Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Václav Moravec moderátor

Předsedovi ústecké krajské organizace ČSSD vadí otálení poslance Josefa Hojdara při návratu do poslaneckého klubu strany.

Jaroslav Foldyna ve studiu BBC

Miloš Zeman byl a stále ještě je pro nemalou část sociální demokracie nejlepším polistopadovým lídrem strany. Zemanovi příznivci rok a půl po jeho odchodu hltají občasná vystoupení svého guru. Naposledy se tak stalo 25. září, kdy bývalý premiér a předseda sociálních demokratů kritizoval vládní návrh reformy veřejných financí.

Miloš ZEMAN, bývalý premiér a předseda sociálních demokratů (zvuková ukázka): Sociální demokracie podle mého názoru touto reformou zradila svůj volební program. Ano, je to velmi tvrdé slovo, ale já jsem byl vždy zvyklý označovat pátou kolonu za pátou kolonu, teroristu za teroristu a tedy nevidím důvod, proč bych zradě neříkal zrada.

Pravil 25. září Miloš Zeman. Na kolik jsou sociálním demokratům prospěšná vystoupení důchodce z Vysočiny? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu i dnes zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda sociálních demokratů Ústeckého kraje a zástupce hejtmana tohoto kraje Jaroslav Foldyna, přeji dobrý den.

Dobrý den, dobrý večer.

Za jak vlivného politika sociální demokracie se Jaroslav Foldyna považuje?

To jste mě zaskočil touhle otázkou, to se těžko odhaduje. Já si myslím, že budeme tak vlivní, jak jsme úspěšní v tom svém počínání v Ústeckém kraji, v Děčíně, tak to je ta úměra.

Jste úspěšný ve vašem počínání?

Když řekneme, že jsme od roku 93 v Děčíně téměř neprohráli žádné z těch voleb, vyjma těch posledních senátních, kdy ve finále tedy jsme byli až druzí, což oproti jiným krajům, jiným okresům byl problém, že jsme o pět procent převyšovali v průměru výsledky krajských voleb napříč Českou republikou, tak jsme v Děčíně úspěšní a v Ústecké kraji tím, že jsme strategicky dokázali dohodnout jakousi věcnou koalici s Občanskou demokratickou stranou přes poměrně nepříznivý výsledek, tak jsme úspěšní, tak ten vliv se odvíjí od té úspěšnosti.

V případě příštího roku 2004 bude možné poměřit váš úspěch, či neúspěch opět volebními výsledky, rozumějme především v krajských volbách. V případě, že byste byli neúspěšní, odstoupil byste, či odešel byste?

Já to mám dokonce v plánu, pane redaktore, já se domnívám, že je potřeba nést politickou zodpovědnost. Naše příprava na krajské volby byla zejména v tom, že jsme si vyhodnotili neúspěch předchozích voleb. A ten předchozí neúspěch nebyl neúspěch, či úspěch sociální demokracie, ale byl to neúspěch nás samotných, protože jsme sestavili špatnou kandidátku, nepostavili jsme osobnosti od jedničky do pětapadesáti, které by dobře oslovily tu veřejnost, která nás volila a skončili jsme jako třetí. Proto jsme vybojovali mezi sebou vnitřní střety tak, jak to v té politice má být. Myslím si, že korektně a postavili jsme kandidátku, troufám si říct, o mnoho lepší. Samozřejmě se můžou do voleb promítnout jiné faktory, které budou z té velké politiky.

Záleží, zda se nebudete pak vymlouvat na ty velké faktory a hlava ze špalku opět bude vyjmuta a s tím, že bude stát na svém krku, nebo sedět na svém krku. Nevím, co hlava dělá, jestli sedí?

Já se přiznám, že to bude kompilace několika faktorů. Jestliže dopadneme tak, jak dopadne průměr celé republiky a možná o něco lépe, tak není nutné jakkoliv se tím jaksi výrazněji zabývat a říkat: "To je naše vina." Jestli bychom dopadli ale výrazně hůř než naši kolegové v jiných krajích, tak je nutné zvážit své setrvání a z mého hlediska je nutné podat návrh o vyslovení důvěry, či nedůvěry.

Neuvažujete v té rovině, že byste pak odstoupil z pozice lídra ústecké ČSSD a že byste z politiky odešel?

Tak z politiky odešel, jistě bych nabídl svůj post svým kolegům v krajské sociální demokracii a snažil bych se dál pracovat pro sociální demokracii.

Vy vedete krajskou organizaci sociální demokracie, na kterou upřel pozornost poslanec, předseda hospodářského výboru Josef Hojdar, stalo se tak v červenci, kdy na protest proti reformě veřejných financí vystoupil z poslaneckého klubu strany. Koncem října krajská konference sociálních demokratů v Chomutově vyzvala Josefa Hojdara, aby se do klubu vrátil. Zatím se tak nestalo. Nevadí vám ta prodleva, že se tak nestalo?

Tak, já bezprostředně teďko v posledních dnech nehovořil s panem poslancem Hojdarem. Ten můj poslední ...

Otázka zněla, prodleva, zda vám vadí, či nevadí?

Vadí mi prodleva, ale neumím ji zdůvodnit nebo ji odsoudit. Možná že k tomu je nějaký důvod, ale já jsem s panem poslancem ani ve sněmovně v této chvíli nebyl. Chtěl bych, aby se pan poslanec do klubu vrátil a tak zní také naše dohoda, která následovala okamžitě bezprostředně po konferenci.

Nicméně Josef Hojdar do poslaneckého klubu strany řekl, že se možná vrátí, když 29. října prohlásil, cituji doslova: "Ještě jsem se nevrátil a udělám to až potom, až si vyjasním některé věci s vedením klubu a strany." Co když se ty věci nevyjasní a do poslaneckého klubu ČSSD se nevrátí?

To je potom osobní problém pana poslance Hojdara. My jsme mu nedali žádný mandát k tomuto vyjednávání ...

Promiňte, to není jenom jeho osobní problém, je to bezesporu i problém té strany?

Samozřejmě, že je to problém té strany, nicméně já neznám důvody, proč by se neměl vrátit nebo argumentace, která by následovala po tom jeho rozhodnutí, ale v této chvíli je pro mě důležité, že pan poslanec Hojdar dostal jakousi důvěru delegátů té krajské konference a na závěr mně řekl, že se do klubu vrátí poté, co si řekne některá slova s předsedou strany. A já pořád čekám, že se do něj vrátí.

V případě, že by taktizoval i po schůzce s Vladimírem Špidlou a Petrem Iblem a nevracel se, tak jak by se zařídila ústecká organizace ČSSD?

Tak, já si myslím, že potom pan poslanec Hojdar by musel své postoje vysvětlit tomu krajskému výkonnému výboru, který má dvacet jedna, dvacet dva členů a ti by zvážili, zdali ty věci, které pan poslanec říká, stojí za nějaké stanovisko nebo jaksi, jaký si k němu zaujmou, jaké stanovisko. A já bych tady předjímal. Já bych chtěl, aby se pan poslanec vrátil.

A prodleva vám vadí?

A prodleva mi v této chvíli vadí.

Když byl Josef Hojdar začátkem října v Interview BBC, odpovídal na otázku, zda jeho vystoupení z poslaneckého klubu nebylo, řekněme, zbytečným gestem, které pouze oslabilo sociální demokracii.

Josef HOJDAR (zvuková ukázka): Já si skutečně nemyslím, že jsem tu bitvu, a mluvím o bitvě, skutečně úplně prohrál, protože na základě toho, co se odehrávalo po ty dva měsíce, se podařilo skutečně tam dostat pozměňovací návrhy, které byly tam předneseny a byly schváleny, to znamená třeba ty věci, které se týkaly důchodů, to si myslím, že je poměrně značný úspěch, i když to byly věci, které tam potom po dohodě s ministry předkládali oficielní zástupci sociální demokracie.

Řekl začátkem října v rozhovoru pro BBC v souvislosti se svým bojem o reformu veřejných financí poslanec Josef Hojdar. Pokud by měl Jaroslav Foldyna odpovědět na otázku, zda rebelie Josefa Hojdara nebyla svým způsobem také jistým oslabením sociální demokracie v očích voličů celé republiky, že zkrátka si může dělat jeden poslanec v sociální demokracii téměř cokoliv?

Já to vidím obráceně, pane redaktore. Sociální demokracie dokázala veřejně a otevřeně diskutovat o velkém problému, který nezpůsobila ona sama a pokouší se ho řešit. Veřejně říkala své stanoviska a názory a veřejně proběhla jakási diskuse. Řada politických stran neřekla žádná stanoviska, buďto žádné neměla, nebo měla taková, že by se volič nebo občan zděsil. Takže já si myslím, že sociální demokracie ...

Pokud by, promiňte, teď vám nezcela rozumím, pokud by Josef Hojdar z poslaneckého klubu ČSSD nevystoupil, tak by taková diskuse v ČSSD o reformě veřejných financí podle vás nebyla, rozumím vám správně?

Rozumíte mi téměř správně, pane redaktore, nechci vaše rozumím, nerozumím opravovat, nicméně ano, pan Hojdar zvolil pro důraz k té diskusi, protože se mu zřejmě nedařilo a nedařilo se to ani v poslaneckém klubu, přiznává to předseda klubu, vést tu diskusi takto otevřeně a takto velice tvrdě, protože nejde o nic míň než o to, jak budou lidé a zejména naši voliči žít. Takže my jsme neudělali nic špatného, než že jsme otevřeli karty lidem a diskutovali jsme veřejně. Já to vidím jako sílu sociální demokracie, nikoliv jako slabost.

Co kdyby sociální demokracie měla šedesát devět Hojdarů, rozumějme poslanecký klub ČSSD?

No, tak je to velmi hypotetické na to, co kdyby. Já si myslím, že ...

Ne, pokud by se podle Josefa Hojdara začalo chovat zbylých šedesát devět poslanců?

Tak, já se nedomnívám, že v této chvíli toto hrozí, já věřím, že to byl poslední takovýto exces jakoby, protože to je exces vystoupit z klubu a dát jakousi, je to důraz na nějakou diskusi. Myslím si, že to byl věcný důraz, věcná diskuse a na jejím konci je pozitivum. Sociální demokracie udělala určité úpravy po dohodě se svými koaličními partnery a ty úpravy jsou v kontextu sociálnědemokratické politiky a já jsem rád, že se k tomu můžeme přihlásit, že i díky nám a Josefu Hojdarovi ženy půjdou do důchodu podle toho, kolik mají dětí, ti, co studovali, se jim jejich studijní čas započítá do té práce. Takže nevidím v tom problém.

Poslanec Josef Hojdar, jak už bylo řečeno, vystoupil z poslaneckého klubu strany na protest proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí. Vláda premiéra Vladimíra Špidly nyní chystá druhou fázi reformy veřejných financí, tu koordinuje z pozice vicepremiéra pro ekonomiku Bohuslav Sobotka.

Bohuslav SOBOTKA (zvuková ukázka): Mezi ty priority patří prohloubení reforem v oblasti strukturálních reforem, to znamená, chci pomoci určitou koordinační rolí při přípravě penzijní reformy, při přípravě plánu stabilizace systému zdravotní péče, při diskusi o prohloubení daňových změn a při předkládání opatření, které se týkají omezení šedé ekonomiky.

Řekl v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Ještě než se dostaneme k druhé fázi reformy veřejných financí, považuje Jaroslav Foldyna za šťastnou volbu premiéra Vladimíra Špidly, že Bohuslava Sobotku povýšil a udělal z něj vicepremiéra pro ekonomiku?

Já se domnívám, že to je velmi správný krok, protože jestliže roste výrazná osobnost na české politické scéně, tak je to pan ministr financí a dnes vicepremiér Sobotka. Věřím, že po /nesrozumitelné/, on prochází ohromnou bitvou po vstupu do vlády, po ukončení svého jaksi vzdělání a tak dále, čili to bude jeden z nejperspektivnějších politiků v této zemi a já si myslím, že pan premiér udělal velmi dobře.

Vy teď hovoříte téměř jako část českých komentátorů, která začala v Bohuslavu Sobotkovi vidět konkurenta stranické dvojky. Myslím tím prvního místopředsedu, vicepremiéra Stanislava Grosse. Jste přesvědčen o tom, že v budoucnu se bude opozici předsedy ČSSD soutěžit mezi Grossem a Sobotkou?

Můžeme se na celej problém nebo na tu věc dívat tímto způsobem a já si myslím, že to bude jen dobře pro sociální demokracii, protože zase Stanislav Gross je velice talentovaný politik, dokázal to a jeho růst může být jedině tehdy, bude-li vedle něj takovýto talentovaný a schopný politik. Já se domnívám, že ČSSD ...

Co kdybych vám namítl, že, opět jsem přerušil tok vašich myšlenek, co kdybych vám namítl, že Stanislav Gross může být částí sociální demokracie vnímán jako člověk spojený s vedením Vladimíra Špidly a tudíž skončila jeho éra, a pokud sociální demokracie bude chtít mít nového předsedu, měl by jím být Bohuslav Sobotka?

Tak, samozřejmě já nepopírám, že se může takto někdo na celou tu věc dívat.

Vy se na ní tak nedíváte?

V této chvíli se na ní tak nedívám, ale samozřejmě očekávám od Stanislava Grosse jasná stanoviska k řadě otázek, které před sociální demokracií stojí a řadu vysvětlení možná v diskusi o věcech, které již proběhly.

Myslíte, že dosud Stanislav Gross měl jasná stanoviska, když se podíváme na vývoj sociální demokracie od chvíle, kdy z pozice předsedy strany odešel Miloš Zeman a nahradil jej Vladimír Špidla?

Tak, v té etapě, o které teď mluvíte, dokázal Stanislav Gross v některých okamžicích přijít jaksi s určitými návrhy řešení, které v té chvíli vyvedly nebo dokázaly sociální demokracii někam nasměrovat nebo zamezit jakémusi tvrdému střetu, který ...

Teď hovoříte o kterých okamžicích?

Byly to okamžiky, kdy se jednalo o té takzvané první krizi vlády, o té krizi koalice, kdy prostě Gross navodil prostě některé návrhy, které vedly k tomu, že se ten střet zmírnil a ty stanoviska potom se jaksi otupila a pokračovali jsme nějakým způsobem dál. Ano, Gross je člověk, který dokáže vystihnout v určitých chvílích to napětí, dokáže vystihnout a říct jakési řešení. Na mou, já bych si přál ale, aby jich bylo víc těch ...

To znamená, že vy máte radost z toho, že Stanislavu Grossovi se rodí konkurence v Bohuslavu Sobotkovi?

Mám z toho radost, protože to povede i toho Stanislava Grosse k lepším a jaksi, myslím, větším výsledkům a častějším zejména.

Teď se vrátím tedy k druhé části reformy veřejných financí, na které vláda začíná pracovat. Ústecká krajská organizace ČSSD, kterou vy vedete, v červnu navrhla vládě redukci ministerstev. Neuvažujete o tom, že byste tento nápad oprášili v souvislosti s druhou fází reformy veřejných financí?

Tak, slovo oprášili v této chvíli, my jsme to tak navrhli, nikdy jsme to /nesrozumitelné/, čili náš návrh platí. A až se povede diskuse o těch dalších krocích, tak si myslím, že ta druhá půlka volebního období by se měla také zabývat fungováním té vlády a jaksi opodstatněností některých těch institucí, jako jsou některá ministerstva nebo činnosti na některých ministerstvech, jestli jsou dostatečně efektivní.

Teď k tomu tématu, které jste naznačil v poslední odpovědi první části Interview BBC a začněme u konkrétního příkladu. Před několika týdny vyzvali hejtmani kvůli dluhům nemocnic převedených na kraje ministryni zdravotnictví Marii Součkovou k rezignaci. Součková rezignaci vzápětí odmítla, v Poslanecké sněmovně 17. října Součková uvedla, že teď je míč na straně krajů.

Marie SOUČKOVÁ (zvuková ukázka): Jestliže mi nedodá podklady některý z krajů, není v mých silách, abych předkládala koncepci, která nebude vydiskutována právě se zástupci občanů daného kraje a odsouhlasena. Tady už potom není prostor, aby se měnily rozhodnutí zastupitelů, protože jak se rozhodnou zastupitelé a odsouhlasí rozvoj svého kraje ze zákona, kdy jim dává odpovědnost tento zákon, je především jejich odpovědností a já nemohu přebírat jejich zřizovatelskou pozici.

17. říjen a slova ministryně zdravotnictví Marie Součkové. Pokud by posluchači měli šanci vidět předsedu ústecké organizace ČSSD a místohejtmana Jaroslava Foldynu, tak mu padly ruce, respektive hlava do rukou a začal kroutit hlavou, proč?

No, pane redaktore, tento problém, který tady je, je velice těžký a složitý. Paní ministryně otevřela Pandořinu skříňku, protože v jejích tezích tak, jak je popsala, je velká pravda, ale teze zatím ještě nic nevyřešily.

Počkejte, vy, když vidíte, že někdo něco popíše a otevře Pandořinu skříňku, tak házíte hlavu do rukou a kroutíte hlavou?

Pane redaktore, ten problém, dneska občana nebo toho pacienta nezajímá, kdo ho způsobil ten problém. Nicméně na půdě parlamentu se rozehrála diskuse, někteří kolegové z krajů rozehráli jednoznačně politickou diskusi, nikoliv věcnou. My dneska, konkrétně jsem přijel ze zastupitelstva Ústeckého kraje, jsme se zabývali tím, že do našeho kraje přijde tři sta šedesát milionů korun na oddlužení nemocnice. Jsme jeden kraj, který dostal téměř nejvíc z krajů a musíme se zabývat i tou koncepcí, které nemocnice a jak. A stejně tak musí paní ministryně předložit další věci, argumenty a řešení, abychom se nezabývali stejným problémem za tři roky. My nemůžeme oddlužovat nemocnice, které pojedou ve stejném systému zákonů, které jsou z centra v současné době v platnosti.

Dovolte, abych použil příměr. Tančíte mezi vejci, a to proto, že se ve vás pere člověk z ČSSD, místopředsedkyní této strany je právě Marie Součková, a zároveň se ve vás pere zástupce hejtmana, kdy hejtmani vyzvali Marii Součkovou, aby rezignovala. Tak, co ve vás převažuje, politik ČSSD nebo zástupce hejtmana? Je Marie Součková podle vašeho názoru ve funkci ministryně zdravotnictví ženou na svém místě? Ano, nebo ne?

Pane redaktore, tři dny před volbami do Senátu v Brně, kde Marie Součková kandiduje a po tom, co jste řekl, vám v této chvíli bohužel nemohu dát jasnou odpověď na to, co ode mne chcete slyšet. Můžete si říct, že je to zbabělé, nicméně já na to svůj názor mám, ale je teď na paní ministryni Součkové, aby dokázala, že je na svém místě.

Proč jste zbabělý?

To není zbabělost. Já si myslím, že v této chvíli to není o tom, co řekne tady Foldyna do BBC, teď je to o tom, co udělá paní ministryně Součková, aby odvrátila ty slova, které k ní řekli hejtmani a samozřejmě lékařská odborová komora, nebo jak se to všechno dneska jmenuje.

Je jich několik.

Je jich několik právě.

Pak vám to vysvětlím. Co se týče Marie Součkové, vy jste ji kritizoval za mediální politiku, kterou má z pozice místopředsedkyně ČSSD na starosti. Přijde vám správné, že kandiduje vůbec do Senátu?

Já si myslím, že strategicky, když bych uvažoval a byl ve funkci Marie Součkové, já bych nekandidoval. Já musím dneska odvádět práci, která je velice složitá v kraji, na ministerstvu, jak vidíme a jak se o tom diskutuje, to je taky složitá věc, tak v této chvíli bych nekandidoval.

V případě, že sociální demokraté prohrají volby o brněnský senátorský obvod, byť tento mandát dosud patřil Občanské demokratické straně, protože brněnskou senátorkou byla Dagmar Lastovecká, jaké důsledky by podle vašeho názoru z toho měla Marie Součková vyvodit?

Pane redaktore, to je otázka té prohry, té velikosti té prohry. Já si dovedu přestavit, že Marie Součková půjde do finále a bude druhá a nemyslím si, že by to byl nějaký zásadní problém prostě být v tom finále a být druhá. Je to poměrně přirozené, my jsme si to zažili na Děčínsku.

No, a když se podíváte na Strakonice, tak pravda, tam jste se nedostali ani do druhého kola.

Ale vidíte, na těch Strakonicích, já jsem to popsal prostě na těch Strakonicích, sečetly se dva fenomény - špatný kandidát a špatný současný pohled na sociální demokracii. V případě, že by se takováto věc opakovala, bylo by to jasně stejné. Nemůže to být jiné ve Strakonicích jako v Brně. V případě pátého místa v Brně by to byl špatný kandidát ...

V případě postupu do druhého kola ...

Je to přirozený politický souboj, přirozená soutěž.

Když se zaměřím ještě jednou na rok 2004, o kterém už byla řeč, ten bude v České republice rokem několikerých voleb. Voleb do Evropského parlamentu, voleb do krajů a voleb senátních. Vy jste v polovině října naznačil, že pokud ČSSD neuspěje ve volbách do Evropského parlamentu, měla by svolat mimořádný sjezd. Proč je podle vás neúspěch strany zrovna při volbách do Evropského parlamentu důvodem ke konání mimořádného sjezdu?

Tak já, možná slovo mimořádný sjezd je unáhlené, ale já to dokážu vysvětlit. Je to součet výsledků, které bychom nasbírali za poslední půlroku. Já samozřejmě vím, že vláda je v polovině volebního období, že to je to nejsložitější období, nicméně komunální volby ty krajské jsou nesmírně z politického hlediska důležité a občan v případě, že nám nebude rozumět, že budeme málo srozumitelní, bude chtít jasně, abychom vyvěsili nějaký nový billboard, nějakou novou barvu a bude to od nás očekávat, abychom vyvodili důsledky.

Myslíte, že to chce občan, vyvěsit nový billboard?

No, tak ten volič, minimálně ten volič, aby rozuměl a chápal. Já mluvím o tom případě, že bychom neuspěli. Já si nedovedu představit ...

Co když vám řeknu, že jsem volič a nechci nový billboard?

Pane redaktore, je to o tom, buďto rozumíte té barvě, kterou jsem před vás položil a já si, na ulici se velmi těžce vedou politologické debaty, na chodníku prostě lidé chtějí slyšet ano, ne ...

Chtějí billboard.

... černá, bílá, chtějí billboard a chtějí vědět, modrá jsou Občanská demokratická strana, rudá je komunistická strana a červení jsou sociální demokrati. V případě, že bychom pro ně byli rozmazaní a ta barva byla nečitelná, tak je potřeba změnit billboard a být čitelný.

Vy si myslíte, že teď jste rozmazaní?

Já si myslím, že v této chvíli někteří voliči se na nás dívají tak, že není jim dost jasná ta barva.

Co je nutné podle vašeho názoru udělat k tomu, aby bylo vymalováno, zůstanu-li v té metafoře billboardu?

Já si myslím udělat druhou fázi reformy, ve které je řada věcí, které sociální demokracie předtím předkládala a přesvědčit lidi, tímto být jednotní za tímto postojem. Já si myslím, že proto vkládám velkou naději prostě v pana vicepremiéra Sobotku, protože on jasně chápe, co to ten program sociální demokracie ve smyslu té druhé fáze reformy je a já si myslím, že přesvědčíme občana, že reforma byla nutností, že jsme nezavinili ...

Ne, já jsem jenom udělal, že za chvíli bych vám chtěl vstoupil do řeči a vy jste úplně přestal mluvit.

Víte, v této zemi je chvíli trošičku jedna věc velmi složitá pro lidi, aby pochopili. Levice se chová jako pravice a pravice se předtím chovala jako nezodpovědná levice. A tady si můžou přátelé z Občanské demokratické strany najít jistou odpověď na to, co jsem tady řekl.

Kdybych vám položil, a také vám ji kladu, konkrétní otázku týkající se druhé fáze reformy veřejných financí. Co by podle vašeho názoru v ní mělo určitě být a co by měl Bohuslav Sobotka do této fáze prosadit?

Já si myslím, že ta otázka má svou odpověď jednoznačnou. Já si nemyslím, že to je fráze. Prostě boj s šedou ekonomikou a narovnání některých majetkových vztahů, které v této zemi nejsou dostatečně transparentní.

Mělo by být součástí oné druhé fáze reformy veřejných financí i to, co je ve vašem usnesení z června, které jsem citoval, tedy redukce ministerstev a buďte konkrétní?

Druhá fáze reformy je boj s šedou ekonomikou, a to, co říkáte, je jakási redukce, myslím si, ta úspora u sebe samých. Tak já si myslím, že ano, měly by se tam nastínit a naznačit nebo už rovnou přistoupit k některým řešením i v těchto otázkách.

Diskutovali jste o tom s premiérem Vladimírem Špidlou, popřípadě s Bohuslavem Sobotkou a je reálné, že by k redukci některých ministerstev došlo ještě za premiéra ...

Je reálné, že by došlo k redukci některých úkonů, která ministerstva dělají, některých detašovaných pracovišť, některých věcí, které se týkají vládních zmocněnců při fungování krajů. Je to reálné a já si myslím, že to bylo dostatečně zřetelně řečeno.

To bylo v té první fázi, hovoříte-li o třicetitisících úřednících, které chce Bohuslav Sobotka ze státní správy propustit. Teď mi jde o redukci ministerstev, počtu ministerstev?

Tak, já se dokážu, dokážu si představit, že se přesunou některé kompetence z ministerstva pro místní rozvoj na další ministerstva a například toto ministerstvo by se pro další volební období připravilo jako nepotřebné.

To je zajímavé. Když tady byl Josef Hojdar, říkal, že ministerstvo pro místní rozvoj považuje za klíčové a vadí mu, že ho mají unionisté. Tak, neříkáte to proto, že chcete to ministerstvo zrušit, že ho nemáte vy jako sociální demokraté?

Ne, ne, pane redaktore, to ne. To ministerstvo v této chvíli přebírá některé funkce, které budou koordinovat vztah krajů mezi Evropskou unií a je tam celá řada úkonů, které lze přesunout k některým resortním ministerstvům. Nebo sundat titul ministerstvo a vytvořit jakéhosi koordinátora mezi ministerstvem předchozím, mezi kraji a Bruselem. Nicméně není k tomu potřeba zřejmě takový aparát, zúží se prostě ty výkony funkcí.

Teď se ukáže vaše odvaha, protože položím otázku, vyberte si jedno ministerstvo ČSSD, které byste navrhl ke zrušení?

No, já vím, že, jestli mě poslouchá ...

Ano, máte samá důležitá ministerstva.

Máme samá důležitá ministerstva, ale já budu velice taktický. Já bych je samozřejmě připravil na zrušení pro to další a následující volební období. Já budu velice konkrétní, dokázal bych si představit, že by vzniklo ministerstvo školství a kultury, dokázal bych si představit, že by nebylo ministerstvo pro místní rozvoj, takže to jsou hned dvě ministerstva, pane redaktore.

Ale to jedno patří unionistům.

Já zrovna nejsem člověk, který by přemýšlel pouze o tom, komu patří. Já přemýšlím o tom, zdali je to efektivní, zdali to bude mít smysl v té systémové práci a jak to osloví samozřejmě také tu veřejnost.

Vrátím-li se ještě k mimořádnému sjezdu sociálních demokratů, o němž se také několikrát zmiňoval Miloš Zeman ve svých vzkazech z Vysočiny. Zeman při svém posledním veřejném vystoupení ve druhé polovině září obvinil ČSSD, že zradila svůj volební program.

Miloš ZEMAN (zvuková ukázka): Sociální demokracie podle mého názoru touto reformou zradila svůj volební program. Ano, je to velmi tvrdé slovo, ale já jsem byl vždy zvyklý označovat pátou kolonu za pátou kolonu, teroristu za teroristu a tedy nevidím důvod, proč bych zradě neříkal zrada.

Sedmnáctého září 2003 a slova někdejšího ministerského předsedy a předsedy ČSSD Miloše Zemana. Myslíte si, že sociální demokracie, jestliže její jeden z bývalých vrcholných představitelů nebo nejvyšší představitel hovoří o zradě volebního programu, že škoda, která tímto výrokem pro sociální demokracii mohla být napáchána, může být napravena rychle?

Tak rychle v politice je otázka, co je to rychle. Já si myslím, že o tom, do jaké míry lidé na ulici chápou nebo ten volič sociální demokracie, zdali to, co jsme v této chvíli udělali, je zradou na nich samotných, nám dají znát v těch všech volbách a já bych ...

Vy si nemyslíte, že Miloš Zeman, opět vrátím-li se k vašemu příměru s rozmazaným billboardem, že i Zeman přispívá k rozmazávání?

Já si myslím, že Miloš Zeman udělal velkou chybu ve způsobu, jakým z politiky odešel a že to je člověk, který by v politice měl být. Stejně tak, jako Václav Klaus odešel z Občanské demokratické strany a ta díra po něm je velice výrazně znát, tak díra po Miloši Zemanovi a po člověku s takovýmto přístupem je v sociální demokracii taky znát.

Konstatuje předseda ústecké organizace ČSSD, zástupce hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Děkuji za rozhovor, děkuji za třicet minut, které jste věnoval BBC, někdy příště na shledanou.

Já vám také děkuji, pane redaktore, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Že by začátek Špidlova Peru?

Právo, 10. 11. 2003, publicistika, autor: Alexandr Mitrofanov, strana 7 - Sobota neměla pro premiéra dobrou barvu. Sotva přistál po dlouhém letu z Peru, spěchal do Ostravy, aby podpořil znovuzvolení Cyrila Svobody. Než tam dojel, propadla v senátních volbách místopředsedkyně ČSSD a protagonistka reformního kursu vlády Marie Součková. Poté, co premiér lidovecký sjezd po prosvobodovském vyjádření opustil, zvolili delegáti Miroslava Kalouska.

Obě tyto zprávy jsou pro Špidlu nepříznivé. Poslední týdny prožil v relativní stabilitě. Zakládala se na podpoře vlivných zahraničních státníků, na neschopnosti domácí opozice zařídit pád vlády, na relativním klidu v koalici i v ČSSD. Sobotní události udeřily právě na stranicko-koaliční pilíře Špidlova postavení. Debakl Součkové potěšil odpůrce reformy v soc. dem.

Ministryně zdravotnictví a místopředsedkyně strany totiž - nutno dodat dobrovolně - symbolizuje nejtvrdší dopady reformy. Podpořila ji sice Helena Růžičková, ale z vrcholných soc. dem. jediný Stanislav Gross. Naopak premiér mlčel (a po prohře jí sdělil, že s jejím vítězstvím nikdy nepočítal) a kohorta vysoce postavených spolustraníků působila proti, což vyjádřil šéf ústecké krajské ČSSD Jaroslav Foldyna výrokem v BBC, že být Součkovou, vůbec nekandiduje.

Nespokojenost s podobou reformy, která v soc. dem. stále bublá pod povrchem, dostala nový podnět. Již zaznělo, že bude-li mít strana i v dalších volbách tak mizerné výsledky, půjde o svolání mimořádného sjezdu. Zvláště budou-li volební preference stále tak nízké. Nejblíže jsou volby do Evropského parlamentu v příštím červnu. Kandidátka definitivně vznikne v polovině prosince.

Zatím se kolem umístění vedou poziční boje, ale dá se čekat, že se například Foldyna jen tak nesmíří s původním zařazením svých koňů Vladimíra Laštůvky a Richarda Falbra na chvost první desítky. Oslaben potenciální vzpourou v zádech nebude se už Špidla moci - jak to dělal dřív - opřít o partnerství s KDU-ČSL. Na lidoveckém sjezdu zdůraznil, že koalice vznikla ze vzájemné důvěry mezi ním, Svobodou a Petrem Marešem. Jeden článek z tohoto řetězce vypadl a předpokládat, že stejně důvěryhodný je v tuto chvíli pro podezřívavého a opatrného premiéra Kalousek, by asi bylo dost troufalé.

Naopak sebemenší problémy nemá s Kalouskem Gross. Není divu. Zánik tandemu Špidla-Svoboda totiž otevírá prostor pro vznik nového spojenectví. Libor Ambrozek, jehož postoj byl pro Kalouskovo zvolení rozhodující, by se rozhodně nepostavil na stranu bývalého stranického šéfa ani premiéra, ale spolupracoval by spíše s Grossem.

Případná změna konfigurace vládních vlivů by však neznamenala, že reforma veřejných financí získá levicovější tvář, jak po tom volají odbory a část ČSSD. Pravý opak by možná byl pravda. Tlak evropského politického a finančního prostředí na ekonomickou stránku reformy je nepřehlédnutelný. Zahraničí v první řadě zajímá, zda a jak v dalších fázích dokáže český establishment udržet v zemi stabilitu.

Špidla je pro cizinu dobrý, dokud dokáže uřídit loď bez ztroskotání. Ale jestliže se posádka vzbouří, vymění kapitána a přijme na palubu spojence z jiných fregat, nemůže bývalý velitel očekávat pomoc spřátelených flotil. Ty se budou ptát, zda nové velení dá záruky, že se mužstvo bude chovat slušně a že se dodrží ujednání o teritoriálních vodách.

Že takové záruky na sebe nenechají čekat, je téměř jisté. Zvláště pokud by případná nová parta na tvrdší podobu reformy vypolstrované možná akcemi typu Kryštof a Fantine získala souhlas prezidenta, což by bylo v souladu s postoji Václava Klause. Dalším esem v rukávu by se mohlo stát zajištění pevnější většiny pro vládu ve Sněmovně.

Pragmatičtí Gross a Kalousek by neměli takové problémy jako Špidla a Svoboda vyjednávat s ODS nebo i s komunisty. Dnes je předčasné spekulovat o všech možných důsledcích minulé soboty pro českou politiku. Něco však připomíná. Každý zná výraz Klausovo Sarajevo. Kdoví, jestli se za čas nebude hovořit o prvním dni uplynulého víkendu jako o začátku Špidlova Peru.

Martínek (ČSSD) chce ministerstvo rozvoje reformovat nebo zrušit

PRAHA 7. listopadu (ČTK) - Ministerstvo pro místní rozvoj je podle sociálnědemokratického poslance Radka Martínka potřeba buď reformovat na jediné centrum regionální politiky, nebo ho zrušit a jeho kompetence přenést na vnitro. K tomuto závěru dospěla odborná stranická komise, kterou řídí.

Pro to, aby kompetence ministerstva pro místní rozvoj vykonávalo vnitro, svědčí podle Martínka praxe obvyklá v zemích Evropské unie. Obce zvláště při nadcházejícím vstupu republiky do Evropské unie potřebují, aby jejich požadavky koordinovalo jediné ministerstvo. "Nynější rozštěpenost mezi více resortů je neudržitelná," zdůraznil.

Sociálnědemokratičtí politikové již na jaře naznačovali, že by bylo možné některá ministerstva zrušit. Nejčastěji hovořili o ministerstvu pro místní rozvoj, ale i o sloučení ministerstva kultury s ministerstvem školství. Ve čtvrtek tyto záměry v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC připomněl předseda ústecké krajské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna v souvislostí s racionalizací státní správy.

Martínek dnes rovněž obhajoval reformu veřejné správy, která prý vedla k redukci byrokracie. Podle jeho statistiky bylo loni v dubnu 18.961 úředníků okresních úřadů, zatímco k letošnímu 31. prosinci jich má být 18.402, tedy o 559 méně. Je to údajně výsledek stabilizace a racionalizace krajského zřízení.

Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD), který se vsadil s předsedou klubu poslanců ODS Vlastimilem tlustým o to, že se počet úředníků po správní reformě nezvýší, nebo jen zanedbatelně, podle Martínka určitě vyhraje. Gross chce v případě prohry opustit ministerskou funkci. Tlustý, který je přesvědčen, že bude úřednický aparát bujet, vsadil svůj poslanecký mandát.