský předák a senátor ČSSD Milan Štěch, který navrhoval zvýšit nezdanitelnou částku základu daně v případě fyzických osob o sedm procent, tedy z 38.040 na 40.800 korun pro každého občana - plátce daně. V příštím roce by tím státní rozpočet přišel o 2,5 miliardy korun.

Senátoři naopak schválili návrh Daniela Kroupy (za ODA), podle něhož se daň z přidané hodnoty nezvýší z pěti na 22 procent v případě kabelových televizí. Zvýšená daň tak bude platit pouze pro ostatní telekomunikační služby, jak požadují předpisy EU.

V případě kabelových televizí unie, jejímž členem se ČR má stát k 1. květnu 2004, poskytuje výjimky. Bez snížení sazby by daňoví poplatníci zaplatili od ledna do konce dubna navíc asi 150 milionů korun, "a zdá se, že zbytečně", podotkl Kroupa. Ministr jeho návrh podpořil.

Plánovaným snížením daně z příjmu pro podnikatele v příštích třech letech by firmy do roku 2006 ušetřily asi 33,5 miliardy korun. Pokles daní bude postupný. Od ledna se sníží na 28 procent, čímž firmy na daních ušetří téměř šest miliard korun. Na 26 procent sazba daně klesne v roce 2005 a na konečných 24 procent o rok později.

I živnostníci ve ztrátě budou nově platit minimální daň, která se bude počítat ze základu stanoveného jako polovina průměrné mzdy v ekonomice. Opatření by se mělo dotknout zhruba 330.000 podnikatelů, kteří nyní neplatí žádnou daň z příjmu. První minimální daň by živnostníci zaplatili v roce 2005, a to za rok 2004. U fyzických osob se sazby daně nemění, novela ale zvyšuje odčitatelnou položku na dítě z dnešních 23.520 korun na 25.560 korun za rok.

Vládní koalice svůj návrh obhajuje s tím, že menší daně podniků sníží nezaměstnanost a zachovají konkurenceschopnost české ekonomiky. Ministr financí na námitky ODS, že Slovensko, Polsko a Maďarsko snižují daně společnostem ještě rychleji, poukázal na to, že například Slovensko musí řešit výpadek rozpočtových příjmů zvýšením nepřímých daní. Část ekonomů se ale přesto obává, že zahraniční investoři přejdou do těchto zemí a ČR ztratí svoji atraktivitu.

ČR loni přilákala rekordní množství zahraničního kapitálu za 9,3 miliardy dolarů (asi 280 miliard korun). To je v přepočtu na obyvatele nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.