Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Podle generálního ředitele Českých drah Petra Kousala hodlají dráhy v příštích čtyřech až pěti letech propustit bezmála třicet tisíc lidí.

Petr Kousal ve studiu BBC

Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes generální ředitel Českých drah Petr Kousal, přeji vám hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když jste se začátkem března ujímal funkce generálního ředitele Českých drah, řekl jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny, cituji doslova: "Nejprve se musíme podívat na to, jak přilákat cestující do poloprázdných vlaků." Čtvrtého září jste na tiskové konferenci oznámil, že od dubna dráhy vykazují nárůst přepravy o čtyři procenta měsíčně a dodal jste, že na loňskou úroveň by se, co se počtu přepravených lidí týče, měly České dráhy dostat v říjnu, stalo se tak?

Ano, stalo se tak a mohu to potvrdit, poněvadž jsem právě dostal výsledky za deset měsíců a České dráhy v roce 2003 za deset měsíců přepravily 145 milionů osob, což je stejný výsledek jako v roce 2002, když jsem nastupoval do funkce, tak zde byl propad 6,5 milionu cestujících.

Znamená to, že co se počtu přepravených osob týče, tak to nejhorší mají České dráhy za sebou?

Co se týká počtu přepravených osob, tak nevím, jestli mají České dráhy to nejhorší za sebou, ale v každém případě jsme rádi, že k tomuto trendu došlo, že nastal a věřím tomu, že i do konce roku ještě získáme některé cestující, oproti loňskému roku, navíc.

Kolik máte předpoklad?

No, tak máme předpoklad, že bychom měli přepravit alespoň 170 milionů jako v loňském roce.

Můžete říci, jaký je váš plán, co se počtu přepravených lidí Českými drahami týče, v roce 2004?

Co se týká v roce 2004, tak bychom chtěli přepravit zhruba stejný počet cestujících a zejména bychom chtěli získat stejné tržby jako letos, a to znamená 5,8 miliard korun.

Když se zaměřím na růst počtu přepravených lidí po tom dlouhodobém poklesu a výrazném poklesu, o němž jste hovořil, čím ještě především chcete nalákat lidi na železnice?

Lidi na železnici chceme získat jednak lepší kulturou cestování, jednak připravujeme nový jízdní řád, který bude platit v prosinci letošního roku, kde jsme zavedli nové spoje a samozřejmě jsme zlepšili i návaznost spojů a já mám zejména velký zájem o to, aby naše vlaky byly čistší. Já jsem působil v Rakousku, mně se to tam líbilo a tuto praxi bych chtěl převést i do mého působení v Českých drahách.

Zatím o tom mluvil každý generální ředitel a nic se s čistotou, téměř nic se, ať jsem spravedlivý, ve vlacích nestalo. Jak to chcete udělat vy, aby konečně došlo k naplnění slov, že České dráhy budou spojovány nikoliv se špinavými toaletami a kupé?

No, podívejte se, České dráhy za prvé mají vozový park, který má průměrné stáří dvacet pět roků, takže už to je velká nevýhoda pro naši železnici ve srovnání s ostatními železnicemi, ale já si myslím, že co se týká toalet, tak naši pracovníci nemusí chodit jenom s hadrem a vodou, ale oni mohou chodit i s novým linoleem a mohou chodit se štětkou a barvou a rovnou tuto zažranou špínu přetírat.

To znamená, že chystáte nějakou poměrně výraznou rekonstrukci, vnitřní rekonstrukci vlaků, které jsou zašlé, špinavé?

Tak, já jsem přijal hned na začátku mého působení opatření, která byla rozepsána na jednotlivá vozová depa, která se zabývají touto čistotou, touto rekonstrukcí a všichni vedoucí pracovníci na této střední úrovni mají toto za úkol a jsou za to osobně hodnocení.

Promiňte, ale sedí před vámi váš zákazník, který pravidelně týden co týden dvakrát používá vlak, a to dokonce na hlavní trati mezi Prahou a Českou Třebovou a nevšiml jsem si, že od vašeho nástupu do funkce, rozumějme od března, vlaky na těchto tratích, tedy na hlavním koridoru, se nějak změnily a byly přetřeny.

No, tak já si myslím, že ty vlaky jsou v určité lepší čistotě, ale na druhé straně...

Můžete mi říct, kterým vlakem jezdíte?

Já jezdím vlakem z Prahy do Prostějova.

To jezdíte eurocity, pravděpodobně.

No, jezdím do Olomouce a samozřejmě pak v Olomouci přesedám na normální regionální vlaky. Prostějov - Nezamyslice a tam je ta čistota jako vidět je a já si myslím...

Tak, asi to vidí vaši podřízení, že jezdíte tím vlakem, tak váš přetřeli, můj je stále špinavý.

Víte, já si myslím, že to není zas tak jednoduché v této osmdesátitisícové armádě a změnit myšlení našich pracovníků, je to jeden z nejtěžších úkolů, které máme před sebou.

Když jsem citoval vaše slova z Hospodářských novin, dovolte mi, abych teď citoval vaše slova z rozhovoru pro týdeník Reflex, kde jste před měsícem mluvil o systému slev. Opět doslovný citát: "Existuje řada slev a slev ze slev, které jsou nepřehledné. My bychom je chtěli zpřehlednit." Kdy dojde ke zpřehlednění na Českých drahách, podle představ Petra Kousala?

To jste velice krásně řekl. Já znovu podotýkám a stojím si za tím, slev je na Českých drahách hodně, je to také i vzhledem k tomu, že chceme přilákat všechny druhy našich cestujících, ale podotýkám, že tyto slevy jsou podstatně jednodušší než jsou v zahraničí. Působil jsem v Rakousku a tam se vydávají CD-romy, a tak je to složité, aby to cestující pochopili.

Vy se v nich vyznáte, ve slevách?

Ve slevách rakouských drah je velice těžké se vyznat...

Ne, v českých jsem myslel.

Co se týká slev Českých drah, tam přistupujeme k tomu zjednodušení a znovu připravujeme další zjednodušení nového grafikonu vlakové dopravy a připravujeme i například víkendovou slevu pro naše cestující.

Co je levnější, rychlometrická banka nebo cestování na zákaznickou kartu, ať si vás vyzkouším?

Ať si mě vyzkoušíte. No, tak já bych nerad, abyste mě zkoušel a nerad bych na to teď odpovídal.

Říkáte, že znáte systém slev, tak co je levnější?

No, tak víte, ona je to otázka, z jaké strany toto vezmete, na jakou vzdálenost a tak dále. To je velice složité, na toto odpovědět tak od pasu.

Měla by to být kilometrická banka, pokud jsem dobře počítal, ale neodpověděl jste na otázku. Kdy by, podle vašich představ, tak jak vy si představujete systém slev v podniku České dráhy, mělo k naplnění vašich představ dojít?

Kdy by mělo dojít? Já znovu podotýkám, že na některé slevy jsou i naši cestující zvyklí a je to i otázka jako příjmu tržeb. Ono zase úplně zjednodušit slevy, to znamená někoho odradit od cestování, a to potřebuje, je třeba hlubší analýzy, na to, abychom řekli okamžitě, které slevy nejsou výhodné, které ba naopak přitahují cestující. My tyto analýzy provádíme...

Dojde k nějakým výraznějším změnám v systému slev od nového jízdního řádu ke čtrnáctému prosinci?

Ano, my například odbouráváme taková složitá byrokratická nařízení, jako odbouráváme vypisování rodných čísel, aby karty byly opatřovány fotografiemi neustále novými každý rok, takže...

Omlouvám se, opět vás přeruším, protože to, že odbouráváte rodná čísla, nemýlím-li se, tak to je povinné ze zákona, co se týče ochrany osobních údajů, odbourávat rodná čísla, jestli se nemýlím, tak do konce roku se musejí rodná čísla, podle právě zákona o ochraně osobních dat. To není nic, co by souviselo s byrokracií na Českých drahách.

Já si myslím, že naše slevy jsme teď rozdělili do třech takových základních skupin, a to, když se podíváte na skupinu mládež do 26 let, na rodiny s dětmi a na dojíždění do práce, tak pak v tomto systému slev se vyznat již není tak těžké.

Jak bylo řečeno, od 14. prosince letošního roku začne platit nový jízdní řád Českých drah. Které změny byste v souvislosti s novým jízdním řádem, který vstoupí v platnost v polovině prosince, označil za revoluční, jsou tam vůbec nějaké takové?

Já bych nechtěl ještě předjímat, poněvadž budeme mít příští týden tiskovou konferenci, na kterou zvu i vás, pane redaktore, a samozřejmě ostatní redaktoři jsou pozváni...

Promiňte, ale nezvete tam asi posluchače BBC, to byste se divil, kdyby měli přijít, takže řekněte, prosím, které změny považujete za revoluční v souvislosti s jízdním řádem.

Já si myslím, že ty revoluční změny jsou takové, že připravujeme lepší spojení například s metropolí Vídeň, připravujeme lepší spojení se zahraničním jako s Berlínem, Budapeští, s Bratislavou, to jsou naši, řekl bych, nejbližší partneři, takže to jsou změny, které jsou na základě našich analýz připraveny pro nový jízdní řád.

Co běžný cestující, který nerad cizinu?

Co běžný cestující, který nerad cizinu? Tak, samozřejmě zavádíme nové integrované systémy, například v Brně, a tam je to systém zcela nový v propojení, zjednodušení integrovaného dokladu, a tak přizpůsobujeme vlastně poptávku městské hromadné dopravy ve prospěch i železniční dopravy a navazujeme...

Znamená to, že daleko více posilujete, ať už je to v Brně nebo v Praze či dalších větších městech, integrovanou dopravu?

Posilujeme integrovanou dopravu, zejména příměstskou dopravu a vytváříme k tomu i to, že například chceme nasadit ještě v letošním roce, popřípadě hned na začátku roku, čtrnáctou a patnáctou soupravu 741, to jsou ty nové soupravy, soupravy z Vagónky ČKD, je to výrobek našeho průmyslu, českého průmyslu, a já budu rád, když tyto nové vozy budou jezdit v okolí Prahy.

Vy jste 4. září novinářům naznačil, že zrušíte v souvislosti s novým jízdním řádem neefektivní a trvale ztrátové spoje. Zůstalo v souvislosti s tvorbou nového jízdního řádu u toho, že jste snížili rozsah osobní přepravy o tři procenta, což jste naznačoval počátkem září, nebo se číslo tři procenta zrušených a neefektivních spojů změnilo?

Číslo tři procenta zrušených neefektivních spojů bych řekl, že je stejné, ale naopak se zvýšil počet nových spojů, které jsme na základě našich analýz pokládali za nutné a i za výdělečné, takže...

Kolik se tedy zvýšilo?

Takže, suma sumárum předpokládáme, že rozsah vlakové dopravy se zvýší zhruba o necelé procento.

To znamená, že čtyři procenta jste přidali, tři procenta neefektivních zrušili?

Dá se to tak říct, protože každý jízdní řád je o tom, že se ruší neefektivní spoje a naopak se zavádí ty, kde očekáváme zvýšený zájem cestujících a vyšší tržby.

V celkovém podílu nárůstu nových spojů o jedno procento?

V celkovém podílu nárůst celkových spojů zhruba o jedno procento a je rozdíl, poněvadž to hovořím jak o dálkových spojích, tak i o příměstských spojích a konečné číslo se teprve právě dolaďuje, neboť konečný jízdní řád je sice hotov, ale určité úpravy se provádí a čísla počítají.

Devátého října jste na tiskové konferenci řekl, že České dráhy chtějí letos snížit ztrátu proti původnímu plánu o miliardu, na pět set milionů korun českých. Nakolik je tento plán reálný, když dráhy letos nemají pokrytých zhruba 2,6 miliardy korun za zajišťování dopravní obslužnosti v rozsahu, který si stát objednal?

Já si myslím, že, právě jsme dozorčí radě předkládali naše hospodaření za devět měsíců a mohu říci našim posluchačům, že České dráhy jsou v černých číslech, a to již třetí měsíc za sebou a přibývají nám jak tedy cestující, respektive jsme je srovnali s loňským rokem, tento propad cestujících, máme větší objem přepravy, nákladní přepravy zhruba o čtyři procenta a co je důležité, České dráhy platí jak sociální pojištění, tak zdravotní pojištění, naftu, plyn, veškeré faktury jsou zaplaceny nejpozději deset dní pozadu.

To znamená, že nemáte závazky po lhůtě splatnosti jako podnik?

V podstatě ne.

Ministerstvo dopravy letos několik měsíců Českým drahám neplatilo měsíční splátky za dopravní obslužnost, měsíčně přitom mělo ministerstvo drahám odvádět přibližně 400 milionů korun. Připomeňme, jak ministr dopravy Milan Šimonovský 4. září před těmito mikrofony zdůvodňoval neplacení záloh Českým drahám.

Milan ŠIMONOVSKÝ /zvukový záznam/: Peníze máme připraveny, nemůžeme je vyplatit právě pro rozpor s rozpočtovými pravidly republiky. Řešíme problém, který jsem zdědil po svém předchůdci, kdy předepsané příjmy dvě miliardy korun, které předepsala Zemanova vláda tomuto resortu, nebyly zákonně splnitelné a tudíž nebyly reálně splnitelné, a proto jsme tento rozpor uplatnili u finančního úřadu a v současné době čekáme na rozhodnutí ministerstva financí o tom, že nemusíme vázat výdaje, to znamená, že můžeme vyplácet dotace tak, jak jsme je předpokládali. České dráhy tyto peníze dostanou.

Čtvrté září a slova ministra dopravy Milana Šimonovského. Pokud se nemýlím, tak jste si kvůli neplacení ze strany ministerstva dopravy museli vzít dvě půjčky od komerčních bank v řádu tří set a čtyř set milionů korun. Můžete prozradit, kolik jste zaplatili na úrocích za tyto půjčky?

Tak, za prvé to nebyly jenom Komerční banky, byla i Komerční banka i jiné banky.

Myslel jsem komerční banky s malým písmenem.

Tak, děkuji. Byly to tři měsíce a co se týká úroků, tak o tom nebudu hovořit, poněvadž tyto úroky budou uhrazeny i ministerstvem dopravy, takže České dráhy o žádné finanční prostředky v tomto smyslu nepřišly.

Ale přišel o ně daňový poplatník, když tu částku bude muset zaplatit ministerstvo dopravy. Můžete říci, jak velké ty úroky jsou?

Nemohu toto říci, poněvadž to je otázka...

Poněvadž kryjete svého ministra.

Ne, tak kryji, nekryji svého ministra. My ty peníze dostaneme, a to není problém Českých drah a já bych se nechtěl vyjadřovat k tomuto, poněvadž toto byl problém ministerstva dopravy.

Dobře, zeptám se ministra dopravy, kolik schválně dluží. Zatím se už nestalo a předpokládáte, že se do budoucna ani nestane, aby České dráhy měly prodlení a neplatily za dopravní obslužnost?

Já předpokládám, že už se tak nestane.

Další téma: České dráhy jako největší zaměstnavatel. Opět se vrátím k vašim slibům, které jste dal v březnu, když jste usedl do funkce generálního ředitele Českých drah, znovu cituji vaše slova z rozhovoru pro Hospodářské noviny ze 6. března 2003, doslovný citát: "Stavy začneme snižovat na generálním ředitelství. V tomto objektu je kolem osmi set zaměstnanců, ale máme i jiné budovy, kde sídlí řídící pracovníci, my jako akciová společnost jsme převzali organizační strukturu dřívější státní organizace." Na generálním ředitelství jste zrušili dvě divize a počet lidí snížili o sto padesát. Přesto, počítám-li dobře, na generálním ředitelství Českých drah zůstává 650 lidí, není to ještě hodně?

Já si myslím, že jak se to zase vezme. Je to otázka hospodaření a vlastně, jak je nastavený celý systém. Já si myslím, že ta slova, která jsem řekl v březnu, jsem splnil. Začal jsem, já jsem podotkl i někde v kamenném domě, jsem začal odshora a těch sto padesát pracovních míst bylo zrušeno. Já podotýkám, že padesát míst bylo zrušeno a nikdo na nich neseděl, ale bylo to komplikované i proto, když jsme propouštěli někoho, tak jsme toto volné místo museli nabídnout a...

To znamená, padesát míst bylo neobsazených, a to jste je de facto zrušili jenom papírově?

Papírově, ale...

Sto lidí jste propustili?

Sto lidí jsme propustili. Já bych to řekl ještě tak, že z toho polovina odešla buďto do důchodu nebo předčasného důchodu, anebo využila sociální program, anebo dalších padesát zaměstnanců přešlo do nižších složek Českých drah, kde bylo nedostatek pracovníků.

To znamená, že to propuštění zas nebylo tak bolestivé, jak jste to popsal?

No, tak já si myslím, že bolestivé to bylo, poněvadž si musíme uvědomit, že to jsou také velmi dobře placení pracovníci, jsou to odborníci a i v tomto smyslu je kolikrát velmi těžké se těchto odborníků zbavovat.

Z toho, jak hovoříte, vyvozuji správně, že nebudete z těch šesti set padesáti propouštět další lidi, že není možné očekávat další radikálnější snížení počtu zaměstnanců na generálním ředitelství?

Samozřejmě lze očekávat další snižování, poněvadž celá firma musí hospodařit ekonomicky. My jsme nastartovali ekonomizaci celého podniku, my jsme nastartovali nové ekonomické změny a i tímto zrušením divizí jsme nejen ušetřili sto padesát pracovních míst, my jsme také ušetřili asi 130 milionů korun.

Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek však v souvislosti se změnami na generálním ředitelství Český drah říká:

Jaromír DUŠEK /zvukový záznam/: V současné době bych řekl, že nedochází k příliš organizovaným změnám a obávám se, že ne zrovna citlivě přistupuje vedení podniku k prosazování připravovaných změn. Mám tím na mysli různé organizační změny, které jsou nepředjednávány s odborovými organizacemi a které působí spíše chaoticky a působí spíše na rozvracení morálky zaměstnanců než na to, aby získaly jejich podporu.

Co konkrétně má Jaromír Dušek na mysli? Na tuto otázku v rozhoru pro BBC odpovídá:

Jaromír DUŠEK /zvukový záznam/: Dejme tomu, že bylo přeskupeno generální ředitelství, aniž by byly známy kroky, které by vedly potom k témuž kroku na středním a nižším článku řízení, nebo je snaha sloučit některé instituce uvnitř, aniž by se to dopředu projednalo se zaměstnanci.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Připouští generální ředitel Českých drah Petr Kousal, že změny, ke kterým ve struktuře podniku přistupuje, jsou změny chaotické?

Ale ne, samozřejmě to musím protestovat, to není v žádném případě ani trošku pravda. Veškeré změny, které máme, jsou jednoznačně připravovány jak managementem, tak je to připravováno našim odborem strategie. Jsou to změny promyšlené a jsou to změny, které vlastně vyžaduje ekonomika našeho podniku. Kdybychom nic nedělali, tak můžeme skončit v tom samém pětimiliardovém propadu, tak jako můj předchůdce v loňském roce, ale my jsme akciová společnost a my se musíme řídit obchodním zákoníkem a pro nás neplatí, abychom šli do určitého rizika pětimiliardového propadu.

A připouštíte tu námitku, že ony změny ne zcela dostatečně konzultujete s odbory, jak Dušek naznačuje?

V žádném případě, to bych se ohrazoval. O všech změnách tak, jak je podle kolektivní smlouvy, jsou naši pracovníci, odboroví, informováni. Já bych chtěl znovu říct, že ta změna zrušení divizí byla připravena již k 1. červenci, ale vzhledem k tomu, že pan Dušek si kdysi stěžoval, že to není zcela prokomunikováno, tak jsme ještě znovu komunikovali, znovu vysvětlovali, poněvadž jsme nechtěli jít proti našim zaměstnancům...

Vidíte, přesto Jaromír Dušek v rozhovoru pro BBC aktuálně říká, že pokud vedení nebude dál s odbory komunikovat, což prý se nyní podle něj děje, tak dojde na dráze k bouři.

Já opravdu nesouhlasím, že bychom nekomunikovali. Já například, teď jsme zahájili kolektivní vyjednávání, máme setkávání s našimi pracovně-odborovými centrálami. Já, co mám možnost, tak jezdím na setkání přednostů stanic, kteří jsou samozřejmě organizováni v odborech, veškeré dokumenty, které jsou v představenstvu, jsou zasílány našim odborovým pracovníkům. Navíc pan Dušek je členem dozorčí rady a veškeré dokumenty chodí přes dozorčí radu, takže s tím absolutně nesouhlasím.

České dráhy jsou se 77 tisíci zaměstnanci největším zaměstnavatelem v zemi. Představenstvo podniku už schválilo koncepci postupného snižování počtu zaměstnanců ve firmě. Můžete potvrdit či vyvrátit, že během čtyř až pěti let chcete dojít ke stavu, kdy by na Českých drahách pracovalo jen padesát tisíc lidí?

Samozřejmě, tyto záměry bychom chtěli uskutečnit, ale je to také otázka finančních prostředků do techniky na železnici, je to otázka finančních prostředků třeba na doprovodný sociální program, protože žádná železnice by se neobešla bez podpory například sociální program. A já znovu říkám, my máme nastartovanou změnu vlastní racionalizace, změnu, kdy chceme zavádět pomocí výpočetní techniky novou organizaci práce a popřípadě i autorsing firmy, kdy přepokládáme, že některé činnosti by mohly být z naší organizace vyčleněny, je to v podstatě kuchařka, jak to dělají všechny okolní železnice.

Ale pokud nedostanete státní podporu na to masivní propouštění, tak se neuskuteční, rozuměl jsem?

Ne, ne, já jenom si myslím, že v ostatních státech při radikální reformě železnice například pomohl stát státním sociálním doprovodným programem.

Kolik, podle vašich představ, abyste splnili svůj plán a v příštích čtyřech až pěti letech propustili z Českých drah třicet tisíc lidí, kolik byste potřebovali od státu na ten doprovodný sociální program?

Já nemohu hovořit, kolik chceme od státu. Já můžu říct klidně, že nemusíme dostat nic, poněvadž to nezávisí od státního doprovodného programu.

Teď už vám vůbec nerozumím. Tak na jednu stranu říkáte, že potřebujete doprovodný sociální program...

Ano, protože bych chtěl, aby ty dopady, ty tvrdé dopady na naše pracovníky, aby byly změkčeny určitým sociálním doprovodným programem. My, jako firma, se musíme chovat obchodně, a to záleží, že my musíme hledat racionalizaci naší činnosti tak, aby firma se nedostala do konkurzu. My buďto musíme platit faktury i platit mzdy. Když nebudeme platit faktury, tak jsme v konkurzu, když nebudeme platit mzdy, jsme ve stávce a my musíme tedy zcela jednoznačně hledat racionalizační řešení.

Nerozumím, omlouvám se, nerozumím. To znamená, že ten doprovodný sociálních program by byl na bedrech státu?

Samozřejmě i na bedrech státu, poněvadž potřebujeme, aby se naši pracovníci rekvalifikovali.

Kolik by tedy, podle vašeho odhadu, bylo zapotřebí ze státní pokladny na ten...

Já vám číslo neřeknu, protože já ho nevím, kolik by bylo potřeba. My jsme nehovořili o tom, kolik...

A už jednáte s ministrem dopravy Milanem Šimonovským o tom, že, aby byl váš cíl uskutečněn během čtyř až pěti let - propuštění třiceti tisíců lidí, aby stát připravil nějaký takový sociální doprovodný program?

Sociální doprovodný program platí do roku 2005 pro České dráhy a já bych byl rád, aby tento sociální program se tak jako v jiných zemích prodloužil, ale o konkrétní výši můžeme teprve jednat, až budeme mít přesně zpracováno, kolik pracovníků, v jakých oborech a zda to bude odčlenění do jiných firem, popřípadě do dceřiných společností, nebo to bude úplně mimo České dráhy.

Ministr dopravy Milan Šimonovský v souvislosti s efektivitou fungování Českých drah v rozhovoru pro BBC říká:

Milan ŠIMONOVSKÝ /zvukový záznam/: Stát nevyrovnává plně náklady, které České dráhy s dopravní obsluhou mají. Já to pokládám za správné. Vytváříme motivační prostor pro snižování nákladů Českých drah a jen takováto politika může vést k tomu, aby se zvýšila produktivita práce na Českých drahách, aby se snížily náklady a zreálnily se náklady tomu, co skutečně mohou stát.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr dopravy Milan Šimonovský. Co krom snižování počtu zaměstnanců je podle generálního ředitele Českých drah Petra Kousala hlavním klíčem k efektivitě podniku?

Hlavním klíčem k efektivitě podniku je také změna chování našich všech pracovníků k našim zákazníkům.

Toho chcete docílit jak? Protože váš předchůdce Dalibor Zelený před těmito mikrofony sliboval, že bude chtít prosadit etický kodex zaměstnanců Českých drah. Nakonec se mu to nepodařilo dojednat s odbory, takže například ten etický kodex nikdy připraven nebyl a je to dluh Dalibora Zeleného. Jakou cestou chcete jít vy?

Já právě jdu cestou i vysvětlováním našim zaměstnancům, v jaké situaci se České dráhy nyní nachází, že už to není taková jednoduchá situace, jako byla předtím a že opravdu na to, na co si nevyděláme, to nebudeme mít.

Etický kodex nikoliv?

No, tak etický kodex samozřejmě může být. Já chci, aby byli pracovníci hrdí na svoji profesi a svým i vlastním chováním a s řízením této firmy bych chtěl, aby opravdu byli pracovníci hrdí na to, že u Českých drah dělají.

Vstoupil jste s odbory do kolektivního vyjednávání, plán vedení Českých drah je růst mezd o tři procenta, což by znamenalo stagnaci mezd reálných. Odbory naopak navrhují desetiprocentní růst, což by znamenalo růst reálných mezd o sedm procent. Kam jste ochoten jít, je pro vás číslo pět procent akceptovatelné, jak naznačuje Jaromír Dušek, že k takovému kompromisu by mohlo dojít?

Já si myslím, pane redaktore, že dnes, když vlastně prakticky začalo to kolektivní vyjednávání, říkat dopředu vám, co bude pro nás dostatečné, to přece ode mě nemůžete chtít.

Deset procent považujete za přemrštěný požadavek?

Deset procent považuji za přemrštěný, řekl bych až nezdravý projev.

A tři procenta považujete za podmrštěný?

Já tři procenta považuji za reálný.

Za reálný, pět procent za nereálný.

To je celý komplex otázek, to nejsou pouze mzdy. To je dovolená, to jsou jiné benefity, to je pojištění našich zaměstnanců a tak dále.

To je konec. Říká generální ředitel Českých drah Petr Kousal v rozhovoru pro BBC. Děkuji za účast v tomto pořadu, za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Děkuji, děkuji.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.