Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Podle vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody vedoucí české mise v úřadu prozatímní irácké správy Janina Hřebíčková 18. prosince v úřadu končí.

Cyril Svoboda ve studiu BBC

Tři předsedové v uplynulých šesti letech, i to je KDU-ČSL. Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda na víkendovém sjezdu v Ostravě po dvou letech neuhájil pozici stranického leadera, v boji o křeslo předsedy prohrál s Miroslavem Kalouskem.

Zvukový záznam ze sjezdu KDU-ČSL: Sto třicet jeden hlas získal kandidát Cyril Svoboda a nebyl zvolen. Sto šedesát čtyři hlasy získal kandidát Miroslav Kalousek a byl zvolen předsedou Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové.

Nejen o tom, proč Cyril Svoboda nepřesvědčil delegáty lidoveckého sjezdu o svých kvalitách, bude následujících třicet minut. Před námi je i dnes půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl dnes už bývalý předseda KDU-ČSL, nyní místopředseda této strany, vicepremiér, ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Dobré odpoledne.

Ještě před sjezdem jste v rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o svém předsednictví jako o hezkém příběhu a nyní, cituji doslova váš citát, nebo vaše slova z Lidových novin: "Je to hezký příběh, který má své peripetie, ale má dobrý konec." Konec citátu. Proč jste se tak hrubě zmýlil a váš hezký příběh skončil špatně, tedy že jste nebyl znovu zvolen?

Tak jistě se o tom bude možná ještě přemítat různě, ale já vidím jako hlavní důvod skutečnost, že celá naše strana i veřejnost mě zná a zná můj styl a způsob realizace politiky jako něčeho, co je mi bytostně vlastní. Já jsem skutečně jako do morku svých kostí politik. Ale strana ... nebo respektive delegáti se rozhodli, že pro budoucnost je lepší styl a způsob prosazování naší politiky, který nabídl Miroslav Kalousek, takže Miroslav Kalousek vyhrál. Takže je to asi takto, protože programově tady není žádný rozdíl, to také bylo mnohokrát řečeno, že naše strana má jeden program a tento program budeme všichni naplňovat, každý nyní svým dílem odpovědnosti, já samozřejmě jako místopředseda strany v odpovědnosti, která náleží místopředsedovi strany.

Vám skutečně bylo ještě v sobotu ráno jasné, že pozici obhájíte? Nebo jste tušil, že to dopadne špatně?

Nejlepší intuici měla moje žena, která to tušila, jak přišla do sálu, že to vypadá tak, že ta nálada vypadá, řekněme, jako tuhá, bych tak řekl. Z některých náznaků jsem poznal, že vůle je jít novým, nebo jiným způsobem, způsobem, který nabídl Miroslav Kalousek. Takže toto je rozhodnutí našeho sjezdu, jsme v předsednictvu, každý máme díl odpovědnosti, samozřejmě vždycky to platí, že předseda má největší.

Označil byste neobhájení pozice předsedy ve chvíli, kdy máte pozici vicepremiéra a ministra zahraničí, za svoji největší politickou prohru?

Já bych to označil za osobní, řekněme, zklamání, že to takhle dopadlo, ale já se nedívám na věci ...

Proč to není největší zatím politická prohra v dosavadní kariéře politika Cyrila Svobody?

Já vám to řeknu, proč ne. Protože já na všechno potřebuju odstup. Já potřebuju třeba odstup dvou, tří, pěti let, abych věděl, jestli něco bylo to největší zklamání nebo největší úspěch, protože to jsem si v životě osvědčil mnohokrát, že potřebuju na to delší časovou řadu, delší běh měsíců nebo let, potom se mi objeví v životě, jestli něco bylo dobré nebo ne. Takže ...

Tím naznačujete, že ...

Protože vy jste užil ...

Promiňte ... že možná dějiny dají Svobodovi zapravdu a za dva roky se může stát zase předsedou?

Ne, ne, o tom já teď neuvažuju, o něčem takovém. Ale já tím chci říct něco jiného. Že vy jste užil třetí stupeň, za největší prohru, nebo největší vítězství, takže život neskončil, já nehodlám zítra spáchat sebevraždu.

Ale když už tak doslova berete mou otázku, tak já jsem řekl: "Zatím za největší politickou prohru v kariéře politika Cyrila Svobody." Podívejte se na svoji dosavadní politickou kariéru, je to zatím největší prohra?

Zatím největší ...

Ano?

Nevím, jestli ... to bych se musel podívat do celého svého života. Znovu opakuji, protože všechno má svoje konsekvence, tak bychom taky mohli mluvit, jak dopadla otázka mého leaderovství a podobně. Potom nakonec se zase věci změnily, takže já se dívám na ten běh událostí skutečně v tom čase, jak běží, takže nevím, jestli tohle to je největší nebo není, protože uvidíme, co to přinese za ovoce. A bude-li to prospěšné pro KDU-ČSL a pro naši zemi, tak samozřejmě to nemůže být prohra, protože jsou pouze uvolnil tímto prostor pro ten styl, který ... na který naše strana sází, že to je ten styl, který povede dopředu.

Už jste si po těch několika hodinách, které uplynuly od konce sjezdu KDU-ČSL v Ostravě, vyhodnotil, proč především jste prohrál? Jednotlivé atributy vaší prohry?

Ne, to jsem řekl teď před chvílí, co si myslím, že je ten důvod. Že ten důvod je v tom, co ... protože programově jsme si nejenom blízcí, ale máme jeden program, takže to je akcent na způsob komunikace politiky, na způsob ...

To znamená, že jste ne zcela komunikoval do strany ...

Ne, já chci říct, že strana se rozhodla, že do budoucna to chce jinak, že to chce tak, jak nabízí Miroslav Kalousek. Takže to se všechno osvědčí také v budoucnosti, jak věci budou fungovat. Já samozřejmě přeju naší straně velký úspěch, takže tady není nic, co bych si nepřál negativního, ale ...

Nepodcenil jste dohodu Kalousek - Ambrozek, o níž jsme se, i když v náznacích, bavili před několika měsíci, když jste v tomto pořadu byl?

To, že se rýsovala, a to, že byla, mi bylo zřejmé, že dohoda existuje, že existuje dohoda mezi Liborem Ambrozkem a Miroslavem Kalouskem ...

Proč jste neuskutečnil protiofenzívu?

Já jsem v celém tom zápase zvolil způsob, který je mi vlastní, totiž to, že jsem komunikoval na otevřených schůzích s našimi členy na krajských konferencích a na dalších a prezentoval jsem svoje vidění toho, jak máme pokračovat dál. Bylo jasné, že se tedy delegáti rozhodli pro nabídku Miroslava Kalouska. Pořád mluvíme o tomtéž, ale já znovu říkám, to je základ toho všeho, všechno ostatní jsou věci, které mohly a nemusely mít vliv, podstatný nebo méně podstatný, ale tohle je základní zpráva.

Preference KDU-ČSL stagnují kolem osmi procent, vy jste ve svém předsednickém bilančním projevu mluvil o tom, že osmiprocentní podporu měli lidovci i za první republiky, a hledal jste historické souvislosti preferencí a podpory veřejnosti směrem ke KDU-ČSL nebo k lidovcům. Nový předseda, váš nástupce Miroslav Kalousek tvrdí, že potenciál lidovců je dvojnásobný, tedy rozumějme šestnáct až možná dvacet procent. Považujete tento odhad za reálný, šestnáct procent?

Tak je to vize, kterou předložil, představil nový předseda Miroslav Kalousek, takže také doufám, že se to podaří, tuto vizi zrealizovat. A pokud jde o ty procenta, o kterých jste mluvil před chvílí, to bylo v bilančním projevu, já jsem tím reagoval na skutečnost, že někteří říkají, že naše preference klesají. A já jsem ve své pasáži projevu ukázal, že neklesají, že se pohybují v jistém pásmu a že se pohybují již mnoho let, protože Česká republika není ani Bavorsko s CSU, ani, já nevím, Španělsko s lidovou stranou, protože máme i jiné podmínky, jiné obyvatelstvo, jinou religiositu a podobně.

Připomeňme si teď kandidátský projev Miroslava Kalouska, protože po svém vítězství řekl, že nechce destabilizovat postavení koaliční vlády, ale hodlá důrazněji hájit některá témata, která dosavadní vedení podle něj ne zcela dostatečně prosazovalo. Připomeňme si jedno z témat, kterými se Miroslav Kalousek vymezil proti vedení strany Cyrilem Svobodou.

Miroslav KALOUSEK (zvuková ukázka): Musíme také více a jednoznačně být slyšet v otázce bezpečnosti. Společným nešvarem liberalismu i socialismu je tendence řešit zločin tak, že se mu ustupuje, že se po čase začne říkat, že to vlastně žádný zločin není. Kdo tedy jiný než my by měl zásadně odmítnout legalizaci drog a legalizaci prostituce? Každý dealer jakýchkoliv drog je potenciálním vrahem našich dětí a jako takovým s ním musí být zacházeno. Skutečnost, že šedesát procent trestných činů je v této zemi pácháno recidivisty, nás opravňuje nekompromisně prosazovat zásadu třikrát a dost. Řada nevinných obětí dnes mohla žít, kdyby tato zásada byla v minulosti uplatněna.

Řekl v sobotu ve svém kandidátském projevu Miroslav Kalousek. Jste přesvědčen o tom, že například zásada třikrát a dost nebyla ze strany vašeho vedení dostatečně prosazována v rámci stran vládní koalice?

Tak byla prosazována ještě dokonce za opoziční smlouvy, já jsem tehdy předkládal ten návrh zákona, bylo to smeteno tehdy ve sněmovně velice rychle. A je to princip, který je potřeba znovu a znovu nastolovat, s tím já naprosto souhlasím, třikrát a dost má platit, to je jasné. No a pokud jde o ty drogy, tak naopak to je ... to, co říkal Miroslav Kalousek, s tím já naprosto souhlasím, to jsou skutečnosti, které je třeba uchovat v té stávající právní úpravě, protože tam je trestnost držení jakékoliv drogy.

Pokud bych ale po vás chtěl jednoznačně odpověď na otázku, zda jste jako předseda strany i z pozice vicepremiéra, ministra zahraničí některá témata, hlavní témata KDU-ČSL ne zcela dostatečně razantně prosazoval v rámci vlády, našel byste takové téma?

Na to je jediná odpověď. Musíme to porovnat s úspěšností prosazování razancí témat v budoucnu. Potom můžu debatovat o tom, co se podařilo a co ne ...

Počkáte si tedy na Miroslava Kalouska, rozumím-li tomu správně, a pak se bude srovnávat.

Jistě. My jsme uspěli nejenom ve vyjednávání reformy veřejných rozpočtů, ve výstavbě dálnice D47 do Ostravy, která bude postavena o rok dříve a o čtyřicet miliard levněji, a podobně. Takže ... a podařilo se nám zlepšit vztahy, já nevím, se sousedy, to všechno stálo velké úsilí.

Miroslav Kalousek na sjezdu, ale i po něm nedostatečnou sílu lidovců v rámci vládní koalice ilustroval i na příkladu neschválení zákona o rozpočtovém určení daní. Zjednodušeně řečeno, jde o míru financování krajů České republiky. Miroslav Kalousek na internetových stránkách KDU-ČSL dnes říká, cituji doslova: "Vadí mi základní porušování koaliční dohody ze strany ČSSD. Pak je těžké uplatňovat program KDU-ČSL." Konec citátu. Nebyl jedním z vašich problémů, že jste jako předseda KDU-ČSL ne zcela trval na dodržování koaličních dohod?

To, co se stalo kolem toho zákona, kolem zákona o rozpočtovém určení daní, tak to byla debata, která trvala dlouho. A to, co se ve sněmovně stalo, byl výsledek hlasování, to se stalo, myslím, dva dny před sjezdem nebo tři dny před sjezdem ...

Myslíte, že i toto ovlivnilo výsledek sjezdu?

Já nevím ... době nepřítomnosti předsedy strany Vladimíra Špidly. A na sjezdu došlo k setkání mezi Vladimírem Špidlou a našimi hejtmany, které se týkalo nejenom otázky zdravotnictví, ale také otázky rozpočtového určení daní, takže ta věc se bude znovu řešit. Takže teď máme v novém vedení šanci to dotáhnout do konce. To se stalo tak, že ten zákon nebyl přijat v Poslanecké sněmovně. To bychom mohli najít ještě víc příkladů, kdy se nějaké návrhy předložily ve sněmovně ...

To znamená, že bude KDU-ČSL prosazovat dodržení závazků ČSSD a ten zákon, rozumím-li tomu správně, bude předložen opět znovu a v nějaké legislativní nouzi?

Musí být předložen znovu. Pokud jde o ten spor, tak spor byl jednoduchý, spor byl o tom, jestli peníze mají přejít na kraje ve školství, v oblasti školství, protože školy jsou spravovány kraji a peníze zatím jdou z centra. Náš názor KDU-ČSL je jasný, celou dobu jasně řečený, že je třeba, aby ty peníze na ty kraje přešly.

To znamená, že v rámci asi stavu legislativní nouze, protože jde o financování krajů v roce 2004 ...

To je technická záležitost.

... takže vláda to bude předkládat co nejrychleji znovu.

Bude muset s tím vláda něco udělat. Musí to koalice potvrdit, tohle to, ale to je věc, která stejně by se řešila, sjezd, nesjezd. To jako na to, aby se to řešilo, sjezd neměl vliv, protože to je vůle naší strany dlouhodobě jasně řečená.

A když jste řekl, že se s premiérem Vladimírem Špidlou setkali hejtmani za KDU-ČSL, předpokládám, že i vy, že jste hovořili o zdravotnictví ...

To bylo setkání mezi premiérem a hejtmany, tam nikdo další nebyl, protože my ostatní jsme byli v programu sjezdu a věnovali jsme se našim delegátům, takže to bylo setkání jenom premiéra a hejtmanů.

Myslíte si, že by měla být odvolána Marie Součková, protože se prokázalo, že ne zcela zvládá pozici ministryně zdravotnictví?

Podívejte se, to je takový ten univerzální lék, ve zdravotnictví vždycky mají nějaké účinné léky. Jeden z léků je, že se neustále odvolávají ministři. Já si myslím, že to, co pomůže, je, že se představí koncepce, tu koncepci ... musí to být vládní koncepce, proto asi pan místopředseda vlády Sobotka je tím hlavním garantem. Tato komise ... nebo tato spolupráce by měla vést k tomu, že se předloží nová koncepce, která se ve vládě projedná, musí se realizovat.

To znamená, že by tuto koncepci měla mít čas předložit Marie Součková a neodvolávat ji.

Já si myslím, že není důvod teď odvolávat paní ministryni Součkovou, protože odvolávat ministra je vždycky velmi jednoduché. Nový ministr než se zapracuje, než věci zvládne, tak se zase ztrácí čas. Tady jsme pod velikým tlakem času, obzvlášť pokud jde o financování nemocnic, to se musí řešit teď, ale ne řešit to, že bude nový ministr, který jako než se do všeho zasvětí, takže myslím si, že je potřeba spíše hledat to řešení touto cestou.

Miroslav Kalousek ve svém kandidátském projevu otevřel na sjezdu KDU-ČSL i další téma, které se podle něj ne zcela řeší, vypořádání vztahu státu a církví.

Miroslav KALOUSEK (zvuková ukázka): Jako křesťanská strana jsme stranou občanskou a nekonfesní, nejsme tedy a nebudeme exponenty žádné církve na české politické scéně. Ale jako konzervativní strana si uvědomujeme nesmírný význam církví, které ve společnosti mají, a proto nepolevíme v zápasu o konečné spravedlivé uspořádání vztahů mezi státem a církvemi, vztahů, které v civilizované zemi už dávno měly být vypořádány.

Řekl v sobotu ve svém kandidátském projevu Miroslav Kalousek. Vláda premiéra Vladimíra Špidly má za sebou rok a půl existence. Jste přesvědčen z pozice vicepremiéra o tom, že tento rok a půl vláda nepromrhala v konečném řešení problematiky uspořádání vztahu státu a církví?

Vláda se zabývala mnohými dalšími velmi citlivými a velmi komplikovanými tématy a tento závazek je závazek na celé volební období, takže vláda se tím bude zabývat. Je to závazek, který je ...

Promiňte, už byl rok a půl, aby se jím zabývala ...

Já vím, já vás slyšel, já jsem slyšel, já jen tím chci říct, že ta věc se musí dořešit. Problém je, že se tento vztah řeší od roku 1990 a ještě ho nebyla žádná vláda schopna vyřešit. My máme v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády závazek, že se půjde cestou fondů. Je také důležité, aby se církve také shodly na tom, které řešení je také pro ně přijatelné, protože to je také velmi komplikovaná otázka. Tak ...

Můžete naznačit, v jakém časovém harmonogramu reálném by mohlo dojít k zásadnějším krokům už dořešení vztahu států a církví?

Ano, premiér mluvil s biskupy, když bylo výročí pontifikátu Jana Pavla II., tak to, myslím, je tři neděle, nebo jak dlouho, tak mluvil s biskupy a biskupům dal příslib, že se tím vláda bude zabývat na počátku příštího roku.

To znamená, že na počátku příštího roku by mohla padnout ze strany vlády klíčová rozhodnutí týkající se dořešení ...

Koncepce.

... konečného vztahu státu ...

To určitě. Je to potřeba dočinit, učinit, protože to je stálý problém české politické scény, stále otevíraný a stále neřešený a neustále budící různé obavy, podle mě obavy, které nejsou na místě.

Včetně restitucí církevního majetku bude ten problém vyřešen?

To se musí vyřešit otázka obecně toho vztahu státu a církví, který se týká teda i majetkové oblasti. Jaká to je forma, to teď nechci předjímat, jestli to je čistá restituce nebo zda se vytvoří nějaká renta nebo se vytvoří nějaký fond nebo něco podobného, to je otázka formy, ale v koaliční smlouvě se mluví o fondu, ale nemluví se o čisté restituci.

Nový šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek od svého zvolení nesčetněkrát zopakoval, že jeho neúčast ve vládě není handicapem, ani překážkou komunikace ve vládní koalici s ČSSD a US-DEU, rozumějme ze strany KDU-ČSL. Kalousek také řekl, že nemíní usilovat o vládní křeslo. Opět si připomeňme jeho slova pronesená na sjezdu.

Miroslav KALOUSEK (zvuková ukázka): Chci jasně říct, že žádná destabilizace nehrozí. Kdokoliv z nás mohl a stále ještě může destabilizovat vládu a přesto to, pokud budou dodržovány koaliční dohody, nikdo nikdy neudělá, ne proto, kdo je zrovna předsedou, ale proto, že za současného rozložení politických sil je to ta nejlepší varianta pro Českou republiku i pro KDU-ČSL.

Prohlásil v sobotu na sjezdu KDU-ČSL nový předseda Miroslav Kalousek. V případě, že se ukáže neúčast nového předsedy lidovců jako nevýhoda KDU-ČSL ve vztahu vládní koalice jako celku, jak by se měl problém Miroslava Kalouska jako předsedy strany, který není ve vládě, jak by se měl řešit podle vás?

Zatím nevím, v čem je ta nevýhoda. Miroslav Kalousek je předseda rozpočtového výboru, což je ...

Víte, v čem může být ta nevýhoda? Vzpomínáte si, když, a nevím, jakého tématu jednání vlády se to týkalo, kde bylo zapotřebí, abyste se ještě v průběhu jednání vlády sešli vy tři předsedové stran, Mareš ... ne ...

Daleko do sněmovny není. Máme telefony, může se kdykoliv přerušit jednání, odložit bod, sejít se, v tom žádný problém ... to je technická záležitost. A Miroslav Kalousek ...

Vylučujete tedy, že by někdy v budoucnu musela být rekonstruována vláda kvůli ...

Já nevidím tady ten důvod. To, co chci říct, já jsem ministr zahraničních věcí, já jsem plně nasazen tuto funkci dělat podle mých sil a schopností. Myslím si také, že to, co se činí na ministerstvu zahraniční věcí, je ku prospěchu České republiky. To je taky v rukou premiéra, to musí také o tom rozhodovat premiér. Já sám abych mluvil o sobě, mně žádná židle, ani ta, na které tady u vás sedím, nepřirostla ke mně, takže ...

To znamená, že kdyby bylo zapotřebí, aby se ... vznikne-li nějaký problém Kalousek, aby se vyřešil, tak vy byste dal k dispozici svoji židli.

To ne, to ne. Já jsem přesvědčen o tom, že je potřeba plnohodnotně vykonávat tento mandát, také sjezd podpořil všechny tři členy vlády. Já odpovídám na vaši otázku, že nevidím problém v tom, že Miroslav Kalousek není členem vlády, protože mimo jiné hraje velmi důležitou roli v tom, že je předsedou rozpočtového výboru, což je klíčový výbor. A komunikace stejně probíhá, každý týden jedná koalice, takže kdykoliv se problém ukáže, tak spolu komunikujeme, u toho Miroslav Kalousek jako předseda strany vždycky bude. Takže já tam nevidím ... teď nevidím žádný důvod, proč by se to mělo dít. Jenom jsem řekl, že to je taky v ruce premiéra, toto, že to není jenom v ruce politických stran, ale taky v ruce premiéra.

Po prohře v boji o předsednické křeslo se Cyril Svoboda rozhodl ucházet a nakonec získal křeslo místopředsedy KDU-ČSL. Proč jste chtěl být v týmu Miroslava Kalouska?

Protože mám jediný velký cíl, to je prospět KDU-ČSL a naplňování politiky křesťansko-demokratické strany, naší strany. A tomu je ...

A pokud byste byl vně, tak si myslíte, že byste uškodil?

Ne, já hlavně jsem nechtěl, víte, aby tady bylo něco, což taky ve mně není, něco jako, já nevím, uražená ješitnost nebo tak jako tak tady s tím teď praštím a vy si dělejte, co chcete, to jsou ... to není správné, protože každý máme podíl odpovědnosti takový, jaký nám delegáti sjezdu svěřili. Mně svěřili post místopředsedy, to je velká odpovědnost ve vedení strany ...

Jakou oblast budete chtít mít pod sebou?

O tom se povede debata.

Můžete naznačit ...

Zítra se o tom povede debata ráno.

... co byste rád vy osobně?

Tak zřejmě nebude asi žádné překvapení, že se budu starat o zahraniční vztahy naší strany s partnerskými stranami, s institucemi a tak dále. To určitě. Pochybuji o tom, že by toto dělal někdo jiný.

Člen libereckého krajského předsednictva KDU-ČSL Jiří Veselka teď při pohledu na to současné vedení, nové vedení KDU-ČSL říká, že, cituji doslova: "Bude záležet, jak se Kalouskovo a Svobodovo křídlo v KDU-ČSL mezi sebou domluví." Jak byste mu odpověděl na tuto námitku, že nyní bude záležet na tom, jak se vaše dvě křídla, Svobodovo a Kalouskovo, domluví.

Tak sjezd rozhodl ...

Vy se dohodnete.

My ne ... my budeme sledovat všichni prospěch naší strany. Čeká nás extrémně těžký rok, rok, kde budou několikery volby, a proto je potřeba, aby všichni dali ruce k dílu, aby šli k pumpám, aby se skutečně věci zdařily. Takže to je asi moje reakce na tuto otázku. Já tady nevidím důvod, aby se dělala nějaká speciální jednání mezi nějakými křídly. Navíc já ta křídla nikdy jsem neviděl nějak ostře, že by tam byla nějaká jasně oddělená křídla. Samozřejmě, že Miroslav Kalousek má některé své skalní stoupence, já také, to je jasné.

A skalní stoupenci budou pacifikováni ku prospěchu KDU-ČSL.

Skalní stoupenci ... všichni jsou nejskalnějšími stoupenci KDU-ČSL jako strany, to znamená, že všichni mají jediný zájem, aby naše strana mohla být prospěšná a užitečná občanům skrze ... ve volbách aby dala nejlepší kandidáty. To je největší ambice všech.

Vy jste ve svém bilančním projevu v sobotu na sjezdu KDU-ČSL řekl, teď vás budu citovat doslova: "Zápas o naše členství v Evropské unii bohužel neskončil, naopak jeho druhá etapa začala bojem o podobu budoucí ústavní smlouvy. Opozice nás chce zavést zpět." Konec citátu. Čím především vás opozice chce zavést zpět? A je to ta obava, kterou máte v souvislosti s integrací a se vstupem České republiky do Evropské unie, nyní jako největší?

To bude těžký zápas na české, domácí politické scéně, to není zahraničně-politická otázka. Ten zápas o vstup do Evropské unie, respektive o schválení té nové smlouvy, která založí ústavní uspořádání Evropské unie, takže znova opakuji, je to domácí záležitost. Je to zápas, který se bude týkat naší budoucnosti, takže proto to je zápas, který tady je. A v čem vidím jeho problém, vidím v tom, že je pojímán na české politické scéně, říkám to k mé lítosti, opozicí nacionálně, nikoliv v tom pravém slova smyslu, abychom měli co nejlepší výchozí pozici, ale strhává se to k zápasu kdo z koho u nás doma.

Prezident Václav Klaus v rozhovoru pro pořad Hardtalk v televizi BBC řekl, že Česká republika ráda vstoupí do Evropské unie, i když v této zemi evropská integrace vyvolává podle něj jisté obavy. Prezident rovněž řekl, že se nepovažuje za eurofanatika, ale za eurorealistu.

Na dotaz, zda se Klaus považuje za eurorealistu pesimistického, odpověděl, že je velmi optimistický člověk, neboť optimismus je nezbytný předpoklad k životu. Nicméně Václav Klaus naznačuje, že jistým nebezpečím je podle něj, že se bude na jedné straně zvyšovat mezinárodní význam kontinentu a regionů, ale na druhé straně se celkově sníží vliv národních států, což je podle něj jasně patrnou snahou. A říká doslova: "Mou ambicí je nalézt rovnováhu mezi úrovněmi rozhodování."

Je to jenom Klausova ambice nebo ambice české zahraniční politiky?

Evropská unie není a nebude státem, v tom je vůle úplně všech. Za druhé, v Evropské unii státy chtějí, aby byla jasná dělba mezi pravomocemi, které jsou vykonávány Evropskou unií, to znamená všemi členskými státy, a pravomocemi, které zůstanou na národní úrovni.

Souhlasíte s tím nebezpečím, o kterém hovořil prezident Klaus v rozhovoru pro BBC?

Já to ... já nevidím tady nebezpečí, které by vedlo ke ztrátě naší suverenity, ke ztrátě naší národnosti, našeho státu nebo něco takového, to nevidím. Vidím jenom tady samozřejmě velký zápas, který je, aby Evropská unie byla funkční, i když se rodina rozšíří o dalších nových deset dětí, aby ta rodina fungovala funkčněji. Ten zápas se tu svádí. Samozřejmě, že tam mají zájem velké státy, malé státy, střední, různě se to prolíná na tu či onu otázku, ale to je ta debata, o které se vede. A proto říkám, že nás opozice chce vést zpět, protože chce jít někam před maastrichtskou smlouvu.

Myslíte, že v tom opozici napomáhá i prezident? Ano nebo ne?

Pan prezident není člověk, který by byl nepopsaným listem. Pan prezident byl ... Václav Klaus je v politice od roku 1990 a jeho postoje na řadu otázek jsou velmi dobře známy, to znamená, že jsou i dnes prezentovány. A to, že pan prezident měl vždycky jistou, řekněme, skepsi vůči Evropské unii, to je také pravda, ale je to pohled politický a naprosto legitimní.

Poslední otázka a aktuální událost, o níž se BBC dozvěděla. Vedoucí české mise v úřadu prozatímní irácké správy Janina Hřebíčková 18. prosince v Iráku končí. BBC tuto informaci potvrdila sama Hřebíčková. Je pravda, že jste se dnes ráno setkali a že Janina Hřebíčková 18. prosince končí?

Ano, je to pravda. My jsme se setkali dnes ráno. Já jsem tuto skutečnost věděl. Podívejte se, paní Hřebíčková předvedla obrovský kus práce v mimořádně komplikovaný situaci, v mimořádně komplikovaných podmínkách, takže jí můžu jenom poděkovat. A musíme ...

Víte, kdo ji ... na její místo nastoupí?

To chci právě říct, že musíme hledat nového nadšence, nového hrdinu, který se stejným nadšením půjde pracovat na její místo, nebo na místo obdobné, protože není nutně ... není nutné, aby to bylo stejné místo. Ale ...

Bude to někdo z jejího týmu?

Já nevím, teď to ještě nevím, to budeme řešit v nejbližších dnech. Ale důležité je, že účast a zastoupení České republiky je mimořádně dobré, je to i její dílo. Je lepší, než by odpovídalo naší velikosti.

Konstatuje vicepremiér, ministr zahraničí České republiky, místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC, děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Proč prcháme z Iráku

Respekt, 1. 12. 2003, strana 5 - Kuvajtská velvyslankyně padla, ale její žalobu kabinet zatím vyvrátit nedokázal. Válka proti al-Káidě zmnožuje své oběti v řadách české diplomacie: už druhý velvyslanec během krátké doby padl kvůli své kritice spojeneckých postojů pražské politické elity. Oba dva odvolaní ambasadoři přitom patřili do "výkladní skříně" ministerstva zahraničí a podíleli se na významných mezinárodních angažmá České republiky. Nicméně ani jeden z nich nakonec nevydržel mlčet.

Zatímco někdejšího velvyslance v Afghánistánu a Pákistánu Petra Přibíka před časem připravila o místo jeho neochota přehlédnout zbabělost dvou ministrů Zemanovy vlády, kuvajtská ambasadorka Jana Hybášková se minulý týden pustila veřejně do křížku s celým kabinetem. Příčinou se stalo vládní rozhodnutí stáhnout z Iráku náš hlavní příspěvek spojenecké misi - polní nemocnici. "Právě nyní, kdy sedmá polní nemocnice sklízí plody enormního lidského i finančního nasazení a kdy potvrzuje dobré jméno naší země, je stažena," postěžovala si v Mladé frontě ostřílená diplomatka Hybášková, která se svého času o vyslání špitálu do jihoirácké Basry zásadním způsobem zasloužila. A sklízela pak za to dlouhou dobu pochvaly od nadřízených i z médií.

Ne že by z vojenského hlediska šlo o bůhvíjaký přínos: vojenské nemocnice poslali do Iráku samozřejmě i Američané a Britové a třeba také Poláci a Němci. Nicméně ochota ji vyslat měla především politický a symbolický význam - stvrzovala, že jdeme do protiteroristické kampaně nejen slovy, ale i činem. Díky tomu jsme pak dostali možnost ovlivňovat mezinárodní politický vývoj: čtrnáctičlenný český expertní tým patří mezi nejpočetnější zahraniční skupiny rozhodující dnes nejen o budoucnosti Iráku, ale třeba i o změně politické mapy Středního východu.

Čeští politici byli ze zahraniční prestiže nadšení a pro lékaře měli jen slova chvály. "Díky vám má Česká republika v USA dveře otevřené na nejvyšších místech. Jsme na vás hrdi," řekl polním lékařům v létě při návštěvě Basry ministr Cyril Svoboda. "Spojenci o naši přítomnost stojí, a proto požádám parlament, aby prodloužil irácké misi mandát," slíbil o pár týdnů později v Iráku ministr obrany Miroslav Kostelka. Vedle propagačního a symbolického významu hrála nemocnice samozřejmě i velkou praktickou roli: lékaři ošetřili tisíce pacientů, denně zachraňovali lidské životy.

Přesto musela nemocnice z rozhodnutí parlamentu a vlády svoje brány 20. listopadu definitivně uzavřít. Oficiální důvody byly tři: nedostatek peněz, nedostatek personálu a zhoršující se bezpečnostní situace. Nad všemi třemi argumenty ovšem visí otazník. Totiž: Česko nabízí do mezinárodních operací spojencům zatím jen čtyři příspěvky. Jednotku okamžitého nasazení, průzkumníky, protichemickou rotu a polní nemocnice. Na víc nemáme vyspělou techniku, ani vojáky. Armáda je před reformou - takže to spojenci chápou.

Je ale neuvěřitelné, že ani tuto omezenou účast nedokážeme udržet v operacích delší dobu. Čeští diplomaté i šéfka našeho expertního týmu Janina Hřebíčková volali po tom, aby špitál zůstal na místě aspoň do té doby, než skončí celá spojenecká mise - tedy do příštího června. Proč jsme nemocnici nedokázali platit aspoň do té doby? "Vzdáváme se extremistickému nepříteli, který na nás nikdy přímo nezaútočil, pohodlnosti armádního zdravotnictví, bezpečnostním obavám armády a nedostatku obecné politické vůle dovádět věci do konce. Proto jdeme domů," navrhla ve svém středečním textu pro MF Dnes možné odpovědi velvyslankyně Hybášková.

Reakce vlády přišla už druhý den po publikaci článku: ministři se na nočním zasedání rozhodli velvyslankyni odvolat. Důvod? Nepřípustná kritika vlády. "Tento krok rozhodně podepíši," kvitoval to vzápětí prezident Václav Klaus a v pátek večer o sesazení diplomatky definitivně rozhodl. Sehnat ale příslušné ministry zahraničí a obrany, aby se vyjádřili k věcným výtkám špičkové úřednice, není možné - oba jsou na služebních cestách.

Ústy svých mluvčích však kritiku paní Hybáškové odmítají jako "hrubé lži a zkreslení". Nikomu se nevzdáváme a vůle máme dost, chybí jen peníze a lidé. "Sice máme stovky lékařů v našich zařízeních, ale část z nich jsou ženy, které do mise nechtějí, a někteří lékaři nemůžou, protože jsou nemocní, anebo by to psychicky nezvládli," vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Ladislav Štícha, proč vlastně ministr Kostelka nesplnil svůj letní slib a nežádal o prodloužení mise.

Takže nemáme dost lidí na to, aby se mohli střídat po půl roce. To je však v rozporu s tvrzením generálního štábu. "Naši lékaři jsou vojáky jako třeba letci nebo tankisté, takže prostě musí jít tam, kam určí rozkaz. A pokud jim brání zdravotní nebo třeba rodinné důvody, nemají v armádě co pohledávat," říká mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

"V Iráku neustále vzrůstá počet zabitých vojáků a my jsme za ty naše zodpovědní. Nechceme, aby je vozili zpět v pozinkovaných rakvích," zkouší Štícha jiné vysvětlení, ale opět je tu problém: vojenští lékaři jsou vojenskými právě proto, aby mohli být vysláni do boje. Kvůli možné hrozbě zranění i smrti jsou oproti civilním lépe honorováni , a jak říkal náčelník generálního štábu Jiří Šedivý: "Voják musí s takovým rizikem počítat."

Stejně tak nemůže stažení beze zbytku vysvětlit ani nedostatek peněz: Špidlova vláda nedávno vyslala nečekanou šestimiliardovou injekci do českých nemocnic a ministerstvo obrany si minulý týden dokázalo prosadit dokonce 25 miliard na nákup nových obrněných transportérů. Jak s tím koresponduje neschopnost najít půl miliardy na další rok pro irácký špitál? "To už nemá cenu rozebírat," říká mluvčí Štícha. "Prostě tak bylo rozhodnuto a k tomu rozhodnutí byly objektivní důvody."

V otázce, co bude s českou přítomností v Iráku dál, ministerstvo zahraničí zatím poněkud tápe. "Nic není rozhodnuto, ale já sám za sebe říkám, že bych byl příznivcem třeba toho, že bychom Iráku pomohli třeba nějakým školením, trénováním nějakých policistů nebo diplomatů nebo tak," řekl v rozhovoru pro českou redakci BBC už před měsícem ministr Svoboda. "O žádném plánu další irácké pomoci nemám v tuto chvíli informace," říká jeho první náměstek Jan Kohout dnes. "Každopádně se chceme zamyslet nad vysláním osmdesáti vojenských policistů do regionu."

Lidovci: Trestejme více recidivisty

Mladá fronta DNES, 14. 11. 2003, titulní strana - KDU-ČSL připravuje zákon, kterému se říká "třikrát a dost" Praha - Během několika týdnů hodlá KDU-ČSL vrátit do politické debaty své staré téma: přísné trestání recidivistů podle zásady "třikrát a dost".

Podobné zákony již platí na Slovensku, ve Velké Británii a v pětadvaceti státech USA. Tento princip umožňuje odsuzovat k mimořádně vysokým trestům - až na doživotí - ty, kteří třikrát spáchají většinou závažné trestné činy, jako jsou vraždy, znásilnění či zneužívání dětí. V každé zemi se to však velmi liší.

A s čím přijdou lidovci? Prosazení principu "třikrát a dost" slíbil nový předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ve svém nominačním projevu na víkendovém sjezdu strany. Kalousek také včera v rozhovoru pro MF DNES řekl, že bude návrh prosazovat, i když se proti němu postaví koaliční partneři: "Nemohu počítat s tím, že takový návrh předloží vláda, proto předložíme iniciativu vlastní," řekl Kalousek. Také jeho předchůdce, ministr Cyril Svoboda, v BBC potvrdil, že souhlasí s "třikrát a dost".

Příslušný návrh už zpracovávají lidovečtí poslanci vedení Pavlem Severou. Jeho obsah však tají: "Mohu jen říct, že bude odlišný od našeho návrhu před sedmi lety," říká poslanec Severa. Lidovecká iniciativa už jednou sněmovnou totiž neprošla - stalo se to v roce 1996. A ani teď to nevypadá na úspěch.

"Kdyby se to mělo týkat jen dopravních přestupků, problém bych s tím neměl," říká předseda poslanců ČSSD Petr Ibl. "Pokud by měl být záběr tohoto návrhu širší, příliš by se mi to nelíbilo."

Hrdinové naší doby

Právo, 12. 11. 2003, publicistika, autor: Martin Hekrdla, strana 7 - Už je to jisté: vedoucí české mise v úřadu prozatímní irácké správy Janina Hřebíčková si 18. prosince v Bagdádu sbalí kufry. Toho dne tam její mise nadobro skončí a - půjde-li všechno dobře - na Vánoce bude v klidu a míru domova.

Irák je pro civilisty nebezpečný. Když tuto naši - nepochybně hrdinnou - ženu v pondělí ráno šéfdiplomat Cyril Svoboda přijal k vážnému pohovoru a k poděkování za její dosavadní práci, asi nemusela nosit dříví do lesa. A sáhodlouze líčit, v co se od 1. května, od oficiálního konce války v Iráku, mezitím proměnily "obnova a rozvoj" této okupované země.

Někteří publicisté už neváhali vytáhnout z jámy pamětnice starý termín z vietnamského terénu: špinavá válka. Gerilové útoky a odvetné "šťáry" proti teroristům jsou tam na denním pořádku. Explodují auta sebevrahů, padají budovy i helikoptéry zásluhou bomb a raket. Od konce války tam zahynulo více než 150 amerických vojáků a jeden voják polský. Ovšemže Polska jeszcze nezginiela, to je jen těžce raněna naděje, že po pádu tyranského Saddámova klanu bude osvobozený lid pomalu, ale přece nakonec obšťastněn demokracií a prosperitou.

Jednou z vytrvale předkládaných vizí byla před válkou také představa, že preventivní útok na Irák, byť i s vylhanými polními strašáky na vojenských fanglích a v ústech renomovaných politiků, odpojí od středovýchodního inkubátoru líheň různých terorismů a přinejmenším zahájí stabilizaci celé oblasti. Letmý pohled na labyrint izraelsko-palestinských slepých uliček zatím dokládá pravý opak. Tím spíš pohled na trosky obytného komplexu v saúdskoarabském Rijádu, který se tento víkend stal cílem útočníků.

Janina Hřebíčková není sama, kdo si rezignovaně (?) balí zavazadla anebo si je už zabalil. OSN od masívního vražedného útoku na své sídlo v Bagdádu výrazně omezila své angažmá. V sobotu 8. listopadu, kdy jsme v Česku letmo vzpomněli bitvy na Bílé hoře, ohlásil Mezinárodní výbor Červeného kříže "dočasné" uzavření svých kanceláří v Bagdádu a v Basře. Kdekdo a kdeco tam zvedá kotvy a skoro to vypadá na útěk…

Jen jedno jsem zatím ještě neslyšel: že by se nějaká firma dobrovolně vzdala jakékoliv irácké zakázky, kterou jí v předlouhé frontě konkurentů přidělil osud a příslušné úřady. Z mnoha zpráv a dojmů člověku padají ruce. V Londýně se příští týden - u příležitosti třídenní návštěvy George W. Bushe - očekávají masové demonstrace.

A Tony Blair už dnes hrdinsky vyzývá odpůrce války, aby pustili z hlavy minulé děje. Aby se jen a jen radovali, že Irák byl konečně - jedno jak - zbaven krutého Saddáma a jeho zjevně úchylných synů. A aby laskavě mysleli na budoucnost, čili na "obnovu a rozvoj" země.

Jenže například různé lékařské organizace a expertní týmy právě na budoucnost myslí, když nyní lomí rukama nad očekávanými zdravotnickými problémy v Iráku. Vždyť se tam podle nich teprve válkou zdravotní systém, beztak ničemný a léta postižený embargem, takřka zcela zhroutil.

Teprve válka přinesla masovou inhalaci zplodin z hořících ropných věží a všeobecnou konzumaci závadné vody. Statisíce dětí tam neprošly triviálním očkováním. A to vše představuje časovanou bombu dlouhodobých vážných problémů. A jak je možné zapomenout na minulé lži, jestliže pomalu každý den se rodí nové?

Vylhané přece nebyly jen zbraně hromadného ničení, vylhaná byla i mediální show kolem hrdinského "osvobozování" zajaté a zraněné (leč nestřežené a iráckými lékaři pečlivě ošetřované) americké vojačky Jessicy Lynchové.

A jako by to nestačilo, včera vyšla nová kniha Jsem taky voják: Příběh J. L., v níž jakýsi Rick Bragg najednou - po tolika týdnech! - tvrdí, že tato devatenáctiletá dívka v maskáčích byla během svého zajetí znásilněna. Dotčení iráčtí lékaři to odborně popírají a jsou tímto obviněním zdrceni. Ale to nic, hlavně že důvěra iráckého lidu v osvoboditelskou misi cizích vojsk je den ode dne pevnější…

Když Cyril Svoboda děkoval do mikrofonu BBC Janině Hřebíčkové za práci "v mimořádně komplikovaných podmínkách", svěřil posluchačům úvahu, že účast ČR v Iráku je "lepší, než by odpovídalo naší velikosti". A že za odvolanou ženu "musíme hledat nového nadšence, nového hrdinu, který se stejným nadšením půjde pracovat na její místo".

Ale hrdina není ten, kdo se pouze nebojí, nýbrž ten, kdo beze strachu usiluje o věc zcela čestnou a spravedlivou. Hrdina musí být bez bázně a hany.

Svoboda: Hřebíčková v Iráku končí

Právo, 11. 11. 2003, strana 2 - Janina Hřebíčková, koordinátorka české účasti na obnově Iráku, končí. Rozhlasové stanici BBC to včera řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda s tím, že Hřebíčková ukončí své působení v Iráku k 18. prosinci tohoto roku. "Ano, je to pravda. Setkali jsme se dnes ráno. Předvedla velký kus práce. Můžu jí jen poděkovat," uvedl.

Prozatím není jasné, kdo Hřebíčkovou nahradí. "Musíme hledat nového nadšence, hrdinu, který půjde pracovat na obdobné místo," dodal Svoboda. Hřebíčková v Iráku působí od května. V minulosti pracovala pro mezinárodní organizace, diplomatické instituce i zahraniční televizní stanice převážně v krizových oblastech. Devět let byla zaměstnána u OSN, mimo jiné pracovala pro televizní stanice OSN v Chorvatsku a do loňského roku v Kosovu.

Hřebíčková v Iráku v prosinci končí

Hospodářské noviny, 11. 11. 2003, strana 3 - Vedoucí české mise v úřadu prozatímní irácké správy Janina Hřebíčková skončí 18. prosince v Bagdádu své poslání. Ministr zahraničí Cyril Svoboda včera rozhlasové stanici BBC řekl, že nástupce Hřebíčkové bude vláda hledat v nadcházejících dnech.

"Paní Hřebíčková předvedla obrovský kus práce. Mohu jenom poděkovat," uvedl Svoboda. Hřebíčková v Iráku působí od května. Podle českého experta Martina Dvořáka, který v českém týmu v Iráku také působí, se z Iráku stahuje koncem roku zhruba třetina z 16 pracovníků.

Svoboda řekl, že Hřebíčková v Iráku 18. prosince končí

PRAHA 10. listopadu (ČTK) - Šéfka české mise v úřadu prozatímní irácké správy (CPA) Janina Hřebíčková končí v úřadu 18. prosince. Rozhlasové stanici BBC to dnes řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Nástupce Hřebíčkové bude vláda hledat v nadcházejících dnech.

"Je to pravda. Dnes ráno jsme se setkali. Já jsem tuto skutečnost věděl. Paní Hřebíčková předvedla obrovský kus práce v mimořádně komplikované situaci v mimořádně komplikovaných podmínkách. Mohu jenom poděkovat," informoval Svoboda.

Hřebíčková v Iráku působí od května. V minulosti pracovala pro mezinárodní organizace, diplomatické instituce i zahraniční televizní stanice převážně v krizových oblastech. Devět let byla zaměstnána u OSN, mimo jiné pracovala pro televizní stanice OSN v Chorvatsku a do loňského roku v Kosovu.

Podle českého experta Martina Dvořáka, který v českém týmu v Iráku také působí, se z Iráku stahuje koncem roku zhruba třetina z 16 pracovníků. Dvořák, který je mezi odcházejícími, řekl, že v jeho případě nejsou důvodem bezpečnostní obavy, ale rodinná situace.

Vláda prý dala všem na vybranou, zda obnoví smlouvy, které měli všichni členové mise do konce roku, nebo jestli z Iráku odejdou. Dvořák zatím nedokázal říci, zda se za všechny, kdo se rozhodnou pro odchod, bude hledat náhrada.

Svoboda řekl, že Hřebíčková v Iráku 18. prosince končí

PRAHA 10. listopadu (ČTK) - Šéfka české mise v úřadu prozatímní irácké správy (CPA) Janina Hřebíčková končí v úřadu 18. prosince. Rozhlasové stanici BBC to dnes řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Nástupce Hřebíčkové bude vláda hledat v nadcházejících dnech.

"Je to pravda. Dnes ráno jsme se setkali. Já jsem tuto skutečnost věděl. Paní Hřebíčková předvedla obrovský kus práce v mimořádně komplikované situaci v mimořádně komplikovaných podmínkách. Mohu jenom poděkovat," informoval Svoboda.

Hřebíčková v Iráku působí od května. V minulosti pracovala pro mezinárodní organizace, diplomatické instituce i zahraniční televizní stanice převážně v krizových oblastech. Devět let byla zaměstnána u OSN, mimo jiné pracovala pro televizní stanice OSN v Chorvatsku a do loňského roku v Kosovu.